1
masthead
9. srpna 1903.
2
masthead
M. Přiloha „ Národuích Lisgu
M Přiloha
Národue
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. srpna
Nový srbský král a kralovrazi.
Král Petr důstojníky, kteři mu přinesli do
Ženevy poselství o zvolení za krále, odměni
povýšením. Vláda srbská jeho jmenování zru-
šila a připomněla mu, že takového práva nemá.
takové právo že přísluší vládě a král má pouze
právo jmenování, učiněné vládou, podpisovati
Nyní se událo něco podobného.
Úřadní list ze dne 7. t. m. uveřejnil králův
úkaz, kterým vojenský attaš v Cařihradě, pod-
plukovník Lešjanin, jmenuje se dvorským mar
šálkem. Jedva to číslo úřadního listu vyšlo, bylo
policií zabaveno a sebráno. Brzy na to vyšlo
opravené vydání, v němž královského úkazu o
jmenování Lešjaninově nebylo. Král úkaz od-
volal, když mu důstojníci, kteří se zúčastnil
kralovraždy, proti tomu jmenování podali protest
a doložili, že podplukovník Lešjanin byl milnem
krále Alexandra.
Protože úřad dvorského maršálka je do-
máci, zřízený k osobní potřebě panovníkově, je
na biledni, že páni kralovrazi a vláda v tomto
případě neprávem krále omezili. Titulem dvor-
ského maršálka nie by se neměnilo na stupní
vojenského důstojenství Lešjaninova.
Petr důstojník
Lešjanin
Alexandr
Lešjaninův
Praha
Ženeva
Cařihrad
6
article
Ze Starého Srhska a Makedonie.
(Dopis »Nár. Listů.«)
Ze Soluna, 5. srpna. Díval jsem se,
jak v zdejším přístavu nakládali na koráby
arnantské rozložníky, pochytané v severním
Starém Srbsku a odsouzené k vyhostění do
Malé Asie. Byli okování, žandarmové se s nimi
nemazlili, a přece to činilo dojem turecké ne-
upřímnosti. Turecká vláda chce ukázat Evropě
svou ráznost, jež si troufá již i na Arnautya
do ede je krolit. Pravda je tolo.
Nejprve nejsou zlapáni hlavní vinníci n-
řádů, tedy arnautští vůdcové a předáci, nýbrž
luza, obyčejní darebové, kteři ani z poloviny té
viny nemají, co vzpomenuti vůdcové jejich
národa.
Druhé jest, že tito »psanci« dostávají z
své činy vlastně odměnu. Zasloužili by šibenie
aneb aspoň 101 rok těžkého žaláře, jak v Tu-
recku mají ve zvyku odsuzovati, ale ve skuteč-
nosti jim Porta připravila osud lepší, takový.
že by jim ho zločinci a darebové celého světa
mohli záviděti. Jak mi vypravovali přibuzní
některých z nich, kteří je na loď doprovodili
bylo jim slibeno, jakmile připlují k maloasij
skému břehu, že jim budou okovy sňaty a že
jim bude dána úplná svoboda. Nad to dostane
od vlády každý psanee nízkého původu 5 liben
(115 K) a každlý lepší po 15 librách (345 k)
aby měli příspěvek na příjemné ubytování.
Z vůdců arnautských do Malé Asie zave
zeni pouze dva: plukovníci Riza beg a Bajram
Cur z Djakovice. I jim se tam dostalo odměny
a vyznamenání, byliť oba jmenováni velitel
žandarmerie s krásnými platy a možností, na
ještě krásnější peníze si přijíti.
Port
Cur
Makedonie
Evropa
Djakovica
Soluna
7
article
Tyto dni událo se několik srážek mezi
povstalci a tureckým vojskem: v levinském
okrese bitolijského vilajetu, u Jenidže Vardaru,
kde byla rozprášena četa kapetána Pavla,
Stojakova, kde zhynulo 25 komitů atd. Většina
povslaleckých čet je dosud v horách, kam je
za nimi vojsku těžký přístup.
Opět musím žalovati na nepřátelství po-
vstalců k makedonským Srbům. Tyto dni jednu
četa vpadla do Poreče bitolijského vilajetu. Po-
vstalci mučili srbské sedláky sterým způsobem
střechy jim spálili, všechen majetek vydranco-
vali. V Poreči jsou vesměs srbské vesnice.
bulharských tam není.
Ve vsi Capařích bitolijského vilajetu po
vstatecká četa povraždila deset Srbů tulákův
popa, protože se nechtěli přidati k povstalcům
Ale toho není dosti. Bulhaři se mstí S-
bům za to, že nejdou s nimi, i křivými denun
ciacemi tureckým úřadům. Tak učinili učitel
Radovi Radivojeviči a 10 sedlákům ze vs
Omoranu.
V ochridském okresu bitolijského vilajelu
páše zvěrstva nejhnusnějšího druhu četa arnaut
ských rozbojníků, již vodl nějaký Abdur
rahman.
To vše se děje mezitím, co Hilmi paši
energicky provádí reformy. Jakž bude !leprve
až je provede.
