ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f42fa790-8f12-11dd-854a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 30, person 32, org 3, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v neděli 6. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 183.
4 article
ranni a večerní liety předplání se. V Praze v administra ni na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou a měsle. na čtvrt lesa : . . . 7 Kesh ve fliálkách 2 K 80 na měsle Poštou. na měsln. na čtvrt ieta . . . . S K o0 s dvojl zásilkou na měsíe, na čtvrieth : . . :K k
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 16. s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16. s přílohou pro venkov o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 7. července v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
6 article In memoriam.
In memoriam. Od zmaření vyrovnání musilo býti ka- ždému, kdo blíže znal finanční poměry království i našeho peněžního trhu, jasno. že za nedlouho nastane kritický moment kdy zemský výbor bude nucen prohlásiti že nemůže dostáti svým závazkům. A pro- to jsem měl za povinnost upozorňovati vládu na její povinnosti vzhledem ke krá- lovství Českému a budoucnosti jeho auto- Ovšem nemohl jsem očekávati od vlá- dy nemožnosti. Každý reální politik ví, že zemskému výboru vláda, a to žádná vláda. i nám nejpřátelštější, nemůže pomoci ji- nak, než zálohami na zákonné úděly, a to vláda v plné míře také činila. Zvýšení při- rážek o 10 nebylo by vlastně žádnou po- mocí, poněvadž učitelské platy vláda bez- toho platiti musí, a zvýšení takové nemělo by jiných důsledků, než že by vláda ne- musila k tomuto účelu více zemi dávati zálohy. A žádati na vládě, aby nynějšímu výboru zemskému schválila jeho usnesení o zavedení pivní dávky, je a zůstane pou- hým vyjádřením oprávněných žalob na vládu — minulou. Analogie Istrie není dost přiléhavá, poněvadž tam měli zásadní usne- sení sněmu, a kromě toho jsme my v Če- chách stáli z důvodů politických, abychom vyjádřili berní výsost sněmu a království, na tom, aby pivní dávka byla zavedena zákonem a ne pouhým usnesením sně- movním.
7 article
Byl jediný moment, kdy vláda mohla beze sněmu pivní dávku umožniti. To bylo před vypršením starého zákona o pivní dávce, kdy hrozila financím zemským ka- tastrofa, poněvadž nebylo na zákony na- řízené náklady dostatečné úhrady. Tehdy vláda mohla to učiniti pouhým dočasným prodloužením platného zákona o daniz piva, to mohli učiniti bar. Bienerth a auto- nomista p. Bilinski. Ale když jednou vláda sama snesla všecky právnické důvody proti takové možnosti, pak by později, když už se nejednalo o pouhé prodloužení platnosti zákona, nýbrž o znovuzavedení pivní dáv- ky, každá vláda musila počítati s úspěšno- stí rekursů ke správnímu a říšskému sou- du proti povinnosti platiti daň bez schvá- lení sněmu zavedenou. Ale nehledě k to- mu, je to dnes i politicky naprosto neproveditelno. Což bychom mohli zachrá- niti vládu my se svými 80 hlasy proti všem Němcům a těm, kteří v různých sněmích dělají obstrukci? A proti usnesení parla- mentu, třeba jen resolučnímu, že by možno bylo vynutiti na německých hostinských placení pivní dávky, zavedené pouhým po- tvrzením usnesení zemského výboru? Ne, pivní dávku možno dnes zavésti jen výsost- ným aktem panovníka, a to může vláda provésti jen v tom případě, když dá také Němcům jisté zadostiučinění, už proto, aby alpské Němce přímo nedonutila jíti do nej- horšího s Němci českými. A to nelze jinak. než když se pivní dávka nedá zemskému výboru, poněvadž by to znamenalo sice
Bienerth Bilinský Němec
8 article
nomie. z našeho stanoviska vyplnění povinnosti státní správy ke království Českému, ale z německého provokaci k nejbezohledněj- šímu boji do posledních krajností. Dělati však politiku ve vzduchoprázd- ném prostoru, bez pomyšlení na sílu Něm- ců, na jich rabiátní bezohlednost a vytr- valost, může jen — idealista, který myslí že v praktické politice platí jen dobré právo, ale ne ten, kdo prodělal německé boje proti jazykovým nařízením. Přiznám se, že jsem jako vždyckys poměry počítal, a že jsem nahlížel, že jinak, než bez nynějšího zemského výboru, nelze pomoci finanční zbědovanosti království To je můj první zločin v očích našich radi- kálů. Druhý, že jsem spáchal atentát na „českou ústavu“. Nevěřil jsem svým očím. když jsem to viděl černé na bílém v radi- kálním českém časopisu. Produkt největ- šího násilí, největší Schmerlingovské lži. pro jejíž ostrý posudek měl Julius Grégr první politický process, ten je už — „če- skou ústavou“? Kníže Karel Schwarzen- berg vzpomíná asi na svůj výrok, že se „ústava vžila“, pro který naň tolik útoče- no. Já bohužel takovou evoluci ještě ne- prodělal, a Schmerlingova únorovka v mé svatyni ještě není. A také se nedovedu po- staviti do hrdinné posy a volati: Otevřete blázince, vypusťte blázny, zavřete nemoc- nice, neplaťte úřadníkům: ať vláda platí Už proto, že je to výzva k absolutismu po prohlášení bankrotu — neboť bude-li vlá- da platit, odstraní přece ty, kteří neplatí.
