ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2a6dfc30-9099-11dd-a75a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 55, place 40, work 4, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. prosince 1913. Číslo 336
4 article
vovoláním ministerstva Taaffova a naším pří- hodem do Vídně, zvolen Smolka místopřed- edou, roku 1881 pak předsedou sněmovny v kteréžto důstojnosti vytrval až do r. 1893. kdy pro pokročilost věku vzdal se mandátu Byl pak jmenován tajným radou a členem sně- movny panské. Smolka byl rozeným presiden- tem perlamentu, imponující svou postavou důstojnou, jako svým chováním rozšafným. Odcházel v soukromi požívaje všeobecné sympathie a vážnosti, čemuž svědčí nejlépe smutek všech národův nad rakví jeho. Na zítří pak, v den odhalení pomníku je- ho ve Lvově, žehnáno bude jasné památce velikého syna Polsky a dobrého Slovana nejen lidem polským, ale i hojnými ctiteli v národě českém, jejž nazýval Smolka národem bratrským.
Taaffův Smolek Slovan Vídeň Lvov Polsko
5 article Pro úpravu platů učitelských.
Pro úpravu platů učitelských. Důraznost a přesvědčivost, s jakou prohlásíle všechno české organisované učitelstvo nezvratně odhodlání nastoupiti trpný odpor v práci školní mimoškolní, nebude-li mu dána zcela bezpečná zá- ruka slušné pomocí od 1. ledna, působí na všecl stranách dojmem velmi silným. Když poprvé ob- jevilo se heslo passivní resistence ve veřejnosti nescházelo těch, kdož brali věc na lehkou váhu vidouce v ohlašování odporu pouhý agitační trik Ale objevilo se zcela zřetelně, že pohrůžka passivn resistencí míněna je velmi vážně, zcela doopravdy Výkonný centrální komitět učitelský šel pa- trně do zostřené taktiky podle ncela přesně a věru dobře promyšleného plánu: Manifestačními schů- zemi probudil a zajistil úplnou solidaritu všech jednotlivců, získal pro otázku učitelskou sympatie všeho občanstva a vybudoval svými devizami v re- sistenčním časopise „V boj“, pravidelně uveřejňo- vanými, zcela přesný plán odporu. Na rozdil od jiných stavovských organisací u- činil celou otázku passivní resistence od sama po- čátku zcela průhlednou a netajil se v podstatných věcech ničím před veřejností, ponechávaje — při- rozeně — v důvěrnosti jen otázky rázu taktického. pokud jde o resistenci. Učit. stvo, jak tedy ze vše- ho patrno, nechce a nechtělo vel inost pasivní re- sistenci nijak překvapiti a nyní je zřejmo, co dříve zdálo se podivno, že vzdalo se tohoto effektu, t. j. nepříjemného překvapení, aby mohlo se sebe sva- liti všechnu vinu z těžkých následků a přesunulo odium z nevídaného zastavení intensivní práce škol- ní na ty činitele, kteři mají rozhodování o hmotné pomoci učitelům ve svých rukou.
6 article
Všeobecně se nyní uznává, že učitelstvo, ohlá- sivši zahájení passivní resistence na dlouhou lhůtu jednalo velmi vážně, promyšleně a důstojně a proto také odnikud ještě z vážné strany neozval se hlas který by učitelstvu bral jeho krajní a nezvratné odhodlání ve zlé. Došlo k všeobecnému přesvědčení, že solida rita učitelstva všech kategorií je nezborná a resi- stenční ostrá akce tak připravena, že se s ní jak s připraveným faktem počítati musí. Jak vážně je pojímáno a posuzováno odhod- lání učitelů, toho zřejmým důkazem je memoran dum okresních školních inspektorů, zaslané mini steriu vyučování. Okresní inspektoři jsou mimovolně v celét otázce silně angažováni a proto jejich projev je veliké věcné hodnoty. Došlo-li to již tak daleko. že sami školdozorci, tedy vysloveně vládní funk cionáři, uznali za nutno nejdůraznějšími slovy za stati se učitelstva a poukázali na veliké nebezpečí. jaké školní i osvětě národní z učitelského odporu hroží, je zjevno, že otázka učitelská dospěla stadia kritického, kdy sami nižší instituce státního do- zoru zavčas svalují se sebe všechnu zodpovědnost za důledky dalších průtahů.
