1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v neděli 6. července 1913.
Praha
4
article
ranni a večerní liety
předplání se.
V Praze v administra ni
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
a měsle.
na čtvrt lesa : . . . 7 Kesh
ve fliálkách
2 K 80
na měsle
Poštou.
na měsln.
na čtvrt ieta . . . . S K o0
s dvojl zásilkou
na měsíe,
na čtvrieth : . . :K k
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16.
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16.
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 7. července v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
6
article
In memoriam.
In memoriam.
Od zmaření vyrovnání musilo býti ka-
ždému, kdo blíže znal finanční poměry
království i našeho peněžního trhu, jasno.
že za nedlouho nastane kritický moment
kdy zemský výbor bude nucen prohlásiti
že nemůže dostáti svým závazkům. A pro-
to jsem měl za povinnost upozorňovati
vládu na její povinnosti vzhledem ke krá-
lovství Českému a budoucnosti jeho auto-
Ovšem nemohl jsem očekávati od vlá-
dy nemožnosti. Každý reální politik ví, že
zemskému výboru vláda, a to žádná vláda.
i nám nejpřátelštější, nemůže pomoci ji-
nak, než zálohami na zákonné úděly, a to
vláda v plné míře také činila. Zvýšení při-
rážek o 10 nebylo by vlastně žádnou po-
mocí, poněvadž učitelské platy vláda bez-
toho platiti musí, a zvýšení takové nemělo
by jiných důsledků, než že by vláda ne-
musila k tomuto účelu více zemi dávati
zálohy. A žádati na vládě, aby nynějšímu
výboru zemskému schválila jeho usnesení
o zavedení pivní dávky, je a zůstane pou-
hým vyjádřením oprávněných žalob na
vládu — minulou. Analogie Istrie není dost
přiléhavá, poněvadž tam měli zásadní usne-
sení sněmu, a kromě toho jsme my v Če-
chách stáli z důvodů politických, abychom
vyjádřili berní výsost sněmu a království,
na tom, aby pivní dávka byla zavedena
zákonem a ne pouhým usnesením sně-
movním.
7
article
Byl jediný moment, kdy vláda mohla
beze sněmu pivní dávku umožniti. To bylo
před vypršením starého zákona o pivní
dávce, kdy hrozila financím zemským ka-
tastrofa, poněvadž nebylo na zákony na-
řízené náklady dostatečné úhrady. Tehdy
vláda mohla to učiniti pouhým dočasným
prodloužením platného zákona o daniz
piva, to mohli učiniti bar. Bienerth a auto-
nomista p. Bilinski. Ale když jednou vláda
sama snesla všecky právnické důvody proti
takové možnosti, pak by později, když už
se nejednalo o pouhé prodloužení platnosti
zákona, nýbrž o znovuzavedení pivní dáv-
ky, každá vláda musila počítati s úspěšno-
stí rekursů ke správnímu a říšskému sou-
du proti povinnosti platiti daň bez schvá-
lení sněmu zavedenou. Ale nehledě k to-
mu, je to dnes i politicky naprosto
neproveditelno. Což bychom mohli zachrá-
niti vládu my se svými 80 hlasy proti všem
Němcům a těm, kteří v různých sněmích
dělají obstrukci? A proti usnesení parla-
mentu, třeba jen resolučnímu, že by možno
bylo vynutiti na německých hostinských
placení pivní dávky, zavedené pouhým po-
tvrzením usnesení zemského výboru? Ne,
pivní dávku možno dnes zavésti jen výsost-
ným aktem panovníka, a to může vláda
provésti jen v tom případě, když dá také
Němcům jisté zadostiučinění, už proto, aby
alpské Němce přímo nedonutila jíti do nej-
horšího s Němci českými. A to nelze jinak.
než když se pivní dávka nedá zemskému
výboru, poněvadž by to znamenalo sice
Bienerth
Bilinský
Němec
8
article
nomie.
z našeho stanoviska vyplnění povinnosti
státní správy ke království Českému, ale
z německého provokaci k nejbezohledněj-
šímu boji do posledních krajností.
Dělati však politiku ve vzduchoprázd-
ném prostoru, bez pomyšlení na sílu Něm-
ců, na jich rabiátní bezohlednost a vytr-
valost, může jen — idealista, který myslí
že v praktické politice platí jen dobré
právo, ale ne ten, kdo prodělal německé
boje proti jazykovým nařízením.
