2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. července 1913. Číslo 183
4
article
Srbsko chce vyjednávat přímo s Bulhar-
skem.
Z Bělehradu, 5. července. (K. k.) Vzhledem n
slanovisko, hájené „Tempsem“, že srbsko-bulhar-
ským bojům má býti učiněna přítrž interveno
evropskou, poukazuje srbský tisk na to, že Srbsko
je ve stavu oprávněné nucené sebeobrany. Proto
nemohlo by s mediací dříve souhlasiti, dokud pře-
možením svedeného protivníka se nezajistí před
novými neočekávanými útoky. Mimo to musí Srb-
sko předložiti Bulharsku nové požadavky za veliké
ztráty mu způsobené. Srbsko musí trvati na pří-
mém vyjednávání. Trvání války závisí tedy přede-
vším na Bulharsku. Válečné řešení sporných otázel
dosud nevyřízených, kterému dalo Bulharsko před-
nost, povede na všechen způcob rychlejí k cil-
nežli diplomatické sprostředkcvání.
Zajatí Bulhaři v Srbsku.
Z Franklurtu, 5. července. „Frankí. Ztg.“ ozna-
muje z Bělehradu: Včera dopravení sem zajatí bul-
harští důstojníci ujišťují, že při udílení rozkazu
útoku na srbskou armádu bylo jim sděleno, ž
Srbsko již vyhlásilo válku. Zajatci prohlašují, že
mezi bulharským vojskem není pražádná nálada
pro bratrovražednou válku, že válka tato nen
schvalována. Bojuje pouze z nutnosti, nikoli všal
z přesvědčení. Když včera večer před královským
konakem zajatí vojíni a důstojníci defilovali, vyšel
král Petr na balkon a nemohl potlačit hluboký do-
jem, který na něho výjev tento učinil.
Bulhar
Srb
Petr
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
5
article
Trojspolek a balkánská válka.
Z Berlína, 5. července. (K. k.) „Lokal
anzeiger“ píše ve zprávě — jak se zdá —
oficiosní: Na berlínských směrodatných mi-
stech jsou velice spokojeni s výsledky kielské
schůzky panovníků. Přispěla, aby silněji byla
upevněna solidarita v trojspolku naproti udá-
lostem na evropském Východě. V nynější
chvili v prvé řadě směřuje k tomu, aby nová
balkánská válka byla místně omezena a dle
možnosti zkrácena, v čemž s trojspolkovými
mocnostmi naprosto souhlasí mocnosti ostatní,
zvláště Anglie.
Z Kolína nad Rýnes, 5. července. (K. k.)
K zahraničním zprávám o zvláštních krocích
jednotlivých mocností k zabezpečení nevmě-
šování se Evropy do nového balkánského boje
dovídá se berlínský zpravodaj „Köln. Ztgu.“
že nebylo třeba formálního diplomatického po-
stupu, aby se stanovilo chováni velmoci; moc-
nosti zaujaly naopak, jakmile nepřátelstv
uvnitř balkánského svazu započalo, předem
úplné dohodě stanovisko v tom smyslu, že ne-
může býti jejich úkolem, aby s
vměšovaly do bojů samotných. Sho-
da byla v každodenních diplomatických pora-
zdách brzo konstatována.
Köln
Berlín
Anglie
Kolín nad Rýnes
Evropa
evropský východ
6
article
Jitření protí Rumunům v Bulharsku.
Z Bukurešti, 5. července. „Sera“ oznamuje
z Ruščuku: Zdejší rumunský konsul byl na
ulici demonstrujícím zástupem ztýrán a urážen.
Konsul obrátil se telegraficky na vládu v Bu-
kurešti se žádostí, by byl odvolán, poněvadž
se cití ohrožen na své osobní bezpečnosti. Kon
sulátní budova je pod policejní ochranou. Také
námořníci rumunského obchodního parníku
kteří vystoupili na pevninu, aby nakupovali
byli ztýráni.
Rumunsko sbírá dobrovolníky.
Z Bukurešti, 5. července. (K. k.) Ministn
vojenství uveřejňuje provolání ke všem, kdo
chtějí se dáti dobrovolně zařaditi. Mohou tak
učiniti u armádního sboru, který jest jim vhod
musí býti však aspoň 18 let staří. Až dosud
přihlásilo se asi 1600 dobrovolníků, mezi nimi
vůdce liberálů Joan Bratianu. Jeho bratr
ředitel Národní banky, býv. ministr Mar-
cun, bývalý konservalivní minístr Fili-
pescu a liberální poslanec Duca. Veliký
počet žen a děvčat přihlásil se v ministerstvu
vojenství ke službám ošetřovatelským.
Rumun
Joana Bratian
Duca
Bulharsko
Bukurešť
Sera
Ruščuk
Rumunsko
Mar
Kon
národní banka
Fit
8
article
Z Bělehradu, 5. července. Srbské vojsko
dobylo u Kočan velkých úspěchů, ale další
zprávy o bojích znějí pro Srby nepříznivě. Po-
ciťuje se zde skleslá nálada zvláště proto, že
stále přicházejí transporty rančných. Čítá se
Kočan
Srba
Bělehrad
9
article
jich úřadně na 7000, ale skutečně jich prý je
na 10.000. Nemocnice jsou přeplněny.
