2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. dubna 1905. Císlo 112.
4
article
sily naše dosud ještě nestačí, abychom ke změně
ústavních řádů bez odkladu a přímo postupovali.
Proto positivní politika česká především
o to musí pačovati, aby k dosažení žádoueí
této mety úsilovnou prací raženy byly cesty
jednak odstraňováním překážek, rozvoj náš du-
sících — volební řády, občanské svobody, jazy-
ková rovnoprávnost — jednak soustavnou péě
o hospodářské a osvětové mohutnění českého
živlu, jednak snahou po vzrůstání jeho vlivu
politického.
A je-li to vše pravdou, pak si to musím
poctivě a otevřeně říci a docílíme-li o této zá-
kladně politické práce vespolek dohody, musím
rovněž poctivě a otevřeně označiti svůj poměr
k rakouskému prohlému vůbec a k národům
s námi při jeho řešení zúčastněným. Hra na
slepou bábu byla by v politice nikoli dětinstvím,
nýbrž smrtelným hřichem. Vzpomeňmež Hav-
lička, jedné z nejjasnějších hlav národní našl
rennissance, kterak přesně význam vztahů na-
šich k soustátí vystihl! Jeť přece na jevu, že
osudy Rakouska jen dvojím bráti se mohou
směrem: buď bude mezi dvěma mlýnskými ka-
meny, německým a maďarským, postupně roze-
míláno, aneb se podaří dociliti jeho znovu-
zrození na základě formule ústavní, v rámci
jejímž by i českému národu vyplnění nároků
na svéprávnost politickou bylo zabezpečeno. Ve
směru prvém pracuje dnes kde kdo, Němec,
Maďar, Vlach, ba namnoze i slepá Vídeň. Máme
i my hnáti jim vodu na mlýn? Dnes jest vnitřní
naše krise tak málo ještě vyzrálá, že by i sám
Havlíček, pronášeje své názory z roku 1848,
sklidil příhanu černožlutého cislajtančika.
Němec
Maďar
Vlach
Havlíček
Rakousko
Vídeň
občanský svoboda
Havliček
5
article
Než řekněme si přece upřímně a otevřeně
neběží a běžeti nesmí o žádné nedůstojné nad-
bíhání, ani o licoměrně lokajství, zahalující snad
druhdy jen osobní šplhavost; i pro nás politi-
cké žáky Julia Grégra platí a povždy platii
musí heslo: raději žalář a okovy, než volnost
otroka ! Však oč jde, toť mužné, sebevědomé
zároveň v mezich rozumné přípustnosti ne-
zdolné vystupování s páteří vzpřímenou sic, však
co do formy a obsahu upravené způsobem.
který každé ze společenských zájmů plynouci
součinnosti jest podminkou nepominutelnou.
Tedy jasně vídět, střízlivě usuzovat a o-
hodlaně jednat, — vše na základě dohody
poznovu semknuvších se šiků českých. A bude-l
trvalým tmelem semknuti toho sebezapření
vlastenecké, ona kouzelná sila mravní, která
k obdivu celé Evropy tak často vyšlehla ze
srdci našich předků, pak klidně s čelem hrdě
vztýčeným hledíme vstříe tajům budoucnosti.
Nejen velcí, nýbrž i malí národové, jak zvlášt
o nás Češích Renan děl, jsou tvůrci evropské
historie. Příští naše není beznadějné, neboť vy-
soko do oblak sahají obrovité zájmy, jimiž naše
trvání snoubeno jest s klidným, zdravým rozvo-
jem Evropy. Však i na nás jest, abychom ko-
nali povinnost, jak káže zákon sebezachování
»Bij, prapore, jen bij, toť osud tvůj — bi
dále!« pěje Neruda o červenobílé naší zastave
v jednom ze skvoucích svých hymnů politi-
ckých. Nuž dbejme, aby páže národa sťále vl
tohla v sllu ocele, a pak bohdá prapor, třímaný
národem šestimillionovým na předhoří západu
slovanského, vzdor vlnám německého příboje
i dále bíti bude do vichru přištích věkův! —
Grégr
Čech
Renan
Neruda
Evropa
6
article
K otázce změny volebního řádu
pro sněm království českého.
Z Vídně. (Pův. dopis »Nár. Listůe.
V poslední době velmi často se píše o tom
že vláda hodlá v příštím zasedání sněmu král-
českého podati návrh na změnu voleb-
ního řádu a částečně i zemskéh
zřízení. Zprávy, jež o tom pronikají do
veřejnosti navzájem sobě odporují, takže veřej-
nost česká stéží o těchto úmyslech zjednatisi
může jasný obraz. Informovali jsme se na pří-
slušných místech a doufáme, že můžeme podati
aspoň příbližně správný obraz o zásadách, na
kterých tyto vládní předlohy spočívati mají.
