ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 2a9d4990-9099-11dd-abed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 34 celkem · entity: person 115, org 13, place 29, work 13
1 masthead
Strana 18.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. prosince 1913. Číslo 336.
4 article
na př. nejsou předsíně, kde jeden nevětraný příbýtek je útulkem rodičům i dětem, kd není umyvadel, kde není na chléb, natož pak na odoform a vatu. Čtenář je asi zvědav, jak tuto otázku rozluštím. Nerozluštím. Bez pe- něz tuto otázku nerozluští nikdo. Dokonalé zdravotnictví stálo by jistě mnoho peněz, ale peníze ty by nesly dobré úroky v podobě zdatného, zdravého národa. Pak ještě něco schází ku provádění zdra- votnictví, a to je dobrá vůle. Pořízení asylu pro rodičky, a šestinedělky, po případě zří- zení četnějších porodnic třeba při nemocni- cích, zařízení porodnické polikliniky nebyle by tak nákladné, ale kdo to má zařídit? Chud na to nemají a bohaté, kteří mají k tomu i moc ty to netlačí. Dr. Chvojka.
Chud doktor Chvojka
5 title
Školství.
6 article Národní školství v Čechách v r. 1912
Národní školství v Čechách v r. 1912 Pomocných tříd pro málo nadané neb neplnosmyslné děti je 20 (15 v okresích če- ských, 5 v německých). Výsledky jejich jsou vesměs utěšené a jest si přáti, aby se jejich počet rozmnožil co nejrychleji a aby byly také zřizovány kázeňské třídy pro mládež zpustlou a třídy závěrné pro děti, jimž bylo odmítnuto přijetí do měšťanských škol pro chatrný prospěch neb pokročilý věk. Rozvoh těchto speciálních tříd, jež jsou sociálně nut- ným doplňkem národního školství, rázem by stoupl, kdyby země, jež dnes jim odpírá finan- ční podpory, změnila své stanovisko. Jest ne- pochybno, že k tomu dojde a dojíti musí. Na strádající mládež pamatováno jest ústavy pro hluchoněmé, 2 ústavy pro slepé 7 ústavy pro slabomyslné, jakož i 18 útulnam a polepšovnami. Pro drobotinu do šesti let jest 411 mateř- ských škol s 1031 pěstounkou a 28.085 dětmi. dále 163 opatroven s 359 pěstounkami 12.587 dětmi a konečně 92 jesle; ústavů těchto celkem příbývá (r. 1907: 326, 170, 64). V ma- teřských školách mají německé okresy pře- vahu absolutní i relativní opatroven a jesk je zase více v okresích českých. Dětí jestv obojích okresích na těchto ústavech stejně, takže v německých okresích je návštěva re- lativně vyšší. Mládež školní povinnosti odrostlá má k použití 29 pokračovacích kursů průmyslo- vých a 144 hospodářské. Ony jsou z velké části v německých okresích (23). tyto opět okrasích českých (119); souvisí to se způso- bem zaměstnání obyvatelstva. Obojích kursů přibývá, třeba zvolna (r. 1907: 10, 129); rych- lejšímu tempu vadí obyčejně nedostatek pe- něžitých prostředků (zřizování je dobrovolné obce, okresy i země nejsou k němu nuceny) v dřívějších dobách též málo sil odborně vzdě- laných. Po této poslední stránce se poměry lepší, ježto jsou každoročně pořádány státn Žursy pro odborný výcvik učitelstva.
národní školství v Čechy
7 article
Jednoroční učebné kursy (všeobecně vzdělávací t. zv. čtvrté třídy), při měšťanských školách jšou 64. Přírost od loňska je 6; za po- sledních 5 let přibylo jich o třetinu. Jest to ovšem jistě pořád v poměru k počtu měšťan- ských škol a k skutečné potřebě malé číslo. ale jest viděti, že vědomí jejich důležitost proniká i dnes, když hlavní činitel finanční. země, upírá jim podpory, tak že jsou svou dobrovolnou ekistencí odkázány na obětavost obcí a okresů; stát dává kursům subvenci. K vydání jednotné učebné osnovy pro ně, jez je má postaviti na pevnější základy, dosud nedošlo, ač se to od několika let připravuje. Soukromé školství v Čechách podléhá celkem málo změnám. Obecné školy soukromé s právem veřejnosti jsou 163 (před 5 léty 168), z čehož českých 97 (99) a něme- ckých 66 (69). Značná část těchto škol je v území druhého zemského jazyka (47 českých v německých okresích a 18 německých v če- ských okresích). Škol bez práva veřejnost jest 46 (r. 1907. 41). z toho 22 české a 24 ně- mecké. Soukromé školy obecné jsou víc než ze dvou třetin smíšené a to jednotřídní dvoutřídní; u těch, jež slouží jen jednomu po- hlavi, převládají dívčí nad chlapeckým (47:12). Soukromé měšťanské školy o právu ve- řejnosti jsou 22 (2 chlapecké a 20 dívčích). z toho 8 českých. Bez práva veřejnosti jsou (1—3), vesměs německé. Tabulka pověděla by více, kdyby uváděla také vydržovatel soukr. škol. Vysvětlila by se tím též číselná převaha škol dívčích nad chlapeckými, jež ne- pochybně padá na konto škol při ženských klášteřích. Viděli bychom též, zdali ještě w jakém počtu jsou v Čechách zastoupeny ná boženské školy israelitské, jež v dřívějšíci dobách, jsouce německé, byly v českých kra jinách germanisačním činitelem ne bezvý- znamným.