Přiznám se, že jsem jako vždyckys
poměry počítal, a že jsem nahlížel, že jinak,
než bez nynějšího zemského výboru, nelze
pomoci finanční zbědovanosti království
To je můj první zločin v očích našich radi-
kálů.
Druhý, že jsem spáchal atentát na
„českou ústavu“. Nevěřil jsem svým očím.
když jsem to viděl černé na bílém v radi-
kálním českém časopisu. Produkt největ-
šího násilí, největší Schmerlingovské lži.
pro jejíž ostrý posudek měl Julius Grégr
první politický process, ten je už — „če-
skou ústavou“? Kníže Karel Schwarzen-
berg vzpomíná asi na svůj výrok, že se
„ústava vžila“, pro který naň tolik útoče-
no. Já bohužel takovou evoluci ještě ne-
prodělal, a Schmerlingova únorovka v mé
svatyni ještě není. A také se nedovedu po-
staviti do hrdinné posy a volati: Otevřete
blázince, vypusťte blázny, zavřete nemoc-
nice, neplaťte úřadníkům: ať vláda platí
Už proto, že je to výzva k absolutismu po
prohlášení bankrotu — neboť bude-li vlá-
da platit, odstraní přece ty, kteří neplatí.
Julius Grégr
Karel Schwardit
Schmerlingův
Německo
9
article
Ostatně nemám také čistě konstituč-
ních skrupulí k ústavě, která byla panov-
níkem oktroyována, zejména také proto.
že platí ještě v Čechách Obnovené zřízen
zemské, na jehož jazykové ustanovení se
právem odvoláváme — a toto obnovené
zřízení zemské ve svém úvodu králi české-
mu vyhražuje právo zemské zřízení měni-
ti.. A pro nás, kteří prosincovou ústavu
neuznáváme, přece neplatí obmezení záko-
nem o moci vládní a výkonné, který by
směl obmezovati — českého krále? Ale
u nás dovede napsati nějaký politický an-
alfabeta, že by panovník ohrozil budou-
cnost svého rodu, kdyby ze své moci pa-
novnické, nejen podle Obnoveného zříze-
ní zemského, ale také podle všeobecně
uznaného práva státu v případu nejvyšš
nouze pomohl Českému království z finan-
ční bídy.
A ústavnost — faktická, ne právní
Máme zemský sněm, který se nemůže sejít
poněvadž by musil býti pro obstrukci ihned
zavřen — a boj s ní je naprostou nemožnost
za nynějších poměrů — máme zemský vý-
bor ani z tohoto sněmu nevolený, máme
členy zemského výboru, kteří ani poslanci
nejsou, máme zemský výbor, který je ob-
mezen na nejužší meze násilných výkladů
zemského zřízení, a jen jako instance
právní v samosprávě má ničím nerušené
právo. Tu má pak býti hříchem proti ústav-
nosti, když panovník jmenuje ke správě
zemského výboru správní komisi a sice ze
zemských poslanců, a dá této komisi plná
práva nejen zemského výboru, nýbrž i na-
prosto dostatečné finanční prostředky jed-
nak na zemské hospodářství, ale také na
bývalou míru podpory kulturních, sociál-
ních a hospodářských úkolů obou národů.
a dokonce na drahotní přídavek trpícímu
Čechy
10
article
bylo by to všecko neústavní, ale královstv
České by mohlo zase žíti normálním živo-
tem kulturním a hospodářským.
Všemi těmito úvahami veden nepro-
testoval jsem, když dověděl jsem se o za-
mýšleném zavedení správní komise, a do-
cela otevřeně se k tomuto zločinu na „če-
ské ústavě“ přiznávám. Ba víc, nechci ani
skrýti, že jsem po dlouhé době začal dou-
fati, že se najde cesta k lepší budoucnosti
Při této příležitosti mám za svou povin-
nost říci několik slov o knížeti Thunovi.
ktery má hlavní podíl na těchto záměrech
vládních. Kníže Thun není Čech, ale miluje
jako málo kdo naše království a má fana-
tismus spravedlnosti k oběma národům. Je-
ho nejvyšším cílem je smír obou národů a
rozkvět této země. Přirozeně, že své po-
vinnosti jako správce země, obývané dvě-
ma národy, i jako politik, který myslí na
budoucnost, chtěl provésti ozdravení po-
měrů tak, aby Němce nedohnal k zoufalé-
mu odporu, naopak aby jim pomohl z těž-
ké pro ně situace, do které se svou ob-
strukcí dostali, a sice tím, že by měli ale-
spoň jistý vnější úspěch. Němci sami začali
volati po vládním komisaři. Na to ovšem
ani vláda, ani kníže Thun přistoupiti ne-
mohli, aniž by vyvolali nejzoufalejší odpor
český, a proto hledán východ, který by
sice vyhověl volání po státním zakročení,
ale co nejvíce šetřil autonomie království.