Pavel
Stojakův
Srba
Bulhar
Rada Radivojevič
Hilmi paš
Jenidža Vardar
Poreč
8
article
Germanisace v Poznaňsku.
Předseda regencie v Bydhošti dr. Kruse
vydal důvěrný okružník pro všecky landráty
svého obvodu. K okružníku je připojen seznam
učitelů v obvodu regencie bydhoštské, kteří mají
polská jmena. Landráti se vyzývají, aby užil
všeho svého vlivu na školní inspektory a ti zas
na ony učitele za tím účelem, aby si poněměili
svá přijmení. V okružníku výslovně se praví, že
nejprve třeba obrátiti se na ty učitele, kteří »ne
mují pevného charakteru.«
Zcela správně germanisátorská znemravně
lost obrací se na přibuznou sobě národní bez
charakternost, aby se spolu spřáhly na vyhu
bení slovanského jmena. Důstojní souspřeženci
»Čas« a naše stanovisko v ruských věcech.
Dnes někdo v nekonečné naivnosti píšt
v »Čase«, že v Anglii měl přiležitost sledo
vati všecky události v Rusku a poznal, že naše
zprávy a názory na Rusko jsou náramně resk
cionářské.
Ovšem, nejsou čerpány ani z »Free Russin«.
ani z »Osvoboždenie«, ani jiných nihilistických
pramenů.
»Čas« potřebuje si pouze napsati do čela
že jest orgánem ruských nihilistů a nikdo více
s ním nebude polemisovat o stanovisku naprot
Rusku.
doktor
Krus
Poznaňsko
Bydhošť
Anglie
Rusko
Free Russin
9
article
Nový papež a trojspolek.
Není již zádné pochyby, že na papežský
stolec usedl Piem X. muž dle přání trojspolk
a že kandidát katolické Francie podlehl kandi
dátu, o jehož zvolení nejvíce přičinil se prote
stantský panovník říše německé, jehož vůle
projevena byla v konklave v rakouském vetu.
Toto vítězství trojspolku vyčisti lze dnes z r-
dosti veškerého německého tisku, projevované
nepokrytě nad volbou Pia X. a radost tato
stupňuje se nyní na míru největši, když zjištěno.
že nový papež umí plynně německy a jen něco
Pius
Francie
10
article
málo francouzsky. Po volbě psalo se, že kromě
italské a latinské řeči dorozumí se také fran-
couzsky, ale když předslavoval se diplomatický
sbor, rozmlouval Pius X. s pruským vyslancem
Rotenhauem a vyslancem rakouským plynnou
němčinou. A co více ještě: V Bochumu
objevili Němci synovce papežova, obchodníka se
zmrzlinou Talaminia, jenž prohlásil, že Pius X.
velice obdivuje duševní nadání německého ci
saře Viléma a jest upřímným příte-
lem trojspolku.
Veto Rakouska proti Rampollovi
s rakouské strany stále se popírá, ač práce
tato jest dnes již marnou. I klerikální vídeňská
»Reichspost« uvádí z úst prý dobře informované
osoby: »Něco určitého, zdali Rakousko Uhersko
použilo práva veta proti Rampollovi, nemůže
nikdo bezpečně říci, protože členové konklave
zavázáni jsou přísahou k mlčelivosti a v Rakousko-
Uhersku vědl o tom něco určitého nejvýše dvě
nebo tři osoby. Dle mého náhledu,« prohlásila
zmíněná osoba, jest velice pravděpodobným,
že veto skutečně podáno bylo
podnět k němu zavdalo zapřísáhlé nepřátelstv
Rampolly k trojspolku, které přenesl speciálně
na Rakousko a projevil je již v několika pří-
padech, na příklad při jmenování biskupů. « —
Dnešní »Kölnische Zeitung« uveři jňuje telegram
z Říma, ve kterém její dopisovatel prohlašuje
na základě výroku spolehlivé, do věci zasvěcené
osoby, že rakouský císař veto proti Rampollovi
podal v plné formě. Veto nebylo zasláno telegra-
ficky, nýbrž doručeno důvěrně krakovským bi-
skupem kardinálem Puzynou, který, jak zvykem
přinesl je do Říma ve formě přípisu.
Pius
Němec
Talaminio
Vilém
Rampoll
Puzyný
Rakousko
Uhersko
Řím
Kölnische Zeitung
11
article
Že Pius X. zná dobře německy, nelze se
nijak diviti; bývalť — rakouským státním ob
čanem a vychodil školy, podřízené školní správě
rakouské. Zda a jak dalece si něměinu a troj
spolkovou politiku zamiloval a v jakých roz
měrech a směrech prováděti ji bude také jako
papež, pocití se zajisté nejdřive ve slovanských
zemích Rakouska i Německa.
Z říše kázně a bázně boží.