Především je jisto, že vláda k nejbližším
zasedáním sněmovním předloží návrh na změnu
volebního řádu a návrh na částečnou změnu
zemského zřízení, kteréžto oba zákony mají býti
spojeny a současně projednávány a k platnosti
přivedeny.
Vídeň
7
article
Pokud se týče změny volebního
řádu, směřují projektované návrhy především
k tomu, aby změna tato nejen byla možná, ale
skutečně sněmem přijata. Při tom jest roz-
hodujícím § 38. zem. zř. a § 54. vol. ř., dle
kterýchžto zákonných ustanovení může být
změna provedena na sněmu jen za přítom-
nosti 3/4 všech poslane ů. Z toho plyne,
že tuto změnu zmařiti může každá zájmová
skupina sněmovní, tedy jak poslan i
velkostatku, tak poslanci měst i venkovskýc
obci pro sebe, jakož mohou takovouto změnu
zmařiti poslanci buď čeští neb němečtí
jelikož disponují větším počtem než 1/4 všech
poslanců. Může tudíž změna volebního řádu
provedena býti jenom za souhlasu všech roz
hodujících stran na sněmu král. českého. Proto
také návrh volební zachovati chce posavadní
zájmové zastoupení a zejmena bude asi přihlí-
žeti k tomu, aby nabytá práva nebyla z krá-
cena. Profo bude počet poslanců kurie velko-
statkářské v posavadní výši 70, jakož i obchod-
ních komor nezměněn a zachován.
Druhé zásadní hledisko při sdělání nového
volebního řádu má býti opatření, aby ustano-
vení § 38. zem. zř. a § 54. vol. ř. i nadále
bylo účinným, z kteréžto příčiny nemá býti počet
zvolených poslanců zvýšen na víc jak 280,
aby kurie velkostatkářská i nadále zachovala l
všech zvolených členů sněmu král. českého.
8
article
Ve sboru velkých statků zůslane fideikomis-
ním velkostatkářům nadále 16 poslanců, 54 po-
slaneů allodních však nemá býti vice voleno
v jediném volebním sboru jako posud, aby za-
bráněno bylo tomu, by výsledek volby ve pro-
spěch jedné neb druhé strany politické rozho-
doval o tvářnosti celého sněmu. Dle
nynějšího volebního řádu vítězství strany konser-
vativní ve velkostatku zeamesalo většinu českou.
vítězství strany ústavověrné většinu německou
na sněmu. Proto mají býti volby v allodním
velkostatku vykonány v šesti, po případě
sedmi volebních okresích. Die rozdělení těchto
volebních sborů bude zvoleno za nynějších po-
měrů asi 33 velkostatkářů českých a konserva-
tivních a 21 velkostatkárů německých a ústavo-
věrných. Mezi těmito novými volebními okrsky
velkostatkářskými budou nejméně dva, v nichž
vítězství českých velkostatkářů proti všem even-
tualitám bude zabezpečeno i bez spolupůsobení
německých konservativních velkostat-
kářů, takže ve dvou volebních sborech lze oče-
kávati volbu 21 konservativních velkostatkárů,
kteří se hlásí k národnosti č es ké.
Co se týče kurie měst, volila tato
posud 72 poslanců, nehledě k obchodním ko-
morám. Dle nového návrhu volebního řádu mají
být vřaděny do kurie měst nejen posavadní
obce, které v této kurii volily, nýbrž jaště města
a městyse, které mají více než 2000 obyvatel
a kromě toho veškeré lidnaté předměstské obce
pražské, které zahrnuty jsou v budoucí obvod
Velké Prahy. Následkem toho ovšem vzroste
počet poslanců v této městské skupině, jejíž
obyvatelstvo od dob vydání volebního řádu sla-
rého z roku 1861 neobyčejně vzrostlo ze 72
na více než 90. Utvoření nových volebních
okresů městských má se díti dle zásady, že
průměrně na každý volební okres český i ně-
mecký připadá stejný počet obyvatelstva.
Velká Praha
9
article
Za základ rozsahu volebních okresů městských
i venkovských má se vzíti poslední sčítání lidu
za rok 1900.
V této skupině dlužno přeďevším k tomu
poukázati, že počet poslanců za král. hl. město
Prahu musí býti rozmnožen o dva, tedy z 10
na 12 a sice následkem toho, že od roku 1861
připojeny byly ku Praze Vyšehrad, Holešovice-
Bubny a Libeň, na kteréžto městské čtvrti při-
padají dle průměrného klíče obyvalelstva nej-
méně dva poslanci. Téchto 12 poslanců praž-
ských má býti však na jednotlivé čtvrti pražské
rozděleno dle poměru jich velkosti a poplatnosti.
