2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
6. července 1913. Číslo 183.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 5. července 1913.
Londýnský „Economist“ uveřejňuje velm
zajímavá data o emissích ve Francii a Angli
v prvním pololetí tohoto roku. A poučná.
Touto statistikou jest výmluvně osvětlena po-
sice francouzského i anglického peněžního
trhu a zračí se v ní i nepoměr mezi kapitálo-
vou potřebou a kapitálovou pohotovostí i na-
bídkou.
V druhém čtvrtletí tohoto roku bylov
Londýně emitováno nových cenných papírů
za více než 70 milionů liber, výše, které bylo
dosaženo pouze v roce 1910. Emise druhého
čtvrtletí roku 1907 činily 40 milionů liber.
roku 1908: 64 milionů, roku 1909: 56 milionů.
roku 1911: 56 mílionů, roku 1912: 62 milionů
a pouze roku 1910: 88 milionů lib. st. Emise
anglické prvého čtvrtletí dosáhly 50 milionů
liber oproti 47 milionům r. 1912, 61 milionů
r. 1911 a 99 milionů r. 1910. Celková výše
anglických emisí v prvním pololetí tohoto
roku činí dle toho 120 milionů liber, oproti
110 milionům liber roku 1912, 117 milionům
r. 1911 a 188 milionům liber r. 1910. Celkové
úrovně prvého pololetí r. 1913 nedosáhl ani
rok 1907, ani rok 1908.
Vysoká ciíra anglických emisí nevyplývá.
jak to ostatně situací dáno, ze zvýšené anebo
příliš naléhavé potřeby britského průmyslu.
nýbrž přivoděna byla zvláště potřebami cizích
států a kolonií. Speciálně jsou to státy, s ni-
miž trojjediné království jest v přátelském
spojení a kde si hledí zachovati svůj vliv.
v řadě neposlední na Dálném východě. Jest
charakteristickým, jak považují anglické ban-
Rovní kruhy domácí trh peněžní za mohoucí.
Praha
Francie
Angl
Londýn
6
article
Sluší uvážiti, že všeobecným zpevněním pe-
něz i Anglie byla postižena a že drahota pro-
středků necharakterisuje pouze střed Evropy.
nýbrž že i anglická banka byla v nynější letní
době, která z pravidla Anglii přinášívá veli-
kou pohotovost, nucena prohlásiti, že není
zatím důvodů ke snížení oficiální sazby, ač-
koliv ještě před dvěma měsíci počítalo se
bezpečně s tím, že anglická banka zmenší
sazbu, jakmile jen letní poměry nastanou.
Mohly-li si emisní kruhy troufati na vznesení
tak velikých požadavků na domácí londýnský
trh, jest z toho nejlépe zřejmo, jaká jest ve-
liká úspornost anglického národa i jeho opory.
Nepopíratelně situace zpevněna byla ovšem
všeobecně příznivou situací anglického prů-
myslu a obchodu.
Nesluší zapomínati, že ještě před krátkou
dobou byly závody hlavních a vůdčích obvodů
anglického průmyslu zaměstnány úplně a že
statistika vývozu anglického jest dokladem
stále stoupajícího obchodu zámořského. Nic-
méně však nutno dodati, že přece jen část
nově vydávaných papírů nedostala se do po-
sledních rukou, nýbrž převzata byla bud
zvláštními syndikáty, anebo je ještě k dispo-
sici původním místům emisním.
Anglie
Evropa
anglický banka
7
article
Obdobný obraz skýtá Francie. Dle stati-
stiky rovněž právě uveřejněné vydáno bylo
ve Francii v prvním pololetí roku 1913 no-
vých cenných papírů za 2997 milionů franků
či okrouhle asi za 3 miliardy. Z toho bylo
zápůjček státních a obecních 800 milionů fr.
různých obligací 1 miliarda a akcií asi z
1200 mílionů fr. Z toho připadlo na domácí
francouzské papíry úhrnně 1400 milionů fr.
a na zahraniční 1588 mil. fr. Zahra-
ničních státních a komunálních
zápůjček umístěno bylo v prvém pololetí to-
hoto roku ve Francii za 648 milionů a jiných
obligací za 502 milionů fr.
Při tom jest neobyčejně zajímavo, že cel-
ková emise prvého pololetí roku loňského či-
nila 3.160 milionů, pohybuje se tedy emisní
činnost přibližně na úrovní loňské. V roku
předchozím vydáno bylo v prvém pololetí ci-
zích papírů komunálních a státních za 430 mi-
lionů fr. Letos jeví se tedy vzestup o 218 mi-
lionů fr. Hlavními dodavateli svých rent a ko-
munálních úpisů byly Kanada a Australie, kte-
ré umístily v Paříži za 43 milionů liber st
svých titrů, jichž výnos hlavně určen jest na
posílení mocenské posice těchto utěšeně roz-
máhajících se zemí.
