Di.e 19. dubna 1914.

— CECH

101. číslo. Strana 7

Druliý siezt hatoliclwii žen и Па- boysíia 14.-19. dubita vi Dídni. (Katolická Korespondence Zemské rady katolíků a Piova spolku.) (Pokračování.) 1 J III. c)en. Po zahájení schůze sdělila místopředsedkyně hr. Walterskirchnerová, že pozdravné telegramy zaslali J. Em. kard. Skrbenský, světící biskup dr. Zsqhokke a polní vikář dr. B j e 1 i k. Pí. dr. Hildegarda Burjanová referovala „O dětské bídě a domácké práci“. Z velmi obsáhlého a instruktivního referátu můžeme sděliti jen krátký výtah, čte- me-li o utrpení dětí v poslední době zejména v přítomnosti, nemůžeme věru pochopiti, jak někteří lidé mohou mluviti o „století dítěte“. V Rakousku počet pracujících dětí činí jednu třetinu všech mladých tvorů pod 14 let. Chlapců jest více než děvčat. A při tom jde o regulérní, pravidelnou výdělečnou práci. Zejména shledáváme se s dětskou prací ve velkém rozsahu v Čechách, Štýrsku, Korutanech, Krajině, Slezsku a v Bukovině. Na venkově jest práce ta dvojnásobná než ve •městech. Referentka dokládá statistickými čísly hrozné škody, jakých dětskou prací trpí národní hospodářství a zdraví lidu a vyličujc škodlivý vliv, jaký práce ta má na tělesný, duševní a mravní vývoj dítěte. Příčinou dětské práce jsou smutné hospodářské poměry. Jest nemožno dětskou práci jednoduchým zákazem odstraniti. Na základě bohatého materiálu vyličuje referentka strašlivou bídu a nouzi v rodinách, zabývajících se domáckou práci. Jest mnoho tisíc rodin, které musí za týdenní mzdu 11 К vyživovati mnohočlennou rodinu. Soukromá a spolková

péče může sice takovou bídu zmírniti, ale memůže jí odpomoci. Pomoc musí přijití od státu. Svépomoc jest možná jen organisací domáckých pracovnic. Německo podalo důkaz dvanáctiletou činností, že takové(organise jsou nejen možný, ale také nanejvýše ú- celny a prospěšný. Na témže základě a za týmž účelem byl založen ve Vídni spolek křesťanských domáckých pracovnic, který má již slušný počet členek. Na postavení těchto pracovnic závisí také bída dětí. Zákon na ochranu dětí nemůže obsahovati jen všeobecný zákaz každé dětské práce, nýbrž musí směřovati к odstranění největších nepřístojností. Kdo zná bídu rodičů, musí uznávati za oprávněnou dětskou práci, která dítě tě- lesně nebo duševně nepoškozuje, ovšem jen práci v obmezené míře. Referentka činí příslušné návrhy. Jako- kontrolní orgán považuje za vhodné ženské úřednice. — Neobyčejně důležitá jest součinnost učitelstva. Ke konci apeluje nadšenými slovy na všechny katolické ženy, aby spolupůsobily při práci pro hladovící, opuštěné, mravně a zdravotně o- hrožené děti, pro lidské práce nedůstojně placené, nemocné a nedostatečně živené domácké pracovnice. Paní Jana Er Ы er o v á, c. k. ředitelka šicího oddělení vídeňské všeobecné nemocnice uvádí, že nabídka domácké práce je tak veliká, že proti ní i nejlepší organisace jest bezmocná. Při stále stoupající nabídce snižují se pak ceny práce samy sebou. Soukromá dobročinnost a péče obcí jest veliká, ale není správně užívána. Především musí býti výchova dítěte uvedena ve správné koleje.

