3
masthead
9. srpna 1908.
5
article
okolností je prý boj učitelstva proti klerikalismu
pouhým pokrytectvím. (Veselost.) Ostatně prý
pěstuje řed. Rašín také nepotismus, dosazuje
prý na místa funkcionářů v organisaci svoje při-
buzenstvo, je prý — horribile dictu — také
sběrafelem jedné banky. (Hlučná veselost.) Lze
to schváliti? (Hlučné volání: Ano!) A stalo-li se
tak s vědomím a z vůle výboru, pak to prý bylo
od něho nejvýš neopatrné, že postavil starostu do
situace tak pevné a choulostivé. Řed. Rašínovi
se veřejně vytýkalo, že užívá organisace k vůli
svému zisku. Agent „Slavie“ Vomáčka obvini
ho, že pro Prahu agentuje za peníze. To prý
mělo hned býti vyvráceno a ne aby teprve, až
to šlo po celém českém království, podal p. Rašín
žalobu z donucení. 18. června mělo prý býti pře-
líčení, na kterém se měl starosta obhájit před ve-
řejnosti. Rečník táže se předsedy, zda se ku
přelíčení dostavil.
Řed. p. Rašín: Odpovím hned, ač nemám
vlastně, z čeho bych se ospravedlňoval. Podal
jsem žalobu na osobu, která mně ublížila na cti.
K líčení do Chotěboře jsem nejel proto, že můj
právní zástupce měl ode mne příkaz, nižádným
způsohem nepřistupovati na smír a na cti
utrhače dáti zavřít a nikoli jen po-
kutovat. (Hlas: To by patřilo i jiným1 Hlučná
veselost a souhlas.) Že „Český Učitel“ nepřinesl
zprávy ze soudní síně, bylo usnesením redakč-
ním. Jak jsem se zachoval, když jsem se o na-
řčení dověděl, může říci koll. Bačovský z Chotě-
boře, na nějž jsem se telegraficky obrátil a
malou poznámku v té věci může pronésti též ra-
daktor „Č. Učitele“
Posl. a redaktor „Českého Učitele“ pan
Rašín
Vomáčka
Hlas
Posl
Praha
Chotěboř
Slavia
6
article
Černý dovolává se svědectví p. uč. Báčovského
na doklad, že hned, jak věc byla redakci ozná-
nena a uvedeni svědci, odevzdal ji d
tiskárny, aniž by byl starosťov
čeho oznámil. (Hlučný souhlas.)
Předseda: Výtce neb podezřívání ne-
ubrání se nikdo z nás, vždyť máme nepřátelv
obcích a okresích každý dost! (Hlučná pochvala.)
Uč. p. Báčovský z Chotěboře: Potvr-
zuji, že pravdou je vše, co uvedl
pp. koll. Rašín a posl. Černý. (Bouřlivá po-
chvala.) Mně jednalo se o česť kollegy a kdyby
to nebyl ani Rašín, nýbrž kterýkoli kollega z op-
posice, jednal bych i teď zrovna tak. (Výborně
Dlouhotrvající potlesk.)
Mluvčí oposice p. Václav Černý (čte dále)
Co má sobě učitelstvo mysliti, když ve vlastním
orgánu svém je starosta Rašín obviněn a pak
se neobjeví o líčení ani řádek!
Uč. p. Báčovský: Líčení nebylo provedeno
nýbrž odročeno a skončí teprve dn
10. t. m.
Red. p. Šustr: Obžalovaný p. Vomáčka vy-
žádal si doplnění průvodů a také já byl obe-
slán jako svědek, abych dokázal, že s
p. Rašín tak strašně obohacuje. (Hlučná, dlouho-
trvající veselost), já, který neměl o celé věci ani
potuchy! Pan kollega z Náchoda už se dovf vý
sledek, až k líčení dojde. (Bouřlivá, dlouhotrva-
jíel veselost a potlesk.)
Uč. p. Smrika: Poctili jste dosavadní ve-
deni spolku důvěrou a na základě této důvěry
můžete řečníka opposičního vyslechnouti zcela
klidně. Jsem přesvědčen, že není třeba, by na
výtky p. učitelem Černým přednesené bylo reago-
váno vůbec, protože byly přemilány už bez-
počtukrát (Hlučný souhlas) a byly bezpočtukrá-
již v listech Ústředního spolku vyvráceny. Po-
dejte důkaz důvěry k vedení spolku a vyslechněte
klidně p. Černého.
Báčovský
Rašín
Černá
Šustr
Vomáčka
kollego
Černý
Chotěboř
Reda
Náchod
Potvr
7
article
Uč. p. Václav Černý vytýká dále p. Raší-
novi, že má příliš mnoho funkci v nejpřednějších
organisacích najednou. (Hlasy: To je mu ke
cti!), že prý se jako absolutistický předbřeznový
censor srazil s celým redakčním sborem učitel-
ského kalendáře a dal proti jeho vůli škrtnout
dvě věty, které prý otevřeně mluvily pro po-
krokové strany mladší. (Hlasy: To není pravda!)