Čechy český 97
8 article
Nejvýznačnější části celé výroční zprávy jsou data o mládeži školou povinn a jinavšťěvující. Všech dětí ve věku plovinném školou (od 6.—14. roku věku) bylo v Čechách koncem r. 1912 celkem 1,157.810 (r. 1911: 1,157.653, r. 1910: 1,161.380. r. 1907: 1,143.780, r. 1900: 1,105.142). Z nich bylo chlapců 580.712, děvčat 577.098. V če- ských okresích je z toho dětí 706.923, v něme- ckých 450.887. Číslice tyto jsou do jisté míry nápadny Předně jest pozoruhodno, že proti loňsku po- čet dětí se téměř nezvýšil, proti předloňsku dokonce klesl. Také stoupnutí za posledních pět let je poměrně malé, činiť jen 14.000 dětí Úvážíme-li, že podle výsledků sčítání lidu za léta 1900 a 1910 obyvatelstva přibývá v Če- chách ročně průměrně o 45.000 a že dobrou šestinu obyvatelstva činí školní mládež, shle- dáváme, že by přírostek dětí školních měl býti mnohem větší. Jest však dále zajímavý ještě jiný zjev. Děvčat jest v posledních lé- tech méně než chlapců, třeba jen o pramálo; také tento poměr nesouhlasí s poměrem obo- jiho pohlaví v zemi, kde má ženské pohlaví nad mužským číselnou převahu. Naskytají se tu tudiž statistikům zajímavé otázky, na něž nutno reačovati uspokojívým vysvětlením. Z počtu veškeré mládeže školou povinné navštěvuje veřejné školy měšťanské 110.032
Čechy
9 article
děti (59.862 chlapci a 50.170 děvčat), veřejné školy obecné 1,001.688 (495.473 + 506.215). soukromé školy měšťanské 2485 (232 + 2253) soukromé školy obecné 19.192 (7196+ 11.996) Do vyšších a odborných škol dochází z této mládeže 17.518 dětí (15.040+2478), domácího vyučování požívá 868, vyučováno býti nemůže pro těžké vadý tělesné nebo duševní 360 (344 hluchoněmé, 87 slepých, 1390 slabomysl- ných a 1785 zmrzačených). Zdravých dětí zu- stává bez vyučování v celých Čechách jen 105. Kulturně potěšitelným faktem z těchto číslic je docházka mládeže ve věku školou povinném do škol vyšších a odborných. Dětí těch přibývá (r. 1907: 12.714) a jmenovitě po- čet dívek, jež se tohoto vyššího vzdělání účastní, významně roste (r. 1907: 1120, r. 1910. 1938, r. 1912: 2478). Mimo ony děti ve věku školou povinném byly koncem r. 1912 ve veřejných školách ná- rodních ještě také děti věku toho nedosahu- jící (1201, dále též takové, které tam chodily po vypršení školní povinnosti buď dobrovolně (6058) neb z donucení proto, poněvadž nedo- sáhly propuštění ze školy pro špatný prospěch (44). S těmi všemi činí počet všeho ža- ctva na veřejných školách národ- ních 1,119.023 (560.128 chlapců a 558.895 dí- vek): české okresy vykazují tu 686.767, ně- mecké 432.256. Žactva je v celku o málo více než loni (1,117.926) a než před 5 lety (1,116.061); co bylo řečeno o skrovném pří- rostku mládeže školou povinné v posledních letech, plati i o žactvu a to tím více, ježto na př. r. 1910 i 1909 bylo žactva více než le- tos (1,127.975 příp. 1,129.811).
Čechy + 2253 + 11.996 + 2478
10 article
Veřejné národní školy s českou vyučovac řečí navštěvuje z tohoto celkového počtu 700.758 dětí, v německých školách je 418.265. Poměr dětí na obojích školách je 62.62: 37.38. Je to pro českou stranu od loňska vzrůst 0.165. Vzrůst je trvalý, ač v jednotlivých le- tech ne stejně značný; od r. 1907 činí 3/49 Že jest tu, je lehko vysvětlitelno; vždyť ani nyní nedosahuje číselný poměr obojího žactva pravého poměru národnostního v zemi, zůsta- vuje o 0.6 za nim. Tento schodek, zdánlivě malý, dává při milionovém počtu všeho žactva úctyhodné číslo půl sedma tisíce českých dětí Kde jsou tyto děti? Jest snad plodnost na če- ské straně menší než na německé, mají Češi méně dětí než Němci? Statistika ukazuje opak! Či jest více dětí českých ve školách soukromých než dětí německých? Také tato domněnka je lichá, vždyť mají Němci soukro- mých škol a tudíž i žactva na nich poměrně více než my! Zbývá jen jediná možnost: hle- dati děti ty v německých školách. Zdali je tato cesta správná, není těžko uhodnouti. Jest však ještě z tabulek vidětí jednu po- těšitelnou věc mimo tento vzrůst českých děti v zemi. Českému živlu přibývá stále dětív německých okresích. České školy v něme- ckých okresích mají 19.545 dětí, německé ško- ly v českých okresích 5551. Srovnáním s daty minulých let (r. 1911: 18.584 a 5181, r. 1910. 17.718 a 5607, r. 1907: 11.894 a 7425). shledá- me, že v těchto cizojazyčných okresích počet českých dětí neustále vzrůstá, počet dětí něm. spíše klesá. Kéž jest správným vysvětlení, že roste uvědomění českých rodičů v německých krajích a že ubývá v českém území rodičů ně- meckých nebo takových, jež dávají německým školám přednost.
