1
masthead
6. července 1913. číslo 183.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
chtějí přivoditi nejvášnivější
politické boje v naší veřejnosti
ohlašované stranami z vinohradské schůze
pro stanovisko v zemské krisi, a také ti pře-
nášejí zodpovědnost za budoucí události na
strany z vinohradské schůze. Nás může jen
těšiti doznání „Samostatnosti“ vytištěné takto
„Nepopíratelná zásluha patříi
německým poslancům,
kteří svým usnesením přívedli celý plán vlád-
ní ad absurdum dočista.
„Bohemia“ jako důvod odporu Němců
uvedla, že vládní plán znamená „eine Ver-
höhnung der Deutschen“.
— Školství české a německé. Z učitel
ských kruhů dostáváme toto upozornění-
Smutným a zajisté i povážlivým zjevem je
době, kdy obstrukce německá v zemské škol-
ní radě zuřivě protestuje proti spravedlivému
zřizování českých minoritních škol, kdy ně-
mecká okresní školní rada za souhlasu zem.
školní rady nedovoluje zrušiti německé dvoj-
třídní školy v Chlumu u Třeboně, kterou na-
vštěvuje pět dětí: když v té pohnuté době
česká okresní školní rada žádá o zrušen
tří definitivních tříd při české škole a to
jistě ne pro 7 žáků! Jsme zvědavi, jak se k té-
to žádosti o zrušení českých tříd zachová táž
zemská školní rada! Neopomeneme o výsled-
ku — zatím neuvádějíce jména obce, jíž se
týče — zpraviti českou veřejnost, zejména
české učitelstvo, kterého se tato žádost jistě
bolestně dotýká; neboť jeho postupové po-
měry jsou v tomto okresu přímo žalostné, jeí
polovina učitelů ve stavu zatímném, a nyní
jde ještě o zrušení tří definitivních učitelských
Němec
Vera
Chlum
Třeboň
Bohemia
der Deutschen
5
article
— Obecní půjčka pražská z ciziny? Píše
se nám z kruhů průmyslových: „Zajisté nikdo
nebude chtít českým kruhům průmyslovým za-
meziti projevení svého mínění ve věcech ve-
řejných financí. Dovolujeme si tedy upozorniti
na povážlivá tvrzení, která obsahuje článek
p. prof. Kolouška, uveřejněný v časopise „Čas
5. t. m. Pan autor uznává, že nikde není žád-
ných pohotových prostředků a že se ze zá-
půjček musejí platit vysoké úroky. Protop.
prof. Koloušek chce, aby se žádné obecní
půjčky nedělaly, ale musejí-li se udělat, aby se
kontrahovaly u domácích spořitelen nebo do-
konce i záložen, protože by výtěžek z těchto
zápůjček připadl jim. S těmito vývody nemo-
hou kruhy průmyslové souhlasiti! Neboť jestli-
že se nyní obcím těžko dostanou peníze, tím
tíže se dostanou nám jednotlivcům. A my jsme
se svými úvěrními nároky odkázáni na české
spořitelny a záložny i banky, ač-li nemáme
býti vehnáni do bank německých. Z toho vy-
chází, že obce a veřejné korporace české mají
se snažiti, získatelné peníze českých ústavů
co možná neodebírati českým kruhům průmy-
slovým a obchodním, na kterých naše spoři-
telny a záložny vydělají zrovna tolik, jako na
obci, ne-li vícel Evidentně tedy měly by se
díti všemožné pokusy, abychom pro finanční
potřeby veřejné získali kapitál cizozemský.
profesor
Koloušek
6
article
Pan prof. Koloušek namítá, že se takto budou
50 let platit hrozné peníze ven. Ale my myslí-
me, že do takové smlouvy by se přece dalo
vložit nějaké ustanovení o konversi takového
dluhu?“ — Ochotně uveřejňujeme pro věcnou
diskusi toto stanovisko českého praktika.
— Na prázdniny. Včera dopoledne bylo n
pražských ulicích živo. Ukončen byl školní roka
z těsných budov středních škol vyhrnuli se hoši
i dívky z pocitem volnosti a svobody, s nadějí na
domov, odpočinek prázdninový, s touhou po ven-
kovu a lesích, po přírodě a slunci, po bezstarost-
nosti a veselé zábavě, ke které je o prázdninách
tolik, tolik příležitosti. Nálada ovšem u všech ne-
byla stejná. šli hoši a děvčátka vesele, radost jim
zářila z očí, z úsměvů, hovoru i křepké chůzeja
byli jiní, již trochu blaseovaní, kteří konec roku
přijali klidně, apathický, rozvážně, jako lidé, které
nic příliš nevzruší; a byli konečně takoví, kteří
měli slzy v očích, a šli smutně a s nářkem. Nevím,
zda to bylo špatné vysvědčení, či jiná příčina
která rozplakala oči dvou hezkých děvčátek —
měl bych snad už jim říkati slečny, nerad bych byl
negalantním. Ale špatná známka to nie není,
snad obě dívenky slzely proto, že měly jen dobrou
místo velmi dobré, neb že se loučily se svou zami-
míst.
profesor
Koloušek
7
article
otřásal se jindy dům potleskem, ani ruka se ne-
zvedla. Až pan Charvát a pak nehodami stíhaný
bělouž rozesmáli na chvili posluchačstvo. Fallova
„Siréna“ sdili osud těch sirén, které svůdnost svoji
bez úspěchu zkoušejí na hrdinovi děje. Ani ona
není už svůdná jako byly její oporetní předchůd-
kyně, a dokonce není už nebezpečná tato operetní
siréna ovadlá, vybublá a zralá pro tichý život
v divadelním archivu.
aš.