Končí vyzváním shromážděných, aby nevolil
řed. Rašína. (Dlouhotrvající, ironický potlesk
volání: Budeme!)
Učitel p. B. Skála: Oproli tvrzení p. před-
řečníka, že p. Rašín byl u vikáře v Kobylisích,
konstatuji pouze, že se v Kobylisích nezmohli
ještě ani na faru. (Bouřlivá veselost.) Starosta
není předsedou odboru pro vystavění učitelského
domu, nýbrž předsedou zvláštního spolku pro
třebě z Medlešic, ne však k šenku, o čemž,
když páni mající právo váreční se dozvěděli,
pivo mu zabavili a vypili. Proto žádá zastání.
Páni odpověděli p. Egermanovi, že on, jsa starš
obecní, dobře ví, že se podle práva nezachoval
a při J. M. C. úřadě purkmistrovském pivo ne
ohiásil, ba skrytě si je přivésti nechal a po-
sudně nezaplatil, pročež se žádost jeho pr
uspoření zlých následků odmršťuje.
Jest přirozeno, že při velikém množstv
pivovarů byly vary nepatrné. Dosvědčujít
různé inventury a zápisy v zemských deskách.
Tak v Zaječicích byl v pivovaře kotel toliko n
10 sudů piva.
Černá
Rašín
Kobylisy
Medlešice
8
article
Ješté chuději bylo ve Svobodných Hamrech,
kde v r. 1658 vařeno piva jen půl várky. Žita
sladováno sice najednou 20 korců, avšak na
půl várky piva bílého vydáváno sládkovi tolik
5 korců. Kolik piva se na Chrudimsku vytočil
v r. 1651, podává »Specifikát aneb pravdivé
vyznamenání, co jest tak jeden každý z pánův
obyvatelův J. M. C. deputatirovaným v r. 1651
z piva odvedl, což stalo se na rozkaz pp. mí
stodržicích v království českém.« Dle listiny t
vytočilo se v Chrudimi piva 851 sudů, na zboží
slatinanském 1521% sudu, vorelském 80 sudů.
rosickém 215 sudů, chrasteckém 229 sudů,
zaječickém 92 sudů, heřmanoměsteckém 250
sudů, žumbereckém 98 sudů, lečském 125
sudů, nasavrckém 188 sudů, trojovickém 76
sudů, přestavlckém 98 sudů a morašickém 116
sudů.
Cena piva velice kolísala. Tak v r. 1657
z Juli v Chrudimi u přítomnosti panů obecních
starších posazeno bylo pivo staré i bílé a to tak.
aby páni nákladníci sud starého piva po 5 zl.
30 kr. a bílého po 4 zl. 45 kr. vystavovali.
Šenkýřky pak žejdlík starého piva po 41 dená
rech a tak 4 žejdliky za 3 kr. a bílého piva
žejdlik za 4 denáry a tak za 3 kr. 419 žejdliku
šenkovati a dávati měli.
Počátkem věku XVIII. ceny piv blížily se již
cenám našim. Ječmena korec prodáván za 2 zl.
30 kr. a pinta piva šenkována po 4 kr. Ježto
malý užitek Chrudimští z piva měli, stanovilir
1736 cenu sudu píva na 9 zl.
Ječmen
svobodný Hamry
Chrudimsko
Chrudim
Juli
korec
9
article
vystavění zmíněného domu a který že byl praž
skými kollegy zvolen, ač nebyl ještě ani členem
onoho spolku. (Veselost.) Já jsem tím vinníkem
který jsem podal ze své povinnosti ony dva ob-
tahy p. starostovi, který je skutečně škrtl a sice
proto, že tam byla žřejmá faleš a ne-
pravda, poněvadž se tam tvrdilo, že učitelstvo
může se hlásiti jedině ke třem
stranám, které tam byly jmenová-
ny. To je násilí (Bouřlivá pochvala) a od-
poruje usnesením valné hromady dolegátů, která
přijala, že nám nemá býti politické
přesvědčení vnucováno. (Výborně!
Dlouhotrvající potlesk.) Ve druhé větě bylo zase
tvrzeno, že pouze mladé strany dolpo-
mohly učitelstvu k úpravě služ-
ného, což je nepravda, poněva dž
mladé strany nemají na zemském
sněmu zastoupení, až na dva po-
slance, kteří přihlasování o úhrad
pivní dávky ze síně odešli. (Bouřlivá
pochvala a potlesk.)
Dále se pravilo ve škrtnuté stati, že časo
pisy mladých stran mají největší zásluhu o úpra-
vu služného. Tvrzení toto bylo dlužno opraviti
v ten rozum, že časopisy mladých
stran leckdy v otázce úpravy služ-
ného opatrně mlčely. (Výborně! A po-
kud se týče intervenci, račte odsouditi mne, po-
něvadž jsem v záležitostech sjezdových inter
venoval skoro každý den, ba některý den až
třikrát nebo čtyřikrát. (Veselost a pochvala.) Že
koll. Rašín je překážkou pokroku, je věcí názoru
kollegů moravských, kteří jsou informováni
jednostranně. (Výborně!) Kdyby byli informo-
váni oboustranně, pak by výtka podobná ve
věstníku moravském sotva byla se objevila.
