ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad2f2030-8f2d-11dd-89b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 77, place 71, org 9, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. července 1913. Číslo 183
4 article
Srbsko chce vyjednávat přímo s Bulhar- skem. Z Bělehradu, 5. července. (K. k.) Vzhledem n slanovisko, hájené „Tempsem“, že srbsko-bulhar- ským bojům má býti učiněna přítrž interveno evropskou, poukazuje srbský tisk na to, že Srbsko je ve stavu oprávněné nucené sebeobrany. Proto nemohlo by s mediací dříve souhlasiti, dokud pře- možením svedeného protivníka se nezajistí před novými neočekávanými útoky. Mimo to musí Srb- sko předložiti Bulharsku nové požadavky za veliké ztráty mu způsobené. Srbsko musí trvati na pří- mém vyjednávání. Trvání války závisí tedy přede- vším na Bulharsku. Válečné řešení sporných otázel dosud nevyřízených, kterému dalo Bulharsko před- nost, povede na všechen způcob rychlejí k cil- nežli diplomatické sprostředkcvání. Zajatí Bulhaři v Srbsku. Z Franklurtu, 5. července. „Frankí. Ztg.“ ozna- muje z Bělehradu: Včera dopravení sem zajatí bul- harští důstojníci ujišťují, že při udílení rozkazu útoku na srbskou armádu bylo jim sděleno, ž Srbsko již vyhlásilo válku. Zajatci prohlašují, že mezi bulharským vojskem není pražádná nálada pro bratrovražednou válku, že válka tato nen schvalována. Bojuje pouze z nutnosti, nikoli všal z přesvědčení. Když včera večer před královským konakem zajatí vojíni a důstojníci defilovali, vyšel král Petr na balkon a nemohl potlačit hluboký do- jem, který na něho výjev tento učinil.
Bulhar Srb Petr Srbsko Bělehrad Bulharsko
5 article
Trojspolek a balkánská válka. Z Berlína, 5. července. (K. k.) „Lokal anzeiger“ píše ve zprávě — jak se zdá — oficiosní: Na berlínských směrodatných mi- stech jsou velice spokojeni s výsledky kielské schůzky panovníků. Přispěla, aby silněji byla upevněna solidarita v trojspolku naproti udá- lostem na evropském Východě. V nynější chvili v prvé řadě směřuje k tomu, aby nová balkánská válka byla místně omezena a dle možnosti zkrácena, v čemž s trojspolkovými mocnostmi naprosto souhlasí mocnosti ostatní, zvláště Anglie. Z Kolína nad Rýnes, 5. července. (K. k.) K zahraničním zprávám o zvláštních krocích jednotlivých mocností k zabezpečení nevmě- šování se Evropy do nového balkánského boje dovídá se berlínský zpravodaj „Köln. Ztgu.“ že nebylo třeba formálního diplomatického po- stupu, aby se stanovilo chováni velmoci; moc- nosti zaujaly naopak, jakmile nepřátelstv uvnitř balkánského svazu započalo, předem úplné dohodě stanovisko v tom smyslu, že ne- může býti jejich úkolem, aby s vměšovaly do bojů samotných. Sho- da byla v každodenních diplomatických pora- zdách brzo konstatována.
Köln Berlín Anglie Kolín nad Rýnes Evropa evropský východ
6 article
Jitření protí Rumunům v Bulharsku. Z Bukurešti, 5. července. „Sera“ oznamuje z Ruščuku: Zdejší rumunský konsul byl na ulici demonstrujícím zástupem ztýrán a urážen. Konsul obrátil se telegraficky na vládu v Bu- kurešti se žádostí, by byl odvolán, poněvadž se cití ohrožen na své osobní bezpečnosti. Kon sulátní budova je pod policejní ochranou. Také námořníci rumunského obchodního parníku kteří vystoupili na pevninu, aby nakupovali byli ztýráni. Rumunsko sbírá dobrovolníky. Z Bukurešti, 5. července. (K. k.) Ministn vojenství uveřejňuje provolání ke všem, kdo chtějí se dáti dobrovolně zařaditi. Mohou tak učiniti u armádního sboru, který jest jim vhod musí býti však aspoň 18 let staří. Až dosud přihlásilo se asi 1600 dobrovolníků, mezi nimi vůdce liberálů Joan Bratianu. Jeho bratr ředitel Národní banky, býv. ministr Mar- cun, bývalý konservalivní minístr Fili- pescu a liberální poslanec Duca. Veliký počet žen a děvčat přihlásil se v ministerstvu vojenství ke službám ošetřovatelským.
Rumun Joana Bratian Duca Bulharsko Bukurešť Sera Ruščuk Rumunsko Mar Kon národní banka Fit
7 article
Velké ztráty.