+ Oskar Nedbal v Petrohradě. Píše se nám
z Petrohradu. 2. t. m.: Oskar Nedbal absolvoval
zde právě tři orchestrální koncerty, které řídil s
85členným symfonickým orkestrem Pavlovským
Patrným byl úmysl českého dirigenta dokázati, že
stejně ovládá každý směr světové literatury hu-
dební. České produkci moderní vyhradil většinu
posledního koncertu svého, ve kterém po skvost-
ném provedení Smelanovy „Vltavy“ uspořádány
hosti nekonečné ovace. Stejného úspěchu doznaly
Dvořákův Cellový koncert. Foersterova symfonická
báseň „Mé mládí“ a také vlastní skladby dirigen-
tovy. Mimo to na programu nalézaly se symíonie
Beethovena. Brahmse a Berlicze, symfonické básně
Liszla a R. Strausse a neopomenut ovšem také n
Wadner. Řídký úkaz jest jednomyslné nadšení, kte-
rým uvítán byl Oskar Nedbal veškerou kritikou
petrohradskou, také německou, hned po prvním
zdejším koncertu nynějším. Listy vzpomínají jeho
činnosti tady v čele „České filharmonie“ před
9 lety a konstatují po nynějších koncertech, že
zatím Oskar Nedbal vyspši a vyrostl na diridenta
prvořadého. Staví úspěchy jeho mezi největší, kte-
rých světoví dirigenti v Petrohradě vůbec kdy do-
sáhli. — Pořadatelstvo symfonických koncertův
Petrohradě (Pavlovsku), chtějíc si zabezpečiti diri-
gentství O. Nedbala také pro rok příští, vyjednává
s ním, aby z jara 1914 dirigoval v nich po celý
měsic.
Charvát
Fallův
Nedbal
Patrná
Dvořákův
Foersterův
Beethoven
Brahms
Berlicz
Liszl
R Strauss
O Nedbal
Petrohrad
Vltava
Pavlovsk
Český filharmonie
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
—Slavnost družstva francouzských spisovatelů
Z Paříže, 5. července. [K. k.) Presidení Poincaré
předsedal včera odpoledne v Sorbonně na slav-
nosti 75letého trvání družstva spisovatelů. Též di-
plomatický sbor se slavnosti zúčastnil. M.-p.
Barthou svou nepřítomnost omluvil účastí na po-
radách armádní komise.
= Rěcká aféra. Z Pešti, 5. července. (K. k.
uh.) Rěcký guvernér hr. Wickenburá vyslal dnet
podplukovníka honvádů Guilleauma a min. radu
šl. Egana k členům městského zastupitelstva
Meynierovi, aby vyžádali si vysvěilení o jeho vý-
roku ve schůzi měsíské delegace. Meynier pro-
hlásil, že neměl urážlivého úmyslu, chová ke gu-
vernérovi největší úctu a jest ochoten podati pří-
lovanou slečnou učitelkou, která jde jinam, neb
s ústavem, do něhož už se nevrátí. Ani jednaz
těch příčin není tragická: špatná známka pro život
mnoho neznamená, za jeden osobní ideál najde
mladá duše zase jiný a radostněji je učiti se po vy-
konaných studiích v životě samém. A tak doufám,
že ty slzy brzy oschnou, očka posmutnělá že zase
zazáří a že budou ještě krásnější. A to je účinek,
se kterým můžeme býti spokojeni. Většína naší
mládeže středoškolské odejde tedy z Prahyo
prázdninách, které bude trávit na venkově, na poli
a v lesích, v zahradách a u řeky, část i v lázních.
v cizích zemích, uprostřed hor a na břehu moří
Poincaré
Wickenburat
Guilleauma
Egan
Paříž
Pešť
Sorbonna
9
article
Mnoho z nich bude letos odstraňovati vady škol-
ské výchovy výchovou skautskou: přísnou životo-
správou a tělesným otužováním, mravním sebeza-
píráním a bystřením smyslů, výchovou ke káznia
k pomáhání slabým a pomoci potřebným. Tako-
véhoto prázdninového pobytu mohou si již dopřáti
i méně zámožní a získají tu daleko více, než jindy
bylo možno. Mnoho radostí tedy o prázdninách
veselý návrat naše mládeží. Praha posmutní bez
tebe, ale tím více radosti a jasu se po ní rozleje
až vrátíš se po prázdninách silnější, zdravější a by-
střejší zpětl
Praha
10
article
— Němcí vyhrožují vládě nejostřejším bojem
Warnsdoríská „Abwehr“ v pražském dopisu signa-
lisuje obrat německých poslanců z Čech proti vlá-
dě Stürgkhově mezí jiným i těmito slovy: „Němečtí
poslanci z Čech jsou rozhodnuti k nejprudšímu boji
proti vládě. To nemůže překvapiti. Při zkou-
mání vládních opatření pro Čechy do-
spěli k poznání, že ministerský předsedaa
místodržitel starostlivě chránili zájmy
Čechů a jejich city, kdežto vůči snaháma
přáním Němců zachovali se úplně netečně. Proto
provedení záměrů vládních musilo
býti znemožněno.“ V dalším sděluje list, že
na pražské schůzi německých poslanců z Čech bylo
konstatováno, že za éry hr. Stürgkha doznaly po
měry v Čechách pro Němce ještě zhoršení, pro-
čež němečtí poslanci z Čech provedou z toho dů-
sledky, jestliže se vláda nepolepři
Čtvrteční usnesení německých poslanců z Čech dá-
vá vládě direktivu pro toto polepšení: zříditi tako-
vou státní komisi pro král. České, která by
se Němcům zamlouvala, c. k. byrokratický komisa-
riát do Čech.
— C. k. okresní školní rada pražská konala
včera poslední schůzi před prázdninami ve staro-
městské radníci za předsednictví starosty JUDra.
K. Groše, jenž po zahájení srdečnými slovy uvítal
nového okr. inspektora prof. Fr. Švadlenku.
poděkovav zároveň zástupcům šk. úřadu, náměst-
kovi cís. r. Schröttrovi a mag. radovi JUDru. Fr.
Stürgkhův
Čecho
Němec
Stürgkh
JUDr
K Groš
profesor
Švadlenka
Schröttr
František
Čechy
Francie
11
article
Horákovi za péči a práci, jíž věnovali věcem praž-
ského školství v době, než inspektor úřad svůj
nastoupil. Usneseno, aby zápis pro příští rok na
pražských ob. a měšť. školách konal se 16., 17.
18. září, v kterýžto poslední den mají se vykonati
zkoušky na šk. měšťanských. Dne 19. září bude
Vzývání Ducha sv. a dne 20. počne pravidelné vy-
učování. Vzato na vědomí rozdělení ob. a měšt.
školy na Koráhě ve dvě samostatné školy a pro-
vedeno zat. obsazení oddělené školy, která bude
míti příště název III. ob. a měšť. šk. na Korábě.
