Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 149, place 75, org 19, work 3
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. prosince 1903. C.slo 342.
4
article
úpravě nedělního klidu byly předpisy o nedělním
klidu zavedeny také pro spořitelny.
Posl. Myslivec prohlásil rok Bienerlhův za
smutný v dějinách Hakouska a v činnosti parla-
mentu. Lidový parlament a obecné právo hlasovací
mají ještě velmi mocné nepřátele. Kdo je pro obecné
volební právo, musí býti též pro to, aby sněmovna
pracovala a dokázala skutky, že je pro nezbytnost
lidu. Nejlepší záštitou parlamentu jsou soctální
bospodářské a kulturní reformy.
Nutnost annexe Bosny a Hercegoviny uznal již
dřív. Nemíní podceňovati podporu Německa, avšak
nesmí se také nadsazovati. Ta podpora nebyla po-
skytnuta z lásky k našemu státu. Nemůže-li Ra-
kousko býti samo záštitou svých národů a musí- i
míti svého ochränce v cizině, najdou se snad té
slovanské říše, s nimiž se Rakousko spojí, aby
i slovanské národy měly záštitu v jiné říši.
Národnostní hoj jest bezůčelný. Hranice obou
národností v Čechách jsou přes dlouhotrvající boj
tytéž. Olázka jazyková je va skutečnosti pouze
otázkou úřadnickou. Němci pokládají za neslýchsně.
že jajich synové, kteří se chtějí stati úřadníky, mají
se také nančiti česky. Do zákonodárství třeba vněst
demokratického ducha Ministr financi nesmí se za-
stavit ucbivě před měšci milionářů. Měl by též
četné židy v Rakousku naučiti půznati Mojžíše
který zavedl »jubilejní rok«, na nějž židé zapo-
mněli.
Mezi poslanci Kurandou, Strancherem
a Standem na jedné a několika křesťansku socrnl-
ními poslanci se šl. Stranským na druhé stra
strhla se prudká hádka, za níž místopředsed
Zázvorka vola! Strauchera a Standa k pořadku
(Diouhofrvající velký povyk.)
Poslanec dr. Linht prohlásil, že zavedení jubile
ního roku nesmělo by zastaviti se u židů. Dále pro
testova! proti návrhu dra. Sleinwendera, aby zatím
ním rozpočtem byly zavedeny nové dané.
Posl
Němec
Mojžíš
Kuranda
Strancher
Stand
Zázvorka
Standa
doktor
Linht
Bosna a Hercegovina
Německo
Rakousko
Čechy
5
article
Silžnosí průmyslu na nová břemena a adminí
strační obtíže jsou úplně oprávněny. Rakouský prů-
mysl chce pro sebe jenom klid a aby se a ním za-
chazelo tak jako s jinými. Plá se, ví li kdo, z jakýe
pramenů budou hraženy nesmírné naklady na so-
ciální pojišťování?
Náhled do knib byl by možný v zásadě, ale v
formě předlohy tvotí se tlm privilegium odiosum pre
průmyslníky, kteří zákonem zavázáni jsou věsti koihy
Boj poptatníka proti fisku považuje za oprávněný
V našem státním životě pottehujeme pevnou sutoritu
Stabihity viády nepotřebujeme, pouze stabilitu správy
a zákonodárství.
V oboru statního živela přimlouval by se zvlášt
jako Moravan za fo, že musí zde zcela rozhodně být
nalenena cesta, aby se dospělo he klidu a klid ten
se udržel. Dospějeme-li k míru, můžeme dospět
k účelnému zdravěmu rozvoji našich poměrů, př
němž bude zabráněno hospodářským krisím, jak
spočívají právě dnes na bedrách širokých vrste
obyvatelstva. (Hlučná pochvala.)
K návrhu poslance Schmidta bylo rokován
uzavřeno.
Hlavní řečník proti poslanec Ulržal: Politická
sitnace v Rakousku jest charakterisována davným
bojem slovanské dvoutřetinové větámny s německou
menáinou. Česká otázka existovala od počatku
úslavní činnosti. Protože nezdežilo se rozřešiti ji
v hranicích království českého, vyrostla přes ně
dnes ocitame se před velkým problémem, s lovan-
skou olázkon, jejiž častí jest otázka česká, Ne
bude-li otázka národnostní v Rakousvu v čas roz
řešena, slovanská otázka příroztným rozvojem vy-
ruste přes hramice říče. Víme, že mustme ml
společný domov, kde bodeme moci volně žíli a na
lézti podmínky k svému mndividuálníma rozvoj
K tomuto účelu se nám Rakousko nejlépe bodi. Ž
dáme za rovnoprávnost všech národ
této říše a nedáme se již zatlačiti do
pokořující úlohy Popelky.
Moravan
Schmidt
Popelka
Rakousko
6
article
Musíme bledati úplně nové cesty pro rakouskou
poliliku.
Gaografické a etnogtafcké poměry zatlačnjí ná-
na úplné nové dráhy. Rakouská statní idea mu-
býti zcela jinou, než idea národnostuě jednotnén
statu. Svoji spásu můžeme hledati pouze v ne
utralitě, která by byla také nejlepší zárukou pro
zabezpečení evropské roynovahy.
Stát je dosud na stanovisku, že nejsou to úlad-
níci pro obyvatelstve, nybrž obyvatelstvo a stat pr
úřadniky. Tolo nešťistné slanovisko musline opu
stiti. U nás se mystí, že úřadnici jsou pány a náro
dové vedlejší věcí.
V konglomerátu národů, tvořicím rabouský stál
nelze mluviti o nějaké národnostní státní idet, státn
ideu lze spatřovati pouze v rovnoprávnosti všech
národů. (Pochvala u Črchů a Jihoslovanů.) Tato
státní idca byla by tmelem pro tento tonglomerát
Německá hegemonie vedla se velikou erganisae
Slovanské jednoty, jejimž tmelem bude i v budoue-
nosti společnost zájmů a poče o udržení tehoto státu
Volební relormou dusáhli jsme polili ckých srobod
nyní musíme dosánnouti také narodnustnkh svohod.