Zahra
Francie
Kanada
Austrálie
Paříž
8
article
K tomu podotýká „Economist“ slova, kte-
rá zajisté jsou vysoce charakteristická pro si-
tuaci: „Zdá se, že dosáhli jsme bodu, kdy dalš
odliv kapitálu nebude poskytovati řadě obcho-
dů dostatečného rozpjetí. Kapitálový trh potře-
buje klidu. Jest to ovšem spojeno se znač-
nými obtížemi. Ve všech dílech světa jsou ne-
sčetné podniky, které potřebují stále více a ví-
ce kapitálu, aby mohly svoji výrobu udržeti
a uhájiti. Jejich tvůrci stojí před volbou bud
vydávati více peněz, anebo peníze investova-
né vysaditi značnému znehodnocení. Vlády
i po živnostensku peníze hledající odhodlávaly
se k podnikům, jež možno provozovati pouze
se stálým novým investováním kapitálu. Ro-
stoucí úroková sazba jest výstražným zname-
ním, jež má zmenšiti tuto poptávku, poněvadž
ale mnoho vypůjčovatelů hledá peníze za kaž-
dou cenu, stává se napjetí na kapitálovém trhu
stále horším. Dnes jest jisto, že anglický trh
nemůže jako v poslední době pevně ukládati
200 milionů liber ročně, stejně pak jest jisto.
že všechny ony země, jež příliš optimisticky
počítaly při vytváření svého průmyslového
rozvoje s nepřetržitým dovozem peněz, budou
nuceny v tomto případě svoji nezdravou akti-
vitu pronikavě a citelně omeziti.“
9
article
To jsou zajímavá slova, která mo-
hou ale současně býti předzvěstí velmi proni-
kavé změny u vytváření průmyslové politiky
vůbec. Kdo cestoval v poslední době po Ně-
mecku a snažil se nabýti přístupu do někte-
rého německého závodu průmyslového, byl
nucen z pravidla míti velmi důkladné odporu-
čení a začasté ještě nejzávažnější oddělení to-
ho kterého závodu průmyslového zůstalo mu
nepřístupno. To znamená, že se Němci snaží
výsledky své činnosti průmyslové chrániti pro
sebe, nedávati jich k disposici cizím interesen-
tům a tím způsobem upevňovati vůdčí stane-
vísko a mocenskou posici svého průmyslu.
Dosud arci se omezoval tento postup na tech-
nickou stránku.
Slova, která právě jsme citovali, chovají
v sobě snad signál nové politiky, o ktere
Němec
10
article
v Anglii neuvažuje se po prvé. Britanie až do-
sud ochotně dávala výsledky svého průmyslo-
vého snažení k disposici. A nejen to: byl
jedním z hlavních odběratelů různých a růz-
ných hodnot cizích. Zde nalezly odbyt nejen
papíry nejlepších společností světa, ale zde
tvořily se i drobné organismy, které přijímaly
akcie podniků méně cenných. Charakteristi-
ckým pro tento způsob podnikání byly tak zv.
trustové finanční společnosti, které původně
representovaly skupiny drobných kapitalistů.
již společně zakupovali si některé exotické
hodnoty. Takové hlavně, které podle dosa-
vadního svého vývoje slibovaly v budoucnosti
dobrý úspěch. Později arci svým dobrým vý-
nosem vábily k sobě pozornost širšího obecen-
stva a některé z nich urovnaly si dokonce
i cestu na bursu. V prvním počátku jednalo se
v podstatě o organisaci drobných kapitalistů
k účelům společného nákupu a zisku na vý-
nosných papírech. V této vývojové době také
skutečně kritika jakosti papírů bývala velmi
pronikavou a velmí zevrubnou. Pozdějí však
společnosti tyto odhodlaly se k vlastnímu pod-
nikání a tak nahromadila se v Anglii řada růz-
ných a různých hodnot, jež opíraly se o závo-
dy více méně nezdravé, a došlo, jak známo.
pak k úpadku četných takovýchto finančních
společností.
Anglie
Británie
11
article
Tyto staré zkušenosti zdají se býti do jisté
míry zapomenuty. V poslední době opětně
možno pozorovati v Anglii obdobný podnika-
telský rys, který upíná své naděje k různým
exotickým podnikům, pro něž není ještě dosta-
tečného podkladu a které musí zklamati. Jedná
se v prvé řadě o to, aby s velikými sliby akcie
byly umístěny v obecenstvu a docíleno bylo
značného ažia. O budoucnost nestará se vlast-
ně nikdo. Stejně jako ve Spojených státech
severoamerických počíná se nyní zostřovati
dozor nad bankami, uvažuje se nyní v Angli
o tom, jakým způsobem podrobiti zevrubnější-
mu dozoru dovoz cizích hodnot dividendových
do spojeného království. Z počátku ovšem
proud tento omezovati se bude na podniky po-
chybnější jakosti, ale zdá se, že konec konců
z něho vyrůsti může úvaha, je-li v zájmu
Anglie, aby vůbec svými kapitály živila v ci-
zích státech vznik takových průmyslů, které
by mohly soutěžiti s jejím vůdčím podnikáním
Myšlenka tato byla již v Anglii pronesena a si-
ce se strany velmi vlivné. Bylo to v době nad-
bytku peněz a proto pochopitelně nenalezla
valně sluchu.
Ale pro budoucnost s ní počítati nutno
Specielně důležitým může se státi tento před-
poklad pro ony země, které svou vlastní kapi-
tálovou silou průmyslu svého vůbec zatím vy-
budovati nemohou. Aspoň v měřítku větším.
Při nejmenším však bude i Anglie při umísťo-
vání svých prostředků v cizích průmyslech
bráti v úvahu mocenské své zájmy, tak že jest
jisto, že interes její, vytyčený hlavně vlastními
potřebami hospodářskými a politickými nebu-
de obraceti se na příklad do Rakouska, které
do jisté míry s ním počítalo. Hlavně v Uhrách.
