2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. dubna 1913. číslo 107.
4
article
Odesse, Kazani. Z Petrohradu pojedou řečníci
do míst, kde nemají řečníků vlastních. V čelo
této agitace postavilo se mnoho poslanců
hosudarstvenné dumy.
Pro poslední „slovanský oběd“ v Petro-
hradě došlo k svolání čestného soudu hosu-
darstvenné dumy. Posl. Savenko, jeden z řeč-
níků na tom banketu, obvínil posl. Vladimíra
N. Lvova, že učinil min. předs. Kokovcovu
nepravdivé udání, jakoby na banketu byly
bývaly proneseny některé pobuřující řeči
Všichni řečníci v listech dokazují, že v ře-
čech jejich nic pobuřujícího nebylo.
Za předsedu čestného soudu zvolen posl
S. T. Varun-Sekret.
Komitét pro pořádání „slovanských obě-
dů“ v Petrohradě ovšem na sobě nechce ne-
chati nárok, že svolával schůze buřičů. Proto
uveřejňuje v listech, jak vznikl a pracoval.
Organisátoři chtěli, aby na hostinách zastou-
peny byly všechny strany, a proto mezí ni-
mi vyhledávali muže, kterým slovanská my-
šlenka není lhostejna. Tak byli získáni, že
vstoupili do komitétu: M. M. Kovalevský, N.
A. Chomjakov, A. I. Gučkov, V. A. Makla-
kov, N. N. Lvov, Vladimír Nikolajevič Lvov,
akademik V. M. Bechtěrev, hr. D. A. Olsuí-
jev, M. P. Čubinský a j. Komitét se staral
o řečníky, připravoval resoluce a telegramy.
Posl
Savenko
N Lvov
Kokovcův
S T Varuna
M M Kovalevský
N A Chomjakov
I Gučkov
Makl
N N
Nikolajevič Lvov
Bechtěrev
Olsuum
Čubinský
Odessa
Kazaň
Petrohrad
Petra
Lvov
5
article
Řečníci se hojně přihlašovali, i po telegrafu,
a vyjadřovali horoucí sympatie pro věc. Mezi
nimi byl také Vladimír Nikolajevič Lvov,
jenž se dostavil do komitétu, zúčastnil se
redakce resoluce posledního banketu. V ko-
mitétu navrhl některé změny resoluce, jež
byly přijaty a resoluce předělána ve smyslu
Vladimíra Nikolajeviče Lvova a při jeho úča-
stenství. Není pravda, že se V. N. Lvov proti
resoluci ohradil a s ní nesouhlasil. Z banketu
odešel po přijetí resoluce. To vše mu nebrá-
nilo, že po banketě šířil pověsti o buřičských
a protidynastických řečech a nájezdech, tam
učiněných. Pořadatelé prohlašují: Rozhodně
tvrdíme před tváří všeho Ruska i Slovanstva
což mohou potvrditi všichni ostatní účastníci
že řeči všech řečníků na 4. banketě byly pro-
niknuty horoucím ruským i slovanským vla-
stenectvím: řečníci kritisovali protislovan-
skou politiku vlády, ale úplně ji oddělovali
od osoby mocnářovy. Komu a za jakým úče-
lem bylo třeba v tuto osudnou chvíli v ději-
nách Slovanstva oklevetit projevy sympati
ruské společnosti k Slovanům, projevy plné
Nikolajevič Lvov
Lvov
Rusko
6
article
vlastenecké čistoty, nemůžeme zjistiti, nema-
jíce k tomu materiálné možnosti. Ale pomíje-
jíce osobnou urážku, jež nám učiněna kleve-
tou, hluboce litujeme, že všemu slovanskému
hnutí v Rusku zasazena citelná rána, a vy-
zýváme ruské obecenstvo, aby bez ohledu na
klevety a překážky jako dosud všemi záko-
nitými způsoby hájilo zájmy slovanského vě-
domí Ruska. Řeči, pronesené na 3. a 4. slo-
vanském banketě, budou vytištěny a dány do
prodeje, aby se každý mohl přesvědčiti o po-
vaze klevety. To již uznává i vláda, jež
nebude překážeti pátému slovanské-
mu banketu, svolanému na Boží hod veli-
konoční.
Výstraha M. A. Suvorinu.
„Golosu Moskvy“ oznamují ze spolehli-
vého pramene, že „osobnost vládě blízká sou-
kromě varovala vydavatele „Nového Vre-
mene“ M. A. Suvorina, aby nedal ve svém
listě psáti tak ostře proti ruské zahraničné
politice, sice že zahraničný ministr požádá
vládu, aby list i jej. M. A. Suvorina, jako
zodpovědného redaktora pronásledovala po-
kutami a jinými způsoby až do vyhoštění
z Petrohradu.
Suvorin
Golos
Rusko
Moskva
Petrohrad
7
article
Proti polskému jazyku.
Proti polskému jazyku.
