3
masthead
7. prosince 1913. Číslo 336
4
article
vovoláním ministerstva Taaffova a naším pří-
hodem do Vídně, zvolen Smolka místopřed-
edou, roku 1881 pak předsedou sněmovny
v kteréžto důstojnosti vytrval až do r. 1893.
kdy pro pokročilost věku vzdal se mandátu
Byl pak jmenován tajným radou a členem sně-
movny panské. Smolka byl rozeným presiden-
tem perlamentu, imponující svou postavou
důstojnou, jako svým chováním rozšafným.
Odcházel v soukromi požívaje všeobecné
sympathie a vážnosti, čemuž svědčí nejlépe
smutek všech národův nad rakví jeho.
Na zítří pak, v den odhalení pomníku je-
ho ve Lvově, žehnáno bude jasné památce
velikého syna Polsky a dobrého Slovana nejen
lidem polským, ale i hojnými ctiteli v národě
českém, jejž nazýval Smolka národem
bratrským.
Taaffův
Smolek
Slovan
Vídeň
Lvov
Polsko
5
article
Pro úpravu platů učitelských.
Pro úpravu platů učitelských.
Důraznost a přesvědčivost, s jakou prohlásíle
všechno české organisované učitelstvo nezvratně
odhodlání nastoupiti trpný odpor v práci školní
mimoškolní, nebude-li mu dána zcela bezpečná zá-
ruka slušné pomocí od 1. ledna, působí na všecl
stranách dojmem velmi silným. Když poprvé ob-
jevilo se heslo passivní resistence ve veřejnosti
nescházelo těch, kdož brali věc na lehkou váhu
vidouce v ohlašování odporu pouhý agitační trik
Ale objevilo se zcela zřetelně, že pohrůžka passivn
resistencí míněna je velmi vážně, zcela doopravdy
Výkonný centrální komitět učitelský šel pa-
trně do zostřené taktiky podle ncela přesně a věru
dobře promyšleného plánu: Manifestačními schů-
zemi probudil a zajistil úplnou solidaritu všech
jednotlivců, získal pro otázku učitelskou sympatie
všeho občanstva a vybudoval svými devizami v re-
sistenčním časopise „V boj“, pravidelně uveřejňo-
vanými, zcela přesný plán odporu.
Na rozdil od jiných stavovských organisací u-
činil celou otázku passivní resistence od sama po-
čátku zcela průhlednou a netajil se v podstatných
věcech ničím před veřejností, ponechávaje — při-
rozeně — v důvěrnosti jen otázky rázu taktického.
pokud jde o resistenci. Učit. stvo, jak tedy ze vše-
ho patrno, nechce a nechtělo vel inost pasivní re-
sistenci nijak překvapiti a nyní je zřejmo, co dříve
zdálo se podivno, že vzdalo se tohoto effektu, t. j.
nepříjemného překvapení, aby mohlo se sebe sva-
liti všechnu vinu z těžkých následků a přesunulo
odium z nevídaného zastavení intensivní práce škol-
ní na ty činitele, kteři mají rozhodování o hmotné
pomoci učitelům ve svých rukou.
6
article
Všeobecně se nyní uznává, že učitelstvo, ohlá-
sivši zahájení passivní resistence na dlouhou lhůtu
jednalo velmi vážně, promyšleně a důstojně a proto
také odnikud ještě z vážné strany neozval se hlas
který by učitelstvu bral jeho krajní a nezvratné
odhodlání ve zlé.
Došlo k všeobecnému přesvědčení, že solida
rita učitelstva všech kategorií je nezborná a resi-
stenční ostrá akce tak připravena, že se s ní jak
s připraveným faktem počítati musí.
Jak vážně je pojímáno a posuzováno odhod-
lání učitelů, toho zřejmým důkazem je memoran
dum okresních školních inspektorů, zaslané mini
steriu vyučování.
Okresní inspektoři jsou mimovolně v celét
otázce silně angažováni a proto jejich projev je
veliké věcné hodnoty. Došlo-li to již tak daleko.
že sami školdozorci, tedy vysloveně vládní funk
cionáři, uznali za nutno nejdůraznějšími slovy za
stati se učitelstva a poukázali na veliké nebezpečí.
jaké školní i osvětě národní z učitelského odporu
hroží, je zjevno, že otázka učitelská dospěla stadia
kritického, kdy sami nižší instituce státního do-
zoru zavčas svalují se sebe všechnu zodpovědnost
za důledky dalších průtahů.
7
article
Nikdo nebude podezírati inspektorů, že byo-
proti vládní správě nadržovali učitelstvu a ličil
stav učitelstva nepravdivě. Odhodlali-li se poéke in
spektoři ku svému memorandu, jež je vlastně stra-
šnou znaleckou obžalobou hrozných, přímo neuvěři-
telných poměrů, v nichž se učitelstvo octlo, je t
jen důkazem, že učitelstvo volilo cestu naprosto
a jedině správnou, chce-li silným vzdorem a moc-
ným odporem vymaniti se z hrozné a ponížující
své bídy, když všechny mírné prostředky, všechny
petice a všechno vyjednávání jeví se marnými.