7 article
Nikdo nebude podezírati inspektorů, že byo- proti vládní správě nadržovali učitelstvu a ličil stav učitelstva nepravdivě. Odhodlali-li se poéke in spektoři ku svému memorandu, jež je vlastně stra- šnou znaleckou obžalobou hrozných, přímo neuvěři- telných poměrů, v nichž se učitelstvo octlo, je t jen důkazem, že učitelstvo volilo cestu naprosto a jedině správnou, chce-li silným vzdorem a moc- ným odporem vymaniti se z hrozné a ponížující své bídy, když všechny mírné prostředky, všechny petice a všechno vyjednávání jeví se marnými. Četli jsme ono memorandum doslovně uveřei- něné v časopise „V boj“ a musíme doznati, že tento projev vládních funkcionářů je sensačností, pra- vým obžalobným, výstražným výkřikem, který by musil buditi všude v kulturní cizině úžas a ustr- nutí nad hrozným sociálním úpadkem učitelského stavu v nejbohatší zemi této říše a to tím spíše. poněvadž vychází z odborných úředních a vládních kruhů, které poměry podrobně znají a svými pod- pisy za věrohodnost svých údajů ručí. Co ostýchali se zeela vysvětlitelně sami učitel na svých manifestačních schůzích veřejnosti o své bídě říci, co do poslední chvíle ze stavovského stu- du ukrývali a maskovali, to vyznačilo pravými slo- vy a odhalilo memorandum inspektorů, kteří ve svých podáních nejsou zvyklí býti krasořečníkya přiodivati poznané nedostatky krásnými slovy. Inspektoři správně vystibují pravou příčinu četných sebevražd učitelských, sebevražd — z bídy. Nechtěla-li oficielní i jiná veřejnost dosud chápati celou tu tragiku učitelskou v nynější době, může se nyní z hlasu úředních oráánů poučiti, že bída
8 article
v učitelstvu je děsnější, než se komu zdá, když seznává tak drastické dokumenty sociálního poní- žení učitelského, jaké líčeny jsou v memorandu Musí-li sami inspektoři konstatovati po svých zku- šenostech zbědovanost prací umořených žen, mu- sí-li ukázati, že děti učitelovy jeví se již po ze- vnějšku nejnuznějšími mezi žáky a že dluhy, soud- ní obstávky a exekuce u učitelů jsou zjevem zcela obvyklým, pak je to příznakem tak hrozného so- ciálního úpadku učitelského, že mu není v kulturn Evropě rovno. Čhápe-li se toto do nemožnosti ochuzené a takřka zproletarisované učitelstvo nejostřejší tak- tiky a odhodlá-li se zapříti v sobě všechny ideály nemůže to nikomu více býti na podiv. Zdá se,ž konečně poznání pravého stavu proniklo i do ve- doucích kruhů státních správy, jak patrno ze slov ministerského předsedy hraběte Stůrghka, který učitelskou deputaci utěšoval sliby a varoval učitel- stvo před ohlášenou resistenci, kterou nazval sabo- táží. Ze všeho patrno, že učiteistvo již vůbec valně na sliby ani na pohrůžky vládní správy valně ne- reaguje. Aspoň české učitelstvo zůstavila slova br Stürgkha zcela klidným, jak lze z učitelského tisku a veřejných projevů souditi. Výkonný ko- mitét českých organisací odpověděl celkem velmi prostě a srozumitelně, že zná dosah a zhoubné ná- sledky resistence, ale že již ustoupiti nemůže, neustoupí, v nejostřejší taktice, nebude-li pomo zaručena v čas.
Stůrghka Stürgkh Evropa
9 article
Tento klid, s jakým nyní učitelstvo jak i mlčky a odhodlaně čeká na 1. leden, je klidem velmi významným, tichem před bouří. Když ústřed- ní výkonný komitét poznal, že dosavadní všechny schůze manifestační vykonaly svůj úkol a učitelstv je všechno odhodláno, rozhodl se zatím nesvolávati velkou manifestaci všeho učitelstva do Prahy. Pa- dají tu na váhu i ohledy na peněžní výdaje vedení správně chce před 1. lednem ušetřiti učitel- stva zvýšených nákladů. Ačkoli původně byla ve- liká demonstrace projektována na první polovici prosince, byla nyní zatím odložena. Učitelstvo chce ještě chvíli vyčkati a dáti vládě čas, jak si pů- vodně stanovíla, aby projeviti mohla slibovanou dobrou vůli skutkem. Rozhodnutí o manifestaci všeho učitelstva, která prý ná aranžována býti tak aby odlišností a původností budila sensační dojem v cizině, odložena je do sjezdu učitelských důvěr- níků, který bude konán o vánočních prázdninách v Praze. Na této schůzi dají se poslední direktivy
Praha
10 article
ústně a do té doby budou vykonány všechny po- třebné přípravy pro resistenci. Učitelstvu dostane se určitých striktních instrukci pro zahájení resi- stence a rovněž vykonají se přípravy k demonstrac všeho učitelatva v Praze i ve Vídni. Přípravy jsou v plném proudu. Vyjednává se nyní předběžně pořádání zvláštních vlaků a jiné slevy. Zřízenje odbor agitační, pořadatelský a velmi pečlivě zor- ganisováno je zpravodajství do všech evropských velkých žurnálů, kde bude o průběhu demonstrace zahájení pasivní resistence zvláštními referanty jednáno. Jisto je, že demonstrace bude pořádánav den, kdy má býti vyučováno. Takovou zatímní krátkou stávkou bude před veřejností domáci i ciz avisován odpor velmi nápadně. Již na manifestač ních schůzích po venkově a nyní opětovně nabíz se ochotně kruhy vedoucí organisovaného dělnictr posíliti učitelskou akci silnými demonstračními pro- jevy. O věci se pilně jedná a rozhodnutí bude sjezdu sjezdu důvěrnickému předloženo.