V hosudarstvenné radě jednalo se ve středuo
městské samosprávě v království Polském. Osnova
zákona projednává se již třetí rok, trvalo to dlou-
ho, než ji vyřídila duma, potom ležela dlouhov
hosudarstvenné radě a tam na začátku vítězné vál-
ky jihoslovanské byla odkázána komisi, aby zá-
kon, na který Poláci s napětím čekají, nestal se
tak brzy skutkem. Konečně i komise vykonala své
práce, seškrtala všechna zlepšení, která nový zá-
kon o městské samosprávě měl vykazovat proti
dosavadnímu samosprávnému zákonu z r. 1892.
platnému ve vlastním Rusku. Komisi záleželo na
tom, aby i v tom ohledu království Polské bylo
„rovnoprávno“, ačkoli sama vláda uznává nedo-
statečnost nynějšího zákona a pracuje o reformě
městské samoprávy. Komise přijala za zá-
klad zastaralý zákon z r. 1892, jenže vzhledem na
místní poměry zavedla tři kurie: 1. pro ruské, 2.
pro židovské a 3. pro ostatní obyvatelstvo. Ze
strachu před demokratisací městského zastupitel-
stva komise povýšila census nájemníků, sesílila
dozor vládní v tom směru, že administrace má
Polák
Rusko
8
article
právo přihlížet nejen k zákonnosti, nýbrž ik
účelnosti usnesení se stanoviska státních záj-
mů. Jazyková otázka byla řešena tak, že k ro-
kování na radnici vedle povinného ruského při-
pouští se i místní jazyky, ale předseda podle přá-
ní má výklad, učiněný jiným jazykem, opakovati
ruský. Ačkoli návrhy komise podslatně mění vlád-
ni předlohu, vypracovanou ještě za Stolypina.
vládní mluvčí prohlásil, že vláda přijímá návrh
zvláštní komise.
Za debaty v hosudarstvenné radě přišlo
ostrým sporům o jazyk na radnicích. Členové pra-
vice, Stišinskij. Hurko, byli proti připuštění pol-
ského jazyka jako jazyka úřadního vedle ruského.
„V Rusku jest jen jeden stát — stát ruský — mlu-
vil Stišinskij — proto i v institucích zemskýcha
městských, na roveň se státními, má býti připu-
štěn jen státní jazyk ruský. Budou-li se konati
porady také polsky, v jaké situaci budou městští
radní Rusové?“ Podobně mluvil i vynikající účast-
ník slovanských banketů petrohradských, Hurko.
který prohlásil zásadu, že druhé jazyky kromě
jazyka státního mohou býti připuštěny pouze
soukromém životě, ale ne ve veřejných institucích.
Polákům, dokud nebude to krajně autno, netřeba
dělat žádných milostí, poněvadž Poláci jazyko-
vými ústupky beztak se neuspokojí.
Stolypin
Hurka
Rus
Polák
Rusko
9
article
Jsou to názory, které v době všeobecného
rozmachu slovanské myšlenky, v době, kdy něme-
cký kancléř tak jasně ukázal na německý cíl v boji
proti Slovanstvu, v ústech ruských zdají se téměř
nepochopitelnými. Ruští konservativci opětně do-
kazují, že ve své strannické úzkoprsosti nic ze
svých špatných zvyků nezapomněli o ničemu se
nové historie nenaučili. Lidé takového smýšleni
měli by mít aspoň tolik studu, aby nechodili na
slovanské manifestace, poněvadž my ostatní Slo-
vané musíme se zardívat hanbou, když čteme ře-
či podobného rázu, jako byla řeč Hurkova, člena
komitétu slovanských banketůl Oč výše se stano-
viska slovanských a ruských zájmů stojí od-
nvěď polského řečníka, Šebeky, když pravil:
„Soudím, že není v zájmu Ruska, zvláště v této
chvili, vytvořit takové existenční podmínky pro
polské obyvatelstvo v kraji od věků polském, kte-
ré by oddálily je od myšlenky, že jeho lepší bu-
doucnost spočívá ve svazku se státem ruským.
z nás, kteří hluboko věří v tuto ideu, považují za
svou povinnost varovat hosudarstvennou radua
prosit ji o pomoc při šíření této ideje v polském
lidu. Má to velký význam zvláště se zřetelem na
nynější politické události, které zachmuřily evrop-
ský horizont.
Hosudarstvenná rada nyní jedná o jednotli-
vých paragrafech předlohy: doufejme, že snahy
Stišinských a Hurků budou při té příležitosti zma-
řeny.
Hurkův
Hurka
Rusko
Hosudarstvenná rada
Stišinský
10
article
špinavé prádlo v říšském sněmu
německém a v pruské sněmovně.
Rozpočtová debata v německém říšském sně-
mu vynesla na povrch mnohé věci, velmi nepří-
jemné oficiálním kruhům. Uvedena opět na pře-
třes otázka přípuštění židů k hodnosti
důstojnické, jak žádají liberálové, čemuž
však se důstojnický sbor houževnatě vzpírá, mlu-
vilo se zase jako každoročně o týrání vojáků
a uváděny drastické případy, ba vysloveno přímo,
že jistý počet poddůstojníků jsou sadisté, kteří by
měli býti střeženi. Ministr vojenství generál
Heeringen žádal při tom říšský sněm, aby nepral
před cizinou špinavé prádlo armády.
