ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80b76570-8fdd-11dd-af2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 63, person 56, org 7, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v neděli 20. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 107.
4 article
da rannt a večerni list předplácí se V Praze v administrano sa moěale. 9 K — aa čtvrt leta . . . S K — * dvoji donáškou: ese se měsi. . . . . k es na dsvrt ista : ve flfálkáck na měnle Kn Pošto ni na města. . . K o s dvojí násilkon
Praha Kněžná
5 article 1125
1125 sad
6 article
na měsle ne trvrrt ljsta
7 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venko co 2 4 stranách. pan ypo- Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 21: dubna v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
8 article Upřímné české slovo bratřím balkánským.
Upřímné české slovo bratřím balkánským. ron
10 article
Až na vytrvalý a krutě krvavý zápas Černé Hory o strmou skalní pevnost ture- ckou na Taraboši, s kterou stojí a padá dů- ležitý cíl: Skader — podobá se, že vel- ká, v dějinách poslední válka Slo- vahstva s půlměsícem osman- ským dnešním dnem dobouřila. Neboť na čáře čataldžské uzavřený klid zbraní mezi bulharským a ture- ckým vojskem považuje se všeobecně za předzvěst, že z krvavých červánků záhy prosvitne nad Balkánem duha vytoužené- ho míru. Jak se veškerá upřímná srdce česká těšila na tuto velikou dějinnou chvíli! Ne teprv od vzniku této války, ale o drahných let, takřka od svého znovuzro- zení národ náš doufal a věřil v příští slav- ného tohoto dne, kdy zjařmení bratři jiho- slovanští spojenou silou roztříští pouta své pověké poroby a vítězně osvobodí rodné své vlasti od barbarské zlovlády pašů tu- reckých. Doufal a věřil tak vroucně, jako- by ve vítězství jich v budoucnosti tušil zoři lepších dnů pro všechno Slovanstvo. Již roku 1847. náš básník Fr. L. Čelakov- ský ztlumočil tuto naději srdcí českých proslulými verši své „Růže stolísté“, kte- rým na štěstí Metternichova censura ne- rozuměla ... Nuže a když dožili jsme se té věkopa- mátné epopeje, když dočkali jsme se netu- šeně velkých a slavných vítězství našich bratří jihoslovanských, nad nimiž užásala trnul překvapený svět našich nepřátel — nastojte tu není nám přáno zaplesat a zajásat z celě duše nezkalenou radostía pýchou, naopak teskno nám u srdce a sta- rosi těžká zachmuřuje mysl naši. Nebot nedosti na tom, že „velmocná Evropa“, o které nebývalo slechu ni vidu, když Prusko r. 1866 s Italii spiklo se proti Rakousku, aby mu zasadilo „ránu k srdci“ u Hradce
Doufal L Čelakov Metternichův Balkán Francie Evropa Prusko Italia Rakousko Hradec
11 article
Králové, aní r. 1870, když přepadlo a zdo- lalo Francii — ale která se „našla“ ku po- divu pokaždé, kdykoliv Slovan s Turči- nem válčil, u Sebastopolu, nebo u Plevna, nebo u Lozengradu, Kumanova a Skadru: nejen, že tato velmocná Evropa učinila se poručníkem nad vítěznými balkánskými státy, aby je tísnila a připravila o značnou část těžce dobytých trofejí; — ale což je- ště horšího a neskonale bolestnějšího: me- zi samými balkánskými spojenci, zejména mezi Bulhary a Srby vznikají na samém sklonu vítězné války nedorozumění, trp- kosti, sváry a hádky o dělbu těžce dobyté kořisti. Ne snad o ukořistěná turecká děla, o válečný materiál a zboží, ale o kraje osvo bozené pospolitě prolitou krví a námahou hrdinskou. Nechtěli a nechtěli jsme věřit, že by spory ty se mohly přiostřovat a prohlubo- vat, neměli jsme za možné, aby ten krásný svaz balkánských států, když se byl tak skvěle osvědčil, když byl posvěcen tako- vými žertvami drahými a toliko pospolitě prolitou krví — počal dostávati trhlinu, jedva válka dobouří, jak se od měsíců těšili nepřátelé Slovanstva. A zatím běda, dnes se tomu k neskonalé radosti všech vrahů Slovanstva skoro podobá! — Příšera závi- sti a sváru zdá se vyvstávati nad kyprými hroby padlých hrdinných bojovníků, zdá se rozpinati svá temná křídla nad osvoboze- nými kraji Makedonie. Náš sofijský dopisovatel zaznamená- vá dnes smutný fakt, kterak již vládní or- gány bulharské a srbské utkávají se pří- krými polemikami a vykládá, proč Bulhar- sko kvapí učinit konec bojům na čáře ča- taldžské: poněvadž prý se nechce do ní za- kousnout, když vidí, jak zatím Srbskou Vardaru a Řecko v Solunu sbírají své síly nepřátelsky proti — „včerejšímu spojenci svému!“ Tomu-li opravdu tak, pak by věru nás Slovany stíhala zrovna kletba osudu!