K těmto poslancům pražským přidružís
nové volební okresy městské, utvořené z před-
městských obcí pražských, z nichž podle zá-
kladního průměrného čísla na Žižkov, Král. Vi-
nohrady a Smíchov by připadlo nejméně po
dvou poslancích, na Karlin, Nusle, Vršovice
s Michlí nejméně po jednom poslanci a na
ostatní předměstské obce rovněž nejméně jeden
poslanec. Z venkovských měst dle počtu oby-
vatelstva by pak připadli na Plzeň tři poslanci.
na Liberec, Budějovice, Ústí n. L
po dvou poslaneích, ostatní volební okresy
by měly pak po poslanci jednom.
Dle toho by podle posavadních výsledk
volebních v kurii měst mohlo býti zvoleno as
55 českých a 37 německých poslanců, pro přl-
pad, že by v Budějovicích byli zvoleni poslanci
čeští, 57 českých a 35 německých.
Poměr v obchodních komorách bezpochyb
že zůstane nezměněn a bylo by tudíž v obchod-
ních komorách zvoleno 8 českých a 7 něme-
ckých poslanců.
Král
Karlin
Praha
Praha Vyšehrad
Holešovice
Bubno
Libeň
Žižkov
Smíchov
Nusle
Vršovice
Michle
Plzeň
Liberec
Budějovice
Ústí
10
article
Počet poslanců venkovských obef bude
musiti, přihlížeje jednak k tomu, že colá řad
velkých měst a obel přesune se do kurie měst.
že ale na druhé straně lidnatost některých
okresů neobyčejně vzrostla, rovněž rozmno-
žen býti. Také zde má rozdělení státi se dle
te zásady, aby základní počet obyvatelstva na
jednotlivého poslance připadající v českých
německých okresích byl stejný. Dle toho ob-
nášel by počet poslanců českých v obcích ven-
kovských zvolených 53 a německých 31, takže
by přibylo českým venkovským obeím 4 a ně-
meckým venkovským obeím 1 poslanee.
11
article
Mimo to hodlá vláda předložiti doplněk vo-
lebního řádu v tom směru, že má býti zřízen
tak jako na radě říšské zvláštní v šeobecný
sbor voličský. Bude-li dodržena nej-
vyšší hranice zvolených poslane
280, připadlo by na tuto všeobecnou kurii 18
poslanců a kdyby zachovány byly volební okres
do říšské rady, znamenalo by to zvolení 11 če-
ských a 7 německých poslanců, při čemž ovšem
mezi poslední počítá se volební okres pošumav-
ský takto národně smíšený. Ovšem, že z mno-
hých stran žádá se pro tuto všeobecnou kuri
větší počet poslanců, čímž by ovšem
úhrnný počet na 300 poslanců vzrůsti mohl
Bude-li na těchto zásadách volební řád zřízen
obnášel by počet poslanců zvolených 280
k tomu posavadních 6 virilistů, totiž arcibiskup,
tři biskupové a dva rektoři universit. Mluvj s
také o tom, že k těmto virilistům by se při
družili ještě dva rektoři vysokých škol techni-
ckých, v kterémžto případě by pak sněm král.
českého čítal 8 vírilistů a 280, po případě vice
poslanců voléných.
Pokud se týče politické a národní barvy
jevil by se poměr asi takto: Nepřihliží-li se vů-
bec k politickému a národutmu přesvědčen
čtyř biskupů, byli by mezi virilisty dva Čechov
a dva Némci. Z kurie velkostatkářské náležel
by českým a konservativním velkostatkářům 10
poslanců fideikomisních a 33 allodních poslanců,
tedy celkem 49, německým velkostatkářům 21.
Čechov
fideikomisní
12
article
Ze sboru lidových poslanců pak by náležel
Čechům asi 127, Němcům asi 82 poslanců.
Počet tento by asi odpovídal počtu obyvatelstva
království českého dle národnosti, tak že by
žádná národnost v tomto směru nemohla býti
pokládána za zkrácenou, jakkoli při tomto počtu
přihlížeje k obchodním komorám by na jednoho
poslance českého připadl větší počet obyvatel-
stva, nežli na jednoho poslance německého,
což ale na druhé straně vyrovná se vzájemni
menšinami, které tu budou, jakkoli jinak upra-
vení volebních okresů, pokud možno majoriso-
vání menšin národních má zabrániti.
