1
masthead
7. prosince 1913.
3
masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu 38e.
6
article
OBSAH
Dr. A. šilhan: Třicet let české opery. [Dokoně.
Lékařstvi: Dr. Chvojka: Porodnická čistota.
Školství: —M.—: Národní školství v Čecháe
v r. 1912. (Il.
ženské hnut!: Olga Stránská: Minerva.
Literatura.
Bibliografie.
doktor
Chvojka
Stránská
Minerva
národní školství v Čechá
7
article
Třicet let české opery.
(1883—1913.)
Třicet let české opery.
(1883—1913.)
(Dokončení.)
8
article
Nová správa, která v červnu r. 1900 pře
vzala řízení Národního divadla, nacházela se
ve šťastnější situaci než když její předchůdky-
ně r. 1883 ujímala se svého úkolu bez zkušeno
sti, jdouc do nejista a spoléhajíc na nadšen
a lásku národa k divadlu jakožto ústavu vla-
stenecky uměleckému. Teď po třech desíti-
letích existence Národního divadla bylo jinak
Doba prvního režimu v divadle nevyzněla, ani
pokud šlo o operu, nadarmo. Jejím výsled-
kem bylo zorganisování uměleckého ensemblu.
pěveckého i instrumentálního, vychování
kádru návštěvníků divadla, s jichž účasti
mohlo se vždy do jisté míry počítat. Vedle
toho, což zvláště bylo důležité, řada let první
správy divadla dala mnohé cenné zkušenost
jak co do repertoiru operního tak i pokud šlo
o operní reprodukci a kasovní úspěchy růz-
ných oper. A co hlavní: ukázalo se, že pro
operu umělecky řízenou je v české Praze do-
statečný zájem a že divadlo v opeře rozmyslně
řízené má pevnou existenční basi. S tím vším
nemohla ještě první správa s jistotou počítat
když do Národního divadla vstupovala. No-
vému režimu přišly tyto zkušenosti jako ne-
popíratelná fakta k lepšímu a mohly jí být
oporou ve snahách o umělecký pokrok
opeře.
národní divadlo
9
article
Umělecký vzestup, který se v opeře Ná-
rodního divadla také skutečně dostavil, by
dílem K. Kovařovice, jenž byl nové správě di-
vadla přímo ztělesněním programu umělecké
práce a s nímž usedal na stolec chefa opery
hudebník všestranně vzdělaný, dramatický
skladatel již osvědčený, dirigent vynikajících
uměleckých kvalit a zcela mimořádné píle
snaživosti a seriosnosti. Hned první předsta-
vení „Dalibora“, kterým Kovařovic zahájil
divadle svoji činnost, ukázalo jasně jeho pro-
gram, nastínilo cestu, po které měla operní re-
produkce v Národním divadle vzhůru stou-
pat. Hlavním jejím heslem byl styl. Každé
operní dílo budiž prováděno věrně ve svém
vlastním slohu. První cesta, která k tomu cíli
vedla, bylo dosažení dokonalého technického
ovládnutí úkolu jednotlivců i celku. V tomto
primérním požadavku třeba býti vždya
oproti všem neúprosným, zde nelze hověti
choutkám jednotlivců nebo přehližeti jich
slabé stránky. Požadavek tento platil u Ko-
vařovice oproti všem, kladl jej při hudebním
studování na scénu stejně jako na orchestr.
K Kovařovic
Dalibor
Kovařovic
ko
Ná
10
article
Neúprosné provádění tohoto požadavku zna-
menalo ovšem pro zúčastněné zvětšenou ná-
mahu a úplné využití schopností a sil, což při-
nášelo rozmnožení počtu zkoušek značně nad
ten, který dosud platil v naší opeře jaksi z
normál. Pečlivé, detailní studium zpěvních
roli a do nejjemnějších subtilností jdoucí pro-
pracování orchestrálního partu neurychlovalo
přirozeně, nýbrž v prvních letech, než dosta-
tečný běžný repertoir byl přestudován nebo
většinou zcela nově nastudován, spíše brzdilo
pestrost operních představení. Ale důsledně
prováděná zásada pokud možná nejdokona-
lejšího technického ovládání nejen byla zá-
kladem vypracování vlastního uměleckého po-
dání a dramaticky stylové reprodukce, nýbrž
působila též výchovně na operní síly, nutíc je
k intensivní práci a podrobnému, přesnému
studiu. Souběžně se snahou o technicky bez-
vadné ovládání partů a o vytříbení a styliso-
vání jich podání šla i péče o slovo; zpěváci
vedeni k tomu, aby jeho srozumitelnostia
dramatické výraznosti věnovali potřebnou
péči. Ve scénické úpravě byla cílem režie do-
bová a lokální věcnost, spojená s malebnosti
a náladovou působivostí jeviště. Zde zvláště
uplatňovala se umělecká ruka vynikajícího
výtvarníka, usednuvšího na stolci ředitelském
Na těchto cestách za všestranným zvýšením
umělecké úrovně operních představení v Ná-
rodním divadle nebylo přirozeně možno rázem
dostihnouti konečného cíle. Tuhá a neúnavná
práce jen krok za krokem mohla jíti ku předu
a přinášeti pokrok.