V Markersdorfu u Saské Kamenice svolali
sociální demokratě za voleb do říšského sněmu
německého schůzi voličů do hostince »U něme-
ckého císaře«. Majitel tohoto hostince obdržel
nyní z hejtmanství výnos, ve kterém se mu
sděluje, že pro tuto sehůzi, pro kterou zakázán
již vojsku do něho přístup, nyní se ještě zaka-
zuje název hostince »U cisaře německého«a
hrozí se mu pokutou 100 marek, nebo pěli-
denním vězením, jestliže od doručení tohoto
příkazu svůj hostinec tak jmenoval. Název
»U německého císaře« zmizeti má, jak hejt-
manství nařizuje, neprodleně s jeho budovya
3 návěstních tabuli v jeho okolí, a sděluje se
hostinskému s veškerým důrazem, že by se
jiný podobný název hostince nestrpěl. — K po-
divnému tomufo rozkazu poznamenává »Berl.
Tagblatt«: »Z čeho osobuje si hejiman právo
k t kovému zasáhnutí v soubor soukromého
vlastnietví? Hostinský s tímto rozhodnutím se
zajisté nespokojí a domáháti se bude svého
práva pomoci úřadů. Bylo by to věru krásné,
kdyby leckterý hejtman směl beze všeho na-
řizovati hostinskému, by zménil název ho
stince.
Pius
Berl
Rakousko
Německo
Tagblatt
12
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ke druhému sjezdu textilnímu.
Na výstavě hořické koná se dnes sjezd če
ských textilníků. Druhý teprve a přece obrae
na se všestrannou pozornost. Když loni sjeli
se poprvě češti textilnici v Ústí n. Orl., když pře-
kvapená česká veřejnost zvěděla, že nalézá se
v českých rukou závodů textilních, zaměstnáva-
jících na 30.000 dělníků, nehledě k domáckým
pracovníkům, tu sama sebou se jaksi namíll
olázka, jak se stalo, že se celý vývoj tohoto prů-
myslu až k dnešní výši udál tak neslyšně téměř.
Jednou z neposledních příčin byla okolnost, že
se přes všechno mluvení o váze hospodářských
otázek věnuje u nás přece jen dějům hospo-
dářským pozornost minimální, ji-
nou, že nositelem tohoto vývoje byli jedno-
tlivei, zoceleni v boji o život, kteří dávno
učinili si východiskem zásadu, že nejspo-
lehlivějším prostředkem k vítěz-
ství jest dobrý tovar a solidnost
obchodní. Bez společenských organisací, bez
hluku veřejnostního vyrostl nám na úpatí Krko-
noš, v Orlických horách a také na jihovýchodu
Čech silný průmysl. Nepřízeň poměrů doprav-
ních byla mu v cestě, oporou byla jen víra ve
vlastní síly, zatím co bylo nutno o každou od-
bornou školu sváděti teprve boj a zápas.
Sledujeme-li životní dráhu vynikajících re-
presentantů českého průmyslu textilního —
slavnostní číslo orgánu spolku textilního „Tex-
tilní Obzor“ přináší vysoce zajímavou prvou
sérii jich — shledáváme, že vyrostli z ma-
lých poměrů, ze starých tkaleov-
ských rodin, v nichž zakotvila se pevně
tradiční zdatnost výrobní a ona hloubavost, kte-
rou tak šťastně zachyeuje ve své podhorské kro-
nice Al. Jirásek. Na severovýchodu Čech byl
textilní průmysl starým zdrojem výdelečným.
Al
Jirásek
Ústí
Orlický
Krka
Orlický hora
Čechy
13
article
Konec sedmnáctého století zlomil samostatnost
mistrů a podřídil je skladaři. Přechod k
kapitalistní výrobě rozmetával bezohledně star
organisační formy a činil pánem situace skla-
daře-obchodníka, který až příliš často se stal
i zakladatelem velkých závodů textilních. Prů-
kopníkem tohoto převratu český kapitá
nobyl. Důsledkem nešťastných dějů pobělo-
horských, které vypudily z vlasti nejmyslivější
čásť národa a ubily jakýkoli ruch v krajích če-
ských. Stlačení pobělohorskou historií do rovin
ke hroudě, přenechali jsme zde místo Němcům.
Jich geografické položení a živé spojen
s Němci zahraničními, činilo je živlem způsobi-
lojším ke kapitalistické revolucí. U vídeňských
vlád, kde se vždy rádo počítalo s průmyslovým
nositelem daní, nalezaly tyto snahy zprůmysl
ňovací hojně podpory. Nešetřeno výsadami, vý
hodami, slibovány i poskytovány státní dodávky
později ochotně zakládány odborně školy, usnad
ňováno spojení — výsledkem těchto momentů
nemohlo býti než že textilní průmysl byl alespoř
zevně representován německým podnikatelem.