A aby Němcům oslazena byla hořká pilul-
ka, že správní komise byla by vlastně jen
jmenovaným zemským výborem, měl jim
býti dán třetí člen v osmičlenné správní
komisi, ústavověrný velkostatkář, a celé
veřejnosti rakouské měla býti dána jistá
garancie opatrného hospodaření s penězi
poplatníků, kteří by byli aktem panovní-
kovým, bez svolení sněmu, obtíženi 40 mil-
liony nových daní, jmenováním finančního
úřadníka členem komise správní. Tento
Thun
Němec
Čechy
11
article
úřadník by měl ovšem jen úkoly finanční,
ale naprosto žádné veto, a také ne národ-
nostní finanční kontrolu. A já přiznám se
ochotně ke třetímu zločinu, že jsem proti
rozmnožení německé državy třetím čle-
nem sice protestoval, že jsem žádal roz-
množení českých členů komise o jednoho,
ale že jsem to neoznačil jako conditio sine
qua non. Upokojil jsem se, když jsem se
dověděl, že správní komise bude míti vše-
cky praerogativy zemského výboru, ze-
jména v ohledu samosprávy jako úřad do-
hlédací i jako nejvyšší instance odvolací
v zemi, že jako správní orgán bude míti da-
leko větší možnost činnosti hospodářskéa
kulturní, než nynější zemský výbor při
nedělnosti sněmu, a že přesunutí národ-
nostního poměru jmenováním třetího Něm-
ce vyváženo bude dvěma hlasy zemského
maršálka, který by vždycky hlasoval, a že
teto zvětšení počtu Němců nemůže býti
žádným praejudicem pro budoucnost, po-
něvadž o smluveném mezi zástupci obou
národů novém zřízení zemském je dosavád-
ní parita zachována, a každý ví, že bychom
k její změně nikdy nepřistoupili, a že bez
nás se zřízení zemské ve sněmu změniti
nedá.
Neváhám pak také objasniti, proč jsen
se všech těchto zločinů dopustil, a zejména,
proč jsem nacházel politicky správnou my-
šlenku, Němce jistými ústupky upokojiti
Německá zbraň proti nám byla finanční
vyhladovění. To slyšeli jsme všude, ve
všech poradách, četli ve všech německých
Němec
Německo
12
article
novinách. Bylo by to vysvobozením naší
politiky z těžkého postavení, kdyby konečně
zoufalá nouze zemských financí přestala
Nejen pro nás, ale i pro Němce. I oni trpí
Jejich města, okresy, humanitní a kulturn
ústavy, jako naše. Pro nás pak jedná se
ještě o něco jiného. Půjčky pro zem opa-
třovány býti mohou nyní jen z českých
ústavů. Čeho by tolik potřebovala naše
města, náš průmysl, pohlcuje zem na krytí
deficitů. Němci mají své banky — my trpí-
me daleko víc, než je to zdrávo našemu
mladému ještě hospodářskému rozvoji. Vy-
soké úroky obtíží zemský rozpočet tak, že
zničíme úplně veškeru možnost vzrůstu
kulturních a hospodářských položek v zem-
ském rozpočtu, poněvadž zúrokovánía
amortisace půjček zmaří všecku pružnost
rozpočtu zemského. To je zločin na auto-
nomii zemské — na obou národech, zločin
německé obstrukce, který se dlouho a těžce
bude mstíti. Není tu naší povinností všecko
učiniti, abychom zachránili budoucnost naš
autonomie, které nepomůže nejkrásnější
zákonnost, když bude finančně odsouzena
k nenapravitelnému zakrnění?
Počítal jsem však také s tím, že Něme
nahlédnou a nahlédnouti musí zbytečnost
své obstrukce, když zemská komise bude
míti dosti finančních prostředků ku vy-
plnění všech úkolů zemské správy, a že
konečně zvítězí tlakem nezměnitelných
těchto poměrů mezi Němci i ti, kteří vědí.