Ná
11
article
Hned na samém počátku své vlády nové-
mu řízení české opery svalen těžký balvan do
cesty. Náraz vznikl v divadle, v orchestru
Již za první divadelní správy došlo k odboj
orchestru, tenkrát byly hmotné požadavky pří-
činou stávky. Tentokrát však příčiny byly ma-
licherného celkem rázu a odtud také sympatie
veřejnosti nebyly pro stávkující tak všeobec-
né, jako při stávce první. Byly částečně jen
tam, kde těžce se neslo nezadání divadla dří-
vějšímu družstvu. Pro operu samu, pro další
její umělecký rozvoj byla tato druhá stávka
a výpověď daná v jejích důsledcích orchestru
těžkou, jen zvolna se zacelujíci ranou. Měla
ovšem i tato událost ve svých konsekvencích
prospěšné účinky. Orchestru, který z valné
části byle třeba znovu sestavit, dostalo se řa-
dy vynikajících, svěžích a pro umělecké jl.
tence vůdčí hlavy poddajných sil. Ale přece.
co třeba tu bylo perné, neunavné práce, než
tento nově zorganisovaný orchestr byl zpra-
cován v harmonicky vyrovnaný celek, než
uschopněn byl ke svým úkolům a seznámen
s běžným repertoirem! Přes to záhy podařilo
se uvésti jej na výši bývalého orchestru a vě-
sti jej dále. Stejně tomu bylo i se sborem,o
jehož zdokonalování bylo pracováno s úsilín
a se zdarem tomu odpovídajícím.
12
article
Pokud šlo o solisty v opeře, byla a je do-
sud situace Národního divadla velmi prekér-
ní. Nebylo u nás sice a není, bohudik, až do-
sud nouze o zpěváky hlasově nadané. Ano ne-
byla nouze ani o hlasy, které bylo možno na-
zvati přímo fenomenálními. Ale pěvecká prů-
prava těch, kteří vstupovali na scénu Národ-
ního divadla, byla většinou velmi nedostateč-
ná a repertoir žádný. Jedni z těchto operních
noviců v operní praxi dalším studiem nahra-
žovali to, čeho se jim nedostávalo při prvním
vstupu na jeviště a z mnohých vyvinuli se
dramatičtí pěvci velké dokonalosti a výborné
upotřebitelnosti. Ale právě z těchto pěvců
Národním divadle se zdokonalivších tak četní,
zlákáni skvělou karičrou a tučnějšími hono-
ráři, odcházeli do ciziny. Druhá část našich
operních sil spokojila se prvními úspěchy,u
nás velmi lehce již pouhými hlasovými před-
nostmi dobytelnými, zadřímala si na prvých
svých vavřínech, neměla snahu jíti výše.
ustrnula na počáteční své úrovní a zakrněla
A divadlo samo, nemajíc dostatečných hmot-
ných prostředků, jež by mu umožňovalo zí-
skávati aspoň částečně umělecké síly zcela
hotové, bylo odkázáno i dále veskrze na do-
mácí začátečníky a tak byl to stále týž círcu-
lus, v němž se práce v naší opeře pohybo
vala, jak právě vylíčeno. A poměry ty dosu
trvají.
národní divadlo
13
article
S těmito poměry, na všech stranách těž
kými, bylo pracováno již za bývalé správy
A ne jiný úděl byl správy nové, jejímuž umě-
leckému vedení v opeře stál v čele Kovařo-
vic. A právě za těchto poměrů je obdivuhod
ným a dvojnásob záslužným, že opera do-
stala se na dnešní výši, na níž může se měřit
s kteroukoli dvorní scénou mnohonásobně
štědřeji dotovanou. A tu právě při oceňování
toho, co v naší opeře bylo vykonáno, nesmí
se zapomínat, že nejen celková siluace její je
těžší, nýbrž úkol i kvantitativně větší nežu
obdobných scén cizích, k tomu výlučně jen
operních. Vezměme na srovnání na př. kte-
roukoli velkou operní scénu německou. Jejím
úkolem je míti stále pohotově jistý počet oper,
které jsou dnes repertoirními v užším slova
smyslu všude na středoevropských scénách.