Jihoslovan
Tolo
Črch
7
article
Jsme pevuě odhodišni setrvati ve ve-
liké Slovanské jednotě a spojit
všechny sřovanské národy těto řlš
v této organisaci. (Pochvala.) Jsme si vědom
své síly, víme, že musí býti s náma počitáno, bu
dou nost nám dá to, co odpovídá naší síle. (P.
chvala.)
Slovanská jednota v poradě klubovních předsede
podala návrh, aby vláda podala sněmovně v pro-
jednávání jednací řád, kterým by dle jeho ustano-
vení byla vyloučena jednou pro vždy každa ob-
strukce. To se však nestalo. Kdyby takový jednac
řád byl zaveden v říšské radě a v zemských zastu-
pitelstvech, byli hychom s tím spokojeni. Kdo všal
nechce tomu dopustiti, to jsou německé menžinyo
Jame pro každou rovnoprávňost, nemůžeme však
dopostiti, aby německá obstrukce v českém zemském
sněmu mela zvítěziti, kdežto aby na naši ostrou
oposici bylo nepřátelsky útočeno a my prohlašován
za velezradce a proto všude očerňovani Sbrnuji
svoje vývady: Pro vládu, klerá předsta-
vuje našeho strannického od ůrce,
nemáme samozřejmě nic jiného, ne
boj, bude-li toho třeba s nejostřejším
prostředkv. (Illučná pochvala a potiesk.)
Hlavní řečník pro ryt. Vasilko líčil domnělé snahy
Ruska přiměti agitací ve východní Halči a Bukovin
ruský lid k rusofilskému hnntí. Dynastie a všec ny
vlády odevzdaly stráž na Východě výhradně Polákům
Po této stránce osvěděili se dosud jako špatná stráž.
Vasilko
Polák
Rusko
Bukovina
8
article
Varuje Poláky, aby nedali se uspati nynějším hbera-
liamem v Rusku. Neodpíráme-h my bukovinšti Rusové
vládě důvěru, svědčí to nejlépe, že Rusové doved-u
v okamžiku, kdy dá se jrm, co jim patří, dáti též stále.
což jeho jest. (Hlučná pochvala a poliesk Rusů.)
Poslanec Markov: To byi váš labutí zpěv.
Poslanec ryt. Vasílko: Měl byste se podékovati
že jsem vás šetřil. Dejte mi nyní po koj! (Četné vý
křiky a povyk.)
Následují věené opravy.
Poslanec dr Kramář konstatoval vůči Chiarovi
že když byla annexe 5. rijna vyhlášena, ještě v koalie
Beckově a hlasovali v delegaci pro požadav ky mii
sterstva zahraničních věcí. Projevili ovšem námit y
o annexi; to bylo jich povinností jako Slovanůvíi i
zájmu mocnářství a rozvoj udál sti dal jim celken
za pravdu. Tehdy hlasovali dokonce ještě za Bie-
nerthova ministerského předsednictví pro zatímní roz-
počet, ovšem za prvního vydání jeho ministerstva.
Naše oposice není tudiž naprosto v žádné souvislosl-
s politikou vahraniční. Opostce tas počala tisu dnuue,
kdy byly vydány poštovní výnosy. Jsme v ul jsste
nyní. Použili-i jsme záležitosti kmetů k nejprudsam
útokům na vládu, je to samozřejmé, svšak i kdyby-
chom nebyli bývali v oposicí, bylí bycbom to učinili.
Polák
Rus
Markov
Chiara
Rusko
Beckov
9
article
(Souhlas v Čechů a Jihoslovanů) Že měli jsme pravdu.
je zřejmo z toho, že nyní právě naše vláda se vy-
nasnažuje co může, aby odklidila toto nehorázné opa-
tření. Naše obstrukce nemá nic společného se za
praniční politikou, již budeme ovšem otevřeně a ben
výhrady kritisovati v dělegaci; naše oposice musí býti
uváděna ve spojení výtradně s opatřením nynější
vlády ve vnitřní politice. (Souhlas a potlesk u Čechů.
Posl Neumann opravoval věcně včerejší Bach
mannovy a Pacherovy vývody
Posl. Levický konstatoval vůči dru. G'abiňskému
že Rusové nebyli vůbec pozváni k vyjednávání pol-
ského kola se Šlovanskou jednotou, Rusové zařídili
svůj postup dle životních zájmů svého lidu. (Po-
chvala a pollesk Rusů.
Jinými ještě věcnými poznámkami posl. Sta-
rucha, P.ltacca, Vilyka, Glébovického a Daszyňského
ukončeno 1. čtení zatímního rozpočtu, jenž přikázán
rozpočtovému výboru.
Pišnost návrhu dra. Kolessy na
rozdělení zemské školní rady haličské
po odůvodnění navrhovatelově, přímluvě poslance
Seitze a Okuněvského a Kolessovů doslovu
propadla a rokování přerošeno.
Konec schůze o 1/810. hod. večer; příští bude
v úterý dopol. Na jednacím pořadu je obchodně-
politický zmocňovací zákon v souvislosti se zákonem
o ústředně pro zhodnocování dobytka.
Čecho
Jihoslovan
Posl
Bach
Pacherův
Rus
Glébovický
Daszyňský
Seitz
Okuněvský
Kolessov
10
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 11. prosince. (K situaci.) Oba
nepřátelské tábory v poslanecké sněmovně stojí
dosud vytrvale na svých posicích. Slovanská
jednota prohlašuje důsledně, že nemá důvěry
ve vládu Bienerth , nic jí nepovolí a nechee
s ní ani vyjednávati; tábor německý naproti to-
mu hájí Bienertha a nechce ani slyšeti o rekon-
strukci. Poláci neúnavně prostředkují mezi obe
ma tábory a bar. Bienerth klidně dává oznamo
vat, že chce milerád vládnouti s parlamentem
povolí-li mu, čeho potřebuje; ne-li, že si pomůže
bez parlamentu. Už týden se mluví a píše, ž
dohoda je na spadnutí, ale nespadla. Ví se, proč.