Julius Grégr Karel Schwardit Schmerlingův Německo
9 article
Ostatně nemám také čistě konstituč- ních skrupulí k ústavě, která byla panov- níkem oktroyována, zejména také proto. že platí ještě v Čechách Obnovené zřízen zemské, na jehož jazykové ustanovení se právem odvoláváme — a toto obnovené zřízení zemské ve svém úvodu králi české- mu vyhražuje právo zemské zřízení měni- ti.. A pro nás, kteří prosincovou ústavu neuznáváme, přece neplatí obmezení záko- nem o moci vládní a výkonné, který by směl obmezovati — českého krále? Ale u nás dovede napsati nějaký politický an- alfabeta, že by panovník ohrozil budou- cnost svého rodu, kdyby ze své moci pa- novnické, nejen podle Obnoveného zříze- ní zemského, ale také podle všeobecně uznaného práva státu v případu nejvyšš nouze pomohl Českému království z finan- ční bídy. A ústavnost — faktická, ne právní Máme zemský sněm, který se nemůže sejít poněvadž by musil býti pro obstrukci ihned zavřen — a boj s ní je naprostou nemožnost za nynějších poměrů — máme zemský vý- bor ani z tohoto sněmu nevolený, máme členy zemského výboru, kteří ani poslanci nejsou, máme zemský výbor, který je ob- mezen na nejužší meze násilných výkladů zemského zřízení, a jen jako instance právní v samosprávě má ničím nerušené právo. Tu má pak býti hříchem proti ústav- nosti, když panovník jmenuje ke správě zemského výboru správní komisi a sice ze zemských poslanců, a dá této komisi plná práva nejen zemského výboru, nýbrž i na- prosto dostatečné finanční prostředky jed- nak na zemské hospodářství, ale také na bývalou míru podpory kulturních, sociál- ních a hospodářských úkolů obou národů. a dokonce na drahotní přídavek trpícímu
Čechy
10 article
bylo by to všecko neústavní, ale královstv České by mohlo zase žíti normálním živo- tem kulturním a hospodářským. Všemi těmito úvahami veden nepro- testoval jsem, když dověděl jsem se o za- mýšleném zavedení správní komise, a do- cela otevřeně se k tomuto zločinu na „če- ské ústavě“ přiznávám. Ba víc, nechci ani skrýti, že jsem po dlouhé době začal dou- fati, že se najde cesta k lepší budoucnosti Při této příležitosti mám za svou povin- nost říci několik slov o knížeti Thunovi. ktery má hlavní podíl na těchto záměrech vládních. Kníže Thun není Čech, ale miluje jako málo kdo naše království a má fana- tismus spravedlnosti k oběma národům. Je- ho nejvyšším cílem je smír obou národů a rozkvět této země. Přirozeně, že své po- vinnosti jako správce země, obývané dvě- ma národy, i jako politik, který myslí na budoucnost, chtěl provésti ozdravení po- měrů tak, aby Němce nedohnal k zoufalé- mu odporu, naopak aby jim pomohl z těž- ké pro ně situace, do které se svou ob- strukcí dostali, a sice tím, že by měli ale- spoň jistý vnější úspěch. Němci sami začali volati po vládním komisaři. Na to ovšem ani vláda, ani kníže Thun přistoupiti ne- mohli, aniž by vyvolali nejzoufalejší odpor český, a proto hledán východ, který by sice vyhověl volání po státním zakročení, ale co nejvíce šetřil autonomie království. A aby Němcům oslazena byla hořká pilul- ka, že správní komise byla by vlastně jen jmenovaným zemským výborem, měl jim býti dán třetí člen v osmičlenné správní komisi, ústavověrný velkostatkář, a celé veřejnosti rakouské měla býti dána jistá garancie opatrného hospodaření s penězi poplatníků, kteří by byli aktem panovní- kovým, bez svolení sněmu, obtíženi 40 mil- liony nových daní, jmenováním finančního úřadníka členem komise správní. Tento