Čech Němec Český škola
11 article
Ze všeho žactva učí se 165.939 druhému zemskému jazyku (v čes. okresích 144.996, německých 20.943). Na 393 obecných školách zavedena je všeobecná úleva ve školní do- cházce, jíž je zúčastno 7820 žáků; mimo to po- žívá 67.624 dětí na 4481 škole úlevy t. zv. spe- ciální, jednotlivcům poskytované. Za nedba- lé posílání dětí do školy uloženo bylo ro- dičům nebo jejich zástupcům 30.936 trestů, ze dvou třetin vězením, ostatek penězi; výnos pokut činil nad 40.000 K. Kromě toho ve 221 případě dožadovaly se školní úřady proti nim přispění opatrovnického soudu. Další část výroční zprávy je věnována statistice učitelstva. Na veřejných obec- ných školách působí vlastních učitel (mimo učitele náboženství a učitelky ženských ručních prací) 15.466 a 3464 učitelek. Na ve- řejných školách měšťanských jest učitelů 2475 a učitelek 938. Jest přírozeno, že učitelstva přibývá, jako přibývá škol a tříd; počet jeho na obecných školách stoupl od loňska o 302. za poslední pětiletí o 1123, na měšťanských školách o 72 příp. 485. Zajímavo jest sledovati, jak stoupá pro- cento žen. Na obecných školách činilo v r 1912 všeho učitelstva 18.29, rok před tím 17.99 a v roce 1907 jen 16.90. Na měšťanských ško- lách byla procenta těchto let 27-48, 27.24. 26.13. Jest tudíž, jak vidíme a jak také dalš léta mínulá by nám potvrdila, touto stoupání nepřetržité. Duchovních učitelů náboženstv je dosazeno školskými úřady 508 na stálý pl a 114 za remuneraci. Úřady církevními je jich ustanoveno k tomuto vyučování 3880. Vedle toho na 1099 veřejných školách vyučují nábo- ženství zúplna neb z části učitelé světští. Industriálních učitelek jest 3378, téměř naveskrz náležitě aprobovaných.
12 article
Soukromé školy národní mají 1037 učitel- ských sil, z toho nad polovici žen: příčinou této číselné převahy jsou patrně dívčí školy klášterní. Závěr výroční zprávy číní statistika ústavů ku vzděláni učitelstva. V Čechách jsou paedagogia jednak veřejná (státní), jednak soukromá. Veřejná, jichž jest od řady let stejně, po 8 mužských a 1 dívčím pro každou z obou národností,“) mají: české 1070 chovanců a 197 chovanek, německé 847 chovanců a 219 chovanek. Soukromá paeda- gogia česká pro chlapce jsou 3, vesměs česká s 323 chovanci: dvě z nich mají právo veřej- nosti. Ženských paédagogii soukromých, ve- směs s právem veřejnosti, jest 8 českých s 861 chovankou a 5 německých se 438 cho- vankami. Vysvědčení dospělosti a tím oprávněn k ustanovení v učitelské službě získal v roce 7) Poměr ten není spravedlivý. Od r. 1914 se- státněno bude mužské paedagogium Budějovick Matice v Čes. Budějovicích. 1912 úhrnem 1301 kandidát a kandidátka (na českých ústavech 773, na německých 528). Je to číslo velmi vysoké a podobně vysoké jsou i cifry let předchozích (1300, 1316, 1452, 1338, 1333). Ukazují k hyperprodukci učitelského dorostu, neboť obecné školství v Čechách není již po několik let s to, tento dorost umistiti ve svých službách. Ty doby dávno minuly. kdy, jak tomu vlastně má býti, abiturient do- stal po maturitě hned místo a již služby učí- telské neopustil. Dnes musí čekat i několik let, než se mu podaří místo uloviti a to jest pak ještě v prvním čase v nebezpečí, že sna po krátkém slouženi bude musit čekati znovu. Jsou to poměry nezdravé, nepřirozené a ne- bezpečné, jež volají po nápravě.
Čechy Čes . Budějovice Budějovick Matica
13 title
Ženské hnutí.
14 article Minerva.
Minerva. Dne 23. listopadu konala se valná schůze „Mi nervy“, spolku pro ženské studium v Praze. Udá- losti posledních let, které provázely vývoj tohot spolku, jsou takového rázu, že ukládají ženskému hnutí povinnost, všímati si postupu spolku. Spolek spravuje nyní soukromé dívčí gymna- sium reálné a klasickým oddělením. Jest skvělým důkazem zdatnosti školy, založené tvůrkyní spolku. Eliškou Krásnohorskou, že přestála veškery bou- ře a při tom přece stále silila a rostla, za všech události a násilných převratů, kterým spolek ve jménu pokroku a zájmu o školu podléhal. I v roce posledním docíleno bylo výsledků nadprůměrnýcl — jak uvedl ve své zprávé nynější ředitel ústavu dr. Ferd. Hoffmeister a jak vždveky mohl konsta- tovat s uspokojením bývalý ředitel, vládní rad Grimm — pokud se týče vědeckého prospěchu žactva, který prokázán je výbornými maturitami celkovou klasifikací. Za tyto výsledky sluší vzdá? vřelý dík celému sboru profesorskému, který po- čítá ke svým členům odborné síly ceny nemalé. Toto přesvědčení členstva i rodičů projevila n valné schůzi Fr. Zemínová vzdáním díků.