14
article
Druhým úkolem je uváděti pozoruhodné no-
vinky domácí i cizí. U nás úkol je značně
větší. Pevný repertoir musí obsahovati mimo
program podobné německé scény ještě všech-
ny význačné opery české. Program novinel
rovněž rozmnožen býti musí o novinky české
Toto plus na práci české první scény, která
mimo to není jen operní, je velmi značné. To
vše jsou úkoly, jichž závažnost povrchnímu
pozorovateli divadelních našich poměrů an
na mysl nepřipadne, ale které v divadle sa-
mém těžce se nesou.
Není zde možno vypočítávati vše, co
posledních letech v naší opeře znamenitého
bylo vykonáno a vytýkati, v čem třeba ještč
další usilovné práce. Chci letmo vyzdvihnout
jen několik momentů. Snaha dnešního řízen
o dokonalou hudební, dramatickou a scéni-
ckou reprodukci prospěla v první řadě české
tvorbě. Výsledkem jejím je, že v přízni nej-
širších kruhů divadelního obecenstva pevně
zakotvily některé opery největších našich hu-
debních mistrů, Smetany a Dvořáka, které
dříve byly jimi přehlíženy. Téže snaze poda-
řilo se učiniti u nás výhledávanými star
opory cizí. Jmenuji jen „Fidelia“, který an
na německých scénách netěší se té oblibě
jaké došel u nás. Z novinek cizích byla ve-
směs uváděna k nám jen díla umělecky závaž-
ná, třeba že, jak ostatně přirozeno, nedošla
všechna souhlasu všeobecného. Při tom pak
zvláště zdůrazniti třeba, že po celé decennium
obešla se správa naší opery bez operety, což
na př. proti zdejšímu německému divadlu,v
němž bují nejbezcennější operetní brak, zvedá
vysoko uměleckou prestiž Národního divadla.
Smetan
Dvořák
Fidelius
národní divadlo
15
article
Pokud pak jde o repertoir Národního divadla,
tvrdím, že nikdy nebyl umělecky tak boha-
tým, tak pestrým, jako nyní. Neimponuje m
nikterak překotné uvádění novinek bez pečli-
vého výběru a dostatečné přípravy. Kladu dů-
raz na to, že dosud nikdy nemělo Národní di-
vadlo tolik pohotových oper, jako nyní. Sle-
dují repertoiry velkých scén cizích a mohu
proto tvrdit, že v tom směru většina jich stojí
dnes za Národním divadlem. Zůstává ovšem
dnes, třicet let od otevření Národního di-
vadla, dosti přání nesplněných v naší opeře.
Kritika právě povolána je, aby je pronášela.
aby byla v jistém směru divadlu vůdcem, pod-
něcovatelkou v další nitensivní činnosti. Slo
vem: aby vždy žádala ještě více, než se po-
dává. Ale kritika také má povinnost s vřelým
uznáním vyzdvihnouti to, co bylo vykonáno
při vynášení svých soudů a při kladení poža-
davků míti na zřeteli faktické poměry, za
nichž v divadle se pracuje.
St
národní divadlo
národní di
16
article
Opera dostala se, jak již řečeno, v po-
sledních letech na nebývalou uměleckou výši
na níž snese srovnání s velkými dvorními scé-
nami. Ale dosažení dnešní výše má i své stinn
stránky. Nesmíme se předně spokojiti a strnou-
ti na tom, čeho tu již dosaženo. Ono „Jen
dál!“, které Neruda vytýčil jako heslo našemu
národnímu snažení, musí platit i pro naši ope-
ru. I tu třeba kráčeti stále výše a stále klásti
si vyšší cíle. A tu právě stojíme před těžkým
problémem. S těmi hmotnými prostředky, ji-
miž naše opera dnes vládne, těžko je udržeti
ji stále na té výši, na niž dospěla, natož aby
aby s nimi možno bylo pracovati k dalšímu
jejímu uměleckému povznesení. Opera potře-
buje pro tyto cíle získávání a udržení si prvo-
řadých dramaticko-pěveckých sil, potřebuje
rozmnožení orchestru. (Nejen pro některá mo-
derní díla, ale i proto, aby instrumentalistům
mohlo býti popřáno více oddechu.) To vše —
a jiné ještě požadavky — je za dnešního stavu
naprosto neuskutečnitelno.
