2
masthead
I. Příloha „Národnich Liste
6
article
Školství v devatenáctém století.
Školství v devatenáctém století.
Po r. 1848 nastal potěšující obrat u vzdělán
lidovém téměř ve všech zemích evropských.
Do škol finských uvedl Cygnacus ruční práce
řemeslné, ve Švédsku je zavedl ministr vyuče-
vání Carlson. V Rusku pro osvětu lidovou
počaly pracovati komitéty gramotnosti
na výchovu v duchu křesťanství obecnou pozor-
nost obracel slavný chirurg Pirogov; po zru-
šení nevolnictví nových škol obecných v duchu
Ušinského ujímal se baron Korf v čele stejně
smýšlejících. V Srbsku horlivě účinkoval sekretár
v ministerstvu osvěty Milicevič; v Chorvat-
sku působil pro lidové školy kanovník Gajdek
tam i na Slovinsku dozíral na ně jiný osvícený
kanovník, rádce převýtečného Strossmayera,
Rački.
V Čechách se vyznamenal u zvelebování
škol pražský starosta Pštros a obecní vý-
bory školní, jeden z nejskvělejších zjevů
naší samosprávy. Postupně upraveny poměry
nákladu a zjednána rovnoprávnost jazykům zem-
ským na školách obocných a středních; ne-
šťastný výsledek války- rakousko-pruské pak
urychlil zjednání nového zákonoárství škol-
ního, jimž byly vyhlazeny téměř veškeré stopy
zřízení starého.
Základním zákonem státním z 21. prosince
1867 zjednány tři úhlavní podmínky řádné
opravy školské: uvolnění vědy a učení věde-
ckého, přikázání nejvyšší správy a dozoru nad
soustavou vzdělavací státu, prohlášení rovno-
právnosti národův i ohledem prostředků vzděla-
vacích. Zákonem říšským z 25. května 1868
vymezeno stanoviště eírkve ke škole a ustaveny
školní rady zemské, okresní a místní. Zákonem
říšským z 14. května 1869 povznesena škola
obecná na ústav vychovávací, samému státu ne-
zbytný a přivedeny v ní k výrazu a platnost
zdravé zásady novodobé paedagogiky; i sou-
kromé školy podřízeny dozoru státnímu.
Carlson
Pirogov
Korf
Chorvat
Gajdek
Rački
Švédsko
Rusko
Srbsko
Slovinsko
Čechy
7
article
Novou školu především vyznačuje zname-
nité rozšíření desky učebné; k náboženství
starému triviu (čtení, psaní a počítání) přistupují
u výboru reálie, se zvláštním zřetelem ku po-
třebám života občanského, kreslení a měřictví,
zpév a tělocvik, ruční práce ženské a domácí
hospodářství. Obyčejné školy obecné jsou do-
plněny školami měšťanskými. Pro výchovu roz-
umovou, mravní a tělesnou zjednány prostředky
jichž škola stará neměla.
Přečetná ministerská ustanovení upravila
kázeň a vyučování; zjednala v knihovnách žá-
kovských účinnou pomoc výchově školní; upra-
vila schvalování knih a pomůcek učebných, kte-
rých rychle přibývalo, tak že školy rakouské po-
nenáhlu počaly se blížiti v názorném vyučován
pokrokovým školám ciziny; také o zdravotní
opatření školy nastala péče.
Nejvíce zasáhlo v poměry společenské pro
dloužení povinné návštěvy školní do dokonaného
14. věku mládeže. A stát ani na tom nepřestal-
položil důraz na zřizování jesli, opatroven
škol mateřských pro děti před věkem povinnosti
školní a škol pokračovacích po ni.
Avšak více než všechny tyto změny — pr
které, jak výše jsme vytkli, byla v Čechách půda
připravena — zasáhlo v občanstvo politicky uvě-
domělé, že vídeňské zákony zemím uklá-
daly všechna břemena, aniž by jim — vyjí-
majíc Halič — v témž poměru přiřkly práv
u věcech veřejného školství. A odtud zdvižen
u nás trpný odpor proti centralistickým zá-
konům, a odepírány volby do okresních rad škol-
ních. Tohoto odporu však nedbala ani vláda ani
Čechy
Halič
okresní rada škola
8
article
Němci, kteří v nepřítomnosti zástupců českých
korporací v radách školních počali se zařizovati
po domácku. Patrné škody, které odtud če-
ským školám vznikaly, vedly ku pochybnostem
o hodnotě politiky trpného odporu, který konečne
ustal, když zemské zákonodárství postupně upra-
vílo zřizování, vydržování a navštěvování a do-
zor škol obecných a právní svazky učitelské
neboť při tom samosprávy země, okresův a obeí
bylo se dovoláváno a odiud širší kruhy občan-
stva zákonitými vztahy ke školství obecnému
připoutávány. Tak postupem let sedmdesátých
nové zřízení školské počalo se vžívati, až posléze
zůstali mu nepřáteli jenom nesnášeliví kněží.