Dle návrhu na změnu volebního řádu po-
mýšlí se na to, předložiti návrh na částečnou
změnu zemského zřízení. Změny ty
tykají se jednak toho, že na místo jednoho ná-
městka nejvyššího maršálka mají na příště býti
jmenováni dva náměstkové, že počet přísedieích
zemského výboru má rozmnožen býti z 8 na 10
a že způsob voleb do zomského výboru a do
zemakých ústavů a komisí má býti tak upra-
ven, aby každá národnost mohla samostatně na
ni připadající počet si zvoliti. Za tou příčinou
pomýšli se na to, aby do zemského zřízení po-
jato bylo zvláštní ustanovení, dle kterého za
účelem voleb těchto poslanei čeští i ně-
mečtí sestoupiti se mají ve zvláštní
volební sbor, při čemž ale posavadní zá-
jmové zastoupení má býti zachováno.
V tomto směru mlaví se o dvojí versí.
Jedna směřuje k tomu, že by poslánci lidoví
po svém zvolení zapsali se die své národ-
nosti do zvláštního volobního se-
znamu a že by dle toho tyto volby se pro-
vedly, anebo že by již zákonem s ta n o v e ny
Čecho
Němec
13
article
byly okresy, jichž poslanci by vohili bud
ve volebním sboru českém anebo německém.
Jedná se tudíž o to rozhodnouti, zdl
má býti zaveden způsob volebního sboru
osobního nebo territoriálního.
Proti volebnímu způsobu territoriálnímu činí se
právem námutka, že nelze a priori zejmena
okresích smíšených ustanoviti, které národ-
nosti budoucí poslanec bude ná-
Iežeti a že by tím, jakkoliv v král. českém
jest veliká čásť okresů národnostně smíšených,
proti pravdě těmto okresům se dal zvláštní ná-
rodní ráz. Proti volbě dle listi ny
o sobní vyslovuje se zase námitka, že by
zejmena mohli býti v některých okresích zvo-
leni poslanci, kteří se nehlásí ani k jedné ani
k druhé národní straně a že by v této příčině
pak vzniknouti mohl konflikt o tom, do kterého
volebního seznamu tito poslanci mají býti za-
psáni. V tomto směru však očekává se, že se-
najde ještě definitivní rozřešení.
Při volbě zemského výboru má vyhražen
býti poslancům velkostatkářským volba dvou
přísedlefch, poněvadž pravidlem nejvyšší
maršálek náleží také této kurii a jest předsedou
zemského výboru a tudíž jeho členem, takže
kurie velkostatkářská tím samým již tři členy
zemského výboru má. Čeští posl ane
mají obdržeti pět přísedících, poněvadž
již dnes mohou polovici zemského výboru
samostatně zvoliti a na tomto právu nemají být
zkráceni. Na německé přísedlcí připadli
by tři členové. Při tom ovšem by volili
poslanci měst a obchodních komor českých dva
přísedici, německých 1, poslanci venkovských
obel a všeobecné kurie českých 2 přísedíci.
němečtí 1 a všichni čeští poslanci 1 a všichni
němečtí poslanci dohromady rovněž 1 přísedí
cího zemského výboru.
14
article
Volby do komisí upraveny by byly jedna-
eím řádem tím, že by se za základ těchto
voleb přijala 13členná komise, pří níž velko-
statkáři by volili 3, němečtí poslanci 4 a češt
poslanei 6 členů této komise, takže by na české
poslance, když by se nepřihlíželo ku předsedovi
komise, připadla polovice členů dotyčné komise.
kdežto posud poslanci čeští dle kompromisu
voli jenom třetinu členů komisí.
Volby do zemských ústavů upraveny maj
býti doplňkem statutu zemské banky a hypo-
teční banky.
Tento obraz budoucích předloh vládníeh
ovšem není úplný, poněvadž vláda teprve sblré
potřebný statistický materiál, avšak lze očeká-
vati, že asi tyto zásady zůstanou ve vládních
předlohách v podstatě zachovány. Pokud jsme
se mohli informovati, obírají se čeští i ně-
mečtí poslanci zevrubně těmito otázkami,
aby precisovali své stanovisko naproti proposi-
cím shora učiněným a lze právem souditi, ž
votum interessovaných poslane-
ckýcl kruhů bude míti ovšem na znění
vládních předloh závažný vliv. Není také vy-
loučena možnost, že kdyby tyto vládní předlohy
sněmem byly přijaty a tím pro další sněmovní
činnost zjednáno příznivější prostředí politické
by v budouenosti při těchto parcielních změ-
nách zemského zřízení nekůstalo a že by sněm
mohl přikročiti ku pronikjavé, všem moderním
požadavkům odpovídající jměně zemské ústavy,
do níž by mohlo býti zabrnuto vyřízení všech
sporných otázek národních a politických.
