Periodikum ALTO Viewer

1

12. prosince 19. 9. Čislo 342.

2

NÁRODNÍ LISEY-

národní Lisey

3

Strana 13.

4 article

Nepřímá odpověď profesora A. Sauera. Čivrtý sjezd českých přírodozpylcův a le- kařů, konaný v Praze v červnu 1908, přijal resoluci ve prospěch druhé české university. která v jazyku francanzském rozälřena byla iza hranicemi tohoto státu. Proti této resoluci vy- stoupil profesor německé university v Praze dr- A. Sauer, tehdy rektor university, článkem, otištěným v německém měsíčníku »Deutsche Arbeit«. Článek Sauerův, plný nepravd, přímo volal po odpovědi, které se mu též a několika stran dostalo. Na nepravdivá a nesprávná tvrzení reagoval jednak tehdejší rektor české university prof. dr. L. Heyrovský na studentské uni versitní schůzi v listopadu 1908, jednak prof dr. Pekař v Časopise historickém, jednak obšírně odpověděno bylo mnou v tomto časo- pise právě před rokem ve článku »Zhýčkaná česká universita dne. 10. prosince 1908. Pro úplnost dodávám, že odpověď moje uveřejněna byla německy v časopise »Unton« že ve zvláštních brožurách' vydala Národní rada česká tuto odpověď v překladu německém franeouzském a. rozštřila po celé Evropě.

A Sauer Sauerův profesor doktor L Heyrovský Pekař Praha Praha doktor Evropa Deutsche Arbeit lekař

5 article

Odpověď doklady z úfadních pramenů vy- vracela mimo jié ona tvrzení Sauerova, kde bájl o nadržování české universitě na úkor německé, kde tvrdil, že řádné dotace českých fakult jsou skoro stejně jako německých, dotace mimořádné však značně vyšší, kde tvrdil dále, že česká universita jest universitou dvojitou co se počtu professorů týče. Odpověď odmítla Sauerovo smělé dotýkání se kvality české vě- decké práce jakož i námitku jého, že poplat- nost daňová českého národa není taková, aby mohl žádati od státu zřízení nových kulfurnieh instituef. Poukázáno jednak na kontrolu i úspěch české vědecké práce na kolbišti světovém, jednak poukázáno s důrazem na práci, kterou dvou- třetinová většína slovanská pro stát vykonává. daň z krve a hlavně daně nepřímé platí.

Sauerův

6 article

Článek tento Sauerovi adresovanýt zůstal se strany německé dlouho bez ozvěny. Až v červnu 1909 objevila se na trhu knihkupe ckém vydaná brožura v Lipsku s názvem: »D ie Deutschenin Oesterreich und ih Ausgleich mit den Tsch ochene (Němei v Rakousku a jich vyrovnání s Čechy) Autorem knihy jest dr. Vilém Koseh, professo university ve švýearském Freiburku. Jádrem knihy, jak autor sám v předmluvě podotýká, jest poslední kapitola, věnovaná mo- ravské universitní otázce, která obsahuje od- pověď Sauerovu na mů, článek, odpověc však podepsanou nikoliv Sauerem, nýbrá Koschem Prof. Kosch, rodilý z Brna, studoval totiž v Praze na německé universitě, byl žákem prof Sauera, potom úřadníkem v univ. knshovně jest nyní professorem téhož oboru, jako Sauer na universitě ve švýcarském Freiburku. Pokyny k této kapitole své brožůry dostal od prof. Sauera, začež mu v předmluvé díky vzdává a není proto pochyby, že Sauer prostřed- nietvím svého žáka odpovídá a hledí touto ne- přímou cestou se sebe smýti výtky povrehnosti, nepravdivosti a nesprávnosti, veřejně mu učiněné. Než přistoupím k podrobnostem, uvedu ukázky, kterými forma iobsah Koscho vy brožury budou čtenáří předem osvětleny.