Z řecké sněmovny.
Z Athén, 4. července. (Ag. d'Ath.) Pře
čtením poselství prohlásil m.-p. Venize-
los, že od poslední schůze byl uzavřen mín
s Tureckem, avšak chování se Bulhar-
ska znepokojuje. Řecko hned na počát-
ku navrhlo úpravu otázky rozdělení území
v němž pomýšleno bylo také — kdyby bylo
třeba — na rozhodčí soud. Bulharsko otálelo
s odpovědí až do ukončení války. Potom sou-
středilo však proti nám své veškeré branné
síly, podnikalo přepady a provedlo konečně
útok na celou řecko-srbskou frontu od Kočan
až po Štíp. Ostatní spojenci byli nuceni odpo-
věděti na to postupem svých vojsk. Teprve
nyní navrhuje Bulharsko, abychom zastavili
nepřátelství a přenechali mu zrádně jím ob-
sazené posice. Stojíme ne proti spojenci, ný-
brž protí nepřítelí, jenž chtěl nás překvapití.
Nyní, když žádáme od země nových obětí.
víme, že jsme u konce se svou trpělivostía
smířlivostí a učinili vše, abychom odvrátili
válku. Bojujeme ve válce, zahájené proti nám
bez prohlášení, u vědomí, že nejsme zodpo-
vědní za tolik prolité krve. Víme, že je to
strašlívý boj, avšak bojujeme v důvěře ve sva-
tost své věcí proti nepříteli, jenž nemaje vů-
bec k tomu práva, činí si nárok na hegemo-
nii. Vítězství provázelo řecké zbraně a bez-
příkladnou odvahu řeckého vojska.
Prohlášení to i přečtení poselství bylo
přijato bouří souhlasu a provoláváním slávy
Řecku, králi, Venizelovi a armádě.
Po Venizelově návrhu zaslána králi i ar-
mádě blahopřání.
Bulhar
Venizelův
Atény
Turecko
Řecko
Bulharsko
Štípa
řecký sněmovna
Aga . d ' Ath
10
title
Politický přehled.
11
article
Země české.
Země české.
Vláda chlácholí Němce.
„N. F. Presse“ měla včera dosti smělosti
aby vládou připravený převrat v Čechách l-
čila jako úmyslnou ránu, vědomě vedenou
jen proti Němcům, jimi však v čas postřehnu-
tou a zmařenou. Při tom „N. F. Presse“ vy-
klouzlo přiznání, jež si dlužno zvlášť zapama-
tovati: že záměr, způsobití v Čechách ne-
ústavní převrat, byl plánem vlády, a že jeho
provedení mělo býti svěřeno místodržiteli kn
Thunovi.
Pak je „N. F. Presse“ ve svém starém
nyní však vší působivosti pozbyvším živlu-
tvrdí totiž opětně, že Češi zmařili dorozumí-
vací akci, a že tudíž jsou zodpovědní za vše-
chno zlo, které nyní kvačí na zemi českou
Zdá se však, že tuto dávno omšelou a vždy
lživou frázi „N. F. Presse“ včera opakovala
jen proto, aby ji použila jako zástěny pro svou
ohlášku, že Němci opětně budou ochotni k
novým jednáním o dorozumění a ke společné
práci v zemi, ale bez protizákonných nařízení
a bez protizákonných opatření finančních.
Čechám musí býti pomoženo — volá „N.
Presse“ na konec — ale jen způsobem, který
prospěje vyrovnání.
Němec
N F
Thun
Čech
Čechy
12
article
Co „N. F. Presse“ v této své redakčn
stati tvrdila o protiněmecké tendenci přípra-
vovaného převratu, je z kořene vyvráceno r-
ferátem téže „N. F. Presse“ o páteční konfe-
renci Němců z Čech s ministerským předse-
dou hr. Stürgkhem. Když poslanci Wolf, dr.
Schreiner, Krützner a dvor. rada Bachmann
vytýkali hr. Stürgkhovi, že zvýšením zem-
ských přirážek by velice byla stižena taktika
Němců na sněmě českém, odpověděl jim dle
„N. F. Presse“ hr. Stürgkh, že zvýšení přirá-
žek, jak je zamýšlel, bylo by stěží stačilo, aby
uhradilo zcela nejnutnější výdaje zemské,
že by ni v nejmenším nebylo zmařilo něme-
ckou politiku národnostního odporu. Jak
Němci přijali toto prohlášení ministerského
předsedy, „N. F. Presse“ ovšem — nepraví.
Další částí tohoto svého referátu „N.
Presse“ sděluje, kterak si Němci, jmenovitě
dv. rada Bachmann a býv. ministr dr. Schrei-
ner přetrpce stěžovali na místodržitele kníž
Thuna, ostře kritisujíce jeho úřadování. Pr
počešťuje státní úřady v Čechách, porušuje
národnostní klíč pro jmenování úřadnictva
N F
Němec
Stürgkh
Wolf
doktor
Schreiner
Krützner
Bachmann
Schrei
Thun
Čechy
13
article
způsobem nepřátelským Němcům rozvíjí otáz-
ku menšinových škol, která měla býti vyhra-
žena dorozumivacímu jednání, a proto prý
Němci nemohli připustiti správní komisi, z
které by se tímto směrem pokračovalo.