Četli jsme ono memorandum doslovně uveřei-
něné v časopise „V boj“ a musíme doznati, že tento
projev vládních funkcionářů je sensačností, pra-
vým obžalobným, výstražným výkřikem, který by
musil buditi všude v kulturní cizině úžas a ustr-
nutí nad hrozným sociálním úpadkem učitelského
stavu v nejbohatší zemi této říše a to tím spíše.
poněvadž vychází z odborných úředních a vládních
kruhů, které poměry podrobně znají a svými pod-
pisy za věrohodnost svých údajů ručí.
Co ostýchali se zeela vysvětlitelně sami učitel
na svých manifestačních schůzích veřejnosti o své
bídě říci, co do poslední chvíle ze stavovského stu-
du ukrývali a maskovali, to vyznačilo pravými slo-
vy a odhalilo memorandum inspektorů, kteří ve
svých podáních nejsou zvyklí býti krasořečníkya
přiodivati poznané nedostatky krásnými slovy.
Inspektoři správně vystibují pravou příčinu
četných sebevražd učitelských, sebevražd — z bídy.
Nechtěla-li oficielní i jiná veřejnost dosud chápati
celou tu tragiku učitelskou v nynější době, může
se nyní z hlasu úředních oráánů poučiti, že bída
8
article
v učitelstvu je děsnější, než se komu zdá, když
seznává tak drastické dokumenty sociálního poní-
žení učitelského, jaké líčeny jsou v memorandu
Musí-li sami inspektoři konstatovati po svých zku-
šenostech zbědovanost prací umořených žen, mu-
sí-li ukázati, že děti učitelovy jeví se již po ze-
vnějšku nejnuznějšími mezi žáky a že dluhy, soud-
ní obstávky a exekuce u učitelů jsou zjevem zcela
obvyklým, pak je to příznakem tak hrozného so-
ciálního úpadku učitelského, že mu není v kulturn
Evropě rovno.
Čhápe-li se toto do nemožnosti ochuzené a
takřka zproletarisované učitelstvo nejostřejší tak-
tiky a odhodlá-li se zapříti v sobě všechny ideály
nemůže to nikomu více býti na podiv. Zdá se,ž
konečně poznání pravého stavu proniklo i do ve-
doucích kruhů státních správy, jak patrno ze slov
ministerského předsedy hraběte Stůrghka, který
učitelskou deputaci utěšoval sliby a varoval učitel-
stvo před ohlášenou resistenci, kterou nazval sabo-
táží. Ze všeho patrno, že učiteistvo již vůbec valně
na sliby ani na pohrůžky vládní správy valně ne-
reaguje. Aspoň české učitelstvo zůstavila slova br
Stürgkha zcela klidným, jak lze z učitelského
tisku a veřejných projevů souditi. Výkonný ko-
mitét českých organisací odpověděl celkem velmi
prostě a srozumitelně, že zná dosah a zhoubné ná-
sledky resistence, ale že již ustoupiti nemůže,
neustoupí, v nejostřejší taktice, nebude-li pomo
zaručena v čas.
Stůrghka
Stürgkh
Evropa
9
article
Tento klid, s jakým nyní učitelstvo jak i
mlčky a odhodlaně čeká na 1. leden, je klidem
velmi významným, tichem před bouří. Když ústřed-
ní výkonný komitét poznal, že dosavadní všechny
schůze manifestační vykonaly svůj úkol a učitelstv
je všechno odhodláno, rozhodl se zatím nesvolávati
velkou manifestaci všeho učitelstva do Prahy. Pa-
dají tu na váhu i ohledy na peněžní výdaje
vedení správně chce před 1. lednem ušetřiti učitel-
stva zvýšených nákladů. Ačkoli původně byla ve-
liká demonstrace projektována na první polovici
prosince, byla nyní zatím odložena. Učitelstvo chce
ještě chvíli vyčkati a dáti vládě čas, jak si pů-
vodně stanovíla, aby projeviti mohla slibovanou
dobrou vůli skutkem. Rozhodnutí o manifestaci
všeho učitelstva, která prý ná aranžována býti tak
aby odlišností a původností budila sensační dojem
v cizině, odložena je do sjezdu učitelských důvěr-
níků, který bude konán o vánočních prázdninách
v Praze. Na této schůzi dají se poslední direktivy
Praha
10
article
ústně a do té doby budou vykonány všechny po-
třebné přípravy pro resistenci. Učitelstvu dostane
se určitých striktních instrukci pro zahájení resi-
stence a rovněž vykonají se přípravy k demonstrac
všeho učitelatva v Praze i ve Vídni. Přípravy jsou
v plném proudu. Vyjednává se nyní předběžně
pořádání zvláštních vlaků a jiné slevy. Zřízenje
odbor agitační, pořadatelský a velmi pečlivě zor-
ganisováno je zpravodajství do všech evropských
velkých žurnálů, kde bude o průběhu demonstrace
zahájení pasivní resistence zvláštními referanty
jednáno. Jisto je, že demonstrace bude pořádánav
den, kdy má býti vyučováno. Takovou zatímní
krátkou stávkou bude před veřejností domáci i ciz
avisován odpor velmi nápadně. Již na manifestač
ních schůzích po venkově a nyní opětovně nabíz
se ochotně kruhy vedoucí organisovaného dělnictr
posíliti učitelskou akci silnými demonstračními pro-
jevy. O věci se pilně jedná a rozhodnutí bude
sjezdu sjezdu důvěrnickému předloženo.
