ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f4295440-78e7-11dc-8a04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 41, place 52, org 6, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. dubna 1905. Císlo 112.
4 article
sily naše dosud ještě nestačí, abychom ke změně ústavních řádů bez odkladu a přímo postupovali. Proto positivní politika česká především o to musí pačovati, aby k dosažení žádoueí této mety úsilovnou prací raženy byly cesty jednak odstraňováním překážek, rozvoj náš du- sících — volební řády, občanské svobody, jazy- ková rovnoprávnost — jednak soustavnou péě o hospodářské a osvětové mohutnění českého živlu, jednak snahou po vzrůstání jeho vlivu politického. A je-li to vše pravdou, pak si to musím poctivě a otevřeně říci a docílíme-li o této zá- kladně politické práce vespolek dohody, musím rovněž poctivě a otevřeně označiti svůj poměr k rakouskému prohlému vůbec a k národům s námi při jeho řešení zúčastněným. Hra na slepou bábu byla by v politice nikoli dětinstvím, nýbrž smrtelným hřichem. Vzpomeňmež Hav- lička, jedné z nejjasnějších hlav národní našl rennissance, kterak přesně význam vztahů na- šich k soustátí vystihl! Jeť přece na jevu, že osudy Rakouska jen dvojím bráti se mohou směrem: buď bude mezi dvěma mlýnskými ka- meny, německým a maďarským, postupně roze- míláno, aneb se podaří dociliti jeho znovu- zrození na základě formule ústavní, v rámci jejímž by i českému národu vyplnění nároků na svéprávnost politickou bylo zabezpečeno. Ve směru prvém pracuje dnes kde kdo, Němec, Maďar, Vlach, ba namnoze i slepá Vídeň. Máme i my hnáti jim vodu na mlýn? Dnes jest vnitřní naše krise tak málo ještě vyzrálá, že by i sám Havlíček, pronášeje své názory z roku 1848, sklidil příhanu černožlutého cislajtančika.
Němec Maďar Vlach Havlíček Rakousko Vídeň občanský svoboda Havliček
5 article
Než řekněme si přece upřímně a otevřeně neběží a běžeti nesmí o žádné nedůstojné nad- bíhání, ani o licoměrně lokajství, zahalující snad druhdy jen osobní šplhavost; i pro nás politi- cké žáky Julia Grégra platí a povždy platii musí heslo: raději žalář a okovy, než volnost otroka ! Však oč jde, toť mužné, sebevědomé zároveň v mezich rozumné přípustnosti ne- zdolné vystupování s páteří vzpřímenou sic, však co do formy a obsahu upravené způsobem. který každé ze společenských zájmů plynouci součinnosti jest podminkou nepominutelnou. Tedy jasně vídět, střízlivě usuzovat a o- hodlaně jednat, — vše na základě dohody poznovu semknuvších se šiků českých. A bude-l trvalým tmelem semknuti toho sebezapření vlastenecké, ona kouzelná sila mravní, která k obdivu celé Evropy tak často vyšlehla ze srdci našich předků, pak klidně s čelem hrdě vztýčeným hledíme vstříe tajům budoucnosti. Nejen velcí, nýbrž i malí národové, jak zvlášt o nás Češích Renan děl, jsou tvůrci evropské historie. Příští naše není beznadějné, neboť vy- soko do oblak sahají obrovité zájmy, jimiž naše trvání snoubeno jest s klidným, zdravým rozvo- jem Evropy. Však i na nás jest, abychom ko- nali povinnost, jak káže zákon sebezachování »Bij, prapore, jen bij, toť osud tvůj — bi dále!« pěje Neruda o červenobílé naší zastave v jednom ze skvoucích svých hymnů politi- ckých. Nuž dbejme, aby páže národa sťále vl tohla v sllu ocele, a pak bohdá prapor, třímaný národem šestimillionovým na předhoří západu slovanského, vzdor vlnám německého příboje i dále bíti bude do vichru přištích věkův! —
Grégr Čech Renan Neruda Evropa
6 article
K otázce změny volebního řádu pro sněm království českého. Z Vídně. (Pův. dopis »Nár. Listůe. V poslední době velmi často se píše o tom že vláda hodlá v příštím zasedání sněmu král- českého podati návrh na změnu voleb- ního řádu a částečně i zemskéh zřízení. Zprávy, jež o tom pronikají do veřejnosti navzájem sobě odporují, takže veřej- nost česká stéží o těchto úmyslech zjednatisi může jasný obraz. Informovali jsme se na pří- slušných místech a doufáme, že můžeme podati aspoň příbližně správný obraz o zásadách, na kterých tyto vládní předlohy spočívati mají. Především je jisto, že vláda k nejbližším zasedáním sněmovním předloží návrh na změnu volebního řádu a návrh na částečnou změnu zemského zřízení, kteréžto oba zákony mají býti spojeny a současně projednávány a k platnosti přivedeny.
