1
masthead
6. července 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu lsa.
6
article
OBSAH-
Školství: L. Weigner: Volba povoláni.
Lékařství: MUDr. Vilém Hüttel: Plovárny pre
mládež. (II.)
Ženské hautí: Olga Stránská: žena česko
bratrská.
Literatura.
Bibliografie.
L Weigner
MUDr
Hüttel
Stránská
volba
8
article
Volba povolání.
Volba povolání.
(Rodičům na uváženou před zápisem do škol.)
S koncem každého školního roku stává s
otázka volby povolání tisnivou starostí tisíce rodin
Osudy tisíců dítek se tu rozhodují, a tím i budoue
osud celého našeho národal
Studovati, či dráha průmyslová nek
obchodní? Střední škola, či škola odborná nek
průmyslová? A k těžkým těmto problémům v po-
sledních letech dolehl na nás stejnou měrou jak
osud hochů, tak i osud dívek.
Spletité poměry hospodářské, neutěšený výhle
do budoucnosti ztěžují značně klídné uvažování.
Na jedné straně nadbytek sil úřadnických — na
druhé nedostatek kvalifikovaného a majetnějšího
dorostu charakterisuje nejlépe dnešní dobu. Četné
obory průmarlové jeví veliký nedostatek přírostku
sil pracovních, V době, kdy školy střední vykazují
veliký počet žáků, kdy o sebe menší místo prakti-
kantské uchází se na sta absolventů university
dožebrává se protekcí, v době, kdy touží celý náš
český svět po sebe menším odvislejším zaměstnání
— dochází z našich dílen průmyslových a obchod
neustálý nářek do nedostatku řádných a kvalifi-
kovaných učňů.
9
article
Jest otázka, zdali národ náš jest již tak prů-
myslově vyspělý, že by zdravého přírostku tohoto
neměl zapotřebí? Jest zajímavo, že průmyslová
výroba v naší říši proti cizině jest rozhodně nepa-
trnější, poněvadž menší díl obyvatelstva věnuje se
u nás činnosti průmyslové. V Předlitavsku bylo dle
posledního sčítání ze všech výdělečně činných
osob zaměstnáno v průmyslu 23,3 proc. Naproti
tomu v Dánsku jeví se tento poměr 25,2 proc., ve
Francii 31.7 proc., v Německu 40 proc., v Belgi
41.6 proc., ve Švýcarsku 44.9 proc. a ve Velké Bri-
tanii docela 49 procent. Ze všeho vysvílá, že naše
říše jest zemí nejméně průmyslovou. Kdybychom na
př. sledovali, mnoho-li motorů v jednotlivých ze-
mích v závodech průmyslových bylo používáno,
viděli bychom obrovský rozdíl mezi Rakouskem
zeměmi cizími (v Německu na př. celková energie
8.819 mil. HP. u nás 1.646 mil. HP). což jest ne-
klamným znamením malé naší vyspělosti průmy-
slové.
Předlitavsko
Dánsko
Francie
Německo
Velká Bri
Rakousko
10
article
Zjev tento jest osudnějším právě u našeho ná-
roda, poněvadž stav výrobní a obchodní, který
může zajistiti vlastní osamostatnění řadě jedinců.
jest ve svém neodvislém postavení značně osla-
bován. Kdo dnes jde na řemeslo a obchod?) p
většině hoši nemajetní, méně nadaní, kteří chápaj
se řemesla a obchodu často z bezradnosti života.
Nejedná se při tomto problému o budoucnost našt
otázky národní, když jde hlavně o budoucnost na-
ších podnikatelů, kteří tvořili, tvoří a vždy budou
tvořiti jádro a pevný podklad života českého
našich městech?
Dokud u nás absolventi gymnasií a universit
nacházeli zaměstnání ihned po absolutoriu, byly
blahé časy. Ale dnes jsou tyto časy dávno pryč.
Ještě před málo léty duhovými barvami skvěly se
naděje kandidátů profesorů středoškolských. Brzo
nastalo ochabnutí a po léta již varují se posluchači
filosofické fakulty před studiem profesorským. Ale
marně. V roce 1912 bylo všech zkoušených čeka-
telů profesury a suplentů jenom v seznamu pro
král. České vydaném 605 a v moravském pak dále
ještě 120. Učitelů a učitelek, vycházejících z paeda-
gogií, roste každoročně do nekonečna. Pečujío
nadbytek učitelek hlavně klerikální ústavy.
Na jedno místo pávnického praktikanta bývá
podáno žádostí do set, rovněž tak na místa tech-
nická. Nedávno četli jsme varovné hlasy před stu-
diem docela již i na technice. A vypište místo pl-
sařské, dojdou celé stohy žádostí lidí studovaných.
velmi často s prospěchem velmi dobrým. To jsou
sice známá fakta, ale nedbá se radikálního řešení
významné této otázky.