Praha
Vídeň
11
article
Zdá se, že ruch klidných manifestací učitel
ských již ustane. Bude ještě pořádána v ponděl
dne 8. t. m. dopol. v Obecním domě v Praze schůze
na níž účastní se učitelstvo středních Čech. Tan
promluví učitelšti zástupci jaksi závěrečné slovo
Bude to patrně poslední veřejný apell k vládě
poslancům. Zbytku měsíce použíje se pak k do-
končení všech příprav pro zahájení taktiky nej-
ostřejší.
Účitelstvo je tedy zcela odhodláno, a nedás
již odvrátiti od svého rozhodnutí, nebude-li mu
dána řádná pomoc včas. Chápeme joto rozhodnutí
ale nechceme věřiti, že by rozvážní vůdci učitelstv
dopustili, aby pasivní resistence ve škole zabájen
a prováděna byla i tehdy, když by sice učitestvu
dostalo se pomoci nyní za njedině dosažitelnou
označoané, ale nemohlo se již počátkem
roku 1914 uspokojiti učitelstvo docelá, poněvadz
nebude lze dosíci celé sumy 24 mil. korun, jak
proponovala komise školská. Tolik máme důvěřo-
vati v rozvahu učitelstva, že nebude chtití trestati
naše děti za to, co napáchala německá obstrukce
Víme, že učitelstvo má právo býti krajně nedůvěřivé
a lekati se provisoria, ale tolik smíme doufati, že
bude také uvažováno, co je dosažitelno. Jisto je,
slibovaný obnos 12 mil. naprosto nezacelí rány a
neodstraní otázku učitelskou, ale učitelé mohou
plně nyní po všech projevech veřejnosti doufati, že
bude při nich, aby brzy dostalo se jim pomo i
trvalé a účinné. Ale naproti tomu veřejnost snad
může žádati, aby alespoň hrozná zbraň pasivní re-
sistence byla na čas postavena k noze, přesvědčí-l
se učitelstvo fakticky o tom, že rozhodující činitelé
mu pomocí chtějí.
Praha
Čechy
Tana
obecní dům
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
O výsledku společné deputace českého
a německého učitelstva
u místodržitele a předsedy zemské správní komi
se, sděluje se, že zástupcům dostalo se ujištění, ž
přáním učitelstva dostane se v nejbllzší době pro-
zatímního vyřízení vřaděním 12 mílionů korun do
zemského rozpočtu k účelům zlepšení učitelských
platů na základě provisoria, kteréž schválila škol-
ní komise zemského sněmu v roce 1912. Poněvadž
výpočty komise sdělány byly tenkráte na základě
dat z r. 1910 vyplývajících, bude provisorium vy-
žadovati o něco více než 12 mil. korun, přes to
však jest oprávněna naděje, že s výplatou zvýše-
ných platů započne se již dnem 1. ledna 1914
přídavek vyplácen bude po té vždycky na měsíc
napřed s řádným služným. Tato odpověď na dota-
zy depulace o způsobu, jakým bude vyhověno přá-
ním učitelstva, byla celkem souhlasná i na místo
držitelství i v zemské správní komisi. Předseda
správní komise hr. Schönborn ujistil učitelstvo, že
naprosto jistou odpověď bude možno dáti v posled-
ním týdnu před novým rokem. I místodržitel i před-
seda správní komise vyslovili naději, že tato zprá-
va bude míti uklidňující účinek na učitelstvo
členové deputace byli požádáni, aby v tomto smy-
slu také na učitelstvo působili.
O deputací vydána byla učitelskými organi-
sacemi tato zpráva:
„Deputace českých a německých zemskýc
organisací učitelských, sestávající z Jos. S mrt ky.
B. Skály. F. Skalického, L. Popelkové
cís. r. B. Leglera. Jul. Pohla a Al. Blů mla.
jednala dne 6. prosince t. r. s J J. p. místodržitelem
ln. Fr. Thunem, žádajíc svými mluvčími Jos.
Schönborn
F Skalický
L Popelka
Jula
Pohl
Al
František
Thun
Jos
14
article
Smrtkou a cís. r. B. Leglerem, aby pr
rok 1914 projeklované provisorium bylo učitelstvu
rozděleno dle oněch zásad, které byly usneseny
loňského roku permanentní školskou komisí sně-
movní a aby v tom směru bylo dáno brzy uspoko
jivé prohlážení na veřejnost, jelikož učitelstvo
konaným právě šetřením okresními školními ra-
dami jest znepokojeno, domnivajíc se, že má být
od tohoto postupu upuštěno. J. J. místodržitel kn
Fr. Thun ve své výpovědi uvedl, že jest také jeh
přesvědčením, že by učitelstvu nejlépe vyhovělo
kdyby zemská správní komise řídila se při prová-
dění provisoria zásadami, přijatými školskou ko-
misí cněmovní, avšak upozornil, že výpočty, na
jejichž základě děly se výpočty školské komise
byly z r. 1910 a za 3 roky změnil se poměr, se kte-
rým musí zemská správní komise počítati, tak že
jest potřebí řádně vše propočítati znovu a uvážiti
zdali z projektovaného obnosu bude lze hraditi
náklady, jež by provedením usnesení školské ko-
mise vzešly.
