1
masthead
7. prosince 1913. číslo 336.
4
article
dostal žádný probudilý rolník. Tím dosaženo
že selští členové zemstev bývají pro vše a prot
všemu, pro co a proti čemu je politické „na-
čalstvo“, a to je vždycky něco nekulturněho
nebo zpátečnického. Rusko má již dosti pro-
budilých a přiměřeně vzdělaných rolníků, kteři
zakládají rolnické školy a čítárny a pod. Tyto
dobré živly selské budou reformě zemstev spo-
lehlivou oporou, jen je třeba, aby k nim vláda
měla důvěru.
Zemstva, nedávno zavedená na Sibiři, vý-
borně se osvědčují zásluhou právě selských
členů. A sibířští sedláci jsou týž lid, který
je v evropském Rusku. Jestliže sibiřští sedlác
jeví čilý smysl i pro samosprávu, i pro kul-
turné úkoly, není možná, aby ho neměli sedlác
evropského Ruska.
Rusko
Sibiř
5
article
živý anachronismus.
I v Rusku samém zjevy podobné pravoslavné
mu arcibiskupovi varšavskému Nikolajovi pů-
sobí dojmem živého anachronismu. Zaznamenal
jsme své doby jeho řeč o nutnosti poruštění všech
obyvatelů říše ruské, říše asi o 100 různých náro
dechl
Ve středu opět promluvil varšavský arcibiskup
v státní radě ruské. Jednalo se o povolení potřeb-
ných výdajů na plat učibelům náboženství různých
církví ve vojenských školách. Proti tomu vystoupil
varšavský arcibiskup s velkým ohněm: Žádají se
peníze na učení různých „jinověrců“, ale není pří-
mo řečeno, kterých. Možno pod tím rozumět i mo-
hamedány, budhisty, pohany. Ale zákon boží jest
jen jeden pro všechny lidi: zákon křesťanský. Zá-
kon, který zavádí učení jiné víře do státních in-
stitucí, znamená pěstování jinověrců a rozkolníků
přechod z toho stavu, který se nazývá snášenlivosti
ve víře, anebo prostě snášenlivostí ve státě, k rov-
nosti s pravoslavnou církví. V Rusku jen pravo-
slavná víra může býti státní a jen ona smí požívati
různých státních výsad. Ale tyto výsady nesmějí
se rozšiřovati na ta vyznání, která jsou toliko tr-
pěna a podle své podstaty částečně popírají kře-
sťanství, částečně je kazí. Ruská pravoslavná vláda
proto nesmí státními prostředky podporovati tato
vyznání a činiti je rovnými v důstojnosti s pravo-
slavím. To by bylo urážkou pravoslavné církve
krokem vpřed k odluce církve od státu, k prohlá-
šení ruského státu bezkonfesním, to jest proniknu-
tím do Ruska moderní Francie
Ale ani státní rada nedbala na tento středo-
věký protent proti rovnoprávnosti vyznání a větši-
nou 81 proti 65 hlasům přijala původní návrh
odhlasovaný již hosudarstvennou dumou.
Nikolaj
Rusko
Francie
6
article
Politická kríse ve Francii.
Ani senátor Dupuy, důvěrník presidenta Poin-
caré a bývalý člen jeho kabinetu, nebyl s to, aby
překonal obtíže, jež se staví v cestu utvoření no-
vého ministerstva. Dupuy jednal v pátek odpoledne
s čelnými politiky jako s Ribotem, Barthouem,
Bourgeoisem. Clemenceauem a Doumerguem, v 7.
hodin však prohlásil žurnalistům, že nemůže po-
sud nic sděliti o možnosti utvoření kabinetu, načež
se odebral do Elysejského paláce a zpravil presi-
denta republiky o všeobecné náladě. Ani včerejší
jeho úsilí o zabezpečení pevného podkladu pro
novou vládu však nemělo výsledku a proto odmatl
nabídku sestaviti kabinet.
Se členy Caillauxovy strany Dupuy formálno
vůbec nevyjednával. Tato strana byla také příči-
nou, že Ribot odmitl utvořiti kabinet. Ze své roz-
mluvy s Caillauxem nabyl prý totiž Ribot přesvěd-
čení, že dohoda s t. zv. „železnými 150“, jak se
nazývají stoupenci Caillauxovi ve sněmovně, byla
by možna jen s podmínkou, že se příští ministerský
předseda zaručí, podati v senátě otázku důvěry pro
schválení beze změny sněmovnou přijatého zákon
o dani z příjmu. Tak určitou přípověď však se
Ribot zdráhal učiniti.
Tato podminka radikálů byla ovšem učiněna
jen vzhledem ke kombinaci, aby bylo utvořene
koncentrační republikánské ministerstvo. Pokládá
se totiž za vyloučeno, že by mohlo býti utvořene
ministerstvo přímo ze strany Caillauxovy, poně
vadž jedním z hlavních jejích cílů je zmaření tří
leté vojenské služby
Vicepresident poslanecké sněmovny Puech
vyličuje v „Matinu neblahé finanění následky
způsobené tím, že sněmovna odmítla požadavek
Barthouovy vlády, aby renta nové půjčky byla
osvobozena od veškerých daní. Vysvítá z toho, že
každý projev vládní nebo parlamentní, jenž se
zdá ohrožovati rentu, má zhoubný účinek na kursy.