že v Čechách může býti lépe jen na zákla-
dě poctivého vyrovnání — a to je ode dáv-
na také mým evangeliem.
A když nenahlédnou, že je aspoň do-
nutí ztracené naděje na finanční vyhlado-
vění, aby povolili svým učitelům, kteří bu-
dou žádati definitivní zákon o učitelských
platech, a přivolili ke zvolení zemského
výboru v novém sněmu, a že nebudou moci
se brániti z důvodů nemožnosti povoliti
v obstrukci, aby konečně vyhověli voláni
po volební opravě do zemského sněmu.
Němec
Čechy
13
article
A kdyby u nich zvítězil i potom nerozumný
fana tismus, pak myslil jsem, že bychom
i to mohli snésti s největším klidem, poně-
vadž bychom měli peníze, správní komise
by vykonávala úkoly sněmu i zemského
výboru, a aby se nestaly ve složení komise
změny v náš neprospěch, o to by se mohla
postarati rozumná naše politika ve Vídni.
umožněná tím, že by vláda království Če-
skému skutečně pomohla z finanční bídy.
A na druhé straně viděl jsem nutný
finanční krach zemské správy, kapitulaci
když už by to jinak nešlo, a následkem této
nucené kapitulace zhoršení podmínek pro
nás, aby budoucí úprava nebyla na škodu
nám, poraženým... A kdyby zemský vý-
bor, jak bylo u nás hlásáno, zůstal a ne-
platil, pak nebyla dojista neoprávněna
obava, že by vláda nucena byla odstraniti
zemský výbor suspensí celého zemské-
ho zřízení, a že by okrojírky mohly jíti
dále, než bychom dovedli snésti. Tak byl
jsem přesvědčen o správnosti všech těchto
kombinací, že jsem se odvážil doufati, že
strana agrární i naše přes korybantský křik
ulice, bez strachu a bázně o okamžity
výbuch nespokojenosti odhodlá se k spas-
nému činu pro naše království, pro naši
vlastní politiku, i pro smír v zemi. Mýli
jsem se. Nechci nikoho obviňovati, na-
opak, nejsem dost nespravedlivým, abych
neuznal těžké postavení poslanců, od kte-
rých se žádá, aby svolením k resignaci
V drobném prodejli
ranní číslo o sobě
za sh
večerni
za l k
Ve fliálkách na venkověi
ranní čisle
10h
večerní .
. . . . 5h
lnseráts
plati se hotové napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., š.
Tam nacházejí se též
redakcn, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracsil.
Vídeň
14
article
členů zemského výboru dali zároveň svo-
lení k porušení zemského zřízení. A hrabě
Stürgkh svou řečí v panské sněmovně vo-
leným zástupcům lidu jejich rozhodnutí
opravdu neusnadnil.
Kdyby věc byla provedena rychle, bez
předchozích indiskrecí v novinách, bez
falešných pobuřujích tvrzení, jako na př.
o německém vetu, kdyby každý mohlz
řádně publikovaných panovnických rozhod-
nutí sám poučiti se o tom, co je pravda,
jsem přesvědčen, že by se zavedení správní
komise u nás posuzovalo sice jako formální
vítězství Němců, ale že by za krátko nový
stav pociťován byl jako osvobození z těž-
kého, mučivého sna. A také rozumní Němci
byli by považovali to, co se stalo, za mož-
nost k uzdravení poměrů, k poctivému ná-
rodnímu smíru. Ale nyní triumfují nejza-
rytější odpůrci národního smíru, pánové
Bachmann, Schreiner a Wolf — a Češi jim
poctivě k triumfu tomu pomohli. Ne po-
nejprv. A mám jen jedno přání, aby ne-
triumfovali víc, než by to mohly snésti
životní zájmy národa ...