Eliška doktor Ferd Hoffmeister Grimm Zemínová Praha Francie
15 article
Vzhledem k tomu, že jednatelská zpráva ne- byla na valné schůzi čtena a že byla bez debaty schválena, je každá polemika bezúčelna, a profo se jí v tomto referátě vzdávám, ač mnohá místa jsou taková, že přímo volají po odvetě. Spokojím se s konstatováním jednotlivých fakt, týkajících se ústavu a jeho historie za uplynulé období Dvojitost ústavu, jakým jest gymnasium „Mi- nervy“, které má úplné oddělení klasické i reálne se společnou primou a sekundou, přivoďuje vzrůst žactva. Kdežto v roce 1908/9 měla škola — podle výroční zprávy — 325 žaček, má roku 1912-13 již 446 žaček a jest nejsilněji navštěvovanou dívči střední školou v celém království, aniž má třídy přeplněné. Výroční zpráva zdůrazňuje, že při typu
16 article
„Minervy“ zkusí žactvo své síly a sklony v obou prvních třídách, že lze mu správněji pak zvolitisi další směr studia, že při tomto zařízení není tře- ba, aby dítě po dvou letech studijních přecházelo na jiný ústav za jiným oborem studijním, což jest opravdu veliká paedagogická výhoda. Avšak to vše vyžaduje velkého nákladu a výbor pustil se tu přes meze svých možnosti. Výbor spolku doznává, aby pozorování dětí a jejich sklonu a talentu mohlo se díti účelně, že jest třeba, aby nebyly třídy přeplněny žactvem, aby žactvo bylo vedeno pokud jen lze stálými třídními učiteli, které nutno ustanovovat definitivně. Z přehledu žactva v jed- notlivých třídách, uvedeného ve výroční zprávě, je patrno, že měl ústav v roce 1912-13 celkem 13 třid, učitelský sbor čítal 41 členů, náklad na školu a výdaje spolku činily 79.670 K 94 h a veškerý příjem činil 72.300 K 33 h. tedy vykazuje spolkový účet schodek za letošní rok K 7370.61. O tom praví jednatelská zpráva asi následu- jící: Tento náhlý, nebývalý, ale nutný, přirozený vzrůst školy vyžádal si ovšem značného nákladu kterýž výbor s radostí uhrazoval z úspor svého hospodaření; když však pro finanční tiseň zemskou byla opět zadržena subyence zemská, byl výbor nucen dosaditi ze jmění kmenového.
Minerva
17 article
Výbor netroufal si vůči výtkám nedemokra- tičnosti zvýšiti školní plat, ale aby zvýšil příjem spolkový, uspořádal skvělý koncert s pěkným fi- nančním úspěchem K 3000.— Spolek opětoval i loňského roku žádost za státní subvenci a doložil ji obsáhlou statistikouo tom, ze kterých vrstev jsou dcerky, jež na tomto gymnasiu studují, jakému povolání se které ab- solventky věnovaly, aby podal tak důkaz, že nen toto gymnasium školou jen pro bohaté, nýbrž ško- lou podpory, státu potřebující a zasluhující. Výbor podal taktéž svou žádost za subven obecní na úhradu nájemného i výloh adaptačních za nové učebny. Z veřejných zpráv je známo, že městská rad projevila ocholu noskytnouti za jistých předpo- kladů „Minervě“ více než žádoucí podporu, vyžá- dala sobě za to však právo rozhodovati poloviei hlasů v kuratoriu ústavu. Za tou příčinou změnil poslední mimeřádná valná schůze stanovy účelu tomu přiměřeně. Proto je středem všeho jednání ve spolku všeho zájmu veřejnosti o spolek i ústav, jednání o poměštění ústavu, na němž se poslední mimořádná valná schůze „Minervy“ změnou sta- nov usnesla a k němuž byl výbor donucen naléha- vou potřebou finanční podpory pro svoje rozšířené podniky. Je přirozeno, že členstvo přálo si zvěděti, jak daleko pokročilo jednání s městem a v tom smyslu učiněn byl dotaz na valné schůzi z řad členstva paní A. Taysslerovou. K návrhu však sl.
Minerva A Taysslerová
18 article
Plaminkovy, který odůvodněn byl tím, že věe neni hotova, že nalézá se ve stadiu vyjednávání že není konečně ani na programu této schůze pře- dem ohlášena, odloženo za souhlasu většiny sdělení až na zvláštní členskou schůzi, která bude svolána ihned po vyřízení věci. Z jednání valné schůze uvádím ještě dva body- Doplňovací volbou za odstouplé členy výboru zvo- leni byli: JUDr. Fr. Věženský. PhDr. M. Slavíková pí. Legnerová, uč. M. Vaníčková. V. Skalička, pí. M Vrzálová a revisorem berní správce JJ. Roll. K podnětu MUDr. Růž. Machové bylo dále pohnuto otázkou členských práv volebních, jež byla stanovami r. 1912 nově upravena a to způ- sobem, který je v rozporu s obvýklými i demokra- tickými názory o právu volebním vůbec. Dle no- vých stanov zaveden byl totiž zvláštní druh členů jen pro účely volební, který je nadán privilegiem. stavícím je mezi členstvem na prvé místo. Kdo přihlásí se aspoň do 1. září, t. j. dva měsíce o počátku nového správního roku za člena, je-li vý- borem spolku přijat a zaplatí-li včasně, 14 dní před valnou schůzí příspěvek na běžný rok napřed. za- beznečí si plné právo volební pro valnou schůzi. která schvaluje činnost spolku za minulý správní rok. Naproti tomu starý člen, jenž vyko- nával všecky členské povinnosti po celý správní rok, ale po jeho uplynutí promeškal zapraviti člen- ský příspěvek na rok nejblíže příšti, nejpozději 14 dní před valnou schůzi, která může býti libo- volně ustanovena i kolik měsíců po konci správ- ního roku, pozbyl nejdůležitějšího práva členského a nemůže voliti. Při tom není ustanoven v stano- vách přesný a stálý termin pro valnou schůzi, naopal je to zůstaveno úplně výboru, a není vůbac zave- deno inkasso příspěvků členských výborem spolku.