Brání se jí Němci, a nechce jí vláda. Němei
diktují, aby Slovanská jednota před nimi kapi-
tulovala a strpěla u vládního vesla ministerstvo
se směrem rozhodně protislovanským. Vláda pak
nestojí o dohodu, poněvadž bude pro ni mno-
hem pohodlnější, povoliti si, co potřebuje, para-
grafem z nouze, k němuž sáhne bez ostychu, a
pošle parlament na prázdniny. Polské kolo snaží
se však dosud všemožně, nedopustiti, aby došlo
na takovou krajnost, a poněvadž Němci, zejmé
na němečtí nacionálové, jsou neústupni, působí
na slovanskou oposici, aby ustoupila ona. V kra
kovském „Czase“ čteme: Situace není bez-
nadějna, neboť jestliže se slovanské strany uvol
počkati na rekonstrukci do ledn
a zatím schválí, čeho je třeba, stačí jim ruko-
jemství polského kola, že rekonstukce v lední
skutečně se provede.
Bienerth
Polák
Němec
Praha
11
article
Vídeňská „Inform.“ pokládá situaci za zle
šenou z jiného důvodu. Mezí Němci z alpských
zemi a zvláště z Vídně jeví se prý už patrná
rozmrzelost proti politice „učených Němců“
z Čech, poněvadž jejich politika není prý an
německá, ani rakouská, ani německo-rakouská
a nemůže přivěsti vůbec k žádnému eíli. Proto
možno prý řlei, že většina německého tábora á
už chuť ke kompromisu. Jen že od chuti ke
skutku bývá daleko.
V Praze, 11. prosince. (Uherský za-
tímný rozpočet.) Wekerlova vláda chtě
nechtěj musí kousnouti do kyselého jablka a po-
žádati parlament o zatímný rozpočet. Tento ty
den bude svolána poslanecká sněmovna a vládo
v ní ohlásí, že není naděje, aby nové minister-
stvo bylo jmenováno do Nového roku a proto
nezbývá nic jiného, než předložiti zatímný roz
počet. Nebude žádati, aby se jí rozpočet povoli
na znamení důvěry, nýbrž jedině proto, aby
mohla vésti dále státní správu, poněvadž kabinet
nemohl býti v čas sproštěn úřadu. Předloženín
zatímného rozpočtu vláda splní jen formalitu.
předepsanou ústavou. O povolení rozpočtu
nemůže býti řeči, protože proti němu bude opo-
sice, čítající nyní na 170 hlasů (Justhovců, ná-
rodnostních poslanců, Chorvatů atd.), která jed-
nání rozpočtu protáhne hravě až přes nový rok
a tak „veliké ministerstvo“Wekerlovo vstoupí do
nového roku ve stavu ex-lex, aby odeslo s han-
bou, jako obě předehozí ministerstva, Tiszovo
a Fejérvárovo.
Němec
Wekerlův
Chorvat
Vídeň
Čechy
Praha
12
article
V Praze, 11. prosince. (Bosensk
agrární banka.) „Bosn. Koresp.“ má ze
Sarajeva zprávu, že dnes už není pochybnost
že příští bosenský sněm nesvěří agrární bance
vyvazení kmetů a proto tato maďarská banka po-
mýšlí už nyní na ústup. Uhorská vláda vyjed-
nává prý s vládou bosenskou, aby agrární bance
poskytla náhradou 200.000 K za útraty, ježj
vzešly tím, že se zařídila v Sarajevě, načež prý
upustí od nabytých tam práv. V Bosně rozho-
duje dosud bar. Burián a proto není vyloučeno.
že bude návrhu uherské vlády vyhověno na
útraty zabraných zení.
Bar. Burián stará se ostatně i jinak o zájmy
maďarské v Bosně. Obchodní oddělení zemsko
vlády bosenské nařizuje právě obchodníkům bo-
senským, že polovinu zboží, jež prodávají, mají
objednávati v Uhrách a vláda prý se čas ob ča
nahlédnutím do jich obchodních knih přesvědčí.
zdali se vládním nařízením řídí. Tak chápou
Maďaři v Bosně paritu.
Burián
Maďar
Praha
Sarajevo
Boseň
Uhry
Bosensk agrární banka
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 11. prosince.
Praha
15
article
Ruská odpověď videňské žurnalistice.
Ruská odpověď videňské žurnalistice.
Vídeňská žurnalistiha neměla by ničeh
proti tomu, kdyby se Japonsko utkalo s Ruskem
novou válkou. Po případě by to mohl býti který-
koli jiný nepřílel, jemuž by vídeňská žurnalisti
ka věrně pomocna byla ostouzením a snižová-
ním Ruska.