Zdali tyto optimistické naděje již nyní
mohou činiti nárok na splnění, nechiceme rozho-
dovati, tolik ale jest jisto, že češlí poslanci
zajisté i tenkráte, kdyby ku projednáván
předloh těch se přikročilo, své zásadní stano-
visko pro všechnu budoucnost si vyhradí.
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. dubna. (Posl. Davi
Abrahamowicz o situaci.) »N. W.
Journ.« přináší ve velkonočním čísle rozmlu u
svého redaktora s ryt. Abrahamowiczem o ny-
nější politické situaci, zejmena pokud se týče
našeho poměru k Uhrám. Posl. Abrahamowiez
rozeznává tu dvě věci: otázky vojenské a ho-
spodářské. Pokud se týče ofázky vojens ké,
má za to, že jedinou rozhodující osobnosti jest
panovník, který stojí a bude státi na zachování
jednoty armádní, ale při tom může míti zření
též k takovým náredním tužbám uherským,
jimiž se jednota armádní nepořuši. Posl. Abra-
hamowiez soudí, že panovník vyhoví oprávněným
požadavkům nherským, ovšem v rámci armádní
jednoty.
Pokud se týče hospodářského po-
měru k Uhrám, jest dosud závaznými vy-
rovnání z r. 1867 a úmluva účiněnů o sylve-
strovské noci mezi Szellem a Körbrem. Závaznost
potrvá tak dlouho, dokud ona úmluva nebude
změněna novýmh ujednáním mezi oběma vládami.
Posl
Abrahamowicz
N W Journ
Praha
Uhry
16
article
Dosavadní poměr sotva však se dá udržeti i do
budonena, poněvadž Uhry prohlašují hospo dář-
skou samostatnost za svůj neodvolatelný pota-
davek. Vzhledem k tomu posl. Abrůhamowiez
činí návch: Ať se na základě usneséní rakou-
ského i uherského pariamentu ustaví k6mnise,
jež by vyšetřila a stanovila podmínky, za kterých
by přístě mohla nasíati hospodářská rozluka
obou států. Komise ta byla by cosi podabného,
jako nynější kvetové deputace. Jestliže se ko-
mise dohodne o určité podminky roziuky, pak
bude vyhověno prohlášení panovnikovu, že ne-
namítá ničeho proti hospodářské samostatnosti
Uher, dohodnou-li se o to obě vlády a parla-
menty
Zřízením takové komise odpadly by též
stesky, že se Uhrům ponechává čas, sby hospo-
dářsky sesilili a k rozlnee so připravili. S drulé
strany odpadne i ta výtka, že se v Rakousko
hledí na Uhry předpojatě, přotože nechtějí na-
dále udržovati nynější hospodářský poměr. Ke-
mise, zvolená oběma patlamenty, čitala by asi
15 až 24 členy a měla by býti zmoéněna, aby
podmínky rozluky ustanovila platně (9).
Uher
Uhry
Rakousko
17
article
Úspěšné vyjednávání obou komisí předpo-
kládalo by všsk, aby se obě vlády samy drlve
dohodly o podminky řozluky, a to by bylo
možno opět jen v tom připadě, kdýby v Ka-
kousku byla vláda parlamentní. Jen
parlamentní vláda jest sefropna přikročiti k tak
zásadným změnám ve státním poméru, poně-
vadž jen ona má dosti pevnou oporu v parl-
mentě, který musf zodpovědnosť za nové zřízení
sdíleti s vládou, čehož by ovšem neučinif, kdyby
u vesla byl kabineť úřadniéký. A proko jest
především nutno učiniti taková opatření, ktera
by umožnila ustavení parlamentního ministerstva
Rakousku. První podmínkou byl byt
modus vivendi mezi Němci a Če chy.
Dokud nebude uklizena hlavní sporná otázka,
spor česko-německý, nelze o parlamentní vládě
pomýšleti. Formulka pro zřízení koaličního kabi-
netu, že se totiž politické otázky mají odložiti
ve prospěch otázek kulturních a hospodářských,
ukázala se totiž nepotřebnou a neudržitelnou.
Různost mínění o slovinském gymnasiu v Celi
rozbíla koaliční kabinet. Tou cestou se tedy jíti
nesmí. Nezbude tedy nic jiného, než pokusiti
se opětně o česko-německé dorozumění, prvé
než se přistoupí k utvoření parlamentního kab-
netu. Parlamentní ministerstvo — skončil posl.
Abrahamowicz — bude pak zárukou, že důle-
žitá otázka uherského vyrovnání bude rozřešenu
v pravém zájmu národů.