Stürgkh
Němec
Bachmann
Schreiner
Wolf
Čech
15
article
Co bude, nechci předpovídati. Nejmé-
ně už strašiti. Chci doufati, že ani nyní
vláda neodváží se udělati proti národu če-
skému něco, co by znamenalo trvalý roz-
vrat poměrů v království Českém. Ale za
to, co se stalo a co bude dál, nechci a ne-
mohu nésti zodpovědnost. Ani pro sebe,
ani pro naši stranu. Ať jednou nesou v Če-
chách zodpovědnost ti, kteří svou bez-
ohlednou agitací poštvali celou českou ve-
řejnost. Bude to pro nás poučením a trochu
i zadostiučiněním, budou-li ti, kteří tak
bohopustě štvali, za krátko rádi, nepoda-
ří-li se Němcům donutiti vládu, aby v ne-
prospěch náš zhoršila to, co nyní mělo býti
zavedeno. Ale jestli se to Němcům poda-
ří, což aby se nestalo, z celé duše si přeju,
pak snad konečně jednou stihne hněv lidu
opravdové vinníky, a v Čechách nebude
víc možno povrchním, štvavým radikálni-
čením ohrožovati budoucnost českého ná-
Dr. Karel Kramář.
roda.
Němec
doktor
Kramář
Čechy
16
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
„Zeit“ o zasáhnutí Rakousko-Uherska
do balkánských sporů.
Z Vídně, 5. července. Jak známo, chlubí
se stále vídenské orgány, že Rakousko-Uher-
sku, které zasáhlo do sporu rumunsko-buihar-
ského, zdařilo se docílit sblížení obou balkán-
ských států. Večerní „Zeit“ pojednává o roli
Rakousko-Uherska a praví: Nápadno je, že
pouze několik dnů po řeči hr. Tiszy, ve které
c. a k. vláda ostrým tónem perhoreskovala
jakoukoli zvláštní akci některé velmoci a ja-
kékoli vměšování do sporu balkánských států,
tatáž c. a k. vláda nyní činí totéž, co Rusku
zazlívala: mísí se do balkánských sporů a pro-
středkuje mezi Bulharskem a Rumunskem, ja-
ko dříve pokusilo se učinit Rusko mezi Bul-
harskem a Srbskem. Slova a činy nekryjí se
vzájemně u naší vlády a její celá politikav
balkánském konfliktu činí jako dříve tak i
nyní dojem improvisace ode dne ke dni. Dou-
fejme, že nejnovější improvisace povede k ně-
jakému úspěchu.
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Uhry
Rusko
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Tisza
18
article
V Praze, 5. července.
Praha
19
article
š— (Kronika.) Není turistika zálibou
teprve včerejšího dáta. Ušlechtilý sport týči
sebevědomě své heslo už daleko v minulosti.
Úvodem ke známému cestopisu Mandevillově.
literární sensaci evropské z konce čtrnáctého
věku, poznamenával překladatel:
— A protož, ktož vysoké mysl
jest, ten nemá dosti na jediné samé zemi
známosti, pro něžto některý putuje v ry-
tieřství ve mnohé země, druhý pro nábo-
ženstvie, třetí pro kupečstvie, čtvrtý aby
divy opatřil, pátý pro milost a jinú pří-
činu . . .)
A těch, kteří »neměli dosti na jediné
zemi známosti«, bývalo za všech časů hojně.
A kdo se z cesty vrátil, maje o čem vypra-
vovat, nacházel vždy hojné posluchače i čte-
náře. Cestopisy záhy postoupily na oblíbený
druh literatury. Nejčastěji ovšem putováno
tehdy do Svaté země. Jenom českých cesto-
pisů do Palestiny, z dob nejstarších až na
naši, je slušná knihovnička. Cesta ku po-
svátným místům v dálce byla hodně vyšla-
pána. A nebyla jediná.
Autor čtrnáctého věku vypočítává celý
výběr, dávaje ovšem přednost nejkratší:
— Najupřiemnějšie cesta jest
vsiesti na moře v Benátkách, nebo v Ja-
nově, anebo jinde v té zemi italitské . ..
A kdo zas jinudy chtěl, mohl jinudy.
Mnozí se báli moře. Byla i cesta po suchu.
— Pakli kto nechce ještě na moře, ten
z Sinoda jde do Suradre, anebo k Tyru,a
tu teprve vsede na mořé a plyne do Cypru
v krátkém čase . ..
Pouť do Svaté země byla arci úkon po
výtce náboženský, bylo ji podnikat s myslí
) Cestopis T. R. Mandevilla. Vydal
dr. Fr. simek. Světoxá knihovna
Suradre
Tyr
Mandevill
Palestina
Benátky
Francie
Mandevillov
20
article
učitelstvu? Ano, podle písmeny zákona
21
article
skroušenou. Cestou teprv také druhé smysly
se otevíraly poutníkům. Turism rozvíjel vše-
stranně své kouzlo. Byla možnost, rozšiřova
vědomosti, zkoušet svoji statečnost, navykat
oko pro krásy kraje i poloh.
