Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělstvi

3

Obohod

4

Prtmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 342, ze dne 12. prosince 1909.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 11. prosince. Dva význačné momenty posledních dnů psvětaly opet velice zajímavé fakt, jak bude nutno mnohé běžné pojmy národohospodářské revidovati a jak bude nutno celou řadu hospo- dáťských jevů současných pojímati poněkud jinak, než dosud tomu tak bylo: poslední bilance závodů Kruppových a výsledky bankovní ankely německé. Oba momenty vyvěrají ze základů stejných. Když měněny byly veliké essenské závody Kruppovy v akciovou společnost, byla ličen přeměna tato jakožto věc pro celý německý národ neobyčejně důležitá. V tomto tvrzení bylo zajisté mnoho pravdy. Kruppovy závody jsou rozhodující zbrojnicí Německa a postavení říše Hohenzollernů založeno jest na jeho mocenské sile a na jeho mocenské podstatě. Tim, že zá- vody Kruppovy staly se akciovými, přestaly býti majetkem určité rodiny, přešly jaksi ve vlast- nictví německého národa a jsou jen tím úžeji spjaty s jeho snahami velmocenskými. Vnitrní úprava nové společnosti ovšem provedena byla pod vlivem závažných okolností. Veliká část akcií zůstala totiž v držení rodiny a proto také ji vyhražen jakýsi vliv na správu celéhu podniku. Dle toho také složena byla dozorči rada, ve které rozhodující slovo připadlo generálnímu konsulovi Menshausenovi, jenž se vypracoval ke svému vůděímu postavení v Kruppových zá vodech, v nich samých. Byl generálním zá- stupcem jich a pozdějí také členem ředitelstva firmy Kruppovy.

Kruppův Praha Německo Menshausen

8 article

Misto v dozorči radě, jeo smrtí uprázd- něné, nebylo již obsazeno a tak zmenšil se pocet členů dozorčí rady na 5. Avšak moment tento nebyl by býval aní tak padl na váhu, jako ukol- nost, že poslední bilance závodů Kruppovýeh sestavena jest tím způsobem, že nepodává na- prosto jasného obrazu o faktickém stavu tohoto velkozávodu. Bilanci činí se velmí podstatné výtky. Tak na př. uveden jest v ní účet výpůj- ček, který dosahuje 58 mili. mk, zatim co loni čintí pouze 34 mil. mk. Při tom jest jisto, že v budouenosti tyto výpůjčky ješté více vzrostou, poněvadž jest zapotřebl prověsti celou řadu in vestici. Tento moment vyjádřen byl ostatně nej- lépe tím, že ve valné hromadě Kruppových zá- vodů r. 1908 zmocněna byla dozorčí rada vy- dati za 50 mil. mk nových obligaci, z nichž však dnes vydáno jest pouze 25 mil. mk. A tu právě jest zajímavo, že ve výroční zprávě není obsaženo ani v nejmenším, k čemu obnosů již vypůjčených bylo užito. Jako druhý pozoruhodný moment se uvádi, že nejsou vykázány výnosy patentů, jež smiuvně k využití pro Ameriku postoupila Kruppova společnost dvěma americkým společnostem za roční poplatek 2 mil. mk, zatím co americké listy na to poukazují, že tato úmluva již za rok pozbude platnosti. Jedná se tedy o případ, kde bilance nepodává jasného obrazu o rozvoji pod- nikání a kde obsahuje pouze široká čísla, za- hrnující co možná nejvíce zdrojů příjmových anebo výdejových, aniž by o tom byla podána potřebná bližší vysvětlení. Tím ovšem není ře- čeno, že by nebyla důvěra v řádné vedení pod- niku. Naopak: jest jisto, že závod veden jes správné a poctivě.

Kruppův

9 article

Ale právě při velikém interesu, který má celá německá veřejnost na rozvoj Kruppových závodů, a dále vzhledem k tomu, že skeie z valné části jsou již v rukou soukromých, má veřejnost právo, aby zvěděla o vlastní podstatě obchodů a o celém rozvoji obchodní společ- nosti, vyjímaje ovšem ony připady, kde jedná se o skutečná obchodní tajemství, jež prozraditi bylo by zrovna tolik, jako ohroziti vývoj spo- lečnosti do budoucna. Veřejnost jest zde jaks povolaným revisním forem A v tomto momentu publicity dána zároveň jskási garancie pro maji tele akcií, pro posouzení povahy moderní a kciové společnosti, moment zajisté velmi charakteristický. »Berliner Tagblatt« připojuje k těmto výtkám zajímavé sestavení číselných výnosů akciových společností železářských v Německu v r. 1907-8 a není nezajímavo toto sestavení tuto opakovati 1907/08 190B/09 Bedřich Krupp . . . . . 30,517.286 29,543 163 Pnönix . . . . . . . . 26,355.486 23.000,60 Huť Gi tehoffnung . . . . 11.3130M47 11,828 736 7,569.369 8.768,429 Německo lucemburská báňská 7.184 9ul 4 7.461.22 Hoesch . . . . . . . . 8,691,546 6.272.549 Laura . . . . . . . . 5.895.74 6.693.467 Aumetz Friede . . . . . 5,235,79a Bochumska Union . . . . 6,095 511 Rombašska nuť . . . . . 5.843. 205. 5.184.193 Porynské ocelárny . . . . 6.059.884 4.76 4.589 Dortmund Union. . . . . 4,580.246 4.390 298