Slovan Bulhar Srba Králové Francie Evropa Makedonie Řecko
12 article
Nechceme se naprosto míchati do ža- lostných těch sporů a nedorozumění, ne- chceme zkoumat a soudit, kdo tu v křivdě a kdo v právu, ale tolik máme za svou po- vinnost říci bratřím našim jihoslovan- ským, aby hleděli pro bůh co nejdřívev lásce a míru spory své ukliditi, problémy rozumně a spravedlivě rozřešit a včerejší svou krásnou jednotu znovu zpevnit a to trvale, pro všechnu budoucnost zpevnit. Co platilo mezi nimi v den zahájení války — to ostoj i na konci epopeje: „In necessa- riis unitas, in dubiis libertas in omnibu caritas“. Nechť ten vyšší, posvátný zájem, který je spojil k bohatýrskému velečinu, září jim a spojuje vůli jejich po vítězství tak přeskvělém při prácio zvelebování vlastí svých, při hojení těž- kých a utrpěných škod, při budování jiho- slovanské té federace bratrské na zákla- dech vzájemné lásky, spravedlivosti a svo- body poctivé. Nechť vezmou sobě výstrahu z hrozné dějinné pohromy našeho českého národa. I my znall ve věku patnáctém vítězit, až se před námi chvěl svět. Ale po veškeré té vítězoslávě, po 15leté nezdolné naší obra- ně husitské, po zapuzení tolikých křižá- ckých vojsk z celé Evropý proti nám se va- lících — upadli jsme v nesváry a řevnivost a rozbroje mezi sebou, až z toho vzplanul krutý bratroboj a konec zněl: Lipanyí Kéž ušetří osud naše hrdinné bratr jihoslovanské od podobného neštěstí, kéž výstraha dějin českých promluví účinně k jejich srdcím, kéž uslyšíme brzy od Bal- kánu: sváry o Solun, Vardar atd, jsouv dobrém vyřízeny a zažehnány — svaz bal- kánský trvá skalopevně dál! To byl by nejkrásnější den našeho národa i všeho Slovanstva.
Bala Soluna Vardar
13 article Krise volební opravy haličské.
Krise volební opravy haličské. Z Vídně, 19. dubna. Celý dnešek vyplněn byl poradami, kte- ré věnovány byly krisi, v níž ocitla se nejen reforma volebního řádu haličského, nejen ha- ličský sněm, nýbrž také místodržitel haličský dr. Bobrzyňski. Porady konaly se v par- lamentě v ministerském předsednictvu a kanceláři ministra Zaleského. Situacev Haliči a její účinky na situaci poslanecké sněmovny nebyla sice zlepšena dnes, ale pod- statně, jak dole vyložíme, vyjasněna. Dostalo se nám ve věci té spolehlivé in- formace, již prostě reprodukujeme: 1. Rusíni prohlásili hr. Stürgkhovi, že trvají nezvratně na kompromisu s Poláky, uza- vřeném v příčině obsahu volební reformy zemské a že následkem toho vyčkávají, bu- de-li se nějaké nové jednání konat a co při- 2. Totéž stanovisko zaujaly ony strany polské, které s Rusíny volební reformu smlu- vily a které praví nyní: „My jsme svou po vinnost vykonaly, podnět k nové akci nepo- nese.
