2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. srpna 1903,
5
article
— Nu, tak honem! Jsi blázen? zvolal
dívka, když spatřila moji bázeň. Rozhodni se
Nemám mnoho času!
I začal jsem hráti kavalíra. Má drahá, řek
jsem jí, chceš-li ode mne upřímnost a věrnost.
tu jsem hotev, skočiti pro tebe do ohně. . . ba
i do pekla, jen když buďu věděti, že mne trochu
miluješ.
— Ovšem, že tě trochu milují, odpověděl
Julinka, již jsem se chystal po těchto slovech
vášnivě obejmouti.
Takovou taíku ti dám, že ti vyrazím zul
moudrosti! vykřikla na mne dívka zlostně ..
ale hned se zase ukonejšila a vyložila mi, že
bychom oba dva snadným způsobem mohli si vy
dělati dvě stě zlatých.
— Ale nejprvé mně přísahej, dodala
k tomu, že nikdy nikomu neřekneš, co nyní od
tehe žádati budu, ať už mé prosbě vyhoviš
čili nie
I složil jsem jí tu nejstrašnější přísahu
jakou jsem jen vymysliti dovedl, načež dívk
sdělila mi svou prosbu.
Můj bože! Jakou to hroznou věc ode mne
žádala! Teď už to mohu říci: chtěla ode mne-
abych s oltáře ukradl trošku svěceného oleje
abych ji ho dal!
Zbledl jsem, počal jsem se třásti, a když
jsem se dověděl, že toho svěceného oleje chtěj
užiti k výrobě jakéhosi kouzelného prostředku
odmitl jsem prosbu Julinčinu se vší rozhodností.
I áska divčina a slíbené peníze lákaly mne sice
neobyčejně, ale provedení takové bezbožnost.
převyšovalo moje síly. Ne, nikdy; spíše bych s
vrahem stal! Toto své mínění řekl jsem i Julinee
zcela otevřeně.
— A to peklo, kam jsi nedávno byl hotov
jili? pravila Julinka s výsměchem.
— Žádej ode mne jakýkoli jiný hřích, jer
tohle ne! odvětil jsem jí. Já nechci svého Pána
zraditi jako Jidáš.
Po dlouhém přemlouvání odkvapila ode
mne dívka, zlostí zuřic, a zanechala mne tam
celého zdrceného.
Julinka
Julinčin
6
article
Brzy přikvapila děsná zima. Sníh a led po-
kryly vysoko celou naši krajinu. Následek toho
byl, že brzy v naší vesničce zahnízdila se krutá
bída, tak že lidé skoro hladem umírali. A v těchto
strastiplných dnech jeden starý, necitelný vě-
řitel žaloval moji chudičkou matku pro dluh sto
dvaceti zlatých, vyhrožoval nám exckucí, že nám
dá náš malý domek do prodeje. Všecky úpěnlive
prosby byly marny.
V tomto našem zoufalém postavení vzpo
mněl jsem si na žádost Julinčinu a ačkoli všecky
svaté po pořádku jsem vzýval, aby mne vysvo-
bodili z toho pokušení, zůstali ke mně hluchými
a pokušení mne neopustilo.
Druhý den vyhledal jsem Julinku a oznámi
ji, že jsem ochoten, prosbu její vyplniti, jelikož
nemohu bez její lásky žíti.
Má slova jí velice zalichotila a hned si dal
se mnou nové dostaveničko, při němž jsem jí
měl ukradený olej odevzdati. Tato záležitost ji
nsi velmi tísnila na srdci, neboť, když jsem jí
odevzdal láhvičku s tím olejem, dala mne ra-
dosti hubičku. Načež podala mně dvě stě zlatých,
jež jsem po malém zdráhání přijal.
Julinčin
7
article
Po několika létech stala se Julinka mojí
ženou. Teprve tehdy vyšlo to tajemství se svě-
caným olejem na jevo.
