ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a0198ed0-70c5-11dc-bacd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 120, place 42, org 7, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. srpna 1908.
4 masthead
Císlo 216.
5 article
okolností je prý boj učitelstva proti klerikalismu pouhým pokrytectvím. (Veselost.) Ostatně prý pěstuje řed. Rašín také nepotismus, dosazuje prý na místa funkcionářů v organisaci svoje při- buzenstvo, je prý — horribile dictu — také sběrafelem jedné banky. (Hlučná veselost.) Lze to schváliti? (Hlučné volání: Ano!) A stalo-li se tak s vědomím a z vůle výboru, pak to prý bylo od něho nejvýš neopatrné, že postavil starostu do situace tak pevné a choulostivé. Řed. Rašínovi se veřejně vytýkalo, že užívá organisace k vůli svému zisku. Agent „Slavie“ Vomáčka obvini ho, že pro Prahu agentuje za peníze. To prý mělo hned býti vyvráceno a ne aby teprve, až to šlo po celém českém království, podal p. Rašín žalobu z donucení. 18. června mělo prý býti pře- líčení, na kterém se měl starosta obhájit před ve- řejnosti. Rečník táže se předsedy, zda se ku přelíčení dostavil. Řed. p. Rašín: Odpovím hned, ač nemám vlastně, z čeho bych se ospravedlňoval. Podal jsem žalobu na osobu, která mně ublížila na cti. K líčení do Chotěboře jsem nejel proto, že můj právní zástupce měl ode mne příkaz, nižádným způsohem nepřistupovati na smír a na cti utrhače dáti zavřít a nikoli jen po- kutovat. (Hlas: To by patřilo i jiným1 Hlučná veselost a souhlas.) Že „Český Učitel“ nepřinesl zprávy ze soudní síně, bylo usnesením redakč- ním. Jak jsem se zachoval, když jsem se o na- řčení dověděl, může říci koll. Bačovský z Chotě- boře, na nějž jsem se telegraficky obrátil a malou poznámku v té věci může pronésti též ra- daktor „Č. Učitele“ Posl. a redaktor „Českého Učitele“ pan
Rašín Vomáčka Hlas Posl Praha Chotěboř Slavia
6 article
Černý dovolává se svědectví p. uč. Báčovského na doklad, že hned, jak věc byla redakci ozná- nena a uvedeni svědci, odevzdal ji d tiskárny, aniž by byl starosťov čeho oznámil. (Hlučný souhlas.) Předseda: Výtce neb podezřívání ne- ubrání se nikdo z nás, vždyť máme nepřátelv obcích a okresích každý dost! (Hlučná pochvala.) Uč. p. Báčovský z Chotěboře: Potvr- zuji, že pravdou je vše, co uvedl pp. koll. Rašín a posl. Černý. (Bouřlivá po- chvala.) Mně jednalo se o česť kollegy a kdyby to nebyl ani Rašín, nýbrž kterýkoli kollega z op- posice, jednal bych i teď zrovna tak. (Výborně Dlouhotrvající potlesk.) Mluvčí oposice p. Václav Černý (čte dále) Co má sobě učitelstvo mysliti, když ve vlastním orgánu svém je starosta Rašín obviněn a pak se neobjeví o líčení ani řádek! Uč. p. Báčovský: Líčení nebylo provedeno nýbrž odročeno a skončí teprve dn 10. t. m. Red. p. Šustr: Obžalovaný p. Vomáčka vy- žádal si doplnění průvodů a také já byl obe- slán jako svědek, abych dokázal, že s p. Rašín tak strašně obohacuje. (Hlučná, dlouho- trvající veselost), já, který neměl o celé věci ani potuchy! Pan kollega z Náchoda už se dovf vý sledek, až k líčení dojde. (Bouřlivá, dlouhotrva- jíel veselost a potlesk.) Uč. p. Smrika: Poctili jste dosavadní ve- deni spolku důvěrou a na základě této důvěry můžete řečníka opposičního vyslechnouti zcela klidně. Jsem přesvědčen, že není třeba, by na výtky p. učitelem Černým přednesené bylo reago- váno vůbec, protože byly přemilány už bez- počtukrát (Hlučný souhlas) a byly bezpočtukrá- již v listech Ústředního spolku vyvráceny. Po- dejte důkaz důvěry k vedení spolku a vyslechněte klidně p. Černého.