11
article
Jest ovšem pravda, že dnes ani průmyslník
ani řemeslník, ani obchodník nemá na růžích ustlá-
no. Všeobecná tíseň hospodářská a politické naší
zmalátnělosti tu silně působí. Ale zde přece kyne
naděje do budouenosti, kdežto pro studovaný svět
na dlouhá léta brány zůstanou zavřeny. Z praxe
denní vidno, že čím dorost dovednější bude hlásit
se na řemeslo a obchod, čím takě bude rekruto-
vati se z tříd majetných, tím bude jistější a šťast-
nější mu budoucnost zajištěna.
12
article
Uvažte jen, co stojí studium středoškolské, ce
oniversitní, a jak dnes o budoucnost studovaného
lidu jest postaráno. Nehledě na věčnou závislost
a nesamostatnost, dnes nenalézá sta a sta mladých
lidí svého zajištěníl Co tu kapítálu národního pro-
mrháno, který by mohl zabezpečiti budoucnost
dítkám a národu našemu vychovati budoucí do-
vedné, ale také majetné podnikatele, neodvislé
svobodněl
Co toho příčinou? U národa našeho, v němž
střední vrstvy výrobní a obchodní hrají tak veliký
význam, jest to problém z nejdůležitějších. Ne-
správné názory na život zavinily duešní pro náro
kritický stav. Volbě povolání věnována jest u nás
pramalá pozornost a péče, aby dítky naše volily
povolání přiměřené jich duševním a tělesným silám
a schopnoštem. A třeba vytýviti, že jest celá řada
již povolání, která téměř úplně jsou zanedhána, že
dovoz četných výzpbků z Vídně a z ciziny k nám
umožněn jest jen z té příčiny, poněvadž není u nás
dostatek příslušné výroby. Volba povolání děje
se u nás velmí často bez ohledu na náklonnost, ber
objektivních vyhlídek, jest ve velmi častých př-
padech rozhodujícím okamžitý výdělek a rodiče
jeví jen snahu, aby zbavili se jednoho člena rodiny
ano chtějí, aby mladý, nevyspělý dorost vydělával
a přispíval k výživě.
Jest to hříšné, jaká u nás jest neznalost po-
měrů životních v jednotlivých odvětvích živnosten-
ských, jak lehkomyslně vyhledávání míst i u rodičů
vyšších tříd ponecháno jest náhodě a docela i in-
serátu, jak dnes nepřihlíží se ke schopnostem dět
jako spíše k okamžitému výdělku.
Vídeň
13
article
Dětem 14letým, nevyspělým, vnucuje se práce
tovární: ne proto, aby se naučily dovednostem, po-
třebným pro další svůj život, ale aby záhy vydě-
lávaly. Tento „moderní stroj“ pracuje mechanicky
děleně; nepoznává hodnoty práce, jako spíše snaží
se akordní prací hodně vydělávati. Vědomí kva-
lity práce v ních nevyrůstá, a tak nemají ani tu-
šení, čeho třeba k dokonalé práci, která by odpo-
vídala vkusu a požadavkům doby. Žijí bez naděje
na budoucí samostatnost, jsou roztrpčení na živo
a nepoznávají radosti ze života a práce.
To jest veliká vina našich rodičů. Vinou jejicl
jest, že při volbě povolání jeví se nedostatek touhy
po rozvinutí samostatného života. Jak hřeší často
naši rodiče, když nadsazují význam studia středo-
školského, podceňují práci hmotnou a vychovávají
syna a dnes i dceru na úřadníky, třebas by půl ži-
vota se plahočili a ku plné odvislosti rostli. O tom
nás poučují nepřehledné řady polovzdělaného pro-
letariátu, který živoří, jest na obtíž našemu životu.
14
article
Úřadnická manie jest horečkou naší doby! Vedou
k ni bohužel také cesty i z našich škol odborných
a průmyslových, kteréž často místo pro práci vy-
chovávají úřadníky. Marně proti tomu se píše
mluví. Synové dobře situovaných průmyslníků
obchodníků opouštějí zaměstnání, které přineslo
štěstí celé generaci, aby se věnovali nákladnému
často velmi problematickému studiu. Zde bych
chtěl, aby naši rodiče vštípili si v mysl slova ame-
rického milionáře: „Muž jenž nabyl jmění, snaží se
o to, aby syn jeho byl stejně s to získati dalš
jmění. Milionáři neposílají děti na universitu, nýbrž
odkazují je již v mladěm věku, aby sami výživu
si vyhledávali.“
U nás jest jinak. Peníze v obchodě a v prů-
myslu vydělané věnují se na nákladné studium
dcery naše provdají se za kohokoliv jenom ne z
pilné řemeslníky a obchodníky. Ideálem našich
matek jest na oko pohodlný. třebas nejistý život
naše dcery jsou vychovávány s příliš velikými ná-
roky do života a peníze v průmyslu a obchodu těž-
ce vydělané obohacují tak často neproduktivní sta
vy, kde jsou neplodně uloženy a často i prot
národu našemu obráceny.