Ale i ve zhoršených poměrech, za časů, kdy hlad
by! častným hostem v chatách domáckých tkalců,
nevymizela výroba textilní z českých krajů. Po-
zvolna pak dálo se to, co připravovalo i pronikání
kapilalistiekých momentů na české straně
tkadlec, vida svou bezmocnost proti skladaři
Němec
15
article
chápe se sám prodeje svých výrobků
a užívá zisku ke zvětšování a zdokonalování vý-
roby, první výhonky na poli české podnikavosti
testilní. A z těchto základů, z těchto prvků vy
rostli nám skoro veskrze dnešní čeští nositelé
českého průmyslu textilního, jichž řady v po-
slední době tak značně rozmnožují bývali ma-
jitelé mlýnů, v nichž dnes místo kol hrčí mecha-
nické stavy. A ani netuší naše veřejnost, jak tam
v ústraní hor nám vyrůstají nové a nové závody.
malé dnes, ale řízené pevnou vůlí a vírou v
úspěch vlastních sil budované na základech, na
nichž se vytýčila již nejedna pevná budova ...
Znse tak neslyšně a tiše. Jen odborník, jen ten,
kde pilně sleduje suchá data hospodářskýeh
rubrik, ví, že jen za minulý rok vzrostla výrob
nost českého průmyslu textilního do té míry, že
počet jím zaměstnaných dělníků stoupl o
4—5000. To je číslo, které zasluhuje pozor
nosti a úvahy.
Tím více, že se dosud u nás tak málo cháp
význam síly odběratelské. U sirek hledím
pilně na známku provenienční, u cukru, plátna
atd. jsme již lhostejnější. Počítáme s krejearem
a nestaráme se, jak na jiné straně unikají zlatky.
Zns
16
article
Ale to je konečně známkou každého vývoje
že přechází z menšího k vyššímu, Poctivá úvaha
hospodářská, očistěná od hesel dne, přivede nás
konec konců, třeba po smutných zkušenostech,
ku poznání, že základem hospodářské sílya
emaneipace toho kterého národa jest hrazen
potřeb z domácího pramene. Nutno ale podo-
tknouti výslovně, že pramen tento musí být
stejně dobrý jako cizí, prolože odběratelská
ochota pro domácí tovary jen tehdy může plně
a prospěšně konati své poslání, když pomáhá
vítězili jen zboží dobrému. A vice versa: dobré
zboží pomáhá si v rámci této ochoty z vitězstv
samo. Bylo by zajímavo, sledovati úspěchy če-
ského textilního průmyslu doma. Málo kdo
revnal mu cestu a přece má řada firem zname-
nité jméno. Tak přispívá český průmysltex
tilní neslyšně, ale platně, pouho
zdatností a solidností k vítězství
české myšlénky hospodářské. Jest
věru na tomto poli málo zásluh platnějších.
17
article
Jako na vzorei, možno sledovati na českém
průmyslu textilním náš hospodářský přerod.
Vedle velikých závodů pracuje stále ještě řada
malých. Vytrvale a zdatně, třeba bez té po-
zernosti a bez toho ocenění české veřejnosti, ja-
kého by zasluhovaly. Jakoby nebylo zřejmo, že
právě tito malí — vyzbrojení poctivou snahou
o pokrok — vyžadují nejvíce zření
Kdyby každý český člověk, hradě
svoji spotřebu textilnich tovarů
plal se stejně jako při drobných předmětech
denní potřeby po provenienci, po vý-
robci a dal přednost stejně dobre-
mu českému tovaru, kdyby český ob-
chod se postavil plně po bok českému průmyslu
dál by se vývoj v budouenu ještě lépe a ješte
pevněji. Snad připomene poctivá práce, mani
festovaná sjezdem textilním, povinnosti tyto
české veřejnosti, povinnosti, které nevyžaduj
obětí, ale mohou přece jen tak hluboce prospěti
Co by bylo také nejlepší uznání dobré, če
ské prácil
Z domácího peněžního trhu.
(Pavodní zprává »Nár. Listů«.j
V Praze, 8. srpna.
(Protějšek obchodní týchovy jinde.
Dvanactiletý obchodník. — Americk
pojmy. — Cukr a železo. — Papíry ban
kovní a pololetní bilance bank. — Udá-
losti trhu s papíry důchodnými.)
Pro obchodní výchovu naši mladé generace
jsme charakterisovali prostředí již předešle. Dnes
zavěsujeme na stranu protější ke srovnání obraz
jiný, tím více nápadný, že jest v barvách kři-
klavých. Je to obchodní genre s portraitem ško-
láka, čímž déj obrazu nabývá humoru. Činy
maličkých připravují však pro vážnost života
charakterisují dospělé. Obratnost, rozhodnost, ne-
dostatek předsudků, láská k svobodě jsou vlast-
nostmi amerického národního charakteru, který
jest piedeslalem amerického pokroku.
Praha
18
article
Charakteri tická obchodní historie se udála
na novoyorské ulici a oteovské srdce bohatého
obchodníka sevřela velkou bázní a úzkostí, když
na večer se z obchodu vrátil domů k obědu.