Rašín
10
article
(Hlučná pochvala.)
Uč. p. Jahn jako bývalý opposičník pro-
hlašuje, že starosta počinal sobě v otázce úpravy
platů učitelských zcela korrektně. Nebyl jsem
tehda opposičníkem za každou cenu. Opposiční-
kem jsem dosud, ale proti takým jednotliveům,
kteří naši pověsť poškozují. Má-li ostatně oppo-
sice sehopného kandidáta, ať jej jmenuje. Na-
vrhuji konec debaty. (Souhlas.)
Konec debaty většinou hlasů přijat.
Posl. red. Černý má další rokování zby-
tečným. Hlasovacím lístkem nejlépe lze osvěd
čiti, ke komu má učitelstvo důvěru. (Pochvala.
Pan uč. Malý ze Žamberka tlumočí přán
tamějšího „Komenského“, by jednolliví funkeio-
náři nepřijímali více funkci než jednu, jmeno-
vitě ne takových, jimiž by v očích členstva
mohli pozbýti snadno důvěry. Opposice — jak
řečník ohlašuje — odevzdá při volbě prázdn
lístky.
Uč. p. Vlasák z Líbeznic vzdává se slova.
Uč. p. Preininger z Třeboně: My venkovšt
učitelé pohliželi dříve na opposici jinak. Sám
jsem slyšel s mnoha stran od kollegů s uznáním
vyprávěti o neúnavné činnosti páně starostově
a to v době, když jsem ho ještě ani neznal. Kdyby
byl jednal jednostranně, měl by vinu také vý-
bor, širší i užší, který počínání jeho plně schválil.
Proto navrhuji : odpovězme opposic
jednomyslnou volbou celého před
sednictva, se kterým naprosto sou-
hlasímel (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala
a potlesk.)
Pan uč. Skála z Borovan břitkými slovy kri-
tisuje činnost lidí, kteří veškeru práci věcnou
a positivní pracovníkům znesnadňují a ztrpěují.
Jahn
Posl
Černá
učit
Komenský
Vlasák
Preininger
Skála
Borovan
Opposiční
Žamberk
Líbeznice
Třeboň
11
article
(Pochvala.) (Obrácen k opposici): Vy páno vé,
nebojujete za organisaci, vám jde
jen o odklizení nepohodlných vám
o sob. (Frenetický, dlouhotrvající potleska
pochvala.) Opposice tato je čistě
osobní a proto ukažme, že dovedeme proje-
viti jednotnost, jíž náš starosta se dovolává, aby
mohl říci, že mluví jménem nás všech. Do-
kažme jednotnost a volá-li opposice-
„Ukřižujte hol“ zvolejme my: „Živ
buďstarosta Rašín!“ (Bouřlivá, dlouho-
trvající pochvala a potlesk.)
Pan uč. Jindra z Holubova vzdává se slova
Posl. Černý poukazuje na charakteristickou
okolnost, že opposice přes veškeré své skvělé
sliby prací sjezdových se nezůčast-
nila a dokázala tím, že se bojí práce ja ko
čertkříže. (Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala
a potlesk.) Na řečníka působí chování opposice
tak, jako by chtěla jen vytýkati a podezřívati,
chuti ku práci že nemá vůbec. (Opětný hlučný
souhlas.)
Pan uč. Václav Černý popírá, že bys
opposice vyhýbala práci jako čert kříži. Program
opposice byl prý uveřejněn v „Uč. Novinách“
Pekud osoby jeho vlastně se týče, odvolává se
řečník na práci svoji v jednotě náchodské (Hlasy
Ale zde ne!) a na literární působení své vůbee
Dle nálady dnešní — praví řečník ke shromá-
žděným — zůstane nový program bezpochyby
mrtvě potištěným papírem... (Bouřlivý, dlouho
trvající a neutuchající odpor a hlasy: Odvolat.
odvolat, to je urážka!) Teprve po drahné chvili
nastává klid.
Rašín
učit
Jindra
Posl
Černá
Holubov
12
article
Posl. Černý: Pánové, dlužno činiti rozdí
mezi prací, pro niž je člověk veřejně volán
k zodpovědnosti a mezi prací, o které se ne
referuje ve veřejnosti a za kterou před veřej
ností dotyčný pracovník není zodpověděn. K ve-
řejné práci vás voláme, takovou práci konejte.
kde musíte očekávati přisnou kritiku a uznávati
také zodpovědnost. (Souhlas.)
Učitel p. Pankrt (opposice) vytýká, že »č
Uč.« nehoví zájmům všeho učitelstva, že ne
ehová se objektivně k opposici.
Pan uč. Skála (ironicky): Kolik pak jste
takových výtek podali?