Báčovský Rašín Černá Šustr Vomáčka kollego Černý Chotěboř Reda Náchod Potvr
7 article
Uč. p. Václav Černý vytýká dále p. Raší- novi, že má příliš mnoho funkci v nejpřednějších organisacích najednou. (Hlasy: To je mu ke cti!), že prý se jako absolutistický předbřeznový censor srazil s celým redakčním sborem učitel- ského kalendáře a dal proti jeho vůli škrtnout dvě věty, které prý otevřeně mluvily pro po- krokové strany mladší. (Hlasy: To není pravda!) Končí vyzváním shromážděných, aby nevolil řed. Rašína. (Dlouhotrvající, ironický potlesk volání: Budeme!) Učitel p. B. Skála: Oproli tvrzení p. před- řečníka, že p. Rašín byl u vikáře v Kobylisích, konstatuji pouze, že se v Kobylisích nezmohli ještě ani na faru. (Bouřlivá veselost.) Starosta není předsedou odboru pro vystavění učitelského domu, nýbrž předsedou zvláštního spolku pro třebě z Medlešic, ne však k šenku, o čemž, když páni mající právo váreční se dozvěděli, pivo mu zabavili a vypili. Proto žádá zastání. Páni odpověděli p. Egermanovi, že on, jsa starš obecní, dobře ví, že se podle práva nezachoval a při J. M. C. úřadě purkmistrovském pivo ne ohiásil, ba skrytě si je přivésti nechal a po- sudně nezaplatil, pročež se žádost jeho pr uspoření zlých následků odmršťuje. Jest přirozeno, že při velikém množstv pivovarů byly vary nepatrné. Dosvědčujít různé inventury a zápisy v zemských deskách. Tak v Zaječicích byl v pivovaře kotel toliko n 10 sudů piva.
Černá Rašín Kobylisy Medlešice
8 article
Ješté chuději bylo ve Svobodných Hamrech, kde v r. 1658 vařeno piva jen půl várky. Žita sladováno sice najednou 20 korců, avšak na půl várky piva bílého vydáváno sládkovi tolik 5 korců. Kolik piva se na Chrudimsku vytočil v r. 1651, podává »Specifikát aneb pravdivé vyznamenání, co jest tak jeden každý z pánův obyvatelův J. M. C. deputatirovaným v r. 1651 z piva odvedl, což stalo se na rozkaz pp. mí stodržicích v království českém.« Dle listiny t vytočilo se v Chrudimi piva 851 sudů, na zboží slatinanském 1521% sudu, vorelském 80 sudů. rosickém 215 sudů, chrasteckém 229 sudů, zaječickém 92 sudů, heřmanoměsteckém 250 sudů, žumbereckém 98 sudů, lečském 125 sudů, nasavrckém 188 sudů, trojovickém 76 sudů, přestavlckém 98 sudů a morašickém 116 sudů. Cena piva velice kolísala. Tak v r. 1657 z Juli v Chrudimi u přítomnosti panů obecních starších posazeno bylo pivo staré i bílé a to tak. aby páni nákladníci sud starého piva po 5 zl. 30 kr. a bílého po 4 zl. 45 kr. vystavovali. Šenkýřky pak žejdlík starého piva po 41 dená rech a tak 4 žejdliky za 3 kr. a bílého piva žejdlik za 4 denáry a tak za 3 kr. 419 žejdliku šenkovati a dávati měli. Počátkem věku XVIII. ceny piv blížily se již cenám našim. Ječmena korec prodáván za 2 zl. 30 kr. a pinta piva šenkována po 4 kr. Ježto malý užitek Chrudimští z piva měli, stanovilir 1736 cenu sudu píva na 9 zl.
Ječmen svobodný Hamry Chrudimsko Chrudim Juli korec
9 article
vystavění zmíněného domu a který že byl praž skými kollegy zvolen, ač nebyl ještě ani členem onoho spolku. (Veselost.) Já jsem tím vinníkem který jsem podal ze své povinnosti ony dva ob- tahy p. starostovi, který je skutečně škrtl a sice proto, že tam byla žřejmá faleš a ne- pravda, poněvadž se tam tvrdilo, že učitelstvo může se hlásiti jedině ke třem stranám, které tam byly jmenová- ny. To je násilí (Bouřlivá pochvala) a od- poruje usnesením valné hromady dolegátů, která přijala, že nám nemá býti politické přesvědčení vnucováno. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Ve druhé větě bylo zase tvrzeno, že pouze mladé strany dolpo- mohly učitelstvu k úpravě služ- ného, což je nepravda, poněva dž mladé strany nemají na zemském sněmu zastoupení, až na dva po- slance, kteří přihlasování o úhrad pivní dávky ze síně odešli. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Dále se pravilo ve škrtnuté stati, že časo pisy mladých stran mají největší zásluhu o úpra- vu služného. Tvrzení toto bylo dlužno opraviti v ten rozum, že časopisy mladých stran leckdy v otázce úpravy služ- ného opatrně mlčely. (Výborně! A po- kud se týče intervenci, račte odsouditi mne, po- něvadž jsem v záležitostech sjezdových inter venoval skoro každý den, ba některý den až třikrát nebo čtyřikrát. (Veselost a pochvala.) Že koll. Rašín je překážkou pokroku, je věcí názoru kollegů moravských, kteří jsou informováni jednostranně. (Výborně!) Kdyby byli informo- váni oboustranně, pak by výtka podobná ve věstníku moravském sotva byla se objevila.