8 article
Z Bělehradu, 5. července. Srbské vojsko dobylo u Kočan velkých úspěchů, ale další zprávy o bojích znějí pro Srby nepříznivě. Po- ciťuje se zde skleslá nálada zvláště proto, že stále přicházejí transporty rančných. Čítá se
Kočan Srba Bělehrad
9 article
jich úřadně na 7000, ale skutečně jich prý je na 10.000. Nemocnice jsou přeplněny. Z řecké sněmovny. Z Athén, 4. července. (Ag. d'Ath.) Pře čtením poselství prohlásil m.-p. Venize- los, že od poslední schůze byl uzavřen mín s Tureckem, avšak chování se Bulhar- ska znepokojuje. Řecko hned na počát- ku navrhlo úpravu otázky rozdělení území v němž pomýšleno bylo také — kdyby bylo třeba — na rozhodčí soud. Bulharsko otálelo s odpovědí až do ukončení války. Potom sou- středilo však proti nám své veškeré branné síly, podnikalo přepady a provedlo konečně útok na celou řecko-srbskou frontu od Kočan až po Štíp. Ostatní spojenci byli nuceni odpo- věděti na to postupem svých vojsk. Teprve nyní navrhuje Bulharsko, abychom zastavili nepřátelství a přenechali mu zrádně jím ob- sazené posice. Stojíme ne proti spojenci, ný- brž protí nepřítelí, jenž chtěl nás překvapití. Nyní, když žádáme od země nových obětí. víme, že jsme u konce se svou trpělivostía smířlivostí a učinili vše, abychom odvrátili válku. Bojujeme ve válce, zahájené proti nám bez prohlášení, u vědomí, že nejsme zodpo- vědní za tolik prolité krve. Víme, že je to strašlívý boj, avšak bojujeme v důvěře ve sva- tost své věcí proti nepříteli, jenž nemaje vů- bec k tomu práva, činí si nárok na hegemo- nii. Vítězství provázelo řecké zbraně a bez- příkladnou odvahu řeckého vojska. Prohlášení to i přečtení poselství bylo přijato bouří souhlasu a provoláváním slávy Řecku, králi, Venizelovi a armádě. Po Venizelově návrhu zaslána králi i ar- mádě blahopřání.
Bulhar Venizelův Atény Turecko Řecko Bulharsko Štípa řecký sněmovna Aga . d ' Ath
10 title
Politický přehled.
11 article Země české.
Země české. Vláda chlácholí Němce. „N. F. Presse“ měla včera dosti smělosti aby vládou připravený převrat v Čechách l- čila jako úmyslnou ránu, vědomě vedenou jen proti Němcům, jimi však v čas postřehnu- tou a zmařenou. Při tom „N. F. Presse“ vy- klouzlo přiznání, jež si dlužno zvlášť zapama- tovati: že záměr, způsobití v Čechách ne- ústavní převrat, byl plánem vlády, a že jeho provedení mělo býti svěřeno místodržiteli kn Thunovi. Pak je „N. F. Presse“ ve svém starém nyní však vší působivosti pozbyvším živlu- tvrdí totiž opětně, že Češi zmařili dorozumí- vací akci, a že tudíž jsou zodpovědní za vše- chno zlo, které nyní kvačí na zemi českou Zdá se však, že tuto dávno omšelou a vždy lživou frázi „N. F. Presse“ včera opakovala jen proto, aby ji použila jako zástěny pro svou ohlášku, že Němci opětně budou ochotni k novým jednáním o dorozumění a ke společné práci v zemi, ale bez protizákonných nařízení a bez protizákonných opatření finančních. Čechám musí býti pomoženo — volá „N. Presse“ na konec — ale jen způsobem, který prospěje vyrovnání.
