ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 dc3e2240-70c5-11dc-861b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 33 celkem · entity: person 44, place 48, org 15, work 7
1 masthead
9. srpna 1903.
2 masthead
M. Přiloha „ Národuích Lisgu
M Přiloha Národue
3 masthead
K číslu 216.
4 masthead
Strana 17.
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. srpna Nový srbský král a kralovrazi. Král Petr důstojníky, kteři mu přinesli do Ženevy poselství o zvolení za krále, odměni povýšením. Vláda srbská jeho jmenování zru- šila a připomněla mu, že takového práva nemá. takové právo že přísluší vládě a král má pouze právo jmenování, učiněné vládou, podpisovati Nyní se událo něco podobného. Úřadní list ze dne 7. t. m. uveřejnil králův úkaz, kterým vojenský attaš v Cařihradě, pod- plukovník Lešjanin, jmenuje se dvorským mar šálkem. Jedva to číslo úřadního listu vyšlo, bylo policií zabaveno a sebráno. Brzy na to vyšlo opravené vydání, v němž královského úkazu o jmenování Lešjaninově nebylo. Král úkaz od- volal, když mu důstojníci, kteří se zúčastnil kralovraždy, proti tomu jmenování podali protest a doložili, že podplukovník Lešjanin byl milnem krále Alexandra. Protože úřad dvorského maršálka je do- máci, zřízený k osobní potřebě panovníkově, je na biledni, že páni kralovrazi a vláda v tomto případě neprávem krále omezili. Titulem dvor- ského maršálka nie by se neměnilo na stupní vojenského důstojenství Lešjaninova.
Petr důstojník Lešjanin Alexandr Lešjaninův Praha Ženeva Cařihrad
6 article
Ze Starého Srhska a Makedonie. (Dopis »Nár. Listů.«) Ze Soluna, 5. srpna. Díval jsem se, jak v zdejším přístavu nakládali na koráby arnantské rozložníky, pochytané v severním Starém Srbsku a odsouzené k vyhostění do Malé Asie. Byli okování, žandarmové se s nimi nemazlili, a přece to činilo dojem turecké ne- upřímnosti. Turecká vláda chce ukázat Evropě svou ráznost, jež si troufá již i na Arnautya do ede je krolit. Pravda je tolo. Nejprve nejsou zlapáni hlavní vinníci n- řádů, tedy arnautští vůdcové a předáci, nýbrž luza, obyčejní darebové, kteři ani z poloviny té viny nemají, co vzpomenuti vůdcové jejich národa. Druhé jest, že tito »psanci« dostávají z své činy vlastně odměnu. Zasloužili by šibenie aneb aspoň 101 rok těžkého žaláře, jak v Tu- recku mají ve zvyku odsuzovati, ale ve skuteč- nosti jim Porta připravila osud lepší, takový. že by jim ho zločinci a darebové celého světa mohli záviděti. Jak mi vypravovali přibuzní některých z nich, kteří je na loď doprovodili bylo jim slibeno, jakmile připlují k maloasij skému břehu, že jim budou okovy sňaty a že jim bude dána úplná svoboda. Nad to dostane od vlády každý psanee nízkého původu 5 liben (115 K) a každlý lepší po 15 librách (345 k) aby měli příspěvek na příjemné ubytování. Z vůdců arnautských do Malé Asie zave zeni pouze dva: plukovníci Riza beg a Bajram Cur z Djakovice. I jim se tam dostalo odměny a vyznamenání, byliť oba jmenováni velitel žandarmerie s krásnými platy a možností, na ještě krásnější peníze si přijíti.
Port Cur Makedonie Evropa Djakovica Soluna
7 article
Tyto dni událo se několik srážek mezi povstalci a tureckým vojskem: v levinském okrese bitolijského vilajetu, u Jenidže Vardaru, kde byla rozprášena četa kapetána Pavla, Stojakova, kde zhynulo 25 komitů atd. Většina povslaleckých čet je dosud v horách, kam je za nimi vojsku těžký přístup. Opět musím žalovati na nepřátelství po- vstalců k makedonským Srbům. Tyto dni jednu četa vpadla do Poreče bitolijského vilajetu. Po- vstalci mučili srbské sedláky sterým způsobem střechy jim spálili, všechen majetek vydranco- vali. V Poreči jsou vesměs srbské vesnice. bulharských tam není. Ve vsi Capařích bitolijského vilajetu po vstatecká četa povraždila deset Srbů tulákův popa, protože se nechtěli přidati k povstalcům Ale toho není dosti. Bulhaři se mstí S- bům za to, že nejdou s nimi, i křivými denun ciacemi tureckým úřadům. Tak učinili učitel Radovi Radivojeviči a 10 sedlákům ze vs Omoranu. V ochridském okresu bitolijského vilajelu páše zvěrstva nejhnusnějšího druhu četa arnaut ských rozbojníků, již vodl nějaký Abdur rahman. To vše se děje mezitím, co Hilmi paši energicky provádí reformy. Jakž bude !leprve až je provede.