Sauer doktor Koseh Sauerův Kosch profesor Lipsko Rakousko Čechy Brno Praha Němei Oesterreich und ihlava Ausgleich mit den Tsch ochen

7 article

Vynašel-li Sauer »zhýčkanou českou universitu«, měl odvahu žák jeho napsati tyto věty: »Od desetileti nakládá se macešsky a ně- meckou universitou v Praze na prospěch české« »Směřoval-li zápas Čechů původně ke zřízení výhradně české university v Praze, žádají nyní druhou v Brně a snaží se jedinou německuu universitu v Praze dle určitého plánu zniěiti- Čechové chtějí prý německou universitu, »staro- bylý to kmen, úplně z kořene vyvrátiti«. Kosch cituje i slova Sauerova z r. 1908, že »život příslušníků němzcké university jest ohrdžen . .. marně volají na rozhodných místech státu o pomoc.« Takto píše německý universitní profeser pro své čtenáře v Rakousku a zvláště v řišt německé. Co na to říci? S úžasem a největším odporem odvrací se vzdělaný český člověk o takovýchto nedokazatelných řrází a diví sa k jakým nepravdám i někteří vysokoškolšti učitelé němečti v zápase česko-německém vy- stupující, se utíkají z nedostatku věených důvodů. Přistupme nyní k podrobnostem a sladujme vývody Koschovy! Sauer vytýkal reso- luci sjezdu českých příredozpytců a lékařů ne- dostatek číselných t. j. statistických dokladů V mém článku bylo výtce učiněno zadost a každé tvrzení Sauerovo číselnými doklady vyvráceno. Kosch nečiní jediné námitky proti mým důkazům a pouze poznamenává, že prý jsem na své čiselné doklady »velice brdým«. Ano, jsme hrdi, však pouze správnost a opravdivostí věci, za kterou bojujeme a bude zde dokázáno, že Koseh na své doklady tak hrdým býli nemůže.

Sauer Čecho Kosch Sauerův Koschův Koseh Praha Brno Rakousko mecký univerzita v Praga

8 article

Pojednávaje o frekvenci pražských universit tvrdí bez důkazů Koseh, že návštéva české university byla uměle zvýšena mi m jiné čatnými stipendiemi a lah- čími zkouškami na školách střed- nich. Poslední úřadní výkaz o školství rakou- ském za školní rok 1905/6 (Rakouská statistik 86. sv. 2. sešit) udává počet stipendistů něme- ekých na 5.8. českých na 36; při tom při- padalo průměrně na jednoho německého stipen- distu 261 5 K, na českého 206 0 K. Z téhož úřadního pramene se dovídáme, že při maturit- ních zkouškách téhož roku obstálo 92.7% ně- meckých a 93 9 českých maturantů. Vidno z toho, že výsledek při maturitá ch jest u obou národností téměř to- tožný a těžko proto souditi, proč mluví Kosch o lehčích zkouškách na českých ústavech, s ti- pendistů německých pak že jest mnohem vice a s většími požit ky než český ch. Již v předmluvě upozorňuje Koseh n svůj nový statistický materál o moravské uni- versitní otázce. Jádro tohoto maternálu spočívá v následujícím vynálezu: Kosch vypočitává. kolik Moravanů a Slezanů studuje n německých universitách ve Vídni a v Praze kolik na české universitě. V celku studovalo v posledním letním se- mestru 1223 Moravanů a Slezanů na německých universitách ve Vldní a Praze, kdežto na české

Kosch Moravan Slezan Vídeň Praha

9 article

universitě současně pouze 801 z těehže zemí bylo zapsáno. Z toho odvozuje Kosch, že by musila býti zřízena na Moravě dříve universit německá než česká. Kontroloval jsem čísla Kuachova shledal jsem, že upotřebuje výkazů studujíeíeh za letní semestry, kdy počet studujících na každé universitě je málo stabiíní (výkaz zimních seme- strů jest pro tyto účely spolehlivějsí); nevím dále, jakého původu jsou čísla jím uvedená pro universitu vídeňskou, protože v příslušných roč. nleích »Rakouské statisnky« jsou čísla jiná. Již z těchto důvodů nejsou základy Kosehovy statistiky bezvadné. Avšak i celá konstrukce tě statistiky nesnese vůbec kribiky. Není třeba přece dokazovati, třeba statistika o tom data nepřináší, že ve Vídni studuje mnoho Čechů z Moravy i Slezska, a to opomenul Kosch svým čtená- řům připomenouti. Pohnutky studia Čechů ve Vídni jsou různé. Buď mají do Vidně blíže neb jest jim z jiných ohledů hmotných studium tam výhodnější. Zevrubný výkaz k udělování st pendií, která jsou ve správé moravského místo- držitelství, českým posluchačům universntním kteří studují na české universitě a na universi- tách německých, poskytl by též klíč k vysvět- lení hořejšího balaba; bobužel jest výkaz ta- kový nedostupný. Češí stuďují dále ve Vidni přečasto jen jeden neb dva semestry a vracejí se na universitu českou — utikajíce ze stati- stiky Koschovy. Závěr o větším oprávnění Moravy na universilu německou spočívá na zcela chybných předpokladech a jest přímo směšný pro toho, kdo Moravu zná; čtenáři Koscho v brožury v říši ovšem pravdy se nedovědí.