doktor Bobrzyňski Rusín Polák Vídeň Halič
14 article
dáme my, ten učiniti povinni jsou odpůrcové volební reformy. 3. Akce ta vedena může být toliko- šleny vídeňskými, ač-li jest odhodlání, nežli rozpu stí se haličský sněm, vyčerpat všechny pro středky k nápravě věci. 4. Místodržitel dr. Bobrzyňski a vůd cové polské strany dnes ve Vídni meškajtcí vyložili a vytkli své stanovisko vůči vládě. 5. Akce, kterou by se ještě zachránit da haličský sněm a volební reforma v nynějším šestiletí sněmu toho, musí se zahájit nepro- dleně a nesmí trvat přes týden. 6. Bude-li halíčský sněm rozpuštěn,č bude-li pracovat dále — na všechen způso musí se získati čas a prostora pro řišskou radu. Z Vídně, 19. dubna. Jak se dovídáme haličský místodržitel dr. Michael Bobrzyá- ski, který nastoupil svůj úřad, jak povědo- mo, po zavraždění hr. Ondřeje Potockého ru sínským studentem práv. 20letým Sičinským podal dnes ministerskému předsedovi ve vš formě svoji demísi. Z Vídně, 19. dubna. U hr. Stürgkha ko- nala se dnes odpoledne porada, které zúčast nili se m.-p. hr. Stürgkh, ministr vnitra svob p. Heinold, místodržitel dr. Bobrzyňski, ob polští ministři, Zaleskí a Dlugosz, a předsed Kola polského dr. Leo. Konference ta trvel dvě hodiny. Potom odebrali se všichni čle- nové, vyjma hr. Stürgkha a bar. Heinolda, do kanceláře ministra Zaleského, kde rokovalo se dále. Z Vídně, 19. dubna. Jak se dovídáme jsou strany haličského sněmu, jež vyslovily se pro volební reformu, jak vyšla z kompromisu Poláků s Rusíny, proti všelikému průtahu nevěří v úspěch nového jednání.
doktor Bobrzyňski Michael Bobrzyá Potocki Sičinský Stürgkh Zaleskí Dlugosz Lea Heinold Rusín Vídeň
15 article
Z Vídně, 19. dubna. Vyjasnění situace způ- sobeno bylo v ten rozum, že zjištěno bylo kde je sídlo přotivenství k volební reformě- jedině v konservativním velkostatku v tal zv. centru haličského sněmu. Toto svoláne jest na zítra ku poradě, ve které položen bude alternativa: buď ústup nebo rozpuštěn haličského sněmu ve dnech nejbližších, nej- později 25. t. m., vypsání nových voleb na dny od 10. do 15. června. Čeká se tady dy- chtivě, jak působit budou na schůzí tu a její porady a výsledek oba členové konservativní šlechty haličské, kníže Pavel Sapieha hr. Vitold Czartoryski, kteří včera měl rozmluvu s hr. Stürgkhem, jenž upozornil je jakou velkou zodpovědnost na se uvaluje kon- servativní šlechta haličská společně s pol- skými biskupy, maří-li volební reformu, kte- rá znamená nejen demokratický pokrok, ale také částečný smír obou národů haličských způsobují-li celé zemi a oběma národům prud- ké krise a vášnívé boje volební, zároveň pak celému státu a celé monarchií svízele v do- bách, pokud jde o zahraniční politiku velmi vážných, ba kritických Z Vídně, 19. dubna. O 5. hod. odpol. se- šla se ministerská rada, které zúčast- nili se všichní členové kabinetu. Zabývala s situací, způsobenou v království Českém v království Haličském a jejími účinky a dů- sledky pro situaci říšské rady.