Němec N F Thun Čech Čechy
12 article
Co „N. F. Presse“ v této své redakčn stati tvrdila o protiněmecké tendenci přípra- vovaného převratu, je z kořene vyvráceno r- ferátem téže „N. F. Presse“ o páteční konfe- renci Němců z Čech s ministerským předse- dou hr. Stürgkhem. Když poslanci Wolf, dr. Schreiner, Krützner a dvor. rada Bachmann vytýkali hr. Stürgkhovi, že zvýšením zem- ských přirážek by velice byla stižena taktika Němců na sněmě českém, odpověděl jim dle „N. F. Presse“ hr. Stürgkh, že zvýšení přirá- žek, jak je zamýšlel, bylo by stěží stačilo, aby uhradilo zcela nejnutnější výdaje zemské, že by ni v nejmenším nebylo zmařilo něme- ckou politiku národnostního odporu. Jak Němci přijali toto prohlášení ministerského předsedy, „N. F. Presse“ ovšem — nepraví. Další částí tohoto svého referátu „N. Presse“ sděluje, kterak si Němci, jmenovitě dv. rada Bachmann a býv. ministr dr. Schrei- ner přetrpce stěžovali na místodržitele kníž Thuna, ostře kritisujíce jeho úřadování. Pr počešťuje státní úřady v Čechách, porušuje národnostní klíč pro jmenování úřadnictva
N F Němec Stürgkh Wolf doktor Schreiner Krützner Bachmann Schrei Thun Čechy
13 article
způsobem nepřátelským Němcům rozvíjí otáz- ku menšinových škol, která měla býti vyhra- žena dorozumivacímu jednání, a proto prý Němci nemohli připustiti správní komisi, z které by se tímto směrem pokračovalo. Dle „N. F. Presse“ hr. Stürgkh hájil místo- držitele kn. Thuna proti těmto německým výtkám. Budiž! Hlavní věcí je tu však poznání že Němci zahájili novou útočnou výpravu proti místodržiteli kn. Thunovi, a že pro n použili zmaru připraveného pro Čechy pře- vratu. Že hr. Stürgkh hájil kn. Thuna proti útokům, jež Němci proti kn. Thunovi vyslo- vili tváří, v tvář hr. Stürgkhovi, je samo- zřejmo, neboť tím zároveň hájil sama sebel Nové snahy o společný český postup. Národní rada česká sděluje: Zástupci če- ských klubů poslaneckých zemských i říš- ských sešli se včera dopoledne za předsední- ctví p. poslance dra. Podlipného v zasedac síni Národní rady české k důvěrné poradě, v které bylo pojednáno zevrubně o pomě- rech v zemské samosprávě krá- lovství Českého se zřetelem k usnesení jednotlivých stran.V delší debatě konstatováno bylo jedno- myslné stanovisko českých po- slanců proti každé suspensi zem- ské ústavy v království Českém a shoda o dalším pokud možno společném postupu českých stran ve věcech těchto i na podporu českých členů zem- ského výboru království Českého jakožto zá- konného zástupce zemské samosprávy.
Němec N F Stürgkh Thun Čecho Podlipný
14 article
Z Moravy. (Vítězství posl. Šerého na Valašsku. Dne 3. července. Cís. rada Arnold Janda byl veleben jako velk diplomat, který tahem na šachovnici živnostensk strany moravské docíliti měl: vítězství lidovopo- krokové strany v městech a ubití samostatné strany živnostenské. Red. Mlčoch, který nemohl po léta přijíti na jměno straně lidovopokrokové a Strán- skému, dal se tahem Jandovým zmásti — a pro- hrál dnes definitivně dvě fronty: mandát poslane- cký a svou posici v politické straně živnostenské Vděčen Jandovi za to nebude — a myslíme, že brzo dostaví se i Jandovi následky V dnešní volbě v Masarykových valašskýc městech nebyl však poražen jen Rud. Mlčoch, ale děsně zničena velikášská posa lidovopokrokové strany. Na bojišti valašsko-meziříčském neleží jenom redaktor Rudolf Mlčoch, tam leží dr. Stránský — byl šestkrát agitovat v městech těch pro Mlčoch — tam leží dr. Fischer, dr. Seifert. Janda. Pasty- řík, Votruba, Havlík, Reichstädter. Budínský, ště- pánek — kteří všichni svou váhu politickou polo- žili proti býv. lidovo-pokrokov. poctivému poslane Šerému ve prospěch nemravného kompromisu, ná- silnictví, falše a všech těch prostředků a prostře- dečků, kterými se letos pracovalo při volbáchl Šerý zvolen většinou 123 hlasů a Mlčoch po- ražen, že za osobní poslanecký prospěch prodal živnostnickou stranu politickou.
Janda Mlčoch Jandův Masarykův Stránský Fischer doktor Seifert Votruba Havlík Reichstädter Budínský Morava Valašsko Reda
15 article
Celý věrný lidovopokrokový svět moravský všechny jindy v spánek pohřížené kluby, vše šlo proti Šerému, jenž různými piklemi byl z kandida- tury vyštván — a šerý zvítězil. Řeknou poražení, že měl hlasy klerikální — ale nemá jich ozdoba sněmu dr. Fajfrlík na Ostrav- sku v boji proti spojenci sociálnímu demokratu také? Nemohou-li ubrati nic na vítězství Fajírli- kovi, neuberou ani Šerému, a to tím spíše, že Šerý tu byl vítězem proti všem a že šerý výslovn prohlásil, že o hlasy klerikální ne- stojí, což Fajfrlík neučinil Vítězství Šerého ukazuje jasně, že Morava ji začíná býti syta politiky násilí a nemravných kom- promisů.
Šerý doktor Fajfrlík Ostrava Morava
16 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
17 article K situaci v Uhrách.
K situaci v Uhrách. Hr. Andrássy neustává ve snaze založit novou stranu, k níž by rád kromě svých dáv- nějších stoupenců z ústavní strany získa i klerikálně-lidové poslance. Vyjednával také s řadou osmačtyřicátnických poslanců, jak s Désym, hr. Károlym, Bethlenem. Nedávn byli u něho na statku v Tiszadobu jcho pří- vrženci Bolgár, Szterényi a hr. Moric Eszter házy. Výsledek všech porad byl prozatím ten že Andrássy ustavení nové strany odložil, aě prý má býti strana založena před zahájením sněmovních zasedání. Jako hlavní body svého programu uvádí hr. Andrássy obnovení ústav- ního pořádku, revisi volebního zákona, sesí- lení samosprávy.