Dupuy
Poin
Ribot
Barthou
Bourgeois
Clemenceau
Doumergu
Caillauxův
Caillaux
Barthouův
Francie
Elysejský palác
poslanecký sněmovna
7
article
Před 6 lety měla trvalá 3%ní renta kurs 105.25.
nyní pak klesla na 85. Kdyby státní renty byly
zbaveny nebezpečí zatížení, a kdyby důvěra vě-
řitelů státu nebyla otřásána, bylo by národní bo-
hatstvi vzrostlo o několik miliard. Stát sám by při
tom měl nepoměrně větší výhody, než mu zjedné
Počet je snadný. Kdyby trvalá 3ní renta
byla nezdanitelností kuponu zbavena veškeré oba-
vy, byla by jistě asi al pari, a půjčka 1300 mil.
by mohla býti vydána za kursu 98 místo asi 84.
jak bude nyní nutno. To znamená, že, by se dostalo
1300 milionů, bude nutno vypůjčiti si nominální
kapitál asi 1450 milionů, tudíž o 150 milionů více
Bude nutno platiti ročně na úrocích z tohoto kapi-
tálového dodatku 41/2 milionu. Konečně, kdyby se
přikročilo k amortisaci a kdyby renta opět stoupla
asi na pari, musel by stát vyplatiti dodatek 150
dař.
hrne se ze školky. Slečny učitelky-opatrovní-
ce, jejichž starostlivá péče a láska k dětem je
obdivuhodná a neodměnitelná, mohly by vy-
právěti celé kapitoly o ubohosti dětí těch
nesmírné radosti jejich, když o Vánocích po-
dělují je šatečky, trochou ořechů a cukrovím
Je prý něco nevýslovně dojemného v tom-
to aktu a kdo mu byl přítomen, nikdy nezapo-
míná příštím rokem něčím přispěti.
Čtu právě, že komitét pražských i vino-
hradských dam budoucí neděle pořádá v Ná-
rodním domě vinohradském „Den sirotků“
aby z výnosu bazaru umožněna byla poku
možná největší nadílka dětí, které nemají mat
ky nebo otce, tedy dvojnásob ubohých a chu-
dých. Je to myšlenka krásná, vší podpory
hodná a snad se nemýlím, řeknu-li, že v těeh
dnech všechna soucitná a dobrá srdce se tu
sejdou.
Vánoce
Ná
rodní dům
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Plukovník Gainnard, správce technických
prací Panamského průplavu — dle berlínských
zpráv — zemřel sešílev.
—Požár skladiště. Z Prešpurku, 6. pro-
since. Dnes odpoledne vypukl ve skladišti rakou-
ské paroplavební společnosti velký požár, jenž
ztrávil 10.000 pytlů mouky v ceně 300.000 K.
= Vichřice a vánice. Z Curychu, 6. pro-
since. »N. W. Tgbli.« V posledních 24 hodinácn
přiněsly vichřice velké spousty sněhu v celém
Švýcarsku blíže severozápadních Alp. Na elektri-
ckých drahách byla způsobena značná škoda.
Všude chybí elektrický proud, takže továrny ne-
mohou pracovati a clektrické dráby jezditi.
— Falešné směnky. Z Vidně, 6. prosince.
Před několika dny učinila hr. Ryszezewská na
policii trestní oznámení na svého synovce hr.
Mlodeckého, poněvadž ji ošidil o 62.000 korun.
Hr. Mlodecki, který do konce listopadu bydlilv
elegantním vídeňském hotelu, vystavil na tetu
falešné směnky za 62.000 K. Peníze pak prohýřil.
Hr. Ryszezewská nechtěla jeden z falešných ak-
ceptů zaplatiti, načež hrabě zmizel z Vídně a
odejel, jak se zjistilo do Mnichova. Hr. Mlodeck
je 42 let stár.
Gainnard
Požár
N W
Mlodecký
Ryszezewská
Prešpurk
Curych
Švýcarsko
severozápadní Alpy
Hradec
Vídeň
Mnichov
velký požár
9
article
milionů. A sťejná operace by se prováděla pokaždé
kdyby stát apeloval na úspory občanstva. Naprot
tomu daň, kterou někteří stůj co stůj chtějí zatí-
žiti rentu, vynesla by nanejvýš 20 milionů, takže
by ani neuhradila ztráty státu při zamýšlené půjčce
1300 milionů.
Z Paříže, 6. prosince. (K. k.) Jean Dupuy
přijel v 1 hod. 30 min. do Elysejského paláce
prohlásil presidentu Poincaréovi, že nemůže
Převzíti nabízený mu úkol, protože nenaše
nutné podpory ke zřízení ministerstva republikán-
ského sdružení
Ve 2. hod. byl přijat prenidentem ve slyšen
Léon Bourgeois a ve 3 hod. 15 min. povolán
do paláce Elysejského Doumergue. Presiden
nabídl mu, aby sestavil kabinet. Doumergue od
poví během zítřka.
Z Paříže, 6. prosince. (K. k.) Jean Dupuy pro-
hlásil v intervievu, že osobnosti, jichž se dotazoval
byly ochotny osobně ho podporovati, ale neměly
k tomu souhlasu vůdců svých stran.
Dupuy
Léon Bourgeois
Paříž
Elysejský palác
Elysejský Doumergue
10
article
Následky událostí v Saverne.