Pavel Sapieh Vitold Czartoryský Stürgkh Vídeň
16 article Mezi balkánskými spojenci.
Mezi balkánskými spojenci. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Bělehrad, 17. dubna.
Bělehrad
17 article
V nejbližších dnech bude uzavřen praeliminá- ní mír a místo zpráv z bojiště vyhrnou se na den- ní pořádek veliké otázky politické, jichž řešení bude osnovou nové balkánské formace. Nen neodůvodněnou starostlivost před těmito otázkami Snadno může na Balkáně zaplanoutí staré soupeř- nictví a zabouřiti vášně nacionálního sobectví Snadno může vzplanoutí požár, v němž budou bez účinku zalehati prosby i přátelské rady. Cítíme
Nen Balkán
18 article
to tu nejlépe, jak se atmosféra chví čímsi zá- palným. Abychom došli k nestranným posudkům, tře ba vyjíti z nestranných předpokladů. I tu třeba především připsati Srbům k dobru poznatky, jež jsme o nich získali v této válce. Srbsko, jež s jaksi ze zvyku u nás podceňovalo (byl to relle jeho státních převratů atd.), dokázalo, že od an- nexe provedlo takřka divy: Zorganisovalo a vy- zbrojilo svoji armádu, sniž by to bylo uškodilo jeho hospodářskému životu. Sanovalo úplně své státní finance, takže vstoupilo do války s pozoru- hodnou finanční pohotovostí. Skvěle vyhrálo celní válku s Rakousko-Uherskem. K takovým výsled- kům může přivésti jen přičinlivost národa. Netřeba vyzvedati Bulhary nad Srby, aniž Srby nad Bulhary. Srbové mají déle svoji samostat- nost, ale měli také mocnějšího protivníka i riskant- nější postavení vůči Evropě. Není zásluhou Bulhar- ska, že žije se všemi velmocemi v přátelství, a nen vinou Srbska, že se tím nemůže také pochlubiti Toť důsledky zeměpisně-politického postavení. Rovněž nemůže pro nás býti sporu o tom. který z obou národů projevil větší chrabrost ve válce a kdo má větší zásluhy o konečné vítězství Třeba že válečné tažení Srbů a Bulharů liší s technicky, jak Srbové tak Bulhaří splnili svá po- slání skvěle. Jest věcí vojenských odborníků, po- souditi podrobně techniku a význam jednotlivých bitek, pro nás jest jasno, že ani u Lule Bur- gasu ani u Kumanova, ani u Drinopole, ni u Bitolje nebylo rozhodnuto o osudu balkánské války, nýbrž že rozhodl o ni teprve souhrnnáporů všech spojenců. Když s bulharské strany se praví, že u Lule Burgasu padla všechna turecká města mohlo by se stejným neprávem tvrditi na srb- ské straně, že u Kumanova tak se stalo.
Srba Bulhar Bulhařit Srbsko RakouskoUhersko Evropa Lule Bura Kumanovo Drinopol Burgas Kumanovo
19 article
Bulhaři měli ovšem proti sobě veliké pevnosti Srbi opět musili konati na smrt úmorné pochody kraji jindy nepřístupnými a divými, kde turecké vojsko tolikrát projevilo bezradnost. Konečně Srbt poslali dvě divise na Drinopol. Toto vojsko bylo živeno ze Srbska. Není dobře srovnávati, kolik tu padlo Bulharů a kolik Srbů. Třeba náležitě oceniti vysoce mravní moment této součinnosti. Jediný tento moment, dobře pochopen, moh býti věčnou páskou obou národů. Bo- hužel, nebyl pochopen. Tento nejkrásnější moment v cele válce zdá se býti pohřben bez užitku pro budoue- nost, alespoň pro nejbližší. Zapomene se vše, co bylo krásné a vzrušující v balkánské jednotě. Jen ryze reálně státní zájmy přijdou k plat- nosti. — o p Nahlédněme blíže ve spleť těchto zájmů. Mezi Srbskem a Bulharskem byla uzavřen smlouva. Její obsah jest dosud neznám. Vi se jen, že tato smlouva dnes vyhovuje jedné a nevy- hovuje druhé straně. Vyhovuje Bulharsku a nevy- hovuje Srbsku. A proto přirozeně: Bulharsko chce trvati na smlouvě, a Srbsko nechce t. j. žádá její revisí. Bulharsko tvrdí, že ve smlouvě předpokládá se téměř vše, co se událo, Srbsko opět tvrdí, že není smlouvy, která by mohla vše předvídati, a že ani tato nepředvídala všeho. Dnešní „Samouprava“ praví, že Srbsko formálními smluvními závazky k mnohému nebylo povinno, co učinilo, chápajíc široce jednotné spolkové zájmy. Dle „Samoupravy“ poměry se změnily značně ve prospěch jedné smluvní strany, na škodu druhé, i nemá ona stran práva žádati od této absolutně a ve všem splnění smluvních závazků.