Andrássy Károly Bethlen Eszter Uhry Hradec
18 article
V oposici následkem Tiszova překvapují- cího vítězství v Aradu a jednomyslného zvo- lení ministra Ghillanyho zavládla malátnost Není naděje, že by bylo možno porazit vládu která má prostředky takové v rukou, jak vláda Tiszova. Již se objevuje prvý příznak že Tiszova vláda sílí: hlásí se města, která volí Tiszu svým čestným občanem, municipia a stoliční výbory posílají Tiszovi projevy dů- věry. Ode dávna uherská samospráva drž- nos po včtru. Tiszova národnostní politika za hlavní cíl prýsi postavila smír s Chorvaty a Rumuny. Patrně mu to ve Vídní nařídili, protože cítí. že balkánští sousedé nebudou se věčně lho- stejně dívat, co se děje s jich sourodáky v ze- mích koruny uherské. Tisza svou smírčí akci s Jihoslovany začíná podle hesla: divídee imperal, nejprve chce rozbíti svornost chor- vatsko-srbskou ústupky ve prospěch Chor- vatů. Mluví se dokonce o paktu s Chorvaty a Rumuny. Pakt s Chorvaty mohl by se týkati starých maďaronů, kteří jiné cesty ku politi- ckému uplatnění než služby vládě neznaji Pakt s Rumuny popírá i poloúřadní „Buda- pesti Naplo“
Ghillany Tiszův Chorvat Rumun Jihoslovan Arad Vídeň Buda Tisza
19 title
Za hranicemi.
20 article
da dde
21 article
Bitva u štipu-
22 article
vlavole Novější podrobnější zprávy z hlavníh štábu srbského líčí velikou a krvavou bitvuu Štipu, jak následuje: V pondělí časně ráno počaly se pohybo- vat oddíly bulharského vojska a postupovati proti srbským posicím. Bulhaři se nejprv srazili se srbskými piketami, na něž vyslány čety timockého jízdného pluku. Bulhaři na- padli na srbské pikety; jezdci slezli s koní přijali boj. Brzy Bulhaři počali napadati na ce- lém frontě. Tu se na ně obořila srbská dělo- střelba, jejíž vražedná palba byla namířen na bulharské posice a na štíp. Bulhaři odpo- vídali této střelbou, ale srbská děl brzo donutila bulharská, aby ztichla. Bulhaři učinili trojí útok na srb- ské posice, ale vždycky byli odraženi s veli- kými ztrátami. Ale po prvém bombardementu vznikl v Štipu požár. Nejprve se vzňal bul- harský chrám, odkudž se plamen brzy rozší- řil na sousední budovy. Srbská dělostřelb bombardovala štip až do poledne a promě- nila jej v trosky. Bulharské šiky za strašné palby srbských děl pokoušely se o nové nové útoky, ale marně; okolo poledne Bulhaři začali ustupovati ke Štipu, jenž byl v plame- nu, ale srbská pěchota již mezitím útokem dobyla více bulharských posic okolo Štipu.
Štip Bulhar
23 article
Nyní srbské voje začaly postupovati na cel čáře. Srbská pěchota hnala na Bulhary bodá- kem zas a zas, až je zatlačila na východ z štip. Veliteli srbské dělostřelby, plukovník Pavloviči (jenž byl velitelem srbské dělo- střelby pod Skadrem), podařílo se převésti srbské baterie na jiné posice a tak se stalo. že překvapil s boku bulharské voje, jež do- sud ustupovaly v pořádku. A nyní srbsk dělostřelba tak strašně pustošila Bulhary — nastalo neslýchané krveprolití — že zahazo- vali zbraně a utíkali, jakoby jim hlavy hořely Srbská jízda je pronásledovala na nějakýchz km. za štip a potřela je úplně. Zatím srbská vojska postupovala dále na celé čáře. Bitva u Štipu byla velice krvavá. Ztráty srbské jsou velké, ale bulharské jsou strašné. Bulhaři na útěku zůstavovali děla i vozy se střelivem, zbraně, mrtvé i raněné.