17
article
Vizte ve stručnosti příčiny kritické si-
tuace naší opery! Hlavní, dávno poznaná zá-
vada je v tom, že v jednom domě, na jedné
scéně musí se pěstovati činohra i opera. Vzá-
jemně sobě všude překážejí a jeden ani druhý
obor nemůže se plně rozvinout. Netřeba ani
líčit stálý boj meži oběma o čas i místo, to
jsou věci známé a nikým nepopírané. Ale
z tohoto spolužiti činohry a opery pod jednou
střechou vznikají obtíže a nesrovnalosti i po-
vahy finanční. Denní potřeba v divadle oper-
ním je přirozeně větší než v dívadle činoher-
ním. Opera je v tomto ohledu luxusnějším ar-
tiklem. Odtud potřeba je v divadle, které je
současně činoherním i operním, většího prů-
měrného příjmu, než jaký by stačil, kdyby to-
též divadlo bylo jen činoherním. Činohra měla
by tudíž doplácet na operu, ve skutečnosti
však při činoherních představeních valnou
většinou nedosahuje příjem onoho potřebnéh
minima. A při tom při činohře věnovaných
večerech drahé operní síly zůstávají nevy-
užitkovány. Úplné odloučení činohry i opery
je proto podmínkou zdárného rozvoje obou
To se u nás ode dávna již uznávalo a celý vý-
voj k tomuto odloučení u nás směřoval. Ale
vinohradské divadlo přirozený vývoj ten zase
zvrátilo a vrhlo zpět. Postavilo se nové di-
vadlo a zase úkolem jeho učiněno pěstován
dramatu slovního i hudebního a téže nemoci.
kterou trpělo od počátku Národní divadlo.
dostalo se do vínku i divadlu vinohradskému
Než tím odloučení opery a činohry na prvn
naší scéně bylo jen odloženo. Nutnost jeho
provedení bude stále palčivější a bude musií
jednou býti zcela radikálně rozřešena.
divadlo oprat
národní divadlo
18
article
Vyskytl se již návrh: opatřit činohře nové
divadlo a v Národním divadle ponechat jen
operu. Moje mínění je, že v některých smě-
rech bylo by opeře pomoženo, ale jen na čas.
Trvalá a úplná remedura by to nebyla. Zů-
stalo by tu i nadále rozsahem malé, jmenovitě
nedostatečně hluboké jeviště, na němž nelze
vyhověti vůbec větším požadavkům scénické
výpravy a v jehož stísněnosti lze vůbec jen
s největší námahou výpravě pracovat. Zůstává
tu i nadále prostorově nedostatečný orchestr.
jenž nedopouští nutného rozmnožení instru-
mentalistů. A konečně zůstává tu beze změny
i dnešní hlediště Národního divadla, které je
až příliš malé a neprakticky rozdělené, než
aby mohlo scéně velké ve svých uměleckých
cílech skýtati dostatečný zdroj příjmů. Jsou
operní večery, jmenovitě kdy provozují se ve-
liká díla operní, nebo kdy vystupují umělei
světové pověsti, a v těchto večerech bývá po
místech v divadle větší poptávka, než míst
těchto v divadle je. Jaká to pak ztráta na
příjmu divadelním! Režie divadla s větším po-
čtem míst není v podstatě valně větší než
divadle s menším hledištěm. Moje přesvědčení
je, že naše opera potřebuje nové, moderním
požadavkům odpovídající budovy s dostatečně
velkým a prakticky zařízeným jevištěm (záro-
veň s dalšími potřebnými prostorami) a s hle-
dištěm, které by finančním potřebám divadla
odpovídalo. Pokud se hlediště týče, bylo by
tu odůvodněno vzhledem ke stálému vzrůstu
Velké Prahy počítat i se stoupáním návštěvy
operního divadla. Ponecháním opery v Národ
ním divadle nebylo by jí, jak svrchu řečeno.