Kruppův Krupp Laura Aumetz Fried Německo Dortmund Union Berliner Tagblatt B / 09

10 article

Čísla tato jsou zároveň zajímavým dokla- dem pro jistá posouzení situace německého prů- myslu a vůdčích jeho jednotlivých závodů. Druhým případem, který máme na mysli. jsou výsledky bankovní ankely německé. Vzdá- leným podnětem jejím byla snaha německé řišské vlády, zavázati ústavy spořitelní a pak even- tualně i bankovní, aby část svých reserv uklá daly ve státních titrech německých. Jak známo. přiměl nezdar poslední subskribce rent něme- ckých i pruských přislušné úřady, aby konaly zevrubná šetření o tom, jak ukládají v prvé řadě spořitelny a v druhé řadě obchodní ústavy vůbec svoje resevvy. Rozhodujícím byl ovšem moment čist fiskální, t. j. snaha zajistiti nově vydaným rentám státním pokud možno největší trh a tím také přivoditi pro správu státní pokud možno nejvýhodnější podminky emisní. Avšak otázka jednou nahozená dostala se, jak již to obyčejné bývá, do jiných kolejí. Z otazky uložení reserv vyvinula se otázka dnešní struktury obchodnich bank vůbec a otázka správy svěřených jim peněz speciálně. Ukládání určité částky svěřených peněz ve státních rentách se strany spořitelen jaksi odsunuto a pozornost veřejnosti přenesl se zvláště ke kritice dnešního stavu velkobank německých. Ze statistik k tomuto účelu sesta- vených jest zřejmo, že r. 1908 svěřeno bylo ať v depositech, ať v běžném účtu obchodním bankám německým 8 miliard marek, z nichž 3676 mil. marek připadalo na 9 berlinských velkobank a 2725 mil. marek na 44 jiných akciových bankovních ústavů. Z těchto cifer je zřejmo, že obecenstvo velice rádo ukládá svoje úspory u obchodních bank a že obchodnl banky samy sebou svoji potencí jsou silným atrakčním ústředím pro vklady. Vývoj bank pak jistě tuto důvěru obecenstva ospravedlnil.

11 article

Anketě nezbylo nežli konstatovati fakt a při- znati, že zjev tento jest přirozeným důsledkem poměrů, za nichž německé bankovnictví se vy- vinulo. Při přiležitosti této ovšem velice odsou- zeny ony ústavy, které buď z příčin na snadě ležicích podmínkami vkladovými neospravedlni- telně a obchodně nezdůvoditelně vysokými. anebo jiným způsobem k sobě za každou cenu lákají vklady a mluveno dokonce o potřebě zákonodárného opatření proti výstrelkům v tomto směru. Jako vždy ukázalo se při bližší úvaze o thematu tomto, že není možno touto cestou propracovati se k nějaké lepší úpravě a že ne- zbývá, nežli buditi i v kruzích ukladatelských porozumění pro to, aby zevrubné informovaly se o ústavu, kterému své peníze svěřiti chtějí Doloženo bylo i v tomto případě, že není možna jiná methoda, nežli ta, ke které ankuta vůbec se dopracovala a o níž ještě pozděj- bude řeč: rozšiřená publicita. Při posuzování stavu velkobank berlinských nadhozena byla celá řada vysoca zajímavých momentů. Nesluší zapomínati, že Německo jest statem byrokratickým par exeellence. Moderní vývoj hospodářský, kterým prošlo Prusko v mi- nulém stoleti, byl založen a připraven prohléda- vými pyrokraty jeho, kteří vynikali rozhledem energií nad svoji dobu. Následkem toho také prosakl státní byrokratism celou řadu institucí.