Vídeň
7 article
Pokud se týče změny volebního řádu, směřují projektované návrhy především k tomu, aby změna tato nejen byla možná, ale skutečně sněmem přijata. Při tom jest roz- hodujícím § 38. zem. zř. a § 54. vol. ř., dle kterýchžto zákonných ustanovení může být změna provedena na sněmu jen za přítom- nosti 3/4 všech poslane ů. Z toho plyne, že tuto změnu zmařiti může každá zájmová skupina sněmovní, tedy jak poslan i velkostatku, tak poslanci měst i venkovskýc obci pro sebe, jakož mohou takovouto změnu zmařiti poslanci buď čeští neb němečtí jelikož disponují větším počtem než 1/4 všech poslanců. Může tudíž změna volebního řádu provedena býti jenom za souhlasu všech roz hodujících stran na sněmu král. českého. Proto také návrh volební zachovati chce posavadní zájmové zastoupení a zejmena bude asi přihlí- žeti k tomu, aby nabytá práva nebyla z krá- cena. Profo bude počet poslanců kurie velko- statkářské v posavadní výši 70, jakož i obchod- ních komor nezměněn a zachován. Druhé zásadní hledisko při sdělání nového volebního řádu má býti opatření, aby ustano- vení § 38. zem. zř. a § 54. vol. ř. i nadále bylo účinným, z kteréžto příčiny nemá býti počet zvolených poslanců zvýšen na víc jak 280, aby kurie velkostatkářská i nadále zachovala l všech zvolených členů sněmu král. českého.
8 article
Ve sboru velkých statků zůslane fideikomis- ním velkostatkářům nadále 16 poslanců, 54 po- slaneů allodních však nemá býti vice voleno v jediném volebním sboru jako posud, aby za- bráněno bylo tomu, by výsledek volby ve pro- spěch jedné neb druhé strany politické rozho- doval o tvářnosti celého sněmu. Dle nynějšího volebního řádu vítězství strany konser- vativní ve velkostatku zeamesalo většinu českou. vítězství strany ústavověrné většinu německou na sněmu. Proto mají býti volby v allodním velkostatku vykonány v šesti, po případě sedmi volebních okresích. Die rozdělení těchto volebních sborů bude zvoleno za nynějších po- měrů asi 33 velkostatkářů českých a konserva- tivních a 21 velkostatkárů německých a ústavo- věrných. Mezi těmito novými volebními okrsky velkostatkářskými budou nejméně dva, v nichž vítězství českých velkostatkářů proti všem even- tualitám bude zabezpečeno i bez spolupůsobení německých konservativních velkostat- kářů, takže ve dvou volebních sborech lze oče- kávati volbu 21 konservativních velkostatkárů, kteří se hlásí k národnosti č es ké. Co se týče kurie měst, volila tato posud 72 poslanců, nehledě k obchodním ko- morám. Dle nového návrhu volebního řádu mají být vřaděny do kurie měst nejen posavadní obce, které v této kurii volily, nýbrž jaště města a městyse, které mají více než 2000 obyvatel a kromě toho veškeré lidnaté předměstské obce pražské, které zahrnuty jsou v budoucí obvod Velké Prahy. Následkem toho ovšem vzroste počet poslanců v této městské skupině, jejíž obyvatelstvo od dob vydání volebního řádu sla- rého z roku 1861 neobyčejně vzrostlo ze 72 na více než 90. Utvoření nových volebních okresů městských má se díti dle zásady, že průměrně na každý volební okres český i ně- mecký připadá stejný počet obyvatelstva.