Dle „N. F. Presse“ hr. Stürgkh hájil místo-
držitele kn. Thuna proti těmto německým
výtkám. Budiž! Hlavní věcí je tu však poznání
že Němci zahájili novou útočnou výpravu
proti místodržiteli kn. Thunovi, a že pro n
použili zmaru připraveného pro Čechy pře-
vratu. Že hr. Stürgkh hájil kn. Thuna proti
útokům, jež Němci proti kn. Thunovi vyslo-
vili tváří, v tvář hr. Stürgkhovi, je samo-
zřejmo, neboť tím zároveň hájil sama sebel
Nové snahy o společný český postup.
Národní rada česká sděluje: Zástupci če-
ských klubů poslaneckých zemských i říš-
ských sešli se včera dopoledne za předsední-
ctví p. poslance dra. Podlipného v zasedac
síni Národní rady české k důvěrné poradě, v
které bylo pojednáno zevrubně o pomě-
rech v zemské samosprávě krá-
lovství Českého se zřetelem k
usnesení jednotlivých stran.V
delší debatě konstatováno bylo jedno-
myslné stanovisko českých po-
slanců proti každé suspensi zem-
ské ústavy v království Českém a shoda
o dalším pokud možno společném
postupu českých stran ve věcech
těchto i na podporu českých členů zem-
ského výboru království Českého jakožto zá-
konného zástupce zemské samosprávy.
Němec
N F
Stürgkh
Thun
Čecho
Podlipný
14
article
Z Moravy.
(Vítězství posl. Šerého na Valašsku.
Dne 3. července.
Cís. rada Arnold Janda byl veleben jako velk
diplomat, který tahem na šachovnici živnostensk
strany moravské docíliti měl: vítězství lidovopo-
krokové strany v městech a ubití samostatné strany
živnostenské. Red. Mlčoch, který nemohl po léta
přijíti na jměno straně lidovopokrokové a Strán-
skému, dal se tahem Jandovým zmásti — a pro-
hrál dnes definitivně dvě fronty: mandát poslane-
cký a svou posici v politické straně živnostenské
Vděčen Jandovi za to nebude — a myslíme, že
brzo dostaví se i Jandovi následky
V dnešní volbě v Masarykových valašskýc
městech nebyl však poražen jen Rud. Mlčoch, ale
děsně zničena velikášská posa lidovopokrokové
strany.
Na bojišti valašsko-meziříčském neleží jenom
redaktor Rudolf Mlčoch, tam leží dr. Stránský —
byl šestkrát agitovat v městech těch pro Mlčoch
— tam leží dr. Fischer, dr. Seifert. Janda. Pasty-
řík, Votruba, Havlík, Reichstädter. Budínský, ště-
pánek — kteří všichni svou váhu politickou polo-
žili proti býv. lidovo-pokrokov. poctivému poslane
Šerému ve prospěch nemravného kompromisu, ná-
silnictví, falše a všech těch prostředků a prostře-
dečků, kterými se letos pracovalo při volbáchl
Šerý zvolen většinou 123 hlasů a Mlčoch po-
ražen, že za osobní poslanecký prospěch prodal
živnostnickou stranu politickou.
Janda
Mlčoch
Jandův
Masarykův
Stránský
Fischer
doktor
Seifert
Votruba
Havlík
Reichstädter
Budínský
Morava
Valašsko
Reda
15
article
Celý věrný lidovopokrokový svět moravský
všechny jindy v spánek pohřížené kluby, vše šlo
proti Šerému, jenž různými piklemi byl z kandida-
tury vyštván — a šerý zvítězil.
Řeknou poražení, že měl hlasy klerikální —
ale nemá jich ozdoba sněmu dr. Fajfrlík na Ostrav-
sku v boji proti spojenci sociálnímu demokratu
také? Nemohou-li ubrati nic na vítězství Fajírli-
kovi, neuberou ani Šerému, a to tím spíše, že Šerý
tu byl vítězem proti všem a že šerý výslovn
prohlásil, že o hlasy klerikální ne-
stojí, což Fajfrlík neučinil
Vítězství Šerého ukazuje jasně, že Morava ji
začíná býti syta politiky násilí a nemravných kom-
promisů.
Šerý
doktor
Fajfrlík
Ostrava
Morava
16
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
17
article
K situaci v Uhrách.
K situaci v Uhrách.
Hr. Andrássy neustává ve snaze založit
novou stranu, k níž by rád kromě svých dáv-
nějších stoupenců z ústavní strany získa
i klerikálně-lidové poslance. Vyjednával také
s řadou osmačtyřicátnických poslanců, jak
s Désym, hr. Károlym, Bethlenem. Nedávn
byli u něho na statku v Tiszadobu jcho pří-
vrženci Bolgár, Szterényi a hr. Moric Eszter
házy. Výsledek všech porad byl prozatím ten
že Andrássy ustavení nové strany odložil, aě
prý má býti strana založena před zahájením
sněmovních zasedání. Jako hlavní body svého
programu uvádí hr. Andrássy obnovení ústav-
ního pořádku, revisi volebního zákona, sesí-
lení samosprávy.