Německo

12 article

které jinde, na př. v Anglii, ponechány byly na- prosto samospravě. Rozvojem berlínských velko- bank utvořena byla však mohutná organisace penéžní, která neodvisle od správy státní vy- konává neobyčejně hluboký vliv na moderní rozvoj hospodářského Německa vůbec. Za svoji bankovní politiku nejsou ústavy tyto zodpovědny úřadům, nýbrž pouze valným hromadam, které vykonávajíce ostatně svoje oprávnění, čístě for málně přesunují celou zodpovědnost na správní rady a ředitelství. Jsou tedy de faeto obrovské obnosy německých peněz svěřeny po měrně úzkému kruhu lidí, který je rozvádí, který jimi provádí vliv na průmysl, na vývoz, na vnitrnl hospodářskou politiku a který v tomto směru postupuje úplně nezávisle od správy státní. N- chová snad tento stav v sobá určité nebezpeč pro celý budoucí hospodářský vývoj a také snad státně-mucenský Německa? Není možno, že by několik těchto lidí, majícíeh tak hluboký vliv na celou strakturu hospodářskou i so ciální německé říše, nemohlo tohoto vliv zneužili v neprospěch její? A hlavně, jak vý stižně formuluje »Frankfurter Zeitung«, není možno, že nastanou situace, ve kterých sváděny budou za branice peníze, kterých by vlastně potřebovalo Némecko ke svým nejvlastnějšlm účelům?

Némecko Anglie Německo

13 article

Na druhé straně pak poukazováno zvlášt se strany inleresentů průmyslových, že mohou velkobanky berlínské velmi snadno svoje pro středky jednostranně v určitém průmyslu umí stiti, takže by jiné obory výrobní činnosti mohly býti at z neporozumění, ať z jiných důvodo méně podporovány, ba i přímo zanedbávány zase v neprospěch rozvoje celku a ve všech směrech. Jinými slovy: v byrokratiekém Ne- mecku projevil se určitý odpor proti bankovní samosprávě, která jest základem celé dnešní bankovní naší organisace obchodní, a vyskytly se směry, které by tuto činnost byly ocholny podřiditi stoupající ingerenci státní. Ža by dů- sledné provádění tohoto prineipu oslabení samo- správy bankovní muslo věsti ke stížení ban- kovních obchodů a že by sepnutím bankovn politiky obchodní se správou státní s parlamen tem a vším tím, co s tlm souvisi, musilo ochro- miti hospodářský vývoj, jest více méně samo- zřejmo a musilo býti konec konců uznáno an- ketou samou. Bylo totiž mluveno nejen o zvýšení inge rence státní na vedení bank, nýbrž přimo i o vydání zákonů, které by měly bankovním ústavům vytknouti určité meze působnosti a určitá omezení. Jest již to znakem nejen veřej- nosti německé, ale každé veřejnosti, že, nejsoue informována o pravé podstatě obchodu bankov- ního, nedovede posouditi jeho podklady i vývoi a nemohoue mluviti věcně o podstaté otázky. usnadňuje si své stanovisko tím, že volá ještě bezdůvodně a nesprávně po byrokratickém se- šněrování jich. A přece by pouhý rychlý pře- hled vývoje ruského bankovnictví mohl ukázati, na jaké nesprávné cesty tito domněli reformátoři ukazují. Ruské bankovnictví vyrostlo na před- pokladu, že banky smi zřizovati pouze stát.

14 article

Ruský stát také snažil se tohoto oprávněn použíti a výsledek toho byly četné defraudace, nesprávnosti, špatná bankovní politika a vůbed vše, co vyvérá z institucí, na nichž ti, kdož je spravují, nemají žádného přímého hospodářského zájmu, nýbrž jež jsou snadno pak pouhým před- mětem exploitační politiky kohokoli. I na Rusi se poznalo, že hospodářský zájem jednotliveů na určitém podniku jest nejbezpečnější ochranou proti nesprávnému řízení, proti malversacím a podobnými. — A tak musilo i Rusko přejiti k principu, že zakládání obchodních bank nutno ponechati soukromé podnikavosti a speclálně pak kapitálovým asociacím, v prvé řadě pak akcio- vým společnostem. Ruská vláda ovšem ve své nedůvěře k ini ciativní činnosti jednotlivce, jak plyne dnes ještě snad tradičně z překonávaného autokratického režimu, omezila obchody bank celou řadou usta- novení a také rozpjetí obchodních bank, pokud se týče akciového kapitálu, vytkla určité hra- nice. Nyní ovšem se ukazuje, jak tato politika vrchnoporučenského dozoru státního byla ne- správnou a jak jest nutno ponechati volay vývoj

Rus Rusko

15 article

těm, kdož svými prostředky chtějí iniciativně energicky vsahovati do současného hospodář- ského rozvoje. O těchlo zkušenostech německá anketa nemluvila a kdyby se byla k ním obrá- tila, byla by je asi odbyla nějakým vtipem Rusku. Bylo by i to nesprávným bývalo, poně- vadž i hospodářský vývoj Pruska vyrostl za silné ingerence státní a za zasahování byrokracie, jest jen pochopítelno, že na Rusi za oněch předpokladů politických, které jsou tam dány. nemohly býti výsledky jiné. Rozhodujícím pro Rusko jest, že cesta k nápravě se hledá a ž dnes již projevuje se snaha dopřáti soukromé energii co možno největšího rozmachu.