Rašín
10 article
(Hlučná pochvala.) Uč. p. Jahn jako bývalý opposičník pro- hlašuje, že starosta počinal sobě v otázce úpravy platů učitelských zcela korrektně. Nebyl jsem tehda opposičníkem za každou cenu. Opposiční- kem jsem dosud, ale proti takým jednotliveům, kteří naši pověsť poškozují. Má-li ostatně oppo- sice sehopného kandidáta, ať jej jmenuje. Na- vrhuji konec debaty. (Souhlas.) Konec debaty většinou hlasů přijat. Posl. red. Černý má další rokování zby- tečným. Hlasovacím lístkem nejlépe lze osvěd čiti, ke komu má učitelstvo důvěru. (Pochvala. Pan uč. Malý ze Žamberka tlumočí přán tamějšího „Komenského“, by jednolliví funkeio- náři nepřijímali více funkci než jednu, jmeno- vitě ne takových, jimiž by v očích členstva mohli pozbýti snadno důvěry. Opposice — jak řečník ohlašuje — odevzdá při volbě prázdn lístky. Uč. p. Vlasák z Líbeznic vzdává se slova. Uč. p. Preininger z Třeboně: My venkovšt učitelé pohliželi dříve na opposici jinak. Sám jsem slyšel s mnoha stran od kollegů s uznáním vyprávěti o neúnavné činnosti páně starostově a to v době, když jsem ho ještě ani neznal. Kdyby byl jednal jednostranně, měl by vinu také vý- bor, širší i užší, který počínání jeho plně schválil. Proto navrhuji : odpovězme opposic jednomyslnou volbou celého před sednictva, se kterým naprosto sou- hlasímel (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Pan uč. Skála z Borovan břitkými slovy kri- tisuje činnost lidí, kteří veškeru práci věcnou a positivní pracovníkům znesnadňují a ztrpěují.
Jahn Posl Černá učit Komenský Vlasák Preininger Skála Borovan Opposiční Žamberk Líbeznice Třeboň
11 article
(Pochvala.) (Obrácen k opposici): Vy páno vé, nebojujete za organisaci, vám jde jen o odklizení nepohodlných vám o sob. (Frenetický, dlouhotrvající potleska pochvala.) Opposice tato je čistě osobní a proto ukažme, že dovedeme proje- viti jednotnost, jíž náš starosta se dovolává, aby mohl říci, že mluví jménem nás všech. Do- kažme jednotnost a volá-li opposice- „Ukřižujte hol“ zvolejme my: „Živ buďstarosta Rašín!“ (Bouřlivá, dlouho- trvající pochvala a potlesk.) Pan uč. Jindra z Holubova vzdává se slova Posl. Černý poukazuje na charakteristickou okolnost, že opposice přes veškeré své skvělé sliby prací sjezdových se nezůčast- nila a dokázala tím, že se bojí práce ja ko čertkříže. (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Na řečníka působí chování opposice tak, jako by chtěla jen vytýkati a podezřívati, chuti ku práci že nemá vůbec. (Opětný hlučný souhlas.) Pan uč. Václav Černý popírá, že bys opposice vyhýbala práci jako čert kříži. Program opposice byl prý uveřejněn v „Uč. Novinách“ Pekud osoby jeho vlastně se týče, odvolává se řečník na práci svoji v jednotě náchodské (Hlasy Ale zde ne!) a na literární působení své vůbee Dle nálady dnešní — praví řečník ke shromá- žděným — zůstane nový program bezpochyby mrtvě potištěným papírem... (Bouřlivý, dlouho trvající a neutuchající odpor a hlasy: Odvolat. odvolat, to je urážka!) Teprve po drahné chvili nastává klid.
Rašín učit Jindra Posl Černá Holubov
12 article
Posl. Černý: Pánové, dlužno činiti rozdí mezi prací, pro niž je člověk veřejně volán k zodpovědnosti a mezi prací, o které se ne referuje ve veřejnosti a za kterou před veřej ností dotyčný pracovník není zodpověděn. K ve- řejné práci vás voláme, takovou práci konejte. kde musíte očekávati přisnou kritiku a uznávati také zodpovědnost. (Souhlas.) Učitel p. Pankrt (opposice) vytýká, že »č Uč.« nehoví zájmům všeho učitelstva, že ne ehová se objektivně k opposici. Pan uč. Skála (ironicky): Kolik pak jste takových výtek podali?