Andrássy
Károly
Bethlen
Eszter
Uhry
Hradec
18
article
V oposici následkem Tiszova překvapují-
cího vítězství v Aradu a jednomyslného zvo-
lení ministra Ghillanyho zavládla malátnost
Není naděje, že by bylo možno porazit vládu
která má prostředky takové v rukou, jak
vláda Tiszova. Již se objevuje prvý příznak
že Tiszova vláda sílí: hlásí se města, která
volí Tiszu svým čestným občanem, municipia
a stoliční výbory posílají Tiszovi projevy dů-
věry. Ode dávna uherská samospráva drž-
nos po včtru.
Tiszova národnostní politika za hlavní
cíl prýsi postavila smír s Chorvaty a Rumuny.
Patrně mu to ve Vídní nařídili, protože cítí.
že balkánští sousedé nebudou se věčně lho-
stejně dívat, co se děje s jich sourodáky v ze-
mích koruny uherské. Tisza svou smírčí akci
s Jihoslovany začíná podle hesla: divídee
imperal, nejprve chce rozbíti svornost chor-
vatsko-srbskou ústupky ve prospěch Chor-
vatů. Mluví se dokonce o paktu s Chorvaty
a Rumuny. Pakt s Chorvaty mohl by se týkati
starých maďaronů, kteří jiné cesty ku politi-
ckému uplatnění než služby vládě neznaji
Pakt s Rumuny popírá i poloúřadní „Buda-
pesti Naplo“
Ghillany
Tiszův
Chorvat
Rumun
Jihoslovan
Arad
Vídeň
Buda
Tisza
21
article
Bitva u štipu-
22
article
vlavole
Novější podrobnější zprávy z hlavníh
štábu srbského líčí velikou a krvavou bitvuu
Štipu, jak následuje:
V pondělí časně ráno počaly se pohybo-
vat oddíly bulharského vojska a postupovati
proti srbským posicím. Bulhaři se nejprv
srazili se srbskými piketami, na něž vyslány
čety timockého jízdného pluku. Bulhaři na-
padli na srbské pikety; jezdci slezli s koní
přijali boj. Brzy Bulhaři počali napadati na ce-
lém frontě. Tu se na ně obořila srbská dělo-
střelba, jejíž vražedná palba byla namířen
na bulharské posice a na štíp. Bulhaři odpo-
vídali této střelbou, ale srbská děl
brzo donutila bulharská, aby
ztichla. Bulhaři učinili trojí útok na srb-
ské posice, ale vždycky byli odraženi s veli-
kými ztrátami. Ale po prvém bombardementu
vznikl v Štipu požár. Nejprve se vzňal bul-
harský chrám, odkudž se plamen brzy rozší-
řil na sousední budovy. Srbská dělostřelb
bombardovala štip až do poledne a promě-
nila jej v trosky. Bulharské šiky za strašné
palby srbských děl pokoušely se o nové
nové útoky, ale marně; okolo poledne Bulhaři
začali ustupovati ke Štipu, jenž byl v plame-
nu, ale srbská pěchota již mezitím útokem
dobyla více bulharských posic okolo Štipu.
Štip
Bulhar
23
article
Nyní srbské voje začaly postupovati na cel
čáře. Srbská pěchota hnala na Bulhary bodá-
kem zas a zas, až je zatlačila na východ z
štip. Veliteli srbské dělostřelby, plukovník
Pavloviči (jenž byl velitelem srbské dělo-
střelby pod Skadrem), podařílo se převésti
srbské baterie na jiné posice a tak se stalo.
že překvapil s boku bulharské voje, jež do-
sud ustupovaly v pořádku. A nyní srbsk
dělostřelba tak strašně pustošila Bulhary —
nastalo neslýchané krveprolití — že zahazo-
vali zbraně a utíkali, jakoby jim hlavy hořely
Srbská jízda je pronásledovala na nějakýchz
km. za štip a potřela je úplně. Zatím srbská
vojska postupovala dále na celé čáře.
Bitva u Štipu byla velice krvavá. Ztráty
srbské jsou velké, ale bulharské jsou strašné.
Bulhaři na útěku zůstavovali děla i vozy se
střelivem, zbraně, mrtvé i raněné.
Bulhar
Pavlovič
km
24
article
Italské plány a schůzka v Kielu.
O politických otázkách, které asi byly před-
mětem rozhovorů při schůzce krále Viktora Ema-
nuela a císaře Viléma i německých státníků
italského ministra zahraničních záležitostí psaly
italské listy většinou dosti zdrželivě a všeobecně
„Corriere della Sera“ však přinesl úvodní článek
jenž odhaluje, jaké dalekosáhlé naděje Italové v
schůzku skládali.