Bulhar Pavlovič km
24 article
Italské plány a schůzka v Kielu. O politických otázkách, které asi byly před- mětem rozhovorů při schůzce krále Viktora Ema- nuela a císaře Viléma i německých státníků italského ministra zahraničních záležitostí psaly italské listy většinou dosti zdrželivě a všeobecně „Corriere della Sera“ však přinesl úvodní článek jenž odhaluje, jaké dalekosáhlé naděje Italové v schůzku skládali. Ve článku se praví, že schůzka v Kielu může míti velký význam, podaří-li se mezi Italií a Ně- meckem dohoda o nejnaléhavějších nynějších otár- kách, které jsou základem politiky evropských velmocí. Nejdůležitější otázkou mezinárodní poli- tiky je nyní otázka trvání turecké říše v Asiia shroutí-li se tato říše, mohly by nastati ohromné důsledky pro Evropu. Dostane se Rusko ke Středo- zemnímu moři? Bude míti Německo rozsáhlou državu v Anatolií a v Mesopotamii? a Francie
Viktor Ema Vilém Italos Italia Kiel Evropa Rusko Německo Anatólie Mesopotamia Francie Corriere della Ser
25 article
v Syrii? a Anglie v Arabii a na Perském zálivu? A co Italie? Otázkou nutno se důkladně zabývati poněvadž její řešení může nadejíti každým oka- mžikem a třeba se připraviti na události List soudí, podrží-li Mladoturci vládu v Caři- hradě, budou-li dále sledovati své politické utopie. které se snažili provésti v evropských provinciích. a budou-li nadále potlačovati neturecké živly, ne- bude moci turecká říše v Asii dlouho trvati. Poku poturčení evropských provincií způsobil prudké zápasy s křesťanským obyvatelstvem na Balkáně a skončil katastrofou evropského Turecka. V Asii se naskytá tento problem za jiných podmínek, ale způsobem zajisté nemnoho příznivějším pro Turky ba z jistého stanoviska ještě vážnějším a nebezpeč- nějším. Otázka arménská může způsobiti spolu jinými vážnými otázkami jako arabskou a syrskou bezprostřední nebezpečí. Neuklidní-li se Arménie, bude Rusko nuceno zakročiti, a obsadí-li jedna ev- ropská moc část asijského území Turecka, zakročí také ostatní a likvidace započne. Rusko od té doby, co nemohlo provésti celý svůj program na dálném Východě, je více puzeno uskutečniti druhý svůj program, totiž volný východ ke Středozemnímu moři. Má býti tento výcho zjednán úžinami nebo přes Arménii a Malou Asii k Alexandrettě? Je známo, že Anglie se vždy sta- věla proti těmto ruským aspiracím. Jestliže nyní Anglie vzhledem k možnému pádu asijského Tu- recka pokládala za vhodné učiniti jakousi dohodu s Německem, jak se proslýchalo, byl by tím v- měr mezi evropskými mocnostmi velmi změněn.
Italia Sýrie Anglie Arabia perský záliv Asie Balkán Turecko Arménie Rusko dálný východ Německo
26 article
Italic, která měla výhodu ze svého spojenectví centrálními říšemi i z dávného svého přátelství Anglií, která přihlížela k italské síle ve Středo- zemním moři, octnula by se v postavení méně pří- znivém, poněvadž její význam v trojspolku by byl vůči Německu zmenšen a její přátelství s Angle by částečně pozbylo svého významu. Revise po- měru italsko-německého a italsko-anglického byla by v tom připadě pro Italii absolutní nutnostía tato olázka by nemohla býti v Kielu pominuta. V turecké Asii čtyři evropské velmoci si již vytvořily veliké zájmy, kdyby nadešel den turecké likvidace, nemohli by Italové zůstati pouhými dl- váky a to ne z touhy po nových územích, nýbrž proto, že rozdělení turecké Asle se dotýká přímo rovnováhy ve Středozemním moři a rovnováhy evropských sil vůbec. Vzdáti se všeho, znamenalo by vzdáti se vlastní budoucnosti a to Italie nemůže a nesmí učiniti. Po těchto vývodech naznačuje článek, že Italii záleží na tom, aby ostrovy Egejského moře blíže užin a pobřeží maloasijského nebyly přířknuty Řecku, nýbrž aby se otázka těchto ostrovů, zvláště oněch, které má Italie posud obsazeny, posuzovala všeobecně ve spojení s otázkou životní schopnosti turecké říše a v kielské schůzce mělo býti jednáno o řešení, které by vyhovovalo italským zájmům pro případ, že turecká říše se shroutí. Třetí důležitou otázkou pro Italii je status Al- banie a stanovení jejích jižních hranic. Požadavel Řecka, aby mu připadly Argyrokastro a Korica, pokládá se v Italii za přílišný a vyslovuje se přání aby Německo domluvou v Athénách zjednalo rychlé rozřešení. Balkánské státy kromě toho mají býti učiněny nezávislými na dvou velmocech, které mají v úmyslu je říditi, totiž na Rakousko-Uhersku a Rusku. V tomto směru skládá „Corriere della Sera“ rovněž naděje na výsledek kielské schůzky.