Praha Vídeň
11 article
Zdá se, že ruch klidných manifestací učitel ských již ustane. Bude ještě pořádána v ponděl dne 8. t. m. dopol. v Obecním domě v Praze schůze na níž účastní se učitelstvo středních Čech. Tan promluví učitelšti zástupci jaksi závěrečné slovo Bude to patrně poslední veřejný apell k vládě poslancům. Zbytku měsíce použíje se pak k do- končení všech příprav pro zahájení taktiky nej- ostřejší. Účitelstvo je tedy zcela odhodláno, a nedás již odvrátiti od svého rozhodnutí, nebude-li mu dána řádná pomoc včas. Chápeme joto rozhodnutí ale nechceme věřiti, že by rozvážní vůdci učitelstv dopustili, aby pasivní resistence ve škole zabájen a prováděna byla i tehdy, když by sice učitestvu dostalo se pomoci nyní za njedině dosažitelnou označoané, ale nemohlo se již počátkem roku 1914 uspokojiti učitelstvo docelá, poněvadz nebude lze dosíci celé sumy 24 mil. korun, jak proponovala komise školská. Tolik máme důvěřo- vati v rozvahu učitelstva, že nebude chtití trestati naše děti za to, co napáchala německá obstrukce Víme, že učitelstvo má právo býti krajně nedůvěřivé a lekati se provisoria, ale tolik smíme doufati, že bude také uvažováno, co je dosažitelno. Jisto je, slibovaný obnos 12 mil. naprosto nezacelí rány a neodstraní otázku učitelskou, ale učitelé mohou plně nyní po všech projevech veřejnosti doufati, že bude při nich, aby brzy dostalo se jim pomo i trvalé a účinné. Ale naproti tomu veřejnost snad může žádati, aby alespoň hrozná zbraň pasivní re- sistence byla na čas postavena k noze, přesvědčí-l se učitelstvo fakticky o tom, že rozhodující činitelé mu pomocí chtějí.
Praha Čechy Tana obecní dům
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. O výsledku společné deputace českého a německého učitelstva u místodržitele a předsedy zemské správní komi se, sděluje se, že zástupcům dostalo se ujištění, ž přáním učitelstva dostane se v nejbllzší době pro- zatímního vyřízení vřaděním 12 mílionů korun do zemského rozpočtu k účelům zlepšení učitelských platů na základě provisoria, kteréž schválila škol- ní komise zemského sněmu v roce 1912. Poněvadž výpočty komise sdělány byly tenkráte na základě dat z r. 1910 vyplývajících, bude provisorium vy- žadovati o něco více než 12 mil. korun, přes to však jest oprávněna naděje, že s výplatou zvýše- ných platů započne se již dnem 1. ledna 1914 přídavek vyplácen bude po té vždycky na měsíc napřed s řádným služným. Tato odpověď na dota- zy depulace o způsobu, jakým bude vyhověno přá- ním učitelstva, byla celkem souhlasná i na místo držitelství i v zemské správní komisi. Předseda správní komise hr. Schönborn ujistil učitelstvo, že naprosto jistou odpověď bude možno dáti v posled- ním týdnu před novým rokem. I místodržitel i před- seda správní komise vyslovili naději, že tato zprá- va bude míti uklidňující účinek na učitelstvo členové deputace byli požádáni, aby v tomto smy- slu také na učitelstvo působili. O deputací vydána byla učitelskými organi- sacemi tato zpráva: „Deputace českých a německých zemskýc organisací učitelských, sestávající z Jos. S mrt ky. B. Skály. F. Skalického, L. Popelkové cís. r. B. Leglera. Jul. Pohla a Al. Blů mla. jednala dne 6. prosince t. r. s J J. p. místodržitelem ln. Fr. Thunem, žádajíc svými mluvčími Jos.
Schönborn F Skalický L Popelka Jula Pohl Al František Thun Jos
14 article
Smrtkou a cís. r. B. Leglerem, aby pr rok 1914 projeklované provisorium bylo učitelstvu rozděleno dle oněch zásad, které byly usneseny loňského roku permanentní školskou komisí sně- movní a aby v tom směru bylo dáno brzy uspoko jivé prohlážení na veřejnost, jelikož učitelstvo konaným právě šetřením okresními školními ra- dami jest znepokojeno, domnivajíc se, že má být od tohoto postupu upuštěno. J. J. místodržitel kn Fr. Thun ve své výpovědi uvedl, že jest také jeh přesvědčením, že by učitelstvu nejlépe vyhovělo kdyby zemská správní komise řídila se při prová- dění provisoria zásadami, přijatými školskou ko- misí cněmovní, avšak upozornil, že výpočty, na jejichž základě děly se výpočty školské komise byly z r. 1910 a za 3 roky změnil se poměr, se kte- rým musí zemská správní komise počítati, tak že jest potřebí řádně vše propočítati znovu a uvážiti zdali z projektovaného obnosu bude lze hraditi náklady, jež by provedením usnesení školské ko- mise vzešly.