Zatímním ředitelem této školy byl jmenován odb.
uč. a spisovatel F. V. Moravec. Na def. obsazení
některých míst na této škole bude vypsán konkurs
po prázdninách. Na to byla sestavena terna pro
měst. radu pražskou, a to říd. uč. na Palmovce.
katechety na Maninách, uč. II. tř. u sv. Vojtěcha,
na Korábě a na Palmovce. Dále byly některé osob.
záležitosti u některých správ škol, načež insp.
podal zprávu o svých prohlídkách jednotlivých
škol. S přáním veselých prázdnin zakončil předseda
schůzi.
Horák
F V Moravec
svatý . Vojtěch
Palmovka
Maniny
Koráb
12
article
— Proti zřízení veřejné školy německé v Libni.
Na jednacím pořadu včerejší schůze c. k. okresní
školní rady pro německé obecné a měšťanské školy
v Praže, jíž předsedal p. mag. rada dr. Stein, na-
lezala se záležitost zřízení veřejné školy německé
v Libni. V této příčině učinil p. mag. rada Pešek
následující prohlášení: Mimořádná schůze ně-
mecké okresní školní rady svolána byla na 5. čer-
vence 1913 k návrhu dra. Kriega a dra. Jatsche za
tím účelem, aby okresní školní rada se usnesla, že
v referátě školním vyhotovený seznam dětí v zá-
ležitosti zřízení veřejné německé školy v Libni jest
způsobilý ke komisionálnímu projednání a má býti
úřadním podplsem jménem okresní školní rady
opatřen. Proti tomuto návrhu musím jmenem zá-
stupců obce s důrazem se ohraditi, protože jev
hrubém rozporu s nařízením samé zemské školní
rady, která totiž okresní školní radě uložila, aby
sdělala a při komisionálním jednání interesentům
předložila seznam dětí, které byly pro zřízení veř.
německé školy obecné v Libni „započtenv
(ein Anrechnung gebracht worden sind“ — tak zní
záhlaví formuláře, předepsaného zemskou školní
radou). Seznam posavadní není však výkazem dítek
započtených“, nýbrž seznamem dětí, o kterých
doktor
Stein
Pešek
Krieg
Libeň
13
article
slušné prohlášení. Následkem toho prohlásilí man-
danti guvernérovi aféru tu za vyřízenou.
= Fotogratické automaty. Jistý anglický inže-
nýr zestrojil fotoýrafický automat, který bude umí-
stěn na nádražích a v podobných veřejných míst-
nestech, vedle jiných automatů a umožní každému
aby se sám v libovolné pose vyfotodrafoval, Auto-
mat obsahuje 100 dopisnic s bromo-želatinovým po-
vlakem a je sestrojen tak, že po vhození určitého
peníze zazní signál na automatu objeví se slova
kterými fotograf upozorňuje na důležitost okamži-
ku: „Račte se divat vesele — tak teď!“ Zákazník
který se posadil do křesla před automat, je „chy-
cen a za tři minuty vypadne z automatu hotová
fotografie na dopisnice. Je-li v automatu něco po-
kaženo, vypadne peníz zpět.
Samovražda. Z Pešti, 5. července. (K. k.
uh.) 73letý ředitel obecné akc. společnosti pro
textilní podniky Evžen Vajda spáchal samovraždu.
skočiv s V. poschodí domu, kde bydlel, na ulici
Příčinou sebevraždy jsou prý špatné obchodní po-
měry a bursovní ztráty.
= Požár v naitové jámě. Z Baku, 5. čer-
vance. (Spb. Ag.) V mantaševských naftových do-
lech v Romanech stojí naftový pramen v plamenech.
Ztráta jest ohromná.
Vajda
Požár
Pešť
Bak
Roman
Aga
dom
14
article
= Spousty, způsobené orkánem. Z Novo-
čerkaska, 5. července. (Spb. Ag.) Ve zdejším
okrese způsobil orkán veliké spousty. 9000 desjatin
obilí a mnoho zahrad bylo zníčeno a mnoho do-
bytka usmrceno. Ztráty odhadují se asi na milion
rublů.
= Povodeň v Uhrách. Z Makova, 5. čer-
vence. (K. k. uh.) Řeka Maroš v horním toku opět
stoupá a večer zničila zde rozvodněná řeka
ochranné hráze, na nichž přes 1000 dělníků ně-
kolik dní pracovalo. škoda činí přes milion korun.
— Loďská stávka. Z Lodi, 5. července.
(Spb. Ag.) Zde stávkuje nyní 87.000 dělníků. V
městě jest úplný klid.
= Hrstka aforismů. Někdo, kdo nastoupil vy-
soké místo, pravil: „Získal jsem je svou důklad-
ností a přímostí; pro tyto vlastnosti je také zlra-
tím.“ — Dávno už by se byla stala leckterá stra-
na velkou; ale je mnoho těch, kteří k ní nechtějí
přistoupiti, dokud nebude velká. — Před nedáv-
nem jsme slavili 100, výročí narozenin filosofa.
Řek
Maroš
Hrstka
Uhry
Makov
Aga
15
article
Teď musí, chudák, čekati zase 50 let, nežli si na
něj někdo vzpomene. — Mlčeti možno z různých
příčin; dokonce i proto, že není co říci. — „Kdo
je vlastně tenhle X.?“ Tato otázka je dána často
takovým tonem, že si nikdo netroufá říci o X
něco pěkného. — B., jemuž byla nedávno proká-
zána velká služba, pravil pohnutě: „Ne, od
přítele bych byl něco takového nečekal!“ —
Na koncertním tournée, které konal hudebník se
svou chotí, zpěvačkou, navštívil kritika, jehož že-
na byla rovněž zpěvačkou. Mezi rozmluvou pravi
školní správy udaly, že jsouce ve věku povinném
a v Libni prý bydlíce, chodíly v letech 1907/8 a
1911/12 do německých škol. Jest mezi nimi řada
dětí, o nichž policií a mag. úřady zjištěno, že ne-
bydlely v Libni (na př. Feierstein, Justig. Keil A.
Keil P., Nováčková M., Nováček Ot., Nováková
H., Nováková M., Nováková Ž.. Otto. Schluder-
pacher, Šedivá, Šimůnková, Úblein) řada dětí, jež
v Libni vůbec nemohly být vypátrány (celkem 16
dětí se 17 jednotkami), a dětí, které bydlely v ob-
vodu 4 km od pražských veř. škol něm. (22 dětí se
43 jedn.) atd. — tedy značný počet dětí, které
vůbec započteny býti nemohou. Seznam posavadní
— jak svědčí jeho nadpis — jest právě seznamem
pouze provisorním, který sdělán byl na základě
seznamů školních za tím účelem, aby sloužil k ří-
zení přípravnému, jímž měly býti údaje škol teprve
opraveny, doplněny, ověřeny a na jisto postaveny.