Pavel Stojakův Srba Bulhar Rada Radivojevič Hilmi paš Jenidža Vardar Poreč
8 article
Germanisace v Poznaňsku. Předseda regencie v Bydhošti dr. Kruse vydal důvěrný okružník pro všecky landráty svého obvodu. K okružníku je připojen seznam učitelů v obvodu regencie bydhoštské, kteří mají polská jmena. Landráti se vyzývají, aby užil všeho svého vlivu na školní inspektory a ti zas na ony učitele za tím účelem, aby si poněměili svá přijmení. V okružníku výslovně se praví, že nejprve třeba obrátiti se na ty učitele, kteří »ne mují pevného charakteru.« Zcela správně germanisátorská znemravně lost obrací se na přibuznou sobě národní bez charakternost, aby se spolu spřáhly na vyhu bení slovanského jmena. Důstojní souspřeženci »Čas« a naše stanovisko v ruských věcech. Dnes někdo v nekonečné naivnosti píšt v »Čase«, že v Anglii měl přiležitost sledo vati všecky události v Rusku a poznal, že naše zprávy a názory na Rusko jsou náramně resk cionářské. Ovšem, nejsou čerpány ani z »Free Russin«. ani z »Osvoboždenie«, ani jiných nihilistických pramenů. »Čas« potřebuje si pouze napsati do čela že jest orgánem ruských nihilistů a nikdo více s ním nebude polemisovat o stanovisku naprot Rusku.
doktor Krus Poznaňsko Bydhošť Anglie Rusko Free Russin
9 article
Nový papež a trojspolek. Není již zádné pochyby, že na papežský stolec usedl Piem X. muž dle přání trojspolk a že kandidát katolické Francie podlehl kandi dátu, o jehož zvolení nejvíce přičinil se prote stantský panovník říše německé, jehož vůle projevena byla v konklave v rakouském vetu. Toto vítězství trojspolku vyčisti lze dnes z r- dosti veškerého německého tisku, projevované nepokrytě nad volbou Pia X. a radost tato stupňuje se nyní na míru největši, když zjištěno. že nový papež umí plynně německy a jen něco
Pius Francie
10 article
málo francouzsky. Po volbě psalo se, že kromě italské a latinské řeči dorozumí se také fran- couzsky, ale když předslavoval se diplomatický sbor, rozmlouval Pius X. s pruským vyslancem Rotenhauem a vyslancem rakouským plynnou němčinou. A co více ještě: V Bochumu objevili Němci synovce papežova, obchodníka se zmrzlinou Talaminia, jenž prohlásil, že Pius X. velice obdivuje duševní nadání německého ci saře Viléma a jest upřímným příte- lem trojspolku. Veto Rakouska proti Rampollovi s rakouské strany stále se popírá, ač práce tato jest dnes již marnou. I klerikální vídeňská »Reichspost« uvádí z úst prý dobře informované osoby: »Něco určitého, zdali Rakousko Uhersko použilo práva veta proti Rampollovi, nemůže nikdo bezpečně říci, protože členové konklave zavázáni jsou přísahou k mlčelivosti a v Rakousko- Uhersku vědl o tom něco určitého nejvýše dvě nebo tři osoby. Dle mého náhledu,« prohlásila zmíněná osoba, jest velice pravděpodobným, že veto skutečně podáno bylo podnět k němu zavdalo zapřísáhlé nepřátelstv Rampolly k trojspolku, které přenesl speciálně na Rakousko a projevil je již v několika pří- padech, na příklad při jmenování biskupů. « — Dnešní »Kölnische Zeitung« uveři jňuje telegram z Říma, ve kterém její dopisovatel prohlašuje na základě výroku spolehlivé, do věci zasvěcené osoby, že rakouský císař veto proti Rampollovi podal v plné formě. Veto nebylo zasláno telegra- ficky, nýbrž doručeno důvěrně krakovským bi- skupem kardinálem Puzynou, který, jak zvykem přinesl je do Říma ve formě přípisu.