v podstatě a na dlouho nijak pomoženo. Snad
byla by spíše diskutábl otázka, zda by Ná-
rodní divadlo nemohlo odstraněním druhé ga-
lerie býti uzpůsobeno pro činohru.
nový divadlo
národní divadlo
rodný divadlo
19
article
Zbudování nového stánku pro českou
operu je ovšem dnes ještě hudbou budoucno-
stí snad ještě dosti daleké. Věděl bych i
skvělém místě pro její architektonicky jedno-
duchou, ale stylově krásnou a imposantní bu-
dovu: bylo by to ono místo, kde stojí dnes
zemské finanění ředitelství, jehož budova zde
v dnešním stavu nemůže na věky zůstat. Ale
ptáte-li se mne po finančních prostředcích
po celém postupu, jak myšlenku nového sídla
naší opery uskutečnit, přiznávám se otevřeně,
že nedovedu ji dnes zodpovědít. Snad i pro ni
jako pro tak mnohé, co zdálo se u nás kdysi
neuskutečnitelným, našlo by se možné řešení
Dvacet let uplyne a budeme oslavovat první
půlstoletí otevření Národního divadla. Bylo
by to nejkrásnějším oslavením tohoto jubilea,
kdybychom v tutéž dobu uváděli českou operu
do nového stánku, jenž by na nedohlednou
další budoucnost pojistil další rozkvět jedné
ratolesti našeho hudebního umění — naš
Dr. A. šilhan.
hudbě dramatické.
doktor
A šilhan
národní divadlo
21
article
Porodnická čistota.
Porodnická čistota.
Z praxe veden jsem k tomu, abych označi
čistotu, která má panovati za porodu jako
porodnickou čistotu. Velká část obe-
censtva ví mnoho o infekčních nemocech,
prostředcích proti nákaze, ale jak se s těmito
prostředky zacházeti má, to většina laiků neví
Tak jsem viděl, že mnozí lidé myslí, že při-
dáním několika kapek odoformu nebo podob-
ného prostředku do umývadla s několika litry
vody naprosto jistě zabijí se všechny chorobo
plodné zárodky.
Je známo, že varem se mikroby chorobo-
plodné nejjistěji zahubí, proto k vyplachován
ran a některých dutin tělesných bereme pře
vařenou — tedy živých mikrobů zbavenou —
vodu. Zvlášť k vyplachování dělohy je nutno
vodu vařiti. Ale když laik podává tuto převa
řenou vodu lékaři, aby tento dělohu vypláchl
skoro vždy vstrčí svůj prst do této vody, aby
se přesvědčil, není-li voda přiliš horká nebo
studená. Neví totiž laik, že převařená voda
rázem pozbývá své ceny, jakmile do ní vstrč
někdo prst nedesinfikovaný.
22
article
Proto vidíme často, že některý ochotný
člen rodiny podává lékaři kus vaty, kterou vy
táhl z krabice rukou nemytou. Vata byla steri
lisována, ale jakmile ji vezmeme rukou nede
sinfikovanou, již ta vata není sterilní, již se ne
hodí do rány.
V porodnicích a vůbec v ústavech podob
ných dává se na lůžko prádlo sterilisované
Také rodičky a děti novorozené dostávají prá-
dlo sterilisované. To se v domácnosti nedá
provést. Béře se tedy před porodem aspoř
prádlo čistě vyprané a vyžehlené. Ale co je
platno, povleče-li se postel bílým, čistým prá-
dlem, když rodička si do té postele lehá
nepraném, starém županu, nebo když manžel
do téže postele položí se v kabátě a botách
jak přišel z ulice, nebo když dokonce k no-
hám své velitelky usadi se do této postele pes
Ukazuji, jak lidé chápou učení o desin-
fekci. Požadavkům vědy se vyhovuje, ale pro-
tože čistota následkem neznalosti se ne-
zachovává do důsledků, nemá takováto laická
23
article
opatrnost valné ceny a před infekcí špatne
chrání.
Pravil jsem, že zneznalosti často lidé
i dobré vůle chybují proti porodnické čistotě
Jest však ještě mnoho lidí, kteří zúmyslně ne
zachovávají pravidel, která po mnohých badá
ních a ztrátách na lidských životech byla vě
dou lékařskou stanovena,
To jsou lidé, kterým se dosud nic nepřiho-
dilo, kteří nikdy nestonali, jimž nikdo drahý
neumřel. Ti se smějí učením o infekci. Ta
kový mudrc byl jednou u spály nebo neštovic
a protože se nenakazil, je všechno učení o in-
fekci hloupost. Hlavní věcí — podle nich —
jest se nebát, a byli-li jste u té neb oné pře-
nosné choroby, je dobře vypít hrnec toho
toho horkého thé, a nic se vám nestane. Takte
slýcháme mluvit lidi nejen prosté, s normáln
školou, tak smýšlí také lidé s „vyšším“ vzdě-
láním.