Dcera starostova byla na smrť zamilována
do jednoho svého bratrance, mladého a krásného
professora. Když ho žádným způsobem nemohla
na sebe upoutati, obrátila se na jednu starou
bahu, která jí poradíla, aby smíchala svěcený
olej s ženským mlékem a dala do toho vlásek
novorozeného dítěte, načež aby při úplňku na-
třela tou tekutinou čelo toho mladíka, až usne
Tento kouzelný proces byl řádně dle před
pisu vykonán, ale zůstal bez výsledku. Mladik
místo aby se na smrť zamiloval do dcery staro
stovy, pojal za manželku jinou.
— Ovšem, přiznal jsem se nyní Julince
poněvadž olej, který jsem ti dal. nebyl z ko
stela. .. nýbrž zcela obvčejný olejze salá tu
Omesa.
Julinka
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Antarktické ledy.
9
article
Již starší cestovatelé, kteří navštívili oblast
jižni točny, Cook, D'Urville, Wiikes a zejmena
Ross shledali, že tam na mnohých místech vy-
soké, kolmé ledové stěny brání postupu lodí k
jižní točně. I z košů na stožárech jen málo kdy
bylo lze dohlédnouti přes hořejší hranu oněch
ledových stén. Předpokládalo se, že za oněmi le-
dovými stěnami rozkládají se rozsáhlá, vodorovná
aneb jen málo k jihu stoupající ledová pole, avšak
co se týče pravé jich podstaty, byla úplně záhadná
a nevědělo se, je-li to silná pokrývka ledová na
moři či vnitrozemské ledovce, jichž výběžky sa-
hají daleko do moře.
Největší a nejdále na jih pošinutou ledovou
hradbu objevil v letech čtyřicátých Ross. Táhne
se od mysu Crozierova ku pobřeží země Vikto-
riiny, kdež se vypinají dvě znamenité sopky, jež
Ross nazval dle svých lodí „Erebus“ a „Terror“
Ross plul tehdáž poděl ledové hradby na jih, ale
nemohl nikde nalézti průlomu, jenž by jeho lodím
umožnil další postup na jih. Před několika lely
pronikl také Borchgrevink až k této ledové
hradbě, ale rovněž jako Ross nemohl zjistiti bliž-
ších podrobností o povaze končin za ní.
Mnohem větších úspěchů v tomto ohledu do-
sábla nejnovější anglieká výprava vedená Scot-
tem, jež na lodí „Discovery“ koncem r. 1901
vydala se k jižní točně. Sleduje cesty Rossovya
Berchgrevinkovy, dostal se Scott k mysu Crozie-
rovu a plul odtud podél ledové hradby 1000
kilometrů na východ, objevil tu novou zemi krále
Eduarda a vrátil se k pobřeží zemé Viktoriiny.
Podařilo se mu, přistáti na jednom místě u le-
devé kry, dostat se na led a odtud podnik! krátký
výlet na jih a vzletem s upoutaným balonem
získal rozsáhlého přehledu přes celou končinu.
Cook
Ross
Crozierův
Vikto
Scot
Scott
Eduard
Viktoriin
Crozie
D ' Urville
Wiike
Rossovya Berchgrevinkův
10
article
Scott hodlal přezimovat poblíže mysu Cro-
zierova. Hledaje vhodný přistav, zjistil, že obč
pevěstné sopky Erebus a Terror nenncházejí se
na zemi Viktoriině, nýbrž na ostrově, ležícím
před ní a oddělené od ní úzkým mořským průli-
vem. V tomto průlivu nechal „Diseovery“ zamrz-
nout. Za jižního podzimu a jižního jara 1902 pod-
nikli pak Scott a jeho soudruzi odlud řadu výletů
na saních a s potahem psů. Největší z téchto
výletů směřoval na jih a dosáhl až k 82° 17.
jižní šířky. „Diseovery“ nemohla se za jižníhe
lola 1902—3 dostat z ledu, jenž se byl utvořil
v zímě 1902 a v němž bezpochyby vězí dosud.
Zatím vydala se na parníku „Morning“ pomocná
výprava k jižní točně, nalezla „Discovery“, záso-
bila ji a vrátila se pak na Nový Zěland.