Smrtka
Thun
Francie
15
article
V době mezi vánocemi a Novým rokem bude
v té věci dána na veřejnost určitá zpráva.
Na to jednala depulace s předsedou zemské
správní komise J. Exc. hr. Vojt. Sehönbornem
tomuto jednání byli přitomní též vicepresident dv
rada Stitzenberáer a místodržitelský rad
K. Dostrašil. Také tu byla zdůrazněna nutnost
provedení zásad školské komise. K přímému dotanu
sl. L. Popelkové, zdali v provisorium pojaty
jsou také industriální učitelky, dostalo se depu-
taci ujištění, že i na ně jest pamatováno. Řed
Pohl prohlásil, že by učitelstvo jedině tím trochu
se uklidnilo, kdyby mělo určité záruky o tom, če-
ho se mu dostane a že rozdělení se stane ve smyslu
provisoria, navrženého školskou komisí na r. 1912
Hr. Schönborn prohlásil, že bude míti o te
pěči, aby rozhodnutí o tom nejdéle do 14 dnů s
stalo. Na obou místech žádala deputace, aby ae
jí dostalo objasnění o tom, co má učitelstvo k oče-
kávání na rok 1913. Ve věci té nedostalo se depu-
taeř žádného ujetěns iteré by vzbuzovalo nějak
nadkje.
L Popelka
Pohl
Schönborn
Hradec
Stitzenberáer
16
article
Němečtí agrárníci z Čech proti vypsání
nových zemských voleb.
Jak se „Prager Tagblatt“ od předsednictv
německé agrární strany v Čechách dověděl, zaklá
dá prý se zpráva českých listů, že strana zakročile
u vlády o brzké vypsání nových voleb do zemské-
ho sněmu, na omylu; naopak prý německá agrárn
strana stojí na stanovisku, že před vyrovnáním
českoněmeckého sporu by zemský sněm a tudíž
také nové volby byly úplně bezúčelny a vyrovnán
jenom na překážlu,
K tomu podotknouti sluší, že zprávy o tom
že si i německo-agrární strana v Žechách žadí
brzkých nových voleb, přejaty oyly českýmni listy
z listé nčmeckých, zejména „N. Fr. Presse“ tvrdil
ještě v pátek, že si zvláště němečtí ageárníci přeji
nových voleb zemských velmi naléhavě. Jest ovšem
pravda, že pražský orgán německo-agrární strany
ještě před týdnem uveřejnil nadšený úvodník
zemské správní komisi na důkaz, jak se mu v
trvale zalíbile.
Pro nové volby a to v době co nejbližší vy
Čechy
Prager Tagblatt
17
article
slovuje se na př. také včerejší „Nordböhm. Tag
blatt“ velmi rozhodně, zejména proto, aby se
dostalo vyrovnání do nových povolanějších něme
ckých rukou.
Rejdy Bundu Němců v Čechách.
Minulé neděle konala se v Drážďanech schůz
místních skupin, Bundem českých Němců v něme-
cké říši založených. Na schůzi, svolané pražskot
správou Bundu, zastoupeny byly Berlín, Vratislav
Kamenice, Drážďany, Lipsko a Žitava a předmě-
tem jednání bylo sjednocení říšskoněmeckých sku-
pin v jednotný celek. Návrh na samostatnou řísško-
německou organisaci Bundu Němců v Čechácl
odmítnut, usneseno však svolávati každoročně jie
společnou schůzi. Příštího roku bude tato schůe
v Berlíně a svolá ji opětně pražská správa Bundu
Na drážďanské schůzi prohlásil předseda p. r
Pankratz z Prahy, že říšskoněmecké skupiny Bun-
du nemají právě tak, jako Bund v Rakousku, jemuž
prý to „bylo od rakouského ministerstva vnitr
potvrzeno“, v žádném směru politický charakter
Ve skutečnosti jest Bund Němců v Čechách ovšen
politickým spolkem po výtce a po přednosti.
Němec
Vratislav Kamenica
Pankratz
Čechy
Drážďany
Berlín
Lipsko
Žitava
Praha
Buna
Rakousko
Bunda
18
article
Z Moravy.
Dne 6. prosince 1913.
Morava
19
article
(Políček Moravě. — Mistodržitelský
národnostní klíč.)
Podivné měřítko má pro českou Moravu naš
vláda, ať v Brně ať ve Vidni, podivný klíč! Právě
vyhlášené jmenování členů v celním poradním
sboru dalo české Moravě znamenitý políček.