Němec
Ka
Rakousko
18
article
Ze Záhřeba, 20. dubna. (Splitský
sjezd poslanecký.) »Obzoru« sděluje se
ze Splitu, že sjezd chorvatských poslanců dal-
matských, položený na den 26. t. m. do Splitu,
bude rokovati především o sloučení obou dal-
matských chorvatských stran na základě pro-
gramu, na němž se svým časem v Dubrovníc
usnesli předsedové obou klubů, dr. Pero Čingrija
a dr. Ante Trumbič. O programu tom, v němž
se nachází mimo jiné i sloučení Dalmacie s Chor-
vatskem a dohoda se Srby, pojednají nejprve
oba kluby ve zvláštních poradách, a teprve,
bude-li program přijat oběma kluby, má se konati
schůze společná všech poslanců, v níž se pro-
hlásí sjednocení a utvoří se nový, jednotný klub.
Pokud se týče sjednocení Dalmacie s Chor-
vatskem, píše splitské »Jedinstvo«: »Chorvatský
národ žije v Rakousku a v koruně sv. Štěpána.
S kterým státem máme sympatisovati, s kterým
máme hledati spojení? S Maďary nemůžeme.
Posl. dr. Ferri nabyl už v Záhřebě přesvědčení,
že tam žádný politik nepomýšli na spojení
s Uhrami, jež nechtějí učiniti Chorvatům ni-
jakých politických ústupků. Ale také k R-
kousku nemají Chorvaté mnoho důvěry. Říšští
poslanci upozorní asi splitský sjezd, že mezi
Maďary a dynastií dojde na dohodu, že však
dvůr se naděje, že Chorvaté nebudou pomáhati
Maďarům. Proto bylo by na čase, aby Chorvaté
vysvětlili, jaké stanovisko zaujímají v nynějším
sporu uherském. Za tím účelem jest však třeba,
aby se dalmatští poslanci dříve dohodli s po-
slanci v Chorvatsku, aby v jich názorech nast l
souhlas. Pak by se i Chorvaté v této říši mohl
domoci samostatnosti a takových práv, jakých
užívají nyní Němci a Maďaři«. Že by ostatní
rakouští Slované, zejmena Čechové, Chorvaty
v jich snahách podporovali, o tom splitský list
nemá pochybností.
doktor
Trumbič
Dalmacie
Srba
Štěpán
Maďar
Posl
Ferri
Chorvat
Němec
Slovan
Čecho
Záhřeb
Split
Chor
Dalmacie
Rakousko
Uhry
Chorvatsko
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. dubna.
Praha
20
article
Nesnáze Vatikánu.
Nesnáze Vatikánu.
Z Říma se oznamuje o účineích církevníe
zápasů ve Francii na poměry ve Vatikánu
V kruzich diplomatických, zasvěcených do zále
žitosti na dvoře papežském, živě se zabývají
nadešlou změnou situace. Předlohou francouz-
skou o oddělení eírkve od státu, rozhodne
i osud konkordátu s Francií. Oddělení to zna-
mená, že stát francouzský neuznává a neposky-
tuje podpory žádné církevní organisaci. Ve Va-
tikánu nastal po hlasování ve sněmovně fran-
couzské veliký poplach. Všichni pociťují, že jde
o události, jež znamenají v dějinách papežstv
novou periodu. Papež Pius X., jenž zamýšlels
zabývati pouze církví, octl se takto v proudu
otázek politických. Z počátku Vatikán sebevé-
domě bojoval proti novému směru ve Francii
ale ode dvou měsíců činnost jeho jeví rozpaky.
pozbývá energie. Tento zjev souvisí s názory
rádců v okoli papežově. Jest tu veřejným ta-
jemstvím, že při stolici papežské nyní troj
směr zápoli o vliv. Jeden představuje kardinál
Oreglia, druhý kardinál Ferrata, třetí pal
státní tajemník Merry del Val. Oreglia za-
stupuje stanovisko intransigentní; jest odpůrcem
jakéhokoliv smlouvání s revoluční Francil, jie
nazývá »zpuchřelou lodt«. Dle jeho názorů sv.
stolice nesmí vyjednávati se zpronevěrnou repu-
blikou, ale má prosté přerušiti spojení »s re-
volucí“.
Pius
Oreglius
Vatikán
Řím
Francie
Virginie
Merry del Val
21
article
Kardiná! Ferráta zaujimá přímo opačn
stanopisk6. On jest předsedou oné komnisé, jez
byla trčeha k upravení poměrů mezi Řiiinem
Franeií. Ferráta zejmena důrazně upozornil pa-
peže na to, že dochází z Francie ročně 40 t
50 mill. fr. petrského halíře a že kátolfei frai-
couzští jsou nejobětavějším přaméném příjm
sv. stolice. Stejnou podpöru, 50 mill. fr., obsa-
huje franeouzský rozpočet. Nebude-li ve smýsli
nové předlohy Franeie dále podporovati vyžnái
nábdženská, budou fráneouzští katolíci nucen
užili ke vlastním účelům on obnosy, jež šii
dosud jakožto petrský haliř do Říma, by udr
žely své vlastní efrkavhí ústavy a podniky.