Ve článku se praví, že schůzka v Kielu může
míti velký význam, podaří-li se mezi Italií a Ně-
meckem dohoda o nejnaléhavějších nynějších otár-
kách, které jsou základem politiky evropských
velmocí. Nejdůležitější otázkou mezinárodní poli-
tiky je nyní otázka trvání turecké říše v Asiia
shroutí-li se tato říše, mohly by nastati ohromné
důsledky pro Evropu. Dostane se Rusko ke Středo-
zemnímu moři? Bude míti Německo rozsáhlou
državu v Anatolií a v Mesopotamii? a Francie
Viktor Ema
Vilém
Italos
Italia
Kiel
Evropa
Rusko
Německo
Anatólie
Mesopotamia
Francie
Corriere della Ser
25
article
v Syrii? a Anglie v Arabii a na Perském zálivu?
A co Italie? Otázkou nutno se důkladně zabývati
poněvadž její řešení může nadejíti každým oka-
mžikem a třeba se připraviti na události
List soudí, podrží-li Mladoturci vládu v Caři-
hradě, budou-li dále sledovati své politické utopie.
které se snažili provésti v evropských provinciích.
a budou-li nadále potlačovati neturecké živly, ne-
bude moci turecká říše v Asii dlouho trvati. Poku
poturčení evropských provincií způsobil prudké
zápasy s křesťanským obyvatelstvem na Balkáně
a skončil katastrofou evropského Turecka. V Asii
se naskytá tento problem za jiných podmínek, ale
způsobem zajisté nemnoho příznivějším pro Turky
ba z jistého stanoviska ještě vážnějším a nebezpeč-
nějším. Otázka arménská může způsobiti spolu
jinými vážnými otázkami jako arabskou a syrskou
bezprostřední nebezpečí. Neuklidní-li se Arménie,
bude Rusko nuceno zakročiti, a obsadí-li jedna ev-
ropská moc část asijského území Turecka, zakročí
také ostatní a likvidace započne.
Rusko od té doby, co nemohlo provésti celý
svůj program na dálném Východě, je více puzeno
uskutečniti druhý svůj program, totiž volný východ
ke Středozemnímu moři. Má býti tento výcho
zjednán úžinami nebo přes Arménii a Malou Asii
k Alexandrettě? Je známo, že Anglie se vždy sta-
věla proti těmto ruským aspiracím. Jestliže nyní
Anglie vzhledem k možnému pádu asijského Tu-
recka pokládala za vhodné učiniti jakousi dohodu
s Německem, jak se proslýchalo, byl by tím v-
měr mezi evropskými mocnostmi velmi změněn.
Italia
Sýrie
Anglie
Arabia
perský záliv
Asie
Balkán
Turecko
Arménie
Rusko
dálný východ
Německo
26
article
Italic, která měla výhodu ze svého spojenectví
centrálními říšemi i z dávného svého přátelství
Anglií, která přihlížela k italské síle ve Středo-
zemním moři, octnula by se v postavení méně pří-
znivém, poněvadž její význam v trojspolku by byl
vůči Německu zmenšen a její přátelství s Angle
by částečně pozbylo svého významu. Revise po-
měru italsko-německého a italsko-anglického byla
by v tom připadě pro Italii absolutní nutnostía
tato olázka by nemohla býti v Kielu pominuta.
V turecké Asii čtyři evropské velmoci si již
vytvořily veliké zájmy, kdyby nadešel den turecké
likvidace, nemohli by Italové zůstati pouhými dl-
váky a to ne z touhy po nových územích, nýbrž
proto, že rozdělení turecké Asle se dotýká přímo
rovnováhy ve Středozemním moři a rovnováhy
evropských sil vůbec. Vzdáti se všeho, znamenalo
by vzdáti se vlastní budoucnosti a to Italie nemůže
a nesmí učiniti.
Po těchto vývodech naznačuje článek, že Italii
záleží na tom, aby ostrovy Egejského moře blíže
užin a pobřeží maloasijského nebyly přířknuty
Řecku, nýbrž aby se otázka těchto ostrovů, zvláště
oněch, které má Italie posud obsazeny, posuzovala
všeobecně ve spojení s otázkou životní schopnosti
turecké říše a v kielské schůzce mělo býti jednáno
o řešení, které by vyhovovalo italským zájmům
pro případ, že turecká říše se shroutí.
Třetí důležitou otázkou pro Italii je status Al-
banie a stanovení jejích jižních hranic. Požadavel
Řecka, aby mu připadly Argyrokastro a Korica,
pokládá se v Italii za přílišný a vyslovuje se přání
aby Německo domluvou v Athénách zjednalo
rychlé rozřešení. Balkánské státy kromě toho mají
býti učiněny nezávislými na dvou velmocech, které
mají v úmyslu je říditi, totiž na Rakousko-Uhersku
a Rusku. V tomto směru skládá „Corriere della
Sera“ rovněž naděje na výsledek kielské schůzky.