kteří po svých bojovných biskupech nepřestával
opakovati, že církev „matka“ byla svých práv
na školy zbavena (ač dobře znali, že školy
obeené měly po celém světě jen otce — stát)
a že školy rakouské staly se školami beznábožen-
skými (ač zůstalo v nich náboženství předmětem
úhlavním a povinností církevních ani žactve ani
učitelstvo nebylo zbaveno). Ve skutku nestaly se
školy rakouské ani školami s rovnoprávnost
náboženskou, poněvadž církev katolická nabyla
v nich převahy ...
Působení nesnášelivých a vášnivých kněži
proti škole nové nemělo úspěchu, poněvadž ob-
čanstvo samo o pokrocích svých dětí —
to i v náboženství — denně se přesvědčovalo,
nové školy nabyly statných zastanců v českém
učitelstvu.
Toto sice za každé příležitosti vyslovovalo
se pro zemskou samosprávu ve školství obecném
— zvlášť určitě na prvém skvělém sjezdě svém
v Praze r. 1870 — také trvalo v odporu proti
okresním radám školním a noujímalo se svých
c. k. okres. inspektorů školních — „okršláků“
— avšak přece nemohlo očí zavírati před veli
kým pokrokem, který u všem školství obecném
nastával a jenž záhy všechny síly učitelstva za-
městnávati a vyčerpávati počal.
Němec
Praha
9
article
Nová škola byla podmíněna učitel-
stvem lépe vzdělaným, lépe placeným, víee
oprávněným. Odtud péče zákonodárcův o vyšší
vzdělání učitelův, kterým tehdáž neuzavírány an
škcly vysoké, o zvýšení požadavků při zkouš-
kách, o porady učítelské místní, okresní a zem
ské, o knihovny učitelské, o zastoupení učitel-
slva v radách školních, o jeho lepší poměry
hmotné a právní.
Mnoho učinilo pro učitelstvo zákonodárstv
školní, ještě více učinilo pro sebe s amo. Roz-
vilo své časopisectvo, jež vyspělo nejvýšer
1879 v měsíčníku Paedagogiu. Udržovalo biblio-
théky paedagogické. Rozmnožovalo své jednoty
uvedlo v ně čilý život.
Za amerlingovskou generací učitelstva po-
krokového šla bezprostředně mladší, která se
soustředila v Pražské Budči. Slavná trojice
řídících učitelů, vzácného rozhledu v praxi
školní a životě učitelském, důkladného vzdělání.
ušlechtilých snah a neúmorné práce: Mašek
Kredba a Král vedla všecko učiťelstvo v
království za dobrem a rozkvětem národní školy
české. Pro praxi školní působila v okresních po-
radách učitelstva pražského, pro úhlavní otázky
školské organisace na sjezdech učitelských
činna byla pro vydavatelské družstvo učitelsk
Matici Komenského, pro styky se světem slovan
ským, pro obranný spolek národní: Ústřední Ma
tici školskou. Tito vůdci učitelstva českého v do
brých a stálých svazeích byli s národními stra-
nami politiekými a dovedli je získávati pro vývoh
české školy. Také uměli udržovati stálé styky
s dvojicí zdatných paedagogů českých, kteří
praxi na ústavech učitelských a v časopisech
paedagogických ovládali paedagogiku v její ča-
sové výši a dovedli pro ni zaujati všechny povo-
lané v učitelstvě škol středních a vysokých (na
př. Josefa Durdík a).
Mašek Kredba
Král
Komenský
Durdík
Budeč
rozkvět národní škola český
spolek národní : ústřední Ma
10
article
Byli to ředitelé ústavův učitelských Jan
I.epař v Praze a Gustav Adolf Lindnerv
Kutné Hoře. Jim sluší zásluha výtečných učitel
českých z let sedmdesátých, nejen v tom
že šťastně ve svých učebnicích z r. 1878 zdravé
prvky paedagogiky Herbartovy dovedli sloučiti
s domácím, Komenského uměním vyučovacím
ale že stávali v čele proti všem snahám zpáteč-
nickým i proti klerikalismu — v čem zejmena
Lindner až do smrti vytrval — i proti byrokra-
tismu.
Lindner stal se významným též pro paedago
giku středoevropskou, neboť jeho učebnice duše-
vědy, vychovatelství a vyučovatelství pro jasné
názorné podání obsažné látky rozšířily se na
středních školách a učitelských ústavech osmi
zemi evropských. Lindner byl vždy herbartov-
cem jen střízlivým, jenž ode dávna se chýli
k vývojesloví a měl smysl pro vlivy společenské.