Posl Černá Pankrt učit
13 article
Posl. p. Černý odráží útoky předřečníkovy, uváděje, že loyálně dával v »Č. Učiteli« místa projevům opposičním, jak zajisté dosvědčí při- tomní dva dopisovatelé. Zmíniv se o mystif- kaci, které doznal ve známé afféře strakonické. prohlašuje řečník lživým tvrzením, jakoby se »Č. Uč.« »nadávalo a stavěly šibeničky pro různé kollegy z opposice.« Lží a zlehčování neprovozujeme proti časopisectvu a politiekým stranám, ale to mohu konstatovat — prohla- šuje řečník — že nechovají se právě ony mladé politické strany tak, jak by se chovati měly, že na sehů- zích se kompromituje vedení, iv časopisech. Připominám vám stranu realistickou, která se, bohu- žel, propůjčila k nesprávným in formacím. (Bouřlivý souhlas.) Proti lži ne- zbývá než použiti třeba hrubé polemiky a ne- stydím se toho slova užiti, když je doloženo dokumentováno. My máme program, ale ne- máme pracovníků, kteří by nám ho splnily Ideály se krásně vysvětlují, ale pan kollega který mi to vytýkal, nezaslal mně člán ku jaktěži v. (Hlučná veselost a potlesk.) Svorn práce nám třeba, nikoli hašteřivé politiky a po- lemiky. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk a po- chvala.) Pan uč. Doležal (opposice) poznamenává, že sice v Kobylisích není vikář, ale že jsou nedaleko Libeznice.
Posl Černá předřečníkův bůh učit Doležal Kobylisy Libeznice
14 article
Pan řed. Rašín: Nechtěl jsem na útoky tu pronesené odpovídat, ale byv koll. Doleža- lem interpellován, odpovídám přec. Tolik: z jsem s panem vikářem libeznickým mluvil několi krát, ale že jsem tam líčil soci á ln demokraty nebo své lajtnanstvía domáhal se nového místa, to je lež, přátelé. (Hlučná pochvala a potlesk.) Já byl dvakráte v jednom roce přeložen a na Brandýsko jsem se dostal jako perseq uo- vaný nepřítel klerikalismu a sice na přímé zakročení zemřelého biskupa Bryny cha. A i když jsem se tam dostal, chodily stížnosti proti mně a nechtěli mne tam a na- jednou ze mne, klerý po tři léta trpěl pod kle rikálním terrorem, chtěli by páni učiniti — klerikála?! Klerikál a Rašín, pánové, toť dva pojmy, které se vylučují navzájem ! (HIlučná pochvala a potlesk.) Pan uč. Bodák dotvrzuje plně pravdivos vývodů předřečníkových.
Bryna Rašín učit
15 article
Pan uč. Kubrycht za hlučné veselosti pro- hlašuje, že starosta jednal s plným souhlasem výboru a projevuje svůj podiv, že páni oppo- sičníci, ač na sehůzi se připravovali, svoje vý- vody ani čísti nedovedou. (Bouřlivá veselost.) Pan uč. Kubrycht míní, že debatao výtkách opposice je zbytečnou proto, že byly již po kolikáté přemlety a každý mohl se jich dávno již dočísti ve »Školském obzoru«. Kolle- gové z opposice — volá — dejte se přesvědčiti a hleďe spolupracovati. Věených výteks nebojíme, ale netrvejte tak houževnatě na sv snaze, abyste mohli říkati: »Ejhle, za vámi nestoji učitelstvo, tam je mocná strana oppo- siční a vy ji jen umlčujete !« Připojte se k společné práci a nemařte času. Nálada je ta, že starý výbor, ač nebyl příjat akklamací, bude jistě zvolen. (Hlučná pochvala.) Posl. p. Černý (k volbě) prohlašuje, že nemožno mu nadále podržeti úřad pořadatele »Č. Učitole«. Neodslupuje snad z tajeného ja- kéhosi strachu nahoru nob kamkoli, ale není mu lze ji zastati úplně a prosí, by vyvolen byl jiný. Neodcházl, by projevil nedůvěru výboru, nebo chtěl být od něho dále. S hrdostí pro- hlašuje, že nemá k tomu příčiny. Práce je mým heslem — praví řečník — a té se nevymykám ani v časopise našem na příště. Ale pro bu- douenost mám k vám prosbu: abyste byli stejně citlivi ke cti cizí, jako jste citlivi ke cti vlasitní. (Výborně
učit Kubrycht Posl Černá Kollo
16 article
