2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. prosince 1913. Číslo 336.
4
article
na př. nejsou předsíně, kde jeden nevětraný
příbýtek je útulkem rodičům i dětem, kd
není umyvadel, kde není na chléb, natož pak
na odoform a vatu. Čtenář je asi zvědav, jak
tuto otázku rozluštím. Nerozluštím. Bez pe-
něz tuto otázku nerozluští nikdo. Dokonalé
zdravotnictví stálo by jistě mnoho peněz, ale
peníze ty by nesly dobré úroky v podobě
zdatného, zdravého národa.
Pak ještě něco schází ku provádění zdra-
votnictví, a to je dobrá vůle. Pořízení asylu
pro rodičky, a šestinedělky, po případě zří-
zení četnějších porodnic třeba při nemocni-
cích, zařízení porodnické polikliniky nebyle
by tak nákladné, ale kdo to má zařídit? Chud
na to nemají a bohaté, kteří mají k tomu i moc
ty to netlačí.
Dr. Chvojka.
Chud
doktor
Chvojka
6
article
Národní školství v Čechách v r. 1912
Národní školství v Čechách v r. 1912
Pomocných tříd pro málo nadané neb
neplnosmyslné děti je 20 (15 v okresích če-
ských, 5 v německých). Výsledky jejich jsou
vesměs utěšené a jest si přáti, aby se jejich
počet rozmnožil co nejrychleji a aby byly
také zřizovány kázeňské třídy pro mládež
zpustlou a třídy závěrné pro děti, jimž bylo
odmítnuto přijetí do měšťanských škol pro
chatrný prospěch neb pokročilý věk. Rozvoh
těchto speciálních tříd, jež jsou sociálně nut-
ným doplňkem národního školství, rázem by
stoupl, kdyby země, jež dnes jim odpírá finan-
ční podpory, změnila své stanovisko. Jest ne-
pochybno, že k tomu dojde a dojíti musí.
Na strádající mládež pamatováno jest
ústavy pro hluchoněmé, 2 ústavy pro slepé
7 ústavy pro slabomyslné, jakož i 18 útulnam
a polepšovnami.
Pro drobotinu do šesti let jest 411 mateř-
ských škol s 1031 pěstounkou a 28.085 dětmi.
dále 163 opatroven s 359 pěstounkami
12.587 dětmi a konečně 92 jesle; ústavů těchto
celkem příbývá (r. 1907: 326, 170, 64). V ma-
teřských školách mají německé okresy pře-
vahu absolutní i relativní opatroven a jesk
je zase více v okresích českých. Dětí jestv
obojích okresích na těchto ústavech stejně,
takže v německých okresích je návštěva re-
lativně vyšší.
Mládež školní povinnosti odrostlá má k
použití 29 pokračovacích kursů průmyslo-
vých a 144 hospodářské. Ony jsou z velké
části v německých okresích (23). tyto opět
okrasích českých (119); souvisí to se způso-
bem zaměstnání obyvatelstva. Obojích kursů
přibývá, třeba zvolna (r. 1907: 10, 129); rych-
lejšímu tempu vadí obyčejně nedostatek pe-
něžitých prostředků (zřizování je dobrovolné
obce, okresy i země nejsou k němu nuceny)
v dřívějších dobách též málo sil odborně vzdě-
laných. Po této poslední stránce se poměry
lepší, ježto jsou každoročně pořádány státn
Žursy pro odborný výcvik učitelstva.
národní školství v Čechy
7
article
Jednoroční učebné kursy (všeobecně
vzdělávací t. zv. čtvrté třídy), při měšťanských
školách jšou 64. Přírost od loňska je 6; za po-
sledních 5 let přibylo jich o třetinu. Jest to
ovšem jistě pořád v poměru k počtu měšťan-
ských škol a k skutečné potřebě malé číslo.
ale jest viděti, že vědomí jejich důležitost
proniká i dnes, když hlavní činitel finanční.
země, upírá jim podpory, tak že jsou svou
dobrovolnou ekistencí odkázány na obětavost
obcí a okresů; stát dává kursům subvenci.
K vydání jednotné učebné osnovy pro ně, jez
je má postaviti na pevnější základy, dosud
nedošlo, ač se to od několika let připravuje.
Soukromé školství v Čechách
podléhá celkem málo změnám. Obecné školy
soukromé s právem veřejnosti jsou 163 (před
5 léty 168), z čehož českých 97 (99) a něme-
ckých 66 (69). Značná část těchto škol je v
území druhého zemského jazyka (47 českých
v německých okresích a 18 německých v če-
ských okresích). Škol bez práva veřejnost
jest 46 (r. 1907. 41). z toho 22 české a 24 ně-
mecké. Soukromé školy obecné jsou víc než
ze dvou třetin smíšené a to jednotřídní
dvoutřídní; u těch, jež slouží jen jednomu po-
hlavi, převládají dívčí nad chlapeckým
(47:12).
Soukromé měšťanské školy o právu ve-
řejnosti jsou 22 (2 chlapecké a 20 dívčích).
z toho 8 českých. Bez práva veřejnosti jsou
(1—3), vesměs německé. Tabulka pověděla
by více, kdyby uváděla také vydržovatel
soukr. škol. Vysvětlila by se tím též číselná
převaha škol dívčích nad chlapeckými, jež ne-
pochybně padá na konto škol při ženských
klášteřích. Viděli bychom též, zdali ještě
w jakém počtu jsou v Čechách zastoupeny ná
boženské školy israelitské, jež v dřívějšíci
dobách, jsouce německé, byly v českých kra
jinách germanisačním činitelem ne bezvý-
znamným.