Ale špinavého prádla bylo vytaženo ještě ví-
ce. Poslanec dr. Liebknecht podal velmi zajímavý
materiál o rejdech interesentů na zbrojení. Předlo-
žil dopis Německé továrny na zbraně a náboje.
adresovaný jejímu francouzskému zástupci, v němž
mu byl dán pokyn, aby dal, pokud možno, do „Fi-
dara“ nepravdivé zprávy o francour
ském zbrojení. Účelem toho bylo ovšem způ-
sobiti na základě těchto nepravdivých zpráv v Ně-
mecku náladu pro nové zbrojení.
Ještě povážlivější bylo, co dr. Liebknecht
odhalil o tajné berlínské agentuře fir-
my Kruppovy, jejíž majitelé, jak známo, se tě-
ší zvláštní přízní císaře Viléma. Tato agentura svá-
děla systematicky vojenské zřízence ku prozrazo-
vání vojenských tajemství. V čele této agentury
stál bývalý ohněstrůjce Brand. Na oznámení posl.
Liebknechta zakročil ministr vojenství a jak sám
musil příznati, jde o jednoho subalterního úřadní-
ka a několik šikovatelů, kteří byli vzati do vyše-
třování. Ministr vojenství prohlásil, že neběželo
prozrazení vojenských tajemství, nýbrž jen o poru-
šení vojenské služební povinnosti a dosud prý ne-
ní zjištěno, zdali a pokud je v této záležitosti
zúčastněno ředitelství firmy Kruppovy. Ministr šl.
Heeringen
doktor
Liebknecht
Kruppův
Vilém
Brand
11
article
Heeringen snažil se ostatně seslabiti útoky Lieb-
knechtovy velkou chválou výkonů Kruppových
zájmu německého dělostřelectva, ale sám konser-
vativní šl. Putlitz musil doznati, že sociálně-de-
mokratická odhalení jsou neobyčejně trapná.
Nejchoulostivější prádlo však bylo namočeno
v rozpočtové debatě poslanecké sněmovny pruské
poznámkami o aféře zakoupení členstv
pans ké sněmovny pruské. Dr. Liebknecht
uvedl, že šl. Birkner dostal místo a hlas v panské
sněmovně v uznání svého vlasteneckého smýšlení
Dosud se myslilo, že toto vlastenecké smýšlení zá-
leželo v darování statku vysoké osobnosti, již řeč-
ník nechce jmenovati. Zatím se zvědělo, že nejde
o darování, nýbrž o koupi. Je po ruce list, z něho
vysvílá, že šl. Birknerovi bylo v kupní smlotě
připověděno splnění jistých přání, takže udělení
místa v panské sněmovně náleželo k podmínkám
koupě. Tím je tedy dokázáno, že místo v panské
sněmovně bylo koupeno.
Řeč Liebknechtova byla provázena velkým
nepokojem na pravici, předseda hrabě Schwerin-
Löwitz žádal řečníka, aby jednání Jeho Ve-
ličenstva císaře nekritisoval tako-
vým způsobem, jak učinil, třikráte jej vo-
lal k pořádku a na konec mu bylo odňato slovo ...
Lieb
Kruppův
Putlitz
doktor
Liebknecht
Birkner
Liebknechtův
Schwerin
poslanecký sněmovna
12
article
Politická stávka v Belgií.
Ježto včera připojili se ke stávce také sazeč
a tiskaři, kteří jsou členy velkého typografického
svazu bruselského, jsou všechny bruselské listy
kromě několika klerikálních, které pracují s ne-
členy svazu, nuceny přestati pravidelně vycházeti
Stálý vzrůst stávky a podivuhodný klid i rozhod-
nost stávkujících spolu s průběhem jednání ve sně-
movně za posledních dnů, kde byl kabinet prudce
napadán, neminuly se s účinkem, takže vláda
Brocquevillova demonstruje formální demissi. Apel
liberálního vůdce Wassona v páteční schůzi sně-
movny, aby vláda přijala ruku, kterou jí oposice
nabízí ke smíru a přeružením schůzí dala stranám
příležitost k novému vyjednávání, neměl ovšem
výsledku, neboť sociální demokraté odmítli toto
přání, stejně jako klerikální většina, a příští schů-
ze sněmovny stanovena na úterek.
Liberálové dále navrhli, aby se sociální demo-
kraté spokojili s dosazením komise, která by se
zabývala nejprve reformou volebního systemu do
obecních a provinciálních zastupitelstev s urče-
ním, že výsledků má býti použito také pro volby
do parlamentu, o čemž má země rozhodnouti v nej-
bližších volbách. Tato formule by se srovnával
s posledním prohlášením ministerského předsedy
Záleží nyní na tom, bude-li prohlášení, které
vláda v úterý v tomto směru učiní, uspokojivé, aby
se socialisté odhodlali stávku ukončiti.
Apel
Belgie
13
article
Z Bruselu, 19. dubna. (K. k.) V Gentu byl
konstatován dnes dopoledne v přádelnách bavlny
a lnu zřejmý přírostek pracujících. V Bruselu na-
proti tomu přírostek tisíc stávkujících, kteří se
hlavně rekrutují z výroby prádla a konfekce.