Veliké cifry emisí francouzských a angli-
ckých tím více překvapují, uvážíme-li, že Ně-
mecko nebylo s to, aby na vlastním svém trhu
umístilo svoje státní renty a pruské konsoly.
Angl
Anglie
spojený stát
spojený království
Rakousko
Uhry
12
article
Data emisí německých za první pololetí ne-
máme, čehož sluší ze stanoviska srovnání lito-
vati. Ale jisto jest, že i tento výkaz bude pod-
statně nižší, nežli v roku předchozím, poně-
vadž kapitálová pohotovost Německa se také
citelně zmenšila, o emissích rakouských ani
nemluvě. Nesluší zajisté zapomínati, že někte-
ré větší emisse vídeňské, které prováděny byly
v tomto roce, z pravidla zdařily se jenom pro-
to, že převzaty byly různými syndikáty, jež
svojí existencí jsou vlastně zástěnou pro ne-
možnost umístění do posledních rukou.
To jsou data. A fakta pro vývoj druhé po-
loviny tohoto roku jistě velmi charakteristická.
Bylo-li napjetí emissní prvního pololetí ve smě-
rodatných zemích kapitálových tak silné a o-
zývaly-li se z povolaných stran hlasy tak kri-
tické, možno nejen počítati se zostřením dosa-
vadní politiky, jež peníze rozvádí pouze mezi
přátele a nedává jich k disposici těm, kdož
stojí v cestě mocenským snahám toho kterého
státu, nýbrž nutno také připraviti se na to, že
druhé pololetí tohoto roku může přinésti ne-
jedno nepříjemné překvapení.
Německo
13
article
Pessimističtější posuzování ostatně zrači
se i z vývoje burs. Že by propuknutí eventueln
nové války na Balkáně mohlo samo o sobě při-
vodití takové poklesy, jakých jsme byli svědky
v posledních dnech, jest málo pravdě podobno.
Počátek balkánské války působil na bursy cel-
kem méně a italská válka v Tripolsku neměla
na ně vlivu naprosto žádného. Důvody oslabe-
ní nutno hledati v kapitálově nedostatečné vý-
zbroji, jež specielně ostře zračí se tam, kde
prostředků není vůbec dostatek na dosavadní
hospodářské rozpjetí. A to platí v prvé řadě
specielně o nás. Naše politika posledních dnů
učinila opravdu všechno, abychom se stali osa-
mělou výspou v moři mocenských zájmů evrop-
ských. Jest to osamocení, ale ne skvělé. Na
Balkánu ztrácíme poslední sympatie a vůdci
vládních stran rumunských docela otevřeně
prostřednictvím různých interviewů, hlásají
přesvědčení, že zájmy Rumunska staví je po
bok trojdohodě, poněvadž v Rakousku žijí až
dosud 4 miliony Rumunů, kteří jsou nejen ne-
spokojeni, ale kteří jsou utlačováni způsobem,
pro který v Evropě není příkladu. A jak posu-
zuje se v jihoslovanských kruzích režim sou-
dobý v Bosně, Chorvatsku, Slavonii a na jihu
Uher i v Dalmacii, není třeba vůbec uváděti.
Rumun
Balkán
Tripolsko
Rumunsko
Rakousko
Evropa
Boseň
Chorvatsko
Slavonie
Uhry
Dalmacie
14
article
Zdá se, že ve světě počítá se s různými mož-
nostmi ohledně Rakouska a tyto možnosti do-
cházejí svého výrazu i na trhu kapitálovém.
Nenáležíme k pessimistům, ale dosavadní vý-
voj peněžního trhu musí v každém, kdo klidně
usuzuje, potlačovati záchvěvy optimismu při
posuzování výhledů druhé poloviny tohoto
roku.
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu:
5.VII. 28. VI-
Živnostenská banka . . . . . 262.— 262.50
Česká průmyslová banka . . . 434.—
434.—
Pražská úvěrní banka . . . . 648.—
650.—
434.—
Česká banka .
406.—
Zál. úvěr. ústav v Hradei Král. 431.—
431.—
Pozemková banka . . . . . . 422.—
422.—
256.—
Česká zajišťovací banka . . . 252.—
Kolínská chemická továrna .
Alpská montanní společnost . . 892.50
Čes. pivovar v Budějovicích . . 970.—
Česká cukerní společnost . . . 333.—
Elektrotechnická dříve Kolben , 435.—
Daňkova strojírna. . . . . . 410.—
Českomoravská strojírna . . . 1805.—
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 155.—
Zástavní listy Hypot. banky 4/% 88.75
Kom. úp. Zem. banky (v K) 49 %
Kolben
Daňkův
Rakousko
Hradei Královský
Budějovice
VIživnostenský banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
15
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
Z Vídně, 5. července.