„Novoje Vremě“ odpovídá úvodním člán-
kem na adresu „N. F. Presse“ a „Reichspostu“
jenž se s prvně jmenovaným listem dere o pri
mát ve smečce, dobré ke každé protislovanské
štvanici. List praví: „Rusy zastrašují zveliče-
ným nebezpečím se strany Japonska a Japonce
svádějí k útočné politce zveličováním slaposti
Ruska. Japonsko po válce ovšem nesložilo ruce
v klín a upevňuje své položení na Dálném Vý-
chodě. Japonsku bez zvláštních obtíží podařilo
se zdrtiti ruskou mořskou sílu, ale ve válce s Ru-
skem na souši se přesvědčilo o nezvratnosti ru-
ského ducha a nepřemožitelnosti ruského od-
poru. Japonsko vyhrálo řadu formálných vítěz-
ství nad ruskými vojevůdci, ale v dobu uzavřen
míru ruská armáda ukázala se silnější a mohut-
nější, než její vítězové. V Japonsku je právě tak
jako v Rusku jasno, čím vysvětlují se japonské
úspěchy. V budoucí válce, kdyby se strhla třeba
zejtra, v čele ruské armády nebudou státi Alexě-
jevi, Kuropatkini, Stösselové, Fockové, Skryd-
lovi a j. „válečníci míru“, nýbrž lidé, prošedší
těžkou, ale i hrozně poučnou školou na polích
N F
Rus
Japonec
Stösselová
Fock
Skryd
Japonsko
Rusko
Novoj Vrema
16
article
Mandžurie. V čele ruských pluků objeví se mu-
žové, kteří uměli vítati nepřitele ne krásnořeči-
vými rozkazy a filosofií trpělivosti, nýbrž olo-
vem a ocelí. Nová vojna povede se tudíž docola
jinak, než nedávná. I Japunci to vědí. Není jim
proto nikterak divu, že usilovně se namáhají,
aby v případě nové srážky, na jejíž možnost
nejlepší sousedé vždy jsou vřipraveni, neoctli se
na Eraji propasti. Ve vojenských připravách Ja-
ponska vidíme tedy jen zákonnou snahu držeti
se na úrovni požadavků. Vždyť Japonsko nema
žádného rozumného cíle pro vojnu s námi. Kro-
mě toho, kdyby nyni napadlo na Rusko, nebylo
by podporováno ani Anglií, ani Spojenými státy
kde se nyní, po válce dívají na japonská vítěz-
ství nad Ruskem jako na bezměrné světové ne-
štěstí.“
Japonsko
Rusko
Anglie
spojený stát
17
article
Finové.
Finové.
V srpnu t. r. finská policie ve Vilman
strandě zatkla ruského vojáka, jenž podnapilý
s kamarády na ulici hulákal. Policie ho nedd
vedla do kasáren, jak slušelo, nýbrž sepjala bo
řetizky, naložila na káru a zavezla na policejní
komisariát. Policisté při tom vojáka užili za
sedačku.
Vojenská úřady ruské dosud marně nalé-
baly, aby policisté byli pokáráni. Taprve nový
generát gubernáter F A. Zejn vybídl vyborskén
gubernátora Troila, aby nedopouštěl podobných
přehmatů policie a pohrozil nejpřisnějším
tresty.
Odsouzený ruský poslanen.
Okružný soud odesský uznal poslance Brod-
ského vinným, že se nazýval falešným jménem
a pod ním v Odesse žil, a odsoudil jej k po
kutě 100 rub. nebo na měsíc do vězení.
Posl. Brodský, jak jsme již oznámili, n
zývá se správné Aronem, ale ve veřejnosti vy
stupuje pode jménem Arkadja, a jako Arkadl
byl nedávno v Odesse zvolen za poslance do
hosudarstvenné dumy. Gradonačalník Tolmačov
podal na to stížnost k ministru vnitra, ale
Stolypin odpověděl, že jeho se věc netýká.
Fina
A Zejn
Troil
Posl
Brodská
Aron
Stolypin
Brod
Odessa
Arkadja
18
article
Antonemie Elsasko-Lotrinska.
Antonemie Elsasko-Lotrinska.
V některých listech francouzských vyskytly
se zajímavé zprávy, že uskutečnění přání E
asko-Lotrinska po samosprávě, již ehtějí annek-
torané země nabýti těchže práv a privilejí
v rámci říše jako oststní konfederované státr.
vchází do opravdovější fáse a nabývá nadějí n
pravděpodubný zdar. Konservativní střed i radi-
kálové zdají se nakloněnými požadavkům elaa-
ským. »Matín« interviewoval několik německýeh
poslanců v télo otázce. Jejich odpovědi jsou
dosti karskterisbeké. Dr. Preiss, poslune
kolmarský, doznává, že již několik let usiluje
o samosprávu. Lid v Elsasku je demokratický.
přál by si zavedení všeobecného hlasovacíko
práva. Je však pochybno, zdali by vláda povo-
hila zároveň samo-právu a všsobecné hlasovaci
právo. Když dostaneme autonemi, upravíme
též otázku volební. Nikdy nepřijmeme, pokračo-
val poslanec, vládní projekt, o němž se led
mluví, spočivající v tom, že by nám bylo o-
ňato zastoupení v tíšském sněmu a dali by
nám tři zástupce v radě fedarační. Tito radove
jednali by ovšem jen dle vůle místodržitelovy.
doktor
Preiss
Antonemie Elsasko
Lotrinsko
19
article
Nežli takorou samosprávu, raději se spokojíme
svým místem v řiš-kémí sněmu, který nám slouž-
za tribunu před světem.
Německý poslanee Storz z Ulmu pravil
Pokláděme samosprávu Elsasko-Lotrinska za nut-
nost. R. 187I byla spáchána chyba, že Elsasko
bylo připujeno k velkovévůdstvj badeňiskému
Lotrisko ku Prusku. Velkou obtiží proveden
samosprávy bude otázka vlády v novém státě.
Nechceme novou dynastií. Zkušenosti, učinéne
v Hamburku, Brémách a Lübecku, poučují, že
systém republikánský se dobře snáší s ústavou
císařství.
Dr. Paasch, bývalý místopředseda parla-
mentu, řekl: Bassermann, vůdce mé strany
já první jsme podepsah resoluci, jež bude příšte
podána Elsaso Lotrrňany předsednietvu parla-
mentu. Uznávám, že je čas, aby Elsasko-
Lotrinsko mělo svou samosprávu
Dr. Arendt, vůdce konservativců, př-
mlouval se v článku velmi pozoruhodném za
autonomii Elsasko-Lotrinska s dědičným vlád-
cem, jimž by prvním byl syn clsarův. Jme-
nuje se pro tento úkol prine August Vilém.
čtvrtý syn Víléma II., který dosáhi loní ve Širas
burku hodnosti doktorské.
Elsasko
doktor
Paasch
Arendt
August Vilém
Ulma
Lotrinsko
Prusko
Hamburk
Brémy
Lübeck
ElsaskýLotrinsko
Vílém II
20
title
Druhá řeč německého kanoléře.
21
article
Hlasy o první řeči.
Hlasy o první řeči.