V okolí Lutychu došlo prý k různým útokům na
dělníky, ochotné ku prácí. Na kolejich jedné
malodráhy nalezen trám, který mohl způsobiti
neštěstí.
Z Bruselu, 19. dubna. „Petit Bleu“ oznamuje
že ministerstvo podalo dnes králi demisi, kter
však vzhledem na nutné projednávání branného
zákona nebyla přijata. Rozhodně jest však posta-
vení ministerstva vážně otřeseno. Odpoledne ko-
nala se ministerská rada, která schválila
jednomyslně usmiřující deklaraci. Lež po-
chybuje se, že extremně radikální frakce tuto de-
klaraci přijme. Pak je ovšem ministerská krise
nevyhnutelna.
Petit Bleu
Brusel
Gent
Lutych
14
article
J. E. posl. dr. Fořt o poměrech
J. E. posl. dr. Fořt o poměrech
na sněmu království Českého
16
article
Řečník líčí na to podstatu onoho tak zva-
ného „posledního pokusu“, jejž chystá před-
seda ministerský, zamýšleje vstoupiti ve styl
se zástupci poslaneckých svazů sněmovních.
českého i německého. Dle doslechu jedná prý
se o to, aby umožněno bylo jakés „předchozí“
zasedání sněmu, v němž by se vyřídilo roz-
počtové provisorium, pivní dávka, zvýšen
přirážek, indemnita a drahotní jen přídavek
učitelstvu a za to by se se strany české po-
volily anticipando jisté koncese v oboru zem-
ského zřízení. Řečník vzpomíná podstatya
průběhu celého dosavadního smiřování od
podzimku r. 1911, rozbírá obsah pověstného
junktim, jež při sdělení pracovního programu
mezi zřízením zemským a otázkou jazykovou
bylo stanoveno, líčí podstatu dohody, jež v pří-
čině zemského zřízení po dlouhé námaze 19
července loňského roku byla docílena a do-
vozuje, že Němci to jsou, kteří dotče-
ného junktim dosud nedodrželi
Němec
17
article
V otázce jazykové leží dnes ohnisko celé
krise. Řečník za obecného souhlasu poslu-
chačstva rozbírá důvody, pro které jest nemy-
slitelno, aby se strany české od zása-
dy rovnoprávnosti bylo upuště-
no, menšiny byly obětovány a Čech
ve vlastní domovíně stlačen byl na stupeň ži-
vlu druhořadého. Vláda sama to byla, která
známými činy Hochenburgrovými navalila
největší překážky do cesty. Stěžejný bo
krise leží dnes tedy v otázce, co
platí v Rakousku víc: zda jasné
znění zákona či čirá zvůle něme-
ckých soudců, vypuzujících če-
štinu z třetiny země, posloucha-
jících v tom rozkazu německéh
Volksratu a podporovaných sa-
mým ministrem Hochenburgremz
Jest tedy nemyslitelno, že by Češi od junktim
mohli upustiti a dávati ze zemského zřízení
Němcům nějaké zálohy, neboť každým ta-
kovýmto činem by se odstraněn
anarchie ve věcech jazykových
oddálilo a každý, byť i částečný
úspěch obstrukce, byl by jen pre-
mií a povzbuzením k dalšímu je-
ště úpornějšímu její pokračová-
níl (Všeobecný souhlas.)
Čo
Čech
Němec
Rakousko
18
article
Podav resumé svých, půl druhé hodiny
trvajících vývodů, končí řečník as těmito slo-
vy: Poměry jsou vysoce vážné. Čeští po
slanci vykonali, co bylo v jejich silách a co
bylo jejich povinností. Nyní nechať tedy ko-
nečně chopí se slova vláda. Povinností její
jest setrvat na půdě ústavní a zdržeti se vše-
ho, co by značilo, že celý kabinet jes
vlastně solidárním s obstruke
sněmovní. Nejbližší dnové ukáží, jak vláda
povinnosti své dostojí a čeští poslanci zařídí
dle toho své kroky. Nechci v té příčině pro-
rokovat pranic. Pouze jedné tužbě chci dáti
výraz, vroucí to tužbě, aby rozvaděné, stran-
nickou vášní roztříštěné a tedy seslabené
šiky české v nynější těžké době aspoň v jed-
nom pojítku se sešly a aby pojítkem tím
bylo probuzené české svědomí
z něhož by vytryskl povel: všichní češt
mužové na palubu ke společné obran
proti úhonám ohrozujícím nikoli strany, nýbrž
celek národa! (Výborně! Bouřlivý všeobecný
potlesk a pochvala.)
19
title
Veřejná schůze voličů v Lysé
Lysá
20
article
nad Labem.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
V pátek dne 18. t. m. konala se v Lysé n. Lab
veřejná schůze voličská, na níž promluvi
o finančních předlohách poslanec XXI. volební sku-
piny Dr. Tobolka.
Schůze, která konala se ve velkém sále hotel
„U nádraží“, byla neobyčejně četně navštíven
stoupenci všech politických stran a celý její rá
dosvědčil, že úroveň politických schůzí a politi-
ckého vzdělání se stále víc a více v Čechách zlep-
šuje.