Plaminkův Věženský Legnerová M Vaníčková Roll MUDr Růža Mach Skalička Jj
19 article
Výzva písemní je předepsána stanovami toliko při dvouletém prodlévání se zaplacením členských pří- spěvků a má za účel upozorniti nedbalého člena na nebezpečí ztráty členství ve spolku. Předpis nových stanov o nových členech — jak zřejmo — zavádi do korporace snah tak vážných kastu agl- tačního členství, jehož úkolem jest státi se dle po- třeby voličskou masou, stojící k disposici dočasné většině. Předpis tento zahání chuť k normálním přístupu člonstva během správního roku, vždyt člen, mimo volební období ke spolku přistoupivší. vydává se v nebezpečí, že zaplati dvojnásob toho, co takový agitační člen, přihlásivší se na posledn chvíli. Tento nezdravý, proti všem základům nor- málního vývoje spolku směřující předpis, je způ- sobilý, že vyhubí i staré členstvo a nahradí je je zcela nahodilým souborem agitačního člensiva, je- hož počet bude odvislý od agilnosti či neagilnost spolkové menšiny. Opravdovost a vážný cit spravedlnosti před- pokládá, že právě naopak mělo býti ustanoveno v stapovách, že nahodilý členský živel agitační, chce- li míti právo volební, musí zaplatiti členský pří- spěvek za rok minulý, aby aspoň tak vyrovná byl rozdíl mezi členem starým, vykonávajícím po celý rok své členské povinnosti a členem novým z důvodů agitačních ke spolku přihlášeným.
20 article
Nesrovnalostí je také nepřesné ustanovení o tom kdy má býti valná schůze svolána. Valná schůze je generálním shromážděním členstva, jež posuzuje činnost výboru za minulý rok, dává jemu absolu- torium a dle výsledku svého posudku dává volbou na jevo své mínění, kdo má na příšti správní rok spolek vésti. A toto právo, které nesporně máže vykonávati jen řádné členstvo, které po celý rok sledovalo činnost spolkovou, stává se illusorním. opomene-li toto členstvo, nikým dle stanov na to neupozorněno, zapravili včasně ve lhůtě, která je odvislá jen od vůle výboru, svůj příspěvek n rok budouci. V tom je abnormita, která i nej- zběhtejšímu spolkáři ujde, není-li výslovně n ni upozorněn. A k tomu výbor dle stanov nen povinen. Také tato nešetrnost k řádným členům ve stanovách je činem absolutistickým. Na tyto závady stanov upozorněno bylo drem. Machovou o valné schůzi „Minervy“. Podnět jeji způsobil, že bylo paní Moravcovou-Štěpánkovou doporučeno, aby zavedeno bylo ve spolku inkaso- vání, tak aby mělo řádné členstvo snadnou příle- žitost, zapraviti včasně své přispěvky. Takové u- snesení je jen důsledkem lovality, již je výbor sta- rému členstvu — základnímu svému kádru spolko- vému — povinen a lze je při dobré vůli provésii v mezích stávajících stanov. Sem spadá také pod- nět, daný na valné schůzi, aby výbor nahradil libo- volné ustanovení data valné schůze přesným vy- mezením jeho tak, aby členstvo o něm se dověděl ještě před skončením starého roku, to jest před 1. červencem, a aby valná schůze nevzdalovala se nikdy příliš od 1. záři, to jest ode dne posledního data k členské přihlášce nových členů. Ostatně sám termin 1. září je krajně nevhodný, neboť v tu dobu je v Praze mrtvo a vůbec neexistuje žádný Olga Stránská- spolkový živol.
Minerva Moravcův Štěpánkův Stránská Machová Praha
21 article Literatura.