Jistě by bylo od přírody kruté, kdyby
každý, kdož se přiblíží k dítěti spálou stiže-
nému, dostal také spálu, kdyby každá ro-
dička následkem nedostatečné čistoty za po-
rodu měla umřit, kdyby každá rána měla
hnisat a pod.
24
article
Viděl jsem muže, který v návalu šílenost-
rozřezal si břicho, ale pak na slamníku svíjel
se bolestí tak, že sláma ze slamníku dostala s
do otevřené dutiny břišní mezi střeva, jednot-
livé kličky musily býti zvlášť myty, dutina
břišní musila rovněž býti vymyta, různě probí-
hající řezy, způsobené knejpem, musily být
sešity, a člověk ten se uzdravil. Kolik lidí již
naproti tomu zemřelo otravou krve, protožes
poranili kuří oko nebo utrpěli jiné nepatrné
poraněníl
Jest dokázáno, že jisté mikroorganismy
za přizáivých podmínek způsobují u člověka
choroby; říkáme jim mikroby choroboplodné.
Jest jisto, že mikroby jsou nutnou a podstat-
nou částkou celkového světového života, ony
musí býti. Ale dostanou-li se do organismu lid
ského, dovedou namnoze porušit jeho zdrav
neb i zničit jeho život.
Každý živočích má od přírody v sobě
zvláštní obranná ústrojí, kterými může se brá-
niti mikrobům. Ale dostanou-li mikroby pře-
vahu nad obranným ústrojím lidským, podlehne
člověk; zvítězí-li jeho obranná ústrojí, zůstane
zdráv.
Než my nemůžeme vědět, zda v boji s mi-
kroby, vniklými náhodou do našeho těla, zví-
tězi přirozené naše ochranné ústrojí. Prot
musíme jednati tak, aby na nás mikroby ne-
mohly. Jak to máme dělat, o tom poučuje nás
lékařská věda, neboť našla způsoby a prostřed-
ky, kterými se mikroby ničí.
Předcházeti chorobám — profylaxe — j
nejdůležitější úkol veřejného zdravotnictví
Jestliže však nákaza se již stala, nebo jest
aspoň pravděpodobná, máme po ruce desin-
fekci, sterilisaci a jiné antibakteriální
vlivy, kterými škodlivé mikroby ničíme.
Prot
25
article
Znalosť, jak se již napřed, profylak ticky
zabezpečujeme proti mikrobům, jak je níčíme
desinfekcí a sterilisací, musí míti každý porod-
ník, každý operatér, každá porodní babíčka
krvi. Kdo tyto vědomosti má, toho hned po-
znáte po pečlivém mytí rukou, vyvařování ná-
strojů, takový člověk, kdykoliv musil dotknou-
ti se nějakého předmětu, hned si zas ruce omy
je v desiníekčním roztoku, takový operaté
nebo porodník nevyšetřuje pořád, byl-li u ně
jakého infekčního případu, nejde hned k jiné-
mu porodu. Ale kdo nauky o mikrobech pod-
ceňuje, ten buď se nemyje vůbec, anebo se
umyje na počátku porodu, pak již po celou do-
bu se nemyje, ač béře během celé doby porodu
mnoho různých předmětů do ruky.
26
article
Někdy není ani dost dobré vůle zachová-
vati přísnou porodnickou čistotu. Když přišly
nové porodní babičky do praxe a zachovávaly
přesnou porodnickou čistotu, mnohde se jim
lidé smáli, že se pořád myjí a nic nepomahají
lidem často více se zamlouvaly babičky ze sta-
ré doby, které se sice nemyly, ale za to pořád
sahaly do rodidel, roztahovaly pochvu, aby
prý udělaly dítěti lepší „průchod“. Tomu říkal
lidé „pomáhat ku porodu“. Toto pomahání šlo
často tak daleko, že se rodička odebrala na
onen svět, ale marný byl boj proti zastaralým
názorům, a dodnes mají leckde moderní ba
bičky těžký zápas s lidmi, jestliže chtějí vési
porod podle učení, kterého nabyly ve škole.