Italos Italia Argyrokastro Korica Anglie Německo Kiel Asie Řecko Atény Rakousko Uhersko Rusko Italia Corriere della Ser
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dv. r. Vatroslav ryt. Jagič, nestor sla- vistiky, slaví dnes 75. narozeniny v Hlohovnici pod Semmeringem. Na trvalý odpočinek ode- bral se se své kathedry slovanské filologie na universitě vídeňské koncem září r. 1908, ale stále neúnavný v práci neustává pracovati na velikém díle slovanské filologie. Odchodem z university uvolnil se pro velký podnik „En- cyklopedie slovanské filologie“, jehož první částí byly „Dějiny slovanské filologie“, o nichž jsme svého času referovali. Přejeme velikému učenci upřímně „Mnohá létal „Samostatnost“ včerejší jásá nad usne- sením klubu zemských poslanců naší strany a cituje náš článek předvčerejší „Ve vlast- ních službách?“ Nemáme příčiny, odvolati ze svého mínění tam projeveného ani slova Zodpovědnost za příští vývoj politických udá- lostí v zemi nesou strany z vinohrad- ské schůze, ať se kroutí jak kroutí. že agrární strana a většina klubu svobodomysl- ných zemských poslanců usnesla se na tom, aby byl projekt vlády odmítnut, značí jen to- lik, že v naší straně je mnoho těch, kdož chtějí léčiti politické poměry v Čechách tím, že předati chtějí zodpovědnost stranám, které provozují politiku dle receptu vinohradské schůze a je mnoho těch, kdož myslí, že bude nejlépe, když přistoupí prostě na všecko, co se hlásá z těchto radikálních stran, aby uvedena byla tato taktika radikálních stran ad absur- dum. Je v naší straně mnoho těch, kdož ne-
Dv Vatroslav Jagič Hlohovnice pod Semmering Ena Čechy
28 article Všeruská výstava v Kyjevě.
Všeruská výstava v Kyjevě. (Původní dopis „Národních Listů“-.) Kyjevská výstava, jak již nyní posouditi se dá vyhoví plně účelu, za kterým byla pořádána. Úko- lem jejím jest, seznámiti zejména širší vrstvy jiho- západního Ruska s moderními vymoženostmi vědy a umění, navázati obchodní styky i ukázati cizin- cům proti tomu opět zajímavosti ze života lidu ruského, od studené Sibiře počínaje až k Číně horkému Kavkazu. A v ohledu tom bude zajisté Kyjev dobrým příkladem ostatním městům ruským. Již sama poloha výstaviště jest výstavě nanej- výše příznivá a tak mnohé evropské město mohlo by Kyjevu záviděti. Nalézá se sice již za obvoden hlavního ruchu města, avšak přec jen nedalek středu města, v místě velmi příhodném, pobllíže nákladního nádraží, z něhož zhotoveny provisorní koleje až do samého výstaviště. Z města i nádraží osobního však všemi směry sjíždějí se k němu elektrické dráhy. Nyní, kdy již poslední práce na výstavišti, které vlivem různých okolností, hlavně ale také deštivého počasí zdržovány byly, se do- končují, skytá výstaviště se svými pavilony nád- herný pohled.
Kyjev Rusko Sibiř Čína Kavkaz
29 article
Celková plocha výstavy obnáší přes 1i km?. A polovina výstaviště rozprostirá se na rovině, v po- zadí pak a na straně pravé po svazích dosti vyso- kých a různě příkrých vykukuje ze zeleně stro- moví množství pavilonů velkých i menších tak, jal by z cukru byly. Vrcholky strání těchto skýtají pěkný pohled na celé výstaviště i velkou část Kyjeva. Stavba čelnějších pavilonů svým sloupo- vitým slohem a čistě bílým nátěrem upomíná na slavby starořímské, kdežto ostatní pavilony, hlav- ně soukromé, jsou rozmanitých pestrých tvarů barev, takže jen málo budov veselého, ruskéh slohu, pro cizince velmi zajímavého, na výstavě spatříme. Po pravé straně hlavního vchodu na výstavu z ulice Vasilkovské rozprostírá se velký okružní pavilon, ne přiliš vysoký, za to však prostorný, da- leko výstaviště, jakoby v ochranu objímající, jen jest sidlem rozmanitých drobných exposic rázu více tržního, počínaje knihařstvím, klenotnictvím.
Kyjev
30 article
tovary soukenými a hedvábnýmí až po cukrářslv a různé jiné živnosti. Kráčime-li od vehodu dále do výstaviště, tu po obou stranách seskupeny jsou dosti pravidelně velké pavilony hlavní, počtem čtyří, slohu takřk jednotného, v dostatečných vzdálenostech od sebe z nichž zvláště dva zadnější, stejného tvaru, vyni- kají svojí velikostí. Mezi těmito budovami ozdobu tvoří řady eloupoví, o samotě v oblouku stojící. Ko- lem těchto čtyř hlavních pavilonů a za nimi do větší vzdálenosti rozprostírají se po obou stranách jed- notlivé budovy menší, dílem i soukromé pavilony různých tvarů počtem asi 40, a k těmto jako hříb- ky v lese krčí se množství malých pavilonků a re- klamních kiosků. Seskupení toto, jež jest sídlen z největší části průmyslu strojního (z něhož lvi po díl zaujímá strojnictví hospodářské) a obchodu, za- bírá pro sebe celou rovnou plochu výstaviště, po- doby obdélníkovité. Průmysl strojnický umístěn jest v pavilonech po celé levé straně prostranství a čá- stečně i strany pravé. Zbývající část pravé strany věnována jest obchodu a dále pak různým odvětvím hornickým, jako uhlířství, sklářství a hutnictví, kte- réž svými vkusně stavěnými pavilony a znázorně- ním dolování ve přilehlém svahu mile překvapují V místech těchto nalézá se též exposice několika společností ruských železných drah se svými mo- dely železničních vozů a různých nádraží.