Kosch Kosehův Čecho Koschův Morava Vídeň Slezsko

10 article

Proti statisuce Koschově mluví dále tato fakta: Na konci druhého semestru 1905 at 1906 (novější statistika nebyla vydána) bylo na gymnasiích a rešlných gymnastích na Moravě ve Slezsku 5539 Čechů a 4326 Němců. Na konci téhož semestru bylo v českých oktávách 407, v německých 363 žáků. Jak k těmto čl- slům se hodí větsí oprávněnost německé univer- sity než české. A k tomu sluší podotknouti, ž počet českých gymnasijníeb abiturientů každo- ročně na Moravě stoupá více než německých.

Koschův Čecho Němec Morava Slezsko

11 article

Proti Koschovu názoru, že ku pěti ně- meckým universitám musí přistoupiti šestá dříve než k jediné české druhá česká, mluví dále i tato čisla: Na konci školního roku 1905 až 1906 bylo v celé říši na gymnasifch- a reálných gymnasilch 38 3 německých a 19 4 českých žáků. Je-li zčízeno pro 38 pět německých uni- versit, nepřísluší pro 19 nejméně university dvě? Nebo dále: V zimním semestru 1905 a 1906 studovalo na všech rakouských univeran tách 9802 Němců a 4214 Čechů. Nemluví tato čísla svým poměrem opětně pro dvě české uni- versity a proti šesté německé? Kosch jako Sausr upíraji nám právo na druhou universitu pro domnělou mslou nasi daňovou poplatnost. Odpovědél jsem v tomt směru již Sauerovi a Koschovi, proto připomínám, že jeho výrok, že německý náro platí víe než dvě třetiny všech daní v Rakou sku, jest úmyslné šíření nepravdy, což vysoko školský profesor nemá činit. Bude-li přece moravská universita zřízena ovšem že dle Kosche současně s německou, umísťuje nám ji švýcarský profesor do Kromě- řiže, protože v Brně nesmí »nie u n nimmer« býti; německou proponuje do Olo- mouce. Správně o tom napsal p. A. Rz. v »Po- krokových Novinách«: »Dobře navléknuto ! Česi by si nesměli stéžovat, že se jim nedostalo uni- versity v hlavním městě a Němci by měli pro germanisaci Moravy dvě ohniska: Brno a Olo- mouc«. Kosch předpovidá již bouři odboje. která by musila smésti českou universitu, kdyby byla v Brně umístěna. Předpovídaná německá bouře odboje nás nezalekne. My jdeme za svým nezměnitelným cílem, kterým nejen u všeho vysokoškolského učitelstva, ale i u celého ná- roda jest druhá česká univer sita v Brn ě.