S tohoto stanoviska zosnoval Paedagogiku na
základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním
a mravním (1888), která ho označuje za vycho-
vatele třetí generace učitelské, která postoupila
do století našeho.
Vedle Lepaře a Lindnera sluší vytknouti
ředitele smíchovské školy měšťanské Františka
J. Zoubka, jenž vzorně tlumočil latinské spisy
Komenského a slyňul v historii kulturní.
Také moravské učitelstvo mělo znamenité,
rezsáhle a hluboce vzdělané, i v životě spolko-
vém i v literatuře neúmorně činné vůdce, jichž
střediskem stal se dosud vycházející výborný
týdenník Komenský z r. 1873. Byli to učitelé,
pak ředitelé gymnasialní Havelka, Kosina
a Bartoš, všichni dbalí o ryzost a krásu ja-
zyka českého, jichž vliv lze podnes sledovati.
Co byl Král učitelstvu českému, tím se sla
František Slaměník učitelstvu moravskému.
Jan
Jim
Herbartův
Komenský
Lindner
Lepař
J Zoubek
Havelka
Kosina
Bartoš
Slaměník
Praha
Gustav Adolf Lindnerv Kutná hoře
duševěda
11
article
Podobně jako v českých, tak i v jiných ra-
kouských zemích slovanských bylo školstvi
obecné tak šťastno, že v době nejrozhodnější,
v jeho přetvořování v létech sedmdesátých ze
starých útvarů na nové, dostalo se mu učitelstva
zdatného, vedeného výtečnými organisátory,
muži širého rozhledu a neustálé práce vlaste-
neckě.
Byli to zejmena Jurkovič, Filipo-
vič, Modec a Basariček v Chorvatsku.
Sawezyňski a Ochorowicz v Haliči.
s četnými druhy stejně smýšlejícími. V Srbsku
zveleboval školy lidové Novako vič. —
Z pokroků v obecném školství ciziny sluši
zaznamenati konečné prohlášení povinné do-
cházky školní a upravení rad školních ministrem
Fosterem v Anglii (1870), kterou následo-
valy i Skotsko a Irsko. Ve Švýcarsku podřízen
obecné školství ústřednímu dozoru r. 1874.
Hollandsko položilo vyučování náboženské
mimo školu r. 1878, Belgie opravila své školy
r. 1879.
Jurkovič
Filipo
Modec
Foster
Chorvatsko
Halič
Srbsko
Anglie
Skotsko
Irsko
Belgie
12
article
Velké změny k lepšímu také nastaly ve škol-
ství států německých, největší v Sasku za mi-
nistra z Gerbera (1873) a v Prusku za mi-
nistra Falka (1872—75), jenž statečně čeli
junkerům a obecnými ustanoveními odklidil zpá-
tečnické dílo Rnumorovo; odtud pruské školy
počaly vychovávati zdatně občany a — vojáky
I Falka i jeho nástupce ministry z Gosleru
Bossa vyznačuje nepokrytá přízeň k učitel
stvu, jehož vzdělavací a hmotné poměry zvelebil
měrou netušenou. V učitelstvě německém jako
jeho předáci prosluli Lůben, jenž již r. 1847
založil znamenitou roč. literární, dosud vycháze-
jící Paedagogischer Jahresbericht, jejíž redakei
1873 převzal Dittes, odpovědný nepříte
školského klerikalismu v německých zemích ra-
kouských a ve výtečném časopise vídeňském
Paedagogium statečný odpůrce výstřelků kraj
ních herbartoveů; tito zašli v tuhých předpisech
pro praxi školní mnohem a mnohem dále, než
jich mistr Herbart, a když jejich hlava Ziller,
tvůrce paedagogického semináře v Lipsku, své
doby slavné pověsti, r. 1882 zemřel, musili zříti,
jak jejich „škola“ se rozpadává a přírodovědné
stanovisko (Waitzovou pnedagogikou) a sociáln
poměry (Willmannovou Didaktikou) nejlepší žáky
Herbartovy uchvacují a od mistra daleko od-
vádějí.
Falk
Lůben
Herbart
Ziller
Willmannův
Herbartův
Lipsko
Paedagogischry Jahresbericht
13
article
V létech sedmdesátých opraveno také škol
ství v Japonsku (1873 a 1879), Italii, Španělsku
(1877) a Portugalsku (1879). V Americe počaly
působiti společnosti mravouké (1876), prohlá-
šena povinná docházka školní ve dvanácti stá-
tech (1880), president Garfield pak počal
ujímati se výchovy barevného obyvatelstva
(1881).