Jeho byt jest za Eastriverem, v předměstí plném
vzduchu a zahrad — asi hodinu cesty od ob-
chodu. Aby se dostal k rodinnému krbu mus
obchodník jeti po tramwayi, prámem přes řeku
a ještě po železnici. Nám takové spojení by se
zdálo nepřiležitým, pojmy americké je shledá-
vají úplně výhodným. Olec rodiny se poněkud
opozdil a překročiv prah rodinného domu, za-
stihl choť v nemalých obavách. — Syn, chlapee
asi dvanáctiletý, se dosud nevrátil. Matka po
slala jej do města pro olce — hoch však ne
přišel ani do pisárny, — a nyní celá rodin
lonula v úzkostech, co se s ditělem stalo. Ro
diče hned vydali se do města chlapce hledat
proběhali různé končiny a ulice, o nichž se do
mnívali, že by tam mohli chlapce zastihnout
vzbouřili policii, — všecko pátrání bylo marno
Dvanáctiletého Američana jako když do vody hodi.
Když nouze byla nejvýšší a matčin kapes-
ník hořkými slzami strachu pro ztraceného syna
byl již promočen, napadlo otci, že hoch vždy
se náramně zajímal o noviny, — a tak chyla-
jíce se tohoto stébla naděje vydali se otec
matka, ač byla již půlnoc, na Printing Square,
místo, kde je soustředěna většina redakcl, Pá-
Irali tu v ovzduší velikých časopisů a také se
dopátrali, že před krátkou dobou chlapec dle
popisu v některých administracích kupoval více
čísel časopisů. Rodiče tušice již souvislost mezi
ztraceným synem a prodávanými novinami,
spěchali nyní domů a skulečně zastihli drahého
ztraceného Jonathana v dětské posteli a blaže
ném spánku po vykonané povinnosti.
Američan
Printing Square
19
article
Co se vlastně stalo? Chlapec příšed za
olcem již jej nezastill. To byla jehio nehoda
již druhá, neboť jeda do města ztratil část pe-
něz, které mu malka dala na jizdu. Tak stál
před otcovým krámem, maje pouze 10 centů
v kapse. Ty daleko nestačily na tramway, pře-
vozníka a železnici. Rychle se rozhodnuv,
chlapec běžel na náměstí časopisů, koupil za
8 centů 10 exemplárů novin a nyní na Brvad-
way a jiných ulieích obchodoval, Za 8 centů
přijal 10 centů a tento obrat opakoval tolikrát.
až měl obnos na cestu pohotově.
Jest to episoda americky charakteristická,
která přiznačně ličí životní názor americké spo
lečnosti a ve Spojených státech. Dokazuje
předně, jak velkou svobodou myšlení a jednání
vynikají i děti lepších středních tříd, která za-
jisté v pozdějším zápasu o život je vyzbroji
daleko větší silou k činům i k odporu; po-
učuje nás dále o tom, že děti lepších rodičů
nikterak nejsou zhýčkány předsudkem, že vy-
dělávati se pro ně nehodí a že by to bylo ne-
srovnatelno se ctí nebo společenským postave-
ním rodičů. Konečně jest také významným, že
neomezená svoboda zaměslnání umožnila capartu.
že peníze na cestu si mohl opatřiti sám bez
pomoci cizí, vlastním výdělkem.
spojený stát
cent
20
article
Co by bylo v podobném případu činilo díle
z lepší rodiny u nás? Ztrativši peníze bylo by se
především posadilo na patník a dlažbu ulice
svlažovalo brekem — a pak by si bylo pomoe
vyprosilo ať u soucitu kolemjdoucích nebo
u humanity strážníka. Ne, našemu dítěti by asi
stěží bylo napadlo, že si ztracené peníze můze
vydělat a kdyby se myšlenka ta mu byla namanula,
jak asi s opovržením by odmítlo myšlenku pro-
deje na ulici; — jak sprosté! A konečně
kdyby jeho obchodní talent pohrdal i tím před-
sudkem, u nás by k jeho uplatnění nenašel
příležitosti, neboť časopisy, jediný předmět, který
v pouličním shonu stále se potkává s odbylem,
v pouličním prodeji u nás dosud zaveden není.
Ditě na patníku plač! — — —
Pražská bursa v minulém týdnu očekávala
popudy z venčí, ale její dobrá vůle a typový
optimismus byly zklamány. Trh s cennými papíry
se totiž svého lepšího nadál od krise na trhu
cukerním. Má se za to, že po zrušení zákona
konlingentačního některé surovárny budou hleděti
těžiti ze situace tím způsobem, že se zařídí pro
výrobu raffinády, zejmena cukru pískového
surovárny jiné že se budou snažiti schopnos
soutěže uhájiti zdokonalením zařízení strojního.
Tato úvaha jest velice logickou, ale prozatím,
jak dosvědčil dotaz k předním strojírnám českým.
málo aktuální. Pod titulem cukrovarů nevyrostla
Daňkovkám avance a jich kurs pevně se držt
na dvou nesmířitelných limitech 365 —374. V
Vidni oproti tomu byly jednány po 370.—
Ostatní strojírenské papíry beze změny, česko-
moravské v soukromém obchodu v náhodné
položce nabízeny, po Rustonkách spíše po-
ptávka.