Thun Němec Čechy
11 article
úřadník by měl ovšem jen úkoly finanční, ale naprosto žádné veto, a také ne národ- nostní finanční kontrolu. A já přiznám se ochotně ke třetímu zločinu, že jsem proti rozmnožení německé državy třetím čle- nem sice protestoval, že jsem žádal roz- množení českých členů komise o jednoho, ale že jsem to neoznačil jako conditio sine qua non. Upokojil jsem se, když jsem se dověděl, že správní komise bude míti vše- cky praerogativy zemského výboru, ze- jména v ohledu samosprávy jako úřad do- hlédací i jako nejvyšší instance odvolací v zemi, že jako správní orgán bude míti da- leko větší možnost činnosti hospodářskéa kulturní, než nynější zemský výbor při nedělnosti sněmu, a že přesunutí národ- nostního poměru jmenováním třetího Něm- ce vyváženo bude dvěma hlasy zemského maršálka, který by vždycky hlasoval, a že teto zvětšení počtu Němců nemůže býti žádným praejudicem pro budoucnost, po- něvadž o smluveném mezi zástupci obou národů novém zřízení zemském je dosavád- ní parita zachována, a každý ví, že bychom k její změně nikdy nepřistoupili, a že bez nás se zřízení zemské ve sněmu změniti nedá. Neváhám pak také objasniti, proč jsen se všech těchto zločinů dopustil, a zejména, proč jsem nacházel politicky správnou my- šlenku, Němce jistými ústupky upokojiti Německá zbraň proti nám byla finanční vyhladovění. To slyšeli jsme všude, ve všech poradách, četli ve všech německých
Němec Německo
12 article
novinách. Bylo by to vysvobozením naší politiky z těžkého postavení, kdyby konečně zoufalá nouze zemských financí přestala Nejen pro nás, ale i pro Němce. I oni trpí Jejich města, okresy, humanitní a kulturn ústavy, jako naše. Pro nás pak jedná se ještě o něco jiného. Půjčky pro zem opa- třovány býti mohou nyní jen z českých ústavů. Čeho by tolik potřebovala naše města, náš průmysl, pohlcuje zem na krytí deficitů. Němci mají své banky — my trpí- me daleko víc, než je to zdrávo našemu mladému ještě hospodářskému rozvoji. Vy- soké úroky obtíží zemský rozpočet tak, že zničíme úplně veškeru možnost vzrůstu kulturních a hospodářských položek v zem- ském rozpočtu, poněvadž zúrokovánía amortisace půjček zmaří všecku pružnost rozpočtu zemského. To je zločin na auto- nomii zemské — na obou národech, zločin německé obstrukce, který se dlouho a těžce bude mstíti. Není tu naší povinností všecko učiniti, abychom zachránili budoucnost naš autonomie, které nepomůže nejkrásnější zákonnost, když bude finančně odsouzena k nenapravitelnému zakrnění? Počítal jsem však také s tím, že Něme nahlédnou a nahlédnouti musí zbytečnost své obstrukce, když zemská komise bude míti dosti finančních prostředků ku vy- plnění všech úkolů zemské správy, a že konečně zvítězí tlakem nezměnitelných těchto poměrů mezi Němci i ti, kteří vědí. že v Čechách může býti lépe jen na zákla- dě poctivého vyrovnání — a to je ode dáv- na také mým evangeliem. A když nenahlédnou, že je aspoň do- nutí ztracené naděje na finanční vyhlado- vění, aby povolili svým učitelům, kteří bu- dou žádati definitivní zákon o učitelských platech, a přivolili ke zvolení zemského výboru v novém sněmu, a že nebudou moci se brániti z důvodů nemožnosti povoliti v obstrukci, aby konečně vyhověli voláni po volební opravě do zemského sněmu.