15
article
Zvrácené, nepřirozené poměry! A ty jsou pří-
činou, že mládež věnuje se postavení závislému.
úřadnickému, spíše než práci hmotné. Bohužel z
toho vyplývá častá nevážnost stavu pracujícího.
stav úřadnický se příliš nadceňuje proti vrstvám
průmyslovým a obchodním. Jest to zajímavo, jak
v rodinách řeší se mnohdy otázka vydržování dvou
synů, na studium jednoho syna vynakládá se vše.
matka spoří a otec do únavy pracuje — a syn
učedník ponechán jest svému osudu. Ať se o ně
stará mistr; toho uživí jednou ruce! Jak ztěžována
jest tím otázka učednická! Dnes neptají se rodiče.
co mají platiti mistru za vyučenou, ale naopak
kolik mistr bude platiti učnil Není to zcela zvrá-
cený poměr? Co by bylo z mladého hocha, kdyby
spokojeně mohl se vyučiti řemeslu, kdyby rodiče
na něj platili, kdyby poskytli mu odborné, tech-
nické a obchodní studium — zkrátka kdyby jeho
budoucímu výcviku průmyslovému věnovali tuté
pěči a prostředky, jako studiu středoškolskému
Méně by to stálo, a uspořené peníze ze studi
přispěly by mladému hochu k založení samostatné
jednou živnosti. Kéž bychom již v tomto osudném
mrhání majetku národním ustálií
Ovšem, ne každý mistr jest dobrým učitelem
ne každá dílna hodí se za výchovu. Starají se spo
lečenstva, aby dorostu jim svěřenému věnovala
plnou pěči? Veliká města poskytují dnes mladém
hochu tolik příležitosti k mravní pokleslosti,že
právem často rodiče obávají se o své dítky. Proto
třeba vedle odborného výcviku věnovati velikou
pojornost také i sociálnímu postavení našich učň
Musí živnostnictvo úzkostlivě toho dbáti, aby do
rost byl vychováván jen místry zdatnými, aby
dílnách špatné pověsti nebyl učeň trpěn a aby ne-
sloužil zájmům cizím, ale aby byl uchován jen p e
výcvik svůj vlastní.
16
article
Dílna dnes nepostačí pro úplný výcvik jich
dítek. Daes také škola vedle dílny jest rozhodu-
jícím činitelem. Řemeslo, obchod, vyžaduje v pří
tomné době také řádného vyškolení. Čím více
učeň zná, čím více odborně technicky a obchodně
jest vycvičen, tím spíše v praktickém životě seu-
platní. Nechť rodiče tedy snaží se spojiti výchovu
v dílně s odborným vzděláním na škole pokrače-
vací, na škole odborné nebo průmyslové, nechť po-
mýšlejí na to, aby jich syn po vyučení šel dáledo
světa na zkušenou, nechť naučí se řečem — a tak
pojistí svému synu větší věno do budoucnosti, neh
budou-li věnovati veliký náklad na studium dlouho
trvající a vyžadující velikého jmění.
Příčinou nedostatku živnostenského dorostu je
také odchod učňů do Vídně. Na 10.000 učňů če
ských jest ve Vídni, z nichž valná část propadá
vá odnárodnění a krušně se životem musí protlou-
kati. Jak se k nim chovají na vídeňských školác
pokračovacích, jak stává se učeň ve Vídni národu
našemu cizím, toho tisíceré případy jsou dokla-
dem. Zaražme tento proud českých učňů do Vídně
a nejvíce potrestáme Vídeň a uchováme národu
našemu střednímu stavu živnostenskému nadějný
dorost v Praze i v četných městech! Zapřísahat
mají se rodiče, aby nevydávali do Vídně v šan
zkáze mladé své syny a dívky. školy obecné
měšťanské na českém jihu měly by zde co nej-
vydatněji k tomu působiti, aby dorost byl vysílán
do měst českých, kde se ho nedostává. Nedávná
výzva společenstva krejčí v Praze toho jest nej-
lépe dokladem. Nechť ale pražská společenstv
starají se také o to, aby pobyt v Praze byl dorostu
usnadněn a aby byly zakládány útulky učednick
a hlavně, aby útulek České zemské komíse mohí
býti rozšířen.
Vídeň
Praha
17
article
Nechť konečně dojde u nás k tomu, aby zave
dena byla do nejvyšších tříd obecných škol léka
ská služba za účelem volby povolání, jak tomu
dávno jest v Německu. Nechť zavedeny jsoud
škol obecných ruční práce, aby buzena byla v ho-
ších i dívkách láska k práci hmotné a úcta pře
pracujícím člověkem. Důležito je, aby mládeži v ča
vyznačena byla pravá cesta životem. Žádejme, ab
vedena byla přesná statistika pohybu žactva, do-
rostu, aby větší měrou byly podporovány institue
zprostředkování míst učňů a aby byly co nejvíce
decentralisovány a školy aby stály s nimi v úzkém
styku!