Literatura. Poslední svazek sebraných spísů Jakub Arbesa je druhý díl zajímavé sbírky, nadepsanát Z duševní dílny básníků, s podtitulem: při- spěvek k filosolii a technice tvoření (Spisů svazel XXXVI., str. 285, za 3 K). Podává spoustu sebra- ného materiálu, osvětlujícího vznik díla Balzacova. Zolova, Poeova, de Focova, Turgeněvova, Seribeova. obou Dumasů, Augierova. Sardouova, Dickensova Hugova. Čtenáři spisů Arbesových nemusíme znovu připomínati, jakou úžasnou crudici má tento spiso- vatel, jak téměř z každé jeho knihy proniká sčet- lest, která nemá mezi našimi spisovateli hned tak sobě rovné. Snad jediný. Vrchlický stál u nás roz- hledem po světových literaturách o slupeň výše. avšak pod ním již stojí na prvním místě Jakul
Arbes Balzacův Zolův Poeův Focův Turgeněvův Seribeův Dumas Augierův Sardouův Dickensův Hugův Arbesův Vrchlický
22 article
Arbes. Ukazuje to mezi jinými také přítomný sva- zek, z jehož výtěžků sice nemůžeme usuzovati vždy na samostatné kritické studium děl toho nebo onoho autora, avšak když uvážíme dobu, v níž tyto studie byly napsány, v letech sedmdesátých a osm- desátých, podivíme se předmětu, jímž se, nehle- díce vždy ani la osobu spisovatelovu, obíraly. Jal podtitul zní, je to řilosofie a technika tvoření, ted jistě předmět velmi překvapující v době, kdy sam literární historie naše o takových subtilních pro- blémech uměleckých ani nesnila, sbírajíc sotva po- třebný materiál k pragmatickému studiu. Arbesovy studie, přítomné právě tak jako jiné v některýcl z předcházejících svazků, do nichž takové mimo- belleteistické práce byly sebrány, nejsou podnik- nety s vědeckou kritikou, není to vůbec věda všude patrně vystupuje do popředi zájem belle- tristův, zájem, podnícený individualitou autorovou a proto téměř pravidelně stranický — musíme uvědomiti, že je psol především žurnalista, jenž ne- mohl čekati nad pérem, aby vyplnil dokonale před- stavu nějského přesnějšího plánu, že astor musi sáhnouti se stejnou vděčnosti po pomocném mate- riálu jako po výtěžku vlastního sludia, že předevšim má tu převahu, jako v celém tvoření Arbesove vůbec. činnost analysátorská, neznající jiného cíle kromě sebe samé. Je proto jisto, že dnešní čtenář.
Arbes Arbesův Jal
23 article
který sáhne po této knize Arbesově, pojednávající jak z jmen vypočtených shora lze se přesvědčiti o autorech, z nichž mnozí dočkali se po Arbesovi mnohem kritičtějšího hodnocení od mladších a by- střejších pracovníků, nenalezne tu snad. čeho oče- kával, selká se s mnchým úsudkem, který bude moci sám opravili, avšak proto přece najde tu ještě dosti, aby se zájmem a pozorností pročetl jedno- tlivé stati. Autor, hlavně veliký autor světového jména u psacího stolku, toť jistě pohled, který dráždí naši zvědavost. Je to jeden ze způsobů, který dovede nám přibližiti osobnost cizího spisovatele a jehož se chápou dnes feuilletonisti hbitého pěra v cizině, vrhajíce do nejširších vrstev tyto své obrázky trochu satiricky přiostřených rysů a po- pularisujíce v nejkrásnějším smyslu toho slova veliké zjevy literární a umělecké. Arbes leckde pokusil se vykrojiti silhuetu básníkovu, avšak jeho ivořivosti nebylo dovoleno se rozvinouti, vždy opět upadl v rozbor. výtah materiálu, který se mu kupii pod rukama. Arbes podal teprve začátky tohoto nového úkolu belletristova, k němuž hlavním pra- menem jsou spísy pamětní a korrespondence! Slíti nejčistší výtěžky tohoto studia jako jemný likér do lahodného, křišťálově jasného zázraku feuilletoni- stického umění, jenž jich pojme toliko nepatrné.
Arbesův Arbes
24 article
ale na jemný požitek zcela stačící kvantum, jak t dovede na př. současný německý dramatický spiso- vatel Herbert Eulenberg, takový asi jest cil. k němuž u nás počal pracovati Arbes. Ačkoli náleži k starším spisovatelům, přece jeho zjev. stále prah- noucí neuhasitelnou žizní po vzdělání, je nám v tomto ohledu stále blízký a stále tak žádoucí v řa- dách našich belletristů. Belletrista Arbesovy eru- dice pro moderní dobu zůstává stále zbožným přá- ním kritiky, upírající svůj zrak k splnění nových úkolů na poli českého románu a dramatu.