Pius Němec Talaminio Vilém Rampoll Puzyný Rakousko Uhersko Řím Kölnische Zeitung
11 article
Že Pius X. zná dobře německy, nelze se nijak diviti; bývalť — rakouským státním ob čanem a vychodil školy, podřízené školní správě rakouské. Zda a jak dalece si něměinu a troj spolkovou politiku zamiloval a v jakých roz měrech a směrech prováděti ji bude také jako papež, pocití se zajisté nejdřive ve slovanských zemích Rakouska i Německa. Z říše kázně a bázně boží. V Markersdorfu u Saské Kamenice svolali sociální demokratě za voleb do říšského sněmu německého schůzi voličů do hostince »U něme- ckého císaře«. Majitel tohoto hostince obdržel nyní z hejtmanství výnos, ve kterém se mu sděluje, že pro tuto sehůzi, pro kterou zakázán již vojsku do něho přístup, nyní se ještě zaka- zuje název hostince »U cisaře německého«a hrozí se mu pokutou 100 marek, nebo pěli- denním vězením, jestliže od doručení tohoto příkazu svůj hostinec tak jmenoval. Název »U německého císaře« zmizeti má, jak hejt- manství nařizuje, neprodleně s jeho budovya 3 návěstních tabuli v jeho okolí, a sděluje se hostinskému s veškerým důrazem, že by se jiný podobný název hostince nestrpěl. — K po- divnému tomufo rozkazu poznamenává »Berl. Tagblatt«: »Z čeho osobuje si hejiman právo k t kovému zasáhnutí v soubor soukromého vlastnietví? Hostinský s tímto rozhodnutím se zajisté nespokojí a domáháti se bude svého práva pomoci úřadů. Bylo by to věru krásné, kdyby leckterý hejtman směl beze všeho na- řizovati hostinskému, by zménil název ho stince.
Pius Berl Rakousko Německo Tagblatt
12 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Ke druhému sjezdu textilnímu. Na výstavě hořické koná se dnes sjezd če ských textilníků. Druhý teprve a přece obrae na se všestrannou pozornost. Když loni sjeli se poprvě češti textilnici v Ústí n. Orl., když pře- kvapená česká veřejnost zvěděla, že nalézá se v českých rukou závodů textilních, zaměstnáva- jících na 30.000 dělníků, nehledě k domáckým pracovníkům, tu sama sebou se jaksi namíll olázka, jak se stalo, že se celý vývoj tohoto prů- myslu až k dnešní výši udál tak neslyšně téměř. Jednou z neposledních příčin byla okolnost, že se přes všechno mluvení o váze hospodářských otázek věnuje u nás přece jen dějům hospo- dářským pozornost minimální, ji- nou, že nositelem tohoto vývoje byli jedno- tlivei, zoceleni v boji o život, kteří dávno učinili si východiskem zásadu, že nejspo- lehlivějším prostředkem k vítěz- ství jest dobrý tovar a solidnost obchodní. Bez společenských organisací, bez hluku veřejnostního vyrostl nám na úpatí Krko- noš, v Orlických horách a také na jihovýchodu Čech silný průmysl. Nepřízeň poměrů doprav- ních byla mu v cestě, oporou byla jen víra ve vlastní síly, zatím co bylo nutno o každou od- bornou školu sváděti teprve boj a zápas. Sledujeme-li životní dráhu vynikajících re- presentantů českého průmyslu textilního — slavnostní číslo orgánu spolku textilního „Tex- tilní Obzor“ přináší vysoce zajímavou prvou sérii jich — shledáváme, že vyrostli z ma- lých poměrů, ze starých tkaleov- ských rodin, v nichž zakotvila se pevně tradiční zdatnost výrobní a ona hloubavost, kte- rou tak šťastně zachyeuje ve své podhorské kro- nice Al. Jirásek. Na severovýchodu Čech byl textilní průmysl starým zdrojem výdelečným.
Al Jirásek Ústí Orlický Krka Orlický hora Čechy
13 article
Konec sedmnáctého století zlomil samostatnost mistrů a podřídil je skladaři. Přechod k kapitalistní výrobě rozmetával bezohledně star organisační formy a činil pánem situace skla- daře-obchodníka, který až příliš často se stal i zakladatelem velkých závodů textilních. Prů- kopníkem tohoto převratu český kapitá nobyl. Důsledkem nešťastných dějů pobělo- horských, které vypudily z vlasti nejmyslivější čásť národa a ubily jakýkoli ruch v krajích če- ských. Stlačení pobělohorskou historií do rovin ke hroudě, přenechali jsme zde místo Němcům. Jich geografické položení a živé spojen s Němci zahraničními, činilo je živlem způsobi- lojším ke kapitalistické revolucí. U vídeňských vlád, kde se vždy rádo počítalo s průmyslovým nositelem daní, nalezaly tyto snahy zprůmysl ňovací hojně podpory. Nešetřeno výsadami, vý hodami, slibovány i poskytovány státní dodávky později ochotně zakládány odborně školy, usnad ňováno spojení — výsledkem těchto momentů nemohlo býti než že textilní průmysl byl alespoř zevně representován německým podnikatelem. Ale i ve zhoršených poměrech, za časů, kdy hlad by! častným hostem v chatách domáckých tkalců, nevymizela výroba textilní z českých krajů. Po- zvolna pak dálo se to, co připravovalo i pronikání kapilalistiekých momentů na české straně tkadlec, vida svou bezmocnost proti skladaři
Němec
14 title
Dojčin.