Pečujme měrou vydatnější o zakládání škol o
borných a průmyslových. Dosavadní nestačí, Jam
chudší na ně než Němci, kteří mají jich více
jsou státem mnohem více podporování než národ
náš. Loni při zápisu do škol průmyslových bylo
1341 způsobilých uchazečů příjato jen 792. Ostatní
počtem 549 — jinak plně kvalifikováni — nebyl
přijati pro nedostatek místa. Naše samosprávné
korporace měly by se více starati o školství od-
borné, poněvadž školstvím odborným podporu-
je se i hospodářský vzestup celého kraje. A přece
nedostatek odborného školství pociťujeme právě
my v Čechách a na Moravě.
Němec
Německo
Čechy
Morava
18
article
Neméně oprávněny jsou nářky i ohledně do
rostu dívčího. I zde jest jediná snaha: studovati
Třeba s důrazem rodičům připamatovati, že cesta
k povolání inteligentnímu pro dívky není snadnou
v době, když tolik učeného mužského proletariátu
jest nezaměstnáno. Nepřehánějme falešnou snahu
po zakládání středních škol dívčích, poněvadž ne-
budeme moci absolventkám jich budoucnost poji-
stití. Vždy bude nutno tuto snahu podříditi zájmům
hospodářským! Veďte dívky k životu rodinnému
vychovávejte je s přiměřenými nároky pro bu-
doucností Není to jenom krejčovství a modistství
kterých žena v dnešní době se může chopiti, ale
celá řada jest jiných oborů, v nichž by mohla pra-
covati a pojistiti i budoucnost. Jen ženám, jich
nadání jest skutečně vynikající, a jichž snaha po
vědeckém vzdělání jest nepbyčejná, budiž studium
vyšší doporučováno. A hlavní pozornost obracejme
k tomu, aby ženy naše s náležitým prohloubenín
vzdělání všeobecného byly nám dobře vychovává
ny k příštímu životu rodinnému.
19
article
Snažme se správně oceniti význam průmyslové
a obchodní výchovy, vzpomeňme si, kolik mužů
nás jest, kteří z malého počátku vyrostli, kteří ale
dnes zaujímají mezi průmyslníky a obchodníky
v celém národě našem čestné místo. A svého po-
stavení významného dodělali se jen pílí, svědomi-
tostí a obchodním rozhledem. Snažme se opětn
vzbuditi mezi námi onu dávnou úctu a vážnost
řemeslu, obchodu.
štěstí synů a dcer mají rodiče v rukou. Ale
také budoucí štěstí a rozvoj národa našeho. A to-
muto úkolu dostojí, když vyznačí jim cestu, aby
směle a energicky vkročili do života, aby záhy
snažili se osamostatniti, aby na podkladě řádného
odborného vzdělání mohli jednou vyvíjeti také
blahodárnou činnost ve prospěch své vlasti, svého
národa. Jen větší hospodářská a průmyslová zdat-
nost naše jest také s to, aby zajistila nám utěšeněj
L. Weigner.
život politický.
L Weigner
21
article
Plovárny pro mládež.
Plovárny pro mládež.
V předešlém článku snažil jsem se vzbu-
diti zájem pro zřízení plováren pro školní
mládež, vytýčiv jich význam jak se stanovi-
ska paedagogického, tak i hygienického, při
čemž nepomenul jsem upozorniti, že třeba
jest zachovávati jakousi opatrnost i při volbě
místa i při výběru dětí koupajících se.
Jako tak mnohé na světě má dvojí strán-
ku, lic i rub, tak i koupání ve volné řece nen
bez skrytého nebezpečí pro zdraví lidské
nutno tu dobře míti se na pozoru, bychom ne-
bezpečí tomu unikli. Proto jen chváliti dluž-
no, že žáci a žákyně obecných, měšťanských
i pokračovacích škol v Praze, dříve než podě-
leni jsou stipendiemi, opravňujícími je k bez-
platnému naučení se plování, podrobován
jsou lékařské prohlídce.
Z chorob, které nedovolují používání
volného koupání a zvláště plování, jsou to
v prvé řadě nemoci těch orgánů, které jsou
činny při vykonávání tělesné práce v tomto
druhu sportu: svalový (v akutním stadiu) a
kloubový rheumatismus, chronické katarhy
průdušek, záněty plic, výpotky pohrudnice a
pobřišnice, nemoci srdeční, kýly a j. že pří-
pady tuberkulosy plicní — i počáteční — pro
nebezpečí náhlého krvácení z plic, nemají
býti připuštěny na plovárnu, není snad třeba
obšírněji dokazovati.