Schůzi zahájil jménem svolavatelů p. H er-
mann, který dal zvoliti předsedníctvo, v něm
se nalézali stoupenci všech velkých politických
stran českých. V předsednictvu zasedali pp. Kare
Novotný, Cuc, Hermann, jako zapisovate
p. Bendl.
doktor
Tobolka
Kare Novotná
Cuc
Hermann
Bendl
Lysá
U nádraží
Čechy
H ermann
21
article
Posl. dr. Tobolka,
Posl
doktor
Tobolka
22
article
uvítán byv potleskem, započal svůj výklad o fi-
nančních předlohách, spočívající na bohatém stati-
stickém materialu. Ukázal, jak před rokem 189
vydání státu stoupala neúměrně proti příjmům, jal
stát se zadlužil a jak nepatrné byly nové příjmy
které od r. 1896 byly mu poskytnuty. Dotkl se otáz-
ky, zda jest v zájmu samého státu, aby na mysl
měl sanaci zemských financí, které právě tak,a
snad větší měrou nežli finance státní, potřebuj
sanace. Zvláště na zemích koruny České ukázal
jak potřeby těchto zemí od r. 1905 počínaje stou-
pají, nejvíce na Moravě, pak ve Slezsku a nejméně
v Čechách, kde okolnost tato vysvětlitelna jest tím
že rozpočty, které se sestavovaly, byly rozpočty
obstrukční.
Velké deficity, když by se nejednalo ani o úpra-
vu platá učitelských, zemí koruny České daly by
se odstraniti zvýšením zemských přirážek jen velice
těžko, poněvadž na Moravě musila by přirážka
ze 67% stoupnouti až na 120% a v Čechách pak b
při hladovém rozpočtu obstrukčním stoupla o 34
Vláda na sanace financí státních pomýšlela jižr
1908. První lidový parlament neprovedl žádnou fi-
nanční reformu. Teprve druhá lidová sněmovna pu-
stila se do řešení otázek finančních. Donutila
k tomu jednak nouze zemských financí, jednak od-
hlasování služební pragmatiky pro státní zaměst-
nance. Velký finanční plán nová sněmovna neře-
šila a neřeší, nýbrž jen ve smyslu návrhu posl
Steinwendra z prosince r. 1912 malý finanční plán
a to osobní daň z příjmů, daň tantiemovou, daň
kořalky a otázku údělů zemím, k čemuž výbor fi-
nanční sám přidal předlohy o dani totalisa terské
a o daní ze šumivých vín.
Morava
Slezsko
Čechy
23
article
Posl. dr. Tobolka probral předlohu o dan
z kořalky, ukázal na její ustanovení a zmínil s
o výnosu této daně lihové pro země, zvláště pak
pro království České. Upozornil zvláště na to, ž
tím, že úděly se nebudou činiti jen dle konsumu
nýbrž částečně i dle klíče obyvatelstva, královstv
České est ve velké výhodě. Bohužel tento klič pr
Moravu a Slezsko nepřinese takovýchto výsledká
jako pro Čechy.
Při této příležitosti řečník pojednal o údělu
osobní daně z příjmu, a na konkretních případec
naznačil výhody i nevýhody, jaké předloha o osobn
dani z příjmu přinese proti zákonu z 25. říjne
1896. Snaha poslanců proti stanovisku vládnímu
které hájilo jen zájem fisku dňového, byla, aby
těm, kdož jsou daňově povinní a náležejí k nej
Posl
doktor
Tobolka
Morava
Slezsko
Čechy
Český est
24
article
nižším stupňům daňovým, byly poskytnuty při i
zení ukládacím a trestním různé výhody a úlevy
a dále aby poplatníci proti přehmatům finančnícl
úřadů byli náležitě chráněni.
Osobní daň z příjmů v novém zákoně neopu
stila sociální hlediska v otázce finanční a stíhán
ty, kdo jsou finančně slabší, nýbrž ty, kdo jsou
finančně silni. Až do příjmů 10.000 K nebude sazba
berní vůbec zvýšena, nýbrž zůstane při sazbác
stávajících. Řečník probral řadu úlev, které se po-
skytují poplatníkům s více dětmi, zmínil se o při-
rážce staromládenecké a opatřeních na její zmi-
nění, dotkl se otázky daně prostého minima a kon-
statoval, že se žádné strany nebylo ve finančním
výboru navrhováno, aby daňové minimum obnášel
2400 K, nýbrž návrh nejpříznivější tomuto přání
zněl na 2000 K.
Řečník vysvětluje si snahy. pro zvýšení dan
prostého minima tím, že naše drobné živnostnictv
a obchodnictvo nalézá se v opravdové hospodářské
krisi, a že přirozeně žádá si úlevy daňové. Dle ná-
zoru řečníka však zvýšení daně prostého minima
nepřineslo by to ovoce, které živnostnictvo žádá
Řečník tuto otázku náležitým způsobem rozebral.