Posl
Černá
Pankrt
učit
13
article
Posl. p. Černý odráží útoky předřečníkovy,
uváděje, že loyálně dával v »Č. Učiteli« místa
projevům opposičním, jak zajisté dosvědčí při-
tomní dva dopisovatelé. Zmíniv se o mystif-
kaci, které doznal ve známé afféře strakonické.
prohlašuje řečník lživým tvrzením, jakoby se
»Č. Uč.« »nadávalo a stavěly šibeničky pro
různé kollegy z opposice.« Lží a zlehčování
neprovozujeme proti časopisectvu a politiekým
stranám, ale to mohu konstatovat — prohla-
šuje řečník — že nechovají se právě
ony mladé politické strany tak,
jak by se chovati měly, že na sehů-
zích se kompromituje vedení, iv
časopisech. Připominám vám
stranu realistickou, která se, bohu-
žel, propůjčila k nesprávným in
formacím. (Bouřlivý souhlas.) Proti lži ne-
zbývá než použiti třeba hrubé polemiky a ne-
stydím se toho slova užiti, když je doloženo
dokumentováno. My máme program, ale ne-
máme pracovníků, kteří by nám ho splnily
Ideály se krásně vysvětlují, ale pan kollega
který mi to vytýkal, nezaslal mně člán ku
jaktěži v. (Hlučná veselost a potlesk.) Svorn
práce nám třeba, nikoli hašteřivé politiky a po-
lemiky. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk a po-
chvala.)
Pan uč. Doležal (opposice) poznamenává,
že sice v Kobylisích není vikář, ale že jsou
nedaleko Libeznice.
Posl
Černá
předřečníkův
bůh
učit
Doležal
Kobylisy
Libeznice
14
article
Pan řed. Rašín: Nechtěl jsem na útoky
tu pronesené odpovídat, ale byv koll. Doleža-
lem interpellován, odpovídám přec. Tolik: z
jsem s panem vikářem libeznickým mluvil několi
krát, ale že jsem tam líčil soci á ln
demokraty nebo své lajtnanstvía
domáhal se nového místa, to je
lež, přátelé. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Já byl dvakráte v jednom roce přeložen a na
Brandýsko jsem se dostal jako perseq uo-
vaný nepřítel klerikalismu a sice
na přímé zakročení zemřelého biskupa Bryny
cha. A i když jsem se tam dostal, chodily
stížnosti proti mně a nechtěli mne tam a na-
jednou ze mne, klerý po tři léta trpěl pod kle
rikálním terrorem, chtěli by páni učiniti —
klerikála?! Klerikál a Rašín, pánové, toť dva
pojmy, které se vylučují navzájem ! (HIlučná
pochvala a potlesk.)
Pan uč. Bodák dotvrzuje plně pravdivos
vývodů předřečníkových.
Bryna
Rašín
učit
15
article
Pan uč. Kubrycht za hlučné veselosti pro-
hlašuje, že starosta jednal s plným souhlasem
výboru a projevuje svůj podiv, že páni oppo-
sičníci, ač na sehůzi se připravovali, svoje vý-
vody ani čísti nedovedou. (Bouřlivá veselost.)
Pan uč. Kubrycht míní, že debatao
výtkách opposice je zbytečnou proto, že byly
již po kolikáté přemlety a každý mohl se jich
dávno již dočísti ve »Školském obzoru«. Kolle-
gové z opposice — volá — dejte se přesvědčiti
a hleďe spolupracovati. Věených výteks
nebojíme, ale netrvejte tak houževnatě na sv
snaze, abyste mohli říkati: »Ejhle, za vámi
nestoji učitelstvo, tam je mocná strana oppo-
siční a vy ji jen umlčujete !« Připojte se k
společné práci a nemařte času. Nálada je ta,
že starý výbor, ač nebyl příjat akklamací, bude
jistě zvolen. (Hlučná pochvala.)
Posl. p. Černý (k volbě) prohlašuje, že
nemožno mu nadále podržeti úřad pořadatele
»Č. Učitole«. Neodslupuje snad z tajeného ja-
kéhosi strachu nahoru nob kamkoli, ale není
mu lze ji zastati úplně a prosí, by vyvolen byl
jiný. Neodcházl, by projevil nedůvěru výboru,
nebo chtěl být od něho dále. S hrdostí pro-
hlašuje, že nemá k tomu příčiny. Práce je mým
heslem — praví řečník — a té se nevymykám
ani v časopise našem na příště. Ale pro bu-
douenost mám k vám prosbu: abyste byli
stejně citlivi ke cti cizí, jako
jste citlivi ke cti vlasitní. (Výborně
učit
Kubrycht
Posl
Černá
Kollo
16
article
Potiesk.)
Vy volbou projevili jste důvěru, ale ulo-
žili jste dle dosavadní praxe dotyčnému člověku
býti špalkem, do kterého může beztrestně bít
kopat kzždý. Váš zvolenec musí míti klidu k
své zodpovědné práci, aby mohl vyvinovati své
schopnosti a mohl slonžití účelu, který jste mu
vytkli. Buďte ochranci citu každého svého funk
eionáře zvoleného a ochranci jeho cti, právě tak
jako eti vlastní! (Hlučný souhlas.) Bez vzá-
jemné šetrnosti naše organisace zůstane jen me-
chanickou a ne vnitřní. (Bouřlivá pochvala.)