Praha
22
article
V druhé řadě, jimž volný pohyb v řece
též nesmíme dovoliti, jsou nemocní stížení
padoucnicí nebo jinými občasnými křečemi.
neboť jest nebezpečí, že mohou snadno při
koupání dostati záchvat křečový a při něm
utonouti. Při výběru dětí, jimž máme dovoliti
se koupati a plovati, vyžadují zvýšené pozor-
nosti i stavy rekonvalescence po těžkých.
vysilujících nemocech, pak některé choroby
kožní a zvláště nemoci nakažlivé. Při těchto
jest ovšem jisto, že děti, v počátečním období
nemoci, kdy tělem lomcuje horečka, nepůjdou
se koupati, ale za to hledí zameškaný časa
zábavu dohoniti později, kdy necítí se více
nemocnými, kdy však jsou stále ještě nakažli-
vými. školní lékaři dosvědčí mi, že nacházíme
přes stálé upozorňování a napomínání přece
někdy ve škole dítě loupající se po spále.A
jde-li takové dítě do školy, pochopitelno, ž
lím raději půjde do koupelel Proto jest třeb
při hromadném koupání dětí prohlédnouti ob-
nažené tělo, nejeví-li stop proběhlé nakažlivé
osutiny, a dítě podezřelé ihned z plovárny
vykázati.
23
article
Jiné nebezpečí koupání se v řece jsou
úrazy, vznikající buď z bujnosti při skota-
čení na břehu, nebo z neopatrnosti při sesko-
ku do hloubí a dopadnutí na ostrý předmět
na dně řeky. Prvému dá se zabrániti náležitě
upravenou kázní, druhému bedlivým ohledá-
ním dna řeky a odstraněním ostrých předmě-
tů, skla, ostře zahrocených kamenů a pod., a
ovšem i důtklivým upozorněním na možné
nebezpečí skákání do řeky. Pro všechny pří-
pady pak jest dobře, míti po ruce pomůcky
ku poskytování prvé pomoci, s kterou dohlí-
žitel náležitě obeznámen býti má.
Závažnější nebezpečí při koupání skryto
jest ve vodě, v níž se koupeme. Jest samo-
zřejmo, že koupání ve vodě špatné může míti
zhoubné následky. Nevhodná jest volba místa
pro plovárny ve vodě stojaté, v mrtvém ra-
mení řeky, ve smrdutých tůních a v proudech.
kam odvádějí se splašky z průmyslových zá-
vodů. To, myslím, nepotřebuje žádného zvlášt-
ního odůvodnění, voda taková jest již svým
vzezřením a zápachem odporná ke koupání.
Ale i voda jinak čistá může chovati zárodky
24
article
choroboplodné (tyfus, paratyfus,“) úplavice.
nemoc Weilova“) a j.) a vajíčka cizopasníků.
které, vniknou-li do ústrojí zažívacího, způ-
sobiti mohou vážné onemocnění. Státi se tak
může polknutím vody, v níž zárodky se na-
cházejí. Známe všichni, jak snadno může voda
při koupání vniknouti do úst a to buď naho-
dile při potápění se a při plování, nebo
z lehkomyslnosti, kdy děti úmyslně berou do
úst vodu, kterou pak vyplyvují. Proto jes
nutno upozorniti mládež na nebezpečí nákazy
z vody a přísně hleděti, aby voda při koupáni
nedostala se do úst a stalo-li se již tak, vésti
dítě k tomu, aby vodu nepolýkalo. Též voda
která na těle lpí a na něm vyschne, může za-
nechati zárodky, které později mohou se do-
stati do ústrojí zažívacího a způsobiti poruchu
zdraví. Nebezpečí tomu zabraňují sprchy s pit-
nou vodou, kterými se tělo při opouštění plo-
várny spláchne. Má býti proto při zřizování
plovárny pamatováno i na zavedení bezvadné
vody k náležitému opláchnutí těla.
Poněvadž jest nebezpečí, že voda, která
při koupání vnikne do nosu a zevního zvuko-
vodu, způsobiti může různé záněty, ba vyvo-
lati i onemocnění mozku, musíme dbáti toho.
aby každé dítě, jakmile z vody vystoupí, cí-
pem šatu důkladně vyčistilo si i otvory nosn
i sluchovody.
Jen takto zvýšenou pozorností a bedli-
vou opatrností můžeme vyhnouti se nebez-
pečí, skrytému jinak v blahodárném koupán
ve volné přírodě.
Weilův
25
article
Mnohem větší bezpečí skýtá koupánív
basinech, naplněných čistou, bezvadnou v-
dou. Koupání v basinech krytých neposkytuje
ovšem dobrodiní pohybu ve volné přírodě
v paprscích slunce, má však tu výhodu, že
může býti bez nebezpečí nákazy z vody.