Cestovatel, co chvíli dává průchod ob-
divu i spokojenosti.
— Odtud přijde do jednoho města, ježto
slove Feren, a jestiť krásná a rovná cesta
mezi těma dvěma městoma. Pak přijde po-
tom do Antiochie Veliké ... Antiochia jest
krásné město ... A jestiť najušlechtilejšie
město v syrském království. ..
A příznakem čistě evropské civili-
sace byla turistika. Obyvatelé jiných dílů
světa nevydávali se na cesty.
— Protož v Indí jest bez čísla mnoh
tvrdých hradóv a měst a tak mnoho lidí
Ale ti jistí lidé jsú nám neznámi pro dvoj
příčinu: nejprvé, že nikda nevyjíž děj
z své země . ..
Evropané vyjíždějí. Vždy vyjížděli.
Zajímavá kniha, ten starý cestopis ze
čtrnáctého věku! Vlastně, ani žádný cestopisl
Autor sám nikdy ani nebyl v krajích, které
popisuje. Složil svůj spis jen podle spisů
jiných. Sestavil jakýsi souhrn cestovných vě-
domostí své doby. Tuze ve zlé mu to vylo-
žila moderní kritika. Trochu nehorázná ma-
nýra vůči ctihodnému muži. Pro ten vzdá-
lený věk nemá výtka ani pravého smyslu
Vydávat knihy nebylo tehdy ještě industrií
tím méně spekulací.
Autor, pravda, četl mnoho cestopisů
své doby a zhotovil z nich nový, nikol
však proto, aby někoho oklamal, nýbr
prostě, aby opatřil dílo nové, dle názoru
své doby bohatší a zajímavější. Sama sebe
žádným cizím péřím nezdobí, sám se za
cestovatele nevydává. Vymyslil za tím úče-
lem třetí osobu, zvláštního jména. Jí teprv
připisuje všecky podivuhodné vědomosti a
zkušenosti z cest, které z různých prameno
sebral.
Evropan
Antiochie
22
article
A tak i dnešnímu čtenáři veskrz zají-
mavým jeví se obraz, prostřed věku čtrná-
ctého, kdy ještě nebylo pomůcek zeměvěd-
ných a lidičky leda jak tak v hlavě si srov-
návali, co kde o krajích zámořských slyšeli.
kterak si tehdy asi představovali soubo
zemí a národů a všechen život na povrchu
země. O tvaru zeměkoule a jejím poměru
k ostatním planetám nebylo ještě pravého
ponětí, čtvrtý a pátý díl světa nebyl ještě
objeven.
— Neb vešken svět jest na tre
rozdělen neb jedna částka slove Evropa.
druhá Asia, třetí Afrika! A Libya a Afrika
jest jedna věc . ..
Jiné zprávy zněly ovšem méně přesně
mnohé dost fantasticky. Vedle poměrů čistě
zeměpisných zajímaly nejvíc otázky přírodo-
pisné, životopisné a kulturné. Čím báječnější
zpráva, tím horlivější víry docházela. Hrůzo-
strašná líčení odjakživa měla vděčné čte-
náře. O lidojedech v dalekých zemích tuze
rádo se četlo. O takových, jakými byli na
př. obyvatelé »ostrovú Doden« (Todten-
Inseln?) Kde lidé »jedie mrtvé těla člověčie«
— Neb chtíe tomu, když by to tělo
červie jedli, by tiem déle jeho duše muky
trpěla . ..
V jiné zemi zase »nečistí« lidé se na-
cházeli.
— Nebo druzí své přátely nemocné vě-
šejí na stromiech, aby tu zemřeli, řkúc, ž
jest mnohem lépe, že jich přátely ptác
snědie, jenž boži andělé jsú, nežli červové .
Obraznost cestovatelů přečasto vídal
neslýchané věci.
— Na jiném kraji té země jsú lidé bez-
hlaví, mají oči na ramenú a mají ústa na
prsiech a ta jsú upósobena jako podkova,
a slove ten lid Blomenen ..
Čtenářům připadalo tak jasným, co bylc
černé na bílém. Byli povděčni za poučení
které tak mocně dojímalo.
Hrůza
Doden
Evropa
Afrika
Todten
Inseln
23
article
— V zemi Cadilla (mezi Indií a Kata-
jem) roste jedno ovoce na stromě, věčšie
nežli tykev; a když je rozkrojí, tehda na-
leznů v něm zvieřátko, jenž krev i maso
má jako malé jehňátko rumné, a z toho
dělají velmi dobré krmi . .