Rus Rusko

16 article

A tak propracovala se německá anketa k zá věru velmi prostému a na prvý pohled samo- zřejmému. Shledala, že ochranou nejlepší proti nesprávným tendencím ve správě velikých pod niků peněžních i jiných, jest právě z výše n publicita jich správy, otevřenost při bilan- cování a nepokryté sděleni vlastních podkladů obchodních. Že byl současně dán podnět k za ložení poradního sboru pro bankovnictvi, v něma by právě odborníci měli vlivné slovo, sluší kone- čně jen vítati, poněvadž otevřené projednání otá- zek bankovnietví se týkajících, může obchodním bankám jen prospěti. Ukáže, že moderní obchodní bankovnictví stojí na principech zdravý ch, že obchod bankovní jest jedním z nejreelněj- ších a že provozování jeho akciovými společ nostmi vzájemně soutěžícími jest dosavadnímu vývoji hospodářskému jen na prospěch. V Ne mecku i u nás, kde otevřenost bilanční jest větší Ale současně ukazuje se opětně pravda na šeho starého tvrzení, že pojem akciové společno- sti, na němž až dosud národohospodářská věda stojí, jest zastaralý, že základem její í východi skem jest důvěra súčastněných ve věc i osoby vedoucí. Zvýšená publicita jest nejlepším regula- tivem a tato publicita zároveň nezůstává bez vlivu na předpoklady obsazování míst ve správě. Na podkladu tohoto poznání bude snad věnována i zvýšená pozornost účelnější výchové obchodního dorostu pro stále téžší i více se komplikující otázky i snahy moderního obchodu i úvěrnietv vůbec-

17 article Peněžní bursa pražská byla tento týden čilá

Peněžní bursa pražská byla tento týden čilá skončila jej pevným smýšlením. Na trhu ukládacím stal se zvláštní případ, j- kého dlouho nebylo: byly provedeny uzávěrky na turecké losy po K 220.50, o 50 h dráže nežli jich kurs. Hlavní zájem byl upoután k trhu hodnot ban- kovních. Akcie České průmyslové banky byly hle- dány po K 424.—, pak byly kupovány po K 422 .— až 423 — Silný vzestup měly akcie Pražské úvěrni banky: denně obcho dovány, stouply z 688 K až aa 701 K. t. i o 13 K. Akcie směn, společnosti „Mer- kuru“ zlepšily se ze 634 na 637 K, akcie banky „Union“ o 2 K. t. j. na 251 K. akcie Živnostenské binky podrazily o 50 h, znamenajíce nyní K 249. 50. Akcie Zajištovací banky nahradily ztrátu, vzniklou z klamných pověstí o baltimorské katastrofě, i byly předmětem obchodu zprvu po K 211.—, pak až i po K 214.—; končí kursem o 50 h levnějším. V oboru hodnot průmyslových zlepšily se akcie Podolské cementárny celkem o 2 K 50 h. ježto na- bídka za ně podávala K 191..50. Akcie České spo- lečnosti pro průmysl cukerní byly tento týden zna- menány po K 213.—, kdežto koncem listopadu měly kurs o 7 K vyšší. Akcie Daňkovy strojírny pod- lehaly poklesu a vzestupu v rozpjetí 2 K 50 h a skončily stejným kursem, jakým začaly: K 432.— Od poslední čtvrtiny říjnové stala se opět jednou zmínka o akciích závodů Škodových o kursu k 335.50 (21. října znamenány K 311.—). Akcie Praž- ské železálské společnosti kupovány počátkem týdne po K 2617.—, akcie Západočeských továren kaolinu zaznamenávají nabídku 565—560 K, závěrky po 561—563 K. Tím jsou význačnější případy tohoto týdne v čerpány.

Daňkův Český průmyslový banka Zajištovace banka

18 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. (Pův. zpráva » N. L )