Bulhar Srb Srba Drinopol Srbsko Bulharsko Samouprava
20 article
Spor jest tudíž nevyhnutelným. V tomto sporu, v němž Bulharsko, jak zřejm z četných projevů bulharských státníků, bude vy- trvale hájiti své hledísko smluvní, Srbsko bude dokazovati příklady z politických dějin, že zacho- vání státních smluv není absolutně závažným, změ- nily-li se předpokládané smlouvou události a vý- sledky. Tento svůj důvod opře Srbsko věcným doklady z průběhu i výsledku války. „Zajímavo jest — píše proslulý srbský práv ník dr. Mileta Novakovič v časopise „Delo že se Srbsko ve svém požadavku po revisi smlou V drobném prodejla ranní číslo s sobě na sp večerni nalh Ve flišlkach na venkovš ranní člslo vsčerni . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed Předplacění a Inzarty přijíma administrnoe v Marlanské ul., Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a expedine „Národnich Llate“ Baknpisy se novraneli
doktor Novakovič Národnich Llate Baknpisa Bulharsko Srbsko Marlanský ulice
21 article
vy s Bulharskem bude odvolávati na velmi podob- ný případ, v němž bylo učiněno z adost právě onomu hledisku, jež zastupuje Srb- sko. Toť revise francouzsko-španěl- ské smlouvy o Maroku z r. 1904, uzavřené za nedostatečné znalostí samé otázky.
Srb Bulharsko Maroko
22 article
č. Slepánek
Slepánek
23 title
Politický přehled.
24 article Země české.
Země české. Místodržitel a německá „žemská“ výstav v Chomutově. „Alldeutsche Korrespondenz“ přinesla zdrcující zprávu, že se místodržitel království Českého nezúčastní zahájení chomutovské ně- mecké „zemské“ výstavy, či jak chomutovřt Angličané říkají „Schau“. Kníže Thun už při- slíbil na ten den svoji účast pražskému spol- ku říšskoněmeckých příslušníků k jich oslavě 25 let vlády císaře Víléma II. „Bohemia“ k této zprávě přičinila poznámku, že jí nevěří a věřiti nemůže přes všechna prý příko l í a zanedbávání Němců v Čechách. S tím však nespokojil se krajinský tisk německý a zvlá- ště děčínský „Nordběhmisches Tagblatt“ pro- hlašuje svou nespokojenost nikoli se stano- vískem místodržitelovým, ale se stanoviskem „Bohemie“, jehož prý jsou nacionální Němci dalecí. List pouští se dokonce do správy cho- mutovské výstavy, že vůbec jmenovala „ta- kové muže“, jako místodržitele a nejv. mar- šálka zemského, čestnými presidenty. Až na několik neslavných prý výjimek nedostavili se němečtí poslanci z demonstrace k novo- ročnímu večeru u místodržitele — připomíná děčínský nacionál — a to prý následkem po- znání, že cesty knížete Thuna a Němců tak se rozcházejí, že i nepolitické zdvořilostí ne- jsou na místě.