Němec Čechy
13 article
A kdyby u nich zvítězil i potom nerozumný fana tismus, pak myslil jsem, že bychom i to mohli snésti s největším klidem, poně- vadž bychom měli peníze, správní komise by vykonávala úkoly sněmu i zemského výboru, a aby se nestaly ve složení komise změny v náš neprospěch, o to by se mohla postarati rozumná naše politika ve Vídni. umožněná tím, že by vláda království Če- skému skutečně pomohla z finanční bídy. A na druhé straně viděl jsem nutný finanční krach zemské správy, kapitulaci když už by to jinak nešlo, a následkem této nucené kapitulace zhoršení podmínek pro nás, aby budoucí úprava nebyla na škodu nám, poraženým... A kdyby zemský vý- bor, jak bylo u nás hlásáno, zůstal a ne- platil, pak nebyla dojista neoprávněna obava, že by vláda nucena byla odstraniti zemský výbor suspensí celého zemské- ho zřízení, a že by okrojírky mohly jíti dále, než bychom dovedli snésti. Tak byl jsem přesvědčen o správnosti všech těchto kombinací, že jsem se odvážil doufati, že strana agrární i naše přes korybantský křik ulice, bez strachu a bázně o okamžity výbuch nespokojenosti odhodlá se k spas- nému činu pro naše království, pro naši vlastní politiku, i pro smír v zemi. Mýli jsem se. Nechci nikoho obviňovati, na- opak, nejsem dost nespravedlivým, abych neuznal těžké postavení poslanců, od kte- rých se žádá, aby svolením k resignaci V drobném prodejli ranní číslo o sobě za sh večerni za l k Ve fliálkách na venkověi ranní čisle 10h večerní . . . . . 5h lnseráts plati se hotové napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., š. Tam nacházejí se též redakcn, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracsil.
Vídeň
14 article
členů zemského výboru dali zároveň svo- lení k porušení zemského zřízení. A hrabě Stürgkh svou řečí v panské sněmovně vo- leným zástupcům lidu jejich rozhodnutí opravdu neusnadnil. Kdyby věc byla provedena rychle, bez předchozích indiskrecí v novinách, bez falešných pobuřujích tvrzení, jako na př. o německém vetu, kdyby každý mohlz řádně publikovaných panovnických rozhod- nutí sám poučiti se o tom, co je pravda, jsem přesvědčen, že by se zavedení správní komise u nás posuzovalo sice jako formální vítězství Němců, ale že by za krátko nový stav pociťován byl jako osvobození z těž- kého, mučivého sna. A také rozumní Němci byli by považovali to, co se stalo, za mož- nost k uzdravení poměrů, k poctivému ná- rodnímu smíru. Ale nyní triumfují nejza- rytější odpůrci národního smíru, pánové Bachmann, Schreiner a Wolf — a Češi jim poctivě k triumfu tomu pomohli. Ne po- nejprv. A mám jen jedno přání, aby ne- triumfovali víc, než by to mohly snésti životní zájmy národa ...
Stürgkh Němec Bachmann Schreiner Wolf Čech
15 article
Co bude, nechci předpovídati. Nejmé- ně už strašiti. Chci doufati, že ani nyní vláda neodváží se udělati proti národu če- skému něco, co by znamenalo trvalý roz- vrat poměrů v království Českém. Ale za to, co se stalo a co bude dál, nechci a ne- mohu nésti zodpovědnost. Ani pro sebe, ani pro naši stranu. Ať jednou nesou v Če- chách zodpovědnost ti, kteří svou bez- ohlednou agitací poštvali celou českou ve- řejnost. Bude to pro nás poučením a trochu i zadostiučiněním, budou-li ti, kteří tak bohopustě štvali, za krátko rádi, nepoda- ří-li se Němcům donutiti vládu, aby v ne- prospěch náš zhoršila to, co nyní mělo býti zavedeno. Ale jestli se to Němcům poda- ří, což aby se nestalo, z celé duše si přeju, pak snad konečně jednou stihne hněv lidu opravdové vinníky, a v Čechách nebude víc možno povrchním, štvavým radikálni- čením ohrožovati budoucnost českého ná- Dr. Karel Kramář. roda.