—n. Posuzování politické situace v uplynulém
týdnu bylo příčinou opětného silného kur-
sovního otřesu, kterým postiženy byly ze-
jména dividendové hodnoty zdejší bursy. Bursovní
spekulace sleduje v poslední době pouze události
na Balkáně; zostřená sítuace uplynulého týdne je-
vila se hlavně ve vypovězení válečného stavu
vojsk, shromážděných na hranicích a denně hlá-
šených srážkách, ačkoliv vlády sobě do dnešního
dne oficiálně válku nevypověděly. Zvláště nepří-
znivě působila mobilisace všech 5 sborův
Rumunsku, čímž celý spor zdál se býti ještě
více přiostřen, ačkoliv na druhé straně posuzová-
no opatření to jen jako výstrahu k uspíšenému
podvolení se smírné dohodě; Bulharsko má býti
takto donuceno spor se Srbskem a Řeckem co
možno nejrychleji urovnati, k čemuž zajisté ruské
diplomacii podařilo by se pohnouti sporné strany
Dosud však balkánští předsedové ministerstev ne-
odjeli do Petrohradu, aby podrobili se smírčímu
výroku Ruska. K částečnému, avšak jen přechod-
nému ožívení obchodu došlo na ranní burse ve
středu, kdy proskočily zprávy o cestě srbského
ministerského předsedy Pašiče do Petrohradu
zpětné a krycí koupě netrvaly však dlouho, nebot
se potvrdilo, že zprávy tyto nezakládají se na
pravdě a obecenstvo v prodejích pokračovalo a
do konce týdne. Ovšem: kontremina celým svým
úsilím hledí kritickou situaci využíti ve svůj pro-
spěch.
Dalším nepříznivým momentem uplynulého
týdne byly zprávy z průmyslu železářské-
ho, následkem jichž hodnoty jmenované v po-
sledních měsících vystaveny jsou značným kurso-
vým poklesům. Ceny železa klesají stále nejen
u nás, nýbrž i v cizině a rovněž výkazy o odbytu
neuspokojujíi kromě toho hrozí i nezaměstnanost.
Pašič
Vídeň
Balkán
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Petrohrad
Rusko
16
article
Kontremina pak nejvíce uplatňuje se vždy na
tomto poli, proto dobře využitkuje nyní i balkán-
ské rozepře. Jmenované hodnoty byly vždy na
zdejší burse papíry vůdčími a rozhodujícími: jest
tedy pochopitelno, že i ostatní hodnoty současně
trpí, poněvadž spekulace zmenšuje své posice nej-
více na tomto poli, ať již následkem politických
událostí poslední doby, neb i následkem dra-
hých peněz. Značněji podlehly akcie alpské
montanní společnosti. Pražské železářské, horní
důlní společnosti, rýmavsko-muráňské a Zenica.
které vesměs končí níže Zvláště páteční derouta
postihla nejvíce jmenované akcie.
Příznivé zprávy o hodnotách zbrojař-
ských nemají žádného vlivu na zotavení kursů
papírů do jmenované skupiny náležejících. Renli-
sační snaha uplatňuje se jak u akcif Škodových
závodů, tak i rak. zbrojovek a akcií Poldiny hutl
Na trhu ostatních průmyslových ho-
not nebylo ani jediné skupiny, která by nebyla
citelněji dotčena páteční deroutou. Zejména hod-
noty, které za posledních dnů překvapovaly pev-
ností, následkem krajně přiostřené politické situ-
ace končí značně níže.
Poplašné zprávy účinkovaly i na trh uklá-
dacích hodnot a rent, které setrvaly v ne-
utěšeně náladě nadále a končí u porovnání ku
předcházejícímu týdnu, značně níže.
Trh valut a devis značněji opět upevněn
což svědčí opět o zhoršení peněžního trhu mezi-
národního
Důležitější kursové variace z minulého týdne
seznati lze z následujícího přehledua
Škodův
Poldin
17
article
5./VII. 28./V
Rakouská korunová renta. . . 81.95
82.25
Rakouská zlatá renta . . . . 102.85 103.25
Uherská korunová renta . . . 80.70 81.10
Uherská zlatá renta . . . . 99.20 100.—
Rakouský úvěrní ústav. . . . 613.75 618.50
Uherská úvěrní banka . . . . 806.—
814.50
Rakousko-uherská banka . . . 2075.—
2079.—
Živnostenská banka . . . . . 261.75
262.75
Česká průmyslová banka . . . 433.50
433.50
Pražská úvěrní banka . . . . 648.—
650.—
Státní dráha . . . . . . . . 691.—
09.40
Jižní dráha
117.85
121.50
905.—
Buštěhradská dráha lit. B. . .
922.—
Rakouský Lloyd . . . . . . 552.—
568.—
Kralodvorská cementárna . . . 352.—
358.—
Alpská báňská společnost. . . 891.—
923.50
Poldina hut
„ 810.—
916.—
Pražská železářská společnost . 3077.—
3195.—
Zbrojovka. . . . . . . . . 958.—
975.—
836.—
Mostecká uhlářská společnost . 830.—
Škodovy závody . . . . . . 816.—
832.50
Haličsko-karpatská petrolej. sp. 8 5.—
895.—
Mladoboleslavský lihovar . . . 1167.— 1234.—
Londýnská devisa . . . . . . 24.21 24.16
Říšské marky . . . . . . . 118.35 118.20
Lloyd
Škodův
Rakousko
uherský úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český průmyslový banka
pražský úvěrní banka
jižní dráha
Poldin hut
18
article
Rakousko-uherský zahraničný obchod r. 1912
Z Vídně, 5. července. (K. k.) Ministerstvo
obchodu uveřejňuje definitivní číslice o zahra-
ničním obchodu rakousko-uherského celního
území v r. 1912. Dle tohoto činila cena do-
vozu ve zvláštním obchodu v r. 1912 35668
mil. korun t. j. o 365.1 mil. K více než loni.