Angličan Schau Thun Němec Chomutov Čechy Alldeutsche Korrespondenz Bohemia Nordběhmisches Tagblatt Vílém II
25 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Dr. Baernreither o Bosně. Dne 17. t. m. měl dr. Baernreitherv Solnohradě přednášku o zabraných zemích, jichž je dnes mezi Němci nejlepším znalcem. Jeho před- náška byla věcná a ukázala na četné vady rakou- ské politiky v Bosně a Hercegovině. Dotknuv se železničního programu ryt. Biliňského, dr. Baern- reither projevil s ní souhlas s dvěma podmínkami jestliže se Rakousku zabezpečí hned nynť normál- ně-kolcjné železniční spojení se Sarajevem, jako je má zabezpečené Pešť, a bude-li se při stavbě úzkokolejné dráhy ze Splitu do Bugojna při tune- lech a křivkách dbáti budoucí přeměny v dráhu normálně-kolejnou. Mluvě o annexi a vydání ústa- vy pro zabrané země, dr. Baernreither má za chybu, že sněmovní usnesení bosenská jsou vá- zána souhlasem obou vlád a obou parlamentů, což se v Bosně pociťuje jako těžké příkoří. Také ne- vyjasněný státoprávní poměr Bosny k monarchii znemožňuje provádění soustavné politiky v za- braných zemích. Balkánská válka jeví neobyčej- ný účinek na celý způsob myšlení obyvatelstvav zabraných zemích. Co lid ve svých národních zpě- vech po století snil a zpíval, to se nyní náhle stá- vá skutkem. Protivy mezi pravoslavnými a kato- líky, mezi Srby a Chorvaty ustupují společnému národnímu vědomí, a to je okolnost, kterou rakou- sko-uherské vlády musejí bráti do svých vý- počtů.
doktor Baernreither Boseň Baernreitherv Němec Baern Srba Chorvat RakouskoUhersko Boseň a Hercegovina Rakousko Sarajevo Pešť Split Bugojno Boseň
26 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Slovanské meetíngy v Rusku „Golos Moskvy“ se dovídá z Petrohradu, že o pravoslavných velikonocích, jež přípa- dají na budoucí týden, budou ve všech vel- kých městech Ruska uspořádány slovanské meetingy, ať už v podobě banketů, večerů nebo veřejných schůzí. V prvé řadě budou kromě Petrohradu i v Moskvě, Kyjevě,
Golos Rusko Moskva Petrohrad Kyjev
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 19. dubna. — (Kronika.) Starý zkušený diva- delník dopřál si právě pěkný scénický effekt. Před lety jednou za slavnostníh šumu rozloučil se s jevištěm. Jaksi na od- stup do zákulisí na vždy. Tryk vypočtený na široký dojem. Veřejnost podlehla dojmu potruchlila si a pomalu začala se vpravovat do přidělené sobě role nevděčného diváka Léta plynula. Už už začala veřejnost zapo- mínat. Tu onehdy z Tábora volají k telefonu Smaha slaví jubileum — Padesát letl A vskutku! Slavnostní večer, skvěle představení, deputace, věnce, blahopřání Rozumi se, vyprodaný dům, obečenstvo jásá. Žprávy ve všech novinách. Jiná města ne- chtějí zůstat za Táborem. Vinohrady, Plzeň. Boleslav, Hradec, Slané nevím které ještě. Možno-li odolat? Všecko sí zamlouvá po Šmahovském večeru. Co zbývá mistru scéni- ckého effektu? Skládá zavazadla. Chystá se na velikou triumfálnou objížďku po vlastech. Přiznáte, na staršího pána, který vlastně už před deseti lety uchýlil se na odpo- činek, pěkný rekordl Konečně, pense! Přece jen stanice svého významu. Je takových stanie více v proudu života. Zastavíš se, rozmyslíš, po- vážišl Řikají na př., dětil Na dětech nej- lépe prý vidět, jak časy letí. O děti žádná nouze. Je jich kolem stále plno. A najednou někdo se představí, koho jste znali, když byl ještě děcko, Řekněme, tenkrát, hloupý