Pravý boj o školu vzplanul ve Francii. Zde
bylo školství obecné opravováno napořád, nie
méně trvalo předmětem kompromissů mezi kle-
rikály a radikály. Teprve ministrovi Ferry mu
(1880 a 81) a jeho nástupci Bertovi (1881
82) podařilo se, trvale sprostiti školu obecnou
vlivu církve, odkázati vyučování náboženské
mimo školu a nahraditi je vyučováním mravním
a občanským; zavésti do škol i zručnosti a vo-
jenský tělocvik a uvésti vzdělání lidové v postup-
nou soustavu se zkouškami.
Snahy po zavedení zručností i ve školách
německých zjednávaly si půdy (přičiněním ryt-
mistra K aasa po r. 1876), učebné osnovy fran-
couzské i v jiných zemích docházely pozornosti
do Německa vnikly z Ameriky (1876) společnosti
mravouké, které na západě pokoušely a pokou-
šejí se provésti, co na východě Tolstoj hlásal
hlásá; všude počátkem let osmdesátých čilý ruch
na poli výchovy lidové — jen v Rakousku vláda
ustoupila spojenému úsilí zpátečnických živlů.
které ve vídeňské radě říšské získaly vělšinu.
Garfield
Ferry
Bert
Tolstoj
Japonsko
Španělsko
Portugalsko
Francie
Německo
Amerika
Rakousko
obecný vliv církev
Italia
14
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruch u.
** V. bieyklepolový zápas o mistrovatví. Č. U
J. V. koná se dnes na cvičišti»K. V. Praha 834.
Zápasí »Č. K. V. Král.- Vinohrady« proti »K C
Čechie. Zápas počne o 4. hod. odpolední při volném
vstu pu.
** Dnešních ávodů v Hanoveru so velkou cenu
zúčastní se i čes ý professionál R. Kolessa, který
v rozjíždce již bude zápoliti s nebezpečnými sou-
peři, neb vřaděn do rozjíždky, které zúčastní se Van
den Born Belgičan), Henri Mayer (Němec a Peter
sen Dán).
Athletika a sportovní hry.
** Dnes koná se na výslavě pardubické národn
athlelický meeting Č. A. U. U. Přihilášky zaručují
dobrý sport a obecenstvu podány budou výkony, na
venkově nikdy nevídaně. K 15. číslům programu ode
vzdalo 16 českých klubů 207 přihlášek. Mimo jiné
athlety přihlášeni i matadoři: J. Karlínský, Nejedlý.
M. Šustera, M. Zdeněk, Metelský, Shrulb, J. Kotting.
Nemastil, F. Vyskočil, A. Nedvěd, E. Štekl, K. Male
ček, Berty, Štěpánek, bratří Hegrové, Ludvík, Bína
Krasl, Smeykal, Bechyně Ballé, Tausik a v. j. Bylo
by hříchem, nepoužíti příležitosti návštěvy výstavy
a neviděti výkony našich athlětů, proto očekává se
účasť obecenstva co největší a nejčelnější. Začátel
závodů o 3 hodině odpoledne.
K V Král
R Kolessa
Mayer
Němec
Petra
A U
Přihiláška
Nejedlá
M Šuster
Shrulb
J Kotting
Nemastil
F Vyskočil
A Nedvěd
Bert
Štěpánek
Hegr
Ludvík
Bína Krasl
Smeykal
Bechyně
Tausik
Praha
Hanover
Dánsko
Born Belgičan
15
article
* Velký representační athleti cky
meeting, pořádaný dne 16. srpna na výstav
severovýchodních Čech v Hořicích pražskými kluby
»A. C. »Sparta« a K. A. »Žižka« bude jedním z nej
krásnějších interních meetingů dosud vůbec po
řádaných. Oba kluby, dle předběžných příprav, po-
skytnou návštěvníkům výstavy hořícké dne 16. srpna
znamenitý sportovní požitek. Pořad vykazuje čísla
Běh na 100 vardů, 1/4 angl. míle, 1/2 angl. míle
3 angl. míle, skok do výše s rozběhem, skok o tyči
vrhání koule, házení tonšem (diskem) a vzpírání
břemen na vytrvalost I. tř. 25 + 40 kg., II. tř. 30
+ 50 kg., III. tř. 40 + 70 kg. Zápas řecko římský
I. tř. do 75 kg., II. tř. do 85 kg., III přes 85 kg
Prolektorát závodů převzala slavná městsk
rada hořická a výstavní výbor. Den 16. srpna bude
jedním z nejčetněji navštívených. Závody konají se
na ideálním výstavním závodišti.
Šachyí
192/403.