Z Moravy do ní povoláni za členy 4 Němci, z
náhradniky 3 Němci — a také jeden Čech! Takový
vliv a respekt má česká Morava v c. k. minister-
stvu obchodu! Z toho fakta by se měl zodpovídati
náš „moravský sněm“ ve Vídni. Či ten se nestará
o takové malichernosti, jako je zastoupení v důle-
žitém poradním sboru celním? Kde byly instituce
ostatní, k tomu povolané, které věděti musily
tomto poradním sboru, a zakročily? A zakročily-li
zda poslanci konali svou povinnost? Takové křikla-
vé odstrkování české Moravy si přece nesmíme
dáti líbiti. Či nemohly se naše strany dohodnouti
na politické příslušnosti kandidátů? Snese česká
Morava klidně tento nový políček? — Ostatně
s tím národnostním klíčem na Moravě je také naše
c. k. moravské místodržitelství velice na štíru.
Čo
Morava
Brno
Videň
český Morava
Němec
český Morava
Němec
20
article
Nevíme, má-li již c. k. moravské místodržitelství
výsledky posledního sčitání lidu, ale mohlo by se
apoň na c. k. statistické centrální komisi optati,
kolík je na Moravě Čechů a kolik Němců, a pak
aspoň trochu tříčtvrtinovou většinu českou na
Moravě respektovati. 1:3 přece není 6:6, ve kte-
rémžto klíči provedeno bylo poslední jmenování
konceplních praktikantů u c. k. politické správ
na Moravě. Šest Němců, kteří ani všichni pořádně
česky neumějí, a šest Čechů, to je trochu velká
nešetrnost naproti české Moravě. My na Moravě
zůstali jsme však naproti tomu chladnými. C
pak my máme čas starati se o to, jaký dorost
Jeho Excelence pan místodržitel na politické úřa-
dy dosazují? Přecpou-li nám úřady německými
praktikanty, ze kterých budou později němeči
šéfové českých okresů, to nás nebaví a také ne-
trápí. Budou-li němečtí praklikanti posláni do če-
ských okresů, aby tam paškvil si dělali z české
řeči, co pak na tom! Smutným zjevem při všem
tem je, že naše veřejnost takový klič 6: 6 — ne-
chává platit bez protestu, bez odporu. Tak dalek
věci u nás dospěly.
Čecho
Němec
Morava
český Morava
21
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Haličská volební oprava.
Haličský sněm se dne 5. prosince šťastně sešel
a v krátké, klidné schůzi zvolil 25členný výbor pr
volební opravu, který za předsedníctví dra. L e
zahájil hned svou práci. Vládní osnova přijata v
výboru za podklad jednání a bez povšechné debaty
započalo hned podrobné rokování o sporných do-
sud bodech, totiž o počtu členů zemského výbor
(Ukrajinci připouštějí 7 neb 11 přísedících s 2 nei
3 Malorusy, kdežto Poláci žádají 8 přísedicí
s 2 Malorusy) a poměrných volbách v městskýci
i venkovských volebních okresích.
Vládní předloha opravy zemského zřízení
volebního řádu jest ve svém celku totožná s před-
lohou, která byla na jaře ujednána mezi polskou
většinou a Ukrajinci, jen že místo sedmi přísedí-
cích zemského výboru navrhuje jich osm. Pone-
chává národní volební kurie sněmovní a Malorusůn
zabezpečuje 62 členy sněmu, z nichž tři jsou viri-
listé a ostatní volení poslanci ze všech kurií, vyjme
obchodní komory a živnostenské spolky.
Ukrajinec
Polák
RakouskoUhersko
živnostenský spolek
Malorus
22
article
Při venkovských obcích a v dvoumandátových
okresech městských překvapuje složitá procedur
při volbách. Na venkově budou okresy jednoman-
dátové a dvoumandátové. Tyto budou zase bud
jedno- nebo dvounárodní a v každé z těchto sku-
pin má se dle vládní předlohy voliti jinak. V okre-
sech jednomandátových sčítá se nadpoloviční vět-
šina hlasů. V okresech dvoumandátových, jež mají
kromě poslanců voliti také náhradníky, postačt
ke zvolení — je-li okres národnostně jednolitý —
40% hlasů pro jednoho a 30% pro druhého po-
slance. Při užších volbách, kde jich bude třeba,
stačí ke zvolení vůbee jen poměrná většina.V
okresech dvoumandátových různonárodních (malo-
rusko-polských) musí kandidát většiny obdržeti
více 50%, kandidát menšiny jen 25% hlasů. Mimo
to v takových různonárodních okresech voliči smějí
voliti jen kandidáty předem u politického úřadu
ohlášené (jako v Uhrách neb Chorvatsku) a za
kandidáta se pokládá jen ten, kdo byl ohlášen
aspoň 50 oprávněnými voliči téže národnosti, jako
kandidát. Lístky s jiným jménem jsou neplatněl
V těchto okresech volič smí voliti pouze jednoho
kandidáta, kdežto v dvoumandátových okresech
jednonárodních volič voli oba dva poslance a nen
vázán nijakou určitou kandidátní listinou. Do-
dáme-li, že v některých okresech voliči jsou roz-
děleni podle národních kurii (také ve městech).
shledáme, že dle nového volebního řádu skor
každý volební okres bude míti jiný volební řád.
což ovšem nikterak nepřispěje k zjednodušení
voleh.
Haličské volby do říšské rady z venkovských
obcí jsou již velmi složité; do zemského sněmu
budou ještě složitější. A to vše jen proto, aby s
Polákům, roztroušeným po východní Haličí, zabez-
pečilo co možná nejčetnější zastoupení na sněmě
Polák
Uhry
Chorvatsko
Halič
23
article
Hr. Tísza a herna na Markétině ostrově.