Smrtka Thun Francie
15 article
V době mezi vánocemi a Novým rokem bude v té věci dána na veřejnost určitá zpráva. Na to jednala depulace s předsedou zemské správní komise J. Exc. hr. Vojt. Sehönbornem tomuto jednání byli přitomní též vicepresident dv rada Stitzenberáer a místodržitelský rad K. Dostrašil. Také tu byla zdůrazněna nutnost provedení zásad školské komise. K přímému dotanu sl. L. Popelkové, zdali v provisorium pojaty jsou také industriální učitelky, dostalo se depu- taci ujištění, že i na ně jest pamatováno. Řed Pohl prohlásil, že by učitelstvo jedině tím trochu se uklidnilo, kdyby mělo určité záruky o tom, če- ho se mu dostane a že rozdělení se stane ve smyslu provisoria, navrženého školskou komisí na r. 1912 Hr. Schönborn prohlásil, že bude míti o te pěči, aby rozhodnutí o tom nejdéle do 14 dnů s stalo. Na obou místech žádala deputace, aby ae jí dostalo objasnění o tom, co má učitelstvo k oče- kávání na rok 1913. Ve věci té nedostalo se depu- taeř žádného ujetěns iteré by vzbuzovalo nějak nadkje.
L Popelka Pohl Schönborn Hradec Stitzenberáer
16 article
Němečtí agrárníci z Čech proti vypsání nových zemských voleb. Jak se „Prager Tagblatt“ od předsednictv německé agrární strany v Čechách dověděl, zaklá dá prý se zpráva českých listů, že strana zakročile u vlády o brzké vypsání nových voleb do zemské- ho sněmu, na omylu; naopak prý německá agrárn strana stojí na stanovisku, že před vyrovnáním českoněmeckého sporu by zemský sněm a tudíž také nové volby byly úplně bezúčelny a vyrovnán jenom na překážlu, K tomu podotknouti sluší, že zprávy o tom že si i německo-agrární strana v Žechách žadí brzkých nových voleb, přejaty oyly českýmni listy z listé nčmeckých, zejména „N. Fr. Presse“ tvrdil ještě v pátek, že si zvláště němečtí ageárníci přeji nových voleb zemských velmi naléhavě. Jest ovšem pravda, že pražský orgán německo-agrární strany ještě před týdnem uveřejnil nadšený úvodník zemské správní komisi na důkaz, jak se mu v trvale zalíbile. Pro nové volby a to v době co nejbližší vy
Čechy Prager Tagblatt
17 article
slovuje se na př. také včerejší „Nordböhm. Tag blatt“ velmi rozhodně, zejména proto, aby se dostalo vyrovnání do nových povolanějších něme ckých rukou. Rejdy Bundu Němců v Čechách. Minulé neděle konala se v Drážďanech schůz místních skupin, Bundem českých Němců v něme- cké říši založených. Na schůzi, svolané pražskot správou Bundu, zastoupeny byly Berlín, Vratislav Kamenice, Drážďany, Lipsko a Žitava a předmě- tem jednání bylo sjednocení říšskoněmeckých sku- pin v jednotný celek. Návrh na samostatnou řísško- německou organisaci Bundu Němců v Čechácl odmítnut, usneseno však svolávati každoročně jie společnou schůzi. Příštího roku bude tato schůe v Berlíně a svolá ji opětně pražská správa Bundu Na drážďanské schůzi prohlásil předseda p. r Pankratz z Prahy, že říšskoněmecké skupiny Bun- du nemají právě tak, jako Bund v Rakousku, jemuž prý to „bylo od rakouského ministerstva vnitr potvrzeno“, v žádném směru politický charakter Ve skutečnosti jest Bund Němců v Čechách ovšen politickým spolkem po výtce a po přednosti.
Němec Vratislav Kamenica Pankratz Čechy Drážďany Berlín Lipsko Žitava Praha Buna Rakousko Bunda
18 article
Z Moravy. Dne 6. prosince 1913.
Morava
19 article
(Políček Moravě. — Mistodržitelský národnostní klíč.) Podivné měřítko má pro českou Moravu naš vláda, ať v Brně ať ve Vidni, podivný klíč! Právě vyhlášené jmenování členů v celním poradním sboru dalo české Moravě znamenitý políček. Z Moravy do ní povoláni za členy 4 Němci, z náhradniky 3 Němci — a také jeden Čech! Takový vliv a respekt má česká Morava v c. k. minister- stvu obchodu! Z toho fakta by se měl zodpovídati náš „moravský sněm“ ve Vídni. Či ten se nestará o takové malichernosti, jako je zastoupení v důle- žitém poradním sboru celním? Kde byly instituce ostatní, k tomu povolané, které věděti musily tomto poradním sboru, a zakročily? A zakročily-li zda poslanci konali svou povinnost? Takové křikla- vé odstrkování české Moravy si přece nesmíme dáti líbiti. Či nemohly se naše strany dohodnouti na politické příslušnosti kandidátů? Snese česká Morava klidně tento nový políček? — Ostatně s tím národnostním klíčem na Moravě je také naše c. k. moravské místodržitelství velice na štíru.
