ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a016f6c0-70c5-11dc-9ddf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 39, person 74, work 4, org 8
1 masthead
Ročník XXXXII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 9. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 216.
4 article
Na rauní a odpol. list předpláeí se; v Praze v adminlstraei a měnje sa čtvrt leta . . . . 6 K s dvojí čonázkou na měsí na člvrt leta .. ve an aK go sa nrě-te - Toštoni ss čivrt leta . . . . 9 KK o s drojí zásilkoe rřk. . . . . . K co vrt le
Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 18 stranáck.
Praha
6 article Nový požár v Makedonii.
Nový požár v Makedonii. Zarytý vzdor nepolepšitelné despocie (ureckě která od let má veškeré mocnosti křesťanské Evropy za blázny — nese nové krvavé ovoce Slovanské obyvatelstvo nešfastné Makedonie, če kavši marně od jara na slíbené opravy nesnesi telných křiv a bezpráví, marně na zastání a pomo se strany evropské civilisace: sahá znovu ke zoufalé sebeochraně a svépomoci. Pokosiv svě obilí, chvátá ujařmený selský lid bulharský houfně do hor ke zřízeným tam četám po- vstalcův, aby s nimi bojoval nerovný boj za svobodu proti přemoci tyranie osmanské. »Bud vítězství nebo smrt, jen ne pouto otroči! Sna se nám přece jen vytrvalým zápasem naším podaří, abychom vyburcovali chabé svědom křesťanské Evropy, aby přestala klidně přihlížet hrozné záhubě nevinného lidu křesťanského na prahu svém.« Tak rozumují na vše odhodlaní vůdcové povstání makedonského, tak smýšlí cití s nimi zoufalý jejich národ. Od jarního attentátu solunského chlubil se vláda turecká neustále, zeprý jest pálei revolučního hnuti v Makedonii železnou pěst její zlomena. Mohla a měla tedy konečně pro- vádět aspoň ty skrovné opravy své zlovlády v Makedonii, k nimž byla se vůči velmocem evropským sama uvolila, ba »čestným slo vem« sultánovým zavázala. Avšak, kdy že Osman splnil vůči křesťanskému lidu svému dané slovo a ulehčil jeho okovům, nebyl-li k tomu co nejdůrazněji Ruskem doháněn připuzován.
Osman Makedonie Evropa
7 article
Dnes však si zavilý Turčín myslí, že »car daleko« — až v Mandžursku a Port- Arturua ostatní Evropy se teprv nebojí. Proto mu z celé ty měsíce ani na mysl nepřišlo, aby s v Makedonii i jen poněkud polepšil, nýbrž na- opak odemstíval se na ubohém tamějším lidu bulharském za »noc solunskou« veškerou spro- stou ukrutností popuzených a zbabělých ty- ranův. — A když výkřiky týraných pronikaly do sousedního knížectví bulharského a budily tam ovšem trapný rozruch a jitření mysli —tu zpupná zlovláda osmanská zahrozila Bulharsku. že je rozdrti, nezdusí li ten soucit přirozený prsou lidu svého. Došlo tak daleko, že opuštěné a ohrožené Bulharsko nemohlo se vůči hroz- bám Turecka jinak spasit, než rychlou změnou vlády své a nastolením ministerstva, které po- epíailo si uchlácholit a zaplasit nedůvěrur sul tánovu. Kde jaký nepřílel Slovanstva, tehda s ne tajenou škodolibostí očekával, že tím jest ne bezpečí makedonské zažehnáno. Jakmile prý Bulharsko ustane tajně živit povstalce makedon- ské, bude prý velmoc turecká s těmi nedo bitky povstaleckých čet v Makedonii hravě hotova. Než, přepočítali se šeredně politikové caři hradští se všemi svými šlechetnými přáteli Dnes trnou před novým důkazem neohroženost a vytrvalé patriotické odhodlanosti povstalcův makedonských, kteři přes všechnu nepřizen okolností, nesmiřili se s osudem bídným, alébrž po celý ten čas horlivě pracovali a sbírali síly k novému boji na život a na smrt, jejž právě s obdivuhodnou smělostí v samém takořka srdej Makedonie obnovili. Celý hornatý ten kraj na severovýchod o jezera ochridského až po Skoplji, od Bitolje až po Krušno, Kastorii, Přílep a Dabar jest dne