Teprve druhá řeč šl. Bathmann Hollwega
platila zabraniční pohtice. Pověděl v nl o tétc
skorem tolik ale, co v první řeči, totiž — nee.
O Rakousku na př. bned pravil: »Nepokládám
za potřebno, mluviti o poměrech tak pevných.
jakými jsou naše styky s rakouskou říšl. A e
jest všeobecným cílem naší politiky, bylo řečeno
v trůnní řeči.« Promluvil pak někohk, nic ne
pravících frásí, ještě o jiných otázkách, jek
jsme uvedli již v telegramu v ranním i ve ve-
černím čísle předešlém.
O předekozí řeči, v níž kanelét ovšem
o zahraniční politice nebyl ještě mluvil, fran
couzský tísk skorem ani nepiše. Vyvola
v Paříži bezobsažností svou zřejmé zklamání
Rovněž tak anglický tisk. Pouze »Mornin
Leader« poukazuje k tomu, že majetně třídy
jež tvoři většinu řišského sněmu německého,
zůslávají dsněmi téměř nedotčeny a že za to
zvyšují se břemena lidového konsumu. Platit
nepokládá se tedy za vznešeno a jest leda dobré
pro lid. V té věcí jsou majstné třídy v Německu
i v Anglii stejny.
Rakousko
Paříž
Německo
Anglie
22
article
Italská krise ministezská rozřešena.
Italská krise ministezská rozřešena.
Jest rozřešena tak, jak jsme naznačili včera
nové ministerstvo bude se opírati zvláště o pravý
střed a tři liberální skupiny, jichž hlavy do
vlády povolány, a bude míti proti sobě krajní
levici i pravici. Neslibuje se mu tudíž dlouhého
trvání. Portefeuiile vnějších věcí bude míti 58letý
br. Guiceardini, rozený ve Florencii, kterýž za
dřívějšího ministerstva svého zachovával o otáz-
kách trrojspolku stanovisko celkem neutrální.
Ministrem vojenství zůstal hr. gen. Spingardi.
Politiekou karieru Sonninovu vylíčili jsme pře
několika dny.
Florencie
23
article
Protipolský boj v Prusku.
Protipolský boj v Prusku.
Ministerstvo pruské přesadilo všechny polské
železniční úřadníky, kteří při volbách hlesoval
pro polské kandidáty.
Slavnostni otevření
městského divadla v Pardubicích.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Lista«.)
„.Po Mladé Boleslavi, která před čtrnácti dny
odevzdala veřejnosti skvělé své divadlo, přišly na
řadu Pardubice, otevírající včerejším večerem
důstojný stánek Mus, své městské divadlo. Vykonaly
tím jen dávnou svoji povinnost k umění dramatické-
mu a k svému občanstvu, jež účastníc se živě všeho
ruchu národního i kulturního, přálo si míti poměrům
dneška vyhovující budovu divadelní.
Takřka o 30 let dlužno jiti nazpět ku prvním
zákmitům ušlechtilé myšlenky několika inteligentů.
kteří počtem tušíme pěti založili „Spolek pro zřízen
domu v Pardubicích.“ Jako každá idcální snaha, i ta-
to narážela arci na ladu potíží a nesnází, najmě
hmotných. Nadšení pro podnik, z počátku se jevící.
zatlačeno bylo do pozadí jinými, naléhavějšími udá-
lostmi, prameny finanční obráceny v jinou, pilnější
stranu a tak vlivem různých peměrů vznikla pro
kulturní tenio podnik v městě nálada nepříznivá.
List
Prusko
Pardubice
Mladá Boleslav
městský divadlo
Musa
24
article
Teprve v roce 1903 nastal příznivější obrat, čin-
nost spolku znova vzkřísena a celá akce v brzku
kárunována úspřchem. Dva závažné momenty způ
sobily tento obrat: jednak obec pardubická sama
uchopila se iniciativy ke stavbě divadla, jednak jmě-
ni spolku vzrostlo na více než 100.000 K
Usnesením městské rady v r. 1903 rozhodnuto.
že nedostávající se část nákladu stavebního obec sa-
ma uhradí. V důsledku toho předal „Spolek pro zří-
zení divadelního domu v Pardubicích“ veškeré své
jmění i stavební místo s domem v ceně 44.000 K
obci s tím výslovným přáním, aby obec ke stavbě co
nejdřívu přikročila. Městská rada chopila se sku-
lečně energicky práce a vyzvala architekta p. Bal
šánka k vypracování skizzy a pak podrobných
plánů. Tyto shledány dožadovanými odbornými znal-
ci p. inž. Skopcem a p. ředitelem F. A. Šubrtem úpl-
ně vyhovujícími, na základě čehož rozhodlo obecní
zastupitelstvo, městské divadlo postaviti a potřehný
náklad v obnosu as 100.000 K povoliti. Stavha sama
zadána městskou radou, obecním zastupitelstvem
splnomocněnou, p. Josefu Döllerovi, staviteli
Chrasti.
Stavba divadla, k němuž základní kámen slav-
nostním způsobem položen dne 16. května 1907, tr-
vala plné tři roky. Vedení její řídily dvě komise, jed-
na stavební, sestávající z pánů J. Drahoše, J. Novot
ného a A. Minaříka, a druhá nazvaná „divadelní ku
ratorium“, již připadaly ku posouzení všechny zále
žitosti po stránce umělecká, jakož i přípravy pro
ofevření divadla. V tomto kurateriu zasedali pánové-
dr. Fr. Cibulka, prof. Em. Hlavatý, J. Liebich, Ph.
M. A. Prouza, správce Fr. Růžička, dr. Jos. Štolb
dr. Al. Turek. Joa. Zajíček.