25
article
Posl. dr. Tobolka promluvil dále o dávc
z tantiem a žhavé otázce nahlížení do knih obchod-
ních. Upozornil, že tato poslední věc nebyla nějaké
překvapení, nýbrž už dříve byla ohlašována vládou
Návrh, jak vláda ve své předloze náhled do kni
původně si představovala, jest naprosto nepřijatel-
ný, a vším právem příslušné kruhy proti této styli-
saci vládní předlohy se postavily. Výbor návr
stylisace vládní o náhledu do knih také zamítl,
místo něho přijata stylisace jiná, která, pokud s
týče českých stran, podporována byla na základě
dohody mezi členy všech českých stran ve finač-
ním výboru. Řečník na příkla dech pak probírá, jak
dle návrhu výboru finančního nahlížení do kni
bude vypadati, a zmiňuje se obšírně o ukládacím
a trestním řízení v této otázce.
Na to obrátil se posl. dr. Tobolka k amne-
stii, která má býti udělena, a která má se vzta-
hovati na všechny daně, jichž základem jest při-
znání poplatníkovo.
V další části svých vývodů rozebral přepy-
chové daně a sice daň ze šumivých vín a poplatky
totalisaterů a bookmakrů, a zakončil referát svůj
celkovou charakteristikou finančních předloh, uzná-
vaje, že předloby ty nijak nevystupují nepřátelsky
proti těm, kdož jsou finančně slabi, nýbrž zatě-
žují jen finančně silné a ty, kteří mohou si pře-
pych dovoliti.
Posl
doktor
Tobolka
26
article
Přijetí předloh považuje za možné jedině v
tom případě, jestliže na elaborátu finančního vý-
boru ničeho podstatného nebude měněno, a jestliže
budou dodrženy všechny ty úmluvy členů pracovních
stran, které se týkají údělů zemím. Kdyby stupnice
sazby berní při příjmech do 10.000 K měla býtiv
neprospěch finančně slabých zvýšena, nebo kdyby
otázka nahlížení do knih měla se změniti v plenu
sněmovny ve smyslu původních návrhů vládních
nebo kdyby podíly zemí byly vázány usnesením
zákonodárství zemského o sproštění přirážek, čímž
vzhledem k obstrukci německé v Čechách bylo by
nepřátelsky vystoupeno proti království Českému.
v tom případě strana, k níž řečník náleží, nemohla
by pracovati, aby finanční předlohy byly uzákoněny
Ráz finančních předloh, jak dnes vyhlížejí, má ráz
nouzových předloh pro sanaci zemských financí
pro sanaci neutěšených postupových a finančních
poměrů státního úřednictva a zřízenectva a z těch-
to důvodů strana řečníkova jest pro uskutečnění
těchto předloh.
Řečník byl odměněn bouřlivým potleskem, na-
čež rozvinula se debata, jíž súčastnili se páni Hel-
ler a Cuc, kteří navazujíce na poslední slova řeč-
níkova, promluvili o neutěšených poměrech želez-
ničního zřízenectva.
Schůze, která trvala 1/43. hodiny, byla doslo-
vem předsedy p. Novotného za povznesené ná-
lady skončena.
Cuc
Novotný
Čechy
Hela
27
article
Ze strany.
Ze strany.
Finanční odbor strany konal v pátek dne 18.
t. m. řádnou svoji schůzi za předsednictví místo-
předsedy p. inž. B. Bečky. Vzaty na vědomí do-
šlé dopisy a schváleny a poukázány různé účty.
Finanční referát obecního staršího p. Pinze po
podrobné debatě schválen a p. referentu projeveny
srdečné díky. Dále vzaty na vědomí písemné zprá-
vy z Prahy IV. a V. Konečně učiněna usnesení
ve příčině „Zábavné a poučné přílohy“ a prove-
dena některá vnitřní opatření správní. Příští schůze
dne 2. května t. r.
Studentská organisace má členskou schů-
zi v úterý 22. dubna o 6. hod. več. v sekretariátu
strany (Marianská ul. 3. II. posch.]. Referuje kol.
Ing
B Bečka
Praha
28
article
(Aj Petri.) Vyšel jsem před slunce vý-
chodem z bílého řeckého paláce u moře do te-
plé noci, jejíž hvězdy bledly. V temnu chvěla
se již nad mléčně modrou hladinou stříbrná
zář, a v růžových kobercích pelargonií zučely
ještě tisíce cikád, slabounce, jako ze sna, vy-
sokou notou a závratným souzvukem, jako by
na spící zemi oznívala harmonie sfér. První
racek zakřikl nad vodou zajíkavými, jásavý-
mi vzlyky, a příboj moře za skalisky rozšuměl
se, probuzen, naléhavými nárazy. V stříbřitém
šeru štíhlé cypřiše, černé voskovice, sestupo-
valy řadou po stupních podél vinice, v níž stá
nepohnutě Tatar s puškou v ruce. Vlažný
vzduch dýchal těžkou vůni tuberos, opozděný
květ magnolie voněl slabounkým dechem duž-
natých, bílých lupenů z houští tuhého listía
z košatých pinií, jak ze storamenných svícnů
linul ostrý zápach pryskyřice.
Stoupal jsem spícími parky do příkrého
úbočí, školkami nízkých jabloní s obrovskými
jablky v gázových obalech, přes smutný pa-
louk se žlutým křížem, nící vrbou a trsy roz-
třepených papyrusů, podél houští durmanů,v
němž na bledězelených lodyhách vísely velké
květy jak útlé, voskové svítilny, v těžkých
oblacích jedovaté vůně, až ke kamenné fontá-
ně pod košatým stromem, jíž končí pás tro-
pických parků, vykouzlených na mořském po-
břeží mezi Alupkou a Jaltou, nejjižnější hra-
nou Krymu.