15 article
chápe se sám prodeje svých výrobků a užívá zisku ke zvětšování a zdokonalování vý- roby, první výhonky na poli české podnikavosti testilní. A z těchto základů, z těchto prvků vy rostli nám skoro veskrze dnešní čeští nositelé českého průmyslu textilního, jichž řady v po- slední době tak značně rozmnožují bývali ma- jitelé mlýnů, v nichž dnes místo kol hrčí mecha- nické stavy. A ani netuší naše veřejnost, jak tam v ústraní hor nám vyrůstají nové a nové závody. malé dnes, ale řízené pevnou vůlí a vírou v úspěch vlastních sil budované na základech, na nichž se vytýčila již nejedna pevná budova ... Znse tak neslyšně a tiše. Jen odborník, jen ten, kde pilně sleduje suchá data hospodářskýeh rubrik, ví, že jen za minulý rok vzrostla výrob nost českého průmyslu textilního do té míry, že počet jím zaměstnaných dělníků stoupl o 4—5000. To je číslo, které zasluhuje pozor nosti a úvahy. Tím více, že se dosud u nás tak málo cháp význam síly odběratelské. U sirek hledím pilně na známku provenienční, u cukru, plátna atd. jsme již lhostejnější. Počítáme s krejearem a nestaráme se, jak na jiné straně unikají zlatky.
Zns
16 article
Ale to je konečně známkou každého vývoje že přechází z menšího k vyššímu, Poctivá úvaha hospodářská, očistěná od hesel dne, přivede nás konec konců, třeba po smutných zkušenostech, ku poznání, že základem hospodářské sílya emaneipace toho kterého národa jest hrazen potřeb z domácího pramene. Nutno ale podo- tknouti výslovně, že pramen tento musí být stejně dobrý jako cizí, prolože odběratelská ochota pro domácí tovary jen tehdy může plně a prospěšně konati své poslání, když pomáhá vítězili jen zboží dobrému. A vice versa: dobré zboží pomáhá si v rámci této ochoty z vitězstv samo. Bylo by zajímavo, sledovati úspěchy če- ského textilního průmyslu doma. Málo kdo revnal mu cestu a přece má řada firem zname- nité jméno. Tak přispívá český průmysltex tilní neslyšně, ale platně, pouho zdatností a solidností k vítězství české myšlénky hospodářské. Jest věru na tomto poli málo zásluh platnějších.
17 article
Jako na vzorei, možno sledovati na českém průmyslu textilním náš hospodářský přerod. Vedle velikých závodů pracuje stále ještě řada malých. Vytrvale a zdatně, třeba bez té po- zernosti a bez toho ocenění české veřejnosti, ja- kého by zasluhovaly. Jakoby nebylo zřejmo, že právě tito malí — vyzbrojení poctivou snahou o pokrok — vyžadují nejvíce zření Kdyby každý český člověk, hradě svoji spotřebu textilnich tovarů plal se stejně jako při drobných předmětech denní potřeby po provenienci, po vý- robci a dal přednost stejně dobre- mu českému tovaru, kdyby český ob- chod se postavil plně po bok českému průmyslu dál by se vývoj v budouenu ještě lépe a ješte pevněji. Snad připomene poctivá práce, mani festovaná sjezdem textilním, povinnosti tyto české veřejnosti, povinnosti, které nevyžaduj obětí, ale mohou přece jen tak hluboce prospěti Co by bylo také nejlepší uznání dobré, če ské prácil Z domácího peněžního trhu. (Pavodní zprává »Nár. Listů«.j V Praze, 8. srpna. (Protějšek obchodní týchovy jinde. Dvanactiletý obchodník. — Americk pojmy. — Cukr a železo. — Papíry ban kovní a pololetní bilance bank. — Udá- losti trhu s papíry důchodnými.) Pro obchodní výchovu naši mladé generace jsme charakterisovali prostředí již předešle. Dnes zavěsujeme na stranu protější ke srovnání obraz jiný, tím více nápadný, že jest v barvách kři- klavých. Je to obchodní genre s portraitem ško- láka, čímž déj obrazu nabývá humoru. Činy maličkých připravují však pro vážnost života charakterisují dospělé. Obratnost, rozhodnost, ne- dostatek předsudků, láská k svobodě jsou vlast- nostmi amerického národního charakteru, který jest piedeslalem amerického pokroku.