Italos
Italia
Argyrokastro
Korica
Anglie
Německo
Kiel
Asie
Řecko
Atény
Rakousko
Uhersko
Rusko
Italia
Corriere della Ser
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dv. r. Vatroslav ryt. Jagič, nestor sla-
vistiky, slaví dnes 75. narozeniny v Hlohovnici
pod Semmeringem. Na trvalý odpočinek ode-
bral se se své kathedry slovanské filologie na
universitě vídeňské koncem září r. 1908, ale
stále neúnavný v práci neustává pracovati na
velikém díle slovanské filologie. Odchodem
z university uvolnil se pro velký podnik „En-
cyklopedie slovanské filologie“, jehož první
částí byly „Dějiny slovanské filologie“, o nichž
jsme svého času referovali. Přejeme velikému
učenci upřímně „Mnohá létal
„Samostatnost“ včerejší jásá nad usne-
sením klubu zemských poslanců naší strany
a cituje náš článek předvčerejší „Ve vlast-
ních službách?“ Nemáme příčiny, odvolati ze
svého mínění tam projeveného ani slova
Zodpovědnost za příští vývoj politických udá-
lostí v zemi nesou strany z vinohrad-
ské schůze, ať se kroutí jak kroutí. že
agrární strana a většina klubu svobodomysl-
ných zemských poslanců usnesla se na tom,
aby byl projekt vlády odmítnut, značí jen to-
lik, že v naší straně je mnoho těch, kdož
chtějí léčiti politické poměry v Čechách tím,
že předati chtějí zodpovědnost
stranám, které provozují politiku
dle receptu vinohradské schůze
a je mnoho těch, kdož myslí, že bude nejlépe,
když přistoupí prostě na všecko, co se hlásá
z těchto radikálních stran, aby uvedena byla
tato taktika radikálních stran ad absur-
dum. Je v naší straně mnoho těch, kdož ne-
Dv
Vatroslav
Jagič
Hlohovnice pod Semmering
Ena
Čechy
28
article
Všeruská výstava v Kyjevě.
Všeruská výstava v Kyjevě.
(Původní dopis „Národních Listů“-.)
Kyjevská výstava, jak již nyní posouditi se dá
vyhoví plně účelu, za kterým byla pořádána. Úko-
lem jejím jest, seznámiti zejména širší vrstvy jiho-
západního Ruska s moderními vymoženostmi vědy
a umění, navázati obchodní styky i ukázati cizin-
cům proti tomu opět zajímavosti ze života lidu
ruského, od studené Sibiře počínaje až k Číně
horkému Kavkazu. A v ohledu tom bude zajisté
Kyjev dobrým příkladem ostatním městům ruským.
Již sama poloha výstaviště jest výstavě nanej-
výše příznivá a tak mnohé evropské město mohlo
by Kyjevu záviděti. Nalézá se sice již za obvoden
hlavního ruchu města, avšak přec jen nedalek
středu města, v místě velmi příhodném, pobllíže
nákladního nádraží, z něhož zhotoveny provisorní
koleje až do samého výstaviště. Z města i nádraží
osobního však všemi směry sjíždějí se k němu
elektrické dráhy. Nyní, kdy již poslední práce na
výstavišti, které vlivem různých okolností, hlavně
ale také deštivého počasí zdržovány byly, se do-
končují, skytá výstaviště se svými pavilony nád-
herný pohled.
Kyjev
Rusko
Sibiř
Čína
Kavkaz
29
article
Celková plocha výstavy obnáší přes 1i km?. A
polovina výstaviště rozprostirá se na rovině, v po-
zadí pak a na straně pravé po svazích dosti vyso-
kých a různě příkrých vykukuje ze zeleně stro-
moví množství pavilonů velkých i menších tak, jal
by z cukru byly. Vrcholky strání těchto skýtají
pěkný pohled na celé výstaviště i velkou část
Kyjeva. Stavba čelnějších pavilonů svým sloupo-
vitým slohem a čistě bílým nátěrem upomíná na
slavby starořímské, kdežto ostatní pavilony, hlav-
ně soukromé, jsou rozmanitých pestrých tvarů
barev, takže jen málo budov veselého, ruskéh
slohu, pro cizince velmi zajímavého, na výstavě
spatříme.
Po pravé straně hlavního vchodu na výstavu
z ulice Vasilkovské rozprostírá se velký okružní
pavilon, ne přiliš vysoký, za to však prostorný, da-
leko výstaviště, jakoby v ochranu objímající, jen
jest sidlem rozmanitých drobných exposic rázu
více tržního, počínaje knihařstvím, klenotnictvím.
Kyjev
30
article
tovary soukenými a hedvábnýmí až po cukrářslv
a různé jiné živnosti.