Stezka přetíná silnici a mizí v kamenitém
hloží, posetém kameny s tureckými nápisy
barevným emailem. Vchod k tomuto tatarské-
mu hřbitovu hlídají dva náhrobky a půlkruh
cypřiší kolem kamenného stolu, na němž se
před pohřbem ukládá mrtvý. Toto žalostné
rumiště smrti nemá ohrady, rozbíhá se až do
tabákových pelí, plných ruděfialových květů,
nad nimiž se již rozsvěcuje den. Mezi koru-
nami dvou osamělých dubů svitá v dáli jasná
Tatar
Stoupal
Jalta
Krym
29
article
zoře nad ostrým minaretem bílé mešity, ob-
klopené plochými stříškami tatarských dom-
ků —
Hluboké rozervané koryto vyschlé bystři-
ny, přetrhlo pochod k čahírám, zahradám nac
Koreizem, hustě zarostlým lískami, ořechya
gdoulovými keří, osypanými žlutě sivými plo-
dy. Ze suchých sosnových plotů trčí občas tyč
s bílou volskou lebkou na zažehnání nemocía
na větvi ořechu visí roztrhaný kabát na po-
strach zlodějům.
Jdu podél praménku, jehož drahocenná
voda stéká upraveným korýtkem dolů do vsi.
podél kamenných zdí tabákových polí, po pa-
stviskách mezi řídkými sosnami, až k mohut-
nému pruhu sosnového pralesa, jenž dělí ta-
tarskou ves od skalních stěn a travnatých
hřbetů Jaily, vyvrcholené Aj Petrim.
Hluboko za mnou, nad mořem, prýštíz
obzoru růžové paprsky, prosakují hustými ko-
runami sosen a zlatí tuhé chomáčky dlouhého.
tenkého jehličí, a vrhají se na bílou stěnu za
černými lesy, jichž ostrý vrchol rozeklaným
zubem vyčnívá z obloukovitého massivu Aj Pe-
tri na zjasnělém, bledém nebí. Čistým vzdu-
chem praskají na pastviskách první rány lov-
ců křepelek a duní táhlou ozvěnou v širém
pralese až po skalní stěny. Den se rozhořel.
zlaté skvrny světla tančí po hladké mrti ry-
šavého jehličí a po rozpukané, suché kůře ob-
rostlých kmenů. Vypráhlý les dýchá hořce
pryskyřicí, prýštící hustou pěnou z jehličných
stětek; žhavý vzduch se tetelí, šustivá kůra
tichounce praská, a nehybnými větvemi pro-
padá chvílemi rozpukaná šiška na půdu vy-
schlou na troud.
Petri
30
article
Cesta ztrácí se v kluzkém jehličí a v hro-
madách šišek stále stoupajíc nehybným, hor-
ským lesem, až pod mohutný zub, jímž počíná
skalní stěna. Uzounká serpentina vybíhá po
drobných pahrbcích sprahlou travou do řidší-
ho lesa nad útesem, a zarývá se do příkré
široké úžlabiny za kolmou stěnou hory, špl-
hajíc podél pokraje volnými křivkami v hru-
bém štěrku k plání na hřbetu Jaily. Lesní pod-
rost zmizel, i obrovské sosny, a z kamenité
stráně rostou osamělé, nízké borovice, skřive-
né, s rozeklanými, řídkými korunami, jako by
je byl prudký vichr rozšlehal jedním směrem.
31
article
Vroubí hranu kolmé stěny, spadající do sosno-
vého pralesa a skrz uzlovité pletivo nahých
větví s řídkými chumáčky zježených jehlic
leskne se na obzoru pruh jasného moře, hořící
zlatými odlesky stoupajícího slunce. Jako na
japonských barevných dřevorytech rýsují se
nehybné, skřivené sněti v žhavé záři, rozlité
po modré pláni v pozadí, a za nimi vyrůstají
v bílém oparu ostré, rozeklané hroty zubaté.
drolící se skalní stěny. Stezka blíží se k tomu
roztřepenému okraji, mizí poslední strůmek
přitištěný plazivými větvemi k skalním balva-
nům, a v úzkých štěrbinách mezi útesy mi-
hají se pohledy do dálky na zářící hladinu, na
drobounká předhoří, posetá v závratné hlou-
bi pod nohami světlými poli a hromádkami
vesnic. Stěna, jež se zdála být ze zdola hlad-
ká, je plna strmých, rozrytých žlebů, protína-
ných travnatými římsami, a korunovaných
hřebenem zježených skal, nad něž vystupuji
rozvrácené zuby vrcholu Aj Petri.
Je rozeklán ve dvě mocné špice, jedna.
zasazená v kolmé stěně, trčí hrotitými útesy.
druhá, ještě nerozpadlá, vyčnívá jako plochý
ohromný balvan zubatým okrajem nad pro-
past.