Evropa Makedonie Bulharsko Turecko Dabar
8 article
vzhůru proti tyranii osmanské, jest krvavým jevištěm znovu vzplamenuvšího všeobecného po- vstání křesťanského lidu slovanského za lidské právo na život nemučený týravou zvůlí a poro- bou cizáckou. Turkům sloužící »Nene Freie Presse« při nesla předevčírem zprávu, že prý revoluční hnut v kraji bitoljském (monastýrském) přímo řízeno jest tamním ruským konsulem kdežto prý vojenského velení nad četami po- vstalcův ujal se jistý bulharský plukovník. — Nevíme co na tom pravdy, avšak dnes stihl nás z Bitolje telegram se strany dobře zpraveně, že byl tam dne 8. t. m. o 10. hodině dopo- lední ruský konsul Rostkovski, právě když se vracel z kláštera bukovského do města, — tureckými četníky zavra žděnll Zpráva se i ze Sofie potvrzuje. Padá tak již druhý ruský konsul za oběť vražedné msti- vosti musulmanské. Vážný rozdíl jest však v tom, že prvního ruského konsula v Mi trovici zavraždil úkladně Albanec, kdežto dnes zavražděn druhý ruský konsul Rost- kowski samými tureckými četní ky patrně tedy na zřejmý rozkaz turecké vlády chovající podezření proti němu, že jest duší povstaleckého hnuti, To jest bez odporu případ dějinného významu, který sáhne nožem k srdci celého ruského národa a snad vytrhne vládu petrohradskou z její neskonalé trpělivosti a shovivavosti vůči sveřepostem turecké zlovlády na Balkáně. Neboť jen jedno z dvojího tu možno
Turek Rostkovski Sofie Balkán Nene Frei Presse
9 article
Buď panuje v Turecku evropském bezuzdní anarchie, ve kleré si každý paša může dovoliti proti Slovanům vůbec beztrestně všechino, vraždu konsulův ruských — anebo vrhá touto vraždou Turek troufale již samému Rusku svou rukavici, aby manifestoval, že se nebojí jeho hněvu, an si ho troufá co nejdrzeji vyzývati. an odstřeluje ruské konsuly ve svých vilajetech jako zajíce. Smí a může Rusko bez újmy své důstoj nosti a cti snésti i tuto vraždu svého konsula bez náležitého ztrestání vrahů? Takhle provád- Turek slíbené reformy v Makedonii, na kte diplomacie ruská stavěla hory doly. V dějinách lidstva začasté vídáme, kterak stará, dlouho trpěná zlovláda konečně, dopust se zločinu, jímž rázem dovrší míru svých hřichů tak, že nádoba shovivavosti lidské překypí Nemesis zjedná vítězatví právu a dobru. Kéž by také nyní vraždou ruského kon sula Rostkowského podobně se stalo! Kéž by touto náplni—hříchů tyranie turecké překypěl posléz již hluboká studna trpělivosti ruské vzkypěla z ní živá vřelá ručej o svo bo zení ujařmeného, k zoufalství dohnaného lidu slovanského v neštastné Makedoniil
Slovan Turek Nemesis Turecko Rusko Makedonie
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Prapor v pouzdře.
11 article
»Glos Narodu« pod tím názvem uveřejňuje článek, kterýž úplně podpisujeme a vítáme. Piše se tam: System dra. Körbra probudil ze sna pol skou společnost v Haliči. Vlády Taaffova, Bade- nova, Thunova byly v podřízený cl otázkách Jepší pro nás, než politika Auerspergů, Giskrova, Lasgerova, ale zaslepily nám oči na zásadnou vadu politické organisace království a zemí, jež se obecně nazývá Ra- kouskem. Tou vadou je centrali stický stroj mocnářství; zvyšo- vána jest nespravedlivým voleb- ním řádem, jenž německému obyvatelstvu dal mnohem více poslanců, než jim patří Slovanům mnohem méně. Okolo r. 1880, když byl Julian Dunajewsk povolán za ministra financi, naše představitelstv spokojilo se mlčky touto vadou. Prapo samosprávy spakovali jsme do futrálu a vynesli na půdu. A pouze jednou do roka, za hlavní rozpravy o rozpočtu stárnouci už a málo bystrý Grocholski, a po něm excellence Jaworski vytahoval jej z úkrytu a slze jej rozvinoval a »statečně třimal«, aby jej za chvíli opět zavinul do voskového plátna a dal na půdu mezi staré haraburdí.