Chování se státniho tajemalka Merry del val
nedalo by se pochopiti, kdyby z příslušných
mist se na to neupozorňovalo, že tento kardinál,
původu španělského, jest odpůřcém svělského
düchovenstva a chce dopomoci řeholím k vůd-
čímu postavení v elřkvi. Dajde-li na roztržku
Francil, bude papěž sám jínenovati biskupy,
Merry dal Val na to pomýšli, dokud bude stát-
ním tajemníkem, aby jen mniši byli ustänovo-
Vátl za biskupy. Pröto si Morry del Val přeje
roztržky s Francil. Ježto však s tímto názorei
přimo vystupovati nechce, dával ličiti pařížským
nunciém, pokud se týče nynějším jelio zástup-
cem, poměry ve světle příznivějším, než jaké
skutečně byly. Tim ehitěl toho dosíci, aby papež
z obavý před roztržkou Francii neposkyu
ústupků. A tohoto cíle dosáll.
Tim
Francie
Řím
Francil
Merry
Morry del Val
22
article
Papež sám dřivé byl ha rozpacích, jak s
zachiovati mézi dvěma si odpořujíeímí stano-
visky. Ate před městcem povolal k sobě kardi-
nála Rampollů, chtějs šážnali jeho mínění.
Papež zvláště dovolával se toho, ž6 Rampollův
potěr k vládě franéotzské byl přátelský. Kar-
dinál však odvětil, že se nýní zabývá výhradn
studiémi arčhgeologickými a 6na vtáda fran-
cduzská, s níž byl v dobrýeh styelehi, že nen
již při vesle vládňím. Konečně prosil papeže,
aby ho i nadále néchal se zábýváti ařchaeologi
ckými sťadiemi. Nieméně se má ve Vatikánů za
to, že Ram pofla bode pověřen zvlásíního pósel-
stvím ku předšedovi řépubliky Löubefovi. S tím
ási souvisí i žpřáva čásopisů, šloužícímu sv.
stolici, že Lov XIII. chystal se svéhio častí při
jati Loubeta, když zamýšlel jiti do Říma. Nyní
Kara
Vatikán
Řím
Rampollův
23
article
však Loubet se do Říma nechystá, a tak nus
papež hledati jinou cestu, chce-li dospěti k mlnu
s Francil.
Lodní plány anglické.
»Daily Chroniclu« sděluje se z Edinburgu,
že vláda zřekla se definitivně plánu, ztíditi
v Rosythu on Fort ve Sotoboku oporu pt
loďstvo své, což bylo by musilo se vykládst
jako vyhrůžka Německu. Veliký počet de-
zorců a architektů, kteří tam již zařizovacln
pracemi se zabývali, byl odvolán a dělnikůn
dána výpověď. Změna lodních plánů angliekjc
zdá se býti ovšem v jisté souvislosti se změnoe
anglické politiky.
Marocké zmatky.
»Times« sdělují z Tangeru: Oddil nepr-
videlného vojska vládního vpadl do sahalského
okrsku mezi El Arisem a Tangerem. Vesni
byly sežehnuty, dobytek odehnán a množs
obyvatel zajato. Doufá se, že nahnán bud
tímto způsobem (I) strach ostatním kmenům
že přispěje to k zjednání pořádku v kraji.
jihu vzmáhají se ale zmatky, protože Magzhen
pokouší se vybírati zde daně a reformy za-
váděti.
Fort
Řím
Edinburg
Německo
Tanger
El Aris
Oddil nepr
24
article
Deloasséova afléra.
Deloasséova afléra.
Ranní listy pařížské pokládaly odstup De
casséův téměř za jistý a viděly v otázce m-
rocké hlavní příčinu této demisse. Přátelé De-
casséovi ujišťovali, že v sezení ministerské rady
hájil Delcassé názor, že Francie musí, učiní
sama první krok k vyjednávání s Německem,
miti naprostou jistotu, že setki
se s ochotou a kurtoasií, na jakoui
má nárok. Ministerská rada byla prý vásk.