Ing
Skopec
F A Šubrt
Stavh
Döller
J Drahoš
A Minařík
Cibulka
profesor
em
Hlavatá
J Liebich
Prouza
Růžička
doktor
Jos
Al
Turek
Zajíček
Pardubice
Bala
Chrast
Francie
městský rada
25
article
A tak po třech letech vyrostla v Pardubicícl
imposantní, nádherná budova, zevní architekturou
vnitřnín uspořádáním a výpravou skvělá. Městu
dostalo se tim monumentální budovy, divadelním
ha debním jeho spolkům útulného stánku pro umění
Bylo by nevděkem, nevzpomenouti všech, kdo
přiložili ruky k dílu. Jak již vzpomenuto, projektova.
divadlo arch. A. Dalšánek z Prahy a stavbu pro-
váděl arch. Jos. Döller; železnou konstrukci p
Al. Raimberz a Em. Kraus z Pardubic, želez
nou konstrukci celého jeviště Fanta a Jireš z Kr
Vinolradů, ústřední topení dodala firna J. Štětk
z Kr. Vinohradů, práci tesařskou pan V. Polák v Par
dubieích, práci truhlářskou pan Fr. Vodička v Par-
dubicích ratěračskou pan J. Hájek v Pardubicích
zámečnickou pan Jan Minařik v Pardubicích, čalou-
nickou p Zeman z Prahy, kladení linolea p. Jičínský
v Pardubicích, sklenářskou p. Fr. Walir v Pardubi-
cích, nábytek dodala továrna v Turčanském Sv. Ma-
lině a malý zbytek fivma Tlionetova, obě prostřed-
nicivím zdejších živnostníků pánů J. Svobody a
Vodičky.
Kraus
Fanta
Jireš
J Štětk
Kristus . vinohrad
Vodička
J Hájek
Minařik
Zeman
Jičínský
J Svoboda
Praha
Pardubice
Francie
svazek . Ma
divadlo arch . A . Dalšánek
Kristus Vinolrad
26
article
Oba obrazy v průčelí divadla, jakož i vnitřn
obložení slěn obstarala Rakovnická šamotárna, elek
trické světlo zařídila firma Křižíkova v Pardubicích.
Oponu maloval mistr Frant. Urban, sedm hlavních
dekorací dodal atelier divadelního maliře p. Fr. Pe-
tránka z Prahy, malbu hlediště, foveru a schodiš
obstaral pan Fröhlich z Prahy a všech ostatních mísl-
ností pan Eduard Horík z Pardubic. Sechu genin mo-
delavali mistr Boh. Kavka a pod jeho dozorem v ho
řickém pískovci vylesal u. J. Vávra v Pardupicích
hronzová tepaná křídla genia prováděl pan V. Číže
v Pardubicích, medailouky na fasádě modelovalB
Víček v Pardubicích a ostatní práci štukatérskou
J. Kulhánek z Hořie. Celkový náklad na stavbu d-
vadla rozpočtěn byl okrouhle na 300.000 K.
Slavnostní ctevření městského divadla pardu
bického stalo se okázalým způsobem, za skvělé úča-
sti obyvatelstva domácího i hostí, zejména z Prahy
a sousedních měst. Již odpoledními vlaky přibyl
čulni zástupcevé samesprávných i uměleckých korpo-
rací a vítáni byli na nádraží členy divadelního ku-
ratoria a městské represontace. Byla mezi nimi ze
jména deputace král. hl. města Prahy, zástupcové
Společnosti Národního divadla, zástupcové kruhů l-
terárních a uměleckých, jakož i delegáti úřadů ze-
měpabských.
Pardubice ssmy vyzdobeny prapory barev ná
rodních, jevily slavnostní vzrušení na ulicích. Prou
obecenstva směřoval k ozářené budově divadla, která
do 7. hodiny pině byla obeazena. Hledíště ovšem
bylo v lesku.
Křižíkův
František
Urban
Fröhlich
Horík
Kavka
J Vávra
J Kulhánek
Hořie
Pardubice
Praha
národní divadlo
27
article
Čelná a čestná místa v ložích vykázána byla
vynikajícím osobnostem, mezi nimiž zvláštního pů-
vabu dodávaly slavnostnímu vzhledu četné dámy ve
vybraných toiletách.
Slavnostní akt zahájen byl proslovem starosty
města, zemským poslancem Frant. Kuchynkou
jenž, uvítán hlučným potleskem, ocenil výmluvným
slovy krůsnou myšlenku, která vzniknuvši před 20
lety, stala se včera skutkem.
„Vzorné součinnosti všech činitelů, o stavbu
zasloužilých, děkovati jest, že dnes stojí tu stánel
divadelního umění důstojný a nádherný, naplňujíc
radostí a hrdostí občanstvo města Pardubic i ka-
ždáho obdivem. Za skvělého účastenství vašeho ode-
vzdávám dvadlo jeho vznešenému kulturnímu po-
slání a přeji, aby jako skvostný květ v celkovén
rezkvětu města Pardubic splnilo svůj významný
úkol. Nechť vzkvětá v něm divadelní umění, nech
množí se jím láska občanstva k umění!“ (Výborně
Potlesk.)
Když utichl potlesk, po krátké přestávce před
stouril známý dramatický spisovatel p. dr. Josel
Štolba a přednesl svěžím, sonorním hlasem Maškovo
„Uvítánl“, proslov to, který již názvem označuje
své poslání. Jakousi historicko- hudební reminiscens
byla hned následující Smelanova „Slavnostn
předehra“. složená ku položení základního ka-
mene k Národnímu divadlu. Výkon orchestru, říze-
ného p. Lantnerem, byl hezvadný a doznal bouřlivé
pochvaly.
František
Kuchynka
doktor
Josel
Maškův
Uvítánl
Pardubice
národní divadlo
28
article
Dramatická Musa vstoupila však do budovy az
provodením dvou premiér. Maskova „Poutníka“ a
Štolbovy hry „1744“. První scénický proslov prove-
den byl vzorně a doznal značné pochvaly; ale zdat-
nost sil ochotnických vynikla zvláště v účinně hře
Štolbově, zaslupující historickou episodu těžkých
dob města Pardubic, opléhaného Prušáky. Hra měla
znamenitý úspěch a představitelé hlavních rolí byli
bezpočetně vyvoláváni; zejména dámy Cerekvická
Netušilová a pp. E. Kohoušek, Kadet, Soukup. Fi-
lípek a Cerekvický.