Velká Praha
9 article
Za základ rozsahu volebních okresů městských i venkovských má se vzíti poslední sčítání lidu za rok 1900. V této skupině dlužno přeďevším k tomu poukázati, že počet poslanců za král. hl. město Prahu musí býti rozmnožen o dva, tedy z 10 na 12 a sice následkem toho, že od roku 1861 připojeny byly ku Praze Vyšehrad, Holešovice- Bubny a Libeň, na kteréžto městské čtvrti při- padají dle průměrného klíče obyvalelstva nej- méně dva poslanci. Téchto 12 poslanců praž- ských má býti však na jednotlivé čtvrti pražské rozděleno dle poměru jich velkosti a poplatnosti. K těmto poslancům pražským přidružís nové volební okresy městské, utvořené z před- městských obcí pražských, z nichž podle zá- kladního průměrného čísla na Žižkov, Král. Vi- nohrady a Smíchov by připadlo nejméně po dvou poslancích, na Karlin, Nusle, Vršovice s Michlí nejméně po jednom poslanci a na ostatní předměstské obce rovněž nejméně jeden poslanec. Z venkovských měst dle počtu oby- vatelstva by pak připadli na Plzeň tři poslanci. na Liberec, Budějovice, Ústí n. L po dvou poslaneích, ostatní volební okresy by měly pak po poslanci jednom. Dle toho by podle posavadních výsledk volebních v kurii měst mohlo býti zvoleno as 55 českých a 37 německých poslanců, pro přl- pad, že by v Budějovicích byli zvoleni poslanci čeští, 57 českých a 35 německých. Poměr v obchodních komorách bezpochyb že zůstane nezměněn a bylo by tudíž v obchod- ních komorách zvoleno 8 českých a 7 něme- ckých poslanců.
Král Karlin Praha Praha Vyšehrad Holešovice Bubno Libeň Žižkov Smíchov Nusle Vršovice Michle Plzeň Liberec Budějovice Ústí
10 article
Počet poslanců venkovských obef bude musiti, přihlížeje jednak k tomu, že colá řad velkých měst a obel přesune se do kurie měst. že ale na druhé straně lidnatost některých okresů neobyčejně vzrostla, rovněž rozmno- žen býti. Také zde má rozdělení státi se dle te zásady, aby základní počet obyvatelstva na jednotlivého poslance připadající v českých německých okresích byl stejný. Dle toho ob- nášel by počet poslanců českých v obcích ven- kovských zvolených 53 a německých 31, takže by přibylo českým venkovským obeím 4 a ně- meckým venkovským obeím 1 poslanee.
11 article
Mimo to hodlá vláda předložiti doplněk vo- lebního řádu v tom směru, že má býti zřízen tak jako na radě říšské zvláštní v šeobecný sbor voličský. Bude-li dodržena nej- vyšší hranice zvolených poslane 280, připadlo by na tuto všeobecnou kurii 18 poslanců a kdyby zachovány byly volební okres do říšské rady, znamenalo by to zvolení 11 če- ských a 7 německých poslanců, při čemž ovšem mezi poslední počítá se volební okres pošumav- ský takto národně smíšený. Ovšem, že z mno- hých stran žádá se pro tuto všeobecnou kuri větší počet poslanců, čímž by ovšem úhrnný počet na 300 poslanců vzrůsti mohl Bude-li na těchto zásadách volební řád zřízen obnášel by počet poslanců zvolených 280 k tomu posavadních 6 virilistů, totiž arcibiskup, tři biskupové a dva rektoři universit. Mluvj s také o tom, že k těmto virilistům by se při družili ještě dva rektoři vysokých škol techni- ckých, v kterémžto případě by pak sněm král. českého čítal 8 vírilistů a 280, po případě vice poslanců voléných. Pokud se týče politické a národní barvy jevil by se poměr asi takto: Nepřihliží-li se vů- bec k politickému a národutmu přesvědčen čtyř biskupů, byli by mezi virilisty dva Čechov a dva Némci. Z kurie velkostatkářské náležel by českým a konservativním velkostatkářům 10 poslanců fideikomisních a 33 allodních poslanců, tedy celkem 49, německým velkostatkářům 21.