31 article
Střed celé prostory této až ku protějšímu svahu zaujímá otevřený široký pruh volného prostranství ozdobený uměleckými květinovými parky, v jichž středu umístěna jest fontána s dosti velkým, úhled- ným rybníčkem. Prostranství toto jest středem vý- stavního veselí, kde kromě koncertů střídajících s vojenských kapel a několika restaurantů postaráno jest o zábavu návštěvníků výstavy také vhodně umí- stěným jevištěm, na němž různí umělci evropských varieté překvapují večer obecenstvo svými výkony Za prostranstvím tímto na vysokém a příkrém. pouze květinami ozdobeném svahu majestátně s rozkládá mohutný pavilon ruských gubernii, chlou- ba to výstaviště. S rovinou pod ním se nalézajíc spojen jest širokým schodištěm a každého náv- štěvníka, do výstavy vstupujícího, již u vchodu mile překvapí pohled na tuto imposantní, v dálce s vypinající budovu, mající jak svoji polohou, tak slobem jistou malou podobnost s musem kr. čes na Václ. nám. v Praze. Z plošiny před tímto pavi- lonem přehlédnouti lze takřka celou výstavu množství návštěvníků kupí se jak za dne, tak i př večerní illuminaci v těch místech, aby se pokochl pohledem na výstaviště. V pavilonu tomto umístěny jsou, pokud prostora dostačuje, jednotlivé gfubernie Ruska, aby se pochlubily svým rozmanitým oso- beným průmyslem lidovým, a ukázaly poučné dia- gramy, týkající se školství i humanitních zařízení Proto setkáme se zde s přerozmanitými zajíma- vými ruskými zvláštnostmi, od pomůcek školskýc a modelů různých lidových staveb počínaje až pestrému vyšívání maloruskému i průmyslu hrač- kářskému a ozdobnému a od čínského hedvábí porculánu i sibířských kožešin až po tatarské umě- ní řezbářské.
Praha Rusko
32 article
Po obou stranách tohoto pavilonu i za ním, uctivé vzdálenosti kupí se pavilony menší, počten kol dvaceti, z nichž strana levá, příléhající k od dělení strojnickému, věnována jest tomuto průmy slu, a strana pravá rozmanitě obsazena, a sice- jeden větší pavilon s malým přilehlým rybníčkom obsazen jest rybářstvím, ostatní pak pavilony jsou sídlem dílem lesnictví, lovu a níže pak obchodu Na svahu tomto také názorně pořízeny jsou různo způsoby odvodňovací a zavodňovací. Za pavilonem gubernií, na mírném, upraveném svahu umístěny jsou stupňovitě vkusné pavilony obchodu zámoř- ského, s četnými modely jeho lodí. Ještě dále pal viděti možno modely různých lidových staveb zařízení hospodářských. Svah po celé pravé straně výstaviště, statný mi stromy porostlý, obsahuje množství pavilonů pestrých tvarů a barev, počtem asi padesáti, slou- žících rozmanitým odborům za útulek. Na předn části tohoto návrší založeny jsou četné zábavnt podniky a atrakce, mezi nimiž pařížské kavárny pěkně imitované kavkazské vinárny lákají četné obecenstvo. K podnikům těmto od spodu zřízena jest lanová dráha. Dále po svahu stojí několik pa- vilonů humanitních spolků ruské vzájemnosti, vy- stavujících své tovary. Účelem těchto korporac jest, skupováním všech možných, lidu nutných po- třeb v době nadbytku, zabrániti včas možné nouze a hladu nekalému vyssávání chudiny.