Dita
Rustonka
21
article
Ještě zřetelněji se jevil zájem po akcilel
bankovních a docházely v něm asi výrazu uspo-
kojivé výsledky bankovních ústavů, docílené z
prvé pololeti. Bilance České průmyslové banky.
dnes uveřejněná, jest v této příčině symptoma-
tickým dokladem. Jednány byly akcie banky
Hospodářské a Živnostenské, hledány byly akcie
České průmyslové banky.
Trh s papíry k uložení kapitálu byl vyme-
zen dvěma příznačnými událostmi: snížením
kursů 313 zástavních listů České hypotečnl
banky s 94 a 95 na 93 50 a 94.50 i zvýše
ním kursů 41, bankovních dlužních úpisů České
průmyslové banky se 100.— a 101.— n
100 25 a 101.25. Tento zdánlivý rozpor v si-
tuaci na trhu s papíry k uložení kapitálu jest
nepochopitelný jen zdánlivě. Vídíme z těchule
událostí, že také na našem místě dosavade obe-
censtvo není nakloněno papírům tří a půlpro
centním, volíc raději papiry o výšším zúročení
Zjev tento shledáváme beze vší finanční vý
chovy také u nás. Obecenstvo k uložení kapi
tálu získává raději titry výše zúročitelné, ze
jmena není li jejich kurs stížen přilišným ažiem,
ale někdy i větší ažio nebývá zálibě papíru na
újmu. Závěry v kvétnové rentěé ujednané jen.
aby obchod žil, trhu necharakterisují.
Český průmyslový banka
25
22
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 8. srpna.
(Pův. zpráva. »Nár. Listů«.)
Denní zprávy bursovní konstatovaly chabou ná
ladu vůděích hodnot železářských a za příčinu uvá-
děna byla mrtvá snisona. Leč neprávem. Pro jiné
hodnoty platil by podle toho týž důvod a přece
z pouhého pohledu na dolejší srovnávací tabulkuje
zřejmo, že kursy jejich se držely. Nutno tedy hledati
důvody slabého smýšlení hednot železářských někde
jinde a to ve skutečných poměrech průmyslu žele
zářského. Není tomu dávno, co sníženy byly ceny
drátěnek o 4 koruny a co konečně i bylo konstato
váno, že ceny jemných plechů trpí uherskou konku
renci a konečně nebude to snad dlouho trvati a
dojde v obchodních krusích k očekávanému snížení
cen různých druhů železa.
Docela jiné smýšlení bylo pro vůdčí hodnoly
mezinárodní. Spekulace totiž očekává, že uherské
poměry, jež v tomto týdnu ještě více se zauzlily,
budou většími ústupky vládními rozřešeny a že také
cislajtánský parlament, jenž svolán jest ke konci
příštího měsíce, ukáže aspoň snahu ku práci.
Tyto momenty dostačovaly, že pro rakouské i uherské
kredilky, jakož i pro státní dráhu vyskytlo se občas
lepší smýšlení a že tyto papíry udržely se také na
vyšších kurs ech.
U hodnot dopravních poukazováno bylo k vět-
ším podzimním transportům a proto i u této kate-
gorie papírů jest patrno mnohě zlepšení. Z průmy-
slových papírů stouply akcie české společnosti pro
průmysl cukerní, některé cementárny a po přechod-
ném oslabení zase hodnoty petrolejové, u nichž
poukazováno bylo na lepšení se poměrů exportních
Zmínku zastuhují také akcie turecké tabákové režie
pro něž byl pařížský trh směrodatným. V očekávání
pěkné bilance stoupla rakouská zbrojovka.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Vídeň
23
article
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Ríšské marky . . . . . .
Berlínská bursa.
Z Berlina, 8. srpna.
(Původní zpráva »Národních Listd«.
Týdenní přehlod.
Nový a mocný otřes novoyorský, způsobený prý
demissí Schwabovou, nebylo na zdejším tihu ani
znátí a bursa, všímajíc si demácích poměrů, brala
se svou cestou. Směrodatnými byly tentokráte účetní
Schwabův
Berlín
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
národní Listd
24
article
1. srpna 8. srpna
100.60 100.65
12 .85 120.80
120.05
119.95
98.95
122 25
119 75
659.—
660.75
409.50
409.50
728.—
731.—
478.50
475.50
916.—
916.—
251.—
251.—
666 .50
667.50
81 .50
80. 75.
425.—
425.—
980.—
983.—
861.—
871.—
350.—
354 —
364.50
361.50
454.—
450 75
1610.—
1616.—
1050.—
1060.—
640.—
640.—
785.—
737.—
710.—
716.—
239 20
239 27
26
article
uzávěrky rýnských oceláren a pak železáren i oce-
láren »Hoesch«. Oba podniky mohou vypláceti při
velkých odpisech 8 proc. dividendy, což proli loú-
ským 5 proc. resp. žádné dividendě (u Hoesche) zna-
mená přece jen slušný krok ku předu. Z těchlo bi-
lancí se soudilo, že i účetní uzávěrka Lauřiny huti
bude přízniva a že místo očekávané 11 proc. divi-
dendy bude se moci vypláceti 12procentní; k tomu
přidružily se ještě zprávy, že dortmundské železárny
jsou dobře zaměslnány. Všechny tyto momenty daly
podnět k velice dobrému smýšlení pro hodnoty žele-
zářské, jež jak ve volném obchodě, tak zvláště na
trhu kasovním těšily se veliké oblibě soukromého
obecenstva. Toto vidouc tak pěkné výsledky, uklá-
dalo kapitál v dobře fundovaných hodnotách kasov-
ních a nechalo trh ukládací úplně stranou. Vedle
hodnot železářských hledány byly i cementárny.