Čechov fideikomisní
12 article
Ze sboru lidových poslanců pak by náležel Čechům asi 127, Němcům asi 82 poslanců. Počet tento by asi odpovídal počtu obyvatelstva království českého dle národnosti, tak že by žádná národnost v tomto směru nemohla býti pokládána za zkrácenou, jakkoli při tomto počtu přihlížeje k obchodním komorám by na jednoho poslance českého připadl větší počet obyvatel- stva, nežli na jednoho poslance německého, což ale na druhé straně vyrovná se vzájemni menšinami, které tu budou, jakkoli jinak upra- vení volebních okresů, pokud možno majoriso- vání menšin národních má zabrániti. Dle návrhu na změnu volebního řádu po- mýšlí se na to, předložiti návrh na částečnou změnu zemského zřízení. Změny ty tykají se jednak toho, že na místo jednoho ná- městka nejvyššího maršálka mají na příště býti jmenováni dva náměstkové, že počet přísedieích zemského výboru má rozmnožen býti z 8 na 10 a že způsob voleb do zomského výboru a do zemakých ústavů a komisí má býti tak upra- ven, aby každá národnost mohla samostatně na ni připadající počet si zvoliti. Za tou příčinou pomýšli se na to, aby do zemského zřízení po- jato bylo zvláštní ustanovení, dle kterého za účelem voleb těchto poslanei čeští i ně- mečtí sestoupiti se mají ve zvláštní volební sbor, při čemž ale posavadní zá- jmové zastoupení má býti zachováno. V tomto směru mlaví se o dvojí versí. Jedna směřuje k tomu, že by poslánci lidoví po svém zvolení zapsali se die své národ- nosti do zvláštního volobního se- znamu a že by dle toho tyto volby se pro- vedly, anebo že by již zákonem s ta n o v e ny
Čecho Němec
13 article
byly okresy, jichž poslanci by vohili bud ve volebním sboru českém anebo německém. Jedná se tudíž o to rozhodnouti, zdl má býti zaveden způsob volebního sboru osobního nebo territoriálního. Proti volebnímu způsobu territoriálnímu činí se právem námutka, že nelze a priori zejmena okresích smíšených ustanoviti, které národ- nosti budoucí poslanec bude ná- Iežeti a že by tím, jakkoliv v král. českém jest veliká čásť okresů národnostně smíšených, proti pravdě těmto okresům se dal zvláštní ná- rodní ráz. Proti volbě dle listi ny o sobní vyslovuje se zase námitka, že by zejmena mohli býti v některých okresích zvo- leni poslanci, kteří se nehlásí ani k jedné ani k druhé národní straně a že by v této příčině pak vzniknouti mohl konflikt o tom, do kterého volebního seznamu tito poslanci mají býti za- psáni. V tomto směru však očekává se, že se- najde ještě definitivní rozřešení. Při volbě zemského výboru má vyhražen býti poslancům velkostatkářským volba dvou přísedlefch, poněvadž pravidlem nejvyšší maršálek náleží také této kurii a jest předsedou zemského výboru a tudíž jeho členem, takže kurie velkostatkářská tím samým již tři členy zemského výboru má. Čeští posl ane mají obdržeti pět přísedících, poněvadž již dnes mohou polovici zemského výboru samostatně zvoliti a na tomto právu nemají být zkráceni. Na německé přísedlcí připadli by tři členové. Při tom ovšem by volili poslanci měst a obchodních komor českých dva přísedici, německých 1, poslanci venkovských obel a všeobecné kurie českých 2 přísedíci. němečtí 1 a všichni čeští poslanci 1 a všichni němečtí poslanci dohromady rovněž 1 přísedí cího zemského výboru.
14 article
Volby do komisí upraveny by byly jedna- eím řádem tím, že by se za základ těchto voleb přijala 13členná komise, pří níž velko- statkáři by volili 3, němečtí poslanci 4 a češt poslanei 6 členů této komise, takže by na české poslance, když by se nepřihlíželo ku předsedovi komise, připadla polovice členů dotyčné komise. kdežto posud poslanci čeští dle kompromisu voli jenom třetinu členů komisí. Volby do zemských ústavů upraveny maj býti doplňkem statutu zemské banky a hypo- teční banky. Tento obraz budoucích předloh vládníeh ovšem není úplný, poněvadž vláda teprve sblré potřebný statistický materiál, avšak lze očeká- vati, že asi tyto zásady zůstanou ve vládních předlohách v podstatě zachovány. Pokud jsme se mohli informovati, obírají se čeští i ně- mečtí poslanci zevrubně těmito otázkami, aby precisovali své stanovisko naproti proposi- cím shora učiněným a lze právem souditi, ž votum interessovaných poslane- ckýcl kruhů bude míti ovšem na znění vládních předloh závažný vliv. Není také vy- loučena možnost, že kdyby tyto vládní předlohy sněmem byly přijaty a tím pro další sněmovní činnost zjednáno příznivější prostředí politické by v budouenosti při těchto parcielních změ- nách zemského zřízení nekůstalo a že by sněm mohl přikročiti ku pronikjavé, všem moderním požadavkům odpovídající jměně zemské ústavy, do níž by mohlo býti zabrnuto vyřízení všech sporných otázek národních a politických. Zdali tyto optimistické naděje již nyní mohou činiti nárok na splnění, nechiceme rozho- dovati, tolik ale jest jisto, že češlí poslanci zajisté i tenkráte, kdyby ku projednáván předloh těch se přikročilo, své zásadní stano- visko pro všechnu budoucnost si vyhradí.