Bylo již oznámeno, že hr. Tisza dal prostřed-
nictvím své banky vyplatiti pešťské Dopravní bance
1.400.000 korun, jež tato banka věnovala vládnímu
volebnímu fondu odměnou za to, že jí vláda povolí
zříditi na Markétině ostrově hernu. Psalo se tehda.
že hr. Tisza tyto peníze zaplatil spolu s jedním
svým přítelem z vlastních peněz. „Arb Ztg.“ do-
vídá se dnes z Pešti, že hr. Tisza nemohl tolik
peněz z vlastních prostředků dáti darem vládní
straně, poněvadž jeho velkostatek Geszt, majíc
7400 jíter, je ocenčn v 3.5 milionů korun, ale je
zatížen 3,212.610 K hypotečních dluhů. Peníze prý
hr. Tíszovi skutečně dal „přitel“, ale ne jeho švak
hr. Khuen-Héderváry, na něhož se ukazovalo, nýbrž
bohatý majetník mlýnů a pivovarů Haggenmacher,
který se před lety přistěhoval do Uher ze Švýcar
v Uhrách zbohatl, je nyní mnohonásobným milio-
nářem a schází mu k úplné spokojenosti jen baron-
ský titul. Odpovědnost za tuto zprávu ponechá-
váme prameni, z něhož čerpáme; správnost její s
osvědčí, bude-li Haggenmacher za nějaký čas
opravdu baronisován.
K chorvatským volbám.
Kromě různých politických stran přihlásili své
kandidatury také někteří unionisté, kteří ne-
jsou členy žádné politické strany. Jsou to dosud
ministr pro Chorvatsko, hr. Theod. Pejačevié, od-
boroví přednostové Fodroczy a Trpsch, vrchní
župan Jakovič, býv. bán Rakodezay a hr. Mark
Pejačevié, vesměs osoby, proti nimž chorv.-srbská
koalice nečiní námitek, poněvadž za vlády Rau-
chovy. Tomašičovy a Cuvajovy nebyly kompromi-
továny.
Markétin
Ztg
Tisza
Geszt
Khuen
Héderváry
Jakovič
Rakodezay
Pejačevié
Rau
Tomašičův
Cuvajův
Hradec
Pešť
Uhry
Švýcary
Chorvatsko
Tisza
dopravní banka
Haggenmachry
Fodrocza
Trpsch
24
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Relorma ruských zemstev.
Zřízení gubernské a újezdné (krajské) sa-
mosprávy, tak zv. zemstev, zastaralo dřív, než
se dočkalo rozšíření na celou říši. Nevyhovuje
již novým podmínkám a potřebám života, není
už vynikajících „zemských pracovníků“ či
„zemců“. Ukázala se potřeba zemské zřízení
časově reformovati. Ministerstvo vnitra se z-
bývá touto otázkou a chystá pro parlamenty
návrh oprav.
Prvou reformou bude, že zemstva pře-
stanou býti výhradou šlechty a že rolníkům
bude do nich zjednán širší přístup než dotud
Vláda vidí nutnost tohoto rozšíření selských
práv, ale obává se, že následkem toho v zem-
stvech ubude intelligence a skoupost na kul-
turné účely: školy, nemocnice atd. Obavy tyte
vláda čeprá ze zkušenosti dosud nabyté, ale
snad se časopisectvu podaří obavy její roz-
ptýliti poukázáním na to, že příčina jevu, kte-
rého se vláda obává, vězí v zasahování politi-
ckých úřadů do selských voleb do zemstev
aby se do těchto samosprávných sborů ne-
25
article
a zásluhu muže rozeznává dav jen podle zvuč-
nosti jména, dle vznešenosti titulu, dle výše
stupátka na společenském žebříku nebo dle
záře, která vychází z límce u kabátu a z kno-
flikové dirky. Na tom vždy sejde, aby podobný
vnějsí efekt strhl k sobě obecnou pozornost
A možno-li si představit mocnějšího účinu n
vyvalený zrak širého zástupu všeho vzděla-
ného světa, nežli taková cena, odnesená ze
světového závodiště
26
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
(Toilety k tangu. — Střevíčky.
Punčochy. — Účesy. — Zimní zába v
našich dam. — Výstavka reformního
obleku.)
Je jen přirozeno, že nynější moda večerních
tollet, která je na celé čáře ve znamení tanga
dělá tomuto svému oblíbenci všemožné ústupky
Nedovede být věrna dlouho, proto se snaží vy-
nahraditi svou prchavou přízeň pozorností nále-
žitou. Vše pro tangol platí nyní v modě večernícl
a odpoledních toilet, ovšem, že s nemalým ohledem
na zimní masopustní období.