Čechy
český 97
8
article
Nejvýznačnější části celé výroční zprávy
jsou data o mládeži školou povinn
a jinavšťěvující. Všech dětí ve věku
plovinném školou (od 6.—14. roku
věku) bylo v Čechách koncem r. 1912 celkem
1,157.810 (r. 1911: 1,157.653, r. 1910: 1,161.380.
r. 1907: 1,143.780, r. 1900: 1,105.142). Z nich
bylo chlapců 580.712, děvčat 577.098. V če-
ských okresích je z toho dětí 706.923, v něme-
ckých 450.887.
Číslice tyto jsou do jisté míry nápadny
Předně jest pozoruhodno, že proti loňsku po-
čet dětí se téměř nezvýšil, proti předloňsku
dokonce klesl. Také stoupnutí za posledních
pět let je poměrně malé, činiť jen 14.000 dětí
Úvážíme-li, že podle výsledků sčítání lidu za
léta 1900 a 1910 obyvatelstva přibývá v Če-
chách ročně průměrně o 45.000 a že dobrou
šestinu obyvatelstva činí školní mládež, shle-
dáváme, že by přírostek dětí školních měl
býti mnohem větší. Jest však dále zajímavý
ještě jiný zjev. Děvčat jest v posledních lé-
tech méně než chlapců, třeba jen o pramálo;
také tento poměr nesouhlasí s poměrem obo-
jiho pohlaví v zemi, kde má ženské pohlaví
nad mužským číselnou převahu. Naskytají se
tu tudiž statistikům zajímavé otázky, na něž
nutno reačovati uspokojívým vysvětlením.
Z počtu veškeré mládeže školou povinné
navštěvuje veřejné školy měšťanské 110.032
Čechy
9
article
děti (59.862 chlapci a 50.170 děvčat), veřejné
školy obecné 1,001.688 (495.473 + 506.215).
soukromé školy měšťanské 2485 (232 + 2253)
soukromé školy obecné 19.192 (7196+ 11.996)
Do vyšších a odborných škol dochází z této
mládeže 17.518 dětí (15.040+2478), domácího
vyučování požívá 868, vyučováno býti nemůže
pro těžké vadý tělesné nebo duševní 360
(344 hluchoněmé, 87 slepých, 1390 slabomysl-
ných a 1785 zmrzačených). Zdravých dětí zu-
stává bez vyučování v celých Čechách jen
105. Kulturně potěšitelným faktem z těchto
číslic je docházka mládeže ve věku školou
povinném do škol vyšších a odborných. Dětí
těch přibývá (r. 1907: 12.714) a jmenovitě po-
čet dívek, jež se tohoto vyššího vzdělání
účastní, významně roste (r. 1907: 1120, r. 1910.
1938, r. 1912: 2478).
Mimo ony děti ve věku školou povinném
byly koncem r. 1912 ve veřejných školách ná-
rodních ještě také děti věku toho nedosahu-
jící (1201, dále též takové, které tam chodily
po vypršení školní povinnosti buď dobrovolně
(6058) neb z donucení proto, poněvadž nedo-
sáhly propuštění ze školy pro špatný prospěch
(44). S těmi všemi činí počet všeho ža-
ctva na veřejných školách národ-
ních 1,119.023 (560.128 chlapců a 558.895 dí-
vek): české okresy vykazují tu 686.767, ně-
mecké 432.256. Žactva je v celku o málo více
než loni (1,117.926) a než před 5 lety
(1,116.061); co bylo řečeno o skrovném pří-
rostku mládeže školou povinné v posledních
letech, plati i o žactvu a to tím více, ježto
na př. r. 1910 i 1909 bylo žactva více než le-
tos (1,127.975 příp. 1,129.811).
Čechy
+ 2253
+ 11.996
+ 2478
10
article
Veřejné národní školy s českou vyučovac
řečí navštěvuje z tohoto celkového počtu
700.758 dětí, v německých školách je 418.265.
Poměr dětí na obojích školách je 62.62: 37.38.
Je to pro českou stranu od loňska vzrůst
0.165. Vzrůst je trvalý, ač v jednotlivých le-
tech ne stejně značný; od r. 1907 činí 3/49
Že jest tu, je lehko vysvětlitelno; vždyť ani
nyní nedosahuje číselný poměr obojího žactva
pravého poměru národnostního v zemi, zůsta-
vuje o 0.6 za nim. Tento schodek, zdánlivě
malý, dává při milionovém počtu všeho žactva
úctyhodné číslo půl sedma tisíce českých dětí
Kde jsou tyto děti? Jest snad plodnost na če-
ské straně menší než na německé, mají Češi
méně dětí než Němci? Statistika ukazuje
opak! Či jest více dětí českých ve školách
soukromých než dětí německých? Také tato
domněnka je lichá, vždyť mají Němci soukro-
mých škol a tudíž i žactva na nich poměrně
více než my! Zbývá jen jediná možnost: hle-
dati děti ty v německých školách. Zdali je
tato cesta správná, není těžko uhodnouti.
Jest však ještě z tabulek vidětí jednu po-
těšitelnou věc mimo tento vzrůst českých děti
v zemi. Českému živlu přibývá stále dětív
německých okresích. České školy v něme-
ckých okresích mají 19.545 dětí, německé ško-
ly v českých okresích 5551. Srovnáním s daty
minulých let (r. 1911: 18.584 a 5181, r. 1910.
17.718 a 5607, r. 1907: 11.894 a 7425). shledá-
me, že v těchto cizojazyčných okresích počet
českých dětí neustále vzrůstá, počet dětí něm.
spíše klesá. Kéž jest správným vysvětlení, že
roste uvědomění českých rodičů v německých
krajích a že ubývá v českém území rodičů ně-
meckých nebo takových, jež dávají německým
školám přednost.