Pí. dr. M a r e s c h o v á praví, že spolu- působí-li ženy v tomto oboru, pracují pro mravní a náboženskou obnovu společnosti. Je to práce na naší vlastní duši. Sociální práce je také druh duchovní péče. i Bar. T r o i 1 o v á zdůrazňuje, že nedůstojnému využívání dětí к výdělečné práci musí býtí náležitě a důkladně čeleno. Katolické učitelky mohly by vykonati v tomto o- hledu mnoho prospěšného. Další debaty účastnily se pí. H a a s o v á, Я Roesler, hr. Fůnfkirchenová. Slč. Buczowská přimlouvá se, aby zákonem stanovena byla minimální mzda a tarifní smlouvy. Ženy musí v tom směru působit! na veřejné mínění. Povolání živnostenských inspektorek třeba zdokonaliti a nadati je širší působností. Doslovem biskupa dra W a i t z e byla debata ukončena. К následujícímu předmětu ze 4775 členek na 20.085 členek v 312 skupinách. (Měsíční příspěvek 40 h.) Časopis sociálně-demokratických žen tiskne se ve 27.000, výtiscích. Přes to, že ženy, dík svým zvlášt-, ním duševním disposicím, svým mravním a náboženským založením sociálně-demokratí- ckým zásadám nakloněny nejsou, působí přece průmyslová ženská práce tak rozkladně na ženskou bytost, že přírůstek žen sociálně-' demokratických je tím vysvětlitelný. Z toho vzrůstající nebezpečenství i pro dělnice samy i pro veškeru kulturu spočívá především v sociálním duchem podmíněné deformaci ženské duše. К obraně proti sociálně-demokra- tickému nebezpečí potřebujeme stále pokračující a pranikavou ochranu dělnic, účinné porozumění pro péči o dělnice, především na katolickém základě spočívající hnutí dělnické, které by se snažilo provésti skutkem všechny oprávněné snahy dělnic.

Sl. Schauchová promluvila o říšsko- německých poměrech. Sociální demokracii' nezáleží na spokojeností dělnictva, a ně-, mecká sociální demokracie jest nejméně nakloněna hájiti zájmy žen. Společnému úsilí: křesťanského hnutí podařilo se v Německu; vysvoboditi mnohé nemocenské pokladny od: sociálně-demokratického hospodárstvu —' P. R ö s s 1 e r uvádí, že dělnice musí býtí organisovány a znovu získány. Katolické ženské hnutí nesmí se spokojiti jen s charita-' tivními snahami, nýbrž musí mnohem více. působiti organisačně a sociálně. Organisační’ získávání žen musí se diti však tak, aby; stále byl na zřeteli správný poměr mezi; křesťanstvím a sociální demokracií. Sociální' demokracie jest karikatura křesťanství. Musíme ty idee, které v sociální demokracii jsou zdravé, přenéstí do křesťanství. — Sl.i Buczowská zdůrazňuje, že katolické ženy, v boji proti sociální demokracii měly by: miti v ruce dvě zbraně, které by musily zajistit» vítězství, totiž maloprád a velkou myšlenku sociálního vyrovnání, které spočívá^ v křesťanských organisacích. — SI. Bretle-, rová poznamenává, že proti teroru sociální demokracie nejlépe se můžeme ochránití naší organisací. ; i Po skončené debatě referovala bar. Ada; Eenn егоvá ,

Sociálně-demokratické nebezpečí j v hnutí dělnic

„O otázce Hšníc". К

RŮZNÉ ZPRÁVY.

O budoucností a významu průplavu Panamského. Americký žurnalista navštívil před několika dny stavitele kanálu Panamského, aby ho požádal o rozmluvu. V tomto rozhovoru podal plukovník Goethals, budovatel průpla- »■vu, některá velmi zajímavá vysvětlení. „Pa- mamský průplav jest již otevřen“ — pra- jvil — „a vládní lodi jím již stále projíždějí; ^průplav bude otevřen lodím celého světa, qjakmile bude odstraněno smekání se země ja nabudeme přesvědčení, že jest úplně bezpečný. Dle nynějšího stavu věcí očekáváme, ?e se tak stane dne 1. července roku 1914.