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. dubna. (Posl. Davi Abrahamowicz o situaci.) »N. W. Journ.« přináší ve velkonočním čísle rozmlu u svého redaktora s ryt. Abrahamowiczem o ny- nější politické situaci, zejmena pokud se týče našeho poměru k Uhrám. Posl. Abrahamowiez rozeznává tu dvě věci: otázky vojenské a ho- spodářské. Pokud se týče ofázky vojens ké, má za to, že jedinou rozhodující osobnosti jest panovník, který stojí a bude státi na zachování jednoty armádní, ale při tom může míti zření též k takovým náredním tužbám uherským, jimiž se jednota armádní nepořuši. Posl. Abra- hamowiez soudí, že panovník vyhoví oprávněným požadavkům nherským, ovšem v rámci armádní jednoty. Pokud se týče hospodářského po- měru k Uhrám, jest dosud závaznými vy- rovnání z r. 1867 a úmluva účiněnů o sylve- strovské noci mezi Szellem a Körbrem. Závaznost potrvá tak dlouho, dokud ona úmluva nebude změněna novýmh ujednáním mezi oběma vládami.
Posl Abrahamowicz N W Journ Praha Uhry
16 article
Dosavadní poměr sotva však se dá udržeti i do budonena, poněvadž Uhry prohlašují hospo dář- skou samostatnost za svůj neodvolatelný pota- davek. Vzhledem k tomu posl. Abrůhamowiez činí návch: Ať se na základě usneséní rakou- ského i uherského pariamentu ustaví k6mnise, jež by vyšetřila a stanovila podmínky, za kterých by přístě mohla nasíati hospodářská rozluka obou států. Komise ta byla by cosi podabného, jako nynější kvetové deputace. Jestliže se ko- mise dohodne o určité podminky roziuky, pak bude vyhověno prohlášení panovnikovu, že ne- namítá ničeho proti hospodářské samostatnosti Uher, dohodnou-li se o to obě vlády a parla- menty Zřízením takové komise odpadly by též stesky, že se Uhrům ponechává čas, sby hospo- dářsky sesilili a k rozlnee so připravili. S drulé strany odpadne i ta výtka, že se v Rakousko hledí na Uhry předpojatě, přotože nechtějí na- dále udržovati nynější hospodářský poměr. Ke- mise, zvolená oběma patlamenty, čitala by asi 15 až 24 členy a měla by býti zmoéněna, aby podmínky rozluky ustanovila platně (9).
Uher Uhry Rakousko
17 article
Úspěšné vyjednávání obou komisí předpo- kládalo by všsk, aby se obě vlády samy drlve dohodly o podminky řozluky, a to by bylo možno opět jen v tom připadě, kdýby v Ka- kousku byla vláda parlamentní. Jen parlamentní vláda jest sefropna přikročiti k tak zásadným změnám ve státním poméru, poně- vadž jen ona má dosti pevnou oporu v parl- mentě, který musf zodpovědnosť za nové zřízení sdíleti s vládou, čehož by ovšem neučinif, kdyby u vesla byl kabineť úřadniéký. A proko jest především nutno učiniti taková opatření, ktera by umožnila ustavení parlamentního ministerstva Rakousku. První podmínkou byl byt modus vivendi mezi Němci a Če chy. Dokud nebude uklizena hlavní sporná otázka, spor česko-německý, nelze o parlamentní vládě pomýšleti. Formulka pro zřízení koaličního kabi- netu, že se totiž politické otázky mají odložiti ve prospěch otázek kulturních a hospodářských, ukázala se totiž nepotřebnou a neudržitelnou. Různost mínění o slovinském gymnasiu v Celi rozbíla koaliční kabinet. Tou cestou se tedy jíti nesmí. Nezbude tedy nic jiného, než pokusiti se opětně o česko-německé dorozumění, prvé než se přistoupí k utvoření parlamentního kab- netu. Parlamentní ministerstvo — skončil posl. Abrahamowicz — bude pak zárukou, že důle- žitá otázka uherského vyrovnání bude rozřešenu v pravém zájmu národů.