Glos Naroda Taaffův Bade Thunův Auersperg Giskrův Lasgerův Slovan Dunajewsk Jaworský Halič
12 article
Zatím system centralistický stále mohutn a škodí nám i naddržováním každému ně meckému zálusku. Ministerská byrokracie osvěd. čila se jako výborný nástroj v rukou Něm na zdolávání Slovanů v každé příčině. Nynějš ústava, dnešní organisace státu, organisace exekutivy, jakož i osobné složení úřadů nedo volují národům slovanským, ačkoli mají velkou většinu, rozvijeti se ani politicky, ani hospo dářsky, ani kulturně v takovém stupni, jakým bychom se museli rozvíjeti, kdyby zmíněných vad nebylo. Za poslední čtyry léta, co jest u vesla vláda Körbrova, Poláci jako Čechové velice nesnesitelně trpí německo-vídenskou byrokracií. Škody naše, pokračuje list, vyplý- vají z toho, že jsme opustil upřímný a jasný program samo- správy. A věci se nezmění, dokud nevyvě síme opět svůj svatý prapor a nebudeme po ním neunavně jak v parlamentě tak agitaci mimo parlament bojovati za uskutečnění programu autonomistického. Třeba vrátiti se ku heslům a programu, kterým holdo- valo naše pokolení z let 1860—1873. Nechť se nám nezdá, že ten program jest už zastaralý a neodpovídá nynější době. Myšlenky politické nestárnou tak brzo jako lidé. a Pl o ku v Rakousku německá menši na vnucuje svou přemoc slovansk většině, potud program nejširš autonomie, hraničící s federa- lismem, musi býli cílem slov an- ských národů zdejších.. Proto take program Kola polského vyžaduje úplně a grun- tovné revise. Opportunismu naproti každé vláde musí býti konee
Polák Čecho Německo Rakousko Slovan
13 article Valná hiromada
Valná hiromada Zemského ústředního spolku jedno nčivelských v král, českém Dodalkem k referátu, jejž přinesli jsme o z hájení valné hromady, uvádíme ještě další jej průběh. Podrobná a přehledná jednatel s ká zpráva konstatuje, že v r. 1902 bylo soustře děno v Z. Ú. S. 118 jednot okresních se 7716 členy. Nově se utvořily a za členy Z. Ú. S. byly přijaty jednoty: „Komenský“ pro Duchcov okolí (z okrsku duchcovského při Budči lounské a Čermensko-výprachtická učitelská jednotn „Janů“ (ze dvou okrsků Budče českotřebovské) Je tudíž činnými členy Z. Ú. S. v r. 1903 120 okresních učitelských jednot s 7763 členy. Učitelské podniky svépomocné spravované Z. Ú. S., jsou tyto: 1. Podpůrný fond Z. Ú. S. (má jměn K 15.301.80). 2. Fond Škodův (K 412.36) 3. Fond útulkový při Z. Ú. S. (K 4450.—) 4. Fond pro stavbu sirotčince (K 2800.—) 5. Fond pro stavbu učitel. domu (K 1400.—) 6. Bolzanův sirotčinec učitelský (vykazuj
Ú S Komenský Janů Škodův Bolzanův Duchcov podpůrný fond Z . Ú . S fond pro stavba učitel . dom
14 article
jmění 12. června 1903 K 104.189.59). 7. Samo statný sirotčinec učitelský (měl 30. června 1903 jmění K 43.656.58). 8. Spolek pro vydržování konviktův učitelských při Besedě Učitelské Praze (přes K 18.000.—). 9. Spolek pro zbudo- vání učitelského domu v Praze (přes K 3500.—) (Mimo to byly ve správě Z. Ú. S. fondy pro si- rotky po zemřelých koll.: Houskovi K 1656.48 Vlnovi K 619.04 a nadace Rašínova ku podpoře liter. pracovníků z učitelstva, organisovaného v Z. Ú. S. K 1166.66). Tisk: Věstníku Z. Ú. S., týdenníků „Český Učitel“, s přílohou „Česká Škola““, počal 18. září 1902 vycházeti ročník VI. Tisklo se 3000 výtisků. Pokud jde o příšti úkoly Z. Ú. S., uvád zpráva jednatelská „Částečné vyhovění požadavkům učitelstv po stránce hmotné značně by mohlo být omezo- váno nesprávnými výklady 88 zákona, což s již v několika případech stalo. Proto je třeba aby na sněmu král. českého bylo zakročeno, by se dostalo 88 výkladu, pro nás příznivého. Vzor petice zaslán byl k dobrozdáním členům širšíh výboru, jednotám a některým odborníkům a dle pokynů těchto upravená petice bude podána nej blíže příštímu zasedání sněmu. V nejbližší době nutno zasaditi se o vymě ření aktivního přídavku všemu učitelstvu. Udí lení aktivního přídavku učitelstvu v obcích, nad 8000 obyvatelů, je jednou z nejtěžších křivd, páchaných na učitelstvu vu- boc, zejmena venkovs ké m. Vždyť ze 2798 českých školních obcí není aktivního pří- davku ve 2758 obeích = 98.57%% a toliko ve 40 obeích = 1.43% aktivní přídavek se vy- plácí.