Praha
18 article
Charakteri tická obchodní historie se udála na novoyorské ulici a oteovské srdce bohatého obchodníka sevřela velkou bázní a úzkostí, když na večer se z obchodu vrátil domů k obědu. Jeho byt jest za Eastriverem, v předměstí plném vzduchu a zahrad — asi hodinu cesty od ob- chodu. Aby se dostal k rodinnému krbu mus obchodník jeti po tramwayi, prámem přes řeku a ještě po železnici. Nám takové spojení by se zdálo nepřiležitým, pojmy americké je shledá- vají úplně výhodným. Olec rodiny se poněkud opozdil a překročiv prah rodinného domu, za- stihl choť v nemalých obavách. — Syn, chlapee asi dvanáctiletý, se dosud nevrátil. Matka po slala jej do města pro olce — hoch však ne přišel ani do pisárny, — a nyní celá rodin lonula v úzkostech, co se s ditělem stalo. Ro diče hned vydali se do města chlapce hledat proběhali různé končiny a ulice, o nichž se do mnívali, že by tam mohli chlapce zastihnout vzbouřili policii, — všecko pátrání bylo marno Dvanáctiletého Američana jako když do vody hodi. Když nouze byla nejvýšší a matčin kapes- ník hořkými slzami strachu pro ztraceného syna byl již promočen, napadlo otci, že hoch vždy se náramně zajímal o noviny, — a tak chyla- jíce se tohoto stébla naděje vydali se otec matka, ač byla již půlnoc, na Printing Square, místo, kde je soustředěna většina redakcl, Pá- Irali tu v ovzduší velikých časopisů a také se dopátrali, že před krátkou dobou chlapec dle popisu v některých administracích kupoval více čísel časopisů. Rodiče tušice již souvislost mezi ztraceným synem a prodávanými novinami, spěchali nyní domů a skulečně zastihli drahého ztraceného Jonathana v dětské posteli a blaže ném spánku po vykonané povinnosti.
Američan Printing Square
19 article
Co se vlastně stalo? Chlapec příšed za olcem již jej nezastill. To byla jehio nehoda již druhá, neboť jeda do města ztratil část pe- něz, které mu malka dala na jizdu. Tak stál před otcovým krámem, maje pouze 10 centů v kapse. Ty daleko nestačily na tramway, pře- vozníka a železnici. Rychle se rozhodnuv, chlapec běžel na náměstí časopisů, koupil za 8 centů 10 exemplárů novin a nyní na Brvad- way a jiných ulieích obchodoval, Za 8 centů přijal 10 centů a tento obrat opakoval tolikrát. až měl obnos na cestu pohotově. Jest to episoda americky charakteristická, která přiznačně ličí životní názor americké spo lečnosti a ve Spojených státech. Dokazuje předně, jak velkou svobodou myšlení a jednání vynikají i děti lepších středních tříd, která za- jisté v pozdějším zápasu o život je vyzbroji daleko větší silou k činům i k odporu; po- učuje nás dále o tom, že děti lepších rodičů nikterak nejsou zhýčkány předsudkem, že vy- dělávati se pro ně nehodí a že by to bylo ne- srovnatelno se ctí nebo společenským postave- ním rodičů. Konečně jest také významným, že neomezená svoboda zaměslnání umožnila capartu. že peníze na cestu si mohl opatřiti sám bez pomoci cizí, vlastním výdělkem.
spojený stát cent
20 article
Co by bylo v podobném případu činilo díle z lepší rodiny u nás? Ztrativši peníze bylo by se především posadilo na patník a dlažbu ulice svlažovalo brekem — a pak by si bylo pomoe vyprosilo ať u soucitu kolemjdoucích nebo u humanity strážníka. Ne, našemu dítěti by asi stěží bylo napadlo, že si ztracené peníze můze vydělat a kdyby se myšlenka ta mu byla namanula, jak asi s opovržením by odmítlo myšlenku pro- deje na ulici; — jak sprosté! A konečně kdyby jeho obchodní talent pohrdal i tím před- sudkem, u nás by k jeho uplatnění nenašel příležitosti, neboť časopisy, jediný předmět, který v pouličním shonu stále se potkává s odbylem, v pouličním prodeji u nás dosud zaveden není. Ditě na patníku plač! — — — Pražská bursa v minulém týdnu očekávala popudy z venčí, ale její dobrá vůle a typový optimismus byly zklamány. Trh s cennými papíry se totiž svého lepšího nadál od krise na trhu cukerním. Má se za to, že po zrušení zákona konlingentačního některé surovárny budou hleděti těžiti ze situace tím způsobem, že se zařídí pro výrobu raffinády, zejmena cukru pískového surovárny jiné že se budou snažiti schopnos soutěže uhájiti zdokonalením zařízení strojního. Tato úvaha jest velice logickou, ale prozatím, jak dosvědčil dotaz k předním strojírnám českým. málo aktuální. Pod titulem cukrovarů nevyrostla Daňkovkám avance a jich kurs pevně se držt na dvou nesmířitelných limitech 365 —374. V Vidni oproti tomu byly jednány po 370.— Ostatní strojírenské papíry beze změny, česko- moravské v soukromém obchodu v náhodné položce nabízeny, po Rustonkách spíše po- ptávka.