33 article
Zadní pak, obsáhlá část této strany věnována jest zemědělství, níže také obchodu. Většího po- všimnutí zaslouží pavilon ministerstva zeměděl- ství, se svými zajímavými pomůckami, znázorně- ním výroby ve všech částech říše, a podobnými na- učnými exposicemi. Dále jest pavilon semenářský ovocnářský, květinářský a pavilon hospodářského školství ruského, mezi kterýmiž pavilony vkusně uspořádáno jest názorné zařízení chmelnic, vinie porostů lesních, ovocného stromoví a mnohých ji- ných pestrých odvětví zemědělských i nesčetné zajímavé květeny ruské. Několik veselých pavilo nů lesnických a loveckých, přeplněných vzácným exempláři ruské zvířeny sibiřské budí také pozo- nost cizinců. V pavilonech pod zemědělstvím umístěn jes obchod, z čehož pavilon ministerstva obchodu pavilony různých obchodních družstev ruských vy- nikají svými exposicemi. Tento díl výstaviště tvoří svými restauranty sklepy opět druhé shromaždíště zábavy milovných návštěvníků. Celek výstavy budí ten nejlepší dojem; nikd nevidíme přílišné nakupení pavilonů, ani jich pře- plnění. Všechna odvětví a odbory mají své určité stanoviště a splývají dle potřeby a možnosti harmonický celek, tak že jednotlivá oddělení, ná- vštěvníka zvláště zajímající, možno lehce důklad ě prohlédnouti. Pro pohodlí obecenstva zřízen okružní elektrická dráha výstavištěm, vinoucí s klikatě po svahu místy právě nejzajímavějšími.
34 article
Výstava pořádána jest pod protektorátem ná sledníka trůnu a za předsednictví hraběte Tyškě viče. Slavnostně otevřena byla 11. června za úiča sti 4 minístrů, velkého počtu hodnostářů duchov- ních i městských a zástupců korporací domácích i cizích. Také příslušníci českého národa, poměr- ně velkým procentem výstavy se súčastnívší, z stoupeni byli při otevření výstavy, a sice mezi ji nými „Svaz českých továrníků hospodářských stro jů“ p. K. Martinkem, velkoobchodníkem hospo strojů z Žitomíra a „Český odbor moravské země dělské rady“ p. J. Mackovikem, inspektorem zem rady z Brna. Výstava, přes nynější déle trvající špatné po- časí těší se silné návštěvě a velké množství ohlá- šených sjezdů různých korporací opravňuje k na- dějí, že jak mravní, tak i hmotný výsledek bude co nejuspokojivější. A tak každý krok ku předu v slovanském národě vzbuzuje radost u ostatních Slovanů.
Tyšk K Martinek J Mackovik Brno český národ svaz český továrník Český odbor moravský země
35 article Hudba.
Hudba. + (Operetní premiéra v městském dlvadle Král. Vinohradů.) Fallova „Si- réna“ podává velmi názorný obraz přítomného stavu vídeňské operety, která ve „Veselé vdově“ „Dollarových princeznách“ a j. tak vitězoslavně se rozlétla po světě. „Siréna“ už je dokladem doko- nalého úpadku, v němž opereta tato vlastně jiz nachází se několik let. Opereta, vypočtená jedin na hrubé a nevkusné dráždění smyslů, až příli rychle se vyžila. Fallova „Siréna“ je produkt to- hoto úpadkového stadia operety, které se tu hla- sitě zvoní umíráčkem. Děj její dělá dojem vedlejší episodky z nějaké effektní francouzské hry, a tato episodka je zde na tři akty násilně rozvlečena, vy- špekována jsouc nejopotřebovanějšími motivy, na- sbíranými na cizích luzích. Po opravdové komic a vtipu možno tu se ohlížet, ten zůstal libretistům zaklet v kalamáři. Fall sám v hudbě své žije t ze starých zásob vlastních a z kopií svých druhů. kteří dnes jsou mu socii doloris. Štačí jen ukáz t na dva význačnější valčíkové motivy ze „Sirény“. aby bylo jasno, jak do nekonečna dovedou tito operetní fabrikanti přemílat a na ruby obrace motivy, které je jednou — a to už je dávno — v šťastné chvili napadly. Dočetli jsme se v diva- delních zprávách, že Fallův orkestr zúmyslně je psán ve „zjednodušené“ instrumentaci, aby tím doba byla karakterisována. Mně zdá se spíše, že tato jednoduchost instrumentace páně Fallovy je z nouze ctnost. Vůbec „jednoduchost“ v nejpůvodnějším slova smyslu je hlavní vlastnost posledních opusů pana Falla a soudruhů. „Stréna“ byla ziskána Vino- hradským divadlem již dříve a divadlo bylo ku provedení jejímu patrně pevnou smlouvou vázáno.
Fallův Dollarův Falla
36 article
Proto třeba dáti absoluci dnešnímu jeho vedení. které pro budoucnost se zříká „operetního braku v němž „Siréně“ náleží rozhodně jedno z nejpřed- nějších míst. Nemělo by ani smyslu říkat, že pro- vedení této novinky stálo hodně nízko. Vždyť kaž- dé práce bylo by tu škoda a operetě samotné ani nejdokonalejší reprodukce by na nohy nepomohla. Obecenstvo zdá se býti už také ze svého enthu- slasmu pro vídeňské zboží nejnovějšího data hodně vyléčeno. Při premiéře přijata byla novinka s mra- zivým chladem a po tanečních číslech, při nich