Z Ú S Houska Rašínův Praha spolek pro zbudo Český škola
15 article
Požadavky: zákonité úpravy bytů učitelských na venkově, plné vý- služné po 35leté době služební osobní přídavek pro ty, kdož p 20letém působení nestali se správ- ci škol, jsou též vysoce naléhavými. Zkrátka. mnoho jest polřebí, aby úplně splněn byl návrh Anýžův, c jehož uzákonění učitelstvo usilovat nepřestane A že ani úprava diseiplinární ho řádu ve smyslu svobodomyslném, normy pro spravedlivé obsazování mist uči- telských a vyšší vzdělání učitel- stva, nesmí zmízeti z prvních položek příštíh programu organisační práce, je samozřejmo. Mnohé tedy úkoly stavíme si za cíl nejbližš práce organisace a je potřebí, aby tato byl jednolitou, silnou, vlivnou. Takovou může s státi, když její jednotliví příslušníci odvrhnou vše, co se nesnáši s ideami organisačními, co jes jim na úkor a na překážku, když totiž zanechají veškerých ponižujících a stav učitelský znehod nocujících zaměstnání vedlejších, která nepro spívají stavovské samostatnosti a nezávislosti ale podporují spíše servilnost, bezcharakternos a šplhavost malých duší z učifelstva. — Vnitřn obroda organisace je předním z úkol z. Ú. s.
Anýžův
16 article
Zpráva jednatelská i účetní byly — po vy- vrácení výtek, jež činil při jednollivých polož kách hlavní mluvčí opposice, i se zprávou revisorskou, přednesenou p. učitelem Jakšem schváleny a výboru dosavadnímu uděleno abso lutorium. Velice obšírná, místy i pohnutá debata roz předla se — zásluhou hrstky příslušníků oppo sice, náležejících do tábora frakce realistick př doplňovacích volhách do výboru. Slova se ujal především dosavadní starosta Z. Ú. S. p. řed. Rašín. Pravil: „Velevážení pán V úrobném prodejl ranní číslo o sobě . . . za S vd polední .. . na zh Vel úllalkéch na venkově ranhí člslo. . . . odpoledni . . . . . . . sh Inserát plašise. hotevé napře Přečplecení a inserty plijímá dmini straoe v Marianské ulici č. a. Tam sachtzají se též ro dake tiskárna a vzpelice Národnich Liati- Riokopisy ze novrsecji
Jakš Rašín Národnich
17 article
kollegové! Je vám známo, že když před čtyřmi roky jsem byl zvolen, nechtěl jsem volby přijatí a že tehda jenom příkazu organisačnímu jsem se podrobil. Ani po uplynulém tříletí nechtěl jsem opětné volby přijati, leč poměry byly silnějšía já tehda, uvoluje se v úřad, mně nabízený, pro- hlásil jsem, že přijímám hodnost starostenskou jen na dobu, pokud úprava platů učitelských ne- bude vyřízena. Jakmile se tak stalo, věren svému slibu, vzdal jsem se své hodnosti a přátelé, já trvám na této své resignaci. Prosím vás, nevolte mne nikdo (Hlučný odpor a volání: Budeme!), kdo je mým přítelem, nebude mne voliti. (Hlasy: Bude!) Zdraví mě jest otřeseno, já potřebuji klidu — prosím vás, nevolte mne! (Pohnutí.) Přédseda p. řed. Tuček: Nám nejde o osobu, nýbrž o organisaci. Jsem opravdu věrným příte- lem kollegy starosty, prohlásil jsem to a mohu přiznati otevřeně, že bychom sotva nalezli ná- hrady v někom jiném. (Bouřlivý souhlas.) Není pro nynější dobu hned tak schopného muže, jenž dovedl by organisaci naši říditi tak, jako