19 article

Z Vidně, 11. prosince. Neočekávané snížení úrokové míry Angl ick banky s 5 na 41/% prorenta spůsobilo zde sice při- jemný dojem, ale zřejmý účinek na kursy mohl míti tím méně, ježto skoro současně se peněžní sazby ve Vídní a v Berlině poněsud utužily. Možnost rozuzlení politických zmatků v Předlitavsku a v Uhrách se posuzuje poněkud příznivěji. Myslí se, že aspon rozpočtové provisorium bude přijato, a že tak po- skytouta bude možnost, vydati pravidelné objednávky strojírnám a továrnám lokomotiv. V Pešti opět posuzuje se uherská krise patrn v přiznivějším světle, neboť se ojtud pořád kupuj uberské bankovní akcie. Celkem však má bursa pra- málo obchodů; kursovní změny a obraty nejsou vý- značny. Na trhu bankovním stojí akcie Banky pro země rakouské v popředí zájmu: spůsobem povzbu ujícím účinkují pro ně nízký poměrně kurs, reserva ze zisku z amerických závazků, vyblídka na zápalkový mo- nopol a zamyšlené zvělšení kapitalu. Také akcie Uherské hypoteční banky a »Merkuru« stouply. Nej- silnéjšího vzestupu kursového však dosáhly akcie Pražské úvěrní banky: vzhledem na její výtěžky v obchodě s petrolejem, vzhledem na zprávy o větší dividendě a o zvýšeni kapitálu. Dopravní hodnoty jsou zanedbávány. Jen akci českých drah stouply podstatně — z důvodů ne- známých; nově vyslovený požadavek jich postátnění nemůže býti uznán za dostatečný důvod pro jich vzastup, ježto na jich postálnění nelze teď ani pe- myslit. Požitečními listy severní dráhy, které officielně nejsou ještě zaznamenány, protože počet kolujícícl listů těch (570) je přiliě skrovný, obchoduje se při- bližně po 1200 kor. Poptávka po požitečních listech jižní dráhy zase přestala.

Anglie Vídeň Berlín Předlitavsko Uhry Pešť pražský úvěrní banka

20 article

Mezi průmyslovými hodnotami udržují se žele- zářské s výsledkem dosti dobrým, ač situace oboru toho není přízniva. Bilance pražské železářské spo- lečnosti za první čtvrtietí obchodního roku 1909/1910 je všeobecné známa a rovněž je všeobecně znám výklad, jejž správní rada uveřejnila o ziskovém úbylku 700.000 K; lze k němu ještě přičiniti, že výnos 46.000 akcil Alpské báňské společnosti, které jsou majetken Pražské železářské společnosti, bude asi nejméně okrouhla o 200.000 K (o 4 K při akcii) menší, než byl minule; za to prý jsou dobře zaměst- nány závody bývalé České báňské společnosti, ze jména slévárna a válcovna jemných plechů. Poku již ted je dovolen úsudek o průběhu roku, dlužno ovšem pocitati se zmenšením ročního výtěžku i di- videndy: zmenšení ročního výtěžku o 1 mil. korun odpovídalo by zmenšení dividendy o 4 procenta, t.j. o 16 K: ale ovšem společnost může vzhledem na své veliké skrvté reservy upravovati výnos závodů dividendu v určitých mezích dle své vůle. Také Králodvorská cementárna vykazuje za le- tošní tři čtvrtletí zmenšení čistého zisku o 200.000 k při čemž byl již vzat zřetel též na odhadovaný úbytek při cementárně »Waldmühle«, jež s Kralo-

Pok Český báňský společnost

21 title

Alpinky

22 article

dvorskou cementárnou splynula. Správa podniku toho posuzuje vyhlídky trhu na cement nepříznivě. Důležitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestavení Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . .. Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednota . . .. Pozemkový úvěrní úůstav . . Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy . . Jižní dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Rým.muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářska společnost Schodnica Londýnská devisa . . .. Říšske mnarky .. . . . . .

živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářsko Schodnica

23 article

Jak zamýšlejí státní dráby nově upraviti dopravu osob a zboži mezi Prahou a Vídní Až dosud byly upraveny mezi Prahou a Vídní tarify na dopravu osob i zboží na všech třech tratich z Prahy do Vídně vedoucích, totiž a) na c. k. státní dráze (Fr. Josefa) via Tabor- Cmunt, b) na severozápadní via Kolin Jihlava c) na trati společnosti státní dráhy via Brnu z důvodů konkurenčních, stejnoměrně totiž tím způsobem, že severozápadní i státní dráha převzala od dráhy Frant. Josefa, jež jest nejkratší (350 km.) a má k tomu ješté sam o sobé nejnižší sazby, příslušné tarify, takže jak v dopravě osob tak i zboží platily do dnes platí na všech 3 liniích v celku stejné sazby (v dopravé osob úpln stejné, v dopravě zboží jen v některých tarifních třídách nepatrně odehylné) O patření toto osvédčilo se výborné, neboť nejen že vhodně upravilo soutěž mezi jednotlvými drahami, nýbrž způso- bilo, že mezi Prahou a Vídní jak doprava osob tak zboži byla přiměřeně na jednotlivé trati rozdělena. Očekávalo se všeobecně,že opatření toto z důvodů ne ovšem již soutéžních, ale určitě z důvodů dopravně-ekonomických zůstane v platnosti i po postátnění dráhy severozápadní a státní, neboť jen takovéto opa- tření jest s to žádoucí přiměřené rozdělení do- pravy mezi Prahou a Vidní na vzpomenuté tři trati přivodnti. Než chyba lávky! Dle nově uve- řejněných tarifů státních drah, jež mají nabýti platnosti dnem 1. ledna 1910, budou mezi Prahou a Vídní počitány jak v dopravé o s ob, tak zbožl sazby dle s kutečných vzdále- nosti a budou tudíž nejnižší sazby účtovány na trati cís. Frant. Josefa (350 km.), vyšsí na severozápadní dráze (369 km.) a nejvyšší na státní dráza (380 km.). Přislušné rozdlly patrny jsou z tohoto po- rovnání (v korunách): A. doprava osob.