Dita Rustonka
21 article
Ještě zřetelněji se jevil zájem po akcilel bankovních a docházely v něm asi výrazu uspo- kojivé výsledky bankovních ústavů, docílené z prvé pololeti. Bilance České průmyslové banky. dnes uveřejněná, jest v této příčině symptoma- tickým dokladem. Jednány byly akcie banky Hospodářské a Živnostenské, hledány byly akcie České průmyslové banky. Trh s papíry k uložení kapitálu byl vyme- zen dvěma příznačnými událostmi: snížením kursů 313 zástavních listů České hypotečnl banky s 94 a 95 na 93 50 a 94.50 i zvýše ním kursů 41, bankovních dlužních úpisů České průmyslové banky se 100.— a 101.— n 100 25 a 101.25. Tento zdánlivý rozpor v si- tuaci na trhu s papíry k uložení kapitálu jest nepochopitelný jen zdánlivě. Vídíme z těchule událostí, že také na našem místě dosavade obe- censtvo není nakloněno papírům tří a půlpro centním, volíc raději papiry o výšším zúročení Zjev tento shledáváme beze vší finanční vý chovy také u nás. Obecenstvo k uložení kapi tálu získává raději titry výše zúročitelné, ze jmena není li jejich kurs stížen přilišným ažiem, ale někdy i větší ažio nebývá zálibě papíru na újmu. Závěry v kvétnové rentěé ujednané jen. aby obchod žil, trhu necharakterisují.
Český průmyslový banka 25
22 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 8. srpna. (Pův. zpráva. »Nár. Listů«.) Denní zprávy bursovní konstatovaly chabou ná ladu vůděích hodnot železářských a za příčinu uvá- děna byla mrtvá snisona. Leč neprávem. Pro jiné hodnoty platil by podle toho týž důvod a přece z pouhého pohledu na dolejší srovnávací tabulkuje zřejmo, že kursy jejich se držely. Nutno tedy hledati důvody slabého smýšlení hednot železářských někde jinde a to ve skutečných poměrech průmyslu žele zářského. Není tomu dávno, co sníženy byly ceny drátěnek o 4 koruny a co konečně i bylo konstato váno, že ceny jemných plechů trpí uherskou konku renci a konečně nebude to snad dlouho trvati a dojde v obchodních krusích k očekávanému snížení cen různých druhů železa. Docela jiné smýšlení bylo pro vůdčí hodnoly mezinárodní. Spekulace totiž očekává, že uherské poměry, jež v tomto týdnu ještě více se zauzlily, budou většími ústupky vládními rozřešeny a že také cislajtánský parlament, jenž svolán jest ke konci příštího měsíce, ukáže aspoň snahu ku práci. Tyto momenty dostačovaly, že pro rakouské i uherské kredilky, jakož i pro státní dráhu vyskytlo se občas lepší smýšlení a že tyto papíry udržely se také na vyšších kurs ech. U hodnot dopravních poukazováno bylo k vět- ším podzimním transportům a proto i u této kate- gorie papírů jest patrno mnohě zlepšení. Z průmy- slových papírů stouply akcie české společnosti pro průmysl cukerní, některé cementárny a po přechod- ném oslabení zase hodnoty petrolejové, u nichž poukazováno bylo na lepšení se poměrů exportních Zmínku zastuhují také akcie turecké tabákové režie pro něž byl pařížský trh směrodatným. V očekávání pěkné bilance stoupla rakouská zbrojovka. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:
Vídeň
23 article
Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav .. Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha . . . . . Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj. Alpinky Rým. muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . . Londýnská devisa . . . . Ríšské marky . . . . . . Berlínská bursa. Z Berlina, 8. srpna. (Původní zpráva »Národních Listd«. Týdenní přehlod. Nový a mocný otřes novoyorský, způsobený prý demissí Schwabovou, nebylo na zdejším tihu ani znátí a bursa, všímajíc si demácích poměrů, brala se svou cestou. Směrodatnými byly tentokráte účetní
Schwabův Berlín živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger národní Listd
24 article
1. srpna 8. srpna 100.60 100.65 12 .85 120.80 120.05 119.95 98.95 122 25 119 75 659.— 660.75 409.50 409.50 728.— 731.— 478.50 475.50 916.— 916.— 251.— 251.— 666 .50 667.50 81 .50 80. 75. 425.— 425.— 980.— 983.— 861.— 871.— 350.— 354 — 364.50 361.50 454.— 450 75 1610.— 1616.— 1050.— 1060.— 640.— 640.— 785.— 737.— 710.— 716.— 239 20 239 27
25 title
11746 11737
26 article
uzávěrky rýnských oceláren a pak železáren i oce- láren »Hoesch«. Oba podniky mohou vypláceti při velkých odpisech 8 proc. dividendy, což proli loú- ským 5 proc. resp. žádné dividendě (u Hoesche) zna- mená přece jen slušný krok ku předu. Z těchlo bi- lancí se soudilo, že i účetní uzávěrka Lauřiny huti bude přízniva a že místo očekávané 11 proc. divi- dendy bude se moci vypláceti 12procentní; k tomu přidružily se ještě zprávy, že dortmundské železárny jsou dobře zaměslnány. Všechny tyto momenty daly podnět k velice dobrému smýšlení pro hodnoty žele- zářské, jež jak ve volném obchodě, tak zvláště na trhu kasovním těšily se veliké oblibě soukromého obecenstva. Toto vidouc tak pěkné výsledky, uklá- dalo kapitál v dobře fundovaných hodnotách kasov- ních a nechalo trh ukládací úplně stranou. Vedle hodnot železářských hledány byly i cementárny. jelikož se proslýchalo, že brzy dojde k uzavření středoněmecké konvence. Také elektrářské papíry byly předními kupci brány z trhu, čehož důvod byl prý ten, že německé elektrárny zúčastní se na vel- kých pracích ve Valparaisu. V uhlářských hodnotách došlo jen k menším obratům, ale kursy jejich zůstá- valy dobře upevněny.