Pádným dokladem toho je případ, uveřej
něný v gynaekologickém časopise, kde v jedné
obci německé starosta vyhodil oknem láhev
lysolu, který si babička, nedávno z kursu při
šedší, přinesla, že prý se jen myje a nic ne
dělál
Skutečně také stává se vinou lidí, že i do
bré babičky, nechtějíce býti na posměch nebo
přijíti o výdělek, upouští od zásad, naučených
ve škole a dělají to, co si lidé přejí, a tak se
děje mnohde na venkově, že porodní babička
omývá mrtvoly, obstarává pohřby a přicház-
ve styk s nakažlivými chorobami.
27
article
Příčinu horečky omladniční nejprve obje
vil peštský profesor porodnictví Semmel
weisr. 1861, ale učení jeho nebylo hned hlad-
ce přijato, ba naopak měl velké boje i s vy-
nikajícími tehdy porodníky a chirurgy. Než, u-
čení Semmelweisovo zvítězilo, neboť od té do-
by počet úmrtí horečkou omladnic neobyčejně
klesal a můžeme říci, že dnes máme takove
prostředky a takovou techniku operační, že
by procento úmrtí na horečku omladnic rovno
bylo bez mála nule, kdyby bylo dost peněz
ještě častěji dost dobré vůle, aby se všem pra-
vidlům lékařským vyhovělo.
Nedbá-li se porodnické čistoty, může
matka i dítě nedbalost tuto zaplatit svým
zdravím nebo i životem.
U matek vzniká horečka omladnie
tehdy, jestliže do krve matčiny vnikly bakterie
hnisavé. Četné ty oděrky a trhlinky, zvláště
pak misto, kde se odloupnul koláč plodový, jsou
otevřenou cestou bakteriím do těla matčina
V těle působí bakterie ty hnisání na místech,
kam se dostaly, z toho vzniká horečka, jejíž
konce těžko předvídat. Někdy je horečka ma-
lá, trvá jen několik málo dnů, někdy vysoké
horečky trvají kolik neděl, někdy v málo dpech
otravou krve život matčin bývá ukončen.
Často po uzdravení zbývají jako následky
zbytky exsudátů, chronické záněty dělohv.
které často ženám dlouho život ztrpčují, a
možno říci, že při správném léčení dosti dobře
se hojí.
Nejnebezpečnější, ale velmi řídká nákaza
je nákaza tetanovými mikroby, ale ta-
ková nákaza se může stát i při jiných, často
nepatrných ranách. Podobně je tomu s růží
či erysípelem.
Semmel
Semmelweisův
28
article
Nákazou vzniká také zánět prsu, kte-
rý často poleká mladou matku, ač není i při
vysokých horečkách, kterými bývá provázen.
nebezpečný, je-li správně léčen.
U novorozenců vzniká někdy zánět pup-
ku, který je životu novokojenců nebezpečný.
V takovém případě někdy i matka onemocní
zánětem dělohy nebo i jejího okolí, takže ně-
kdy zrovna je zřejmo, kdo nákazu zavinil. v
jednom případě onemocněla matka horečkou
omladnic třetí den po porodu, horečky byly
vysoké, 40° C i víc. Za dva dny později one-
mocnělo dítě zánětem pupku a zemřelo, matka
se uzdravila. Zde nebylo nesnadno najíti pů-
vodce infekce.
Někdy za porodu vniknou bakterie hni-
savé dětem do očí, a způsobí hnisavý zá-
nět očí,“) a tu zase je nebezpečným i pro
matku, kdyby ruce, ošetřující oči novorozence.
přenesly zárodky hnisavé na matku.
Mikroby ohrožují tedy silně život matek
a novorozenců. A přes to přese všechno mož-
no je zdolati, neboť máme dost prostředků ke
své obraně.
Především nezanášejme chorobných zárod-
ků do svých bytů! Kde to možno, odkládejme
obuv v předsíni, neboť obuví možno přinésti
do bytu velmi nebezpečné mikroby. Ruce, kte-
ré během dne dotýkají se spousty předmětů.
možná infikovaných, buďtež často myty mý-
dlem. K tomu hodí se nejlépe mýdlo odofor-
mové, odoritové, dehtové a pod. Ústa buďtež
častějí vyplachována a budiž hojně užíváno
anginolových tablet, jimiž se dutina ústní ze
všech dosud známých prostředků nejlépe des-
infikuje. Pokoj buď dle možnosti tak zařízen,
aby se zamezilo ukládání se prachu. Podlah
budiž vždy čistě omyta, natřené podlahy dluž-
no vlhkým smetákem často vytírati, k čemuž
dobře hodí se patentní smetáky (ssající prach).