Němec Ka Rakousko
18 article
Ze Záhřeba, 20. dubna. (Splitský sjezd poslanecký.) »Obzoru« sděluje se ze Splitu, že sjezd chorvatských poslanců dal- matských, položený na den 26. t. m. do Splitu, bude rokovati především o sloučení obou dal- matských chorvatských stran na základě pro- gramu, na němž se svým časem v Dubrovníc usnesli předsedové obou klubů, dr. Pero Čingrija a dr. Ante Trumbič. O programu tom, v němž se nachází mimo jiné i sloučení Dalmacie s Chor- vatskem a dohoda se Srby, pojednají nejprve oba kluby ve zvláštních poradách, a teprve, bude-li program přijat oběma kluby, má se konati schůze společná všech poslanců, v níž se pro- hlásí sjednocení a utvoří se nový, jednotný klub. Pokud se týče sjednocení Dalmacie s Chor- vatskem, píše splitské »Jedinstvo«: »Chorvatský národ žije v Rakousku a v koruně sv. Štěpána. S kterým státem máme sympatisovati, s kterým máme hledati spojení? S Maďary nemůžeme. Posl. dr. Ferri nabyl už v Záhřebě přesvědčení, že tam žádný politik nepomýšli na spojení s Uhrami, jež nechtějí učiniti Chorvatům ni- jakých politických ústupků. Ale také k R- kousku nemají Chorvaté mnoho důvěry. Říšští poslanci upozorní asi splitský sjezd, že mezi Maďary a dynastií dojde na dohodu, že však dvůr se naděje, že Chorvaté nebudou pomáhati Maďarům. Proto bylo by na čase, aby Chorvaté vysvětlili, jaké stanovisko zaujímají v nynějším sporu uherském. Za tím účelem jest však třeba, aby se dalmatští poslanci dříve dohodli s po- slanci v Chorvatsku, aby v jich názorech nast l souhlas. Pak by se i Chorvaté v této říši mohl domoci samostatnosti a takových práv, jakých užívají nyní Němci a Maďaři«. Že by ostatní rakouští Slované, zejmena Čechové, Chorvaty v jich snahách podporovali, o tom splitský list nemá pochybností.
doktor Trumbič Dalmacie Srba Štěpán Maďar Posl Ferri Chorvat Němec Slovan Čecho Záhřeb Split Chor Dalmacie Rakousko Uhry Chorvatsko
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. dubna.
Praha
20 article Nesnáze Vatikánu.
Nesnáze Vatikánu. Z Říma se oznamuje o účineích církevníe zápasů ve Francii na poměry ve Vatikánu V kruzich diplomatických, zasvěcených do zále žitosti na dvoře papežském, živě se zabývají nadešlou změnou situace. Předlohou francouz- skou o oddělení eírkve od státu, rozhodne i osud konkordátu s Francií. Oddělení to zna- mená, že stát francouzský neuznává a neposky- tuje podpory žádné církevní organisaci. Ve Va- tikánu nastal po hlasování ve sněmovně fran- couzské veliký poplach. Všichni pociťují, že jde o události, jež znamenají v dějinách papežstv novou periodu. Papež Pius X., jenž zamýšlels zabývati pouze církví, octl se takto v proudu otázek politických. Z počátku Vatikán sebevé- domě bojoval proti novému směru ve Francii ale ode dvou měsíců činnost jeho jeví rozpaky. pozbývá energie. Tento zjev souvisí s názory rádců v okoli papežově. Jest tu veřejným ta- jemstvím, že při stolici papežské nyní troj směr zápoli o vliv. Jeden představuje kardinál Oreglia, druhý kardinál Ferrata, třetí pal státní tajemník Merry del Val. Oreglia za- stupuje stanovisko intransigentní; jest odpůrcem jakéhokoliv smlouvání s revoluční Francil, jie nazývá »zpuchřelou lodt«. Dle jeho názorů sv. stolice nesmí vyjednávati se zpronevěrnou repu- blikou, ale má prosté přerušiti spojení »s re- volucí“.