Cena předmětů, dovážených za příčinou zlep-
šení, 113.1 mil. K, dohromady tedy 3669-
mil. K. Cena vývozu činila ve zvláštním
obchodě 2733.9 mil. K (plus 329.6 mil. K oproti
1911), předmětů dovážených za příčinou zlep-
šení 192.8 mil. K, dohromady tedy 2926-7
mil. K, takže obchodní bilance za r. 1912 končí
celkovým pasivem 743.2 mil. K oproti
pasivu 692.6 mil. K r. 1911.
Zmar lihového kartelu v Uhrách.
Z Vídně, 5. července. Jak jsme již ozná-
mili, vyjednávání o utvoření lihového kar-
telu v Uhrách ztroskotalo. Vyjednávání zů-
stalo bezvýsledným, ježto Banka pro země
rakouské nemohla se dohodnouti s cukro-
vary o převzetí 150.000 q melasy. Toto
množství melasy nechá banka zpracovati ji-
stým uherským lihovarem.
Porada petrolejních rafinerií.
Z Vídně, 5. července. Okolo 15. t. m. má se
konati porada petrolejářských rafinerií, v níž má
se probrati i otázka kartelu. Pověsti o přeměně
prodejní společností s r. o., jež obstarává společný
prodej parafinu, v akciovou společnost, nespočívnj
na pravdě.
Rakousko
Vídeň
Uhry
19
article
Cementárny o novém kartelu.
Cementárny o novém kartelu.
Z Vídně, 5. července. („N. Fr. Pr.") Během
tohoto měsíce budou se konati porady cementáren
o založení nového kartelu. Hlavní překážkou bude
asi otázka kontingentu. Řada cementáren rozšířila
značně své závody a mnohé byly nově založeny.
Produkce silně stoupla, ale konsum značně klesl.
Drahé peníze poškozují stavební ruch v městech
a provádění investic průmyslových podniků. V od-
borných kruzích odhaduje se úbytek odbytu na
10%. Export do zámoří, hlavně do Jižní Ameriky.
Tripole a Egypta je sice příznivý, ale těží z něho
hlavně továrny, jižně položené. Mluví se o zaklá-
dání nových podniků na Moravě, v Dolních Ra-
kousích a Haliči.
Vývoz na Balkán.
Z Vídně, 5. července. Doufá se, že vývoz
do balkánských zemí po válce nabude ohrom-
340.—
Vídeň
Francie
jižní Amerika
Egypt
Morava
Dolní Ra
Halič
Balkán
20
article
ných rozměrů, neboť v poslední době přes
tamější objednávky a potřebu nebylo nic ode-
síláno a jsou zaznamenány četné velmi dobré.
prvotřídní příkazy, jež nemohly být splněny
poněvadž zboží se následkem zastavení do-
pravy nepřijímalo. Byly vyřizovány jen ob-
jednávky proti okamžitému zaplacení. Oče-
kává se nyní velmi silné zvýšení vývozu do
balkánských zemí.
21
article
920.—
975.—
412.—
1775.—
163.—
88.75
22
article
Sady a vinice do konce června.
(Úřadní zpráva.)
Z Vídně, 5. července. (K. k.) Počasí od 1. d
30. června bylo celkem suché. V posledních týd-
nech dostavily se ovšem dosud dosti vydatné sráž
ky. V jižních krajinách bylo všeobecně velmi ci-
telné sucho, jež ovocné stromy poškodilo. Třešně
poskytly jen slabou prostřední úrodu. Úroda me-
runěk byla skoro všude špatná. Kaštany odkvetly
velmi rychle a mají hojně plodů; rovněž olivy.
Viníce: Také v severních krajinách bylo po-
časí mimořádně příznivé pro květ révy. V jižních
krajinách jsou vinice výtečné a mají velmi četné
zdravé hrozny. Mol révový objevil se letos ve vel-
mi nepatrném množství. Také plísně lze letos sotv
pozorovati.
Kaštan
Sady
Vídeň
23
article
Bankovní výkaz.
Bankovní výkaz.
Z Nového Yorku, 5. července. Dnešní vý-
kaz sdružených clearingových ústavů zdejších
obsahuje další zhoršení superplusreservy
15.30 na 20 mil. dol. Půjčky klesly pouze
10.10, deposita o 13 mil. a hotovost o 17.5 mil
doll. U ostatních novoyorských bank a trust-
ních společností stouply půjčky o 1/4, deposita
o 6 mil. doll. a hotovost klesla o 1/2 mil. Zá-
loha činí 19.3% (naproti 19.7%% předešlý tý
den).
Nový York
mil doll
24
article
Americké trhy byly také dnes zavřeny.
Americké trhy byly také dnes zavřeny.
Vývoz cukru po Labí do Hamburku činil
červnu t. r. 350.000 (+ 130.000) q a od 1. ledna
do konce června t. r. 1,350.000 (+ 380.000) a.