Potiesk.) Vy volbou projevili jste důvěru, ale ulo- žili jste dle dosavadní praxe dotyčnému člověku býti špalkem, do kterého může beztrestně bít kopat kzždý. Váš zvolenec musí míti klidu k své zodpovědné práci, aby mohl vyvinovati své schopnosti a mohl slonžití účelu, který jste mu vytkli. Buďte ochranci citu každého svého funk eionáře zvoleného a ochranci jeho cti, právě tak jako eti vlastní! (Hlučný souhlas.) Bez vzá- jemné šetrnosti naše organisace zůstane jen me- chanickou a ne vnitřní. (Bouřlivá pochvala.) Učitel p. Preis z Náchoda prohlašuje, ž to, co prohlásil kollega jeho p. Václav Černý. není přesvědčením všeho členstva jednoty ná- chodské. K prohlášení podobnému nedostal pan Černý direktivy od jednoty. K výtce, jakoby hromadění funkcí p. Rašínových bylo hřichem, podotýká řečník, že mezi českým učitelstvem, které je vlastně tepnou společenského života na venkově, je takých hříšníků na tisíce (Bouř livá pochvala), neboť je to právě ne ku škodě, nýbrž právě ku prospéchu svého národa. Ostatně ani obsazení míst v organisaci několika členy svého přibuzenstva, nedá se p. Rašínovi vážno vyčitati. Sám p. Černý, byv mnou tázán, činí-li to p. řed. Rašín ze zištnosti, ku prospěchu jedno- tlivce, odvětil, že to říci nemůže (Hlučný souhlas) a opak nedokázal v nejmenším. (Po- chvala.) Pan uč. Půlpán vzdává se slova. Pan uč. Černý z Náchoda prohlašuje, že projev svůj nevydával za projev jednoty náchod- ské, nýbrž za projev opposice. Pan uč. Tous z Náchoda poukazuje k tomu. že jeho loňský referát opposiční z valné hro mady byl jednotou schválen a vysloveny mu díky Pan uč. Preis ujišťuje, že by schválen by dojista jednotou i jeho »opportunistický« třeb refe át jednohlasně.
Preis Černá Rašínův Rašín učit Půlpán Tous Náchod
17 article
Pan Šorm poukázav k tomu, že p. Doležal. jemuž loni byla vyslovena důvěra, ničeho ne- vykonal, praví, že není příčiny, aby ten, kdo loni byl opposičníkem, byl jím i letos. (Souhlas. Usneseno resignaci pana posl. Černého n úřad pořadatele nevziti na vědomí, k čemuž po- dotýká p. řed. Rašín, že výbor pro případ fysických překážek a jiných eventualit, které by p. Černému bránily ve vykonávání úřadu, učin již potřebná opatření. Výsledek skrutinia byl tento odevzdáno celkem 576 hlasů, ze kterých ob drželi: pan řed. Rašin Viktor 534, pa Bohd. Skála (jednatel) 540, p. F. Rich ter 541 hlas. Prázdných lístků, kter odevzdala opposice, bylo všeh všudy — čtrnáct. Opposice tedy po- hořela nadobro. Po vyřízení dalšího programu byla valní hromada srdečným doslovem předsedovým skon- Pozdravné telegramy a přípisy ke sjezdu zaslalo: slovinské učitelstvo z Lublaně (Bratrský pozdrav učitelstvu českému. Úspěchy Vašeho no úmorného díla a starosti k zvelebení národní osvěty nechť jsou Vám ke cti, národu českému ke slávě a blahu. Svaz jihoslovanských učitel- ských družstev), chořvatský pedagogický kniževní sbor, svaz chorvatských učitelských družstev, učitelézeměbranci z různých měst, okr. školní inspektor Kaňka, učitelstvo měšťanských škol českých, red. Lud. Strahl, posl. Kalina, posl prof. dr. Jar. Čelakovský, posl. Cyril Pa- poušek, dr. Lad. Dvořák, prof. Frant. Tilšer, nám. starosty král. hl. města Prahy dr. Groš, spolek »Radbuza« a m. j. Delegát pardubický srdečně zval účastníky čena.
Šorm Doležal Černý Viktor 534 Bohd Kaňka Strahl Kalina profesor doktor Jar Čelakovský Cyril pa Lada Dvořák František Tilšer Groš Lublaň Praha svaz jihoslovanský učitel svaz chorvatský učitelský družstvo spolek » Radbuza
18 article
sjezdu k návštěvě Pardubic v době sjezdu uči telů měšťanských škol a včelařského sjezdu. Sjezd českého učitelstva a přáte školství. Správa a dozor ve školství Zákonodárství a vnější administra tiva. (II. sekce.) Sestičlenné komise slylisovaný program zní V důsledcích vůdčích ideí již vyslovených ne souhlasíme s dnešním rozdělením práv zákonodár ných, dle kterého říšské radě přísluší zákonodárstv ve věcech hlavních a základních zásadách, snémům pak zemí českých zákonodárství toliko ve věcech podřízených. Přejeme si, aby náklad na školství nesly země za to však, aby přislušela jim i plná práva nad ním Případné jednothvé reformy trvajících řišských zákonů školních nasmějí ještá zveličovati to, co jes v odporu proli našim vůdčím zásadám. Vrcholem těchto reform bude vrácení veškerého zákonodárství i správy ve věcech školských zemím českým, tudiž i zorganisování zemské školní rady jako vrchní instance školské v jedné každé zemi zřízení ministerstva vyučování pro země koruny české. Administrativu školskou vede si každá národno svými úřady. Veškero zákonodárství školské buď upraveno tak aby škola ve své práci byla úplně svobodna, prost veškerých vlivů jiných, nežli paedagogick ých. Dříve nežli se slane platné usnesení o některém zákoně na sněmu ve příčině paedagogické, bráti má sněm na potaz zemskou učitelskou konferenci, kterou v takovém případě mimořádně svolati nutno.