Zprávy Scottovy, jež s sebou přivezl „Mor
ning“ a jež nyní uveřejněny královskou země-
pisnou společnosti londýnskou, podávají dosti
názornou představu o povaze velké ledové hradb
a leďovcové spousty za ní. Ledová hradba jest
hořejší čásť okraje ledové plochy mnoho set me-
trů silné a na 1000 kilometrů šíroké, jež vyčnívá
nad bladinu moře a rozšiřuje se v čáře k severu
vyduté mezi 77° a 79° jižní šířky, mezi zeměmí
Viktoriinou a Eduardovou. Ledová hradba má
výšku brzy jen 10, brzy až 90 metrů. Moře před
prostředkem ledové hradby jest na 600 metrů
hluboké a směrem k zemím, jež se ho dotýkají
na východě a na západě, stává se mělčím. Kolmý
pohyb lodi, zakotvené na ledové hradbě, nebyl
pozorován, z čehož dlužno souditi, že ledová
hmota, jejíž okraj tvoří ledová hradba, nesahá
ke dnu, nýbrž plyne a právě jako loď zvedá se
přílivem a klesá odlivem.
Scott
Viktoriin
Scottův
Mor
Eduardův
Erebus
západ
královský země
11
article
Povrch ledové plochy jest celkem vodorovný
na sever vlnitý, ale na západ plochý. Zřetelná
krajová rozsedlina odděluje celou ledovou hmotu
od země Viktoriiny. Rozsedlina tato má na jednom
místě, daleko na jih, šířku 11/4 kilometru a byla
tu vyplněna ledovými troskami.
Tyto objevy dokazují, že mezi zeměmi Vi-
kicriinou a Eduardovou rozkládá se hlubína pod
hladinou mořskou a že toto snížení půdy zabráno
ledovou plochou, plující jednak na moři, jednak,
kde hloubka je menší, spočivající na dně moř-
ském, jež se pak, jako dokazuje ona velká krajová
trhlina, pohybuje jinak než ostatní plocha. Př-
rostek sněhu na hořejší ploše jest větší než roz-
plývání na ploše dolejší, čímž vzniká pobyb l-
dové hmoty, podobný pohybu alpských ledoveů,
od jihu k severu. Podle toho, jak ledová hmot
postupuje od jihu, ulamují se na severu větš
nebo menší části a pak v podobě velkých t-
bulovitých ledových ker po moři plynou. —
Za studených a méně bouřlivých období dosahuje
čára, kde se toto lámání děje, dále na sever, za
teplejších a bouřlivých období pak ustupuje k jihu
a co se týče polohy, jeví tytéž odchylky, jako vý-
běžky alpských ledoveů.
Viktoriin
Eduardův
12
article
= Proces o milliony krále Leopolda. V Brusselu
zahájen byl 25. července obrovský proces věřitel
princezny Louisy Koburské, nejstarší dcery belgi-
ckého krále, Král jest dcelinými věřiteli žalována
s ním zároveň všichni dědicově královny Maric Jin-
dlišky, 19. září m. r. zemřelé. Jak známo, jedná se
v případě tomto výhradně o zájmy obchodníků, ni-
koliv pal peněžníků. Pohledávky všeho věřitelstva
princeznina obnášejí asi million franků. Největšími
věřitely — jak jsme již ostatně nedávno zaznamenali
— jsou pařížské firmy „Doucet a Pagnin“, a pařížský
klenotník Morgan. Jmění po zemřelé královně neni
tak značné, neboť neobnáší ani celý million a protože
se o ně rozděliti mají tři dědicové, nemají vělitelé
princezny mnoho nadějí, že by se svými pohledávkami
byli z pozůstalostních peněz uspokojeni. Následkem
toho prohlašují ve svých žalobách, že má princezna
netoliko nárok na pozůstalé soukromé jmění králov-
nino, nýbrž i na určitý díl majetku králova, proto že
prý královští manželé, žili v majetkovém společenství.