Výslovně projevený nesouhlas říšského sněmu
s kancléřem v otázce savernské sice kancléře ne-
povalil, poněvadž německá říšská ústava v tom
směru jeví velkou mezeru ve smyslu moderních
ústavních názorů. Říšský kancléř je závislý jen na
císaři, nikoli na říšském sněmu, a v daném případě
patrně padá více na váhu poměr císařův k armádě
jako výrazu jeho moci, než poměr k občanstvu
Morální tíha většiny 293 hlasů proti 54, což, pře-
neseno na voliče, znamená asi 10,200.000 voličů.
kteří jsou s kancléřem nespokojeni, kdežto jen
1.800.000 voličů jeho prohlášení schvaluje, dopadá
však přece na šl. Bethmanna-Holiwega nepříjemně.
neboť oslabuje jeho autoritu jak doma, tak zvláště
vůči cizině, a proto dějí se dosti podivné pokusy.
jaksi oklikou omlouvati, vysvětlovati a smiřovati
Chef říšské kanceláře, státní podsekretář
Saverne
11
article
Wahnschaffe, byl v pátek u vůdců občanských
stran. Spahna, dra. Oertla, Payera a šl. Schönaich-
Carolatha, i hovořil s námi o stanovisku říšského
sněmu proti kancléři. Při tom řekl, že říšský
kancléř byl v posledních dnech tělesně indispono-
ván a proto jen naznačil události, o nichž mohl
říšskému sněmu podati zřetelnější zprávu. V tomto
směru prý bude učiněno také ofictosnt
prohlášení. Císař prý již před několika dny
rozhodně již dávno před počátkem projednávání
interpelací v říšském sněmu, zaslal dva listy, jeden
říšskému kancléři, druhý generálu šl. Deimlingovi
Obsah obou listů směřoval prý k tomu, že v ojsko
se musí rozhodně držeti v rámci zá-
konů a býti ve styku s civilními úřady. Několik
dní na to, na počátku tohoto týdne, zaslal prý cí-
sař generálu šl. Deimlingovi druhý list, v němž
mu nařídil, aby do Saverne vyslal ně-
jakého konciliantního generála, jenž
měl události ve všech směrech vyšetřiti a zjednati
spojení mezi vojenskými a civilními úřady. Státní
podsekretář Wahnschaffe dále naznačil, že jak
plukovnik 5l. Reutter. tak poručík sl
Forstner mají býti odstraněni. Zdali
budou jen přeložení, nebo prostě propuštění, závisí
prý na výsledku vyšetřování generála Kühna.
Oertl
Payer
Wahnschaffe
Forstner
Kühn
Saverne
12
article
Z Berlína, 6. prosince. (K. k.) Časopisy jsou
celkem spokojeny s výsledkem konferencí v Do-
nešinkách, zejména se zatímním přeložením sa-
vernské posádky: prohlašují, že přeložení tote
může vyloučití každý další konflikt mezí občan-
stvem a vojskem.
Z Berlína, 6. prosince. (K. k.) Jak se dovídá
„Tágliche Rundschau“, ujistil císař Vilém
říšského kancléře v Donešinkách
výslovně svou plnou důvěrou. V za-
svěcených kruzích má se za to, že v nejbližší době
vydáno bude císařovo osvědčení, kterým projeví
se ve vší veřejnosti důvěra císaře ke kancléři.
Z Berlína, 6. prosince. (K. k.) Na denním p-
řádku příští schůze říšského sněmu, která koná
se v úterý, nalézá se první čtení rozpočtu, které
bylo přerušeno interpelacemi o událostech v Sa-
vernt.
Z Berlína, 6. prosince. (K. k.) „Lokalanzeiger“
uveřejňuje tuto depeši podtajemníka elsasko-
lodrinského Zorna 5l. Bulach jako odpověď k do-
tazu tohoto časopisu: „Nemám nyní již naprost
žádného důvodu, abych požádal za propuštěnou.
Ze Savernu, 6. prosince. (K. k.) Odpoledn
opustil pěší pluk zdejší posádku, ubíraje se n
evičiště v Hagenau, resp. v Bitschi. Táhl na ná-
draží po selninách. Setninu s praporem a hudhou
vedl poručík 3l. Schadí. Plukovník 3l. Reutter
nebyl v čele svého pluku, nýbrž odjel z bytu
přímo na nádraží. Poručik 3l. Forstner je prý ne
mocen a odjel rovněž.
Vilém
Zorn
Odpoledn
Forstner
Berlín
Tágliche Rundschau
13
article
Deputace německých lékařů
Deputace německých lékařů
z Čech ve Vídni.
(Z kruhů lékařských.)
Pod timto záhlavím přinesly české denníky
(i „N. L.“ zprávu z Vídně, že v ministerstvu že-
leznic zakročila deputace německých lékařů
Čech spolu s německými poslanci, aby místo ná-
městka šéfa-lékaře u české severní dráhy, které
bylo dosud stálou državou Němců, bylo obsazeno
Němcem. Kromě „državou“ opírala deputace po-
žadavek svůj tvrzením, že u c. k. české sev. drá-
hy je z 18 lékařů 15 čechů. Deputace předloží
záležitost říšskému spolku německých lékařův
Čechách.
Němec
Čechy
Vídeň
14
article
K tomu je třeba přičiniti několik poznámek
U c. k. české severní dráhy není 18 lékařů.
nýbrž 34 lékařů. Z počtu toho připadá na Čechy
13. na Němce 21. Z těchto 34 lékařů zařaděno je
6 do úřadnických hodnostních míst, čili mají větši
plat. Z těchto 6 lékařů jsou 4 Němci a 2 Češi. Šeí-
lékař je Němec, jeho zástupce také Němec. Ob
působi v Praze. Když před 3 roky přecházela tato
soukromá dráha do správy státní, byl šéflékařem
Němec a jeho zástupcem Čech, který místo to již
11 let zastával. A tu bez ptaní a ohližení se na
český „Besitzstand“ byl tento český zástupce šéfa
jednoduše odstraněn a misto bez konkursu.
bez respektování lékařského dobrozdání o úřadní
kvalifikaci tohoto českého lékaře obsazeno mladým
lékařem Němcem, který u dráhy sloužil teprve
5 let.