Keil
A Keil
Nováčková
Nováček
Otakar
Nováková
Otta
Šimůnková
Úblein
Libeň
km
16
article
Na základě tohoto přípravného seznamu musí te-
prve okr. školní rada rozhodnouti, které děti po-
kládá za vpočítatelné a tyto děti sestaviti pakv
seznam definitivní a předložiti jej při komisionálním
jednání interesentům, kteří jinak by ani nevěděli.
o kterých dětech mají se vyjádřiti, takže by zřejmě
bylo porušeno jejich právo, zaručené jim v § 7.
zák. o zřiz. škol. Kromě toho dosavadní seznam
obsahuje velké množství dat, jednak zcela ne-
úplných, nebo pochybných, ba i sobě odporujících,
jednak zcela neověřených (zejm. údaje o době po-
bytu v Libni, o bytech tamže, všechna data o na-
rození atd.) Za tohoto stavu věcí nemůže ovšem
okresní školní rada a její praesidium výkaz tento
podepsati, ježto nemůže převziti za tento provi-
sorní seznam a údaje v něm obsažené, žádné zod-
povědnosti a nemůže propůjčiti jím úřadní sankce
a to tím méně, ježto není ani žádné záruky, že data
tohoto seznamu, zpracovaného bez jakékoliv kon-
troly a revise, shodují se vesměs s prameny pů-
vovními. Zástupci obce pražské musí tedy trvati
na tom, aby seznam, posud vyhotovený byl bud
v plenu okr. šk. rady nebo zvláštní užší komisí
prozkoumán tak, že všecky jednotlivé položky
budou s původními prameny srovnány, hodnověr-
nost a průkaznost všech jednotlivých dat bude
zjištěna a správně oceněna; na tomto základě bude
pak nutno, aby okr. šk. rada rozhodla o tom, které
jednotlivé děti a v kterých jednotlivých letech mají
býti započteny, a sestavíc tyto děti v nový seznam
definitivní, opatřila jej úřadním podpisem a před-
ložila při komisionálním jednání interesentům. —
Libeň
17
article
Dr. Scharf doplňuje Peškův návrh dalším poža-
davkem zaopatření o každém děcku úřadních dat
a zjistiti národnost. Všechny tyto návrh
byly zamítnuty 7 proti 4 hlasům zá-
stupců obce. Pokračuje se tedy v jednání. D .
Scharí navrhuje, aby následujících 426 dětí bylo
ze seznamu vynecháno. Na to čte jména dotyčných
dítek a navrhuje, aby o každém žáku bylo zvláště
hlasováno. Při položce 60, ředítel Nestler činil
návrh na konec schůze. Návrh byl zamítnut. Dr
Scharf četl tedy dále. Při 85. čísle předseda
mag. rada dr. Steln odročuje sehůzi. Příšt
schůzi svolá presidium.
— Český rekurs proti obecním volbám ve slez-
ském Rychvaldě zamítnut. (Pův. zpr. „N. L.“) Jak
jsme svého času oznámili, podali rychvaldští Če-
chové rekurs proti výsledku posledních obecních
voleb, při nichž, dík nezákonnému zapsání četných
nevoličů do volebních listin z terroru německého
velkostatku a alpinských závodů, zvítězila Němci
podporovaná kandidátní listina dosavadního pol-
ského starosty Janeczka ve všech třech sborech.
doktor
Scharf
Peškův
D Scharí
Nestler
Steln
Němec
Janeczko
ský Rychvald
18
article
Samo sebou se rozumi, že český protest byl za-
mítnut fryštátským okresním hejtmanstvím, jehož
správce rytíř Jaxa Bobowski je zarputilý náš ne-
přítel. Od něho rychvaldští Čechové spravedlnost
neočekávali. Vzhledem na četný připojený důkazný
materiál očekávali však, že spravedlnosti učiní za-
dost zemský výbor, k němuž se odvolali. Leč i zde
zvítězilo německé a polské strannictví nad spra-
vedlivou věcí a zemský výbor rekurs rychvaldských
Čechů rovněž odmítl. Jak se nám sděluje, bude se
rychvaldskými volbami pravděpodobně zabývati
správní soud, k němuž předáci Čechů rychvald-
ských nyní chtějí věc hnáti. Je ovšem na místě
také otázka, zda by nebylo lépe nechati nynější
polské zastupitelstvo ustaviti a zahájiti přípravné
práce k volbám příštím, při nichž budeme míti
většinu nejméně ve druhém voličském sboru v dů-
sledku zveřejnění dosud soukromé české školy.
Bobowski
Čecho
19
article
Ustavičnými rekursy se polská vláda nad Rychval-
dem jen prodlužuje a tím nepřímo podporují se
snahy okresního hejtmana i zemského výboru, kteři
jiný cil při odmítání spravedlivých českých rekursů
nesledují.
— K valné hromadě Mínervy. Dne 30. června
se konala mimořádná valná hromada spolku Mi-
nerva, která jednala o přijetí nebo zamítnutí ku-
ratoria, jež by se staralo za součinnosti města o
ústav. Jednání vyneslo na povrch některé zjevy
jež svými následky jsou obžalobou neprozíravosii
osob, které se nacházejí ve výboru Minervy. Spo-
lek Minerva byl prvým, jenž se staral o vyšší stu-
dium žen a jak jsme z něho vycházely, staral se
o nás dále, pokud jeho síly stačily, ustanovoval
ženské síly profesorské na ústavě a tak se staral
aby absolventky ústavu mohly působiti na škole
Minervině. V mimořádné valná hromadě jedno-
myslně byl přijat návrh výboru, by místa na ústavě
Minervy byla obsazována ženami a to jak profe-
sorská tak ředitelské, když sl. Plamínková jako
nedávný ještě člen výboru vysvětlila, že dle infor-
maci výboru u zemské školní rady není zákonné
Plamínková
spo
Rychvat
Minerva
20
article
hudebník kritikovi: „Kdyby snad moje choť lépe
zpívala, nežli vaše. prosím o laskavé shovění.