Leopold
Louisa koburský
Marica Jin
Morgan
Brusel
13
article
A poněvadž prý vespolné jmění převyšuje obnos 100
millionů, má prý urozená dlužnice nárok nejméně
k 18—20 millionům, z nichž jí snadno bude zaplati
to, čím je povinna. Naproti tomu prohlašuje právní
zástupce krále Leopolda, že tehdejší následník belgi-
ckého trůnu, když pojal za choť rakouskou arcivěvod-
kyní Marii Jindřišku, zároveň uzavřel smlouvu, jež
veškeré společenství statků již v prvním odstavci vy-
lučovala a zavrhovala. Právní zástupci věřitelstva po
pírají toto tvrzení a nedojde-li k mimosoudnímu vy
rovnání žalobních náreků, zdá se, že z toho všcho
vznikne pěkná motanice právnických náhledů. V za-
svěcených kruzích se tvrdí, že prý by byl král již
dávno vyrovnal nároky princezniných věřitelů, kdyby
prý jen měl jistoty, že se potom ubrání i týmž. ná-
rokům — jiných členů příbuzenstva. A proto je vte
věci malý háček.
Leopold
Jindřišek
14
article
= Sedm set lidí přišlo o život. Obrovský děšt
jenž na počátku tohoto týdne stihl většinu činských
krajin, způsobil zejmena v Či-Fu hroznou katastrofu
Spousty vod. řinoucích se se skal a vrchů, nahroma-
dily se v údoli tak značnou měrou, že zaplavily město
pobořily domy a přivedly ve zmar celkem sedm se
lidských životů. Čína, země za posledních dob ne
šťastným osudem trpce stíhaná, z černých ran téměi
ani nevychází
= Zvláštním zájmem provázeno bylo nedávne
líčení s 19letou Rozou Bekratovou v Berlíně. Konalo
se před trestní komorou zemského soudu. V roce
1898 bydlila u matky obviněně jakási dělnice Wol-
fová. Obviněná čítala tehdy neplných 14 roků. Wol-
fové ztratilo se při kterési příležitosti z uzavřené
skřínky několik zlatých mincí a podezření z krádeže
padlo na malou Rozu. Dne 28. června 1898 konale se
s ní líčení, při němž mladá dívčina vše tvrdošíjně
zapírala a poněvadž také nebylo proti ní přímných dů-
kazů, byla žaloby sproštěna. Ža nějaký čas dostala se
Roza do kláštera sv. Magdaleny v Teltově. Jednoho
dne dala si ji zavolati představená, které prý děvč
dobrovolně vyznalo, že bylo neprávem uznáno nevin-
ným, poněvadž prý krádež zlatých mincí spáchalo
A poněvadž prý by ji nadále hryzlo svělomí, hodá
prý si ulehčiti přiznáním. Skutečně laké brzy potom
se Roza k soudu přihlásila a tam udala, co právě
vylíčeno. Následkem toho obnoveno bylo s ní po
plných pěti letech soudní řízení. Při líčení prohla
šovala znovu obviněná, že dříve lhala, že krádeže
zlata se dopustila a že chce býti za to přisně po-
trestána. Kromě toho tvrdila tentokráte, před soudem
také, že prý skříňka, ze kteréž mínce odcizila, byla
na klíč zamčena, Když se však na tuto okolnost vy-
plávali poškozené, prohlásila Wolfová se vší rozhod-
ností, že tomu tak není a že skřínka zamčena nebyla.
Bekratová
Wolfová
Čína
Berlín
svatý . Magdaléna
15
article
(K náležitému porozumění věcí sloužiž, že dle zá-
konníka trestá se krádež na závřených předmětech
spáchaná, přísněji.) Soud však nerozhodl vůbec na
trest vězení. Bylo uznáno na prosté udělení důtky
a to se zřetelem na závažné faklum, že Roza v době
spáchaného činu byla ještě příliš mladou.