Nyní opět bez konkursu, bez vyžádání si po-
sudku o kvaliřikaci z nejkompetentnějších pražských
lékařských úřadních míst, dříve než dosavadní šéí-
lékař Němec odešel do pense, posazeno toto ně-
mecké protekční dítko na jeho místo, při tom po-
minutí čeští zasloužili a výtečně kvalifikovaní lé-
kaři s 10—28letou službou, z nichž dva více než
10 let byli zástupci šéflékařů. A nyní přichází sbor
německých poslanců, přichází zemská lékařská
organisace a přichází i říšská organisace, a rekla-
muje pro sebe jako udržavu“ i místo, které před
3 roky českému lékaři bylo vyrváno! Panu Schrei-
nerovi se nedivíme, ale co měl co dělat v depu-
taci pan dr. Gruss? Pan dr. Gruss, předseda Svazu
lékařských organisaci v Rakousku? V této orga-
nisaci jsou Poláci, tušíme i Slovinci a česká lékař-
ská organisace má s ní smluvní poměr
Panu dru. Grussovi adresujeme toto: Český
národ a s ním čeští lékaři neuznávají žádnou drža-
vu, žádný „Besitzstand“. Český národ žádá pr
Němec
Čech
Schrei
doktor
Gruss
Polák
Čechy
Praha
Rakousko
svaz lékařský organizace
16
article
své příslušníky spravedlnost a čeští železniční l
17
article
kaři žádají obsazování míst veřejným konkursen
podle kvalifikace.
Chcete-li nějakou proporci pro pojem spra-
vedlnosti úřadnictva v říši, nemůže tato býti jiná
než poměr obyvatelstva v Čechách
Při c. k. české severní dráze je 34 lékařů:
Čechách je 36.8% Němců, 63.2% Čechů: Podle to-
hoto klíče mělo by být plných 12 německých
plných 21 českých lékařů (to je dohromady 33
na třicátého čtvrtého podle přibližně stejného
zlomku mají obě strany stejné právol. A co jest
nyní? Poměr docela opačný: 21 Němců, 13 Čechů
A dále: Do vyššího úřadnického platu zařaděnýc
je 6. Rozděleny jsou dnes obě národnosti opět v
obráceném poměru, než jak by mělo být. Češi by
měli být 4. Němci 2 — a jsou Němci 4 a Češi 2.
Při tom šéf-lékař Němec, jeho substitut Němec —
a má-li se aspoň substitutem státi Čech, jdou do
Vídně a tam tvrdí, že je při c. k. české severní
dráze z 18 lékařů 15 Čechůl Ale dejme tomu, že
to je mýlka novin a že páni chtěli říci, že je v
celé Praze z 18 železničních lékařů 15 Čechůl An
— a to docela neprávem, protože jich má býti
16 a Němci v nejlepším případě jen 2, protože
nejlepším případě — počítáme-li pražské Němce
jen v užší Praze (bez předměstí) napočíláme jich
sotva 85, a žák obecné školy si spočítá, že 29
z 18 nejsou tři, nýbrž ne celé dva! Že se oháníme
místní statistikou? Ano, oháníme. Pane dre. Grussi
— ve Vídni jsou tři ředitelství drah českým úze-
mím probíhajících v délce 3114 km a není tam
český lékař ani jediný
Čech
Němec
Čecho
Čo
Čechůl
Gruss
Čechy
Vídeň
Praha
Praga
Čechůl an
km
18
article
Manifestační schůze protestní
Manifestační schůze protestní
učitelstva středních Čech
sdruženého v zemských organisacích.
koná se v pondělí dne 8. prosince 1913 o pů
10. hod. dopol. v Praze ve Smetanově sále Obee
ního domu u Prašné brány.
PORAD
Zahájení schůze.
Situace úpravy platů učitelských. Referuje
V. Moravec.
Projevy.
Beseda učítelská v Praze.
Krajinský odbor Zemské ústř. jednoty učitel-
stva měšť. škol českých
Organisace učitelek ručních prací
V Moravec
Čechy
Praha
Smetanův
19
title
Spolek českých učitelek v Praze.
Praha
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K hnutí v knihtiskařském průmyslu
v Rakousku. Následkem passivní resistence
prováděné po několik týdnů v tiskárnách ve
Vídni a některých zemích, dána byla ve všech
tiskárnách v Rakousku všemu personálu včer
v sobotu čtrnáctidenní výpověď a tím prove-
dena výluka. Vyjmuty byly v Čechách na zá-
kladě dohody s organisací zaměstnavatelskou
pouze některé závody, v nichž s
tisknou denní listy, avšak pomocni-
ctvo těchto závodů dalo včera samo z roz-
kazu organisace pomocnické 14denní vý-
pověď, přes to, že se měly tiskárny o proza-
tímním cenníku vyjádřiti do 10. t. m. —
Z Vídně, 6. prosince. Všichni sazečí vídeňští.
kteří nejsou zaměstnání u novin, dali dnes
večer výpověd.
— Česko-budějovické vyrovnání v Ná-
rodní radě české. V minulých dnech konaly
se v Národní radě české za předsednictví
úřadujícího místopředsedy poslance dra. K.