Čís. 346.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan Smutný v Ž Příbrami
Úloha č. 634 (Šriginál)
Jan Smutný v Příbram
Žižek
Jan
Smutná
Čechy
Hořice
Příbram
klub » A . C
Sparta
Ž Příbram
kg
17
article
Bílý začne a dá 3. sehiem mat
Bílý začne a dá 3. sehiem mat
Úloha č. 635. („Rivista Scacchistica Italiana.“)
V. De Barbieri, Oděsa.
Bílý: Kb5 Dd2 Se8 g7 P'e2 ha
Černý: Ke5 Pe4 f6 b6 mat 3. tahem
Úloha č. 636. („Akademische Schachblätter.“)
D. Przepiorka, Varšava.
Bílý: Kbs Dcs Sd8 Jd4 d2 c5 f2 g3
Černý: Ke5 Va7 hl Sh5 Ja8 c2 Pb7 d5 da
mat 2. tahem.
Úloha č. 637. („Rivista Scacchistica Italiana“.)
E Pradignat, Saujen.
Bílý: Ka8 Sf6 Je3 c6 Pa3 b2 e
Černý: Kd7 Pb3 e7 mat 4. tahem.
Zprávy šachové.
** Z Hilversum, dne 7. t. m. Z přeruše-
ných partil vybráli pp. dr. Trimborn s Vijzelaarem
Brown s Lomanem, Leussen s Esserem a Meiner
sem, Leonhardt s Neumanem, Důras s Te Kolsté
Remisovali pp.: Schwan s Lomanem, Te Kolsté se
Speijrem a Vijzelaarem. V sedmém utkání zvítězil
pp. Schwan s Hemskerkem, Speijer s da Soyres
Leussen s Langem, Důras s Vijzelarem. Prerušeny
partie Browna s Neumannem, Leonhardta s Esse
rem, dra. Trimborna s Meinersem, Te Kolsté s Lo
manem. „Stav po sedmém utkání: Leussen, Důras
Leonhardt 5 (1), Lange 4, Neumann, Te Kolsté
Brown (1). Schwan 31/2 výher.
Cenu za nejlepší hlášené vedení matové v turnaj
v Monte Carlu obdržel rovněž Mieses za svoji parti
s Albinem.
V Barbieri
Černá
Przepiorka
Jd
Saujen
doktor
Trimborn
Vijzelaar Brown
Loman
Leussen
Esser
Meiner
Leonhardt
Neuman
Důras
Kolsta
Schwan
Speijr
Vijzelaar
Hemskerk
Speijer
Lang
Vijzelar
Prerušen
Brown
Neumann
Ess
Meiners
Mieses
Albin
Varšava
Virginie
Hilversum
Lange
Neumann
Monte Carlo
Scacchistica Italian
Akademische Schachblätter
Ka 8 Sf
Lo man
Leussen
Důras Leonhardt 5
T Kolsta Brown
Kbs Dcs Sd
Pb 7 d 5
e Černá
Kd 7 Pb 3 e
T Kolsta
18
article
Dne 1. září 1903 započne národní turnaj ruský
Kyjevě, jehož prý se zúčastní Čigorin, Janowski, Alapin
Lebedev a Bernstein Téhož dne sehrán bude v Berlíné
turnaj o mistrovství Berlína.
Dne 11. července t. r. sehrál současně dr. Lasken
11 partií proti navzájem se radicím soupeřům a vyhrá
všechny, vyjma 2 remis.
Vítězem 13. turnaje „Švýcarského šach. sdružení
v r. 1903 jest E. Maller z Curychu, za ním následují
M. Eljaschoff z Bernu a Henneberger ze St. Gallen
V turnaji Riceově v Manhatan Chess Clubu hra-
mezi jinými Delmar, J. Finn, J. Halpern, J. M. Han
ham, H. Keidanski, II. M. Phillips, O. Roething a B.
Siegheim.
„British Chess Magazin“ vypisuje XII. soutěž n
trojtažky s podmínkou, že každá úloha smí míti nej
výše 11 figur. Ceny jsou I. 1 1. 10 sh., 1. 1. sterlinku
ostatní ceny jsou knihy. Doba zaslání do 31. prosince
1903 pod adresou B. G. Laws, London N., Nelsor
Road 21, Stroud Green. Obálku nutno označiti značkou
„miniature“
V Brightonu hrají Čigorin a dr. Lasker 6 parti
Riceova gambitu o sázku 200 doll., věnovaných prof
Riceem k tomuto účelu
Match „Franklin Chess Clubu“ ve Filadelfii a „Man-
hatan Chess Clubu“ v Novém Yorku skončil vítězstvím
poslednějšího.