Však vedle fantasií čistě dobových na-
lezne dnešní čtenář i množství přesných
udajů zcela nabádavých. Dávno před rozvo-
jem domněle moderních našich pojmů ná-
rodně hospodářských naskytá se tu zpráv
o Tatarech v Asii, kteří mají své — pa-
pírové peníze.
— Všickni málo dbají na střébro, leč
stavenie jím okrašlují anebo do cizích zemí
šlí za jiná kupečstvie . . . A proto tu
nejde ižádný peniez střébrný ani zlatý, al
mají své znamenie s jich pismem
ten tepú na kóži nebo na papier . . . a z
to kupují vše, což třeba . ..
Na každé stránce objemné knihy takový
doklad, hodný pamětí. Cukr na příklad nen
včerejší ani výrobek ani slovo. V Jobově
mají horu, na níž roste manna, nebeský
pokrm.
— A rosteť od studené rosy, kterážte
slazšie jest nežli která stred nebo cukr
a stydneť málo, žeť tvrda bude a pakji
sbírají . ..
Holubí pošta dávno prostředkuje styky
do dálky.
— V té zemi umějí holuby navésti, že
nosie listy z jedné země do druhé . ..
A inteligence rozmanité zvěře pro služby
člověka chočena od nepaměti.
— Také v té zemi chovají mnohe
vydr pitomých a pak jimi ryby lovi
jakožto zde s chrty zajíce . .
Převděčná četba, ty záznamy z doby
před pěti sty letyí
Tatar
Indie
Asie
Jobův mít hora
24
article
Ty »pitomé« vydry hned si zaškrtnete
Pomníček jazykovýl »Pitomý« nám dnešním
Čechům znamená hloupý. Ve čtrnáctém věku
mělo slovo v Čechách ještě svůj všeslovan-
ský význam. Pitat, izpitat, vyptávat se, zpy-
tovat znamenalo vyzvídat i — vychovávat
Tehdejší methoda výchovná byla táz a cí
Pitomac dodnes Rusům i Jihoslovanům zna-
mená chovance, žáka. Pitomá vydra = vy-
chovaná, ochočená.
Jiný výraz vám prvé napadl.
— Najupřímniejšie cesta někaml
Dnes »upřímnost« platí nám leda smy-
slem přenešeným. City a vztahy nitra, smý-
šlení, láska jsou nebo nejsou upřímny.
Staří znali slovo ještě v prvotním, geome-
trickém smyslu.
Život jazyka! Slovo během věků mění
smysl, nabývá nového, nebo docela ztrácí
všechen. Staročeské památky jsou plny do-
kladů, jak kdysi v dávnověku v Čechách
myšleno a mluveno stejným jazykem, jako
jinde na severu a jihu slovanském.
— A zkrze tu zemi nemohou projiti . ..
neb jest ta země plna hadóv, štiróv a ji-
ných žižel, že každý host musí tu zahy-
núti . .
Čecho
Jihoslovan
Cita
Čechy
25
article
Host! Ještě po starém smyslu. Ne,
koho u sebe hostím, jako přítele, ale pří-
chozí vůbec, nedomácí člověk, cizinec
Polákům dodnes gošciniec = silnice, cesta,
po níž cízinci přicházejí. Rusům gostinnoj
dvor = dům cizích obchodníků.
čím dál na zad do starých památek,
slovanské jazyky jsou si bližší.
— Ty země mají těžkú řeč a hrubu,
pro něžto mají viece slov ve své abe-
cedě, nežli jiní . .
Zde slovo ještě tolik, co písmena
A obratů staroslovanských na každé
stránce.
— Také ten jistý obra z jest postaven
na velikém mosazném slúpě . ..
Byli umělci staří Slované. Vystižený
uměle tvar, podobu, tvář nazývali obra-
zem. »Obrazovati« druhým Slovanům podnes
znamená vytvářeti, vzdělávati, osvěcovati.
Možno tak sestavit celý slovník, nej-
zřetelnější doklad pravěké společné vzděla-
nosti Slovanů. Těmi srovnavačkami mezi-
slovanskými stává se četba našich domácích
staropísemností teprv jak náleží zajímavoul
Rus
Slovan
Obrazovat
Slovan