Čech
Němec
Český škola
11
article
Ze všeho žactva učí se 165.939 druhému
zemskému jazyku (v čes. okresích 144.996,
německých 20.943). Na 393 obecných školách
zavedena je všeobecná úleva ve školní do-
cházce, jíž je zúčastno 7820 žáků; mimo to po-
žívá 67.624 dětí na 4481 škole úlevy t. zv. spe-
ciální, jednotlivcům poskytované. Za nedba-
lé posílání dětí do školy uloženo bylo ro-
dičům nebo jejich zástupcům 30.936 trestů, ze
dvou třetin vězením, ostatek penězi; výnos
pokut činil nad 40.000 K. Kromě toho ve 221
případě dožadovaly se školní úřady proti nim
přispění opatrovnického soudu.
Další část výroční zprávy je věnována
statistice učitelstva. Na veřejných obec-
ných školách působí vlastních učitel
(mimo učitele náboženství a učitelky ženských
ručních prací) 15.466 a 3464 učitelek. Na ve-
řejných školách měšťanských jest učitelů 2475
a učitelek 938. Jest přírozeno, že učitelstva
přibývá, jako přibývá škol a tříd; počet jeho
na obecných školách stoupl od loňska o 302.
za poslední pětiletí o 1123, na měšťanských
školách o 72 příp. 485.
Zajímavo jest sledovati, jak stoupá pro-
cento žen. Na obecných školách činilo v r
1912 všeho učitelstva 18.29, rok před tím 17.99
a v roce 1907 jen 16.90. Na měšťanských ško-
lách byla procenta těchto let 27-48, 27.24.
26.13. Jest tudíž, jak vidíme a jak také dalš
léta mínulá by nám potvrdila, touto stoupání
nepřetržité.
Duchovních učitelů náboženstv
je dosazeno školskými úřady 508 na stálý pl
a 114 za remuneraci. Úřady církevními je jich
ustanoveno k tomuto vyučování 3880. Vedle
toho na 1099 veřejných školách vyučují nábo-
ženství zúplna neb z části učitelé světští.
Industriálních učitelek jest
3378, téměř naveskrz náležitě aprobovaných.
12
article
Soukromé školy národní mají 1037 učitel-
ských sil, z toho nad polovici žen: příčinou
této číselné převahy jsou patrně dívčí školy
klášterní.
Závěr výroční zprávy číní statistika
ústavů ku vzděláni učitelstva.
V Čechách jsou paedagogia jednak veřejná
(státní), jednak soukromá. Veřejná, jichž jest
od řady let stejně, po 8 mužských a 1 dívčím
pro každou z obou národností,“) mají: české
1070 chovanců a 197 chovanek, německé 847
chovanců a 219 chovanek. Soukromá paeda-
gogia česká pro chlapce jsou 3, vesměs česká
s 323 chovanci: dvě z nich mají právo veřej-
nosti. Ženských paédagogii soukromých, ve-
směs s právem veřejnosti, jest 8 českých
s 861 chovankou a 5 německých se 438 cho-
vankami.
Vysvědčení dospělosti a tím oprávněn
k ustanovení v učitelské službě získal v roce
7) Poměr ten není spravedlivý. Od r. 1914 se-
státněno bude mužské paedagogium Budějovick
Matice v Čes. Budějovicích.
1912 úhrnem 1301 kandidát a kandidátka (na
českých ústavech 773, na německých 528). Je
to číslo velmi vysoké a podobně vysoké jsou
i cifry let předchozích (1300, 1316, 1452, 1338,
1333). Ukazují k hyperprodukci učitelského
dorostu, neboť obecné školství v Čechách není
již po několik let s to, tento dorost umistiti
ve svých službách. Ty doby dávno minuly.
kdy, jak tomu vlastně má býti, abiturient do-
stal po maturitě hned místo a již služby učí-
telské neopustil. Dnes musí čekat i několik
let, než se mu podaří místo uloviti a to jest
pak ještě v prvním čase v nebezpečí, že sna
po krátkém slouženi bude musit čekati znovu.
Jsou to poměry nezdravé, nepřirozené a ne-
bezpečné, jež volají po nápravě.
Čechy
Čes . Budějovice
Budějovick Matica
14
article
Minerva.
Minerva.
Dne 23. listopadu konala se valná schůze „Mi
nervy“, spolku pro ženské studium v Praze. Udá-
losti posledních let, které provázely vývoj tohot
spolku, jsou takového rázu, že ukládají ženskému
hnutí povinnost, všímati si postupu spolku.
Spolek spravuje nyní soukromé dívčí gymna-
sium reálné a klasickým oddělením. Jest skvělým
důkazem zdatnosti školy, založené tvůrkyní spolku.
Eliškou Krásnohorskou, že přestála veškery bou-
ře a při tom přece stále silila a rostla, za všech
události a násilných převratů, kterým spolek ve
jménu pokroku a zájmu o školu podléhal. I v roce
posledním docíleno bylo výsledků nadprůměrnýcl
— jak uvedl ve své zprávé nynější ředitel ústavu
dr. Ferd. Hoffmeister a jak vždveky mohl konsta-
tovat s uspokojením bývalý ředitel, vládní rad
Grimm — pokud se týče vědeckého prospěchu
žactva, který prokázán je výbornými maturitami
celkovou klasifikací. Za tyto výsledky sluší vzdá?
vřelý dík celému sboru profesorskému, který po-
čítá ke svým členům odborné síly ceny nemalé.