Baxy informační porady o pávrzích zákonů
pro sněm království Českého, jimiž by měl)
býti upraveny poměry obou zemských národ-
ností jednak v místní obci, jednak v okresním
zastupitelstvu v Českých Budějovicích, jakož
zejména také poměry obecného školství tam-
ního. Poradám těmto byli přítomni osobně
mistní říšský poslanec Frant. Vodňanský, ve
druhé pak vůdce Čechů budějovických dr.
K Baxa
František
Vodňanský
Čecho
Rakousko
Vídeň
Čechy
Český Budějovice
21
article
Aug. Zátka, který byl místním poslancem tam-
ním na sněmu království Českého plných 35
let. Oba pánové tito podali v důvěrné poradě
N. R. č., k níž byli za účelem informace při-
zváni jednak zástupci den. tisku pražského.
jednak i odborní znalci a také zástupce místní
česko-budějovické oposice proti návrhům do-
tyčným, zevrubná vysvětlení pohnutek a věc-
ného obsahu osnov vyrovnávacích za necby-
čejné pozornosti a neutuchajícího zájmu ve-
škerých četně shromážděných účastníků z řad
poslaneckých i ostatních národních pracovní-
ků. Věcné debaty zúčastníli se vedle pp. dra.
Zátky a posl. Vodňanského pánové: posl. dr
Baxa, dvorní rada dr. Čelakovský, posl. dr
Franta, J. Exc. posl. dr. Fiedler, red. J. Gre-
gora z Č. Budějovic, red. Hejret, posl. Choe
posl. dr. Kramář, posl. dr. Masaryk, člen pan-
ské sněmovny vrch. řed. dr. Mattuš, proi
Maxa, vládní rada dr. Metelka, red. G
Moudrý, vrchni rada dr. Pilař, dr. Přemysl
šámal a předs. Svazu sněmovního A. Švehla
Po zevrubných věcných debatách usneseno
pověřiti zvláštní komisi odborných znalců po-
sudkem osnov navržených, načež informativ-
ní porada díkem obětavým pp. zpravodajům
i všem účastníkům posl. dr. Baxou skončena.
Aug
Baxa
doktor
Čelakovský
Franta
Fiedler
J Gre
Hejret
Kramář
Masaryk
Mattuš
Maxa
Metelka
Moudrá
Pilař
šámal
Švehla
Č . Budějovice
Český plný 35
ský sněmovna
svaz sněmovní A
22
article
— České národní shromáždění svolán
bylo předsednictvem Národní rady české
k obvyklému výročnímu zasedání na neděli
dne 14. prosince v 10 hod. dopoledne do velké
zasedací síně Staroměstské radnice v Praze
K této důvěrné schůzi valného sboru Národní
rady české mají výhradně přístup jen osob-
nosti, jimž byly vydány na jejich jméno legi-
timace s pozvánkou, kterou nutno se při vstu-
pu vykázati. Dožádané korporace zašletež svo
odpovědi neodkladně Národní radě česk
v Praze (Františkovo nábřeží 10).
— Správný úsudek. Obchodní Listy, orgár
Zemské jednoty obchodních gremií v král. Če-
ském v posledním čísle píší v poznámce
k projevům obchodních gremií pro čestnou
dohodu česko-německou: „Tisk strany agrár-
ni, národně-sociální a státoprávně pokrokové
obořil se nejprudčeji a svrchovaně neslušně
na Jednotu a na jeji fukcionáře pro tuto
akci. (To bylo před 6 týdny.) — Nyní agrární
a radikální poslanci hrozí vládě obstrukcí
bude-li dále řešení otázky vyrovnací pro-
tahovati. — Strany tyto potíraly naši akci
k brzkému rozřešení krise směřující. A ted
nutí vládu, aby akci urychlila. To si dlužno
uvědomiti.“ — Vláda mohla opravdu až dosu
vymlouvati se nejen na Němce, nýbrž i na
radikální české strany. Že dnes pro navázání
jednání je doba o mnoho nepřízni v ějš
a že zbůhdarma byl ztracen vhodný čas, že
česká otázka byla odsunuta za rusínskou —
Němec
Praha
Františkův nábřeží
Český národní shromážděný
národní rada
staroměstský radnice
23
article
na tom mají s české strany také vinu ti, kdo
nepřáli navázání dohodovacího jednání, k ně-
muž radila naše strana a vůbec všichni seri-
osní lidé a k němuž radilo všechno obchod-
nictvo i živnostnictvo.
— Proti kulturní samostatnosti české
Z České Akademic pro vědy, slovesnost
umění se nám píše: „České Slovo“ přineslo
dne 5. t. m. v článku nadepsaném „Proti kul
turni samostatnosti české“ zprávu, že dle pří
pisu c. k. ministerstva kultu a vyučování má
se zvaní oficielních delegátů ruských společ-
ností a institutů díti budoucně výhradně ce-
stou diplomatickou a nikoli přímo Českou
Akademií. Zprávu tuto opravujeme dle auten-
tického pramene. C. k. ministerstvo vyučo-
vání dalo zmíněným přípisem, svědčícím všem
akademiím a vysokým školám rakouským, n
vědomí pouze přání ruské vlády.