Pius Oreglius Vatikán Řím Francie Virginie Merry del Val
21 article
Kardiná! Ferráta zaujimá přímo opačn stanopisk6. On jest předsedou oné komnisé, jez byla trčeha k upravení poměrů mezi Řiiinem Franeií. Ferráta zejmena důrazně upozornil pa- peže na to, že dochází z Francie ročně 40 t 50 mill. fr. petrského halíře a že kátolfei frai- couzští jsou nejobětavějším přaméném příjm sv. stolice. Stejnou podpöru, 50 mill. fr., obsa- huje franeouzský rozpočet. Nebude-li ve smýsli nové předlohy Franeie dále podporovati vyžnái nábdženská, budou fráneouzští katolíci nucen užili ke vlastním účelům on obnosy, jež šii dosud jakožto petrský haliř do Říma, by udr žely své vlastní efrkavhí ústavy a podniky. Chování se státniho tajemalka Merry del val nedalo by se pochopiti, kdyby z příslušných mist se na to neupozorňovalo, že tento kardinál, původu španělského, jest odpůřcém svělského düchovenstva a chce dopomoci řeholím k vůd- čímu postavení v elřkvi. Dajde-li na roztržku Francil, bude papěž sám jínenovati biskupy, Merry dal Val na to pomýšli, dokud bude stát- ním tajemníkem, aby jen mniši byli ustänovo- Vátl za biskupy. Pröto si Morry del Val přeje roztržky s Francil. Ježto však s tímto názorei přimo vystupovati nechce, dával ličiti pařížským nunciém, pokud se týče nynějším jelio zástup- cem, poměry ve světle příznivějším, než jaké skutečně byly. Tim ehitěl toho dosíci, aby papež z obavý před roztržkou Francii neposkyu ústupků. A tohoto cíle dosáll.
Tim Francie Řím Francil Merry Morry del Val
22 article
Papež sám dřivé byl ha rozpacích, jak s zachiovati mézi dvěma si odpořujíeímí stano- visky. Ate před městcem povolal k sobě kardi- nála Rampollů, chtějs šážnali jeho mínění. Papež zvláště dovolával se toho, ž6 Rampollův potěr k vládě franéotzské byl přátelský. Kar- dinál však odvětil, že se nýní zabývá výhradn studiémi arčhgeologickými a 6na vtáda fran- cduzská, s níž byl v dobrýeh styelehi, že nen již při vesle vládňím. Konečně prosil papeže, aby ho i nadále néchal se zábýváti ařchaeologi ckými sťadiemi. Nieméně se má ve Vatikánů za to, že Ram pofla bode pověřen zvlásíního pósel- stvím ku předšedovi řépubliky Löubefovi. S tím ási souvisí i žpřáva čásopisů, šloužícímu sv. stolici, že Lov XIII. chystal se svéhio častí při jati Loubeta, když zamýšlel jiti do Říma. Nyní
Kara Vatikán Řím Rampollův
23 article
však Loubet se do Říma nechystá, a tak nus papež hledati jinou cestu, chce-li dospěti k mlnu s Francil. Lodní plány anglické. »Daily Chroniclu« sděluje se z Edinburgu, že vláda zřekla se definitivně plánu, ztíditi v Rosythu on Fort ve Sotoboku oporu pt loďstvo své, což bylo by musilo se vykládst jako vyhrůžka Německu. Veliký počet de- zorců a architektů, kteří tam již zařizovacln pracemi se zabývali, byl odvolán a dělnikůn dána výpověď. Změna lodních plánů angliekjc zdá se býti ovšem v jisté souvislosti se změnoe anglické politiky. Marocké zmatky. »Times« sdělují z Tangeru: Oddil nepr- videlného vojska vládního vpadl do sahalského okrsku mezi El Arisem a Tangerem. Vesni byly sežehnuty, dobytek odehnán a množs obyvatel zajato. Doufá se, že nahnán bud tímto způsobem (I) strach ostatním kmenům že přispěje to k zjednání pořádku v kraji. jihu vzmáhají se ale zmatky, protože Magzhen pokouší se vybírati zde daně a reformy za- váděti.
Fort Řím Edinburg Německo Tanger El Aris Oddil nepr
24 article Deloasséova afléra.