Match hráčů států „Victoria“ a „New South Walesí
rozhodnut vítězstvím poslednějšího v poměru 5 1/2 1 412
Čigorin
Janowský
Alapin Lebedev
Bernstein
E Maller
M Eljaschoff
J Finn
J Halpern
Han ham
H Keidanski
M Phillips
Roething
G Laws
Green
doktor
Lasker
Riceus
Match
Victoria
Kyjev
Berlín
Curych
Bern
St . Gallen
Brighton
Filadelfie
Nový York
New South Walese
Manhatan Ness klub
British Ness magazín
London N
Nelsor Road 21
Franklin Ness klub
hatan Ness klub
Riceův gambit
doll
19
article
Suroliji
Suroliji
k dostání v lékárnách za K 4.— na lék. předpis.
Od nejvyhlášenějších lékařů doporučen při nemo-
cech plic, chron. katarrech, ústrojů dýchacích,
krtičnatosti, chřipce.
působí dle tisícerých na mnohých
evropských klinikách a v praxi na-
bytých zkušeností již po krátkém
upotřebení při nemocech plic, tím
že kašle a výchrlků ubývá, noční
pot mizí, chuti k jídlu a váhy těla
přibývá.
je skvělý léčivý prostředek při chron.
zánětu průdušek
je výtečný prostředek proti hube-
nosti, jelikož stav krve zlepšuje, chut
k jídlu podporuje a tím váhy těla
přibývá.
způsobuje při krtičnatých dětech
rychle povšechné zlepšení a odstra-
ňuje krtičn. žlázy
používají rádi i děti, jelikož pří-
23
article
Sirolin
Sirolin
jemně voní.
jest jen pravý, je-li každá láhev
24
article
Sirolin
Sirolin
opatřena lirmou sama výrobce:
F. Hoffman-La Roche Cie.
1ve
Basitej (Švýcary).
F Hoffman
Le Roche Cie . 1
25
article
K důstojnické střelbě,
která během toho týdne na c. k. vojenské střelníci
Kobylisích zakončena bude, věnováno bylo i letos ně-
kolil skvostných hodin jakožto čestných darů, kter
dodal zdejší chvalně známý závod J. Sichrovský
v Ovocné ul. č. 11. Žvláštního vyznamenání do-
stalo se firmě, že J. c. a k. Výsost pan arcivévoda
Ferdinand Karel jako zvláštní čestný dar u tét
vybral skvostné hodiny, které v těchto dnech ve vý-
1824
kladu vystaveny budou.
Nejlepší a nejrychlejší návod k naučení
se německé řeči, zvíáště pro samouky
Právě vyšlo II. vydání.
J Sichrovský
Ferdinand Karel
Kobylisy
26
article
Dech a Němee.
Dech a Němee.
Nejnovější praktické rozmluvy českoněmecké pro
všeliké případy a potřeby žirota. Nejrychlejší návol
k naučení se jazyku německému, zvlášté pro samouky
a k doplnění učení školního. Sestavil Fr. Hurt. Cen
objemné knížky o 192 stranách pouze 1 KK 20 h.
v úhledné celoplátěné vazbě 1 K 50 h, poštou frank
o 20 h více, kdo obnos předem poštovni poukázkou
zašle. — Na skladě v každém knihkupe-
ctví, zejmena u nakladatele Rudolfa Storcha
knihkupce ve karlíně.
18209
Hurt
Storch
Francie
KK 20
27
title
Slavnému našemu učitelstvu
28
article
Nejnovější svazky
„Urbánkovy Bibliotéky
peedagogické“.
Nejnovější svazky
„Urbánkovy Bibliotéky
peedagogické“.
Sv. 190. Jiránek, Katechismus zpěvu
ve školách obec. Se 14 vyobr. a četnými
notovými příklady. 1 K 60 h, váz. 2 K-
Schválila c. k. zemská školní rada
čekatelům ústavův učitelských dne 21. led-
na 1901, č. 2471.
Sv. 191. a 192. Bobrovský, Speciální me-
thodika slohu pro školy obecné. 2. ú-
plně přepracov. vydání. Díl I. (II.— V. šk
r.) 2 K 40 h, váz. 2 K 80 h; díl II. (VI.—
VIII. šk. rok) 1 K 60 h, váz. 2 K
Sv. 193., 199. a 200 Škorpil a Kamarýt, učitel
měšť. škol v Praze, Cvičení mluvni-
cká a větoslovná pro školy mě-
sťanské. Z čítanek a učebnic vybrali
Díl I. pro I. třídu za 1 K 50 h, váz. 1
90 h; díl II. pro II. třídu za 3 K 60h
váz. 4 K; díl III. pro III. třídu za 3 K
60 h, váz. 4 K.