Učitel p. Preis z Náchoda prohlašuje, ž
to, co prohlásil kollega jeho p. Václav Černý.
není přesvědčením všeho členstva jednoty ná-
chodské. K prohlášení podobnému nedostal pan
Černý direktivy od jednoty. K výtce, jakoby
hromadění funkcí p. Rašínových bylo hřichem,
podotýká řečník, že mezi českým učitelstvem,
které je vlastně tepnou společenského života na
venkově, je takých hříšníků na tisíce (Bouř
livá pochvala), neboť je to právě ne ku škodě,
nýbrž právě ku prospéchu svého národa. Ostatně
ani obsazení míst v organisaci několika členy
svého přibuzenstva, nedá se p. Rašínovi vážno
vyčitati. Sám p. Černý, byv mnou tázán, činí-li
to p. řed. Rašín ze zištnosti, ku prospěchu jedno-
tlivce, odvětil, že to říci nemůže (Hlučný
souhlas) a opak nedokázal v nejmenším. (Po-
chvala.)
Pan uč. Půlpán vzdává se slova.
Pan uč. Černý z Náchoda prohlašuje, že
projev svůj nevydával za projev jednoty náchod-
ské, nýbrž za projev opposice.
Pan uč. Tous z Náchoda poukazuje k tomu.
že jeho loňský referát opposiční z valné hro
mady byl jednotou schválen a vysloveny mu díky
Pan uč. Preis ujišťuje, že by schválen by
dojista jednotou i jeho »opportunistický« třeb
refe át jednohlasně.
Preis
Černá
Rašínův
Rašín
učit
Půlpán
Tous
Náchod
17
article
Pan Šorm poukázav k tomu, že p. Doležal.
jemuž loni byla vyslovena důvěra, ničeho ne-
vykonal, praví, že není příčiny, aby ten, kdo
loni byl opposičníkem, byl jím i letos. (Souhlas.
Usneseno resignaci pana posl. Černého n
úřad pořadatele nevziti na vědomí, k čemuž po-
dotýká p. řed. Rašín, že výbor pro případ
fysických překážek a jiných eventualit, které by
p. Černému bránily ve vykonávání úřadu, učin
již potřebná opatření.
Výsledek skrutinia byl tento
odevzdáno celkem 576 hlasů, ze kterých ob
drželi: pan řed. Rašin Viktor 534, pa
Bohd. Skála (jednatel) 540, p. F. Rich ter
541 hlas. Prázdných lístků, kter
odevzdala opposice, bylo všeh
všudy — čtrnáct. Opposice tedy po-
hořela nadobro.
Po vyřízení dalšího programu byla valní
hromada srdečným doslovem předsedovým skon-
Pozdravné telegramy a přípisy ke sjezdu
zaslalo: slovinské učitelstvo z Lublaně (Bratrský
pozdrav učitelstvu českému. Úspěchy Vašeho no
úmorného díla a starosti k zvelebení národní
osvěty nechť jsou Vám ke cti, národu českému
ke slávě a blahu. Svaz jihoslovanských učitel-
ských družstev), chořvatský pedagogický kniževní
sbor, svaz chorvatských učitelských družstev,
učitelézeměbranci z různých měst, okr. školní
inspektor Kaňka, učitelstvo měšťanských škol
českých, red. Lud. Strahl, posl. Kalina, posl
prof. dr. Jar. Čelakovský, posl. Cyril Pa-
poušek, dr. Lad. Dvořák, prof. Frant.
Tilšer, nám. starosty král. hl. města Prahy
dr. Groš, spolek »Radbuza« a m. j.
Delegát pardubický srdečně zval účastníky
čena.
Šorm
Doležal
Černý
Viktor 534
Bohd
Kaňka
Strahl
Kalina
profesor
doktor
Jar
Čelakovský
Cyril pa
Lada
Dvořák
František
Tilšer
Groš
Lublaň
Praha
svaz jihoslovanský učitel
svaz chorvatský učitelský družstvo
spolek » Radbuza
18
article
sjezdu k návštěvě Pardubic v době sjezdu uči
telů měšťanských škol a včelařského sjezdu.
Sjezd českého učitelstva a přáte
školství.
Správa a dozor ve školství
Zákonodárství a vnější administra
tiva. (II. sekce.) Sestičlenné komise slylisovaný
program zní
V důsledcích vůdčích ideí již vyslovených ne
souhlasíme s dnešním rozdělením práv zákonodár
ných, dle kterého říšské radě přísluší zákonodárstv
ve věcech hlavních a základních zásadách, snémům
pak zemí českých zákonodárství toliko ve věcech
podřízených.
Přejeme si, aby náklad na školství nesly země
za to však, aby přislušela jim i plná práva nad ním
Případné jednothvé reformy trvajících řišských
zákonů školních nasmějí ještá zveličovati to, co jes
v odporu proli našim vůdčím zásadám.
Vrcholem těchto reform bude vrácení veškerého
zákonodárství i správy ve věcech školských zemím
českým, tudiž i zorganisování zemské školní rady
jako vrchní instance školské v jedné každé zemi
zřízení ministerstva vyučování pro země koruny
české.