Toto přesvědčení členstva i rodičů projevila n
valné schůzi Fr. Zemínová vzdáním díků.
Eliška
doktor
Ferd
Hoffmeister
Grimm
Zemínová
Praha
Francie
15
article
Vzhledem k tomu, že jednatelská zpráva ne-
byla na valné schůzi čtena a že byla bez debaty
schválena, je každá polemika bezúčelna, a profo
se jí v tomto referátě vzdávám, ač mnohá místa
jsou taková, že přímo volají po odvetě. Spokojím
se s konstatováním jednotlivých fakt, týkajících se
ústavu a jeho historie za uplynulé období
Dvojitost ústavu, jakým jest gymnasium „Mi-
nervy“, které má úplné oddělení klasické i reálne
se společnou primou a sekundou, přivoďuje vzrůst
žactva. Kdežto v roce 1908/9 měla škola — podle
výroční zprávy — 325 žaček, má roku 1912-13 již
446 žaček a jest nejsilněji navštěvovanou dívči
střední školou v celém království, aniž má třídy
přeplněné. Výroční zpráva zdůrazňuje, že při typu
16
article
„Minervy“ zkusí žactvo své síly a sklony v obou
prvních třídách, že lze mu správněji pak zvolitisi
další směr studia, že při tomto zařízení není tře-
ba, aby dítě po dvou letech studijních přecházelo
na jiný ústav za jiným oborem studijním, což jest
opravdu veliká paedagogická výhoda. Avšak to vše
vyžaduje velkého nákladu a výbor pustil se tu
přes meze svých možnosti. Výbor spolku doznává,
aby pozorování dětí a jejich sklonu a talentu
mohlo se díti účelně, že jest třeba, aby nebyly
třídy přeplněny žactvem, aby žactvo bylo vedeno
pokud jen lze stálými třídními učiteli, které nutno
ustanovovat definitivně. Z přehledu žactva v jed-
notlivých třídách, uvedeného ve výroční zprávě, je
patrno, že měl ústav v roce 1912-13 celkem 13
třid, učitelský sbor čítal 41 členů, náklad na školu
a výdaje spolku činily 79.670 K 94 h a veškerý
příjem činil 72.300 K 33 h. tedy vykazuje spolkový
účet schodek za letošní rok K 7370.61.
O tom praví jednatelská zpráva asi následu-
jící: Tento náhlý, nebývalý, ale nutný, přirozený
vzrůst školy vyžádal si ovšem značného nákladu
kterýž výbor s radostí uhrazoval z úspor svého
hospodaření; když však pro finanční tiseň zemskou
byla opět zadržena subyence zemská, byl výbor
nucen dosaditi ze jmění kmenového.
Minerva
17
article
Výbor netroufal si vůči výtkám nedemokra-
tičnosti zvýšiti školní plat, ale aby zvýšil příjem
spolkový, uspořádal skvělý koncert s pěkným fi-
nančním úspěchem K 3000.—
Spolek opětoval i loňského roku žádost za
státní subvenci a doložil ji obsáhlou statistikouo
tom, ze kterých vrstev jsou dcerky, jež na tomto
gymnasiu studují, jakému povolání se které ab-
solventky věnovaly, aby podal tak důkaz, že nen
toto gymnasium školou jen pro bohaté, nýbrž ško-
lou podpory, státu potřebující a zasluhující.
Výbor podal taktéž svou žádost za subven
obecní na úhradu nájemného i výloh adaptačních
za nové učebny.
Z veřejných zpráv je známo, že městská rad
projevila ocholu noskytnouti za jistých předpo-
kladů „Minervě“ více než žádoucí podporu, vyžá-
dala sobě za to však právo rozhodovati poloviei
hlasů v kuratoriu ústavu. Za tou příčinou změnil
poslední mimeřádná valná schůze stanovy účelu
tomu přiměřeně.
Proto je středem všeho jednání ve spolku
všeho zájmu veřejnosti o spolek i ústav, jednání
o poměštění ústavu, na němž se poslední
mimořádná valná schůze „Minervy“ změnou sta-
nov usnesla a k němuž byl výbor donucen naléha-
vou potřebou finanční podpory pro svoje rozšířené
podniky.
Je přirozeno, že členstvo přálo si zvěděti, jak
daleko pokročilo jednání s městem a v tom smyslu
učiněn byl dotaz na valné schůzi z řad členstva
paní A. Taysslerovou. K návrhu však sl.
Minerva
A Taysslerová
18
article
Plaminkovy, který odůvodněn byl tím, že věe
neni hotova, že nalézá se ve stadiu vyjednávání
že není konečně ani na programu této schůze pře-
dem ohlášena, odloženo za souhlasu většiny sdělení
až na zvláštní členskou schůzi, která bude svolána
ihned po vyřízení věci.
Z jednání valné schůze uvádím ještě dva body-
Doplňovací volbou za odstouplé členy výboru zvo-
leni byli: JUDr. Fr. Věženský. PhDr. M. Slavíková
pí. Legnerová, uč. M. Vaníčková. V. Skalička, pí.
M Vrzálová a revisorem berní správce JJ. Roll.