ji řídil doposud koll. Rašín. Sami jste včera uznali po- třebu, by kollega starosta vychoval sobě ná- stupce, který ovšem musí býti v poblíží Prahy již vzhledem k mohutnému spojení se sněmem, zemskou školní radou, úřady atd. Nebylo by většího hříchu organisačního, než kdybychom uvedli organisaci naši do poměrů takových, že by se nám musila shroutiti pro nedostatek sta- rosty. Prosím, by kollega setrval v hodnosti svě, třeba i po dobu nejkratší, ale do té doby, které je zapotřebí, by nám vyehoval vhodného ná- stupce. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Tuček Rašín Praha
18 article
Na tribunu vystupuje potom hlavní mluvč realistické opposice, uč. p. Václav Černý z Ná- choda, který, nahlížeje do připraveného kon- ceptu, shrnuje na hlavu odstupujícího starosty nekonečnou řadu výtek. Za hlučného arciť, na- mnoze i bouřlivého odporu, obrovské většiny shromážděného učitelstva. Prohlašuje především, že opposice s kandidaturou p. Rašínovou nesou- hlasí proto, poněvadž prý mezi jeho slovy činy zeje propasť. Řed. p. Rašín prý resignoval jen na oko, protože prý funkce své nesložil dle stanov do rukou svého náměstka, což prý je neupřímnou hrou s učitelstvem. (Bouřlivý odpor a projevy nevole.) Jednání starostovo není prý důstojné. (Opětný, hlučný odpor.) Aby se prý dostal ku Praze, kandidoval prý jako mladočeský poslance a „Český Učitel“ prý byl krajně benevo- lentním k mladočešství a celé vedení prý ne- nalezlo ani slova k odsouzení nepokrokového mladočešství, ba i loňská schůze prý vyzněla jako projev pro mladočešství. Když prý však p. Rašínovi nezdařily se jeho plány, nastal prý obrat v mladočešství, které do té chvíle bylo ži- veno a trpěno a pod jehož vlajkou šlo se při po- sledních volbách zemských do boje, mělo býti prý najednou vytrhováno do posledních kořínků.
Černá Rašínův Rašín Ná Praha
19 article
Patrno prý, že tu nešlo o zásady, nýbrž o určitou ješilnost: koll. Rašín vystoupil prý sice osten- tativně z Národní rady, ale všeobecně je prý známo, že tam se na pouhé požádání zase vrátil, ač prý bylo věcí cti učitelstva, by se tam nevracel pod žádnou záminkou. (Odpor.) Vytrhování ko- řínků mladočešství prý zůstalo na papíře, zato prý však nesprávnými útoky a umlčováním ni- čeny sympatie učitelstva ke stranám mladším, pokrokovým, ač jedině tyto upřímně smýšlejía pracují s ním o dosažení hmotných a kultur- ních požadavkův učitelstva. (Bouřlivý, dlouho- trvající odpor.) Řed. Rašín prý kromě toho na- vštěvoval vikáře v Kobylisích (1!), žádaje ho o protekci jako reservní důstojník a slibuje, že pokrotí socialisty. (Hlučný odpor a volání: T jsou osobní nájezdy ! Konee ! Konec !) Za tčchto
Rašín Konee Kobylisy