Praha Tábor Plzeň Boleslav Hradec Slaný
28 article
kluk. Tloukl špačka, vyrazil někde okno, utekl před vámi. Bál se, aby nedostal po- hlavek. A teď stojí před vámi pán, muž plný nějakých zámyslů. Neutíká před vámi. Naopak, vede si náramně důstojně, a bůk ví, co si o vás myslí. Asi ne moc licho- ného. Rozumí patrně všemu lépe, než vy sami. A nesmíte mu ani mít za zlé. Nebyi jste sami lepší ke svým předchůdcům Něco se zatím stalo, co jste se neviděli Něco s ním, něco s vámi. Něco velkého nepochopného. Co pak asi? Život — utekl! Ani by si člověk nepovšíml, jak živo stále utéká, nebýt těch zatrolených stanich Jako za plavby na parníku. Točíš se na palubě, pokuřuješ své ci gáro a bavíš se, jak se kolem střídají obrazy. Pěkná kratochvíle. Dalo by se tak stát do nekonečna. Stát a pokuřovat sil Lahodaí Ale, najednou, zvonek! Stanice. A pa- sažéří se tlačí k můstku. Jeden za druhým vystupuje. Není snad ještě vaše stanice? Strpení, bude co nevidět! A konečně, stanice jako stanice! Každá vybízí, zastavit se, otočit na patě, srovnat. jaký kus cesty uražen. A parník zatím už zase odráží od břehu. Co by bylo po jízdě nebýt těch stanic a dané možnosti, rozhléd- nout se, srovnat uražené distance . ..
29 article
Tenkrát před lety trochu to překvapilo Šmaha do pensel Už? Kolik pak mu je let? Dvacet u Národního, před tím snad desel po společnostech, dohromady třicet. Arci, na pensi stačí. Zatím však vychází na jevo, že už tenkrát bylo dohromady vlastně — čtyři- cet. Herci tak záhy začínajil To je to. Větrali jste trochu své vzpomínky. Jed- nou, při začátcích Národního to bylo, potkali jste se s mužem na Karlově náměsti. Zasta- vili se, seznámili. Obě strany tenkrát jaksi začínaly, každá své. Každý, rozumí se, pln nadějí a smělých výhledů do budoucna. Jinak začínat, nemělo by v životě ani smyslu. Každý hotov, po svém obrátit svět trochu na ruby. Jak by ne! Chodí-liž to jinak v mladých hla- vách? Podali jste si ruce, potřásli a rozešli se s úsměvem každý po svém. S úsměvem vítězným ovšem.
Šmaha Karlov náměst
30 article
Jakoby včera bylol A zatím třicet let přeletělo! Třicet let události, úspěchů, slastí i strastí. Měříte duchu prostor. Najednou se tak zúžil! Dnes a před třiceti lety. Jakoby mezi tím ani ni neleželo. Prostor prázdný. Takořka okamihí A jiná vzpomínka! Ještě starší. Ještě o deset let dříve. Což sejde vzpomínce na nějakém desetiletí! Kdesi na venkově za let sedmdesátých. Tenkrát znali jste Šmahu je- nom podle jména. Jednou prolétla garnisonou poplašná zvěst. Do sousedního krajského města zavítala Švandova společnost na krát- kou stagionu! Příšti týden, ve středu či v sobotu, hraje prý Šmaha krále Leara. Šmaha a Lear! Pro venkovské nadšence a milovníky zpráva elektrisující. Nevěděli jste, kdo a co je Šmaha, ale slýchali jste už jméno. Znělo velmi zvučně! A fantasie hrála. O Švandově společ- nosti bylo známo, je to přední český podnik hned po Praze. A Šmaha jako Lear? To musí být velkolepé. Rozhodně něco, co nelze vyne- chat. A v rozčilení stráven celý týden. Na- sazeny všecky páky. Než, jak to bývá, všecko marně. V ustanovený den, na dráhu a do sousedství na divadlo, jste se — nedostali.