Dle mého původního dohadu neměl býtí otevřen kanál dříve než 1. ledna roku 1915.“ Plukovník Goethals vysvětloval pak dále, jaký význam bude miti tento průplav v době války i míru. „Panamský průplav bude hlavní obchodní cestou světa. Obrovský cestovní a obchodní proud západu i východu, mezi Evropou i Asií bude se ubírat! přes Ame- promluvil diecesní praeses R. S c h a u rji o- f e r. Při posuzování sociálně-demokratického nebezpečí v hnutí dělnic jest nejprvé potřebí porozumětí smýšlení dělnictva a seznati ideový svět socialismu. Ve sklonu dělnictva к sociální demokracii jeví se zápas dělnické duše o její právo a disonance mezi kulturním vývojem a životem dělníka. Ačkoliv sociální demokratismus odpovídá více duši muže, než duši ženy, získává přece sociální demokracie vždy více půdy mezi ženami. Rečník uvádí některá čísla. Od roku 1896—1911 vzrostl počet ženských příslušnic odborových z 3448 na 47.991. „Volná nepolitická organisace žen sociálně-demokratických“ stoupla riku, nikoli již přes východní Evropu, a Amerika bude hráti vzhledem к světovému obchodu takovou roli, jakou hrával starý Rím.“ Stran hájení průplavu a pevnostního o- patření pro případ války odepřel plukovník podati podrobné vysvětlení, upozornil však na šestnáctipalcové jícny, které budou domi- novati průplavu v okruhu 24 kilometrů.

Tvůrce průplavu zmínil se též o možnosti přistání v okruhu kanálu. Takové přistání nemůže býti nebezpečné, neboť všude jsou umístěna děla a útočník dostal by se do jejich ohně, dříve než by mohl průplav ohro- ziti. Mimo to je i vzdálenější okolí průplavu nepřístupné к vylodění nepřátelských čet, neboť neosazené částí json pokryty neschůd- nými bařinami se zárodky zimnic. Blokáda průplavu jest ovšem možná, nebylo by však dle názoru Goethalsova nikterak povážlivou, protože šířka kanálu činí po celé délce 80 kilometrů 140 až 280 metrů: „Zkušenost dokazuje, že v úzkých vodních cestách jsou nebezpečí pro lodi veliká. V kanálu tak úzkém, jako byl původně Suezský, musily býti ztráty, které postihly obchod, veliké a nemenší bylo nebezpečí i pro lodi. To platí i nyní,

Není snadno stavu číšnic opatřití čestného a chráněného postavení, neboť musí-'’ me počítati s vrozenými předsudky, s dnešním naprostým nedostatkem právní a mravní ochrany tohoto stavu a konečně i s malými sympatiemi, jakých tento stav požívá. 1^ tomu druží se ještě i odpor samotných příslušnic tohoto stavu proti snahám ochran- kdy je Suezský průplav rozšířen. Avšak průplav Panamský sesiluje působnost našeho loďstva velmi značně.“ Goethals nevěří ve vážnost nebezpečí, které by hrozilo průplavu zemětřesením. Poslední zemětřesení událo se v okolí kanálu již před dávnou dobou, totiž v XVII. století, a na staveních v Colonu i Panamě vidíme zřetelně, že nemohlo zde býti ani v XVIIb ani v XIX. století značnějších zemětřesení. „Ozbrojená betonová stavba je proti otřesům země tak zajištěna, jak může býti vů-t bec dílo lidských rukou proti nim zajištěno.“ O úpravě břehů Gatunského jezera podotýká Goethals: „Břehy budou asi proměněny v překrásný sad, který nezadá v ničem Rivieře.“ V jezeře jsou překrásné pestré ryby, tak že lze zajistiti těm, kdož podniknou cestu po lodi se skleněným dnem, překrásnou pohádkovou podívanou. Mimo to je zde i zajímavá zvířena pozemní, jíž však plukovník nemohl věnovati větší pozornosti. Rozhodně byl by park, obklopující jezero, a změněný částečně i v botanickou zahradu,1 něčím vysoce půvabným. Také zdravotní poměry nezadaly by v ničem Rivieře, neboť