Z trhů peněžních 5. července. Dle mezivýkaz
Řišské banky německé k 1. červenci čini
oběh kovem nekrytých bankovek 1021 mil. mk
proti 906 mil, mk. v soudobí loňském. Kovový po-
klad banky poklesl od 30. června dále o 6.5 mil. mk
(proti 18.5 mil. loni). Obchody půjčkové proti tomu
o 48 mil. (58.5 mil.) mk. stouply. Vklady žírové
zmenšily se o 45 (loni 31) mil. mk.
Vídeň. Právě jako včera byla bursa velmi
citliva, tak dnes nalezla opět cestu k podstatně
příznivějšímu smýšlení a k částečně silnějšímu
zotavení. To vyvoláno bylo úhradními koupě-
mi a odvoláním rozkazů k prodejům. Jme-
novitě při zahájení utvářel se obchod čile
protože učinily příznivý dojem zprávy o prostřed-
nictví Rakousko-Uherska připravovaném sblíže-
ním mezi Rumunskem a Bulharskem a ježto také
zprávy o bulharském vítězství týmž dojmem pů-
sobily. Jenom železářské hodnoty stály více v po-
zadí. Naproti tomu soustředil se větší zájem n
Hamburk
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
Bulharsko
25
article
Škodovky, jež získaly z aktuelního řízení uherské
továrny na děla. V dalším průběhu ztratil obcho
svůj čilejší ráz a objevil se sklon k oslabení kursů,
protože z Berlína rozšířena byla nepotvrzená zprá-
va o rumunském moratoriu a protože došla zpráva
o srbském vítězství. Při nepatrných obratech kurs
se drobily. Ve šrancích zotavily se hodnoty, včer
silně postižené. Také železářské hodnoty byly
vyšší. Oproti tomu poklesly konstancké akcie to-
várny na výrobu dřevěného uhlí o 60 K. Renty se
podstatně nezměnily, některé kategorie získaly
15 h. Naproti tomu novolilo napietí na trhu devis
a ceny se snížily. Z našich papírů obchodovány
akcie Hospodářské úvěrní banky za 445 K. Dan-
kovky placeny 409 K. Kolbenky 437.50 K. České
cukerni umístěny za 338 K, Chorvatské za 1385 k
v západočeských kaolinkách došlo k obchodům
za 820 K. Na eskomptním trhu byl stav peněz ne-
změněný. Sazby za prvé bankovní akcepty 57/2 e
K dan
Berlín
hospodářský úvěrní banka
26
article
Petrohradská bursa. Události balkánské opa-
novaly úplně bursu. Vedle špatného dojmu z trhu
ruských hodnot v Paříži, rozlaďovaly zprávy
podražení na místním peněžním trhu, takže venti-
lována otázka nesrovnalosti dividend ku poměrně
vysokým kursům. Ve svém nezkroceném optimis-
mu bursa odvážila se dříve příliš daleko a bude
miti nyní co činiti, aby udržela rovnováhu. Po-
třeba průmyslu jest stále nenasytná a v rozmno-
žování akciových kapitálů se pokračuje. Jest otáz-
kou, zdali prameny peněz nejsou již vyčerpány
Na trhu bankovním uplatňovaly se jednotlivé rea-
lisace a větší kursový ústup vykazovaly jedině-
akcie mezinárodní banky, které na prodeje arbi-
tráže berlínské klesly se 499 na 487. Ruská bank
zlevnila o 4 r. na 372, azovsko-donská banka o-
chabla o 6 r. na 580, kdežto ostatní papíry je
mírně zlevnily. V akciích zemelných bank a v po-
jišťovnách panoval klid. Akcie ruské pojišťovny
byly placeny po 110.50.
Paříž
donský banka
27
article
Zmar vyjednávání o utvoření sirkového karte-
lu v Uhrách zavinila, jak dodatečně nutno k vče-
rejší zprávě ještě oznámiti, též okolnost, že uher-
ská vláda nechtěla zaplatiti od trustu po 10 letec
požadovanou výkupní cenu 1152 mil. K. Uherští to-
várníci zápalek ocenili totiž hodnotu svých závodů
— stejně jako rakouští továrníci — obnosem 111
mil. K. kdežto uherská vláda byla ochotna dáti jen
614 mil. K. Jak se dovidá „Zeit“, bude na podzim
ve vyjednávání pokračováno
„Athenium“, nakladatelská a knihtiskařská
akc. spol. Ředitelství této společnosti usneslo s
získati akcie téměř půl století existující a v odbor-
ných kruzích známé akc. spol. továrny n
papírové zboží Josef Eduard Rigle
Za tím účelem svolána byla mimořádná valná hro-
mada spol. „Athenäum“ na 16. t. m., které ředitel-
ství navrhne, aby akciový kapitál byl zvýšen ze3
mil. K vydáním 10.000 akcií po 200 K nom. na5
mil. K. Emisi nových akcií, jakož i získání Riglero-
vých akcií provede syndikát, v jehož čele jest pešt-
ská uherská komerční banka.
Německo-lucemburská hornická a hutnick
akciová společnost potřebuje větší sumu peněz, jal
se udává asi 15 mil. marek. Se zřetelem na nepří-
znivé tržní poměry nepomýšlí se zatím na zvýšen
kapitálu nebo vydání obligací, spíše budou potřeb-
aé peníze opatřeny hypotekárně zajištěnou půjčkou
Josef
Eduard
Rigle
Uhry
komerční banka
28
article
Pánům
Pánům
stavitelům a
podnikatelům
nabízí vhodně upravené
týdenní listiny
výplatní
za levnou cenu
29
article
PRAŽSKÁ AKCIOVÁ TISKÁRNA
(NÁRODNÍ LISTY.)