— Indiánka operní skladatelkou. Z Nového
Yorku se oznamuje: Premiéra jistě jediná svého
druhu konala se ve Vernalu ve státě Utaha: byla
provedena opera, jejíž autorkou je mladá Indiánka
kmene Sioux. Opera má název „Tanec před slun-
cem“ a thema je vzato ze života rodného kmene
autorčina. Dílo prý učinilo na posluchače hlubolý
dojem a mělo krásný úspěch. Při technickém pro-
pracování a psaní partitury pomáhal autorce prof.
utahské akademie, William Hansen a několik in-
diánských studentů.
= Zákon na ochranu hospodářských zájmů
umělců. Ve Francii zabývají se nyní návrhem zá-
kona, řešícího ve prospěch umělce otázku stou-
pání ceny uměleckého díla postupem času. Má
býti zákonem stanoveno, že při každém prodeji
uměleckého díla z druhé ruky, má umělec nebo
jeho dědicové až do 50 let po jeho smrti obdrželi
2 z prodejní ceny předmětu. Také bavorský mi-
nistr kultu poukázal před časem na nutnost práv-
ního řešení této otázky. V Německu vystoupil
s touto myšlenkou na veřejnost universitní prof.
dr. Otto Opet z Kielu a vystoupení mělo za ná-
sledek návrh zákona s těmito hlavními body: Ma-
jitel uměleckého originálu má v případě jeho pro-
deje zaplatiti autoru čtvrtinu přírůstku ceny. K
obnosu, za který majitel dílo koupil, má se při-
počítati náklad na udržování díla a 45 kupní
ceny za dobu od uzavření koupě. Další body ur-
čují nevyhnutelné oznámení, které má majitel uči-
niti autoru díla o prodeji a jeho okolnostech. Pře-
nechal-li autor dílo zdarma, má právo na přírůstek
ceny jenom tehdy, když si to výslovně vymínil.
Indiánka
Sioux
Hansen
profesor
doktor
Opet
Nový York
Vernal
Francie
Německo
Kiel
Ma
21
article
= Světová produkce a spotřeba vanilky.
produkci vanilky stojí na prvním místě francouzské
kolonie: Tahiti, Réunion, Madagaskar,. Mayote et
Dependances, Quadeloupe, Martinique, Gabon,
Guvane a Nová Kaledonie. Tyto kolonie produko-
valy v roce 1909 392.235 kg. v roce 1910 423.161
kg vanilky. Mimo to dopravily na trh: Mexiko
r. 1909 141.531 kg. 1910 151.383 kg. Seychelské
ostrovy 1909 11.300 kg, 1910 151.353 ka, Mauritlus
1909 3321 kg, 1910 852 kg. Java 1908 1100 kg, 1909
3500 kg. Ceylon 1909 1619 kg, 1910 300kg. Úhr
rovná se v roce 1909 158.879 kg, v roce 1910
307.388 kg. Průměrná světová produkce vanilky
udává se na 600.000 kg, z toho produkují francouz
ské kolonie asi dvě třetiny. Co do potřeby stojí
na prvém místě Spojené státy severoamerické,
nichž roku 1909 bylo spotřebováno 508.230 kg.
avšak v roce 1910 jen 361.226 kg vanilky. Za nimi
následuje Německo, Francie, Anglie, Rusko, Italie
a Belgie. V Rakousko-Uhersku odbírá se veškerá
vanilka z Německa a proto není v statistice ani
zařaděno.
Guvane
Tahiti
Réunion
Madagaskar
Martinique
Gabon
Nová Kaledonie
Mexiko
Java
Ceylon
Německo
Francie
Anglie
Rusko
Italia
Belgie
Rakousko
Uhersko
kg
22
article
závady, jež by bránila ustanoviti ředitelku. Před
několika měsíci (začátkem letošního letního polo-
letí) uprázdnilo se místo ředitelské na Minervě;
výbor obsadil toto místo profesorem, ač věděl, že
může na toto místo navrhnouti ředitelku. Výbor
Minervy vyjednával s celou řadou profesorů, ale
nevěděl o svých profesorkách, ač má na ústavě
síly tak kvalifikované, že se neostýchá chlubili na
valných hromadách oktávou, kterou její třídní
profesorka vedla ke skvělým maturitám, jakoby
tento výsledek byl jeho zásluhou a ne žaček, sboru
učitelského a třídní učitelky, která si dovedla své
svěřené žákyně podobně připraviti. Na opětovaný
dotaz přiznal výbor, že jednal s profesorkou
jiného ústavu, o které však musil věděti, že ne
může přijati ředitelství proto, že neučila na
gymnasiu a tím jí scházela potřebná k ředitelství
gymnasiální praxe. Jinou omluvu výbor neměl.
než že je to záležitost interní. Výbor navrhuje
aby na gymnasiu byla ustanovena ředitelka, sám
však před krátkou dobou, maje moc a možnost to
učiniti, potichu přivolává ředitele, aby ženská ve-
řejnost nemohla proti tomu vystoupiti a tak ženy.
které jednou vystupují jako výbor Minervy, jindy
jako ženský klub, nebo Výbor pro volební práv
žen, jednají stejně jako ti, s kterými naše učitelky
i ženské korporace zápasí, když se jedná o obsa-
zení ředitelského místa na dívčích ústavech. Vý-
bor. složený z našich feministek, sám si vybral
ředitele a žádá na kuratoriu, aby volilo ženu.
Minerva
Minerva
23
article
Když byl výbor volán k zodpovědnosti za tento
čin a navržena mu důtka, starostka sl. Tůmová
nejen nedala hlasovati o návrhu, ale přešlo se
přes návrh tak hladce a obratně, jakoby obsazení
místa ředitelského bylo opravdu jen interní věcí
výboru, a ne otázkou ženského hnutí. V zápase,
v kterém razíme cestu nažim snahám a právůma
to často s největší námahou a obezřetností, jsou
podobné činy takovým sražením zpět z vyznače-
ných cest, že dlouho ponese u nás ženské hnut
jeho následky. Jak vysoko proti tomu stály naše
ženy, které taktně, aby vyhnuly se všemu nastra-
ženému úskalí, prosily členstvo za trochu lásky
k ústavům Minerviným, aby bylo možno jednati.