= Nový drah parasitů u lidí. Professor br
minghamské university Whittles objevil před nedáv-
nem u jedné ze svých pacientek zvláštního, dosud
neznámého parasila. Nemocná paní byla na klinice
ošetřována preto, že jí otekl velmi silně vrchní ret,
takže musila být podrobena operaci. Mělo to ovšem
za následek úplné znešvaření obličeje. Operatér zjislil,
že panička pěslovala se zvláštní zálibou chov psů
a že jednoho ze svých miláčků často celovala. Pe
onen pošel i převládalo mínění, že asi pacientka o
něho nemoc dostala. Ale mínění to se neprokázale
býti pravdivým, neboť při prováděné operaci se obje-
vilo, že otok relu způsoben byl zvláštním červíkem
jejž v chorých místech těla professor nalezl. A čer-
víka téhož druhu našel Whittles v krvi celé řadyj
ných lidí. Kdo byl červíkem stižen, trpěl neodolatel-
ným svrběním kůže na rukou a prsou. Badatel proje-
vuje náhled, že přenesení tohoto parasitu děje se po-
žíváním kravského mléka. Důkladným svařením jeho
se škodlivosti té mléko zbavuje. Professor Whittles
dospěl ku přesvědčení, že tento nový zlořád choroby
zavlečen byl původně do Evropy vojskem anglick ým
z jižní Afriky, a z Anglie že se doslal do ostatních
dílů světa. Červík nazván byl vědecky Filariensi
Whitileri
= Hal vedevždem Ogla. Nedaleko Ponta
Legno, na hranicich Tyrolska, tvoři řeka Oglio veliko-
lepý vedopád. Ve středu vypravila se tam trojíce mla-
dých Brasčanů, z nichž 20letý architekt, Gino Vitale.
vylel na strem, vypinající se z úskalí nad vedopádem.
Roza
Whittles
Červík
Pont Legno
Brasčan
Vitale
Evropa
jižní Afrika
Anglie
Oglio
Filariensi Whitileri
Ogl
16
article
Mladý muž chtěl se patrně pokochati čarovným po
hledem na divukrásný obraz přírody. Pojedhnou za-
scehili přžielé archtel ievi, ze cosi s obrovským r-
chotem spadlo do hučících vln řeky. Ba postřehli zá
roveň, že strom, na kterém Vitali před chvíli seděl
ze skály zmizel. Strom se toliž zlomil a spadl. Ne-
šťastný mladík hleděl se spasiti skokem na strmé ska-
lisko, nedosáhl ho však a tak se sřítil do dravých vod
bolestně vykřiknuv. Ve vzdálenosti asi 300 metrů o
místa, kam se Vitali sřítil, byla zohavená jeho mrtvola
vyvržena na břeh. Když přátelé z dojmu po strašlive
události poněkud vystřízlivěli, dali mrtvolu dopravit
do Ponte di Legno.
Vitali
Pontus di Legno
17
article
= Plihoda z vlaku. Do rychlovlaku kasselsk
dráhy vstoupila venkovanka, nesoucí obrovský kos
vajec, aby je prodala na trhu v jedné z nejbližších
stanic. Vložila jej z počátku do přihrádky zavazadlům
vykázané. Později na radu cestujících sňala koš a
postavila jej na zem, neboť uhánějící vlak vozem
nemilosrdně házel. Když projeto několik stanic, vešel
do vozu kontrolor a zjistil, že bodrá venkovanka měl
již dávno z vozu vystoupiti a že tudíž cíl své pout
přejela. Zprávu, že musí v nejbližší stanici čekali n
vlak, jenž s opačně strany přijede, kromě toho pak
že si musí zakoupiti nový jízdní listek, vzala venko-
vanka na vědomí velmi mrzutě, jak to na jevo dávala
úsečností mluvy a málo salonním výběrem jednotli-
vých výrazů. A když vlak zatím projížděl novou šlací.
popadla rozlohená ženština košík a prostě vyhodi a
jej oknem vozu. Prožluklou náhodou však byla vejce
jizdou rozbita, takže obsahem proutěného košíku byl
jen břečka žloutků. Ale ani těch tam všech nezbylo
Stopy jejich, jak z košíku tekly, zřejmy byly na šatec
spolucestujících, kteří ovšem spustili takový šrum
že toho ani vylíčiti nelze. Ba měl je i jeden starší pán
hustě ve vlasech a za límcem u košile. Cestující po-
volali na pomoc konduktora, aby zjistil osobnost ven
kovanky. Průvodčí vlaku odevzdal ji ve stanici před
nostovi, jemuž musila složiti 7 K za vyčistění vozu
a kromě toho byla odvedena na místní obecní úřad
kde zjištěno její jméno a bydliště. Poškození cestu
jící prohlásili totiž, že se na venkovance domáhati
budou náhrady škody. Nabyla tím zkušenosti, že se
někdy cesta s vejci na trh člověku po čertech špalně
vy pláci.