Deloasséova afléra. Ranní listy pařížské pokládaly odstup De casséův téměř za jistý a viděly v otázce m- rocké hlavní příčinu této demisse. Přátelé De- casséovi ujišťovali, že v sezení ministerské rady hájil Delcassé názor, že Francie musí, učiní sama první krok k vyjednávání s Německem, miti naprostou jistotu, že setki se s ochotou a kurtoasií, na jakoui má nárok. Ministerská rada byla prý vásk. názoru, že franeouzská diplomacie z a všech okolností(!) musí první krok Ni mecku vstříc učiniti. (Kde byla tud opora anglická, aby Francii od tohoto poko ření uchránila ?) Splnil se předpoklat Delcasséův — dodávají přátelé jeho dál — neboť Německo skutečně na první krok fra couzský nevzalo téměř žádného zřetele. Oficiosn tisk německý vykládal pak krok diplomacie fra- couzské jako projev slabosti a sklíčenosti v Berlině na nabídku vyjednávání téměř an neodpověděli. K tomu přidružily se pak jest příliž ostré osobní útoky poslanců ve sněmovně proti ministru, kdežto ochrana, již se mu do- stalo, byla jen velmi chabá. Deleassé rozhiod se proto ve čtvrtek večer odstoupiti. Ve včerej min. radě poukázal ale Rouviěr, dle depeší pa řížských, na to, že jeho prohlášení ve sněmovne nedesavouovalo Deleasséa, nýbrž — což ostatne z jeho řeči vysvítá jasně dost — že pouz spojil prohlášení Deleasséovo ve sněmovně p- slanecké a v senátu, ehtěje podati tak min celé rady ministerské. A tyto názory Rouvičrem zastupované došly v podstatě schválení sně- movny — protož nemá prý Delcassé příčiny odstupovati.
Deloasséův Delcasséův Rouviěr Francie Německo Berlín
25 article
Na rozdll od tohoto průběhu ministerské rad tisk pařížský colkem píše málo příznivé o D casséovi. Jaursova »Humanité« píše: Denttu Deleasséova podána buď pozdě, protože chyby se už staly, nebo příliš brzy, protože Delcass neměl ješté času chyby ty napraviti. »Lanterna dokonce mluví o zasleponosti Delcasséově míní, že jeho odstoupeni jest jedním možajn rozřešením; docela případně ale praví »G ae- lois«: »Vedla-li dlouhá diplomalická karién Delcasséova k žalostným výsledkům tém, b yle to méně jeho vina, jako splše vine celého režimu.« Po včerejš! minísterské radě konfere val Rouvier včera dopoledne s presidenten Loubetem. Na jeho přání povolal Loubs Deloassča k sobě a snažil se ho pohnouti, by setrval. Dle » Agence Havass rozmluva trval půl hodiny a týkala se celé zahraniční politiky Francie, jež z různých stran byla osvětlena. Potom jal se Loubet ministru zase domlouvaí, by porlefeuille podržel. Dnes odpoledne sestoupí se v Paříží pe znovu minsterská rada, aby porokovala, jakoi politiku vnější má Francie za ny hějsleh okolností sledovati, jintni slovy, výslóviti se solidárně s politikou Del- cassém sledovanou. V Pařiži soudilo se dee 6 poledni, že ministerská řada tak jednomysln učiní, načež by Delcassé ještě v ministerak radě prohlásil, že démišsí odvolává. Rezhodnut definitivní v celé krisi, jež nia kohec miohla by se zaměniti ve všeobeenou krisi ministerskou, shledá čtenář ovšem teprve v telegramech. T chvile se věři, že Delleassé zůstan.
Delcass Loubs Deloassča Delcassé Francie Paříž Glass rozmluva Dentta Deleasséův T chvile
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Druhá volba de sněmia ve venke ských okresích podřijiských. Ve siředu dne 26. t. m. koná se ve věnkovském volebnin okresu slánsko velvarsko libochovickém drůkl volba poslance do sněmu království českého. Výsledek je při politícké rozháranosti v národ českém nejistý a jakkoli kandidát národní strntt svobodomyslné obdržel při volbě první hlat nejvíce, tak že jen počet nepatrný mu je scházel k vítězstvi, bude zapotřebl, aby slr penci strany té napjali všechnu sílu a ener aby tentokráte připoutali vílězství ku prapm svěmu. Nemnáme příčiny tajíti se tim, jak nelk hým způsobem se u nás politické poměry vp sledních letech vyvijely a jak poklesla u tá namnoze nezbytná disciplina, nýbrž zároreň tát úroveň politické vyspělosti a jak následkemh leho. na místě organisované politické práce všude št se zmatek a jak na místě postupu k pevnénu úrěitému číli, pozorovati u nás povážlivý pehj retrogradní, sledující směr, jenž zcela jmn vede, než k oné vznešené metě, kterou si vyiu národ náš, vrhnuv se v zápas za svá print Volba v okresích pudřipských je výmluvnou il strací k chaotickým poměrům u nás. Ne něn než pěť kandidátů namáhá še tí skati mandátu a z těch jsou čtyli již nezasťupují tu snad nějáký přineipielně odchylný politieký směr, nějakou vyhraněnou pot tickou myšlenku, lišící se od tě než která dosud velkou většino národa uznávána za spasnou, ný- brž všichni tito kandidáti oeitl se na volebním zápasišti s pre