Tůmová
Minerviný
24
article
Bezpříkladnou trpělivost projevila i pí. z Purkyňů
když neodpověděla na úžasné útoky redaktora
„Ženského Obzoru“ Zieglosera, chtějícího zmařiti
jednání, ač mohla říci: Nadáváte-li, pane, mému
jednání za to, že mám odvahu tady poděkovati
městu Praze za vše to, co Minervě dalo, dáváa
dáti chce a žádá za to jen, aby bylo v kuratoriu
spravedlivě zastoupeno, jak byste zváti musil
snahu, několikráte projevenou přívrženci vládnou-
cího výboru, připraviti mista delegát-
ská — státu, třeba vláda Minervě an
vindry nedává? MUDr. Růžena Machová.
— Čeští zionisté. Dne 1. července vyšel v Pra-
ze nový časopis pod názvem „Židovské Listy“, or-
gán židovsko-nacionálního hnutí (zionismu), psaný
v jazyku českém. List nepřináší v prvním čísle
úvahy o svém poměru k národu českému a k ce-
lému národnostně-politickému problému v Čechách
a v Rakousku, čímž úsudek o něm jest nám zne-
možněn.
— Ve prospěch zřízení mohyly bělohorské.
Veřejná prohlídka, všemu občanstvu přístupná,
staroměstské věže mostecké, staroměstské radnie
a Prašné brány koná se dnes v neděli 6. červenee
od 9. hod. dopol. do 6. hod. večerní ve prospěch
zřízení mohyly bělohorské. Kdo ještě neviděl a ne-
prohlédl jmenovaných památných těchto budov
k nimž odnášejí se četné historické upomínky,
učiní tak tuto neděli.
Ziegloser
Minerva
MUDr
Růžena Machová
Praha
Čechy
Rakousko
25
article
— Prázdninová manifestace za II. českou uni-
versitu. Výbor Svazu Č. St. oznamuje všem kole-
gům, kteří se přihlásili za řečníky na manifestační
schůze za II. českou universitu v Brně dne 21.
září t. r., že podrobný statistický materiál bude
jim zaslán nejdéle do 1. srpna. Je však nutno, aby
oznámili přesně své prázdninové adresy. Dále vy-
zývá výbor Svazu č. St. kolegy, kteří jsou ochotn
na manifestačních schůzích mluviti, aby oznámil
své adresy do 12. července ve Svazu Č. St. Dali
disposice budou jim sděleny písemně.
— Studentská kolonie na Adrli obeslána jest
více než 100 účastníky, z nichž největší část tvoři
svnkové a dcery českých lékařů. V poslední schů
Spolku přátel slunné Adrie ustanoven byl ředite-
lem této kolonie prof. dr. Fr. Procházka, účetním
Ladislav Novolný, abiturient Českoslov, akademie
obchodní. Dívčí oddělení říditi bude profesork
vyšší dívčí školy Kantova, která příhlášky dível
až do 10. t. m. přijímá.
— Sochař Jan Štursa. Nedávno jsme oznámi
čtenářům, že jedno z mistrovských děl sochaře Ja-
na Štursy, v bronzu provedená „Eva“, vystavená
nyní na mezinárodní výstavě v mnichovském
„Glaspalastu“, byla zakoupena bavorským státem
pro státní sbírky. Tento úspěch českého umělce
není ovšem prvním úspěchem silného, živelného
umění Štursova. V dobré paměti jsou jeho úspěchy
na mezinárodní výstavě v Římě. V Mnichově vysta-
vuje Štursa kromě „Evy“ ještě tři díla: mramor
„Mesalinu“, v bronzu provedenou břišní tanečníci
a menší „Evu“ v kamenu. V časopisech proběhlav
poslední době zpráva, že Štursa bude vystavovat
letos poprvé na Moravě a sice na výstavě, která
byla právě minulou neděli otevřena na Štramberku
a jíž se účastní vedle Štursy Obrovský, Lolek
Dali
Adrie
profesor
doktor
František
Procházka
Ladislav Novolný
Českoslov
Kantův
Štursa
Eva
Štursův
Lolek
Brno
Řím
Mnichov
Morava
Štramberk
svaz Č . St
26
article
Blažíček. Zdálo se dost podívným, že by štursa, ro-
dem z Moravy, nebyl ještě nikdy vystavoval na
Moravě. A také jsme zjistili, že Štursa vystavoval
již dvakráte v Brně a sice jednou v klubu přátel
umění a po druhé s Hudečkem, ovšem ne v tako-
vém rozsahu, jako nyní ve Štramberku. V brněa-
ském museu jsou také dvě ukázky Štursova umění
„Před koupelř a „Poznání“. My v Praze ovšen
máme nejvíce příležitosti a možnosti obdivovatise
nejen ve veřejných sbírkách, ale i na veřejných mí-
stech a budovách. I vídoňská stální galerje zařa-
dila dvě sochy Štursovy — „Toiletu“ a „Život uni-
ká“ — do svých sbírek. Moderní galerie král. če-
ského má „Melancholické děvěe“. „Pubertu“ a
skizzu k „Sulamit Rahu“. A prací, které mistr Štur-
sa připravuje, je celá řada. Připravuje reliefyn
nový most u Rudolfina, k nimž má už řadu sádro-
vých skiz. Přípravuje obrovské čtyřmetrové figu-
ry pro zámek Radboř u Kolina, který staví arch
Kotěra bratřím Mandelikům. Ve chvílích duševn
kontemplace zastavuje se opět a opět u skizzy ná-
vrhu na pomník Bible kralické, který má býti umí-
stěn v Kralicích na Moravě. A často otevírá boba-
té zásoby svých uhlových i barevných skiz, v nich
oBkaženy jsou nejrozmanitější studie tvarů a pohy-
bů lidského těla. Velmi bohaté oddělení těchto
skiz tvoří studie Gzovské, zachycované tužkou
při mimickém a tanečním večeru loňském a dome
kolorované. V sochařské pracovně mistrově stoj
již téměř úplně hotov pomník Hany Kvapi-
lové, o jehož umístění bude snad již v brzku roz-
hodnuto.