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O právo varu. Ze starých zápisků chrudimských. Podává Alois Klaus. V Chrudimi v dobách nejstarších připra rováno pivo v mnohých domácnostech jak sel ských tak městských. Později, když se ve měste rozmohl průmysl i obehod, mnozí z řemeslníků zanechali svých původních řemesel, dělajíce to liko slady a vaříce pivo. Však roku 1308, kdy nadána Chrudim výsadou, že na míli cesty od města nesměl býti hostinec, potáhli Chrudimšti právo pivo vařiti toliko na sebe, zakazujíce okolí jeho výrobu. Pivo vařiti směl, kdo mělv Chrudimi dům a těch bylo ve věku XV. 110. Leč záhy jali se vařiti pivo i majítelé do mů nových, zvláště na předměstí. Starousedlí po čali jim toho zakazovati. Leč předměstšti tehdejších dobách bouřlivých zákazu sobě ne- všímali. I vznesena r. 1435 pře na purkmistra konšely měsla Prahy Pražští dne 14. února r. 1435 odpovídají Chrudimským, že předměstští smějí sobě vařiti piv toliko dvakráte do roka a to ke své potřebě jen v městských pivovarech v půstě a ve žních Z milosti mohou Chrudimští povoliti ještě jednu lhůtu a to prvý týden v adventu. Dále přikazuj Pražští, že kotliny a pánve před městem musl býti ihned zrušeny a ten, kdo by se zpečoval, že musí státi osobně před právem pražským. O dva roky později, t. j. r. 1437, podobný spor veden byl v Heřmanově Městci, kde vaří vali pivo i podruzi, čehož ovšem majitelé domů strpěti nemohli a nechtěli. I vznesli stížnost na pána Heřmanova Městce, Jana Hertvíka z Ru- sínova, známého husitského válečníka. Hertvík, vyslyšev žalobu majitelů domů na podruhy, po- volal k sobě na Lichnici, kde bydlel, »lidi sla- rožitné« a vyptával se jich, jak bývalo za časo dávných. Když tito dosvědčili, že podruzi v Heřmanově Městci nikdy piv nevařili, zakázal Hertvik podruhům pivo vařiti.
Klaus Chrudimšť Hertvík Chrudim Praha Heřmanův Městec Lichnice Heřmanův Městec
21 article
Praví o tom kniha městecká: »I tak naj- prve opatrný Vítek Vlk a Mléčko vyznali sú se podruzi, aby vařili a toho sobě sú nemohli do- vésti, a tak sů sobě museli kupovati domy; potom pak Jan Konečník přislůpiv, vyznal, že jemu jest vědomo, řka, že za pana Chustníka, za pana Škopka, pana Turgovce a za pana Ja- roslava i za pana Jana z Opočna pokůšeli su se podruzi, aby vařili a nedopustili sů ti svrchu psaní, by podruzi vařili, leč by sobě domy ku- povali.« Leč Chrudimským brzo naskytla se nesnát nová. Záležela v tom, že se jim nedostávalo vody. Poměrně nejlépe pivovaru bylo, který mě blízko studeň. Nedostatek odstraněn ve čtvrtek po sv Lucii r. 1463, kdy měšťané smluvili s Ondrá čkem z Hradce stavbu vodovodu jak na rynk před kostel, tak do všech pivovarů ve městě Vyjednávání vedl Jan Bezchlebě, ty časy chru- dimský purkmistr. Ondráček za kopání struh i jich zasypání, za rubání lesa a trub vrtán měl smluveno 260 kop gr., 10 beček piva,4 korce žita, korec hrachu a něco slaniny. A když vodu do pivovaru dovedl, měl bráti požítky o času dovedení až do Vánoc nejprve příštích. Chrudimští ke stavbě dodali železo, hřidel dříví k vodním kolům . . . Předměstšti těžce nesli, že zrušiti musili veškeré pánve, ale proto přece zcela živnosti svých se nevzdali. Spojili se v sladovnický cech a jalí se pilně dělati slady a čile s nimi obchodovati jak ve městě tak v okolí. Násle dek byl, že leckde v okoli na stateích zřízeny pivovary, jež odebírajíce slady od chrudimských sladovníků, samy pivo vařily, čímž vývoz piva z města do okolí znamenitě se umenšil.