— Otázku přeložení nebo národnostního rozdě
lení vysoké báňské školy v Příbrami posunuje tisl
německý nápadně do popředí. Krajinský tisk ně-
mecký řeší otázku, kde bude zřízena německá
škola ještě dříve než bude rozřešena otázka zá-
sadní — totiž národnostní rozdělení. Jeden lis
chce ji míti v Ústí n. L., druhý v Mostě. Tolik je
jisto, že německá města v uhclném revíru severo
západočeském vedou mezí sebou urputný zápas
tuto školu. V boji o národnostní rozdělení aka-
demie příbramské uplatňují se v poslední dobe
radikálně němečtí její posluchači. „Nordběhm. Tag
blatt“ má ve včerejším čísle z Vídně dopis, jenž
líčí nynější stav celé té otázky: vyjímáme z něho
tyto zajímavé podrobnosti: „Představenstvo něme-
cko-nacionálního svazu obdrželo od výboru něme-
ckých posluchačů vysoké báňské školy dopis,v
Příbram
Most
Vídeň
Český Akademic pro věda
24
article
němž se protestuje proti odkladu přeložení této
školy. V dopisu je zejména vyslovován odpor prot
jakémukoliv dalšímu zdokonalování akade-
mie příbramské. Rektorát její totiž žádá na míni
sterstvu práce přestavbu důlně-technické labora-
toře, proti čemuž se němečtí posluchačí pochopi-
telně vyslovují, poněvadž nové přístavby by mu
sily mimořádně překážeti přeložení nebo rozdělen
akademie.“ Vídeňská informace citovaného list
končí povzdechem, že „bohužel, je málo nudějo
na to, že by staré přání „Deutschböhmen“ po pře-
ložení báňské akademie brzo se splnilo. Méně
proto, že — jak vláda se vymlouvá — německá
města jsou nesjednocena v otázce příštího umístění
akademíe, jako spíše pro to, poněvadž Čechové
všemi svými prostředky vzpírají se pokroku v o-
tázce přeložení, při čemž mají vlivné partneryv
ministru Trnkoví a v sekčním šéfu Homan-
novi. A Čechové nechtějí ani přeložení ani roz-
dělení přibramské akademie jedíně proto, jelikož
její čeští posluchači potřebují německých vysvěd-
čení, aby obdrželi místa, což by mělo konec, kdy-
by příbramská báňská vysoká škola po rozdělení
byla čistě českou.“ Hloupé povídačky! Německá
vysvědčení nehrají v této otázce naprosto žádné
úlohy, poněvadž závody montanní hledají dobre
pracovní sily a ne německá vysvědčenít Co
absolventů české techniky s českými vysvěd-
čeními je ozdobou německých podniku
průmyslových jen na základě výborné
osobní kvalifikace! Ale je dobře, že „Nord-
böhm. Tagblatt“ doznal, hlavním motorem snah
německých posluchačů báňské akademie příbram-
ské jest strach o — chlebíček. . . Pro č eske
jejich konkurenty je to velmi cenně doznání.
Čecho
Homan
Nord
25
article
— XI. sjezd českoslovanské strany soclálně-
demokratické bude dnes zahájen v Praze a po-
trvá tři dny. Včerejší večerník „Práva Lidu“ plše
o tomto sjezdu pod příznačným titulem „Největš
česká strana“ a v obsahu tohoto článku provádí
důkaz, že česko-slovanská strana sociálně-demo-
kratická skutečně je největší stranou politickou
českém národě. K svému tvuzení dochází na pod-
kladě těchto číslic: Dle výsledků voleb říšských
stojí za touto stranou přes 350.000 voličů, to jest 35
procent národa, tedy v 6timilionovém národě če-
ském přes 2,000.000 hlav. Kromě Finů v žádněm
národě světa nedosahuje sociální demokracie ta-
kového procenta hlasů jako v národě českém. Poli-
tických organisací má 2431, odborové měly r. 1912
členů 107.263; příjem těchto činil 2,341.080 K, jmě-
ní 2,034.651 K. O činnosti strany v lidu svědčí tate
data: za poslední dvě léta pořádala strana
Čechách 27.903 veřejných i důvěrných shro-
máždění. Politických listů má 34, z toho tři den-
níky, odborových listů 38, jiných 13, úhrnem tedy
85 časopisů. Dále má strana 265 družstev s 39.83
členy. Členské podily činí 1,507.493 K, vklady čle-
nů 1,570..491 K; tržba v nich činila r. 1912 obno
21.709.706 K, z čehož čistý zisk obnášel 486.395 k
„Právo Lidu“ praví ve svém článku, ze sjezd jehe
strany zaslouží pozornosti celé české veřejnosti
s čímž souhlasíme. Předložili jsme těchto několil
číslic k úvaze zejména vrstvám středostavovským
— Němce v čechách schvátila Roseggerovsk
horečka. Noviny jejich bouří na švédskou akademii
že Petru Roseggerovi odepřela Nobelovu literárn
cenu, pročež Němci v Čechách dělají, co umějí
Fina
Němec
Rosegger
Nobelův
Praha
Čechy
26
article
Městská rada ve Vrehlabí usnesla se dne 22
listopadu jmenovati ulici, dosud zvanou Dolnobran-
skou třídou Roseggerovou. „Zámyslně“
dokládá k tomu „Věstník Krkonošský“, „vybrána
třída, vedoucí ke sousední obci Branné, kudy če-
ský živel v pádu potřeby do Vrchlabí nejvíce při-
chází. Pojmenování toto však níjak nepřispěje k
průkazu, že Vrchlabí jesí městem pouze výhradně
německým: změna tato nebude míti žádného vlivu
na další vývoj silné a dobře organisované české
menšiny.“ Jsme věru zvědavi, co Roseggerovská
horečka ještě přinesel
— Pražští Němcí oslavili včera v kasině sedm
desáté narozeniny svého vůdce, továrníka Alexan
dra Richtra, zvláštní slavností, při níž pověsil
v zrcadlovém sále vedle obrazu dra. Schmeykal
obraz oslavencův, načež předseda kasina Forch-
heimer velebil zásluhy Richtrovy o němectví
Praze tím způsobem, že řekl o Richtrovi, že je du-
chem z ducha Schmeykaloval Oslavenec řekl ve
své odpovědi, že si přeje, aby jeho obraz v zrcadlo-
vém sále kasina pravil příštím pokolením, že „jest
jejich povinností být a zůstat Němci, jako byli je-
jich otcové. Nechť Však nikdy nezapomínají, že
nejlepší zdobou pravého německého muže je
smysl pro svobodu a pokrok“. Jistě by-
chom si i my Čechové přáli, aby Němci pražšt
měli smysl pro svobodu a pokrok, ovšem i nás
Čechů. Až dosud toho smyslu nem ěli.