Eulenberg Arbes Belletrista Arbesův
25 article
Mezi našimi humoristy — máme-li totiž ně- jaké autory výhradně humoristického talentu? — je rozhodně nejčilejší, nejhybnější a nejvýbojnější osobnosti Jaroslav Hašek. To je zase jednou pravý moderní tulák neklidné krve, ženoucí se místa na místo za požitky a dobrodružstvími, pro jehož šaškovitou grimassu není nic svato a nic tak nedostupno, aby se s tím nedovedl vypořádati jemuž celý život je nepřetržitou snůškou veselých dobrodružství a švand, snůškou pestrou, dosti jalo- vou, s nehrubým zrnem, jak to vidíme v jeho knihách, lehkomyslně psaných, lehkomyslně zredi- govaných, ale přece podávajících nám více, daleko více než knihy suchých patrónů, kteří šijí jako n zakázku staré obchozené rodinné humoresky. Máme vlastně dosti příčin, abychom se nad novou knihou Haškovou pořádně zamračili. Jsou to „Průvodě cizinců a jiné satiry z cest i domova jvyšlo v Nové knize humoru a satiry, illustroval
Hašek Haškův
26 article
Karel Strofí, str. 320, za 3.50 K), které obsahují mnoho lacino, až trestuhodně lacino vytěžených čísel, kde často šaškovy kotrmelce jsou jedinou vzpružinou jako bezhlavé tvorby. Je to bumor. tá- žeme se, když na př. takový šašek dělá ze sebe ignoranta ve věcech literárních a působí svými ne- vědomostmi zděšení ve společnosti bibliofilů? Toe pouhá směšnost, kde vtip běží po okraji věcí, a pů- sobí nehorázným přitahováním pojmů zcela nesou- rodých, strava velice jalová, hodící se snad jen pro moderní divochy, jimiž bývají často naši nadějní umělci. A takových směšnosti je v této knize spousta. Náš pojem o humoru je trochu jiný. Žádáme na humoristovi více než na spisovateli jiném, vyso- kou schopnost tvůrčí, která by zúrodnila jalovou prsť živlu komického, spouší proměnila v úrodnou krajinu, byla právě tak mocná jako užitečná, ne- sabala na rány, kterých nedovede léčiti, nedotýkala se boleslí, kterých dovede sotva pochopiti, ne- strhovala do bláta věcí vznešených. Humorist nemá býti vůbec šaškem, toť znehodnocující před stava pro umění, má vládnouti smíchem jako někdo
Strofí
27 article
kdo stojí stranou a výše, nikoli dáti se smíchem strhovati k nejpustšímu rozpoutání, v němž smysly pozbývají čistoty a každá ušlechtilost vyprchá. Hu- morista konečně — abychom podali nejjasnější představu o náležitém rozsahu tvůrčích možností tohoto zvláštního druhu, v základech svých nelite- rárního, který se teprve silou neobmezeného vlád- ce k umění může vypracovati, má vládnouti tak svým perem, aby zasáhl nejen komičnost, ale i váž- nost siluace, osoby, děje, musí býti tak obmezený ve svých schopnostech, že sáhnoutí po vážném námětu musí mu býti stejně běžné jako po námětu čistě komickém. Ovšem humoristů, kteří by se přesně kryli s tímto naším pojmem, nalezli bychom velmi málo a u nás snad nikoho. Nepochybujeme však, že by Hašek takový cil si mohl vytknouti, jet v jeho nové sbírce několik náběhů, pro které neli- lujeme, že jsme knihu četli. V nich je život a pruž- nost, která není domovem v chudém tisnícím ovzdu- ší našich ochotníků, hrnoucích se ke komické scéně, těchto svátečních střelců, osobností komičtějších než jsou postavy, které nám ličí. A celkem srovná- vajíce Haška s touto neliterární společností, jíž je humor druhem sportu, musíme si zvláště všimnouti
Hu Hašek
28 article
nevyčernatelné oblasti jeho námětů, v které je Ha- šek všude doma, ať jeho děj jedná na uherském Slo- vensku, v Polsku, na cestách alpskými zeměmi, ba- vorskými městy a Benátkami nebo dokonce v Číně, ať je čerpán z ovzduší žurnalistického, kancelář- ského, detektivního, farského, studentského, ulič- nického atd. Zbývá styl, jejž můžeme zahrnouti výtkami. Autor příliš spoléhá na snadnost svého tvoření, nehledá často jádra, domnívá se, že když zachytil příhodu, která se jemu a jeho známým zdála podařená, učinil dosti, že netřeba usilovati o literárnější hodnoty při tomto zpracování skuteč- nosti. Jsou tu čísla, praná zcela bez rozmyslu a pů- sobíci dle toho: jako směsice příhod a pozorování bez ladu a skladu, bezhlavá, nevtipná a prázdná vší ušlechtilosti (na př. „Redakční sluha Šeferna“). Ale ve stylu je opět celé dráždivé kouzlo Haškova zjevu. Jsou tu črty, za něž by se věru nestyděl Čechov, svižné a letmo jedním dechem nahozené (na př. „Čtenář“), jsou tu obrázky plných sytých barev, dýchalící vůni jdyllv („Zápas o duše“) a kul- turně nebo jinak ušlechtile podložené (jako „Po- divuhodný zázrak sv. Ewerharda“ nebo „Historie prasete Xavera“) atd. Kéž by takových bylo příští Haškově knize vícel A. V. Chystá se. Dr. Fr. Tíchý (Zdeněk Broman). přeložil: Verhaeren: Filip II. Dramatická episoda o 3 jednáních.
Haškův Čechov Ewerhard Xaver Broman Verhaeren Polsko Benátky Čína Francie Šeferno vícel A . V Filip II
29 article Bibliografie.