18
article
= Hledá se poklad. Nejsou to jen Američané
kteří pořádají výpravy za poklady, spočívajícími na
dně moří a veletoků. Petrohradský bohatý kupec Zy-
makov postavil se rovněž v čelo takového záhadného
podniku. Seřadil skupinu člunů na řece Volze, blíže
obce Koteva, a podniká zde pokusy pod říční hladinou
aby prý hledal poklad. Časem vysílá na dno řečiště
také potá pěče. V tomto připadě jedná se o poklad, je-
hož cena udává se na 30 millionů ruhlů. Poklad ten
prý na dno volžské vrhl pověstný lupič Stankoj Ra-
zynim. Vypravuje se, že Stankoj, když byl stíhán plu
kovníkem Michelsovem, požívavším pověsti největšího
postrachu loupeživých rot, dospěl k oněm mistům
v průvodu pěti atamanů, kteří prý všechno, co př
sobě měli, ať šperky, ať peníze, do Volhy naházeli
jenom aby věci ty nedostaly se do rukou nepovola-
ných. Při tom prý si lupiči slíbili přísahou, že o onom
místě nikdo z nich ani zmínky před ostatním světem
neučiní. Nedávno zemřel prý v Rusku poslední po-
lomek rodu Razynimova. Zpozorovav, že se blíží jeho
konec, svěřil prý své lajemství Zymakovu a uděli
mu celou řadu pokynů, jak možno záhadného pokladu
nabýti. Bohalý kupec důvěřuje pravdivosti slov un-
rajícího, převzal risiko výpravy, pořádané k označe-
nému místu, aby se zmocnil bohatství, uvrženého do
hlubin snivě Volhy rukami loupeživé bandy
Američan
Stankoj
Volha
Rusko
Stankoj Ra
Razynimův
uno
19
article
= Americký podivin. V Chicagu zemřel ve věk
83 roků millionář George T. Cline, člověk pra zvlášt-
ních podivínských vlastností. Po skončení chicagské
výstavy zakoupil si Cline hotel o 75 pokojích a bydle
v budově zcela sám. Obýval pouze jediný salonek
ostatní však dal opatřiti nádherným nábytkem. V dol
posledního deseliletí nezabýval se ve dne i v noci ni
čím jiným, nežli hrou na housle. Když jej hra omrzela
opouštěl potají domácnost a v leckterém hostinci poži
za skrovnou cenu jednoduchého obědu. Obrovsk
jmění zanechal bratru a jakémusi vzdálenému pří
buznému, odkázav jim vše poslední vůlí
= Zákonná ustanovení enyplské vlády proti hre
madnému hubení ptactva. Egyplské ministerstvo vnitra
výdalo — jak se oznamuje z Kahýry — zvláštní přís
ný zákaz v příčině hromadného hubení zpěvného
ptactva. Křepelky dovoleno jest nyní chytati do síti
pouze ve vzdálenosti na 1000 metrů od mořského po
břeží, kdežto dosud směly býti sítě rozestřeny již bez
prostředně u moře, takže křepelky byly chytány hne
po namáhavé pouti, již přes vodu vykonaly a únavou
seslábly. Lze očekávati, že nařízení ministerské bude
míti prospěšný výsledek. Pláci budou moci po odpo
činku na pobřeží osvěžiti, aby nabyli nových sil
pokračovali v dalším letu do vnitra země. Tím za
jisté jen střed území, pokud přístupen jest k obýváni
oživí.
George
Cline
Křepelka
Chicago
36
article
Vedičkova ulice č. 31.
Vedičkova ulice č. 31.