V Praze, kde k tomu účelu použito by býti
mohlo výborné vody káranské, snadno by by-
lo napodobiti podobné dobré vzory v jiných
městech již zavedené. Lázně basinové mají tu
výhodu, že jest používání jich nezávislé od
počasí, jsou to lázně po celý rok upotřebitel-
né a v čistotě udržované; basinu, vzorně zří-
zeného s náležitým vyměňováním vody, po-
užívali by i dospělí, mládeži školní byly by
vyhraženy jen určité hodiny. Na posledním
sjezdě pro tělesnou výchovu mládeže v Pa-
říži referovali A. Sluys z Bruselu a J. Man-
chon z Normandie o zřízení školních basinů
a oba souhlasně vyslovili nutnost zaveden
obligatorního vyučování plování ve škole z
dozoru zkoušených učitelů a zdravotního do-
hledu lékaře.
A Sluys
Praha
Brusel
Normandie
26
article
Zdá se tedy, že začíná i v tomto odvětv
veřejného zdravotnictví svítati a že snadv
brzku dojde otázka veřejného koupání přízni-
vého rozřešení, a tu bych si ze srdce přál
aby naše město Praha, která již v otázce škol-
ního lékařství dostatečně prokázala smysl pro
pěstění zdraví své školní mládeže, nebyla ani
v tomto hledu předstižena mnohými městy ji-
nými.
Jest přirozeno, že dříve než se přikroč
k zařízení školního basinu, bude ventilována
otázka finanční a že tu i tam ozvou se hlasy
obávající se velikého peněžního nákladu. Ne
popírám, ale myslím, že tak velikého nákladu
zřízení basinu přece jen nevyžaduje, aby ne-
byl uhražen ziskem nabytého zdraví našich
V Novém Yorku bylo již v roce 1908 po-
staveno 18 veřejných lázní nákladem skoro
10 milionů korun, čímž bylo ve městě dosa-
ženo toho, že každý obyvatel může se týdne
dvakráte vykoupati na veřejný náklad. Pokud
se týče veřejných lázní, ukázala Amerika po
divuhodné porozumění pro sociální úkol těch
to zařízení tím, že se tam vchází do veřej-
ných lázní tak volně jako do sadů, čítáren
pod. institucí.
dětí.
Praha
Nový York
Amerika
27
article
Na konec resumuji: Koupání v řece, a
skýtá mnoho výhod, není bez jistého nebez-
pečí pro zdraví lidské, jemuž toliko při nále
žité opatrnosti vyhnouti se můžeme. Prospěš
nější jest zřizování krytých basinů, jichž vý
hodou jest:
1. jsou po celý rok mládeži přístupny,
2. mohou býti opatřovány čistou, beevad
nou vodou,
3. lékařským dohledem může býti zabrá
něno škodlivému vlivu koupání při různýc
chorobách a přenášení infekce.
MUDr. Vilém Hüttel
MUDr
Hüttel
29
article
Žena českobratrská.
Žena českobratrská.
Husova obět života měla ten smysl: dotvrdit
pravdu poznanou i za cenu života. Z této jeho
oběti vzklíčil nejvýznamnější projev ryzího ducha
českého, reformace a nejkrásnější její květ, Jed
nota českobratrská, něco, oč Hus svými snahami
usiloval, čemu půdu připravoval, chtěje lidu kře-
sťanskému navrátiti čisté učení Kristovo a pouka-
zuje těm, kdož chtěli, že mohou dojíti k vlastnímu
poznání pravdy čtením Písma.
Jednota českobratrská byla nejjasnějším vy-
vrcholením náboženských snah českého národa
v ní pojilo se vše, co ušlechtilého bylo v renaissan-
čním a humanitním hnutí, ve snaze po rozvíjení
všech lidských schophostí.
O čem Hus kázal, to Jednota prováděla
podala ukázku, jak by vypadal svět a lidstvo, kdy
by žilo dle učení Kristova — dle pravdy
Dospělo by k lásce, která je výsledkem správ-
ného života, nikoli jeho počátkem, a která byla
základem řádu Jednoty bratří českých.
Nejpůvodnější a nejdůslednější myslitel český
který shrnul v soustavné učení ideály Husovy
ideu celé té doby, doloženou zkušenostmi naby-
tými z husitských válek a vývojem i úpadkem ka-
lišnictví — byl Petr Chelčický a muž jemu duchem
rovný, který uskutečňoval je svým životem a po
150 letech upevnil — byl Jan Amos Komenský
Tato tři jména mají pro českou ženu význam ve-
Učení Chelčického, které se vtělilo v Jednotu
provádělo nejúčinnější opravu společnosti, nejen
náboženskou, ale i sociální. Uplatňovalo rovnosí
sociální. Z toho plynulo zcela odlišné postaveni
ženy, než jaké zaujímala do té doby a jaké byl
po zániku Jednoty údělem jejím.
liký
Husův
Hus
Kristův
Jednota
Chelčický
Jan
Amos
Komenský
Jednota
30
article
) Nemoc jnfekční, probíhající za příznaků
lehkého tyfu střevního, ale způsobená jinými mi-
kroby
Prudké infekční onemocnění (u dětí vzácné)
spojené s horečkou, zduřením jater a sleziny, žlou
tenkou a těžkými nervovými příznaky.