— Americký vyslanec v balkánských státech
JJak se s námi sděluje, byl nově jmenovaný vy-
slanec Spojených států severoamerických K. J
Vopička přijat ve slavnostní audienci králem ru-
munským Karolem, čímž jeho činnost byla oficiáln
zahájena. Neobyčejná nádhera při tomto slavnost-
ním aktu je důkazem, jakou důležitost přičítajív
Rumunsku hospodářským stykům se Spojenými
státy. Z Bukurešti odebéře se vyslanec do Sofije
do Bělehradu, aby nastoupení svého úřadu ozná-
mil.
Roseggerův
Alexan
Richter
Richtrův
Němec
Čecho
K J Vopička
Karol
Vrchlabí
Praha
Rumunsko
spojený stát
Bukurešť
Sofijá
Bělehrad
Němce
27
article
— Vědecké vyznamenání. Jak se dovídáme,
byl právě p. univ. prof. dr. K. Domin zvolen n
rok presidentem mezinárodní akademie pro rost-
linnou geografii (LAcademie intern. de la Geo-
graphie Botanique), jejíž sidlo jest ve Francii; mezi
presidenty této vynikající instituce vědecké vystří-
dali se v posledních letech mimo jiné Sir David
Prain, ředitel největší bot. zahrady v Kew u Lon-
dýna, a vrchní tajný rada dr. A. Engler, profesor
berlinské university a ředitel botan. zahradyv
Dahlemu. Z Rakušanů jest ovšem prof. dr. K. Do-
min prvním, jemuž se dostalo této cti.
— Odhalení pomníku Františka Smolky. Ke
slavnosti odhalení pomníku velikého polského stát-
níka, upřímného přítele českého národa a býv. pre-
sidenta sněmovny říšské rady Františka Smolky
ve Lvově, dne 8. prosince 1913 konané, zaslán byl
presidentu města Lvova Josefu Neumannovi, jakož-
to předsedovi komitétu pro zbudování pomníke
na základě usnesení rady městské ze dne 2. pro-
since 1913 blahopřejný list a zároveň učiněno opa-
tření, aby jménem města Prahy položen byl na nově
odhalený pomník vavřinový věnec.
— Jednota českých Hilologů v Praze pořádala
na počest 60. narozenin dvor. rady prof. dra. Jos.
profesor
doktor
K Domin
jít le geo
Prain
A Engler
Rakušan
Smolek
Josef Neumann
Francie
Kew
Lon
Lvov
Praha
rada městský
český Hilolog
28
article
Krále slavnostní schůzi za velmi hojného úča-
stenství jak z kruhů studentských, tak profesorů
gymnasijních i universitních. Schůzi zahájil sta-
rosta Jednoty prof. Groh oznámením, že došly
blahopřejné přípisy a telegramy od sboru profesor-
ského gymnasia ve Strážnici, od někdejšího profe-
sora oslavencova p. vlád. rady Žlábka, univ. profe-
sorů Heyrovského a Frant. Krejčího, univ. biblio-
tekáře Jos. Truhláře, vlád. rady Neuderta a škol.
rady V. O. Slavíka. — Starosta Jednoty prof. Grol
vzpomenul neprve zásluh Králových o Jednotu.
zvláště v období rukopisného boje. Dvacet let řídi
klasiclou část „Listů filologických“. Potom oceňu-
je význam Králův pro vědu filologickou vůbeca
českou lteraturu vědeckou zvláště. Se stanoviska
obecně filologického jsou zvláště významná badání
rukopisech Platonových, jež po počátečním od-
poru dobyla si obecného uznání a Královi získala
čestný doktorát university v Andrewa. Druhý vý-
značný obor Králův a zároveň jeho životní díl
jest prozkoumání řecké a římské matriky, v čemž
došel přesně prokázaných výsledků. V poslední
části řeči ocenil prof. Groh vyníkající vlastnosti
Králových universitních přednášek. Král byl té
organisátorem vědy filologické, háje vždy zásadu.