Josef František Praha Vídeň Francie Jihlava Brno TaboraCmunt km

24 article

III. II. III. II osob rychl. Praha-Videň, Fr. Jos. . 12.30 19.30 16.20 25.50 » » sev -záp. . 13.— 20.40 (7.10 26 9 „ . statní . . 14.— 22.— 18.50 29.— B. Doprava zboží (za 100 kg). tarifní třída I. II. B Praba-Vídeň, Fr. Jos.. . . . 4.46 3.78 1.87 „ sev.-záp. . . . 4.70 3.98 1 95 „. státní. . . . 4.82 4.08 2.— Tato rozdilnost v sazbách bude míti nepo chybně za následek, že veškerá doprava osob i zboží (zejména doprava zboží, kde témět každý haléř padá na váhu) přenese se na trat nejvýhodnější, t. j. nejlacinější a k tomu s do pravou nejrychlejší, totiž na trať cís. Fr. Jos. via Tábor-Cmunt. Soustředění dopravy na této trati bude však míti v zápěti zajisté značné nepřístojnosti do- pravní, zajména přeplňování a zdržování vlaků v dopravě osob, neméně i zdržování v přijmu, výdaji i dopravě zboží a to tím spíše, že ná- draží této trati (cls. Fr. Jos.) jsou jak v Praze tak ve Vidni již pro nynější poměry nedo- statečna, nehledic ani k tomu, že trať cís. Fr.

František Jos Praha Francie Jos Praba Vídeň Tábor Cmunt Videň 19.30 25.50 kg 3.78

25 article

Jos. sama o sobé, jsoue posud v některých svých částech jednokolejná, není ani technicky způsobilou, zvýšenou dopravu nále- žitě zmoci. Jest ješté čas, aby vhodným opa- třením — totiž převedením sazeb z trati nej- kratší i na ostatní dvě delší trati — zamezilo se nepřistojnostem, jež by se nutně musily dosta- viti. Pokud jsme mformováni, zakročila jak praž- ská obchodní komora, tak zdejší městská rada u ministerstva železnic o to, aby tomuto poža- davku bylo vyhovéno, avšak bylo by zajisté zá- hodno, aby i nejštrší veřejnost tak všestranně důležité otázce věnovala zaslouženou pozornost. Z trhů peněžních, 11. prosince. (Pův. zpr. »N. L. ) Praha. Tento týden zakončila bursa smýšlením pevným a četnými obraty v bankovních i průmyslo- vých hodnolách. Obchodovány akcie Ceské průmy- slové banky za K 423.—, dále brány z trhu při vze- stupném směru skcie Pražské úvěrní banky za k 701.— a za akcie Západočeských továren kaolin.a šamotových placeno K 563.— proti ofic. záznamu K 562.—. Akcie »Merkuru«. směn. akc. spol., získaly 3 K any oceňovány K 637.—. Jinak podáváno za akcie: Hospod. úvěrní banky K 429.—, České banky »Union« K 251.— (+ 1 K). Zajišťovací bankyk 213.50 (— 1 K). Živnostenské banky K 249.50. Králo- hradeckého úvěrního ústavu K 450.—, Akciové to- várny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Ko líně K 393.—, Kolfnské továrny na kávové náhražky K.840.—, Podolské cementárny K 191.50, Pivovaru v Českých Budějovicích K 1210.—, strojírny Dan- kovy K 432.— (+. 50 hal.). První českomoravské stro- jírny K 1030.—, Šk dovýchi závodů K 225.—, První české akciové továrny orientálských cukrovinek 225.— penize.

Ceský Kolfnský dan Jos Praha Krát ko Český Budějovice úvěrní banka Český banka úvěrní ústav K 450

26 article

Vídeň. Ani příznivé zprávy z cizozemských trhů, ani zlepšení parlamentní situace zde i v Ubrách nezpůsobily na začáteční burse příznivý obrat. Ob- chod byl velice těžkopádný a kursy se seslabily. Rozladily místní prodeje baňských papírů v souvi- slosti s neuspokojivým čtvrtletním výkazem alpinek. Tské značná nečinnost v obchodu tísnila kursy. Se- stabení však omezovalo se jen na kulisy, kdežto v šraňku až na pražské železářské, které značně byly stísněny, byla nálada pevná. Zejména buštěhradské a akcie Austro byly favorisovány. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 31/2 proc.