Pardubice
19 article
Cirkvím ponecháno buď právo, aby mládat v náboženství vyučovaly dle přání rodičův, avšak bez vlivu na vyučování učitelů světských. Nákla na vyučování náboženství jest soukromou povinností každé církve. Učitelstvu světskému nebudiž ukládáno. aby náboženství vyučovalo, nebudiž podřizováno v ničem dozoru církevnímu a budiž mu zaručen úplná svoboda svědomí. Kdekoli lze prokázati zákonem stanovený poče žáků téže národnosti, má se poříditi pro ně školt bez ohledu, lze-li lento počet žáků vykázati v jediném toliko roce, nebo v řadě za sebou následujících roků V každé škole mají žáci vyučování býti jazykem kterému rozumějí a v němž byli vychováni Při zřizování škol menšinových a k jednán o nich buďtež přizváni zástupcové rodičů menšiny zástupcové obce i úřadu školního. O budovy a veškery potřeby školne pokud se týče slavby, výpravy, udržování a pomůce starati se má země. Administraci vnitřní, vyučovací a v chovnou ponechati sluší činitolům, kteří vyučovánín a výchovou přímo se obírají a ji obstarávají v přední řadě učilelstvu. Školské konferenee (Celý článek na str. 948.—949. pod tímto zábla vím s vynecháním věty »Členy zvolené na dobu roků schvaluje sněm« — 12. řádek z dola).
Náklo
20 article
Školské úřady. Úřady školské jsou výkonnými orgány školskéh zákonodárství. Úřady školské jsou: ministerstvo vyučování pro země koruny české, jakožto nejvyšší inslance školská V ministerstvu vyučování rozhodujtež osvědčení znalci školství a odborníci a to vždy jen o školách své národnosli. Ministerstvu vyučování podřízeny jsou zemsk rady školní, jež složeny jsou z volených členů zem- ské konference a zemských školních dozorců s hla sem poradným. Tato volí sobě předsedu a 2 ná městky, kteří jsou předsedy národnostních sekcí zem ské školní rady. Volby mají platnost na 6 let. Jal se správnost volby zjistí, ustanoví zákonodárství. Zemská rada školní obsazuje také uprázdněná místa učitelská dle návrhů zemských paed a go gických komi sí. Okresní rada školní složena jest z volenýe členů okresní konferencí na dobu 6 let. Čie nem okresní rady školní dále jest paedagog inspekton školní, okresní školní lékař a technický znalec tito tři pouze jen s hlasem poradným jako r ferenti. Okresní školní rada volí sobě předsedu a místo předsedu. Správnost volby zkoumá zemská školn rada. Okresní rada školní stará se o školství národn v okresu, zření majíc k návrhům konferenčních vý borů a okresních konferencí. Místní rady školní starají se o vnější potřeby školní (budovy, čistění, otop, osvětlení, školní za hrady a pod.) a správnou docházku školní. Mohou též podávati přání a dobrá zdání o pae- dagogických potřebách školním úřadům. Skládaj se ze zástupců učitelstva a poplatnictva a voli sob předsedu a místopředsedu na 3 léta. Správnost volby zkoumá okresní školní rada.
21 article
Paedagogické komise (Zůstává nezměněno) str. 949. Dozor. Dozorce paedagogické volí sobě učitelstvo každého školního okresu na dobu 6 let, dozorce zemské na tutéž dobu zemská konference učitelská. Školní lékaři a školní techničtí znalci zřízen jsou, aby vyšetřovali potřeby školy po stránce zdra votní a technické dle daných instrukcí Paedagogický dozorce má míti na zřeteli stále zdárný rozvoj školství a býti rádcem učitelstva jeho spolupracovníkem. Okresní paedagogický dozorce jest předsedou konferenčního výboru okresního a referentem v ok školní radě bez práva hlasovacího. V paedagogické komisi zemské školní rady je předsedou zemský inspektor, ze zemské školní rady vyvolený. Disciplinární poměry učitelstva upraví se při měřeným disciplinárním řádem.