Kanelisnce měs
Čistící nádrže pro odpadkevé vody
Tsnění sklepůt preti apsdní vode
Holeudry, káslě
Nadavniky a dlažby humten
řtepní spli vy
Podnikatelsřví staveb belonových a továrny stavelinieh
výrobků
Hrůsa Rosenberg,
Praha — Vížeň — Olomtove.
befonr,
betoneue,
z belonkii,
z betonye,
z betoni,
z betone.
Hrůsa Rosenberg
Vedičkov ulice
Praha
Vížeň
49
article
Hotel Krása ve Vysočanech.
Hotel Krása ve Vysočanech.
Zahradní velkorestaurace I. řádu. Cizinecké po
koje. Chambré separče. Každou neděli a svátel
velký koncert bratři Raků z Prahy. Vstup volný
17774
Rest dvor plv Mezin. Orf. Pohost. vyst pův. en-
semblu. „Folies Caprice“ z Budapešti za vedení
vrch. režiséra A. Rotta. Mundi Rosenkranz na
svateb. cestě, velekom. žert od Caprice. Začátek
o 8. hod. Bližší vývěsky-
1758
Krása
Rak
Orfa
Caprice
A Rott
Rosenkranz
Vysočany
Praha
Mezina
Budapešť
88
article
Práci zednickou a nádennickou
2. Práci kamennickou-
3. Práci tesařskou
4. Práci kovářskou.
5. Dodávku nosičů válcovaných
Práce fyto zadají se buď jedinému podnikateli anoh
oddělené. V plány možno nahlédnouti v kanč. Ob hod-
nického spolku „Merkur“ v Praze, Václavské náim. 51, kda
též pp. offerentům, oproti přiměřenému poplatku za
každou jednotlivou práci neb dodávku, tiskopisy do-
tyčné i podmínky vydány budou.
Nabidky, přesně dle podmínek sepsané, koreno-
vým kolkem opatřené a zapečetěné s předepsaným va-
diem, které mimo ohálku ponecháno budiž, přijímá
Průmyslová banka v Prze, Na příkopě, nejdéle do 14
stpna 1903 (včetně) do 12. hodiny polední
Ob
Praha
91
article
Dobrý, starý domáci prostředek,
Dobrý, starý domáci prostředek,
jenž v žádné rodině nesmí scházeti, jest světoznámý
vždy se osvědčující Arnošta Hassa Euealyptus, za-
rnčeně čisté, po 12 let primo z Austrahe ovážený
přirodní výrobek. V Německu a Rakousko Uhersku
záken. chráněno. Levná cena I K 50 h za původní
láhev, jež dlouho vydrží, umožňuje koupi každému
k opětnému dosažení zdravi a k vystřiháni se ne-
nemoci Přes 1500 pechvalných a děkovacich připlsů
došlo mne od uzdravených, kteří trpéli suchým
loupáním v údech, bolestmi páteři, na prsou a v krku
houserem dýchavičnosti, rýmou. bolestmi v hlavě
onemocněním vnitřních, jemných ústroji, starými ra-
naml, nemocemi kožními a j. Nikdo neoponeň po-
žádati o veledůležitou knihu, v níž Eicalyptov
přípravky a jejich všestranné, blahodárné upotře-
ení u výše zminěných nemocí jest popsáno. V zájme
trpících zasilám tuto knihu všude zdarma a n
dnkaz da jsem v ní otisknouti řadu dopisů do-
šlých od osob uzdravených. Dbejte na ochrannou
zámku.
Klingenthal v Sasku.
Arnošt Hess,
Euealyptus Exporteur
sk'al v Praě na Mřoravě: v lěkárně „U zlatého orla“ Farl
Sonutagu, c. k. dvarnáko dadavalele; v Chebu v Črchánh a le-
na „U orca“ Koria Kran at v Chonstově v Čechách : léka nn
U srla“ Viléma Velfa: v Pleni: lékárna „U biiche ječee
rožce“ El. kalsera
1764.
Hassa
záken
Hess
Euealyptus Exporteur
Kran
Velf
Německo
Rakousko
Sasko
Cheb
Črchánh
Chonstov
Čechy
Pearl Sonutag
NN U srla
El