PRAŽSKÁ AKCIOVÁ TISKÁRNA
(NÁRODNÍ LISTY.)
Vzorky těchto tiskopisů na požádání zdarma
Kostnická akc. spol. pro průmysl zuhelňování
dřeva konala valnou hromadu, jež se usnesla, aby
se vyplácela 15procentní dividenda a akciový kapi-
tál se zvýšil o 4 mil. K.
Bosensko-hercegovinská železniční rada. Sa-
rajevská obchodní komora konala 4. t. m. plenární
schůzi, ve které po přednesení příslušného referátu
posl. Jelaviče usneseny byly stanovy bosen-
sko-hercegovinské železniční ra dy.
Bosenský průmysl o bosenských otázkách že-
lezničních. V rakousko-bosenském svazu inter-
esentů konala se nedávno za předsednictví vice-
presidenta dra. H. Fürtha rozprava směrodatných
bosenských průmyslníků o provedení bosenského
stavebního programu železničního, které kromě
členů výboru svazu a četných zástupců průmyslu
zúčastnili se též J. E. dr. Baernreither a ředitel
bosenských zemských drah n. o. dv. r. dr. sl.
Schnack. Předmětem porady byl hlavně čl. IV. bo-
senského zákona železničního, který praví, žev
tratích, které mají býti normalisovány, dlužno pe-
čovati o zachování provozu úzkokolejného, pokud
toho souvislost dosavadní úzkokolejné sítě vyža-
duje. Řed. Rosenbaum (za bosenskou elektrářskou
akc. spol. v Jajcích), řed. Hartmana (za uzorský
cukrovar). cís. rada Huber (za továrnu na čpav-
kovou sodu v Lukavči) a řed. Triem (za železárnu
v Zenici) vyložili obšírně dopravní potřeby svých
průmyslů při dovozu surovin a vývozu hotových vý-
robků a dovozovali v souvislosti s tím nutnost, aby
v mnoha částech tratí, jež mají býti normaliso-
vány, vedle normálních kolejí zůstal na dále i úzký
rozchod. Zvláštní váha klade se zejm. i se strany
bosenského průmyslu dřevařského, na zajištění
praktického příchodu k Adrii, při čemž v prvé
řadě žádá se okamžité normalisování mezitrati
Jelavič
H Fürth
doktor
Baernreither
Schnack
Rosenbaum
Hartman
Adrie
Jajce
Zenica
pražský akciový tiskárna
bosenský svaz interesent
výbor svaz
rada Huber
30
article
Lašva—Dolní Vakuv. Se zřetelem na nedávné usne-
sení ve státní radě železniční uvažováno dále i
o normálně-kolejním vybudování trati Bugojmo—
Arzano do Splitu. Konečně usneseno stanovisko
jednotlivých průmyslů bosenských ku provedení
železničního programu vyličiti v pamětních spi-
sech a na podzim pak znovu a definitivně zaujati
konečné stanovisko k celému komplexu příslušných
otázek. Při této příležitosti má býti také jednáno
o obtížích, s nimiž je dosud průmyslu v Bosně zá-
pasiti, při čemž se pomýšlí na společný postup
Spolku bosenských průmyslníků s rakousko-bosen-
ským svazem inferesentů
Kontokorrentní záloha pro město Sarajevo.
Agrární a komerční banka pro Bosnu
a Hercegovinu poskytla městu Sarajevu na
příkaz jistého uherského konsorcia zálohu 11/2 mil.
korun na dobu jednoho roku. Kromě zmíněné ban-
ky patří ke konsorciu Uherská hypoteční banka,
Peštský první vlastenecký spořitelní spoleka
Peštská uherská komerční banka
Připravy k revisi celního tarifu ve Švýcarsku.
Vzhledem k tomu, že se blíží doba uplynutí celních
smluv, jež mohou býti na konci r. 1917 vypověděny.
usnesla se švýcarská spolková rada předsevziti re-
visi generálního celního tarifu, jenž má sloužiti za
podklad přištího vyjednávání. Nepomýšlí se při tom
na žádnou pronikavou přeměnu jako při poslední
revisi, nýbrž změny budou se obmezovati jen na
nejnutnější.
Dolní Vakův
Split
Boseň
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Švýcarsko
komerční banka
Připrava
31
article
Stav americké bavlny. Měsiční zprávě země-
dělského úřadu ve Washinétoně z počátku června
t. r., jejíž hlavní čísla jsme již přinesli, hledělo se
vstříc tentokráte s neobyčejným zájmem, jak při-
rozeně vysvětlitelno ze zvláštních poměrů, jež na
trhu bavlny toho času panují. Jak povědomo, květ-
nová zpráva zemědělského úřadu místo aby při-
nesla vyjasnění o stavu bavlny, vyvolala pravý
opak. Soukromé názory neshodovaly se totiž se
zjištěním úřadním, a následek toho byl zmatek,
který nynější červnovou zprávou měl býti odstra-
něn. To — zdá se — skutečně se také podařilo.
neboť cenový pohyb pro nové měsíce sklizňové
na novovorské burse v posledních dnech zdá se
vylučovati jakékoli pochybnosti o tom, že červnová
vládní zpráva posuzuje se celkem příznivě.