Němec doktor Kramář Čechy
16 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. „Zeit“ o zasáhnutí Rakousko-Uherska do balkánských sporů. Z Vídně, 5. července. Jak známo, chlubí se stále vídenské orgány, že Rakousko-Uher- sku, které zasáhlo do sporu rumunsko-buihar- ského, zdařilo se docílit sblížení obou balkán- ských států. Večerní „Zeit“ pojednává o roli Rakousko-Uherska a praví: Nápadno je, že pouze několik dnů po řeči hr. Tiszy, ve které c. a k. vláda ostrým tónem perhoreskovala jakoukoli zvláštní akci některé velmoci a ja- kékoli vměšování do sporu balkánských států, tatáž c. a k. vláda nyní činí totéž, co Rusku zazlívala: mísí se do balkánských sporů a pro- středkuje mezi Bulharskem a Rumunskem, ja- ko dříve pokusilo se učinit Rusko mezi Bul- harskem a Srbskem. Slova a činy nekryjí se vzájemně u naší vlády a její celá politikav balkánském konfliktu činí jako dříve tak i nyní dojem improvisace ode dne ke dni. Dou- fejme, že nejnovější improvisace povede k ně- jakému úspěchu.
Rakousko Uhersko Vídeň Uhry Rusko Bulharsko Rumunsko Srbsko Tisza
17 title
FEUILLETON.
18 article
V Praze, 5. července.
Praha
19 article
š— (Kronika.) Není turistika zálibou teprve včerejšího dáta. Ušlechtilý sport týči sebevědomě své heslo už daleko v minulosti. Úvodem ke známému cestopisu Mandevillově. literární sensaci evropské z konce čtrnáctého věku, poznamenával překladatel: — A protož, ktož vysoké mysl jest, ten nemá dosti na jediné samé zemi známosti, pro něžto některý putuje v ry- tieřství ve mnohé země, druhý pro nábo- ženstvie, třetí pro kupečstvie, čtvrtý aby divy opatřil, pátý pro milost a jinú pří- činu . . .) A těch, kteří »neměli dosti na jediné zemi známosti«, bývalo za všech časů hojně. A kdo se z cesty vrátil, maje o čem vypra- vovat, nacházel vždy hojné posluchače i čte- náře. Cestopisy záhy postoupily na oblíbený druh literatury. Nejčastěji ovšem putováno tehdy do Svaté země. Jenom českých cesto- pisů do Palestiny, z dob nejstarších až na naši, je slušná knihovnička. Cesta ku po- svátným místům v dálce byla hodně vyšla- pána. A nebyla jediná. Autor čtrnáctého věku vypočítává celý výběr, dávaje ovšem přednost nejkratší: — Najupřiemnějšie cesta jest vsiesti na moře v Benátkách, nebo v Ja- nově, anebo jinde v té zemi italitské . .. A kdo zas jinudy chtěl, mohl jinudy. Mnozí se báli moře. Byla i cesta po suchu. — Pakli kto nechce ještě na moře, ten z Sinoda jde do Suradre, anebo k Tyru,a tu teprve vsede na mořé a plyne do Cypru v krátkém čase . .. Pouť do Svaté země byla arci úkon po výtce náboženský, bylo ji podnikat s myslí ) Cestopis T. R. Mandevilla. Vydal dr. Fr. simek. Světoxá knihovna
Suradre Tyr Mandevill Palestina Benátky Francie Mandevillov
20 article
učitelstvu? Ano, podle písmeny zákona
21 article