Administrativu školskou vede si každá národno
svými úřady.
Veškero zákonodárství školské buď upraveno tak
aby škola ve své práci byla úplně svobodna, prost
veškerých vlivů jiných, nežli paedagogick ých.
Dříve nežli se slane platné usnesení o některém
zákoně na sněmu ve příčině paedagogické, bráti má
sněm na potaz zemskou učitelskou konferenci, kterou
v takovém případě mimořádně svolati nutno.
Pardubice
19
article
Cirkvím ponecháno buď právo, aby mládat
v náboženství vyučovaly dle přání rodičův, avšak
bez vlivu na vyučování učitelů světských. Nákla
na vyučování náboženství jest soukromou povinností
každé církve. Učitelstvu světskému nebudiž ukládáno.
aby náboženství vyučovalo, nebudiž podřizováno
v ničem dozoru církevnímu a budiž mu zaručen
úplná svoboda svědomí.
Kdekoli lze prokázati zákonem stanovený poče
žáků téže národnosti, má se poříditi pro ně školt
bez ohledu, lze-li lento počet žáků vykázati v jediném
toliko roce, nebo v řadě za sebou následujících roků
V každé škole mají žáci vyučování býti jazykem
kterému rozumějí a v němž byli vychováni
Při zřizování škol menšinových a k jednán
o nich buďtež přizváni zástupcové rodičů menšiny
zástupcové obce i úřadu školního.
O budovy a veškery potřeby školne
pokud se týče slavby, výpravy, udržování a pomůce
starati se má země.
Administraci vnitřní, vyučovací a v
chovnou ponechati sluší činitolům, kteří vyučovánín
a výchovou přímo se obírají a ji obstarávají
v přední řadě učilelstvu.
Školské konferenee
(Celý článek na str. 948.—949. pod tímto zábla
vím s vynecháním věty »Členy zvolené na dobu
roků schvaluje sněm« — 12. řádek z dola).
Náklo
20
article
Školské úřady.
Úřady školské jsou výkonnými orgány školskéh
zákonodárství.
Úřady školské jsou: ministerstvo vyučování pro
země koruny české, jakožto nejvyšší inslance školská
V ministerstvu vyučování rozhodujtež osvědčení
znalci školství a odborníci a to vždy jen o školách
své národnosli.
Ministerstvu vyučování podřízeny jsou zemsk
rady školní, jež složeny jsou z volených členů zem-
ské konference a zemských školních dozorců s hla
sem poradným. Tato volí sobě předsedu a 2 ná
městky, kteří jsou předsedy národnostních sekcí zem
ské školní rady. Volby mají platnost na 6 let. Jal
se správnost volby zjistí, ustanoví zákonodárství.
Zemská rada školní obsazuje také uprázdněná
místa učitelská dle návrhů zemských paed a go
gických komi sí.
Okresní rada školní složena jest z volenýe
členů okresní konferencí na dobu 6 let. Čie nem
okresní rady školní dále jest paedagog inspekton
školní, okresní školní lékař a technický znalec
tito tři pouze jen s hlasem poradným jako r
ferenti.
Okresní školní rada volí sobě předsedu a místo
předsedu. Správnost volby zkoumá zemská školn
rada.
Okresní rada školní stará se o školství národn
v okresu, zření majíc k návrhům konferenčních vý
borů a okresních konferencí.
Místní rady školní starají se o vnější potřeby
školní (budovy, čistění, otop, osvětlení, školní za
hrady a pod.) a správnou docházku školní.
Mohou též podávati přání a dobrá zdání o pae-
dagogických potřebách školním úřadům. Skládaj
se ze zástupců učitelstva a poplatnictva a voli sob
předsedu a místopředsedu na 3 léta. Správnost volby
zkoumá okresní školní rada.
21
article
Paedagogické komise
(Zůstává nezměněno) str. 949.
Dozor.
Dozorce paedagogické volí sobě učitelstvo každého
školního okresu na dobu 6 let, dozorce zemské na
tutéž dobu zemská konference učitelská.
Školní lékaři a školní techničtí znalci zřízen
jsou, aby vyšetřovali potřeby školy po stránce zdra
votní a technické dle daných instrukcí
Paedagogický dozorce má míti na zřeteli stále
zdárný rozvoj školství a býti rádcem učitelstva
jeho spolupracovníkem.
Okresní paedagogický dozorce jest předsedou
konferenčního výboru okresního a referentem v ok
školní radě bez práva hlasovacího.
V paedagogické komisi zemské školní rady je
předsedou zemský inspektor, ze zemské školní rady
vyvolený.
Disciplinární poměry učitelstva upraví se při
měřeným disciplinárním řádem.
22
article
Sjezd učitelstva českých měšťan
ských škol v Pardubicích.
(Od zvlášt. zpravodaje »Nár. Listů«.)
V Pardubicích, 8. srpna.