K podnětu MUDr. Růž. Machové bylo dále
pohnuto otázkou členských práv volebních, jež
byla stanovami r. 1912 nově upravena a to způ-
sobem, který je v rozporu s obvýklými i demokra-
tickými názory o právu volebním vůbec. Dle no-
vých stanov zaveden byl totiž zvláštní druh členů
jen pro účely volební, který je nadán privilegiem.
stavícím je mezi členstvem na prvé místo. Kdo
přihlásí se aspoň do 1. září, t. j. dva měsíce o
počátku nového správního roku za člena, je-li vý-
borem spolku přijat a zaplatí-li včasně, 14 dní před
valnou schůzí příspěvek na běžný rok napřed. za-
beznečí si plné právo volební pro valnou schůzi.
která schvaluje činnost spolku za minulý správní
rok. Naproti tomu starý člen, jenž vyko-
nával všecky členské povinnosti po celý správní
rok, ale po jeho uplynutí promeškal zapraviti člen-
ský příspěvek na rok nejblíže příšti, nejpozději
14 dní před valnou schůzi, která může býti libo-
volně ustanovena i kolik měsíců po konci správ-
ního roku, pozbyl nejdůležitějšího práva členského
a nemůže voliti. Při tom není ustanoven v stano-
vách přesný a stálý termin pro valnou schůzi, naopal
je to zůstaveno úplně výboru, a není vůbac zave-
deno inkasso příspěvků členských výborem spolku.
Plaminkův
Věženský
Legnerová
M Vaníčková
Roll
MUDr
Růža
Mach
Skalička
Jj
19
article
Výzva písemní je předepsána stanovami toliko při
dvouletém prodlévání se zaplacením členských pří-
spěvků a má za účel upozorniti nedbalého člena
na nebezpečí ztráty členství ve spolku. Předpis
nových stanov o nových členech — jak zřejmo —
zavádi do korporace snah tak vážných kastu agl-
tačního členství, jehož úkolem jest státi se dle po-
třeby voličskou masou, stojící k disposici dočasné
většině. Předpis tento zahání chuť k normálním
přístupu člonstva během správního roku, vždyt
člen, mimo volební období ke spolku přistoupivší.
vydává se v nebezpečí, že zaplati dvojnásob toho,
co takový agitační člen, přihlásivší se na posledn
chvíli. Tento nezdravý, proti všem základům nor-
málního vývoje spolku směřující předpis, je způ-
sobilý, že vyhubí i staré členstvo a nahradí je je
zcela nahodilým souborem agitačního člensiva, je-
hož počet bude odvislý od agilnosti či neagilnost
spolkové menšiny.
Opravdovost a vážný cit spravedlnosti před-
pokládá, že právě naopak mělo býti ustanoveno v
stapovách, že nahodilý členský živel agitační, chce-
li míti právo volební, musí zaplatiti členský pří-
spěvek za rok minulý, aby aspoň tak vyrovná
byl rozdíl mezi členem starým, vykonávajícím po
celý rok své členské povinnosti a členem novým
z důvodů agitačních ke spolku přihlášeným.
20
article
Nesrovnalostí je také nepřesné ustanovení o tom
kdy má býti valná schůze svolána. Valná schůze
je generálním shromážděním členstva, jež posuzuje
činnost výboru za minulý rok, dává jemu absolu-
torium a dle výsledku svého posudku dává volbou
na jevo své mínění, kdo má na příšti správní rok
spolek vésti. A toto právo, které nesporně máže
vykonávati jen řádné členstvo, které po celý rok
sledovalo činnost spolkovou, stává se illusorním.
opomene-li toto členstvo, nikým dle stanov na
to neupozorněno, zapravili včasně ve lhůtě, která
je odvislá jen od vůle výboru, svůj příspěvek n
rok budouci. V tom je abnormita, která i nej-
zběhtejšímu spolkáři ujde, není-li výslovně n
ni upozorněn. A k tomu výbor dle stanov nen
povinen. Také tato nešetrnost k řádným členům
ve stanovách je činem absolutistickým.
Na tyto závady stanov upozorněno bylo drem.
Machovou o valné schůzi „Minervy“. Podnět jeji
způsobil, že bylo paní Moravcovou-Štěpánkovou
doporučeno, aby zavedeno bylo ve spolku inkaso-
vání, tak aby mělo řádné členstvo snadnou příle-
žitost, zapraviti včasně své přispěvky. Takové u-
snesení je jen důsledkem lovality, již je výbor sta-
rému členstvu — základnímu svému kádru spolko-
vému — povinen a lze je při dobré vůli provésii
v mezích stávajících stanov. Sem spadá také pod-
nět, daný na valné schůzi, aby výbor nahradil libo-
volné ustanovení data valné schůze přesným vy-
mezením jeho tak, aby členstvo o něm se dověděl
ještě před skončením starého roku, to jest před
1. červencem, a aby valná schůze nevzdalovala se
nikdy příliš od 1. záři, to jest ode dne posledního
data k členské přihlášce nových členů. Ostatně
sám termin 1. září je krajně nevhodný, neboť v tu
dobu je v Praze mrtvo a vůbec neexistuje žádný
Olga Stránská-
spolkový živol.
Minerva
Moravcův
Štěpánkův
Stránská
Machová
Praha
21
article
Literatura.
Literatura.
Poslední svazek sebraných spísů Jakub
Arbesa je druhý díl zajímavé sbírky, nadepsanát
Z duševní dílny básníků, s podtitulem: při-
spěvek k filosolii a technice tvoření (Spisů svazel
XXXVI., str. 285, za 3 K). Podává spoustu sebra-
ného materiálu, osvětlujícího vznik díla Balzacova.