Červnová známka zemědělského úřadu činí totiž
81.2 normální plné sklizně, což znamená za po-
slední měsíc zlepšení o 2.7 proc. V posledních
10 letech byla červnová známka jen 3krát výše,
a to bylo v t. zv. dobrých letech, i když se výno-
sové číslice těchto „dobrých“ let — nehledíck
rekordní číslici r. 1911 — dnes pokládají již za
nezbytnost, ač má-li být dostatek suroviny pro
celkový počet vřeten, který zatím silně stoupl.
Loňský rok, který mezi lety s hojnou úrodou stojí
na druhém místě, měl ovšem v loňském červnu
známku jen 80.4%, tedy o 1.4% horší než letos,
takže již z toho jasně viděti, že na červnové znám-
ce nezávisí zcela a jedině konečný osud sklizně.
32
article
Červenec a srpen jsou toliž vlastní kritické měsíce
pro bavlnu, a ty letos teprve ještě nastávají. Poku
se týče jednotlivých států, přispěly k nynějšímu
zlepšení hlavně atlantské státy, jimž se od poslední
zprávy dostalo hojné vláhy, rovněž Texas, hlavní
stát pěstební, vykazuje proti květnu zlepšenío
2 body. Plochu osevnou zjistil zemědělský
úřad na 35.622.000 akrů, což značí zvětšení
856.000 akrů proti loňské delinitivně zjištěné cifře
34.766.000 akrů čili zvětšení osevu okrouhle o 2.59%.
Toto procento se celkem blíží všeobecnému očeká-
vání; ponejvíce totiž počítáno se zvětšením o 3 4.
Chronicle uváděl na základě svého zjištění
zvětšení osevu o 3.2 proc. a celkovou plochu osev-
nou na 38,573.441 akrů. Zjištění zeměděl. úřadu
zůstává tedy sice co do absolutní výše pozadu za
cifrou Chroniciu, vždy však nutno počítatí již proti
loňsku s podstatně větším osevem. Uvážíme-li k
tomu letos všeobecně chválenou úrodu, možno
doufati v bohatou úrodu bavtny, ovšem
nestane-li se další průběh počasí nepříznivým. —
U srovnání s lety předchozími obdržíme nyní tento
celkový číselný obraz:
Stav z konce
Plocha Sklizeř
osevná
v 1000 1000
akrů bal.
35.622.
Pok
Chronicle
Texas
33
article
1913 79.1 81.8 —
1912 78.9 80-4 76.5 74.8 69.6 34.766 14.046
1911 87.8 88.2 89.1 73.2 71.1 36.681 16.109
1910 82.0 80.7 75.5 72.1 65.9 33.418 12.022
1909 81.1 74.6 71.9 63.7 58.5 32.292 10.462
1908 79.7 81.2 83.0 76.1 69.7 33.370 13.432
1907 70.5 72.0 75.0 72.7 67.7 32.062 11.375
1906 84.6 83.3 82.9 77.3 71.6 32.049 13.290
1905 77.2 77.0 74.9 72.1 71.2 26.999 10.725
1904 83.5 88.0 91.6 84.1 75.8 31.730 13.565
1903 74.1 77.1 79.7 81.2 65.1 28.907 10.014
Z amerického trhu železářského sděluje odb.
list „Iron Monger“: Obraty v surovém že-
leze se nezlepšily, ale poptávka je o něco čilejší,
i když zakázek lze docíliti jen stěží. Tendence pro
severní železo je klidná, ale slabá. Jižní železo
tenduje pevněji. Nízké oferty se stornují. Obchodv
kujném železe má průběh mdlý. Slévárny rour ku-
povaly nízkostupňový materiál. Všeobecné obme-
zení výroby je pravděpodobné. Pro hotové vý-
robky panuje klid přiměřený nynější roční době.
Iron Monger
34
article
Cena pro pláty je na východě nižší a činí 1.65
centu. Tendence pro tyče je mdlá, obchod v palič-
kách je klidný a ceny nezměněny.
Z londýnské aukce vlny se sděluje ze dne 4.
t. m.: Tržba na dnešní aukci byla opět trvale živá.
Kdežto cenová tendence pro všecky jemně druhy
byla pevná, znamenaly podřízenější jakosti ve pro-
spěch kupujících
Mnichovsko-gladbašský trh bavlněné příze je-
vil vzhledem ke kolísání záznamů surové bavlny
značnou zdrželivost spotřebitelů příze. Ceny příze
warps a cops poklesly o 1 fen. na libře.
Na düsseldoriské báňské burse byly dne4
t. m. oficiální záznamy pro tyčové a pásove
železo sníženy na 100—103 mk. (proti 100 a
104 mk. minule), resp. na 130—1371/22 (135—140
mk. Obyčejné tyčové železo ze svářkového železa
znamenáno stejně 145—148 mk. Oficiální tržní zprá-
va uvádí: Tržní situace pro uhlí, koks a surov
železo je vyměněna. Na trhu s tyčovým žel-
zem po silnější koupěchtivosti došlo opět k uklid-
nění.
Snížení cen olovné běloby v Německu. Něme-
cký kartel pro olovnou bělobu vzhledem k po-
klesu cen olova snížil ceny suché olovné běloby
s platností od 3. t. m. o 112 marky na 100 ka-
Německo