Koschův Němec Čecho Kosch Sauer A Rz Brno Ola Morava

12 article

Trvalo to dlouho, než Němci vůbec při- stoupili v theorit na to, že by mohla býti zřl- zena. Hlasy poslední se strany německé již nemohou odolati všem důvodům s české strany o této věci sneseným a Hueppe i Koseh vedle jiných Němců počitají s faktem, že druhá česká universita zřízena bude. Nechtěji však nás s ni přijmouti do Brna ačkoliv důvody naše pro Brno jsou nevyvrati telné a sami Němci si je otiskli ve své knize vydaně místním odborem Národní rady německé v Praze pod názvem: »Prag als deutsche Hoch- schulstadt« (Praha, německé město vysoko- školské. 1909.) doslovně na str. 9. takto »Spojení velkého města a malé university pro spíva zvláště fakultě lékařské. Jen velkoměsto poskytuje, hojnost materiálu na stálých a poli klinických ústavech, který jest nutný pro vy- datné názorné vyučování a pro předvedení muož ství zjevů . . .« Čím jest pro lékařskou fakultu hojnost materiálu, tím jsou pro všecky fakulty knihovny, vědecké mstituce, spolky odborné atd. Jinými slovy: universita potřebuje vysoko- školské prostředí velkého města pro profesory i studenty a tato potřeha osvěšlena byla s české strany řadou důvodů, které jsou a budou roz hodnými pro určení mista budoucí druhé české university — a chtějí-li Němci i šesté, ovšem zbytečné, university německé. Končím svou stať tímto závěrem:. Pra. Sauer přímo neodpověděl, protože nemohl. Na- přímá jeho odpověď dopadla uboze; prol Kosch byl by učinil lépe, kdyby byl v tomtc sporu mlčením následoval svého místra. V Praze, dne 10. prosince 1909. Prof. Dr. O. Srdín k o.

Němec Sauer Kosch profesor doktor Srdín Brno Praha Praga fakulta knihovna

20 article RAISOVY SPISY. Vyšlo dosud 6

RAISOVY SPISY. Vyšlo dosud 6 svůzků. Skvost. váz. K 22. 40. SEBRANÉ SPISY M. A. ŠIMÁČ- KA. Vyšlo dosud 16 svazků. Skvost váz. K 77.55. SPISY JUL. ZEYERA. Úplné v 35 svazeich. Škvost. váz. K 186.50. Vazba levnější K 165.. 50. SPISY SOFIE PODLIPSKÉ. Vyšlo 15 svazků. Vkus, váz. K 64.35

Raisův Šimáč Jula Zeyer Podlipský

23 article SLUNEČKA. Napsal Sr. S. Prochäzka

SLUNEČKA. Napsal Sr. S. Prochäzka Ilustr. barev. přílohami . K(ašpar a ornamentem 5. Urban. Váz. výt. K 6.— Doporučeno c. k. zemskou školní radou. RADOSTI MALÝCH. Dracct čt,ř listy obrázků ze života českých dětí, pro- vázených národními říkadly. Maloval Lrrada. Váz. výt. K 6.—. Doporučeno c.k zemskou školní radou. DESET POHÁDEK O SV. PET- ROVI. Od Boženy Němcové, Illustro- val Kar. Klusáček. Š úvodem o českém humoru od V. M(rštíko. Vkusně váz. K 5.— ZEYER MLÁDEŽI. Výbor ze spisů Jul. Zeyera. Uspořádal 5r. Š. Procházka Vkusně váz. K 3.70.

Slunečko S Prochäzek Urban Malá Němcová Klusáček V M Zeyer Jula Š Procházka O SV . Peto

30 article SLOVANSKÝ TLUMOČNÍK

SLOVANSKÝ TLUMOČNÍK Sbírka neipotřebnějších vět a slov v jazyku českém, ruském, polském, srbochorvatském, slovenském (slo vinském) a všeslovanském, kterou dle odborů sestavil lgnác Hoček. Cena K 1.- Část l. Objednávky vyřizuje každé knihkupectví zejmén Ústřední nakladatelství, knihkupeetví a papír- uletví něitelstva česko slovanského v PRAZE Josef Rašín, Holelovire Babov Bělského sřída čísle ser

Rašín Holelovire Babov Praha

32 article Na slovíčko!

Na slovíčko! Zlý děmon lirxu a lehkomyslné záliby v med zkazil již tolik mladých žen, zničil tolík rodln, — nemyslite, že chybná výchova nejvice zde zaviňuje Dejte svým dcerám do rukou čethu, která odvrací od povrchni rozmařilosti, učí lásce k ro- dině a zájmu o mužovu prácl a podnikání. Tin se nejvice přičinite o jejich štěsti. Z ušlechtilé. při toma svrchovaně poutavé anglické nmerické divčí četby, ktera vycho- vala již tolik žen obdlvuhodných obětavých a samoststných, vydali jsm právě krásnou knihu svétoznámé autorky „řla- lého lerda“ F. H. Burnettovéi

Burnettovée

45 article Směni z českých oper a baleti!