Za pochvaly, neberoucí konce, zakončen byl
slavnostní večer zahajovací za povznešené nálady
routem v hotelu „U Střebských“, při němž řadou pří-
pitků byla slavnost uzavřena.
Mezi hosty byli zejména: říšský posl. Hráský
za Národní divadlo v Praze F. A. Šimáček a che
opery Kovařovic, člen panské sněmovny cís. rad
Křižík, za městskou radu pražskou cís. rada Schröt-
ter, dr. Pík, Fr. Hašourek a Slavík, ředitel F. A. Šu-
hert, spisovatelé bratři Mrštíkové, dr. Štolba, Karel
Mašek, za „Máj“ Rožek a Tuček, za „Manes“ B. Kaí-
ka, malír Urban, za Spolek architektů a inženýrů
arch. Balšánek, arch. Šiříště v zastoupení divadel-
ního družstva v Brně, zemský posl. dr. Pippich s čle-
ny městského zastupitelstva v Chrudimi, starost
Matcušek z Ml. Boleslavi, dr. Batěk z Hradce Krá-
levé, dále deputace za obce Bohdaneč, Heřmanův
Městec, Opaťovice, Sezemice, Dašice, Ústí nad Orl.
a různí starostové okolních obcí; dále byli přítomni
z kruhů divadelních ředitel Frida, za organisaci he-
reckou Lukavský a Marek, za Matici ochotnictva pr.
Kotner a Kafka, za „Dalibor“ Mojmír Urbánek, pak
zástupcové denního tisku a ovšem že i velmi četně
obecenstvo domácí s členy obecního a okresního za-
stupitelstva atd
Štolbův
Prušák
Netušilová
E Kohoušek
Soukup
Střebský
Hráská
Kovařovic
doktor
píka
Šu
Mrštík
Štolba
Mašek
Rožek
Tuček
Urban
Balšánek
Šiříště
Pippich
Batěk
Heřmanův
Lukavský
Marek
Kotner
Kafka
Dalibor
Urbánek
Pardubice
Francie
Brno
Chrudim
Boleslav
Hradec
Bohdaneč
Městec
Opaťovice
Sezemice
Dašice
Ústí nad Orlický
Musa
národní divadlo v Praga F . A . Šimáček
che opera
panská sněmovna
rada Křižík
rada Schröt
29
article
Immatrikulace
Immatrikulace
nových řádných posluchačů c. k. české
vysoké školy technické v Praze
konala se včera o 9. hod. dopol. v posluchárně ústa-
vu elektrotechnického a fysikálního za přítomnosti
členů sboru profesorského p. prorektora J. Bertla,
děkanů pp. profesorů dra. Klíra, Fr. Hasy, Frant.
Walda, dále pp. profesorů M. Šlechty a Cyrilla ryt.
Purkyně, J. M. p. rektor Bedřich Procház ka
oslovil shromážděné posluchače takto:
Milou jest mně povinností především uvitat
pana prorektora a pány děkany a profesory naší
vysoké školy technické, kteří se ke slavnostnímu
aktu immatrikulačnímu dostavili, jakož i vás. pá-
nové, kteří přišli jete, byste v ruce mé jakožio rek-
tora této školy složili slib, že chcete po celou dobu
studií svých plniti platné zákony zdejšího vyso-
kého učení.
Před přistoupením k fomute výkonu dovolím si
v krátkosti vylíčiti rozvaj našeho vysokého
učení za posledního desetiletí od r.
1900/1 do r. 1909/ 10,
V roce 1872/3 se dostavivší národohospodářský
úpadek měl na naši vysokou školu ten neblahý vliv,
že počet posluchačů, tou dobou maximálného čísla
775 dosáhnuvší, počal se z počátku zvolna a později
rapidně zmenšovati a v roce 1888/9 na číslo nepa-
trné 340 klesl. Od té doby však zejměna rozmnože-
ním rcálných škol v Čechách a na Moravě a zříze-
ním nového obecného odboru vedle 4 odborů: sta-
vebního inženýrství, pozemního stavitelství, stroj-
ního inženýrství a technické chemie, počet poslu-
chačů vůčihledě vzrůstal, až r. 1899/1900 značného
čísla 1074 dosáhl.
J Bertl
Klír
Hasa
František
Walda
M Šlechta
Cyrill
Purkyně
Procház
Praha
Francie
Čechy
Morava
30
article
Dalším, stále čilým rozvojem reálného školství
počet posluchačstva za posledních 10 let od r. 19001
do r. 1909/10 — přes to, že v roce 1899/1900 zlízena
druhá česká vysoká škola technická na sesterské
Moravě — skoro se ztrojnásobil a dostoupil čísla
3024. Vzrůst tento děl se skoro pravidelně, v roce
1900/1 byl nejmenším, obnášeje 109 v roce letošním
největším, dosáhnuv čís. 200.
Jednou z příčin tohoto utěšeného rozvoje taká
bylo, že v r. 1901/2 založený odbor obecný rozmno-
žen byl v roce 1904./5 o kurs zeměměřický a ž
téhož roku zřízen byl odbor kulturně technický, do
r. 1907/8 existovavší, a že v roce 1906/7 zřízeny
byly nevé dva odbory: kulturního inženýrství
zemědělství.
Zajímavo jest si povšimnoutí, jak v desítiletí
v uvedených počtech posluchačů naší vysoké školy
vzrůstalo množství posluchačů národností českéz
Moravy a Slezska. V roce 1899/1900 činil očet jčch-
to posluchačů 78, který skoro pravidelně se tvětšuje.
v lelošním roce čísla asi 300 dosáhl. Také počet
příslušníků jiných národů slovanských, navštěvují-
cích naše vysoké učení, vzrostl měrou překvapující.