Lauřin Valparaiso
27 article
Z bankovních papírů byly v popředí akcie ně- mecké a pak ruské banky. Dle zprávy »Frkí Zige hodlá německá banka zavěsti akcie otomanské banky i na burse berlínské. Pokud pak se týče ruské banky. byly to zvláště koupě petrohradské, jež kurs télo banky zdvihly. Podstatu toho hledati dlužno v té okolnosti, že ruská banka zbavuje a za slušné ceny zbavila se oněch průmyslových hodnot, jež v posled- ních dvou létech za známé krise dala do bilance za nepatrnou resp. žádnou cenu. Dopravní trh byl klidný, jedině italské dráhya paroplavební hodnoty se dobře držely, tyto na zprávu o prodeji starých a získání nových parolodí. Kanada kolisala v souvislosti s Novým Yorkem. Dynami Trust lepší na zprávu, že »Debeers Company« upusti od stavby vlastní továrny na dynamit. Na trhu uklá- dacím nebylo pro domáci renty žádného zájmu, toliko pro některé cizí renty vyskytl se ob čas kupec. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:
Zige Kanada Nová York Debeer Company
28 article
Rakouské kreditky Diskonto. . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Spanělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . Lauřina hut Dortmundské »Union« lit. C. Harpenská uhl. spol. Gelsenkirchonská uhil. spol. Hlibernia Consolidace Severoněmecký Lloyd . .. Packet . . . . . . .. Kanada . . . . . . .. Transvaal . . . . . . . Turecké losy Z kasovních papírů: 295.50 311.— Concordia . . . . . . . 223 — 224.75 Eschweilské . . . . . 160r 25 162.— Geisweidské . . . . . . 164 70 Hochdahl . . . . . .. 204 90 204 75 Katovické . . . . . . 219 75. 221 50 Wilhelm . . . . . . . 135.— 137.— Phönix . . . . . . . . 4008 Schalker Gruben . . . . 497.— Westfaha . . . . . . . 131.— 130 6 Orenstein . . . . . . . 141 80 146 — Hasper . . . . . . . . 162 25 16 4 50 Donnersmark . . . . . . 214.50 216.— Huldschinský . . . . . . 102.— 109. — Vulean . . . . . . . . 215.10 203 10 Bismark. . . . . . . . 227 — 230 — Hoesch . . . . . . . . 166 50 169.25 Königsborn. . . . . . . 15075 15? — Nordstern . . . . . . . 256 90 251.90
Lauřin Lloyd Concordia Geisweidský Wilhelm Westfah Hasper Huldschinský Vulean Hoesch Kanada Transvaal drážďanský banka Hochdahl Schalker Gruben
29 article
Nutnost velkého dovozu chmele do Rakouska. Pro produkci chmelovou bude rok 1903 jedním z nej- nepříznívějších, jaké lze již ve dlouhém období zna- menati. Neúroda chmele podmíní dle všeho veliký dovoz, kdežto dosud byl dovoz chmele do Rtakouska jen nepatrný. Zejmena na Zatecku utrpěly chmelnice velikou pohromu nepříznivým počasím a výsledky česání budou tam pramalé, Jak veliká jest letošní ne- úroda chmele, vysvítá nejlépe z následujících porov- nání: V r. 1901 obnášela veškerá sklizeň chmele v Rakousko-Uhersku 330.000 celních centů, v r. 1902 220.000 a letošní přestoupí sotva 110.000 celních clů. Bude tudíž sklizeň letošní obnášeli asi polovinu lon- ské. Nejhůře je postíženo Žatecko. Tam obnášela skli- zeň v r. 1901 190.000 cenlů, v r. 1902 98.000 celních centů, kdežto letos bude obnášeti sotva 40.000 centů. Vlastní spotisba říše činí 140.000—150.000 celních centů. Vezme-li se zřetel k tomu, že cizina za všech okolností reflekluje na část našeho českého chimele, budeme míti doma značný schodek, kterýž bude třeba uhraditi dovozem. Uváží-li se dále, že zásoby v nasich pivovarech nejsou veliké, dlužno počílati v kampani 1903 s přiměřeným zvýšením cen. Kdežto bude kvanti- tativní výsledek česání velice nepříznivý, ujišťuje se v kruzích interessovaných, že jakost českého chmele jest bezvadná, krásná a těžká. Také výsledek sklizně chmele v Německu zůstane letos daleko za loňským.