Pendantem velkolepého, manifestačního sjezdu
učitelstva obecných škol a přátel školství
v Praze byl zdařilý sjezd učitelstva českých
měšťanských škol, svolaný ve dnech o
7. do 9. srpna do Pardubic. Podobně jako
učitelstvo národních škol z vlastního popudu
touhy vypracovalo svůj nový kulturní a školský
program, učinilo tak i učitelstvo škol měšťan-
ských, v němž mocně ozvala se snaha po re
formě školy měšťanské v mnoha směrech. Je
to ušlechtilé hnutí pokrokových myšlenek, jest
to první náběh k svobodomyslnějšímu, racionál-
nějšímu způsobu výchovy mládeže a to zejmena
té, které škola měšťanská jest posledním učili-
štém před vstupem do života, ze které rekru-
tuje se dorost rolnický, živnostenský a řemesl-
nieký. Z těch důvodů těšil se sjezd i pochopi
telnému účastenství širší veřejnosti a přále
školství; na pět set hostů bylo přítomno
Hlavní schůze konána včera v divadelním sále
»na Veselce«.
Ředitel Konvalinka z Dašic proslovil uví
tací řeč a pozdravil jménem sjezdového komi-
tétu všechny přítomné. Předseda J. U. M.Š
učitel Vlach zahájil pak sjezd těmito slovy
»Slavné shromáždění. Učitelstvo českých ško
měšťanských koná prvý svůj sjezd. Poprvé vy-
stupuje před širší kruhy, aby jednak uvažovalo
o dosavadní činnosti, jednak aby za heslem
před rozhlédlo se po širých lánech další práce
a vytklo sobě cesty a směry činnosti budoueí
Konvalinka
J U
M Š Vlach
Pardubice
Praha
Dašice
obecný škola a přátelit školství
23
article
S minulostí české školy měšťanské můžem
býti spokojeni, ba hrdi můžeme býti na ni.
Čítá věku svého 33 let a nesnadno i zvoln
klestila si cestu českým krajem v prvých svých
létech. Dlouho byla tu neznáma a nepochopena,
dlouho nechtěla tu zdomácněti. V prvém deseti-
letí zvolna zřizovány byly měšťanské školy, v
druhém desetiletí ještě volněji, až po létec
devadesátých nastal obrat. Příčiny jeho byly
mnohé. Lid český poznal potřebu vzdělání
uznával víc a více, že mu nestačí vzdělání, jež
poskytuje škola obecná. Lid český poznal školu
měšťanskou a praktické vzdělání, které ona po-
dává. Po době mladosti této školy nastala doba
dospělosti. Arci mnoho ještě je tu přání, týka-
jících se reformy školství měšťanského a mál
z přání těch dosud splněno.
My však doufáme v pokrok a změny dals
a zvláště s důvěrou očekáváme, že snahy naše
v tomto oboru podporovati bude český lid i če-
ská veřejnost. Se vřelým přáním, aby tento sjezd
přinesl české škole měšťanské užitku co nej-
hojnějšího, prohlašuji schůzi za zahájenu a vřele
vítám hosty, kteří se v tak četném množství na
sjezd dostavili. Jsou to: Redaktor a zemský po-
slanec Josef Anýž z Prahy (Hlučný potlesk.).
poslanec a starosta města Pardubie dr. Formá
nek, poslanec dr. Karel Baxa z Prahy, před-
seda výkonného výboru rady pokrokové strany
dr. Hajn z Prahy, starosta města Jičína. Josel
Knotek, náměslek starosty téhož města dr.
Anýž
Format
doktor
Baxa
Hajn
Josel Knotek
Praha
Jičín
rada pokrokový strana
24
article
Volf, Age M. Benedictsen, prof. univ.
extense z Dánska, prof. dr. Frant. Drtina z
Ústřední Matici školskou, prof. dr. O. S chr utr
z Prahy, ředitel paedagogia z Hradce Králové
Novák, prof. průmyslové školy v Pardubicích
Rosa, okresní školní inspektor Charvát
z Husovic na Moravě, ředitel měšťanské školy
ve Slavkově Pavel Tichovský na Moravě,
řídící učitel Alois Bilek z Duchcova, Antonín
Holý za tělocvičnou jednotu Sokol v Pardubi-
cích, sl. M. Kostomlatská a M. Vina-
řova z Pardubic za východo-český odbor jednoty
učitelek, H. Polák, ředitel měšťanské školy
z Konic na Moravě, Karel Hroch, odborn
učitel z Konic, Karel Kubíček, ředitel měšťan-
ské školy z Bystřice nad Perštýnem, J. B. Hu-
bálek, náměstek starosty zemské ústřední
hasičské jednoty král. českého a Alois Hajn,
redaktor »Osvěly« v Pardubicích a j. v.
Telegramy pozdravné a omluvné zaslali prof.
Aug. Pánek, dr. Kaňka, Svoboďa, Ber-
nard, Metelka, dvor. rada Stouhal
Tišler, Wimmer, Masaryk, náměstei
starosty měst pražských dr. Groš, Špindle
a j. v. (Výborně!)