Směni z českých oper a baleti! Habička, Tajemství, Z pohádky do pohádky Hloupý Honza po K 3.—, Dalibor, Libuše po K 4.—, Dvé vdovy K 2.40. Na záletech K 5.— smisl z cilch oper, operet atdi Sedlák kavalir, Piková dáma, Nižina, Aida po K 3.60, Copélia, Fkust, Madame Butterffy. Hoffmannovy povidky po K 2.40, Kouzlo valčíku, 2 sežity po 3 K, Veselá vdovička, 2 seš. po 3 K, Dollarové princezny, 2 seš. po 3 K, Krista z myslivny, 2 seš. po 3 K, Komedianti, 2 seš. po K 2.46, Bohema K 2.88, Tosca, 2 seš. po K 2.40, Baron Trenl 2 seš. po K 3.—, Roz- vedená paní, 2 sež. po 3 K. Vařeík lásky 2 sel. po 3 K, Podzimní manévry 2 seš. po 3 K. ní (skvostné váz. aviní výtahy dvolracn o K 1.80 vice): Dalibor, Tajemství, Hubička, Libuše K 7.20, Carmen K 1.80, Dolarové princezny 6 K, Kouzlo valčíku 6 K, Veselá vdovička 6 K. Oněgin K 10.80, Z pohádky do pohádky 12 K. Madame Butterfly (pouze váz.) K 9.60, Tosca K 9.r0 (víz.), Lonisa 12 K, Werther K 10.—, Fanst K 8.40, Prodaná nevěsta 12 K, Sedlák kavalír K 7.20, Barou Trenk 6 K, Rozvedená paní 6 K, Valčík lásky 6 K, Podziumní manévry 6 K.

Honza Dalibor Libuše Butterffa Hoffmannův Dollar Krist Bohemus K Vařeík Hubička Carmen K Oněgin Butterfly Tosca Werther Sedlák Valčík Fkust Fanst K Bara Trenk

46 article Ilavní výtahy s terten (niv a lhavir).

Ilavní výtahy s terten (niv a lhavir). (skvostně váz. o K 1.80 více): Prodaná nevěsta, Dalibor, Tajemství, Libuše po 8 K, Hubička 12 K, Dvé vdovy 18 K, Louisa K 19.:0, Werther K 14.40. V studni 5 K. Car- men K 7.20. Faust 14.40, Sedlák kavalír 12 K. Madame Butterfly K 14.40 (váz.), Tosca (váz. 18 K, Psohlavc 12 K, Braniboři v Čechách 12 K, Čertova stěna 13 K, Na starém bělidle 12 K Taneční a jmne tbirky! Hudební drahokamy. (Musikalische Edelsteine.) 60 moderních a oblíbených melodií z oper, operet atd. (Dolarové princezny, Krista z myslivny, Hoffmannovy povídky atd.) Škvostně váz. no K 420. Kometaibum. Svazek 3. 42 mod. skla- deb Arenského, Čajkovského atd. (1.30 stranj no K 3.60. Vzhůru k tanci. (Auf zum Tanz.) 111 oblíb. pochodů, valčíků atd. 180 stran velkého formátu no K 3.— Grleg. Veškery lyrické skladby v jednom srazku K 12.—, váz. K 14.40. Levné vydání Dvořákových skladeb: Slovanské tance čtyřručně pro klavír. 1. řada dva sešity dříve po 6 K, nyuí po no K 3.60. Poetcké nálady pro klavir dvournéně. 3 sešity dříve po no K 3.60, nyn po no K 2.40. Valčíky pro klavír dvouručně. z sešity dříve po K 4.80, nyní po no K 2.40. Z nového světa. Symfonie pro klav čtyřručně diíve K 14.40 nyní K 7.20. Poslední novinky: Suk Jos., životem a onem. 10 klav skladeh, 2 seš. po K 2.40 máslo Jindřich Tři pianě p ro vyšší hlas K 1 .50. Blodek V studni Směs pro klaví čtyrvučné K 2. 40. Veškery kýmkoli inserované skladby stále na skladě. Zásilky na ukázku obratem. Práré jsem vydal „Seznam nejlep ších dárků hudebních k vánocůmě u za- silám jej zdarma a franko.