Zolova, Poeova, de Focova, Turgeněvova, Seribeova.
obou Dumasů, Augierova. Sardouova, Dickensova
Hugova. Čtenáři spisů Arbesových nemusíme znovu
připomínati, jakou úžasnou crudici má tento spiso-
vatel, jak téměř z každé jeho knihy proniká sčet-
lest, která nemá mezi našimi spisovateli hned tak
sobě rovné. Snad jediný. Vrchlický stál u nás roz-
hledem po světových literaturách o slupeň výše.
avšak pod ním již stojí na prvním místě Jakul
Arbes
Balzacův
Zolův
Poeův
Focův
Turgeněvův
Seribeův
Dumas
Augierův
Sardouův
Dickensův
Hugův
Arbesův
Vrchlický
22
article
Arbes. Ukazuje to mezi jinými také přítomný sva-
zek, z jehož výtěžků sice nemůžeme usuzovati vždy
na samostatné kritické studium děl toho nebo
onoho autora, avšak když uvážíme dobu, v níž tyto
studie byly napsány, v letech sedmdesátých a osm-
desátých, podivíme se předmětu, jímž se, nehle-
díce vždy ani la osobu spisovatelovu, obíraly. Jal
podtitul zní, je to řilosofie a technika tvoření, ted
jistě předmět velmi překvapující v době, kdy sam
literární historie naše o takových subtilních pro-
blémech uměleckých ani nesnila, sbírajíc sotva po-
třebný materiál k pragmatickému studiu. Arbesovy
studie, přítomné právě tak jako jiné v některýcl
z předcházejících svazků, do nichž takové mimo-
belleteistické práce byly sebrány, nejsou podnik-
nety s vědeckou kritikou, není to vůbec věda
všude patrně vystupuje do popředi zájem belle-
tristův, zájem, podnícený individualitou autorovou
a proto téměř pravidelně stranický — musíme
uvědomiti, že je psol především žurnalista, jenž ne-
mohl čekati nad pérem, aby vyplnil dokonale před-
stavu nějského přesnějšího plánu, že astor musi
sáhnouti se stejnou vděčnosti po pomocném mate-
riálu jako po výtěžku vlastního sludia, že předevšim
má tu převahu, jako v celém tvoření Arbesove
vůbec. činnost analysátorská, neznající jiného cíle
kromě sebe samé. Je proto jisto, že dnešní čtenář.
Arbes
Arbesův
Jal
23
article
který sáhne po této knize Arbesově, pojednávající
jak z jmen vypočtených shora lze se přesvědčiti
o autorech, z nichž mnozí dočkali se po Arbesovi
mnohem kritičtějšího hodnocení od mladších a by-
střejších pracovníků, nenalezne tu snad. čeho oče-
kával, selká se s mnchým úsudkem, který bude
moci sám opravili, avšak proto přece najde tu ještě
dosti, aby se zájmem a pozorností pročetl jedno-
tlivé stati. Autor, hlavně veliký autor světového
jména u psacího stolku, toť jistě pohled, který
dráždí naši zvědavost. Je to jeden ze způsobů, který
dovede nám přibližiti osobnost cizího spisovatele
a jehož se chápou dnes feuilletonisti hbitého pěra
v cizině, vrhajíce do nejširších vrstev tyto své
obrázky trochu satiricky přiostřených rysů a po-
pularisujíce v nejkrásnějším smyslu toho slova
veliké zjevy literární a umělecké. Arbes leckde
pokusil se vykrojiti silhuetu básníkovu, avšak jeho
ivořivosti nebylo dovoleno se rozvinouti, vždy opět
upadl v rozbor. výtah materiálu, který se mu kupii
pod rukama. Arbes podal teprve začátky tohoto
nového úkolu belletristova, k němuž hlavním pra-
menem jsou spísy pamětní a korrespondence! Slíti
nejčistší výtěžky tohoto studia jako jemný likér do
lahodného, křišťálově jasného zázraku feuilletoni-
stického umění, jenž jich pojme toliko nepatrné.
Arbesův
Arbes
24
article
ale na jemný požitek zcela stačící kvantum, jak t
dovede na př. současný německý dramatický spiso-
vatel Herbert Eulenberg, takový asi jest cil. k
němuž u nás počal pracovati Arbes. Ačkoli náleži
k starším spisovatelům, přece jeho zjev. stále prah-
noucí neuhasitelnou žizní po vzdělání, je nám v
tomto ohledu stále blízký a stále tak žádoucí v řa-
dách našich belletristů. Belletrista Arbesovy eru-
dice pro moderní dobu zůstává stále zbožným přá-
ním kritiky, upírající svůj zrak k splnění nových
úkolů na poli českého románu a dramatu.