Vlk Mléčka Jan Škopek Turgovec Lucius Jan Bezchleba Ondráček Opočno Hradec korec
22 article
Pravováreční měšťané chrudimští vidouce se opět zkráceni, stěžovali sobě králi Vladisla- vovi. Král Vladislav v pátek před sv. Miku- lášem r. 1493, sídle tehdy v Budíně, rozhodl tak, že mají měšťané sladovníkům od sladu pšeničního dávati a platiti po 6 gr. Za to ale nemají sladovníci pšenice ke sladu kupovati, b ani z vlastních pšenic nemají slady prodávati, Jich právo jest jen ječmeny kupovati a proi tomu měšťané býti nemají. Kdo by proti tomu byl, trestán býti má. Spor byl tedy šťastně vybojován, leč ná sledky čilých obchodů přec jen zůstaly — pivo vary v okolí města. A stále jich přibývalo. B někteří šlechtici jali se nejen stavěti pivovary zcela u města, ale zřizovali i krěmy na svýcl statcích s rozkazem, že jiné pivo v nich pro dáváno býti nesmí než domácí. Mezi takov patřil zvláště Sigmund Šárovec ze Šarova, ma jitel Slatiňan. Chrudimšti stěžovali sobě na Šarovce, o- volávajíce se, že Jeho Milost král ráčil je ob- darovati výsadou, dle kleré na míli cesty okolo města pivo bílé ani které jiné vystavováno být nemá než v Chrudimi. Šarovec namítal, že jes zeman svobodný a že výsada jeho zajisté ne čelí proti jich svobodě. Pání a vladykové dal Šarovcovi nálezem ze dne 1. června r. 1493 za .právo. Dědictví pánů i zemanů jest prý svobodné a z té příčiny, co se šenkování vaření piva dotýče, prý při starodávných zv cích zůstávají. Rozhodnutí dáno do zemských desk a pu blikováno, že svoboda a právo šlechty stojí nad právem městským. Pivovarnictví v městech pod danských bylo úplně tím zničeno a ve městech královských značně pokleslo.
Mika Šárovec Šarův Budín Slatiňany Chrudim Královský Vladislav Vladislov
23 article
Rozmach panských pivovarů měl v zápět zánik mnohých městských. Drahá pivovarská pánev, nákladně vydržování nádobí a při tom malý odbyt, přimělo mnohé pravovárečníky chru- dimské k tomu, že se jich několik shodlo vařili jeden po druhém v pivovaru jednom ostatní zrušivše. Takových pivovarů připomíná se v Chrudimi počátkem věku XVI. šest. Měly různé ceny. Tak Gregorův, jejž kou pil Daniel, syn Jiřikův, koncem věku XVI ceněn za 715 kop gr., pivovar Kupcovský r. 1602 se vším nádobím, k várce potřebným. prodán byl Šimonu Pivničkovi Janem Trnkou za 800 kop a pivovar Šichův r. 1615 koupi Samuel Kuchynka od Jana Felixa za 1500 kop Ve věku XVII, kleslo pivovarnietví v Chru dimi tak, že ani 4 měšťané várku nemohli pod niknouti. R. 1651, v úterý po nalezení sv Kříže, v celém městě až na kapucínský klášte bilého piva nebylo. Toho roku noclehovala ve městě Jeho knížecí Milost, kardinál z Harrachů. arcibiskup pražský, jeda na své statky do města Chrasti. Páni radní chtěli pana kardinála uetít bílým pivem, leč shledalo se, že ho v měste není až na malé množství v klášteře kapucí ském. Za to v okolí byla pivovarů řada patrná Mnozí z majitelů zakazovali poddaným v zili do měst na trh obill.
Gregorův Daniel Jiřikův Pivnička Trnka Šichův Kuchynka Jan Felix Chrudim Chr Harrach Chrast
24 article
Při tomto stavu věci ještě nejlépe se vedl sladovníkům. Vedliť oni se šlechtickými pivovary časté obchody, což bývalo zhusta na úkon pravovárečníků. Dle usnesení rady a obce chru- dimské nesměli sladovníci pšenici kupovati sladů pšeničných ze svých sladoven neprodá- vati, méně než 12 koreů pšenice nesladovati vše, co by na slady jim od sousedů dáno, měli zúplna odvésti. Když by sedláci, forberečnícii jiní přespolní lidé pšenice přivezli, aby je dříve nepřijímali, pokud by osoba od p. purkmistra vyslaná neohledala a kolik korců bylo přivezeno nezapsala. K usnesení vedly asi mnohé krádeže, které v Chrudimi v sladovnách se dály. O těch do vídáme se zvláště z vyznání Anny Chodoucké, sousedky chrudimské, která dána v pátek pře květnou neděli r. 1548 v Pardubielch na trá- pení, kdež také konec svůj vzala a jest za živa zahrabána a kolem probita. Chodoucká vyznala, že Šimon, chrudimský sladovník, prodal jí kra- dený pšeničný slad. Bylo ho 12 korců po4 věrtelích a ona slíbila mu zaň 6 kop, nedala však nic a on ji nesměl upomínati. Ba na konee ji ještě prosil, aby to na něj nepověděla. Týž Šimon prý lidem stále slady krade a prodává je nejvíce Kateřině, dceři Kytliřové, která jest v Městci. Od doby Ferdinandovy musili z každé várky platiti nákladníci piva zeměpanskou daň.