Sv. 194. Bachtík, Základové harmonie
pro ústavy učit. 2 K 40 h, váz. 2 K 80h.
Schválilo c. k. ministerstvo za učeb-
nici pro ústavy učitelské dne 19. června
1901, č. 15.474.
Sv. 195. Franék, Speciální methodika
učby slohové ve školách obec. Druhé
propracované vydání. Dil I. Stupeň dolní
a střední. 4 K. váz. 4 K 60 h.
Urbánkův
Jiránek
Bobrovská
Škorpil
Kamarýt
Bachtík
učitel měšť . škola v Praga
29
article
Sv. 196. Knaus, Návod ke kreslení
map rak.-uh. na tabuli školní a v sešity
S 18 črty. Vydání 2., úplně propracované
1 K 60 h, váz. 2 K
Sv. 197 a 204. Urbánek-Budějovický, Učitel
písma ve škole obecné a měšťanské
I. Latinka. Se 74 obr. 1 K 60 h, váz. 2 k
— II. Švahach. Se 74 obrázky. 1 K 60h
váz. 2 k.
Sv. 198. Víták, Klín mateřský čili nauk
o výchově rodinné, kterak totiž děti od po-
četí a narození až do IV. roku věku tě-
lesně a duševně ošetřovati a rozumně vy-
chovávati. Dil I. 2 K 50 h, váz. 4 K; velin.
vyd. 4 K. váz. 5 K
v. 201. a 202. Svoboda, Speclální me-
thodika vyučování pisemnostem
živnostenským a jednacím ve školách obec.
a měšť. Dil I. Písemnosti živnostenské
dodatkem o poště, dráze a telegrafu. 2 K
váz. 2 K 40 h. — Díl II. Listiny a podán
k úřadům. 2 K 60 h, váz. 3 K
v. 203. a 205. Bobrovský, Methodika ja-
zyka vyučovacího. Díl I. (II. a IIi
školní rok) 2 K 20 h, váz. 2 K 60 b.
Knaus
Urbánek
Bobrovská
Dila I
30
article
Dil II. (IV. a V. školní rok) v tisku.
Sv. 206. Víták, Klín mateřský. Díl I.
Kniha pravidel a zásad vychovatelských a
zdravotnických, nesoucích se k výchově v
II. a III. roce. Pro rodiče a vychovatele,
zvláště pak pro matky, otce, dospívající
dcery, panice a snoubence. 3 K, váz. 3K
50 haléřů.
Sv. 207. Tožička, Krasopis. Rukověť uči-
telům psaní ve všech školách. Díl I. Latln-
ka. Se 103 obrázky a lithogr. přílohou
28 listech. 5 K. text o sobě 2 K 50 h, li-
thogr. příloha o sobě 3 KK 50 h
Sv. 208. Křemen, Školské zákony. Sbír-
ka nejdůležitějších zákonů a výnosův u vě-
cech školství od roku 1892 až po úpravu
učitelských platů spolu s opravenými učeb-
nými osnovami. 2 K, váz. 2 K 40h
Sv. 209. Knaus. Zeměpis mathemati-
cký, věcně probraný pomocí globu indukční-
ho. S 12 pův. obrázky. 2 K, váz. 2 K 40h
Sv. 210. Ledvinková, Škola mateřská.
Díl II. Pončování o přírodninách dle rod
dob. V tisku.
Seznam všech posud vydaných svaz-
ků lze dostati zdarma frankovaně
Taktéž mám na skladě i jiné kdekol-
věk vydané spisy paedagogické a spi-
18107
sy pro mládež.
FR. A, URBÁNEK,
český knihkupec pro literaturu paed. i hudeh.
ni a pomůcky učebné
v Praze, vedle Národního divadla.
Žádejte nejzdravější, zvláště výživn
Vlapákův
18116
ptačí zob
pro kanáry harcké i obyčejné v balíčkách po 5
10 kr. K dostání ve všech kupec. obchodech. Frant
Vlasák, obchod se semeny a ptačími zoby v Praze
Marianská ulice čís. 4 n.
Nejhlubším žalem sklíčeni podáváme všem přátelům a známým zarmucující zprávu
že zemřel náš vroucné milovaný syn a bratr, pan
Tožička
I Latln
svazek . 208
Křemen
Knaus
Urbánek
Vlasák
Praha
národní divadlo
31
article
Antonín Holovsk
Antonín Holovsk
žák VI. třídy akademického gymnasia v Praze
Holovsk
Praha
32
article
Skonal tiše v Pánu po dlouhé nemoci, odevzdán do vůle Boží a zaopatřen sv. svátostmi
umírajících, v sobotu dne 8. srpna t. r. o 7. hodině ranní v 18. roce věku svého ve svém rodišti
v Noutonicích.