Eulenberg
Arbes
Belletrista Arbesův
25
article
Mezi našimi humoristy — máme-li totiž ně-
jaké autory výhradně humoristického talentu? —
je rozhodně nejčilejší, nejhybnější a nejvýbojnější
osobnosti Jaroslav Hašek. To je zase jednou
pravý moderní tulák neklidné krve, ženoucí se
místa na místo za požitky a dobrodružstvími, pro
jehož šaškovitou grimassu není nic svato a nic tak
nedostupno, aby se s tím nedovedl vypořádati
jemuž celý život je nepřetržitou snůškou veselých
dobrodružství a švand, snůškou pestrou, dosti jalo-
vou, s nehrubým zrnem, jak to vidíme v jeho
knihách, lehkomyslně psaných, lehkomyslně zredi-
govaných, ale přece podávajících nám více, daleko
více než knihy suchých patrónů, kteří šijí jako n
zakázku staré obchozené rodinné humoresky. Máme
vlastně dosti příčin, abychom se nad novou knihou
Haškovou pořádně zamračili. Jsou to „Průvodě
cizinců a jiné satiry z cest i domova
jvyšlo v Nové knize humoru a satiry, illustroval
Hašek
Haškův
26
article
Karel Strofí, str. 320, za 3.50 K), které obsahují
mnoho lacino, až trestuhodně lacino vytěžených
čísel, kde často šaškovy kotrmelce jsou jedinou
vzpružinou jako bezhlavé tvorby. Je to bumor. tá-
žeme se, když na př. takový šašek dělá ze sebe
ignoranta ve věcech literárních a působí svými ne-
vědomostmi zděšení ve společnosti bibliofilů? Toe
pouhá směšnost, kde vtip běží po okraji věcí, a pů-
sobí nehorázným přitahováním pojmů zcela nesou-
rodých, strava velice jalová, hodící se snad jen pro
moderní divochy, jimiž bývají často naši nadějní
umělci. A takových směšnosti je v této knize
spousta. Náš pojem o humoru je trochu jiný. Žádáme
na humoristovi více než na spisovateli jiném, vyso-
kou schopnost tvůrčí, která by zúrodnila jalovou
prsť živlu komického, spouší proměnila v úrodnou
krajinu, byla právě tak mocná jako užitečná, ne-
sabala na rány, kterých nedovede léčiti, nedotýkala
se boleslí, kterých dovede sotva pochopiti, ne-
strhovala do bláta věcí vznešených. Humorist
nemá býti vůbec šaškem, toť znehodnocující před
stava pro umění, má vládnouti smíchem jako někdo
Strofí
27
article
kdo stojí stranou a výše, nikoli dáti se smíchem
strhovati k nejpustšímu rozpoutání, v němž smysly
pozbývají čistoty a každá ušlechtilost vyprchá. Hu-
morista konečně — abychom podali nejjasnější
představu o náležitém rozsahu tvůrčích možností
tohoto zvláštního druhu, v základech svých nelite-
rárního, který se teprve silou neobmezeného vlád-
ce k umění může vypracovati, má vládnouti tak
svým perem, aby zasáhl nejen komičnost, ale i váž-
nost siluace, osoby, děje, musí býti tak obmezený
ve svých schopnostech, že sáhnoutí po vážném
námětu musí mu býti stejně běžné jako po námětu
čistě komickém. Ovšem humoristů, kteří by se
přesně kryli s tímto naším pojmem, nalezli bychom
velmi málo a u nás snad nikoho. Nepochybujeme
však, že by Hašek takový cil si mohl vytknouti, jet
v jeho nové sbírce několik náběhů, pro které neli-
lujeme, že jsme knihu četli. V nich je život a pruž-
nost, která není domovem v chudém tisnícím ovzdu-
ší našich ochotníků, hrnoucích se ke komické scéně,
těchto svátečních střelců, osobností komičtějších
než jsou postavy, které nám ličí. A celkem srovná-
vajíce Haška s touto neliterární společností, jíž je
humor druhem sportu, musíme si zvláště všimnouti
Hu
Hašek
28
article
nevyčernatelné oblasti jeho námětů, v které je Ha-
šek všude doma, ať jeho děj jedná na uherském Slo-
vensku, v Polsku, na cestách alpskými zeměmi, ba-
vorskými městy a Benátkami nebo dokonce v Číně,
ať je čerpán z ovzduší žurnalistického, kancelář-
ského, detektivního, farského, studentského, ulič-
nického atd. Zbývá styl, jejž můžeme zahrnouti
výtkami. Autor příliš spoléhá na snadnost svého
tvoření, nehledá často jádra, domnívá se, že když
zachytil příhodu, která se jemu a jeho známým
zdála podařená, učinil dosti, že netřeba usilovati
o literárnější hodnoty při tomto zpracování skuteč-
nosti. Jsou tu čísla, praná zcela bez rozmyslu a pů-
sobíci dle toho: jako směsice příhod a pozorování
bez ladu a skladu, bezhlavá, nevtipná a prázdná
vší ušlechtilosti (na př. „Redakční sluha Šeferna“).
Ale ve stylu je opět celé dráždivé kouzlo Haškova
zjevu. Jsou tu črty, za něž by se věru nestyděl
Čechov, svižné a letmo jedním dechem nahozené
(na př. „Čtenář“), jsou tu obrázky plných sytých
barev, dýchalící vůni jdyllv („Zápas o duše“) a kul-
turně nebo jinak ušlechtile podložené (jako „Po-
divuhodný zázrak sv. Ewerharda“ nebo „Historie
prasete Xavera“) atd. Kéž by takových bylo
příští Haškově knize vícel
A. V.
Chystá se. Dr. Fr. Tíchý (Zdeněk Broman).
přeložil: Verhaeren: Filip II. Dramatická episoda
o 3 jednáních.
Haškův
Čechov
Ewerhard
Xaver
Broman
Verhaeren
Polsko
Benátky
Čína
Francie
Šeferno
vícel A . V
Filip II
29
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Biblioteka Nowelistyczna: Jaroslav Vrch-
licky: Kolorowe Szkielka. Kraków. Nakladem
Ksiegarni wydawniezej J. J. Czerneckiego w Wie-
licze. — Bratrské písemnictvo polské dosud tuze
nespěchalo seznámit čtenářstvo polské trochu blíže
s velkým dilem českého pocty. Vyjma dva překlady
přítele básníkova Miriama [Duch a svět a Vittoria
Colonna) a Br. Grabovského „Wybor“ leda jednotli-
vé ukázky překladů zde onde se objeväly. Přitomná
sbírka tvoří výbor sbírek „Povídky“ a „Barevné
střepy“. Překlad pana Szakiowicze je velmi pečlivý
a lahodný. Poslouží znamenitě našincům, kteří se
zálibou pěstují slovanskou četbu. Známý horlivý
prostřednik česko-polský, publicista krakovský
pan Wladyslaw Prokesch opatřil knižku vřelou
předmluvou.
J. Verne: Mistress Branicanová. (D
I.—II.) V Praze, E. Beaufort. Cena K 3.20.