22 article
Sjezd učitelstva českých měšťan ských škol v Pardubicích. (Od zvlášt. zpravodaje »Nár. Listů«.) V Pardubicích, 8. srpna. Pendantem velkolepého, manifestačního sjezdu učitelstva obecných škol a přátel školství v Praze byl zdařilý sjezd učitelstva českých měšťanských škol, svolaný ve dnech o 7. do 9. srpna do Pardubic. Podobně jako učitelstvo národních škol z vlastního popudu touhy vypracovalo svůj nový kulturní a školský program, učinilo tak i učitelstvo škol měšťan- ských, v němž mocně ozvala se snaha po re formě školy měšťanské v mnoha směrech. Je to ušlechtilé hnutí pokrokových myšlenek, jest to první náběh k svobodomyslnějšímu, racionál- nějšímu způsobu výchovy mládeže a to zejmena té, které škola měšťanská jest posledním učili- štém před vstupem do života, ze které rekru- tuje se dorost rolnický, živnostenský a řemesl- nieký. Z těch důvodů těšil se sjezd i pochopi telnému účastenství širší veřejnosti a přále školství; na pět set hostů bylo přítomno Hlavní schůze konána včera v divadelním sále »na Veselce«. Ředitel Konvalinka z Dašic proslovil uví tací řeč a pozdravil jménem sjezdového komi- tétu všechny přítomné. Předseda J. U. M.Š učitel Vlach zahájil pak sjezd těmito slovy »Slavné shromáždění. Učitelstvo českých ško měšťanských koná prvý svůj sjezd. Poprvé vy- stupuje před širší kruhy, aby jednak uvažovalo o dosavadní činnosti, jednak aby za heslem před rozhlédlo se po širých lánech další práce a vytklo sobě cesty a směry činnosti budoueí
Konvalinka J U M Š Vlach Pardubice Praha Dašice obecný škola a přátelit školství
23 article
S minulostí české školy měšťanské můžem býti spokojeni, ba hrdi můžeme býti na ni. Čítá věku svého 33 let a nesnadno i zvoln klestila si cestu českým krajem v prvých svých létech. Dlouho byla tu neznáma a nepochopena, dlouho nechtěla tu zdomácněti. V prvém deseti- letí zvolna zřizovány byly měšťanské školy, v druhém desetiletí ještě volněji, až po létec devadesátých nastal obrat. Příčiny jeho byly mnohé. Lid český poznal potřebu vzdělání uznával víc a více, že mu nestačí vzdělání, jež poskytuje škola obecná. Lid český poznal školu měšťanskou a praktické vzdělání, které ona po- dává. Po době mladosti této školy nastala doba dospělosti. Arci mnoho ještě je tu přání, týka- jících se reformy školství měšťanského a mál z přání těch dosud splněno. My však doufáme v pokrok a změny dals a zvláště s důvěrou očekáváme, že snahy naše v tomto oboru podporovati bude český lid i če- ská veřejnost. Se vřelým přáním, aby tento sjezd přinesl české škole měšťanské užitku co nej- hojnějšího, prohlašuji schůzi za zahájenu a vřele vítám hosty, kteří se v tak četném množství na sjezd dostavili. Jsou to: Redaktor a zemský po- slanec Josef Anýž z Prahy (Hlučný potlesk.). poslanec a starosta města Pardubie dr. Formá nek, poslanec dr. Karel Baxa z Prahy, před- seda výkonného výboru rady pokrokové strany dr. Hajn z Prahy, starosta města Jičína. Josel Knotek, náměslek starosty téhož města dr.
Anýž Format doktor Baxa Hajn Josel Knotek Praha Jičín rada pokrokový strana
24 article
Volf, Age M. Benedictsen, prof. univ. extense z Dánska, prof. dr. Frant. Drtina z Ústřední Matici školskou, prof. dr. O. S chr utr z Prahy, ředitel paedagogia z Hradce Králové Novák, prof. průmyslové školy v Pardubicích Rosa, okresní školní inspektor Charvát z Husovic na Moravě, ředitel měšťanské školy ve Slavkově Pavel Tichovský na Moravě, řídící učitel Alois Bilek z Duchcova, Antonín Holý za tělocvičnou jednotu Sokol v Pardubi- cích, sl. M. Kostomlatská a M. Vina- řova z Pardubic za východo-český odbor jednoty učitelek, H. Polák, ředitel měšťanské školy z Konic na Moravě, Karel Hroch, odborn učitel z Konic, Karel Kubíček, ředitel měšťan- ské školy z Bystřice nad Perštýnem, J. B. Hu- bálek, náměstek starosty zemské ústřední hasičské jednoty král. českého a Alois Hajn, redaktor »Osvěly« v Pardubicích a j. v. Telegramy pozdravné a omluvné zaslali prof. Aug. Pánek, dr. Kaňka, Svoboďa, Ber- nard, Metelka, dvor. rada Stouhal Tišler, Wimmer, Masaryk, náměstei starosty měst pražských dr. Groš, Špindle a j. v. (Výborně!) Čestnými předsedy sjezdu potom zvoleni starosta města Pardubic dr. Formánek a inspektor Charvát z Husovi Poslanec dr. Formánek děku je za poctu zvolením za předsedu mu prokázanou a přinášl sjezdu pozdrav celého města Pardubic. Vítá okol- nost, že učitelstvo měšťanských škol sjelo s právě v tom čase, kdy český východ odhodlal se postaviti před soud veřejnosti výsledky své práce a žádá, by zachovali účastníci sjezdu p svém návratu městu milou vzpomínku.