Anna Chodoucký Šimon Kateřina Kytliřová Ferdinandův Chrudim Pardubiel Městec korec
25 article
Ta ještě r. 1637 činila ze sudu 14 kr., však r. 1643 z pánve pivovarní, na které se najed nou 12 sudů piva uvařiti mohlo, 18 zl. z každého dalšího sudu při větší pánvi po 113 zl. Po r. 1646 platilo se ze sudu 1 zlatý rýnský. Jen pohořalým bývalo posudné na několik let sleveno. Tak r. 1537 oznamuje Ferdinand Chrudimským, že jsou některé osoby toho roku ohněm za své vzaly a proto že pro snadnějšt vystavění domů svých od toho roku žádný z domu ani posudného z piva aby neplatil. Aby přijem z pivovarů byl větší, kupoval Chrudimšti okolní statky a nutili své poddane pivo jen z jejich pivovarů odebírati. Toté činila okolní šlechta. Již r. 1597 všichni šen- kýři na zboží morašickém přísně nakázáno mělí aby brali pivo toliko v pivovaře morašickém. Kdo by odjinud pivo bral, ten z každého sudu musil platiti 1 kopu pokuty. Mandát Frant. Hypp. Euseb., hraběnky Berkové, platný pro poddané panství slatinanského, rosického rychmburského, praví: »Zapovídá se všem pod- daným a přísně poroučí, aby žádný na ceizi grunty do krěmy nechodil, ani odjinud piva domů buď k posvícení, svatebnímu veseli, též k masopustu nenosil a nositi nedal, nýbrž po- třebu svou z pivovaru a krčem mých bral, čemž jestli usvědčen bude, pokaždé 4 kop míš. propadnouti a nad to výš dvě neděle vězení seděti má !« Krčmář kterýkoliv odjinud, buď z měst neb z jiných pivovarův pivo by bral a v tom postižen byl, to pivo jemu pobráno býti a o kolikráte koliv toho by se dopustil, pokaždé bečku soli na zámek pokutu dáti má.
Ferdinand chrudimský František Berek Krčmář
26 article
Podobně vedli sobě i Chrudimští. Tak r. 1736 12. Juni předstoupili někteří právová- rečníci do místa radního a pravili, kterak vče- rejšího dne natrefili půl vědra medlešického piva u Šebestlána Snilipousa, kteréhož sestra Anna pintu po 4 gr šenkovala a žádali, by ona, jak sneseno, 10 kopami grošů vytrestána byla. Anna Smilipousová jsoue do rady povolána, při- znala se, že prodala panu Karlovi Režnému 11% pínty piva a Vangerovému synu půl pinty téhož medlešického piva, avšak že jí k tomu přinutila veliká nouze a žádala, aby jí toho tenkráte prominuto bylo. Páni radní tehdy uznali, že sice Anna za- časté přespolní piva mívá a je proti zápovědi šenkuje, poněvadž se ale veliká chudoba uní visiruje, proto na místě 10 kop pokuty, arestuje se třídením vězením v rathouze A brzo na to pan Jiří Egerman, kontr- buční, podal do místa radního spis, ve kterém oznamuje, že pro nedostatek drobného nádob na svůj deputát žádného piva z obecního pivo- váru dostati nemohl a z hospody částo pivo míchané, často z mála dostával. A ježto jest náchylen ke kamenu a často na svém zdravi škodu trpěl, koupil sobě vědro piva ku své po-
Jun Anna pinta Smilipousová Anna Egerman Karel Režný