Kráčime-li od vehodu dále do výstaviště, tu
po obou stranách seskupeny jsou dosti pravidelně
velké pavilony hlavní, počtem čtyří, slohu takřk
jednotného, v dostatečných vzdálenostech od sebe
z nichž zvláště dva zadnější, stejného tvaru, vyni-
kají svojí velikostí. Mezi těmito budovami ozdobu
tvoří řady eloupoví, o samotě v oblouku stojící. Ko-
lem těchto čtyř hlavních pavilonů a za nimi do větší
vzdálenosti rozprostírají se po obou stranách jed-
notlivé budovy menší, dílem i soukromé pavilony
různých tvarů počtem asi 40, a k těmto jako hříb-
ky v lese krčí se množství malých pavilonků a re-
klamních kiosků. Seskupení toto, jež jest sídlen
z největší části průmyslu strojního (z něhož lvi po
díl zaujímá strojnictví hospodářské) a obchodu, za-
bírá pro sebe celou rovnou plochu výstaviště, po-
doby obdélníkovité. Průmysl strojnický umístěn jest
v pavilonech po celé levé straně prostranství a čá-
stečně i strany pravé. Zbývající část pravé strany
věnována jest obchodu a dále pak různým odvětvím
hornickým, jako uhlířství, sklářství a hutnictví, kte-
réž svými vkusně stavěnými pavilony a znázorně-
ním dolování ve přilehlém svahu mile překvapují
V místech těchto nalézá se též exposice několika
společností ruských železných drah se svými mo-
dely železničních vozů a různých nádraží.
31
article
Střed celé prostory této až ku protějšímu svahu
zaujímá otevřený široký pruh volného prostranství
ozdobený uměleckými květinovými parky, v jichž
středu umístěna jest fontána s dosti velkým, úhled-
ným rybníčkem. Prostranství toto jest středem vý-
stavního veselí, kde kromě koncertů střídajících s
vojenských kapel a několika restaurantů postaráno
jest o zábavu návštěvníků výstavy také vhodně umí-
stěným jevištěm, na němž různí umělci evropských
varieté překvapují večer obecenstvo svými výkony
Za prostranstvím tímto na vysokém a příkrém.
pouze květinami ozdobeném svahu majestátně s
rozkládá mohutný pavilon ruských gubernii, chlou-
ba to výstaviště. S rovinou pod ním se nalézajíc
spojen jest širokým schodištěm a každého náv-
štěvníka, do výstavy vstupujícího, již u vchodu mile
překvapí pohled na tuto imposantní, v dálce s
vypinající budovu, mající jak svoji polohou, tak
slobem jistou malou podobnost s musem kr. čes
na Václ. nám. v Praze. Z plošiny před tímto pavi-
lonem přehlédnouti lze takřka celou výstavu
množství návštěvníků kupí se jak za dne, tak i př
večerní illuminaci v těch místech, aby se pokochl
pohledem na výstaviště. V pavilonu tomto umístěny
jsou, pokud prostora dostačuje, jednotlivé gfubernie
Ruska, aby se pochlubily svým rozmanitým oso-
beným průmyslem lidovým, a ukázaly poučné dia-
gramy, týkající se školství i humanitních zařízení
Proto setkáme se zde s přerozmanitými zajíma-
vými ruskými zvláštnostmi, od pomůcek školskýc
a modelů různých lidových staveb počínaje až
pestrému vyšívání maloruskému i průmyslu hrač-
kářskému a ozdobnému a od čínského hedvábí
porculánu i sibířských kožešin až po tatarské umě-
ní řezbářské.
Praha
Rusko
32
article
Po obou stranách tohoto pavilonu i za ním,
uctivé vzdálenosti kupí se pavilony menší, počten
kol dvaceti, z nichž strana levá, příléhající k od
dělení strojnickému, věnována jest tomuto průmy
slu, a strana pravá rozmanitě obsazena, a sice-
jeden větší pavilon s malým přilehlým rybníčkom
obsazen jest rybářstvím, ostatní pak pavilony jsou
sídlem dílem lesnictví, lovu a níže pak obchodu
Na svahu tomto také názorně pořízeny jsou různo
způsoby odvodňovací a zavodňovací. Za pavilonem
gubernií, na mírném, upraveném svahu umístěny
jsou stupňovitě vkusné pavilony obchodu zámoř-
ského, s četnými modely jeho lodí. Ještě dále pal
viděti možno modely různých lidových staveb
zařízení hospodářských.
Svah po celé pravé straně výstaviště, statný
mi stromy porostlý, obsahuje množství pavilonů
pestrých tvarů a barev, počtem asi padesáti, slou-
žících rozmanitým odborům za útulek. Na předn
části tohoto návrší založeny jsou četné zábavnt
podniky a atrakce, mezi nimiž pařížské kavárny
pěkně imitované kavkazské vinárny lákají četné
obecenstvo. K podnikům těmto od spodu zřízena
jest lanová dráha. Dále po svahu stojí několik pa-
vilonů humanitních spolků ruské vzájemnosti, vy-
stavujících své tovary. Účelem těchto korporac
jest, skupováním všech možných, lidu nutných po-
třeb v době nadbytku, zabrániti včas možné nouze
a hladu nekalému vyssávání chudiny.
33
article
Zadní pak, obsáhlá část této strany věnována
jest zemědělství, níže také obchodu. Většího po-
všimnutí zaslouží pavilon ministerstva zeměděl-
ství, se svými zajímavými pomůckami, znázorně-
ním výroby ve všech částech říše, a podobnými na-
učnými exposicemi. Dále jest pavilon semenářský
ovocnářský, květinářský a pavilon hospodářského
školství ruského, mezi kterýmiž pavilony vkusně
uspořádáno jest názorné zařízení chmelnic, vinie
porostů lesních, ovocného stromoví a mnohých ji-
ných pestrých odvětví zemědělských i nesčetné
zajímavé květeny ruské. Několik veselých pavilo
nů lesnických a loveckých, přeplněných vzácným
exempláři ruské zvířeny sibiřské budí také pozo-
nost cizinců.