Volf Benedictsen profesor doktor František Drtina Novák Charvát Pavel Tichovský Bilek Holá M Vino Hroch Kubíček Hu Hajn Osvět Aug Pánek Kaňka Svoboď Metelka Stouhal Tišler Wimmer Masaryk Groš Špindl Formánek Hus Dánsko Praha Hradec Králové Pardubice Husovice Morava Slavkov Duchcov Konice na Morava Konice Bystřice nad Perštýn Sokol v Pardubi Age M
25 article
Druhý čestný předseda insp. Charvát dě- kovat za poetu a ujišfoval, že moravské učitel- stvo je za jedno s učitelstvem v Čechách. Slovo vyžádal si posl. red. Anýž. Podě- kovav za pozornost mu prokázanou potleskem, nemůže při té příležitosti opomenout, aby ne- poukázal k sympatickému zjevu, který se jev o sjezdu pražském i zde. Když se toliž jednala o úpravu platů učitelských v Čechách, vyskyto- valy se hlasy, jež pochybovaly o tom, zdali učitelé zaslouží pro budoucí činnost podpory upravením platů. Oba učitelské sjezdy usvěd- čily pochybovače, že domněnka jejich nebyla správnou, neboť učitelstvo samo ráz na ráz se vzchopilo k práci pro zlepšení školy z vlastn iniciativy. V poradách sjezdu pražského bylo potěšitelným faktem, že při jednání přihlíženo k nejvitálnějším poměrům. Zcela správně byl poukázováno, že učitel musí býti podroben zcel jiným řádům než jsou disciplinární; ujišťuje, že každá snaha, směřující k zvelebení školstvía k tomu, aby učitel byl svobodným občanem, najde u všech politických stran podpory a na- jde upřímné přátele. V tom smyslu přeje jed- nání zdaru. (Výborně!)
Charvát Anýž Čechy
26 article
Posl. dr. Baxa: Bylo již řečeno, že po- kud se zvelebení školy týče, jsou veškeré če- ské strany za jedno. Aby dokumentoval, že není rozdilu, prohlašuje, že včerejší jednánív Praze bylo takovým obrazem jednotnosti všeeh stran ve snahách kulturních. Myslí, že mluví ze srdeí všech přítomných i nepřilomných po- slanců, když řekne, že přejí si, aby učitelstn došlo pro své ušlechtilé cíle a snahy poroz- umění a aby konečně domohlo se takové poli- tické moci, ahy zejmena to, co za dobré ve snahách kulturních bude uznáno, mohlo uzá- kaniti. (Výborně!) Red. dr. Ant. Hajn si přeje, aby učitelstv požívalo naprosté svobody jak ve škole tk i mimo školu. Má býti jednota veškerého školství od obecných škol počínaje až po university Této jednotě musí každá organisace se podříditi, podržujíc ovšem svou samosprávu. Až se podaii této jednoty doeíliti, můžeme více očekávati.
Posl doktor Baxa Red Antonín Hajn Praha
27 article
Ponechávejme učitelstvu plnou svobodu a po- užívání jeho práv. Každá strana pozná se dl toho, jak se chová ke školství. Politické strany mají zájem pro školu měšťanskou prohlubovati a rozšiřovati. Naším cílem jest vybudování české lidové, pokrokové, modern školy. K slovu přihlásil se dále prof. dr. Drtina: Kdo sleduje vývoj školy, učiní pozorování, že školství z počátku bylo zřizováno pro privilego- vané vrstvy. Nejprve vznikly university, pak střední školy. Školství obecné vzniklo naposled a zřízení měšťanské školy stalo se teprve v po- sledním čtvrtstoletí. Můžeme říci, že škola obecná i měšťanská jest základ výchovy lidu. Škola vysoká a střední bude prospívati jen tehda, bude-li souvislosti mezi učitelstvem všech škol Učitelstvo je stavem moderním. Učitelství bylo přechodním stadiem. Neboť kdo chtěl na uni- versitě za středověku nabýti vzdělání a posta- vení, musil dříve učiti. V tomto poníženém stavu byl učitel až do doby nové. Nyní ještě v té příčině nejsme u cíle. Jsme na počátku snažení toho, by učitel vyzbrojen byl co největším vzděláním. Náš Haviiček již poukazoval k tomu, pravě: Učitel musí státi na té výši, jako jin akademičtí intelligenti. Požadavek, jehož splnést
profesor doktor Drtina