Vídeň Ob

27 article

11. pros. 4. pros. 95.20) 95 25 118.10 117.50 113.90 113.50 92.45 92. 45. 220 50 220 50 670.50 672.50 502.70 503.50 782.90 784.50 546.35 548. 20 1146.— 1140.— 248 75 249.— 743.— 743 60 123.40 122.9 967.— 940.— 1040.— 1043.— 682.— 685 — 730 25 730.60 665.— 665 50 2616.— 2621.— 760.— 757.— 540.— 542.— 241.12 241.30 11791 117. 96

28 article

Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Pra- ze. Náš největší český peněžní ústav, který věnuje vždy náležitou pozornost všam důležitým zjevům hospodářským, uplatnil vliv svůj nejen v zemích českých a zemích evropských vůbec, nýbrž vystih- nuv záhy veliký význam spojení zemí našich s no- vým světem a spociálně s tamními Čechy, navázal záhy čilé obchodní styky zvláště se Spojeným státy saveroamerickými a věnoval se po celou řadu let spojení tomuto s veškerým úsilím. Na základě zkušeností, získaných dlouholetým spo- jením s vynikajícími obchodními domy Spojených států severoamerických, vytvořila Živnostenská ban- ka zvláštní, účelně organisované oddělení ame- rické, jež umožňůje jí vyřizovati veškeré trans- akce peněžní s Unií severoamerickou (jako konánií platů, zásilky vystěhovalců, inkasa dědických po- dílů a pod.) co nejvýhodněji a rychle. Zvýšení kapitálu Ceské průmyslové banky. Sub- skripce na 15.000 akcit České průmyslové banky, a zahájena byla teprve dnem 5. t. m., selkává s s plným úspěchem. Upisování zúčastní se vzhledem k výhodným podmínkám upisovacím nejen majitelé akcií starých, nýbrž i kruhy kapitalistické neskcio- nářské, snažící se získati tento papír, jehož hodnota a výnosnost dosavadními výsledky této banky jes zabezpečena. Upisování na akcie České průmyslové banky pro akcionáře v kursu K 412.—, pro neskci - naře v kursu K 418.— končí dnem 15. t. m. (V inserál.) Ke zlizení Haličské průmyslové a obohodní banky. Z kompe vntního místa byli jsma zmocnění konsta- tovati, že proskakující zprávy, jakoby Česká prů- myslová banka byla měla nějaké účastenství při zřizování Haličské průmyslové banky, postrádají všelikeho podkladu a že mezi ní a haličským zem- ským výborem nebylo v té příčině nijavého jednání.

Čechy Morava spojený stát živnostenský banka Ceský průmyslový banka

29 article

První pražská zarnčovací banka v Praze Žaři- zovaci výbor s námi sděluje, že upisování akcil Prvni pražské zaručovaci banky bylo s úplným úspěchem skončeno. Prvnl pražská zaručovací banka nemá nie společného s ústavem, jenž pod názvem »Credit- Versicherungs-Bank in Prag« se tvoří a jenž se pro- klamuje za ustav čistě německý. Bosensko-hercegovská statistika lihu. Dle před- běžného výkazu čintla v listopadu t. r. výroba lihu 1833 (— 47) hl., zdanění 1612 (+- 1295) bl. vesměs kont., vývoz 120 (— 152) hl. exkont. a dena- turace 428 (+ 173) hl. exkont. Sklárny Josei Invald, akc. spel. Ve valné hro- madě usneseno bylo odepsati 215.338 K, ze zby- lého čistého zisku 304.490 K rozdíleti opětně divi- dendu 6 proc., 15.224 K přikázati reservntmu fondu a 22.143 K přenésti na nový účet.

Josei Invald Praha Žař zarnčovace banka zaručovac banka zaručovací banka CreditVersicherung Bank in Praga

30 article

Ke kvartální bilanci Alpské báňské společnosti dodáváme ještě některé podrobnosti, týkající se zvlá- ště množství výroby. Celková výroba, resp. těžba, činila v prvých 3 čtvrtletích nynějšího správního období (u srovnání s loňskem): uhlí 8,454.000 a (— 748.000), rudy 10.051.000 (— 1.624.000) q. su- rové železo 3.387.000 (— 363.000) q. ingoty 2.716. 00e (—218.000) q. hotové zboží válcované 1,726.000 (— 285.000) q. Následkem malého prodeje bylo pra- cováno z části i do zásoby, tak že sklady celkena vzrostly o 1.2 mil. K. Stav skladů však není (jak se prohlašuje) příliš vysoký. Relativně největší je pokles těžby železné rudy, což se vysvětlue tím, že společnost dle možnosti těžbu rudy obme- zuje a téměř výhradně dobývá rudu jen pro vlastní vysoké pece. Počátkem září byla jedna vysoká pee v Eisenerzu za účelem oprav vyhašena, nalézá se však od 15. listopadu opět v činnosti. Daně vloženy jsou v bilanci obnosem 31/2 mil. K proti 3.2 mil. v soudobí loňském. Účet úroků vykazuje zlepšení, úroky aktivní činí letos 100.000 K proti 62.000k loni.