Čo Morava Brno Videň český Morava Němec český Morava Němec
20 article
Nevíme, má-li již c. k. moravské místodržitelství výsledky posledního sčitání lidu, ale mohlo by se apoň na c. k. statistické centrální komisi optati, kolík je na Moravě Čechů a kolik Němců, a pak aspoň trochu tříčtvrtinovou většinu českou na Moravě respektovati. 1:3 přece není 6:6, ve kte- rémžto klíči provedeno bylo poslední jmenování konceplních praktikantů u c. k. politické správ na Moravě. Šest Němců, kteří ani všichni pořádně česky neumějí, a šest Čechů, to je trochu velká nešetrnost naproti české Moravě. My na Moravě zůstali jsme však naproti tomu chladnými. C pak my máme čas starati se o to, jaký dorost Jeho Excelence pan místodržitel na politické úřa- dy dosazují? Přecpou-li nám úřady německými praktikanty, ze kterých budou později němeči šéfové českých okresů, to nás nebaví a také ne- trápí. Budou-li němečtí praklikanti posláni do če- ských okresů, aby tam paškvil si dělali z české řeči, co pak na tom! Smutným zjevem při všem tem je, že naše veřejnost takový klič 6: 6 — ne- chává platit bez protestu, bez odporu. Tak dalek věci u nás dospěly.
Čecho Němec Morava český Morava
21 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Haličská volební oprava. Haličský sněm se dne 5. prosince šťastně sešel a v krátké, klidné schůzi zvolil 25členný výbor pr volební opravu, který za předsedníctví dra. L e zahájil hned svou práci. Vládní osnova přijata v výboru za podklad jednání a bez povšechné debaty započalo hned podrobné rokování o sporných do- sud bodech, totiž o počtu členů zemského výbor (Ukrajinci připouštějí 7 neb 11 přísedících s 2 nei 3 Malorusy, kdežto Poláci žádají 8 přísedicí s 2 Malorusy) a poměrných volbách v městskýci i venkovských volebních okresích. Vládní předloha opravy zemského zřízení volebního řádu jest ve svém celku totožná s před- lohou, která byla na jaře ujednána mezi polskou většinou a Ukrajinci, jen že místo sedmi přísedí- cích zemského výboru navrhuje jich osm. Pone- chává národní volební kurie sněmovní a Malorusůn zabezpečuje 62 členy sněmu, z nichž tři jsou viri- listé a ostatní volení poslanci ze všech kurií, vyjme obchodní komory a živnostenské spolky.
Ukrajinec Polák RakouskoUhersko živnostenský spolek Malorus
22 article
Při venkovských obcích a v dvoumandátových okresech městských překvapuje složitá procedur při volbách. Na venkově budou okresy jednoman- dátové a dvoumandátové. Tyto budou zase bud jedno- nebo dvounárodní a v každé z těchto sku- pin má se dle vládní předlohy voliti jinak. V okre- sech jednomandátových sčítá se nadpoloviční vět- šina hlasů. V okresech dvoumandátových, jež mají kromě poslanců voliti také náhradníky, postačt ke zvolení — je-li okres národnostně jednolitý — 40% hlasů pro jednoho a 30% pro druhého po- slance. Při užších volbách, kde jich bude třeba, stačí ke zvolení vůbee jen poměrná většina.V okresech dvoumandátových různonárodních (malo- rusko-polských) musí kandidát většiny obdržeti více 50%, kandidát menšiny jen 25% hlasů. Mimo to v takových různonárodních okresech voliči smějí voliti jen kandidáty předem u politického úřadu ohlášené (jako v Uhrách neb Chorvatsku) a za kandidáta se pokládá jen ten, kdo byl ohlášen aspoň 50 oprávněnými voliči téže národnosti, jako kandidát. Lístky s jiným jménem jsou neplatněl V těchto okresech volič smí voliti pouze jednoho kandidáta, kdežto v dvoumandátových okresech jednonárodních volič voli oba dva poslance a nen vázán nijakou určitou kandidátní listinou. Do- dáme-li, že v některých okresech voliči jsou roz- děleni podle národních kurii (také ve městech). shledáme, že dle nového volebního řádu skor každý volební okres bude míti jiný volební řád. což ovšem nikterak nepřispěje k zjednodušení voleh. Haličské volby do říšské rady z venkovských obcí jsou již velmi složité; do zemského sněmu budou ještě složitější. A to vše jen proto, aby s Polákům, roztroušeným po východní Haličí, zabez- pečilo co možná nejčetnější zastoupení na sněmě