Především žádné korsety. Modní dáma věz
nyní v hedvábných těsných trikotech, které do-
dávají tělu pevnosti, ale ponechávají mu jeho
pružnost a svižnost, jež jsou při tangu hlavni
věcí. Jemné kombinace jsou hodně krátké, s hlu-
bokými výstřihy a drží na ramenou praúzounkým
proužky vyšívání, nebo jedinou úzkou vložkou-
Toilcta pal má volné živůtky se širokými rukávy
a sřasené sukně bez vlečky, kratší, úzké sice, ale
rozstřižené aspoň do polovice lýtka. Z tohoto dů-
vodu musí býti také věnována velká pozornosi
úpravě nohy, jež musí být vábná od podpatk
až k podvazku.
Střevičky, těsně přiléhající a upevněně k noze
stuhami, jež někdy ovinují celé lýtko, mají vysoké
podpatky, vykládané kaméuky, nebo aspoň pod-
patky odlišné barvy. Snad nikdy nepoužívalo s
k jich výrobě tolik různého materiálu, jako právě
nyní, kdy cílem všeho je efekt. Laková kůže,
27
article
zlaté a stříbrné brokáty, krajky nebo samet, t
vše hodí se nyní obuvníkům, kteří z toho tvok
opravdové chefs-d'ocuvry.
Prolamované punčochy upadly už sice v ne
milost mody, ale za to se dělají nyní punčochy
z tak jemného pletiva, že se mohou obouti sotv
čtyřikrát. Jsou v oblibě v barvě toilety nebo jej
ozdoby.
Na jiném místě našeho listu bylo už pře
několika dny referováno o podivné modě různo
barevných vlasů, kterou si vymyslili pařížšt
vlásenkáři a které se ihned ujalo několik Paři-
žanek, jejichž jediným zaměstnáním je prohlížet
modní žurnály a oblékati se podle nich. Tatn
moda bude jistě míti život jepice, ale za to možno
prorokovati skvělejší budoucnost vlasu hnědému
s nádechem barvy mědi, která se hodně ujímá
Je to variantem klasického tizianovského vlasu
Modní dámy dopomáhají svému hnědému vlasu
k tomuto nádechu přidáním dvou kapek salmiaku
do vody při mytí vlasu. Ale také slarší dám
nyní dbají hodně na svůj účes a jakmile je jejicl
vlas hodně prošedivělý, dávají si jej odbarvova-
zcela, což dodává dosud svěžím obličejům zvlášt
ního koketního půvabu. Loni to ostatně činily
dámy mladši, zvláště dámy tmavých očí, jejich
kouzlo bílý vlas zvyšoval a jistě se i letos objev
tu a tam tento modní rozmar. Na plesích maškar
ních budou proto hodně v oblibě bílé paruky.
28
article
Teď ještě několik slov o věci, která netýká
se sice přímo mody, ale přece s ní úzce souvisí
Jsou to zábavy dam při dlouhých zimních veče-
rech, ruční práce, které znova jsou v oblíbě, ovšem
tentokráte náležitě umělecky reformované. Pilná
dáma — a která dáma není pilná? — s dobrým
vkusem a úsudkem může za dlouhých zimaních
večerů, zatím co její děti pracují své úlohy
drobnými, snadnými, ale efektními výšivkami, neb
lehoučkou uměleckou krajkou ozdobiti dětské
své šaty neho drobné umělecko-průmyslové před-
měty své domácnosti. Vykládati svým čtenářkám
o uměleckých snahách, jež třeba při tom sledo-
vati, bylo by jistě nostiti dříví do lesa, neboť u
kolik let ozývají se podobná připomnínání s mí
nejvíce k tomu povolaných, uměleckých. že slov
i skutky umělců nevyzněly na prázdno, o tom po-
učí nás pohled do rodin, kde přece už je vidě
pokrok, pokud se týče vkusu, s nímž jsou ny
byty zařizovány. Chci na tomto místě jen své čte-
nářky upozorniti na to, že výtečný, nevyčerpatelný
pramen vzorků ke svým uměleckým ručním pracím
najdou ve výborném časopise „Ornamenty“ *), za
jehož skutečnou cenu ručí jména jeho uměleckých
spolupracovníků, jako: E. Mikanová-Urbanová, K
Bufková-Wanklová, A. Eckertová. J. Novák, M
Haunerová, J. Kašpárková, F. Řivnáčová- Míate-
nová atd.
E Mikanová
Urbanová
Bufková
Wanklová
A Eckertová
J Novák
M Haunerová
J Kašpárková
F Řivnáčová Míate
29
article
Ženský Klub Český, veden jsa chvály a úcly
hodnou snahou o refornu ženského obleku, uspo-
řádal ve dnech 6.—8. prosince ve svých místno-
stech výstavku „uměleckých reformních oděvů“
Výstavě předcházelo několik odborných předná-
šek, dle nichž je úmyslem Ženského Klubu pro-
véstí reformu našeho obleku, vzhledem k nynějš
vševládnoucí módě pařížské, pokud se týče stříhu
i velkého přepychu. Ale dvacet toilet, vystavených
v salonu Ženského Klubu má ráz tak pařížský, že
se absolutně nemůže mluviti o nějaké reforně.
Naše jsou na oděvech jenom výšivky, provedené
umělkyněmi opravdu zvučných jmen, jako Mika-
nové-Urbanové, L. Žďárské, A. Čechové atd. P
této první výstavce budou následovat v určitěm
období výstavky další a pořadatelstvo si slibuje.