Šmaha Švandův Lear Praha
31 article
Zůstala jen vzpomínka na jméno a datum. Pouhá mátoha na obzoru. Ale velkolepých obrysů. Vidíte ji ještě živě před sebou. Mo- hutná představa královského starce, jehož projevy šílenství pronikají obecenstvu do kostí. Tenkrát byl Šmaha mladý pán. Ale hrá se zálibou starce Leara — Co pak bude hrát, až mu bude še- desát a sedmdesát? lámali jste si s podivem hlavu. Nenadáli jste se, že vám jednou bude možno, dát si přesnou odpověď na zbytečnou otázku. Co hraje dnes Šmaha? Co by mohl hrát? Milovníky, pravda, neměl nikdy na re- pertoiru. Ale divadlo žije už takovými para- doxy. Čím starší herec, tím lépe hraje — málem byste řekli — mladé role. A teď už dokonce padesát let mezi kulisami! To dá přece svoje zkušenosti! Kdo má za sebou padesát let, ví, co je půl sto- letí. A kdo viděl půl, dovede změřit celé. A století? Míra dějin, věků, věčnosti! Co ví mládež o toku časů? Nemá pro ně míry. Mezery od dneška do zítřka nebo za měsíe nebo za rok? Hrozné vzdálenosti. Nelze je přečkat. Ale padesátník? Hoj, ten vidí jinak! Půl stoleti! Jaké měřitko! Vidíš, jak před půl stoletím bylo vlastně — včera. A ten okamžik dvakrát? Třeba desetkrát? Co je to? Mžik vedle mžiku. Všechen tok času, řada věků, novověk, středověk, starovék, celá období kultury lidské? Krátký seřad století. Mihly se, ulétly. Jiná ulétnou . . Padesátka! Jaká stanice! Jaký roz- hled! . ..
Šmaha Lear
32 article
Oslavenec teď se rozjede od města k městu. Kdekoli zavítá, bude vyprodán dům, večer plný šumu, potlesku, věnců. Obe- censtvo má rádo takové události. Jde to do krve — podněcuje náladu. A co látky pro denní rozhovor skytál Všecky správy souhlasí. Samá lichotka, samý obdiv. Jak obecně překvapil svěží výkon mladistvý zjev jubilanta. Vlastně, soudili byste, měl by oslavene vzít milé obecenstvo za slovo a provést dů- sledky: — Máte mne tak rádi? Líbím se vám tolik? Výborně! Víte co? Zanechám pense. Vrátím se. Uhlídáte mne zas častěji! . .. Odhodlání nebylo by konečně bez pří- kladu. Mnozí zůstali u divadla, hráli a hrají ještě daleko přes sedmdesátku. Ba i osm- desátnící se našli. Na ten způsob pan Šmaha asi nepři- stoupí. Je na to příliš zkušený života. Zdravý egoism nedá. Radno, brzdit divadelnickou vášeň! Ta arci ráda tak slepě hárá, sama se tráví a neví vlastně, kdy přestat. A konečně, herec, není-li také člověk? Netřeba-lí žít také jednou sobě, cítit se trochu sebou samým? A nejen pořád hrát, něco druhého předsta- vovat, do něčí cizí kůže se převlékati Sám sebe jednou také znamenati K čemu pak by byly ty stanice na břehu života? A když stanice Pense vyzvoněna, není-li lépe, sta- tečně přejít můstek? času ještě dost, na břehu se zastavit, otočit se na patě a roz- hlédnout, jak parník supe dál. A jiné věci, které stojí za povšimnutí. Už před desíti lety herec Šmaha dal se na odpočinek. Přestal hrát jiné, vrátil se sobě. Sám se stal ředitelem. A v rychlosti pro svoji osobu ještě pěkný kus slovanské otázky rozřešil. To bylo na oslavu čtyří- cítky. Co má teď asi za lubem, pro pade- sátku? Snad se ukáže.
Šmaha Ob Netřeba