Rakousko Uhersko Žatecko Německo cent
30 article
Poněvadž však česání chmele v Německu počíná mno- hem později než u nás, bude záviseti výsledek jeho ještě na tom, jak se tam utváří počasí v posledních třech až čtyřech nedělích. Poslední zprávy z něme- ckých krajů chmelařských oznamují souhlasně, že chladné počasí má škodlivý vliv na chmelnice a že je naléhavě třeba počasí teplého a slunného. Nepře- stanou-li záhy chladné noci a ranní mlhy, bude vý- sledek sklizně chmele v Německu jak kvantitativně, tak i kvalilativně značně poškozen. Do Rakousko- Uherska bylo dovezeno v r. 1902 4653 q chmnele a vr. 1901 2760 q. V r. 1902 obnášela sklizeň 220.000 cel- ních centů čili 110.000 q. Poněvadž i při této sklizni činil dovoz přece ještě 4653 q. lze z toho souditi, že při sklizni v r. 1903 o polovici menší bude třeba do- vozu velice značného. Vývoz chmele z naši monarchie obnášel v r. 1902 více než 52.000 q v ceně 13.9 milli- onů korun, v r. 1901 pak dokonce více než 101.000 v ceně 27.3 mill. K. V Žatci stouply ceny chmele loňského v posledních 8 dnech následkem neobyčejně čilé poptávky o 60 korun na 50 kg.
Německo RakouskoUhersko Žatec milli kg
31 article
Živnostnictvo moravské a výstava rakouského průmyslu v Alexandrii. Rakousko uherská obchodní a živnostenská komora v Alexandrii zaslala na Moravu dotazník, ve kterém žádá za sdělení, jak pohlížejí zdej- ší kruhy živnostenské na komorou touto projektovanou výstavu v Alexandrii r. 1905 neb 1906. Ústřední spolek živnostníků rakouských, jenž ni- kdy nelení, zaslal komoře této prostřednictvím komory brněnské toto dobrozdání, které neváháme uveřejniti: „Ústřední spolek živnostníků moravských v Brně, uznávaje velikou národohospodářskou důležilost po- řádání průmyslových výstav, vítá co nejsrdečněji my- šlenku rakousko-uherské obchodní komory v Alexan- drii ve směru tomto, neboť zajisté každému vlaslene- cky cíticímu občanu rakousko-uherského mocnářství záležeti musí na tom, aby hospodářské postavení na- šeho občanstva se zlepšilo a tomuto v první řadě na- pomáhá také nejen zdokonalení výroby, ale zvláště odbyt zpracovaných výrobků nejen doma, ale i za hranicemi. Rakousko-uherská obchodní komorav
Alexandrie Rakousko Morava Alexany ústřední spolek živnostník moravský v Brno
32 article
Alexandrii pak zajisté dobře jest si vědoma úkolu, který na se bere uspořádáním výstavy průmyslové z Rakousko Uherska v Alexandrii a zajisté velmi dobře prostudovala otázku nejodbytnějších výrobků do zemí egyptských, než přišla s hotovým návrhem pořádání výstavy v Alexandrii a výběrem výrobků (nábytek, skleněné zboží, majolika, průmysl kovodělný atd.), kteréž zvláště vyslavovat by se zde mohly a našly též odbytu. Z toho důvodu Ústřední spolek živnostníků moravských v Brně, obíraje se otázkou rak-uherské výstavy v Alexandrii ve členské schůzi a živnosten- ské organisační komisi své došel k resultátu, že vý- stavu tuto považuje zvláště pro rak -uherské expor- téry a velkovýrobce za veledůležitou a že také sám mezi svým členstvem a výrobci moravskými, které má čest počítati ve svůj kruh, přičiní se o to, aby vzbudil zájem pro výstavu rakousko-uherskouv Alexandrii a zároveň bude ji co nejvíce a pokud jen možno fedrovati a doporučovati a rozešle též na naše firmy cirkuláře a dolazníky o výstavě této jednající. Ústřední spolek všemožně bude se snažiti dosáhnouti těz toho, aby i maloživnoslnictvu a výrobcům umělo- 1. srpna 8. srpna 207.25 207 87 187 25 187.50 212 25 212.50 151 50 154 50 147 37 147 50 91. 10 91..25 178 25 180..25 219. — 221 — 81 . 50 179 10 183.25 183 75 177 25 173.— 389 — 359.50 97.62 100 10 102 — 119 80 117 50 166 5 166 25
Alexandrie Rakousko Uhersko 102 ústřední spolek živnostník moravský v Brno
33 title
13) 50 13275