jelikož se proslýchalo, že brzy dojde k uzavření
středoněmecké konvence. Také elektrářské papíry
byly předními kupci brány z trhu, čehož důvod byl
prý ten, že německé elektrárny zúčastní se na vel-
kých pracích ve Valparaisu. V uhlářských hodnotách
došlo jen k menším obratům, ale kursy jejich zůstá-
valy dobře upevněny.
Lauřin
Valparaiso
27
article
Z bankovních papírů byly v popředí akcie ně-
mecké a pak ruské banky. Dle zprávy »Frkí Zige
hodlá německá banka zavěsti akcie otomanské banky
i na burse berlínské. Pokud pak se týče ruské banky.
byly to zvláště koupě petrohradské, jež kurs télo
banky zdvihly. Podstatu toho hledati dlužno v té
okolnosti, že ruská banka zbavuje a za slušné ceny
zbavila se oněch průmyslových hodnot, jež v posled-
ních dvou létech za známé krise dala do bilance za
nepatrnou resp. žádnou cenu.
Dopravní trh byl klidný, jedině italské dráhya
paroplavební hodnoty se dobře držely, tyto na zprávu
o prodeji starých a získání nových parolodí. Kanada
kolisala v souvislosti s Novým Yorkem. Dynami
Trust lepší na zprávu, že »Debeers Company« upusti
od stavby vlastní továrny na dynamit. Na trhu uklá-
dacím nebylo pro domáci renty žádného zájmu, toliko
pro některé cizí renty vyskytl se ob čas kupec.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Zige
Kanada
Nová York
Debeer Company
28
article
Rakouské kreditky
Diskonto. . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Spanělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . .
Lauřina hut
Dortmundské »Union« lit. C.
Harpenská uhl. spol.
Gelsenkirchonská uhil. spol.
Hlibernia
Consolidace
Severoněmecký Lloyd . ..
Packet . . . . . . ..
Kanada . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy
Z kasovních papírů:
295.50
311.—
Concordia . . . . . . .
223 —
224.75
Eschweilské . . . . .
160r 25
162.—
Geisweidské . . . . . .
164 70
Hochdahl . . . . . ..
204 90
204 75
Katovické . . . . . .
219 75.
221 50
Wilhelm . . . . . . .
135.—
137.—
Phönix . . . . . . . .
4008
Schalker Gruben . . . . 497.—
Westfaha . . . . . . . 131.— 130 6
Orenstein . . . . . . . 141 80 146 —
Hasper . . . . . . . . 162 25 16 4 50
Donnersmark . . . . . . 214.50 216.—
Huldschinský . . . . . . 102.— 109. —
Vulean . . . . . . . . 215.10 203 10
Bismark. . . . . . . . 227 — 230 —
Hoesch . . . . . . . . 166 50 169.25
Königsborn. . . . . . . 15075 15? —
Nordstern . . . . . . . 256 90 251.90
Lauřin
Lloyd
Concordia
Geisweidský
Wilhelm
Westfah
Hasper
Huldschinský
Vulean
Hoesch
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hochdahl
Schalker Gruben
29
article
Nutnost velkého dovozu chmele do Rakouska.
Pro produkci chmelovou bude rok 1903 jedním z nej-
nepříznívějších, jaké lze již ve dlouhém období zna-
menati. Neúroda chmele podmíní dle všeho veliký
dovoz, kdežto dosud byl dovoz chmele do Rtakouska
jen nepatrný. Zejmena na Zatecku utrpěly chmelnice
velikou pohromu nepříznivým počasím a výsledky
česání budou tam pramalé, Jak veliká jest letošní ne-
úroda chmele, vysvítá nejlépe z následujících porov-
nání: V r. 1901 obnášela veškerá sklizeň chmele
v Rakousko-Uhersku 330.000 celních centů, v r. 1902
220.000 a letošní přestoupí sotva 110.000 celních clů.
Bude tudíž sklizeň letošní obnášeli asi polovinu lon-
ské. Nejhůře je postíženo Žatecko. Tam obnášela skli-
zeň v r. 1901 190.000 cenlů, v r. 1902 98.000 celních
centů, kdežto letos bude obnášeti sotva 40.000 centů.
Vlastní spotisba říše činí 140.000—150.000 celních
centů. Vezme-li se zřetel k tomu, že cizina za všech
okolností reflekluje na část našeho českého chimele,
budeme míti doma značný schodek, kterýž bude třeba
uhraditi dovozem. Uváží-li se dále, že zásoby v nasich
pivovarech nejsou veliké, dlužno počílati v kampani
1903 s přiměřeným zvýšením cen. Kdežto bude kvanti-
tativní výsledek česání velice nepříznivý, ujišťuje se
v kruzích interessovaných, že jakost českého chmele
jest bezvadná, krásná a těžká. Také výsledek sklizně
chmele v Německu zůstane letos daleko za loňským.