názoru, že franeouzská diplomacie z a všech
okolností(!) musí první krok Ni
mecku vstříc učiniti. (Kde byla tud
opora anglická, aby Francii od tohoto poko
ření uchránila ?) Splnil se předpoklat
Delcasséův — dodávají přátelé jeho dál
— neboť Německo skutečně na první krok fra
couzský nevzalo téměř žádného zřetele. Oficiosn
tisk německý vykládal pak krok diplomacie fra-
couzské jako projev slabosti a sklíčenosti
v Berlině na nabídku vyjednávání téměř an
neodpověděli. K tomu přidružily se pak jest
příliž ostré osobní útoky poslanců ve sněmovně
proti ministru, kdežto ochrana, již se mu do-
stalo, byla jen velmi chabá. Deleassé rozhiod
se proto ve čtvrtek večer odstoupiti. Ve včerej
min. radě poukázal ale Rouviěr, dle depeší pa
řížských, na to, že jeho prohlášení ve sněmovne
nedesavouovalo Deleasséa, nýbrž — což ostatne
z jeho řeči vysvítá jasně dost — že pouz
spojil prohlášení Deleasséovo ve sněmovně p-
slanecké a v senátu, ehtěje podati tak min
celé rady ministerské. A tyto názory Rouvičrem
zastupované došly v podstatě schválení sně-
movny — protož nemá prý Delcassé příčiny
odstupovati.
Deloasséův
Delcasséův
Rouviěr
Francie
Německo
Berlín
25
article
Na rozdll od tohoto průběhu ministerské rad
tisk pařížský colkem píše málo příznivé o D
casséovi. Jaursova »Humanité« píše: Denttu
Deleasséova podána buď pozdě, protože chyby
se už staly, nebo příliš brzy, protože Delcass
neměl ješté času chyby ty napraviti. »Lanterna
dokonce mluví o zasleponosti Delcasséově
míní, že jeho odstoupeni jest jedním možajn
rozřešením; docela případně ale praví »G ae-
lois«: »Vedla-li dlouhá diplomalická karién
Delcasséova k žalostným výsledkům tém, b yle
to méně jeho vina, jako splše vine
celého režimu.«
Po včerejš! minísterské radě konfere
val Rouvier včera dopoledne s presidenten
Loubetem. Na jeho přání povolal Loubs
Deloassča k sobě a snažil se ho pohnouti, by
setrval. Dle » Agence Havass rozmluva trval
půl hodiny a týkala se celé zahraniční politiky
Francie, jež z různých stran byla osvětlena.
Potom jal se Loubet ministru zase domlouvaí,
by porlefeuille podržel.
Dnes odpoledne sestoupí se v Paříží pe
znovu minsterská rada, aby porokovala, jakoi
politiku vnější má Francie za ny
hějsleh okolností sledovati, jintni
slovy, výslóviti se solidárně s politikou Del-
cassém sledovanou. V Pařiži soudilo se dee
6 poledni, že ministerská řada tak jednomysln
učiní, načež by Delcassé ještě v ministerak
radě prohlásil, že démišsí odvolává. Rezhodnut
definitivní v celé krisi, jež nia kohec miohla by
se zaměniti ve všeobeenou krisi ministerskou,
shledá čtenář ovšem teprve v telegramech. T
chvile se věři, že Delleassé zůstan.
Delcass
Loubs Deloassča
Delcassé
Francie
Paříž
Glass rozmluva
Dentta Deleasséův
T chvile
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Druhá volba de sněmia ve venke
ských okresích podřijiských. Ve siředu dne
26. t. m. koná se ve věnkovském volebnin
okresu slánsko velvarsko libochovickém drůkl
volba poslance do sněmu království českého.
Výsledek je při politícké rozháranosti v národ
českém nejistý a jakkoli kandidát národní strntt
svobodomyslné obdržel při volbě první hlat
nejvíce, tak že jen počet nepatrný mu je
scházel k vítězstvi, bude zapotřebl, aby slr
penci strany té napjali všechnu sílu a ener
aby tentokráte připoutali vílězství ku prapm
svěmu. Nemnáme příčiny tajíti se tim, jak nelk
hým způsobem se u nás politické poměry vp
sledních letech vyvijely a jak poklesla u tá
namnoze nezbytná disciplina, nýbrž zároreň tát
úroveň politické vyspělosti a jak následkemh leho.
na místě organisované politické práce všude št
se zmatek a jak na místě postupu k pevnénu
úrěitému číli, pozorovati u nás povážlivý pehj
retrogradní, sledující směr, jenž zcela jmn
vede, než k oné vznešené metě, kterou si vyiu
národ náš, vrhnuv se v zápas za svá print
Volba v okresích pudřipských je výmluvnou il
strací k chaotickým poměrům u nás. Ne něn
než pěť kandidátů namáhá še tí
skati mandátu a z těch jsou čtyli
již nezasťupují tu snad nějáký
přineipielně odchylný politieký
směr, nějakou vyhraněnou pot
tickou myšlenku, lišící se od tě
než která dosud velkou většino
národa uznávána za spasnou, ný-
brž všichni tito kandidáti oeitl
se na volebním zápasišti s pre