29
article
Zvláště na kliky dveři musíme dbáti, ty mají
býti často omývány některým roztokem des-
infckčním. Zejména v pokoji, kde má rodička
rodit, musí být zabráněno všemožně, aby se
prach nikde neusazoval a při každém pohybu
nezvířil. Zvíření prachu při porodu může za-
vinit u rodičky vznik velmi nebezpečného te-
tanu.
Zvláštní pozornost musí být věnována lož-
nímu prádlu a prádlu, kterého při porodu má
býti užito. Ale když je prádlo čisté a vyprané.
nesmi se pohazovat brzy sem, brzy tam, jak se
často děje. Vata má se opatřiti ta, která je v
krabicích již nastříhána, nebo se má zavázat
do čistě vypraných prostěradel neb. roušek.
Vaty té nemá se nikdo dotýkati a je to dlužno
vytknout, neboť často bývá sice vata pohotově.
ale kde kdo do ní sahá, často bývá v posteli
nedostatečně zabalená, v nočním stolku ote-
vřená; taková vata nemá žádné ceny, to není
potřeba kupovat vatu, to možno vzít obyčej-
nou utěrku.
Dobře se hodí ku porodu vyvařené pleny
ty zůstanou ve vodě, ve které se vařily: je-li
pak potřeba nějakého výkonu operativního.
hodí se výborně jako podložky.
Umývadla mají býti před porodem dobře
vymyta horkou vodou a roztokem odoformu
nebo lihem. Vody má být dostatečné množství
horké i studené. To ovšem platí nejen pro dobu
porodu, ale také i šestinedělí a vůbec ve všech
případech, kde se jedná o nějaké zranění.
To asi je potřeba věděti o porodnické či-
stotě. Má-li pak ten, kdo porod vede, učenío
porodnické čistotě, jak jsme svrchu řekli,
krvi, netřeba se báti nákazy při porodu.
Jsou ovšem případy horečky omladnic,
které se staly při té největší opatrnosti, ano
stanou se i v ústavech dokonale zařízených.
30
article
Vznik těchto horeček je dosti záhadný, zvláště
laiku nesnadno pochopitelný, ostatně případy
takové jsou tak vzácné náhody, jako náhodou
se státi může jakýkoli úraz.
Je však pro úplnost tohoto článku nutno
o takových případech se aspoň tolik zmíniti,
že vůbec jsou, a že není možno v těch přípa-
dech obviňovati z nějaké nedbalosti toho, kdo
porod vedl. Ten je povinen vždy jednati, jak
věda lékařská káže, když však přes to vznikla
horečka, jest příčinou toho právě ta okolnost.
že mikroby nejsou viditelné, nevíme vždycky,
odkud a kudy se do těla dostanou, zvláště že
v domácnostech nedá se provést úplná des-
infekce a sterilisace.
Pak ještě jedna věc zaslouží pozornosti.
Obecenstvo a často také i babičky porodní
spoléhají úplně na desinfekční prostředky, do-
mnivajíce se, že umytím rukou v roztoku odo-
formu nebo odoritu a pod. jsou ruce naprosto
čisté.
Takovýto náhled je přímo nebezpečný
pro zdraví lidské, neboť svádí často k lehko-
myslnému zasahování rukou do ran, nebo ke
zbytečnému a častému vyšetřování při po-
rodu, nebo se mohou vyplachováním příli
slabým roztokem škodlivé zárodky do těla
právě dostat. Mytím rukou děláme totiž to,
co vůbec proti mikrobům dělati můžeme, my
je částečně zničíme nebo oslabíme jejich účin-
nost, ale úplně mikrobů prostých rukou uči-
niti nemůžeme, leda bychom vzali k tomu
účelu tak silné roztoky, kterými bychom sice
mikroby zničili, ale zároveň své ruce popálili.
Právě z toho důvodu dobrý porodník a dobrá
porodní babička nevyšetřují při porodu vůbec,
anebo jen v případech nejnutnějších.
Běží ještě o to, jak tyto zásady porodni-
cké čistoty možno zachovávat u chudiny, kde
) Je dokázáno, že slepota většinou zaviněna
jest tím zánětem.