Jaké to postavení bylo, shrnul a zachoval Ko-
menský sepsáním Řádu Českých bratří: „Řád cír-
kevní Jednoty bratří českých podle učení Kristova
a příkladu prvotní církve ku pobožnému ostříhán
hned v původu vyzdvižený, nyní pak z příčin hod-
ných vůbec vydaný. V Lešně Polském Léta 1632.“7)
Řád Jednoty nepochází přímo od Komenské-
ho. Mezi bratřími trval pořádek takřka již 150 let
a dotvrzen byl životem. Později, r. 1616, řád se-
psán a chován v rukopise a teprve r. 1632 z usne-
sení synodu péčí J. A. Komenského upraven a
vytisknut proto, aby, „co zkulhavělo, do konce se
nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo“. Řád, na
němž Jednola se založila, byl tento: „Nalezše první
původeové Jednoty všecko tehdáž v náboženství kře-
sťanském zatemněné a zmatené, že lidé, co přednější-
ho a co poslednějšího aneb co hlavního a zase hlav-
nímu napomáhajícího jest, nic nesoudíce, na větším
díle hlavních neb podstatných věcí míjeli, na slu-
žebných pak a nejvíce na ceremoniálních službu
Boží pevně zakládali i začali ukazovati rozdílnost
věcí v náboženství křesťanském se sbihajících, že
v něm jsou věci některé podstatné, služebné, pří-
padně.
Kristův
Komenský
ko
Lešno
Komenský
Jednota
31
article
Jednota ukládala každému jednotlivci, aby
tyto věci v náboženství rozlišoval a je správné
oceňoval, aby účinně projevoval víru skutky,a
bděla nad plněním jejich do všech důsledků. Při
tom žádala, aby nikdo nezapomínal na to, že vedle
povinností všeobecných křesťanských, má ještě
své povinnosti zvláštní, jako muž nebo žena, otec
nebo matka, syn nebo dcera, neboť z rodin se
skládá obec a z obcí celá křesťanská společnost.
která může správně, beze zmatků, se projevovati
jen tehdy, stojí-li každý no svém příslušném místě.
32
article
„Co se řádu osob tkne, ten záleží v takovém
všech spořádání, aby každý své místo znaje, na
koho pozor míti, o koho se staratí, aneb zase.
koho poslouchati a čím se spravovati má, věděl,
jakož lid, tak i služebníci.
„Líd a posluchače rozdělili sobě otcové naši
(zanechajíc přirozeného a politického rozměření
v své váze, totiž, aby manželé, manželky, rodičové
dítky, hospodáři čeládky, vrchnosti poddané etc.
spravovali) podle stupňů práce, kteráž se při tom
konati má, na počáteční, prospivající a dokonalé.“
„Dokonalými nazývali zmocněné již v pově-
domosti věcí Božích a u víře, lásce, naději tak
vkořeněné, že i jiné osvěcovati a k správě jim
představovati mohou. Z takových zajisté voleni
bývají soudcové zborů, almužníci, hospodářové
zborů, též starší sestry.
Jako v celé Jednotě nebylo stavovského roz-
dílu, ale jen oceňován a uznáván byl rozum, mou-
drost, tak také nebylo rozdílu mezi pohl avími.
Ženy měly postavení rovné mužům, ale vzhledem
ke svým přirozeným úkolům ne stejně. V Jednotě
zaujímaly totéž místo, jaké měly v rodině, místo
matek a vychovatelek. Jednota uplatňovala všech-
ny své členy. Matka jako vychovatelka měla stej-
nou povinnost s otcem živitelem. Hospodyně byla
správkyní domu a měla povinnost bdíti nad ve-
škerým mladším pokolením i nad čeledí. Každá
žena měla v obci svou povinnost jako každý muž,
čímž udržována rovnost. Ženám svobodným, ma-
tronám a bezdětným vdovám svěřen dozor nad
dívkami a dětmi a tyto ženy nazvány byly star-
šími sestrami obce.
Lída
Jednota
33
article
„Starší sestry jsou matrony počestné, rozum-
né, vážné, z celého shromáždění k tomu vybrané,
aby dávaly pozor na obcování děveček, zprávcům
ku pomoci byly, slovem i příkladem, poučováním
i potrestáním i radou i potěšováním dle potřeby.
Těchto starších sester vyptával se biskup při vý-
reční visitaci: Jak se v povinnosti své chovají?
Jak k jiným, mladším sestrám přihlédají? Není-li
mezi nimi závistí, nenávisti, klevet, různic, sporů,
šperků zbytečných? Podobně vážně brala se po-
vinnost kmotrovská. V některých obcích, kde bylo
nutno, aby i ženy pracovaly k výživě rodiny, byly
zřizovány v obcích školky pro děti od půldruhého
roku, ve kterých dozíraly zvláštní, k tomu účelu
ustanovené ženy, jež měly svůj zvláštní domácí
řád výchovný
Řád Jednoty lidu končí těmito slovy: „To jest
řád lidu v Jednotě, jemuž obcují rádi všichni po-
božní, protože jej vzdělavatedlný býti, jakož z
Božího slova, tak i z vlastního zkušení poznávají.