Polák Uhry Chorvatsko Halič
23 article
Hr. Tísza a herna na Markétině ostrově. Bylo již oznámeno, že hr. Tisza dal prostřed- nictvím své banky vyplatiti pešťské Dopravní bance 1.400.000 korun, jež tato banka věnovala vládnímu volebnímu fondu odměnou za to, že jí vláda povolí zříditi na Markétině ostrově hernu. Psalo se tehda. že hr. Tisza tyto peníze zaplatil spolu s jedním svým přítelem z vlastních peněz. „Arb Ztg.“ do- vídá se dnes z Pešti, že hr. Tisza nemohl tolik peněz z vlastních prostředků dáti darem vládní straně, poněvadž jeho velkostatek Geszt, majíc 7400 jíter, je ocenčn v 3.5 milionů korun, ale je zatížen 3,212.610 K hypotečních dluhů. Peníze prý hr. Tíszovi skutečně dal „přitel“, ale ne jeho švak hr. Khuen-Héderváry, na něhož se ukazovalo, nýbrž bohatý majetník mlýnů a pivovarů Haggenmacher, který se před lety přistěhoval do Uher ze Švýcar v Uhrách zbohatl, je nyní mnohonásobným milio- nářem a schází mu k úplné spokojenosti jen baron- ský titul. Odpovědnost za tuto zprávu ponechá- váme prameni, z něhož čerpáme; správnost její s osvědčí, bude-li Haggenmacher za nějaký čas opravdu baronisován. K chorvatským volbám. Kromě různých politických stran přihlásili své kandidatury také někteří unionisté, kteří ne- jsou členy žádné politické strany. Jsou to dosud ministr pro Chorvatsko, hr. Theod. Pejačevié, od- boroví přednostové Fodroczy a Trpsch, vrchní župan Jakovič, býv. bán Rakodezay a hr. Mark Pejačevié, vesměs osoby, proti nimž chorv.-srbská koalice nečiní námitek, poněvadž za vlády Rau- chovy. Tomašičovy a Cuvajovy nebyly kompromi- továny.
Markétin Ztg Tisza Geszt Khuen Héderváry Jakovič Rakodezay Pejačevié Rau Tomašičův Cuvajův Hradec Pešť Uhry Švýcary Chorvatsko Tisza dopravní banka Haggenmachry Fodrocza Trpsch
24 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Relorma ruských zemstev. Zřízení gubernské a újezdné (krajské) sa- mosprávy, tak zv. zemstev, zastaralo dřív, než se dočkalo rozšíření na celou říši. Nevyhovuje již novým podmínkám a potřebám života, není už vynikajících „zemských pracovníků“ či „zemců“. Ukázala se potřeba zemské zřízení časově reformovati. Ministerstvo vnitra se z- bývá touto otázkou a chystá pro parlamenty návrh oprav. Prvou reformou bude, že zemstva pře- stanou býti výhradou šlechty a že rolníkům bude do nich zjednán širší přístup než dotud Vláda vidí nutnost tohoto rozšíření selských práv, ale obává se, že následkem toho v zem- stvech ubude intelligence a skoupost na kul- turné účely: školy, nemocnice atd. Obavy tyte vláda čeprá ze zkušenosti dosud nabyté, ale snad se časopisectvu podaří obavy její roz- ptýliti poukázáním na to, že příčina jevu, kte- rého se vláda obává, vězí v zasahování politi- ckých úřadů do selských voleb do zemstev aby se do těchto samosprávných sborů ne-
25 article
a zásluhu muže rozeznává dav jen podle zvuč- nosti jména, dle vznešenosti titulu, dle výše stupátka na společenském žebříku nebo dle záře, která vychází z límce u kabátu a z kno- flikové dirky. Na tom vždy sejde, aby podobný vnějsí efekt strhl k sobě obecnou pozornost A možno-li si představit mocnějšího účinu n vyvalený zrak širého zástupu všeho vzděla- ného světa, nežli taková cena, odnesená ze světového závodiště
26 article Modní hlídka.