že český učenec má psáti vždy česky, a sám tak
činil i na úkor své známosti v cizině. Pozornosti
nejširších kruhů zasluhují skvělé a ryzí překlady
antíckých dramat, známých obecenstvu i z Národ-
ního a Vinohradského divadla. Řeč prof. Groh
provázena obecným souhlasem. Pak promluvil proí.
profesor
Groh
Heyrovský
František
Truhlář
V O
Grol
Králův
Platonův
Král
Strážnice
Neudert a škola . rada
29
article
Smetánka o významu Králově pro bohemistiku
Nejprve účastnil se Král boje rukopisného, při-
druživ se mužně ke Gebaurovi. Pravdivost thesí
jím hájených není menší než mravní cena jeho vy-
stoupení. Potom pracoval Král o českém huma-
nismu, oceňuje důkladně význam humanistů če-
ských, píšících latinsky. Hlavně však věnoval Král
svou energii české prosodii. Obšírná jeho práce,
která bohužel nemohla vyjíti knižně a jest uložen
v „Listech filologických“ (1893—98 ve výtahu ve
Světové knihovně), s nesmírnou důkladností pro-
bírá umění prosodické a jeho theorie v čoštině
od prvních dob českého básnění až do sklonku
stol. 19. Výsledek jest, že jedině oprávněný princ
v češtině jest přízvuk, jehož theorii Král přesně sta-
novil. Při tom ukázal na pravou povahu působení
Jungmannova v prosodických sporech a prvnív
Čechách studoval českou výslovnost methodou ex-
perimentální. Je-li tato vedlejší činnost oslaven-
cova tak vysoce cenná, jak vynikajícím zjevem jesk
Král v celém svém vědeckém významu! Ze srdce
mu přejeme stejně úspěšné působení pro dlouhou
— bohdá — dobu budoucí.
— Mistodržitel kn. Thun dnes večer odjel d
Vídně.
— Expositury c. k. okresního hejímanství. V
Vlašimi expositura zahájila dne 2. prosince slav-
nostním způsobem svoji činnost. Správcem expo-
situry je c. k. okresní komisař dr. Jarosl av
Hendrych. — V Přelouči stalo se tak rovněz
slavnostním způsobem. Správcem expositury téte
je dr. Zeli nka.
Smetánka
Král
Jungmannův
Thun
doktor
Jarosl
Hendry
Čechy
Vídeň
Vlašim
Přelouč
30
article
— Obec pražská pro zmírnění nezaměstnanosti.
Včera konala se na radnici staroměstské praesi-
dlální komise, jíž předsedal náměstek starosty p.
cís. rada Schrötter. Schůze zúčastnili se měst. radný
Jirousek, dr. Baštýř. Ševd. Novotný, obec. starší
dr. Langer, vrch. ředitel chudinského ústavu E.
Fatka a zástupcové veškerých úřadů a podniků
obeeních. Zprávu podával magistrátní rada Wald-
stein. Předmětem jednání byly požadavky, předne-
sené praesidiu deputací nezaměstnaného dělnictva.
Požadavky tyto v podstatě znělyt 1. Budiž prove-
deno sčítání nezaměstnaného dělnictva za součin-
nosti odborových organisací. 2. Budiž neodkladně
přikročeno ku provádění nouzových prací, urče-
ných pro dobu pozdější. 3. Budiž věnováno 15.000
až 20.000 K na podporu nezaměstnaných, zejména
ženalých, v době předvánoční. 4. Do rozpočtu na
r. 1914 budiž zařaděn přiměřený obnos na pojištění
proti nezaměstnanosti. 5. Rodiny nezaměstnaných
dělníků buďtež stravovány v obecních kuchyních
po dobu zimní. 6. Budiž znovu naléháno na to, aby
započato bylo se stavbou budov universitnícha
české techniky. S obcemi předměstskými buďtež
podniknuty všechny kroky pro zmírnění nezaměst-
nanosti. Zpravodaj v obšírné zprávě podal přehled
dosavadních opatření, která již letos učinila obee
pražská pro potlačení nezaměstnanosti. Otázkou
sčítání nezaměstnaných zabývala se již rada měst-
ská a dospěla ku přesvědčení, že by náklad na
ně byl zbytečně vydán, ježto stav nezaměstnanosti
nynější, o níž se vlastně jedná, podstatně se změní
než sčítání by bylo provedeno, a že by lépe bylo
obnosu toho užíti jinak ve prospěch nezaměstna-
ných. Práce tak zv. nouzové se provádějí,
a to nejemn práce nutné, ale i takové, které bylo.
Jirousek
doktor
Baštýř
Novotná
Langer
E Fatka
chudinský ústav
rada Wald
31
article
možno odložiti, s jejichž prováděním však zapo-
čato bylo přece již nyní, aby jen nezaměstnanosti
se ulevilo. Na pojištění dělniciva pro nezaměstna-
nost pamatováno v rozpočtu obnosem 25.000 K.
ovšem s podmínkou, že k tomuto zřízení přispějí
i obce předměstské, ježto obec pražská jest toho
názoru, že otázku tohoto pojištění nutno řešiti
v rámci příští Velké Prahy. Rovněž v příčině stra-
vování nezaměstnaných a jejich rodin učiněno opa-
tření, aby rodiny nezaměstnaných dostávaly obědy
v obec. kuchyních. Veškeré petice o přikročení ke
stavbě universitních budov a budov české tech-
niky zůstávají dosud bez úspěchu, ač nedávno
vyřízení jich bylo urgováno. Také ministerstvo
železnic bylo požádáno, aby s dodávkami pamato-
valo na král. České a zejména též na Prahu. No-
vým by tedy byl požadavek peněžní podporv. Roz-
pravy zúčastnili se předseda c. r. Schrötter, m..
dr. Baštýř. Ševd. Jirousek, Novotný, obec. staršt
dr. Langer, ředitel ústavu práce p. Projsa a st. r.
Matějovský a řed. měst. sadů Skalák. Vysloveno
všeobecně po zkušenostech z let dřívějších zásadní
přesvědčení o nevhodnosti rozdílení peněžních
nedour. Padě městské pak doporučeno: Budiž při-
kročeno ke zřízení pojišťovny pro nezaměstnanost
Schrötter
doktor
Baštýř
Jirousek
Novotná
Langer
Projsa
Matějovský
Skalák
Praha
Velká Praha