V pavilonech pod zemědělstvím umístěn jes
obchod, z čehož pavilon ministerstva obchodu
pavilony různých obchodních družstev ruských vy-
nikají svými exposicemi.
Tento díl výstaviště tvoří svými restauranty
sklepy opět druhé shromaždíště zábavy milovných
návštěvníků.
Celek výstavy budí ten nejlepší dojem; nikd
nevidíme přílišné nakupení pavilonů, ani jich pře-
plnění. Všechna odvětví a odbory mají své určité
stanoviště a splývají dle potřeby a možnosti
harmonický celek, tak že jednotlivá oddělení, ná-
vštěvníka zvláště zajímající, možno lehce důklad ě
prohlédnouti. Pro pohodlí obecenstva zřízen
okružní elektrická dráha výstavištěm, vinoucí s
klikatě po svahu místy právě nejzajímavějšími.
34
article
Výstava pořádána jest pod protektorátem ná
sledníka trůnu a za předsednictví hraběte Tyškě
viče. Slavnostně otevřena byla 11. června za úiča
sti 4 minístrů, velkého počtu hodnostářů duchov-
ních i městských a zástupců korporací domácích
i cizích. Také příslušníci českého národa, poměr-
ně velkým procentem výstavy se súčastnívší, z
stoupeni byli při otevření výstavy, a sice mezi ji
nými „Svaz českých továrníků hospodářských stro
jů“ p. K. Martinkem, velkoobchodníkem hospo
strojů z Žitomíra a „Český odbor moravské země
dělské rady“ p. J. Mackovikem, inspektorem zem
rady z Brna.
Výstava, přes nynější déle trvající špatné po-
časí těší se silné návštěvě a velké množství ohlá-
šených sjezdů různých korporací opravňuje k na-
dějí, že jak mravní, tak i hmotný výsledek bude
co nejuspokojivější. A tak každý krok ku předu
v slovanském národě vzbuzuje radost u ostatních
Slovanů.
Tyšk
K Martinek
J Mackovik
Brno
český národ
svaz český továrník
Český odbor moravský země
35
article
Hudba.
Hudba.
+ (Operetní premiéra v městském
dlvadle Král. Vinohradů.) Fallova „Si-
réna“ podává velmi názorný obraz přítomného
stavu vídeňské operety, která ve „Veselé vdově“
„Dollarových princeznách“ a j. tak vitězoslavně se
rozlétla po světě. „Siréna“ už je dokladem doko-
nalého úpadku, v němž opereta tato vlastně jiz
nachází se několik let. Opereta, vypočtená jedin
na hrubé a nevkusné dráždění smyslů, až příli
rychle se vyžila. Fallova „Siréna“ je produkt to-
hoto úpadkového stadia operety, které se tu hla-
sitě zvoní umíráčkem. Děj její dělá dojem vedlejší
episodky z nějaké effektní francouzské hry, a tato
episodka je zde na tři akty násilně rozvlečena, vy-
špekována jsouc nejopotřebovanějšími motivy, na-
sbíranými na cizích luzích. Po opravdové komic
a vtipu možno tu se ohlížet, ten zůstal libretistům
zaklet v kalamáři. Fall sám v hudbě své žije t
ze starých zásob vlastních a z kopií svých druhů.
kteří dnes jsou mu socii doloris. Štačí jen ukáz t
na dva význačnější valčíkové motivy ze „Sirény“.
aby bylo jasno, jak do nekonečna dovedou tito
operetní fabrikanti přemílat a na ruby obrace
motivy, které je jednou — a to už je dávno —
v šťastné chvili napadly. Dočetli jsme se v diva-
delních zprávách, že Fallův orkestr zúmyslně je
psán ve „zjednodušené“ instrumentaci, aby tím doba
byla karakterisována. Mně zdá se spíše, že tato
jednoduchost instrumentace páně Fallovy je z nouze
ctnost. Vůbec „jednoduchost“ v nejpůvodnějším
slova smyslu je hlavní vlastnost posledních opusů
pana Falla a soudruhů. „Stréna“ byla ziskána Vino-
hradským divadlem již dříve a divadlo bylo ku
provedení jejímu patrně pevnou smlouvou vázáno.
Fallův
Dollarův
Falla
36
article
Proto třeba dáti absoluci dnešnímu jeho vedení.
které pro budoucnost se zříká „operetního braku
v němž „Siréně“ náleží rozhodně jedno z nejpřed-
nějších míst. Nemělo by ani smyslu říkat, že pro-
vedení této novinky stálo hodně nízko. Vždyť kaž-
dé práce bylo by tu škoda a operetě samotné ani
nejdokonalejší reprodukce by na nohy nepomohla.
Obecenstvo zdá se býti už také ze svého enthu-
slasmu pro vídeňské zboží nejnovějšího data hodně
vyléčeno. Při premiéře přijata byla novinka s mra-
zivým chladem a po tanečních číslech, při nich