Kdežto v r. 1899/1900 zapsáni byli vedle Čechůz
Čech, Moravy a Slezska jen 4 Slované: 1 Polák,
1 Srbo-Chorvat, 1 Rus a 1 Bulhar, činí letošního
roku počet těchto posluchačů 276: 4 Slováci, 81 Po-
lák, 27 Slovinců, 87 Srbo-Chorvatů, 26 Rusů a 5í
Bulhar.
Polák
Chorvat
Bulhar
Slovák
Srba
Rus
Morava
Slezsko
Čechůz Čechy
1 Srba
1 Rus
31
article
Vitám srdečně tyto příslušníky bratrských ná-
rodů slovanských a přeji si, aby po vykonaných
studiích, vrátivše se do svých vlastí, upevnili pásky,
jež nás k příbuzným nám národům vížou.
Poměr vzrůstu posluchačstva naší vysoké školy
v jednotlivých odborech vyplývá z následujícího:
v odborech stavebního a strojního inženýrstvía
technické chemie se počet posluchačů za posledních
19 let zdvojnásobil, v odboru pozemního stavitelství
a obecném, který byl v tomte období o pojistnou
techniku a kurs obchodní rozšířen, se však sgor
zečtyřnásobil. Počet posluchačů odboru kulturního
inženýrství po čtyřech letech svého trvání vzrostl
z čís. 54 na 200 a odboru zemědělského z čís. 49
na 170.
Pozoruhodným jest, že počet posluchačů našeho
vysokého učení letošního roku dosáhl čísla poslu-
chačů, vysokou školu technickou ve Vídni navště-
vujících, ostatní technické školy rakouské v tom
ohledu daleko za sebou ponechávaje.
Jest zřejmo, že také počet členů sboru profesor-
ského, suplentů, docentů, adjunktů, konstruktérů,
asistentů a lektorů během posledního desítiletí znač-
ně vzrostl, ač ne tou měrou, jako posluchačí.
Počet profesorů vzrostl z 23 na 44, suplentů ze 3 n
12, docentů ze 27 na 16, adjunktů, konstruktérůa
asistentů ze 29 na 62, lekforů ze 4 na 11.
Také počet pracovních sil v rektorátní kan-
celáři, skládající se z počátku tohoto období ze se-
kretáře a oběma vysokým školám technickým, české
i německé, společných úřadníků, t. j. skriptora,
správce, adjunkla a asistenta, vzrostl značnou měrou
tak, že dnes v rektorátě se nalézá 5 úřadníků a 3 síly
pomocné, ktoří jen stěží úkolu svěmu dostáti mohou.
Vídeň
vysoký škola technický
32
article
Bohužel, že naléhavé potřebě nových místností,
podmíněné vzrůstem posluchačstva a zřizováním no-
vých odborů a oddělení nevyhovováno se stavbou
nových budov — vyjímaje pavillon pro fysiku
elektrotechniku — nýbrž odpomáháno jen najímá-
ním místností v privátních domech, kteréž i po dů-
kladných adaptacích přece svému účelu měrou ná-
ležitou nehoví. Tak najato vedle místností na Morání
a „u Helmů“, jichž již dříve užíváno bylo, během
posledních 10 let ještě sedmero nových místností.
Jest zřejmo, že toto rozptýlení učebných místností,
na mnoze ve značných vzdálenostech od sebe se
nalézajících, spojeno jest se značnou ztrátou času
a mnohými obtížemi. Bylo by přáti, aby záhy již
přikročilo se ke stavbě nových budov, jež by ve
všech směrech účelu svěmu a moderním požadav-
kům vyhovovaly, oč sbor profesorský dlouhá lét
již usiluje.
Stručnými slovy jsem nastínil rozvoj naší vy-
soké školy jen po stránce vnější, nemoha se zabý-
vati změnami vnitřními, ač v mnohém ohledu zá-
važnými.
Moráň
Helm
33
article
Vaším přijetím na ústav náš vzejdou vám mno-
hé povinnosti, na jichž svědomitém konání závisí
celá budoucnost vaše a značnou měrou i žádoucí
pokrok našeho národa. Jest známo, že v ohledu kul-
turním národ náš zaujímá mezi všemi národy r-
kouskými přední stanovisko, přes to, že jemu ještě
v mnobém ohledu není po právu učiněno. Za to
však v ohledu národohospodářském jest nám ještě
mnoho pracovati, abychom se po bok mohli postaviti
ostatním národům téže a jiných říší. A to bude,
pánové, právě vaším nejsvötějším úkolem, abyste
na tomto poli pracujíce stali se národu našemu pro-
spěšnými. Proto snaž se každý z vás, jakožto pravý
syn českého národa, více konati, než mu povinnost
káže, protože jest vám bezpečněji se vyzbrojiti pro
praxi technickou a pro čestný zápas s techniky,
z jiných evropských vysokých škol vyšlými. Naši
aksolventi domohli se a stále se domáhají domai
v cizině čestného uznání právě proto, že, jsouce dů-
kladně vzdělání, dovedou svých vědomostí samostat-
ně a důmyslně užívati v různých oborech praxe
technické.
34
article
Jest arcit pravdou, že nyní nastala doba pro
techniky méně příznivá, že skoro ve všech oborech
nastal přebytek sil, že techniku jest konkurovati
i s odchovanci jiných škol než vysokých — avšak
nedejte se těmito překážkami mýliti, majíce na my-
sli, že každý technik, který ve svém oboru usilovně
pracuje a věren svým zásadám zůstávaje, cestou pů-
vodně vytčenou pevným krokem ku předu kráčí.
konečně vždy svého vytčeného cíle šťastně dochází,
Nutno však, aby každý vyvolil své budoucí povolání
z upřímné oddanosti a nevolil je jen pro pouhé za-
bezpečení existence, kteréž mnohdy se ukáže nýt
nespolehlivým.
Vedle svých povinností hleďte sobě přátelských
a kolegiálních styků, kteréž vám poskytují odborné,
dobře vedené spolky studentské našeho vysokého
učení, kdež naleznete upřímného přijetí a ochotn
pomoci.