Modní hlídka. (Toilety k tangu. — Střevíčky. Punčochy. — Účesy. — Zimní zába v našich dam. — Výstavka reformního obleku.) Je jen přirozeno, že nynější moda večerních tollet, která je na celé čáře ve znamení tanga dělá tomuto svému oblíbenci všemožné ústupky Nedovede být věrna dlouho, proto se snaží vy- nahraditi svou prchavou přízeň pozorností nále- žitou. Vše pro tangol platí nyní v modě večernícl a odpoledních toilet, ovšem, že s nemalým ohledem na zimní masopustní období. Především žádné korsety. Modní dáma věz nyní v hedvábných těsných trikotech, které do- dávají tělu pevnosti, ale ponechávají mu jeho pružnost a svižnost, jež jsou při tangu hlavni věcí. Jemné kombinace jsou hodně krátké, s hlu- bokými výstřihy a drží na ramenou praúzounkým proužky vyšívání, nebo jedinou úzkou vložkou- Toilcta pal má volné živůtky se širokými rukávy a sřasené sukně bez vlečky, kratší, úzké sice, ale rozstřižené aspoň do polovice lýtka. Z tohoto dů- vodu musí býti také věnována velká pozornosi úpravě nohy, jež musí být vábná od podpatk až k podvazku. Střevičky, těsně přiléhající a upevněně k noze stuhami, jež někdy ovinují celé lýtko, mají vysoké podpatky, vykládané kaméuky, nebo aspoň pod- patky odlišné barvy. Snad nikdy nepoužívalo s k jich výrobě tolik různého materiálu, jako právě nyní, kdy cílem všeho je efekt. Laková kůže,
27 article
zlaté a stříbrné brokáty, krajky nebo samet, t vše hodí se nyní obuvníkům, kteří z toho tvok opravdové chefs-d'ocuvry. Prolamované punčochy upadly už sice v ne milost mody, ale za to se dělají nyní punčochy z tak jemného pletiva, že se mohou obouti sotv čtyřikrát. Jsou v oblibě v barvě toilety nebo jej ozdoby. Na jiném místě našeho listu bylo už pře několika dny referováno o podivné modě různo barevných vlasů, kterou si vymyslili pařížšt vlásenkáři a které se ihned ujalo několik Paři- žanek, jejichž jediným zaměstnáním je prohlížet modní žurnály a oblékati se podle nich. Tatn moda bude jistě míti život jepice, ale za to možno prorokovati skvělejší budoucnost vlasu hnědému s nádechem barvy mědi, která se hodně ujímá Je to variantem klasického tizianovského vlasu Modní dámy dopomáhají svému hnědému vlasu k tomuto nádechu přidáním dvou kapek salmiaku do vody při mytí vlasu. Ale také slarší dám nyní dbají hodně na svůj účes a jakmile je jejicl vlas hodně prošedivělý, dávají si jej odbarvova- zcela, což dodává dosud svěžím obličejům zvlášt ního koketního půvabu. Loni to ostatně činily dámy mladši, zvláště dámy tmavých očí, jejich kouzlo bílý vlas zvyšoval a jistě se i letos objev tu a tam tento modní rozmar. Na plesích maškar ních budou proto hodně v oblibě bílé paruky.
28 article
Teď ještě několik slov o věci, která netýká se sice přímo mody, ale přece s ní úzce souvisí Jsou to zábavy dam při dlouhých zimních veče- rech, ruční práce, které znova jsou v oblíbě, ovšem tentokráte náležitě umělecky reformované. Pilná dáma — a která dáma není pilná? — s dobrým vkusem a úsudkem může za dlouhých zimaních večerů, zatím co její děti pracují své úlohy drobnými, snadnými, ale efektními výšivkami, neb lehoučkou uměleckou krajkou ozdobiti dětské své šaty neho drobné umělecko-průmyslové před- měty své domácnosti. Vykládati svým čtenářkám o uměleckých snahách, jež třeba při tom sledo- vati, bylo by jistě nostiti dříví do lesa, neboť u kolik let ozývají se podobná připomnínání s mí nejvíce k tomu povolaných, uměleckých. že slov i skutky umělců nevyzněly na prázdno, o tom po- učí nás pohled do rodin, kde přece už je vidě pokrok, pokud se týče vkusu, s nímž jsou ny byty zařizovány. Chci na tomto místě jen své čte- nářky upozorniti na to, že výtečný, nevyčerpatelný pramen vzorků ke svým uměleckým ručním pracím najdou ve výborném časopise „Ornamenty“ *), za jehož skutečnou cenu ručí jména jeho uměleckých spolupracovníků, jako: E. Mikanová-Urbanová, K Bufková-Wanklová, A. Eckertová. J. Novák, M Haunerová, J. Kašpárková, F. Řivnáčová- Míate- nová atd.
E Mikanová Urbanová Bufková Wanklová A Eckertová J Novák M Haunerová J Kašpárková F Řivnáčová Míate
29 article
Ženský Klub Český, veden jsa chvály a úcly hodnou snahou o refornu ženského obleku, uspo- řádal ve dnech 6.—8. prosince ve svých místno- stech výstavku „uměleckých reformních oděvů“ Výstavě předcházelo několik odborných předná- šek, dle nichž je úmyslem Ženského Klubu pro- véstí reformu našeho obleku, vzhledem k nynějš vševládnoucí módě pařížské, pokud se týče stříhu i velkého přepychu. Ale dvacet toilet, vystavených v salonu Ženského Klubu má ráz tak pařížský, že se absolutně nemůže mluviti o nějaké reforně. Naše jsou na oděvech jenom výšivky, provedené umělkyněmi opravdu zvučných jmen, jako Mika- nové-Urbanové, L. Žďárské, A. Čechové atd. P této první výstavce budou následovat v určitěm období výstavky další a pořadatelstvo si slibuje. že tak přece se časem vytváří specielně naše charakteristická móda, ale býti skoptikem, nent tu myslím hříchem. Kdyby se i někomu podařil najíti střih šatu, který by vyhovoval všem pod- mínkám a při tom byl zcela náš, jsem přesvědčena že by jej nosila jen hrstka žen, nadšených my- šlenkou, ale většina by zůstala opět věrna módě. jež se stále mění a zůstala by jí věrna právě proto, že poskytuje bohatou možnost změny. Po- ) „Ornamenty“, umělecký časopis pro žensk ozdobné práce, samostatná příloha „Našeho Smě- pu, red. E. Mikanová-Urbanová, Hradec Králové kud se ještě výstavky týče, mohla býti doplněna řadou malovaných nebo kreslených návrhů obleků jež byly by vhodně nahradily spoustu výšivek Hed batik, jež tvoří skoro většinu výstavy.