Čestnými předsedy sjezdu potom zvoleni
starosta města Pardubic dr. Formánek
a inspektor Charvát z Husovi
Poslanec dr. Formánek děku je za poctu
zvolením za předsedu mu prokázanou a přinášl
sjezdu pozdrav celého města Pardubic. Vítá okol-
nost, že učitelstvo měšťanských škol sjelo s
právě v tom čase, kdy český východ odhodlal
se postaviti před soud veřejnosti výsledky své
práce a žádá, by zachovali účastníci sjezdu p
svém návratu městu milou vzpomínku.
Volf
Benedictsen
profesor
doktor
František
Drtina
Novák
Charvát
Pavel Tichovský
Bilek
Holá
M Vino
Hroch
Kubíček
Hu
Hajn
Osvět
Aug
Pánek
Kaňka
Svoboď
Metelka
Stouhal Tišler
Wimmer
Masaryk
Groš
Špindl
Formánek
Hus
Dánsko
Praha
Hradec Králové
Pardubice
Husovice
Morava
Slavkov
Duchcov
Konice na Morava
Konice
Bystřice nad Perštýn
Sokol v Pardubi
Age M
25
article
Druhý čestný předseda insp. Charvát dě-
kovat za poetu a ujišfoval, že moravské učitel-
stvo je za jedno s učitelstvem v Čechách.
Slovo vyžádal si posl. red. Anýž. Podě-
kovav za pozornost mu prokázanou potleskem,
nemůže při té příležitosti opomenout, aby ne-
poukázal k sympatickému zjevu, který se jev
o sjezdu pražském i zde. Když se toliž jednala
o úpravu platů učitelských v Čechách, vyskyto-
valy se hlasy, jež pochybovaly o tom, zdali
učitelé zaslouží pro budoucí činnost podpory
upravením platů. Oba učitelské sjezdy usvěd-
čily pochybovače, že domněnka jejich nebyla
správnou, neboť učitelstvo samo ráz na ráz se
vzchopilo k práci pro zlepšení školy z vlastn
iniciativy. V poradách sjezdu pražského bylo
potěšitelným faktem, že při jednání přihlíženo
k nejvitálnějším poměrům. Zcela správně byl
poukázováno, že učitel musí býti podroben zcel
jiným řádům než jsou disciplinární; ujišťuje,
že každá snaha, směřující k zvelebení školstvía
k tomu, aby učitel byl svobodným občanem,
najde u všech politických stran podpory a na-
jde upřímné přátele. V tom smyslu přeje jed-
nání zdaru. (Výborně!)
Charvát
Anýž
Čechy
26
article
Posl. dr. Baxa: Bylo již řečeno, že po-
kud se zvelebení školy týče, jsou veškeré če-
ské strany za jedno. Aby dokumentoval, že
není rozdilu, prohlašuje, že včerejší jednánív
Praze bylo takovým obrazem jednotnosti všeeh
stran ve snahách kulturních. Myslí, že mluví
ze srdeí všech přítomných i nepřilomných po-
slanců, když řekne, že přejí si, aby učitelstn
došlo pro své ušlechtilé cíle a snahy poroz-
umění a aby konečně domohlo se takové poli-
tické moci, ahy zejmena to, co za dobré ve
snahách kulturních bude uznáno, mohlo uzá-
kaniti. (Výborně!)
Red. dr. Ant. Hajn si přeje, aby učitelstv
požívalo naprosté svobody jak ve škole tk
i mimo školu. Má býti jednota veškerého školství
od obecných škol počínaje až po university
Této jednotě musí každá organisace se podříditi,
podržujíc ovšem svou samosprávu. Až se podaii
této jednoty doeíliti, můžeme více očekávati.
Posl
doktor
Baxa
Red
Antonín
Hajn
Praha
27
article
Ponechávejme učitelstvu plnou svobodu a po-
užívání jeho práv. Každá strana pozná se dl
toho, jak se chová ke školství. Politické strany
mají zájem pro školu měšťanskou prohlubovati
a rozšiřovati. Naším cílem jest vybudování
české lidové, pokrokové, modern
školy.
K slovu přihlásil se dále prof. dr. Drtina:
Kdo sleduje vývoj školy, učiní pozorování, že
školství z počátku bylo zřizováno pro privilego-
vané vrstvy. Nejprve vznikly university, pak
střední školy. Školství obecné vzniklo naposled
a zřízení měšťanské školy stalo se teprve v po-
sledním čtvrtstoletí. Můžeme říci, že škola obecná
i měšťanská jest základ výchovy lidu. Škola
vysoká a střední bude prospívati jen tehda,
bude-li souvislosti mezi učitelstvem všech škol
Učitelstvo je stavem moderním. Učitelství bylo
přechodním stadiem. Neboť kdo chtěl na uni-
versitě za středověku nabýti vzdělání a posta-
vení, musil dříve učiti. V tomto poníženém stavu
byl učitel až do doby nové. Nyní ještě v té
příčině nejsme u cíle. Jsme na počátku snažení
toho, by učitel vyzbrojen byl co největším
vzděláním. Náš Haviiček již poukazoval k tomu,
pravě: Učitel musí státi na té výši, jako jin
akademičtí intelligenti. Požadavek, jehož splnést
profesor
doktor
Drtina