J. Verne: Dvacet tisíc mil pod moře m.
(Dil I.—II.) V Praze, E. Beaufort. Cena K 3.20.
J. Verne: „Dětí kapitána Granta. (D l
I—III.) V Praze, E. Beaufort. Cena K 4.80.
Jan Bedřich Novák: Polnímaršál Karel
kníže ze Sehwarzenberka. (Historický
portrét podle rodinné korrespondence.) V Praze
1913, nákladem vlsatním. V komisi knihkupectví Fr.
Řivnáče v Praze. Cena K 2.80
Prof. dr. Frant. Šamborger: Dermatologie
V Praze, Česká grafická akc. spol. „Unie“. Cena
K 7.50.
Dr. Otokar Kukula: Pathologie a thera-
pie zánětů červu. (Appendicitis.) V Praze,
Česká grafická společnost „Únie“. Cena K 26.—
K. Rožek: Požáry. (Dvě prásy.) V Praze, P.
Šimáček. Cena K 1.—
Adresář Čechů vjihoslovanských
z emich na Balkán č. (II. vydání.) V Zá-
hřebě, administrace „Českého Listu“
„Orloj“, národní kalendář evangelický na
rok 1914. V Praze, Spolek Komenského. Cena 1 K
20 bal.
Paul Bourget: Modrá vévodkynč. V Ro-
kycanech, nakladatelství Krameriovy knihovny. —
Cena K 2.40.
Czerneckiego
Colonna
Grabovský
Wybor
Szakiowicz
Prokesch
J Verne
Branicanová
E Beaufort
Jan
Bedřich
Novák
Karel kníže
Řivnáč
profesor
doktor
František
Kukula
K Rožek
Požár
P Šimáček
Čecho
vjihoslovanský
Bourget
Krameriův
Krakov
Praha
Sehwarzenberk
Francie
Balkán
Biblioteka Nowelistyczno
Český grafický akciový
Český grafický společnost
Únie
spolek Komenský
Jaroslav vrch
w Wie
duch a svět
D I
Dila I
D l
30
article
E. Chalupný: Feuilletony. (Drobné spisy.
Sv. III.) V Praze, „Přehled“
Emilie Fryšová: Jihočeská Blata. — v
Praze, nákladem vlastním. V komisi nakladatelství
fy. Fr. Borový
F. S. Procházka: Pestři motý!i. S obrázky
od A. Mudruňky, vytiskla „Unie“ v Praze.
Hugo T. Kolisko: Stručný dějepis kr ál
Českého. V Praze, nákladem spisovatelovým. —
Cena 20 hal
Jan Fr. Hruška: Děreček včalařem.
(Osení“ knihy mladých čtenářů.) Sv. 54. V Praze,
F. Topič. Cena 80 hal.
Otakar Filip: Nejvyšší ochránce če-
ských dět í. Jeho Veličenstvo císar
a král František Josef I. (Životopisné
obrázky.) V Praze, Jan Liebich.
Svatopluk Čech: Doplněk veršů. (Díl XIX
Sebrané spisy.) V Praze, F. Topič. Cena 3 K
Božena Němcová: Sedmero krkavců
jiné pohádky. V Praze, F. Topič.
Stáňa J. Bělohradský: Slepei čili z ne-
šťastných ti nejnešťastnější. (Různé
črty a povidky ze života slepců, zajímavé episody
ze života našeho panovníka a jiné zajímavé články.
— Knihovna „Nového života“, čís. 4.—6.) V Pod-
moklicích u Semil. St. J. Bělohradský.
C cOOC Kap 1914.
e p. Ma Merom, Boha cpn. Cokon-
cke Kyne aKe.
Ivan Rosej: Podbrdskě písně. [Verše.)
Švejdova pestrá edice X. V Praze, Fr. Švejda.
Cena 80 hal.
Petr Fingal: Za živou vodou. (Pohádková
hra o 5 jednáních.) V Praze, Fr. Švejda. Cena 80
Adresář Slezska. (I. školství.) Sestavil.
učitel Lev F. Černín. Ve Štítíně-Lhotě u Opavy,
Paedag.did. příruček“. Cena 60 hal.
Boleslav Prus, Odkaz srdee. (Světová
kníhovna č. 1105—1106.) V Praze, J. Otto. Cena
40 hal.
Friedrich Gärstecker: Útěk přes kordil-
lery. V Praze, Fr. Švejda. Cena 60 hal
Pavel Listi Kouzlo nálady. V Praze, Fr.
Švejda. Cena 2 K
G. Preissová: Do podzimu. (Sebrané spisy
XIV.) V Praze, J. Otto. Cena 3.60
Alois Svojsík: Japonsko a jeho lid. v
Praze, Al. Svojsík
hal
E Chalupná
Fryšová
F S Procházka
A Mudruňka
Hugo
Kolisko
Jan František
Hruška
Děreček
včalař
Otakar Filip
Liebich
Čo
Němcová
Stáňa
J Bělohradská
Slepei
ma Merom
bůh
Rosej
Švejdův
Švejda
Fingal
Boleslav Prus
Otta
Gärstecker
Pavel
G Preissová
Svojsík
Praha
Semily
St
Francie
Slezsko
Štítín
Lhota
Opava
Japonsko
C cOOC Kapa
učitel Lev F . Černín
jihočeský Blata
vysoký ochránce če
32
article
Nejstarší, nejpřednějš
34
article
Gróf Keglevich István utóda
Gróf Keglevich István utóda
(hrabě Štěpán Keglevich nást.). Promontor.
Na četných tu- i cizozemských výstavách vyzname-
Z-23579
nán výhradně čestným diplomem.
István
Keglevich