že tak přece se časem vytváří specielně naše
charakteristická móda, ale býti skoptikem, nent
tu myslím hříchem. Kdyby se i někomu podařil
najíti střih šatu, který by vyhovoval všem pod-
mínkám a při tom byl zcela náš, jsem přesvědčena
že by jej nosila jen hrstka žen, nadšených my-
šlenkou, ale většina by zůstala opět věrna módě.
jež se stále mění a zůstala by jí věrna právě
proto, že poskytuje bohatou možnost změny. Po-
) „Ornamenty“, umělecký časopis pro žensk
ozdobné práce, samostatná příloha „Našeho Smě-
pu, red. E. Mikanová-Urbanová, Hradec Králové
kud se ještě výstavky týče, mohla býti doplněna
řadou malovaných nebo kreslených návrhů obleků
jež byly by vhodně nahradily spoustu výšivek
Hed
batik, jež tvoří skoro většinu výstavy.
Mika
Urban
L Žďárský
A Čecho
E Mikanová
Urbanová
Heda batika
Hradec Králové
30
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Trvalo to letos dlouho dost, než od ho
přišla zpráva, že tam napad' sníh a uhodily
mrazy! Stalo se tak včera, a kdo z rána vyše
z domu, třeba neměl v sobě rtuť, to poznal
zapial kabát těsněji a ruce vrazil do kapes
Doposud to ovšem není ona pravá zima, ja
drná, kdy puká zem a leží sněhu na metr ..
ale je to přec jen zima, se kterou krom hez-
kých, počtických jejích stránek, zimních rado-
vánek a sportů, jde mnoho stínů.
V tu dobu na ulicích pražských množís
zubožené postavy, přibývá tetelících se dětí
vysílaných na žebrotu, zjevy žalostné, nedajíe
se řešiti odháněním a zakročením policie. J
to lidská bída, existující od věků a na věky
kotvící v stu a tisíci příčinách, nemoc nevy
léčitelná. Lze jí však dle možnosti aspoň ule-
vovat a zmírňovat... Tak soudí bezpočtu
přemnoho lidí, o nichž se ani namnoze neví
jak dobročinnými jsou a kteří ani nechtějí
aby se to o nich vědělo; lidé, kteří jsou pra-
vými dobrodinci dle Písma, u kterých levice
opravdu neví, co činí pravice. A namnoze jsou
to celé korporace a společnosti, jež bez ná
roku na uznání tiše konají dílo milosrdenství
Ale právě o těch chci se zmínit, neboť za-
slouží si toho spíše, než celá řada jiných, časte
výhradně pro svůj požitek a zábavu existují
cích spolků a společků.
Pod skromným názvem „Vánoční nadílky
v prosincové době mihnou se o činnosti těchto
korporací v tisku drobné zprávičky. Nezáleži
na jménu. Často je to pouhá stolová společ
nost, jež oznamuje, že podělí před Štědrým
dnem šatstvem a obuví děti osiřelé nebo vů
bec chudé, mnohdy značný počet. Vím, ž
31
article
nejsou to žádné sváteční šaty, ani americká
moderní obuv, kterou děti dostanou; vše je
prosté, ze stejné látky — ale přece je to do-
brý, teplý šat, skutečně dárek nejvhodnější
v množství, v jakém se rozdává, do značných
obnosů jdoucí.
Celý rok při svých schůzích členové ta-
kových dobročinných sdružení — boháči t
žádní nejsou — skládají krejcar ke krejcaru
rádi a ochotně, s vědomím, že konají dobré
a šlechetné dílo. Je radostno je pozorovati.
když konstatují, že letos bude jim možno
obléci o několik dětí více než v loni. A na-
dílky jejich konec konců se neomezí na pouhé
šatstvo a obuv: z pravidla vystrojí se ještě
vánoční stromek a nadělí se drobotině hra-
ček, aby vedle účelného bylo poskytnuto i něco
dětské duši radostného.
Nevím, do jaké míry nejchudší drobotína
aspoň o Vánocích je podělena. Jistě však je
mnoho procent dětí opravdu ubohých, jimž
nedostane se vůbec ničeho. Nemohou prostě
postačiti oni šlechetní lidé, kteří o své újmě
a ze svého podnětu vánoční dobrodiní konají
Ale je radostno, že rozmáhají se tyto snahy
novými podniky a že zvláště jsou to ženy, jež
horlivě působí v různých komitétech pro oša-
cení chudých dítek.
Přísluší a sluší především starost o ně na-
šim paním a dívkám. Tyto zejména mohly by
velmi mnoho užitečného vykonati pro chudé
děti. Kolika nudných zábav a zbytečností se
mnohdy zúčastní! Kdyby jedna každá z nic
místo učení se nevkusnému tangu věnovala
obnos za učení na šaty dětí nebo čas tam ztrá-
vený obětovala ušití pro dítě potřebné věci.
měla by tisíckráte větší zásluhu a krásnějši
vědomí, než když umí tango ..
Bylo by to na příklad velmi hezké, kdyby
skupina děvčátek vzala si na starost po jedné
pražské opatrovně. Bývám svědkem toho.
když malá drůbež, roztomilá, kterou sem mat-
ky zavedly, aby samy mohly jíti po práci, v-