Stezka odbíhá od tříště rozdrcených skal
okraji srázu na širou, kruhovitou pláň, výstup
z lesního pásma se za mnou zavírá, pohled do
hloubi u moře mízí — vystupuji do skalního
kruhu, na hřbet Jaily, nejjižnější cip krymské
stepi. Prostřed nesmírného kruhu se zdvíženým
okrajem leží v suché, travnaté pláni obrovská
Aj Petri
32
article
holá plotna, jako okrouhlý stůl pravěkých
obrů, a na okrají pláně ve splývavé dálce su-
nou se po zelenavých terasách jako pohyblivé
skvrny drobounká stáda žlutých a černýcl
ovcí, pod tmavomodrým nebem chvěje se drs-
ný křik neviditelných pastýřů, jako slabounk
ozvěna.
Nehybný svět, od věků trvající, již v do-
bě, kdy místo kolmé stěny nad mořem svažo-
val se Aj Petri, stejně jako horstvo nad Jaltou
ku břehu řetězem předhoří, nerozpadlých
tříšť skalních balvanů. Daleká perspektiva
ploché kotliny nezměnila se od dob pravěké-
ho člověka, jenž sem někdy zabloudil ze svých
skalních doupat na severu. Vystoupil-li zvě-
davý řecký osadník — dávno po tom, kdy po-
prvé řecká loď s Jasonovou výpravou plul
podél břehů do Kolchidy pro zlaté rouno, —
od břehu po úbočích Jaily, nalezl tu týž ti-
chý, pustý svět, jako pozlěji pastevci stád bos-
porských králů; bouře, stěhování národů pře-
létly tudy beze stopy, a ani Janovští vývozní-
ci, stavící po břehu svoje tvrze, ani hordy
Vachčisarajských chánů, hledající od severu
cestu k moři, neusídlili se na těchto vypráh-
lých pastviskách, prorytých hlubokými, sněž-
nými jamami, kde se od věků toulají jen ovč
stáda.
Petri
Iásónův
Jalta
Kolchida
33
article
Pouť touto horskou plání, již oko v záři-
vém slunci tak snadno přehlédá, vleče se ne-
unavně, ale čím blíže středu, tím nesmírnějš
je vznešená poušť, tím mohutněji vystupuj
kruhovitě obrysy její okrajů, tím volněji je
ní člověku. žádná ozvěna z nynějšího světa ne-
zapadá do té tiché samoty, jen nad roztříště-
nými obrysy vrcholu vystřikují do modra žha-
vé odlesky neviditelného slunce, skrytého tam
kdesi v hloubi na jihu nad mořem.
Steska k vrcholným skalám zabíhá z trav-
naté stepi, šířící se k severu v nekonečnou ro-
vinu, do hladkých balvanů a stoupá bukovým
houštím na hřbet rozlehlé plotny, vyčnělé
z pláně nad propast; obchází kruhovitou, vy-
schlou jimku, jíž z jara sníh a voda prodírají
se do skalní hmoty, a končí v balvanech, za-
chycených nad okrajem srázu. Strmé, ostré
pilíře sestupují od nich po skalní ploše do kol-
mé stěny, jejich ryhami prodírá se uzlovitá
kleč, a mezí ostrými okraji skal rozvírají se
úchvatné pohledy do hlubiny.
Steska
34
article
Pod stěnou, jež zmizela očím, vlní se z
pruhem lesů rozkošné zelené svahy, proseté
drobnými vrcholky předhoří, temněmodré zá-
toky s tenkými jazyky pobřeží rýsují od vý-
chodu k západu klikatou křivkou, od nemo-
torného hřbetu medvědí hory Aju Dagh, z
Gurzufem, až po hrubé skalisko Košku v moři
za Alukpou. Nad zátokami nasypány hromád-
ky domků Jalty, Massandry, Koreizu, Mischo-
ru, Alupky, v tmavých plochách zeleně svítí
světlé zámky, massivní čtverec Livadie, bílé
sfingy na řeckém paláci v Barbo, něžné kraj-
ky světlých zdí maurského Djulberu, a šedé
vížky zámku Voroncových noří se z hustého
podrostu tropických palem, štíhlých cypříší a
rozháraných kédrů. Nad pruhem parků a pa-
láců stoupají z geometrických obrazců pol
drobné vesnice se štíhlými minarety, a tmavý
pruh sosnového pralesa vroubí ten pozemský
ráj pod holým hřebenem Jaily.
V té hluboké, daleké perspektivě září ce-
lý ten obraz, zalitý sluncem, jako ve snu, kte-
rý lehce mění ty drobounké obrysy lidských
sídel a přelétá v okamžiku staletí, jež se do-
tkla toho pruhu země, rozhlodané mořem, roz-
ryté přívaly bystřin, rozpukané žárem jižního
slunce a zarůstané hustým kobercem jižní kvě-
teny. Co znamenají ty bílé skvrny nádher-
ných zámků, drobounké tyčinky staletých cy-
příší, pásky tamaryškových a dubových hájů.
čtverečky polí a chomáčky vesnic, pohyblivé
tečky parníků v tom závratném pohledu do
Aja Dagh
Košek
Koreiza
Mischo
medvědí hora
Jalta
Alupka
Gurzuf