Blažíček
Štursa
Hudeček
Štursův
Kolin
Kotěra
Mandelik
Gzovská
Hana Kvapi
Morava
Brno
Štramberk
Praha
Rudolfinum
Kralice na Morava
král
Sulamit Raha
27
article
— Odjezd Sokolů z Prahy do Moravské Ostra-
vy. Účastenstvím imposantní výprava sokolská
nastoupila včera odpoledne jizdu z Prahy na druž-
nou Moravu, aby se súčastnila sokolských slav-
ností v Moravské Ostravě. Za vydatného liják
putovaly jednoty z Prahy a obcí sousedních na se-
řadiště v Marianské ulici. Později se mraky n
obloze protrhaly a sluníčko na chvili zazářilo
V tu dobu proveden nástup na peron státního ná-
draží v Hybernské ulici a ve 144 hod. odpol. obsa-
zeny vagony zvláštního vlaku. Výpravy súčastnil
ne z předsednictva české Obce Sokolské bratř
starosta dr. J. Scheiner, místostarosta JUC. Mašel
jednatel dr. K. Heller, náčelník dr. J. Vaníček
dr. Flajšman, Vincene Štěpánek, předseda poř
datelského odboru br. Batěk, a předseda tech-
nického odboru br. Zedník. Zájezd uspořádal
zvláštní výletní komise za předsednictví br. Vin-
cence Štěpánka. — Státní dráha vyšla výpravě
s největší ochotou vstříc, zejména úředníci dráhy
Pp. vrchní revident Dražil, revident Vacek a ad-
junkt Žabka. Účastníkům dáno k disposici 13 mo-
derních vagonů. Z Prahy odjeli členové a členky
jednot sokolských Praha I., II., III., IV., V., VII.
VIII. Smíchov I. a II., dále Čečelice. Velvary.
Slaný. Rakovaík, Rovzany, Příbram, Beroun, Mi-
lin. Chuchle, Košíře, žižkov, Kralupy, Michle,
Vršovice, Kr. Vinohrady, Strašníce, Ouvaly, Říča-
ny, Nusle, Karlin, Unhošt, Nebušice, Vodolky,
Dejvice, Nusle, Pankrác, Stodůlky. Vokovice, Lou-
ny, Plzeň, Kladno, Řevnice, celkem 288 mužů a 120
žen. — V Č. Brodě přisedli členové jednotyč.
doktor
J Scheiner
K Heller
J Vaníček
Flajšman
Štěpánek
Batěk
Dražil
Vacek
Žabka
Rovzana
Karlin
Unhošt
Stodůlka
Praha
moravský Ostra
Morava
moravský Ostrava
hybernský ulice
Zájezd
Čečelice
Velvary
Slaný
Příbram
Beroun
Chuchle
Košíře
Kralupy
Michle
Vršovice
Králové
Nusle
Nebušice
Vodolka
Dejvice
Pankrác
Vokovice
Plzeň
Kladno
Řevnice
Č . Brod
Sokol
JUC
sokolský Praha I
II
Říča
Louna
28
article
Brod, Kouřím, Poříčany, Kozojedy a Kostelec nad
Čer. lesy (25 mužů). — V Kolíněi jednoty Kolin
I. a II., Golčův Jeníkov, Velím, Cerhenice, Habry.
Kutná Hora, Lysá. Pečky a župa Havlíčkova
(80 mužů, 5 žen). — V Pardubiefch přisedl
župa orlická, část župy Havlíčkovy, Kyšperk,
Něm. Brod (38 mužů, 3 ženy). — V Chocni(z
Opočna, Vysokého Mýta, Třebechovic, Chocně) 25
mužů a 5 žen. — V č. Třebové (Žďár, Žamberk,
Ústí nad Orlicí, č. Třebová) 16 mužů, 5 žen. —
Celkový počet účastníků, jedoucích zvláštním
pražským vlakem byl: 472 mužů, 130 žen, úhrnem
tedy 602 členové. Vlak přibíral účastníky pouze do
č. Třebové. — Výpravu doprovázel trubačský sbor
Sokola Holešovického. — V Marianské ulici
shromáždilo se veliké množství obecenstva. Také
nádražní peron byl obecenstvem přeplněn. Při od-
jezdu byli Sokolové bouřlivě pozdravováni.
— Klub moderních filologů“ usnesl se ve vý-
borové schůzi dne 4. července za přítomnosti dele-
gátů akčního komitétu jednomyslně postaviti se
roztříštěné dosud akci o naléhavou nápravu moder-
ně filologického učení na středních školách s ve-
škerou rozhodností v čelo hájiti spravedlivých po-
žadavků těch v mezích dosažitelnosti důsledněa
soustavně. K tomu účelu bude klub vydávati při
„Časopisu pro mod. filologii“ přílohu menšího roz-
sahu, zaznamenávající vážné návrhy a kroky v té-
to věci učiněné. Ježto však je naléhavá potřeba,
aby v zájmu požadavků approbovaných kandidátů
bylo intervenováno ihned v době pro obsazování
míst nejpříhodnější, usnesl se výbor vyslati k zem-
ské školní radě deputací, které se vzácnou ochotou
po přání všech přitomných, zejména pp. prof. drů.
Habr
Havlíčkův
Sokol
profesor
doktor
Brod
Poříčany
Kozojedy
Kostelec nad Čer
Golčův Jeníkov
Cerhenice
Kutná Hora
Lysá
Pečky
Kyšperk
Německo . Brod
Choceň
Opočno
Vysoký Mýto
Třebechovice
Třebová
Žďár
Žamberk
Ústí nad Orlice
Sokol holešovický
29
article
Máchala a Janko v čele se postavil a v sobotu dne
5. tohoto měsíce k zemské školní radě k p. vice-
presidentu dv. r. Gollovi a k p. zemsk. šk. insp. dv.
r. Krskovi (pan z. šk. insp. vl. r. Bílý mešká úřadně
mimo Prahu a nemohl deputaci přijmouti), uvedl
předseda klubu pan prof. dr. Pastrnek, aby žádal
hlavně o blahovelné uvážení a dle možnosti splnění
těchto požadavků: 1. aby supplovaná místa mod.
filologická obsazována pouze approbovanými kan-
didáty těchto odborů: 2. aby na žádném stupni
středoškolského učení nevyučoval moderní filologii
nikdo, kdo pro ni nemá approbace; 3. aby němčině
byla věnována táž didaktická pozornost, jako
předmětu povinnému. Deputace té účastnil se za
akční komité p. prof. dr. Hruška, za approbované
kandidáty p. Petřík. Deputace byla jak od p. vice-
presidenta dv. r. Golla, tak od p. z. šk. insp. dv.r.