Eisenerz

31 article

Z Pozemkové banky. Správní rada Pozemkové banky v Praze kooptovala ve své poslední schůzi jednomyslně za člena správní rady J. Exc. JUDra. Albína Bráfa, ministra orby v. v., Zeměpan- ským komisařem ustanoven byl pan c. k. okresní hejtman Alois Pele v Praze. Americká statistika mědi. Statistika, sestavená sdružením severoamerických těžařů, udává výrobu v listopadu t. r. na 121.6 mil amer. liber. Do- mácí odbyt a export činil 122.1 mil, amer. liber. Zá- soby poklesly dle toho o 1/2 mil. a činí nyní 153 mi. amer. liber Sklizeň americké bavlny odhaduje zemědělský úřad ve Washingtoně na 10,088.000 bal.; číslice tato je značně nízká a zůstala i pod očekáváním speku- lace. Následkem toho stouply na předvčerejší burse novoyorské záznamy o dalších 30 bodů, později však nastoupila opět částečná reskce. K podrobnostem odhadu se ještě vrátíme. V konkursu firmy G. Lengsfelder č syn. tkalcovna bavlny ve Vídni došlo k donucenému narovnání. Vyrovnací kvota činí 2095. Suma všech přihlášených pohledávek v III třídě činila na 900. 000 korun. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytči v ponděli dne 13, prosince 1909 přihlášeno jest 140 kusů hovězího dobytka původu domácího a 450 kusů původu haličského.

Albín Bráf Pele G Lengsfelder Praha Washington Vídeň pozemkový banka

32 article

Trhy peněžní. Vídeňská bursa. x Z Vídně, 11. prosince. (Telefgr. »Nár. Listů-) Po burse. Kreditky 671.25 po —.—, uherské kre- dilky 787.25, anglobanka 31475, bankovní jednota 547.—, unionka 586 25. Iänderbanka 503. 25, státní dráha 743.75, vjižní dráha 123.75, polabská dráha —.—, severozáp. dráha —. turecké tabákové 371.—, rýmavsko muráňské 665.50, atpinky 731.—. po ., květnová renta 95.25, uherská korunová 92 45, turecké losy 221.—, marky za hotové 117.91, u ltimo 117.77. Smýšleni upevněně. x. Z Vídně, 11. prosince. (Telfgr. »Nar. Listů«.) Devísy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.) Amsterodam šek a krátkélh 100 hol, zl. K 198.70, 198.90, Bukurešť na krátké lhůty 93 95, 9 4.15, Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.85, 118.05. Německo za delši lhůty —.— —.—, Londýn šek a kr. ih. a 10 lib. št. 24.971/2, 241.20, Londýn na delší l h. —.—, —.—, Novy York za 100 doliarů —. — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.12 5/% 95.271/4, Itahie na další ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 25 4.25, 255.—, Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 Ir. 95.621/2 95.671/2, Paříž deláí ih. —.—. —.—, Curých a Basilel šek a krátké l h. . 95.40. 95.55, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kratké lh. 95.40, 95.55, na delší ih. —.—

Ir Vídeň Nara Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn York Itahia Petrohrad Ruska město šek Paříž Italia šek 4.25 95.671 / 2

33 article

Berlínská bursa. Z Berlína, 11. prosince. (K. k.) V 1 hod. 15 m. Kreditky 210.40, státní dráha 158.70, lombardy 23.50. Smýšlení klidné. Z Berlina, 11. prosince. (K. k.) Kreditky 210.40, berlínska obchodní 181.10 darmštadská banka —.—- německá banka 248.10 diskonto komand 196 . 20. dražďanská banka 161.20 národní banka 129. 70 státní dráha 158.70, lombardy 23.60 Kanada 191 20. Baltimore 117.40. dráha Henri 133.40, bochumsté 250.20 dortmundské 95 10. Lauřina huť 197.90. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 216 60, harpenské 206.70 Hihernia — — Packet. 134.20 Llovd 19/3.10, dynam trust 179.20. Smnýšlení klidné. Z Frankluta, 11. prosince. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 210.60 akcie společnosti státní dráhy 159.— lombardy 23.55 papír. renta —.—, stři- brná renta — —, rak. zlatá renta 99.90, 4lo rak. korun. renta 95 50, uberská zlatá renta 95.45, uher. korunová renta 92 20. Smýšlení pevné.

Henri 133.40 Berlín Kanada Baltimore darmštadský banka dražďanský banka 161.20 národní banka 129 Lauřin huť 197.90 Hihernia papír