Rakousko
Uhersko
Žatecko
Německo
cent
30
article
Poněvadž však česání chmele v Německu počíná mno-
hem později než u nás, bude záviseti výsledek jeho
ještě na tom, jak se tam utváří počasí v posledních
třech až čtyřech nedělích. Poslední zprávy z něme-
ckých krajů chmelařských oznamují souhlasně, že
chladné počasí má škodlivý vliv na chmelnice a že
je naléhavě třeba počasí teplého a slunného. Nepře-
stanou-li záhy chladné noci a ranní mlhy, bude vý-
sledek sklizně chmele v Německu jak kvantitativně,
tak i kvalilativně značně poškozen. Do Rakousko-
Uherska bylo dovezeno v r. 1902 4653 q chmnele a vr.
1901 2760 q. V r. 1902 obnášela sklizeň 220.000 cel-
ních centů čili 110.000 q. Poněvadž i při této sklizni
činil dovoz přece ještě 4653 q. lze z toho souditi, že
při sklizni v r. 1903 o polovici menší bude třeba do-
vozu velice značného. Vývoz chmele z naši monarchie
obnášel v r. 1902 více než 52.000 q v ceně 13.9 milli-
onů korun, v r. 1901 pak dokonce více než 101.000
v ceně 27.3 mill. K. V Žatci stouply ceny chmele
loňského v posledních 8 dnech následkem neobyčejně
čilé poptávky o 60 korun na 50 kg.
Německo
RakouskoUhersko
Žatec
milli
kg
31
article
Živnostnictvo moravské a výstava rakouského
průmyslu v Alexandrii. Rakousko uherská obchodní
a živnostenská komora v Alexandrii zaslala na Moravu
dotazník, ve kterém žádá za sdělení, jak pohlížejí zdej-
ší kruhy živnostenské na komorou touto projektovanou
výstavu v Alexandrii r. 1905 neb 1906. Ústřední
spolek živnostníků rakouských, jenž ni-
kdy nelení, zaslal komoře této prostřednictvím komory
brněnské toto dobrozdání, které neváháme uveřejniti:
„Ústřední spolek živnostníků moravských v Brně,
uznávaje velikou národohospodářskou důležilost po-
řádání průmyslových výstav, vítá co nejsrdečněji my-
šlenku rakousko-uherské obchodní komory v Alexan-
drii ve směru tomto, neboť zajisté každému vlaslene-
cky cíticímu občanu rakousko-uherského mocnářství
záležeti musí na tom, aby hospodářské postavení na-
šeho občanstva se zlepšilo a tomuto v první řadě na-
pomáhá také nejen zdokonalení výroby, ale zvláště
odbyt zpracovaných výrobků nejen doma, ale i za
hranicemi. Rakousko-uherská obchodní komorav
Alexandrie
Rakousko
Morava
Alexany
ústřední spolek živnostník moravský v Brno
32
article
Alexandrii pak zajisté dobře jest si vědoma úkolu,
který na se bere uspořádáním výstavy průmyslové
z Rakousko Uherska v Alexandrii a zajisté velmi dobře
prostudovala otázku nejodbytnějších výrobků do zemí
egyptských, než přišla s hotovým návrhem pořádání
výstavy v Alexandrii a výběrem výrobků (nábytek,
skleněné zboží, majolika, průmysl kovodělný atd.),
kteréž zvláště vyslavovat by se zde mohly a našly
též odbytu. Z toho důvodu Ústřední spolek živnostníků
moravských v Brně, obíraje se otázkou rak-uherské
výstavy v Alexandrii ve členské schůzi a živnosten-
ské organisační komisi své došel k resultátu, že vý-
stavu tuto považuje zvláště pro rak -uherské expor-
téry a velkovýrobce za veledůležitou a že také sám
mezi svým členstvem a výrobci moravskými, které
má čest počítati ve svůj kruh, přičiní se o to, aby
vzbudil zájem pro výstavu rakousko-uherskouv
Alexandrii a zároveň bude ji co nejvíce a pokud jen
možno fedrovati a doporučovati a rozešle též na naše
firmy cirkuláře a dolazníky o výstavě této jednající.
Ústřední spolek všemožně bude se snažiti dosáhnouti
těz toho, aby i maloživnoslnictvu a výrobcům umělo-
1. srpna 8. srpna
207.25 207 87
187 25 187.50
212 25 212.50
151 50 154 50
147 37
147 50
91. 10
91..25
178 25
180..25
219. —
221 —
81 . 50
179 10
183.25
183 75
177 25
173.—
389 —
359.50
97.62
100 10
102 —
119 80
117 50
166 5
166 25
Alexandrie
Rakousko Uhersko
102
ústřední spolek živnostník moravský v Brno