Janko
Goll
Krsek
profesor
doktor
Pastrnek
Hruška
Petřík
Praha
30
article
Krska velmi vlídně přijata a obdržela ujištění, že
k požadavkům bude v mezích možnosti přihlíženo,
a že již v nejbližší době lze očekávati postupné
uskutečňování jejich. Deputace se zároveň přesvěd-
čila, že obě jmenované osobnosti o dosavádním pro
mod. filology neutěšeném stavu uvažovaly a že jsou
ochotny přijíti všem oprávněným a didakticky odů-
vodněným přáním vstříc — ostatní kroky v této
věci potřebné budou podniknuty a sděleny po
prázdninách.
— Mezinárodní kongres pro ochranu dětí ko-
ná se v době od 23. do 26. července v Bruselu
Podle výnosu c. k. ministerstva vnitra ze dne 18.
června 1913 č. 2368/S. upozorňují se příslušné spol-
ky a korporace, jakož i úřadní lékaři na tento
kongres.
— Z Umělecké besedy. Knihovna jakož i archiv
hudební zůstanou od 15. července do 1. září t. r.
uzavřeny. Úřaduje se tudíž naposledy v hudebním
archivu v pobotu 12. t. m. a v knihovně v pondělí
14. t. m. — P. T. pp. členové se prosi, aby vypůjče-
né knihy a hudebniny před prázdninami odvedli
ježto sestavován bude nový katalog.
Krsek
Brusel
31
article
— Prázdninové kursy. Pro učitelstvo škol obec-
ných a měšťanských v království Českém jsou
projektovány universitní kursy prázdninové v Čes.
Budějovicích, a to 4 kursy po 12 přednáškách (z
psychologie, geologie, botaniky a deografie) ve
dnech 18. až 30. srpna. Aby však tyto vysokoškol-
ské kursy, spojené s velikým nákladem i obětmi
nebyly vydány náhodě slabé návštěvy a tím nedo-
statečného působení v kruzích, pro které jsou urče-
ny, usnesl se výbor, že budou pořádány jen tehdy,
bude-li do 10. t. m. přihlášeno nejméně 50 poslu-
chačů; jinak budou odloženy a v srpnu od 1. do
14. budou se konati toliko univ. kursy pro učitele
na Moravě, a to rovněž 4 kursy z filosofie, dějin
literárních, dějin českých a z náboženství. Při-
hlášky do kursů na Moravě přijímá p. uč. Em. Ha-
volka v Kloboukách u Brna a přihlášky do kursů
v Čechách (v Čes. Budějovicích) přijímá p. říd.
učitel Vojtěch Pucherna v Čes. Budějovicích, Gym-
nasiální ulice.
Pucherna
Čes . Budějovice
Morava
Klobouky u Brno
Čechy
Gy
kurs pro učitel na Morava
32
article
— České děti z Rakous na prázdniny do Čech.
Vystěhovalci z Pošumaví a jižních Čech, usídlivší
se v Podunaji, v péči o to, aby dítky jejich, po-
strádající české školy, národu svému se neodnárod-
nily, snaží se umistiti dítky své o prázdnináchv
Čechách. Pobytem v českém prostředí a stykus
dětmi českou školou odchovanými, má býti v dít-
kách vystěhovalců tlumen škodlivý vliv německé
školy a posílena rodinná česká tradice. Poněvadž
jde tu většinou o děti nezámožné, jest spoléhati
na obětavé přispění českých rodin, jež by na mě-
síc nebo na 6 neděl umístily ve svém středu dítko
bezplatně nebo za mírnější příspěvek. Ve statcích
mohly by dítky případně při drobných pracích vy-
pomoci. Nabídky rodin k umístění dítek ochotných
přijímá Národní jednota pošumavská, Praha II., Vo-
dičkova ulice 26. Dosud přihlásilo se k umistění
dítek patnáct rodin, bylo by však třeba umístiti
50 dítek.
Rakousy
Čechy
Pošumaví
Praha II
33
article
— Z městských sadů pražských. Letošního jara
bylo vysázeno následující množství stromů do stro-
mořadí a křovin a květin do sadů městských: Stro-
mů do stromořadí 781, křovin do sadů 7078, na
svah nového nábřeží bubenského 4586. Květin do
následujících sadů: Vrchlického 96.890, na Karlově
náměstí 92.785, na Žofín 82.620, na Poříčí 26.300.
na Letné 34.670, na Nebozízku a Petříně 18.720.
Chotkových 16.540, na Hradčanském náměstí 3830,
na nábřeží císaře Františka 16.200, Čelakovskéhoa
u Musea 9625, na Komenského náměstí 8010, na
Fügnerově náměstí 7930, u Rudolffna 3210, při chu-
dobinci u sv. Bartoloměje 5400, při chorobinci na
Karlově 6315, opatrovně na Děkance 5360, při české
dětské nemocnici 4100, v Odkolkově zahradě 4890.
k pomníku Junýmanna 2370, k pomníku Palackého
3390, na Riegrovo náměstí 2980, při zámku v Libni
6612, u Sokolovny v Libni 2270, do školních za-
hrádek při obec. a měšť. školách a opatrovnách
9720, na nábřeží u tunelu vyšehradského 1520, do
menších sádků a zahrádek 8000, úhrnem 480.257.
Veškeré tyto rostliny byly letošního jara vypěsto-
vány v zásobní zahradě města Prahy (v Rajské za-
hradě). Mimo tyto rostliny bylo vysázeno k výzdo-
bě obec. domů, kandelábrů a mostů 10.000 kusů
Pelargonil a břečťanu.
— Obrázek ze života českých učňů ve Vídní.
Dělnické Listy ze dne 2. července přinášejí ze
soudní síně tuto zprávu: „U okresního soudu na
Margarethen konalo se v pondělí 30. června pře-
lfeení s truhlářským mistrem Janem Bochynkou
Schönbrunnerstrasse V.-111, pro ztýrání učně J. K
V průběhu líčení vyšlo na jevo, že mistr měl na
Vrchlický
Chotkův
František 16.200
Bartoloměj 5400
Palacký
Bochynka
Karlov náměstí
Žofín
Letná
Petřín
hradčanský náměstí
Komenský náměstí
Fügnerův náměstí
Rudolffn
Karlov 6315
Riegrův náměstí
Libeň
Praha
Rajská
Vídeň
Čelakovskéhoa u muzeum 9625
Odkolkov zahradit