Tělesná schránka drahého zesnulého bude v pondělí dne 10. srpna t. r. o 3. hod. odpol.
v domě smutku vykropena a pak na mistním hřbitově do rodin. hrobu k věčnému spánku uložena.
Zádušní mše svatá sloužena bude v úterý dne 11. srpna t. r. o půl 8. hodině ranní
v místním farním chrámu Páně.
V NOUTONICÍCH, dne 8. srpna 1903.
František, Jaromír a Joseí,
bratři.
František
Jaromír
Joseum
Noutonice
34
article
(1764
(1764
v nejvolkolepéjěímn výběru
35
article
MIKOLÁŠ LEHMANN
MIKOLÁŠ LEHMANN
c. a k. dv. závod uměl. výst. a maliřské atelier pro
portréty atd. v Praze, Ferdinandova třída čis, 1
Novinka
Novinka
Lehmann
Praha
Ferdinandov třída
36
article
Sensační spis!
37
article
Neplodnost.
Neplodnost.
Lidové pojednání o původu, následcích
a léčení neplodnosti.
Podrobné vyličení příčin a následků ne-
plodnosti u muže a ženy vzhledem k ži-
votu rodinnému-
O plodnosti a pohlavním životě. — Neplodnost vro-
zená a získaná (u muže a u ženy). — Neplodnost pře-
kážkou manželského štěstí. — Rozvod. — Neplodnost
umělá. — Rady odborných lékařů při léčení neplod-
nosti. — Manželská zdravověda. S illustracemi.
Velice zajímavá kniha, již krášlí pěkný titulní obrázek,
stojí pouze 1 K 80 h, pěkně váz. výtisky 2 K 20 h.
poštou franko o 20 h více (lépe jest objednati v re-
komandované zásilce, jež o 55 h stojí více), kdo obnos
předem pošt. poukázkou (též ve známkách) zašle. —
Na skladě v každém knihkupectví, zejmena
u nakladatele Rudolfa Storoha, knihkupce
v Karlíně.
182 10
Storoha
Karlín
Rada odborný lékař
38
article
Pražský obchodní ústav
srla betolul a zrnsstenst
ředitele Tom. J. Maděry,
Pražský obchodní ústav
srla betolul a zrnsstenst
ředitele Tom. J. Maděry,
přísež. účetního znalce c. k. zemského
trestního a c. k. obchod. soudu, úřadně
oprávněného revidenta účetnictví,
ve vlastním domě
vPraze, Klimentská ul., 3n.
(vedle nároží Eliščiny třídy).
Do ústavu lze se o prázdninách písemné
přihlásiti a ředitelství žáku dopiše buď, že
jest přijat aneb sdělí překážky
Na ústavě působí mimo kvalifikované
síly české též professoři rodem Němci,
kteří veškeré česky probrané učivo ně-
mecky opakují, kterýmžto uspořádáním
látka učebná dvakrát se probírá a sice
napřed česky, pak německy.
Vyučuje se řečem: němčině, frančině
ruštině, polštině a angličině. Prospekty
1688
zdarma.
Tom
J Maděra
Eliščin
Němec
obchodní ústav
39
article
Konkurs.
Konkurs.
vypisuje
40
title
Městská rada v Polné
Polná
41
article
místo
městského účetního.
S místem tímto spojeno jest služné ročních
1200 korun. Kauce rovná se výši služného.
Žadatelé do stáří 40 roků nechť předloži
průkazy znalosti účetnictví a kancelářských
18166
Žádosti, vlastnoručně psané, přijímají se
nojdéle do 25. srpna t.r.
V Polné, dne 7. srpna 1903
Rudolf Sadil,
starosta.
Kauc
Sadil
Polná
43
article
Mramorované
lodenové klobouky
v barvě černo-hnědo-
a olivově šedé v nej-
modernějším tvaru
„MANILLA“
za cenu KK 5.-
vyrábí a zasílá
Manilla
45
article
ýtečná příležitost
k levné koupi
domu
se zahradnictvím.
Dne 25. srpna 1903 bude se u c. k. okresního
soudu na Král. Vinohradech o 9. hodině dopol. v síní
č. 18, 2. poschodí, konati exeknční dražba domu čp.
209 v Braníku, k němuž náležejí nová budova oby-
delní, konírny a byt pro kočího, kultury zahradnické
na 10.200 K odhadnuté a přes dva hektary za-
hrad. Nejmenší podání obnáší toliko
18169
22.1844 K 71 b.
Král
Braník
46
article
František Holovský,
Marie Holovská roz. Kalousova,
rodiče.
Holovský
Marie
Kalousův
47
title
(Místo zvláštního oznámeníl