Dalibor Libuše Hubička Louisa Faust Tosca Musikalisch Edelstein Krist Hoffmannův Čajkovský Grleg Dvořákův Valčík Jindřich Čechy Sedlák kavalír Butterfly K Auf zum Tanz Suk Jos K 2

51 article Jen do 31. prosince t. r.

Jen do 31. prosince t. r. 1 fucet batist. kapesníků a na bluzu z I Za 5K zefiru-. 1 tncet Ia. batist. kapesníků a na 1 blua Za z damaškového batistu. na 1 postel povleků z brogát. bílého d Za 1 K maškni na 1 postel povleků z Ia. kanafasu a 1 ob- Za 1U R roubené prostěradlo 150/200 cm. na 1 bluzu z damašk. batistu, na 1 sukni Za 10 Nz Ia. barev. krisetu, na 1 flanelovou košili. na 1 zástěru modrotisku, 1/2 tuctu bati t kapesníků a 1/2 tuctu rož. ručníků 75/90 cm 1 damašková souprava na 2 postele a stůl (v barvě bílé, růžové neb modre) 1 tucet kuchyů ručníků bílých 50/100 em. 1 tucet utěrek 60/60 cm., 1 lněný ubru na stůl (bílý), 1 chránič ku vyšívání (ku- chařka), 2 pruhy pod nádoby k vyšívání 1 celolněný soubor pro 6 osob a 2 damašk

R roubený centimetr

55 article Za 20

Za 20 1 soubor pro 6 osob (kávový) z dvojdama a 1/2 tuctu dvojdamaš. ručníků 65/1 15 cm. 10 m. batist. véby 80 cm. šir., 1 tucet lně ných ručníků 50/100 cm., 1 tucet kapesní- ků bilých, 1 tucet lněných utěrek 60j6e cm. a na bluzu z damaš. batistu. 7 m damaš. batistu na plesový úbor, 1 tu Za ZU Ncet Ia. Ia, jemných batist. kaprsníků, 5 m jemné rumburské véby 80 cm. šir. a 5 2579 batist. véby 80 cm. ši. Oblednávky přes 15 K výplaceně. Každý z těchto se stavených dárků Jest v nádherně krabicl. Nehodící mileráda vyměním, aneb příslně, obnos v penězích vá tim. Dárky vybrané Jen z la. zboži, překrásných vzor pevně a zaručeně stálobarevné, zasílá na dobírku

Jena ZU Ncet ia centimetr

57 article Vážné nabídnntí k snatku.

Vážné nabídnntí k snatku. Pro bratra MUDra, lékaře v českém městě s ro ním přijmem 12.000 K, hezkého, zdravého třicátníka hledám přiměřenou partii. Podmínkou krása, zdraví věno od 60.000 K. Podobenka s nabídkou neanonymn pod zn. „Pensče 7347“ do ins. kanc. J. Grégra Praze, Jindilšská ul. 19. Pro výbornou jakost a dlouhé trvání proslulé výbavy nevěst: Iněná plátna, ručniky, ubrusy, damašky, šát- ky; bavlněné šlfony nepropustné sypky lze spolehlivě obdržeti v obchodá Aloisa Boloma v Praze. Jungmannova tř., 22. Pravá lněná plátna, tak trvanlivá, Jak bý- vala, jak na košile, tak na prostěradla, též damašky na cichy. ručníky, ubrusy, šátky kapesní lze dosud ob- držeti u Bloisa Boloma, Praha, Jungmannova tř., 22. Vlastního údělkut

Mudra J Grégr Bolom Jungmannův Praha Jindilšský ulice Bloiso Bolom Jungmannův třída

61 article Bílé plátynko

Bílé plátynko bez úpravy, výborné jakosti silnější 1 netr 6.4 haléřů, jemnější 0-2 „ 64 haléřů. 150 cm šir. prostěra- dlové bavl. plátynko silné (domestik) metr K 1-40. 90 cm bílá režná, mo- drá, červená hustá svpkovina, metr K 1. 90 cm režné sypkov kaliko, metr za 64 ha- léřů dodá Alole Bolom v Praze, Jungmannova tř., 22. Vlastního údělku!

Praha Jungmannův třída haléř centimetr