skroušenou. Cestou teprv také druhé smysly se otevíraly poutníkům. Turism rozvíjel vše- stranně své kouzlo. Byla možnost, rozšiřova vědomosti, zkoušet svoji statečnost, navykat oko pro krásy kraje i poloh. Cestovatel, co chvíli dává průchod ob- divu i spokojenosti. — Odtud přijde do jednoho města, ježto slove Feren, a jestiť krásná a rovná cesta mezi těma dvěma městoma. Pak přijde po- tom do Antiochie Veliké ... Antiochia jest krásné město ... A jestiť najušlechtilejšie město v syrském království. .. A příznakem čistě evropské civili- sace byla turistika. Obyvatelé jiných dílů světa nevydávali se na cesty. — Protož v Indí jest bez čísla mnoh tvrdých hradóv a měst a tak mnoho lidí Ale ti jistí lidé jsú nám neznámi pro dvoj příčinu: nejprvé, že nikda nevyjíž děj z své země . .. Evropané vyjíždějí. Vždy vyjížděli. Zajímavá kniha, ten starý cestopis ze čtrnáctého věku! Vlastně, ani žádný cestopisl Autor sám nikdy ani nebyl v krajích, které popisuje. Složil svůj spis jen podle spisů jiných. Sestavil jakýsi souhrn cestovných vě- domostí své doby. Tuze ve zlé mu to vylo- žila moderní kritika. Trochu nehorázná ma- nýra vůči ctihodnému muži. Pro ten vzdá- lený věk nemá výtka ani pravého smyslu Vydávat knihy nebylo tehdy ještě industrií tím méně spekulací. Autor, pravda, četl mnoho cestopisů své doby a zhotovil z nich nový, nikol však proto, aby někoho oklamal, nýbr prostě, aby opatřil dílo nové, dle názoru své doby bohatší a zajímavější. Sama sebe žádným cizím péřím nezdobí, sám se za cestovatele nevydává. Vymyslil za tím úče- lem třetí osobu, zvláštního jména. Jí teprv připisuje všecky podivuhodné vědomosti a zkušenosti z cest, které z různých prameno sebral.
Evropan Antiochie
22 article
A tak i dnešnímu čtenáři veskrz zají- mavým jeví se obraz, prostřed věku čtrná- ctého, kdy ještě nebylo pomůcek zeměvěd- ných a lidičky leda jak tak v hlavě si srov- návali, co kde o krajích zámořských slyšeli. kterak si tehdy asi představovali soubo zemí a národů a všechen život na povrchu země. O tvaru zeměkoule a jejím poměru k ostatním planetám nebylo ještě pravého ponětí, čtvrtý a pátý díl světa nebyl ještě objeven. — Neb vešken svět jest na tre rozdělen neb jedna částka slove Evropa. druhá Asia, třetí Afrika! A Libya a Afrika jest jedna věc . .. Jiné zprávy zněly ovšem méně přesně mnohé dost fantasticky. Vedle poměrů čistě zeměpisných zajímaly nejvíc otázky přírodo- pisné, životopisné a kulturné. Čím báječnější zpráva, tím horlivější víry docházela. Hrůzo- strašná líčení odjakživa měla vděčné čte- náře. O lidojedech v dalekých zemích tuze rádo se četlo. O takových, jakými byli na př. obyvatelé »ostrovú Doden« (Todten- Inseln?) Kde lidé »jedie mrtvé těla člověčie« — Neb chtíe tomu, když by to tělo červie jedli, by tiem déle jeho duše muky trpěla . .. V jiné zemi zase »nečistí« lidé se na- cházeli. — Nebo druzí své přátely nemocné vě- šejí na stromiech, aby tu zemřeli, řkúc, ž jest mnohem lépe, že jich přátely ptác snědie, jenž boži andělé jsú, nežli červové . Obraznost cestovatelů přečasto vídal neslýchané věci. — Na jiném kraji té země jsú lidé bez- hlaví, mají oči na ramenú a mají ústa na prsiech a ta jsú upósobena jako podkova, a slove ten lid Blomenen .. Čtenářům připadalo tak jasným, co bylc černé na bílém. Byli povděčni za poučení které tak mocně dojímalo.