Bibliografie. Biblioteka Nowelistyczna: Jaroslav Vrch- licky: Kolorowe Szkielka. Kraków. Nakladem Ksiegarni wydawniezej J. J. Czerneckiego w Wie- licze. — Bratrské písemnictvo polské dosud tuze nespěchalo seznámit čtenářstvo polské trochu blíže s velkým dilem českého pocty. Vyjma dva překlady přítele básníkova Miriama [Duch a svět a Vittoria Colonna) a Br. Grabovského „Wybor“ leda jednotli- vé ukázky překladů zde onde se objeväly. Přitomná sbírka tvoří výbor sbírek „Povídky“ a „Barevné střepy“. Překlad pana Szakiowicze je velmi pečlivý a lahodný. Poslouží znamenitě našincům, kteří se zálibou pěstují slovanskou četbu. Známý horlivý prostřednik česko-polský, publicista krakovský pan Wladyslaw Prokesch opatřil knižku vřelou předmluvou. J. Verne: Mistress Branicanová. (D I.—II.) V Praze, E. Beaufort. Cena K 3.20. J. Verne: Dvacet tisíc mil pod moře m. (Dil I.—II.) V Praze, E. Beaufort. Cena K 3.20. J. Verne: „Dětí kapitána Granta. (D l I—III.) V Praze, E. Beaufort. Cena K 4.80. Jan Bedřich Novák: Polnímaršál Karel kníže ze Sehwarzenberka. (Historický portrét podle rodinné korrespondence.) V Praze 1913, nákladem vlsatním. V komisi knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze. Cena K 2.80 Prof. dr. Frant. Šamborger: Dermatologie V Praze, Česká grafická akc. spol. „Unie“. Cena K 7.50. Dr. Otokar Kukula: Pathologie a thera- pie zánětů červu. (Appendicitis.) V Praze, Česká grafická společnost „Únie“. Cena K 26.— K. Rožek: Požáry. (Dvě prásy.) V Praze, P. Šimáček. Cena K 1.— Adresář Čechů vjihoslovanských z emich na Balkán č. (II. vydání.) V Zá- hřebě, administrace „Českého Listu“ „Orloj“, národní kalendář evangelický na rok 1914. V Praze, Spolek Komenského. Cena 1 K 20 bal. Paul Bourget: Modrá vévodkynč. V Ro- kycanech, nakladatelství Krameriovy knihovny. — Cena K 2.40.
Czerneckiego Colonna Grabovský Wybor Szakiowicz Prokesch J Verne Branicanová E Beaufort Jan Bedřich Novák Karel kníže Řivnáč profesor doktor František Kukula K Rožek Požár P Šimáček Čecho vjihoslovanský Bourget Krameriův Krakov Praha Sehwarzenberk Francie Balkán Biblioteka Nowelistyczno Český grafický akciový Český grafický společnost Únie spolek Komenský Jaroslav vrch w Wie duch a svět D I Dila I D l
30 article
E. Chalupný: Feuilletony. (Drobné spisy. Sv. III.) V Praze, „Přehled“ Emilie Fryšová: Jihočeská Blata. — v Praze, nákladem vlastním. V komisi nakladatelství fy. Fr. Borový F. S. Procházka: Pestři motý!i. S obrázky od A. Mudruňky, vytiskla „Unie“ v Praze. Hugo T. Kolisko: Stručný dějepis kr ál Českého. V Praze, nákladem spisovatelovým. — Cena 20 hal Jan Fr. Hruška: Děreček včalařem. (Osení“ knihy mladých čtenářů.) Sv. 54. V Praze, F. Topič. Cena 80 hal. Otakar Filip: Nejvyšší ochránce če- ských dět í. Jeho Veličenstvo císar a král František Josef I. (Životopisné obrázky.) V Praze, Jan Liebich. Svatopluk Čech: Doplněk veršů. (Díl XIX Sebrané spisy.) V Praze, F. Topič. Cena 3 K Božena Němcová: Sedmero krkavců jiné pohádky. V Praze, F. Topič. Stáňa J. Bělohradský: Slepei čili z ne- šťastných ti nejnešťastnější. (Různé črty a povidky ze života slepců, zajímavé episody ze života našeho panovníka a jiné zajímavé články. — Knihovna „Nového života“, čís. 4.—6.) V Pod- moklicích u Semil. St. J. Bělohradský. C cOOC Kap 1914. e p. Ma Merom, Boha cpn. Cokon- cke Kyne aKe. Ivan Rosej: Podbrdskě písně. [Verše.) Švejdova pestrá edice X. V Praze, Fr. Švejda. Cena 80 hal. Petr Fingal: Za živou vodou. (Pohádková hra o 5 jednáních.) V Praze, Fr. Švejda. Cena 80 Adresář Slezska. (I. školství.) Sestavil. učitel Lev F. Černín. Ve Štítíně-Lhotě u Opavy, Paedag.did. příruček“. Cena 60 hal. Boleslav Prus, Odkaz srdee. (Světová kníhovna č. 1105—1106.) V Praze, J. Otto. Cena 40 hal. Friedrich Gärstecker: Útěk přes kordil- lery. V Praze, Fr. Švejda. Cena 60 hal Pavel Listi Kouzlo nálady. V Praze, Fr. Švejda. Cena 2 K G. Preissová: Do podzimu. (Sebrané spisy XIV.) V Praze, J. Otto. Cena 3.60 Alois Svojsík: Japonsko a jeho lid. v Praze, Al. Svojsík hal
E Chalupná Fryšová F S Procházka A Mudruňka Hugo Kolisko Jan František Hruška Děreček včalař Otakar Filip Liebich Čo Němcová Stáňa J Bělohradská Slepei ma Merom bůh Rosej Švejdův Švejda Fingal Boleslav Prus Otta Gärstecker Pavel G Preissová Svojsík Praha Semily St Francie Slezsko Štítín Lhota Opava Japonsko C cOOC Kapa učitel Lev F . Černín jihočeský Blata vysoký ochránce če
32 article
Nejstarší, nejpřednějš
33 title
GNA
34 article Gróf Keglevich István utóda
Gróf Keglevich István utóda (hrabě Štěpán Keglevich nást.). Promontor. Na četných tu- i cizozemských výstavách vyzname- Z-23579 nán výhradně čestným diplomem.
István Keglevich