Také se žádný k žádné takové práci neb místu
nevtírá, pročež by snad od jiných pohrdnut býti
mohl, ale každý od shromáždění řádně volen jsa.
dověrně to k sobě přijímá a jiní též se dověrně
k němu mají.
34
article
Výchovné stránce věnovala Jednota velkou
pozornost působením Jana Amosa Komenského.
který učinil si ideálem života, přivésti lid a pře-
devším svůj národ k míru. Toho bylo možno do-
cílit dle jeho názoru jen vzděláním a proto před-
ním jeho příkazem bylo, každému dítěti, každého
stavu a pohlaví dopřáti výchovy a vzdělání, Školní
návštěva té doby byla vůbec zanedbaná, zejména
dívčí, protože pro ně učenost pokládána byla
spíše za škodlivou nežli na prospěch a proto tím
více vystupuje spravedlivost požadavku rovného
vzdělání pro divky. Spis, ve kterém důtklivě vy-
kládá Komenský o potřebě vychování, jest Didak-
tika. Pro ženy významná jest kniha: Informatorium
školy mateřské, t. j. návod, jak by matky ve své
škole — která není nic jiného, než „prvních šest
let věku na klíně matčině“ — měly děti vésti
„rozumně a počestně k slávě Bohu, sobě ku po-
těšení, dítkám svým ku spasení
Tím není nikterak vysloveno, že by se ženě
ve vzdělání dalším mělo zbraňovati a zameziti
další rozvoj sehopností, jestliže by tyto sloužily
k dobru lidu nebo ke službě Bohu. Naopak Ko-
menský sám praví na jiném místě svých spisů:
Aniž jaké dostatečné podati lze příčiny, proč by
slabší pohlaví od umění moudrosti dokonce odlu-
čováno býti mělo. Neboť rovněž jsou obrazem bo-
žím, rovněž účastnicemi milosti a království věku
budoucího, rovněž myslí hbitou a k moudrosti
jemnou často nad pohlaví mužské obdařeny — —
proč bychom je tedy k abecedě připouštěli, o
knih potom odháněli?
Jan
Ámos
Komenský
35
article
Nemůže býti lepšího odůvodnění všech snah
českých žen po vzdělání a studiu, než je tento
výrok Komenského a než bylo postavení a úkoly
ženy v Jednotě. Vždy byla jí dána možnost rozvi-
nouti své schopnosti a uplatniti je k dobru. Že tak
činily, o tom svědčí z části slova Eneáše Sylvia,
pozdějšího papeže Pavla II., a odpůrce krále Ji-
řika z Poděbrad, že „v Čechách každá bába zná
lépe písmo, než v Italii kněz“. A Písmo bylo té
doby zdrojem vědění a předmětem nejvážnějších
bádání a nejvášnivějších sporů lidí učených i pro-
stých. Stály tedy ženy na výši doby.
Připomínám dnes, jaké bylo postavení a pů-
sobení ženy v době reformační z dvojího důvodu.
Předně proto, že v obou dobách je mnoho společ-
ného. Pomíjím potřebu vnitřního obrození člověka
která se připravuje dnešními poměry a čeká jen
toho, kdo by dovedl vytvořiti synthesu všeho, c
vře a klíčí v dnešním lidstvu a co čeká svého vy-
koupení novým učitelem, jehož učení a život bude
projevem toho všeho, jakým byl Hus. Chelčický.
Komenský
Sylvius
Pavel
Hus
Chelčický
Poděbrady
Čechy
36
article
Komenský. Ale je mnoho společného i v postavení
ženy. Postavení, kterého dostalo se ženě tehdy na
základě spravedlivě úvahy a náboženského citu.
tehdejším poměrům přiměřeně, toho dobývá dnes
na vyšším kulturním stupni sáma. Čím dál, tím
víc ukazuje se, že ženské hnutí směvaje k rovnosti
obou pohlaví, ale ne k stejnosti, žena nesmí v
svém boji zapomínat, že je ženou a své ženství za-
pírat, ale naopak, je rozvíjet tak, aby stala se rov-
nocenným člověkem. Na základě své ženskosti
bude rovnou ne na její popírání neb potírání, ale
musí se rozvít plně i po stránce duše, nesmi zů-
stati pouze fysickou ženou, jakou byla dosud.
anebo duševně zakrnělou, jakou bývá tak často,
že dává typický ráz ženskému pohlaví, jakoby
méněcennému.
Ženy dospívající k samostanosti duševní řeš
otázky své a svého okolí samy a přispívají k dal-
) „Řád církevní Jednoty Bratří českých“ zr.
1632. III. svazek Veškerých spísů Komenského.
Zlín na Moravě.
Komenský
Zlín
Morava