Hrůza Doden Evropa Afrika Todten Inseln
23 article
— V zemi Cadilla (mezi Indií a Kata- jem) roste jedno ovoce na stromě, věčšie nežli tykev; a když je rozkrojí, tehda na- leznů v něm zvieřátko, jenž krev i maso má jako malé jehňátko rumné, a z toho dělají velmi dobré krmi . . Však vedle fantasií čistě dobových na- lezne dnešní čtenář i množství přesných udajů zcela nabádavých. Dávno před rozvo- jem domněle moderních našich pojmů ná- rodně hospodářských naskytá se tu zpráv o Tatarech v Asii, kteří mají své — pa- pírové peníze. — Všickni málo dbají na střébro, leč stavenie jím okrašlují anebo do cizích zemí šlí za jiná kupečstvie . . . A proto tu nejde ižádný peniez střébrný ani zlatý, al mají své znamenie s jich pismem ten tepú na kóži nebo na papier . . . a z to kupují vše, což třeba . .. Na každé stránce objemné knihy takový doklad, hodný pamětí. Cukr na příklad nen včerejší ani výrobek ani slovo. V Jobově mají horu, na níž roste manna, nebeský pokrm. — A rosteť od studené rosy, kterážte slazšie jest nežli která stred nebo cukr a stydneť málo, žeť tvrda bude a pakji sbírají . .. Holubí pošta dávno prostředkuje styky do dálky. — V té zemi umějí holuby navésti, že nosie listy z jedné země do druhé . .. A inteligence rozmanité zvěře pro služby člověka chočena od nepaměti. — Také v té zemi chovají mnohe vydr pitomých a pak jimi ryby lovi jakožto zde s chrty zajíce . . Převděčná četba, ty záznamy z doby před pěti sty letyí
Tatar Indie Asie Jobův mít hora
24 article
Ty »pitomé« vydry hned si zaškrtnete Pomníček jazykovýl »Pitomý« nám dnešním Čechům znamená hloupý. Ve čtrnáctém věku mělo slovo v Čechách ještě svůj všeslovan- ský význam. Pitat, izpitat, vyptávat se, zpy- tovat znamenalo vyzvídat i — vychovávat Tehdejší methoda výchovná byla táz a cí Pitomac dodnes Rusům i Jihoslovanům zna- mená chovance, žáka. Pitomá vydra = vy- chovaná, ochočená. Jiný výraz vám prvé napadl. — Najupřímniejšie cesta někaml Dnes »upřímnost« platí nám leda smy- slem přenešeným. City a vztahy nitra, smý- šlení, láska jsou nebo nejsou upřímny. Staří znali slovo ještě v prvotním, geome- trickém smyslu. Život jazyka! Slovo během věků mění smysl, nabývá nového, nebo docela ztrácí všechen. Staročeské památky jsou plny do- kladů, jak kdysi v dávnověku v Čechách myšleno a mluveno stejným jazykem, jako jinde na severu a jihu slovanském. — A zkrze tu zemi nemohou projiti . .. neb jest ta země plna hadóv, štiróv a ji- ných žižel, že každý host musí tu zahy- núti . .
Čecho Jihoslovan Cita Čechy
25 article
Host! Ještě po starém smyslu. Ne, koho u sebe hostím, jako přítele, ale pří- chozí vůbec, nedomácí člověk, cizinec Polákům dodnes gošciniec = silnice, cesta, po níž cízinci přicházejí. Rusům gostinnoj dvor = dům cizích obchodníků. čím dál na zad do starých památek, slovanské jazyky jsou si bližší. — Ty země mají těžkú řeč a hrubu, pro něžto mají viece slov ve své abe- cedě, nežli jiní . . Zde slovo ještě tolik, co písmena A obratů staroslovanských na každé stránce. — Také ten jistý obra z jest postaven na velikém mosazném slúpě . .. Byli umělci staří Slované. Vystižený uměle tvar, podobu, tvář nazývali obra- zem. »Obrazovati« druhým Slovanům podnes znamená vytvářeti, vzdělávati, osvěcovati. Možno tak sestavit celý slovník, nej- zřetelnější doklad pravěké společné vzděla- nosti Slovanů. Těmi srovnavačkami mezi- slovanskými stává se četba našich domácích staropísemností teprv jak náleží zajímavoul
Rus Slovan Obrazovat Slovan