Mika Urban L Žďárský A Čecho E Mikanová Urbanová Heda batika Hradec Králové
30 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Trvalo to letos dlouho dost, než od ho přišla zpráva, že tam napad' sníh a uhodily mrazy! Stalo se tak včera, a kdo z rána vyše z domu, třeba neměl v sobě rtuť, to poznal zapial kabát těsněji a ruce vrazil do kapes Doposud to ovšem není ona pravá zima, ja drná, kdy puká zem a leží sněhu na metr .. ale je to přec jen zima, se kterou krom hez- kých, počtických jejích stránek, zimních rado- vánek a sportů, jde mnoho stínů. V tu dobu na ulicích pražských množís zubožené postavy, přibývá tetelících se dětí vysílaných na žebrotu, zjevy žalostné, nedajíe se řešiti odháněním a zakročením policie. J to lidská bída, existující od věků a na věky kotvící v stu a tisíci příčinách, nemoc nevy léčitelná. Lze jí však dle možnosti aspoň ule- vovat a zmírňovat... Tak soudí bezpočtu přemnoho lidí, o nichž se ani namnoze neví jak dobročinnými jsou a kteří ani nechtějí aby se to o nich vědělo; lidé, kteří jsou pra- vými dobrodinci dle Písma, u kterých levice opravdu neví, co činí pravice. A namnoze jsou to celé korporace a společnosti, jež bez ná roku na uznání tiše konají dílo milosrdenství Ale právě o těch chci se zmínit, neboť za- slouží si toho spíše, než celá řada jiných, časte výhradně pro svůj požitek a zábavu existují cích spolků a společků. Pod skromným názvem „Vánoční nadílky v prosincové době mihnou se o činnosti těchto korporací v tisku drobné zprávičky. Nezáleži na jménu. Často je to pouhá stolová společ nost, jež oznamuje, že podělí před Štědrým dnem šatstvem a obuví děti osiřelé nebo vů bec chudé, mnohdy značný počet. Vím, ž
31 article
nejsou to žádné sváteční šaty, ani americká moderní obuv, kterou děti dostanou; vše je prosté, ze stejné látky — ale přece je to do- brý, teplý šat, skutečně dárek nejvhodnější v množství, v jakém se rozdává, do značných obnosů jdoucí. Celý rok při svých schůzích členové ta- kových dobročinných sdružení — boháči t žádní nejsou — skládají krejcar ke krejcaru rádi a ochotně, s vědomím, že konají dobré a šlechetné dílo. Je radostno je pozorovati. když konstatují, že letos bude jim možno obléci o několik dětí více než v loni. A na- dílky jejich konec konců se neomezí na pouhé šatstvo a obuv: z pravidla vystrojí se ještě vánoční stromek a nadělí se drobotině hra- ček, aby vedle účelného bylo poskytnuto i něco dětské duši radostného. Nevím, do jaké míry nejchudší drobotína aspoň o Vánocích je podělena. Jistě však je mnoho procent dětí opravdu ubohých, jimž nedostane se vůbec ničeho. Nemohou prostě postačiti oni šlechetní lidé, kteří o své újmě a ze svého podnětu vánoční dobrodiní konají Ale je radostno, že rozmáhají se tyto snahy novými podniky a že zvláště jsou to ženy, jež horlivě působí v různých komitétech pro oša- cení chudých dítek. Přísluší a sluší především starost o ně na- šim paním a dívkám. Tyto zejména mohly by velmi mnoho užitečného vykonati pro chudé děti. Kolika nudných zábav a zbytečností se mnohdy zúčastní! Kdyby jedna každá z nic místo učení se nevkusnému tangu věnovala obnos za učení na šaty dětí nebo čas tam ztrá- vený obětovala ušití pro dítě potřebné věci. měla by tisíckráte větší zásluhu a krásnějši vědomí, než když umí tango .. Bylo by to na příklad velmi hezké, kdyby skupina děvčátek vzala si na starost po jedné pražské opatrovně. Bývám svědkem toho. když malá drůbež, roztomilá, kterou sem mat- ky zavedly, aby samy mohly jíti po práci, v-