1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v neděli 20. dubna 1913.
Praha
4
article
da rannt a večerni list
předplácí se
V Praze v administrano
sa moěale.
9 K —
aa čtvrt leta . . . S K —
* dvoji donáškou:
ese
se měsi. . . . . k es
na dsvrt ista :
ve flfálkáck
na měnle
Kn
Pošto ni
na města.
. . K o
s dvojí násilkon
Praha
Kněžná
6
article
na měsle
ne trvrrt ljsta
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
stranách, s přílohou pro venko
co 2 4 stranách.
pan
ypo-
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 21: dubna v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
8
article
Upřímné české slovo bratřím
balkánským.
Upřímné české slovo bratřím
balkánským.
ron
10
article
Až na vytrvalý a krutě krvavý zápas
Černé Hory o strmou skalní pevnost ture-
ckou na Taraboši, s kterou stojí a padá dů-
ležitý cíl: Skader — podobá se, že vel-
ká, v dějinách poslední válka Slo-
vahstva s půlměsícem osman-
ským dnešním dnem dobouřila.
Neboť na čáře čataldžské uzavřený
klid zbraní mezi bulharským a ture-
ckým vojskem považuje se všeobecně za
předzvěst, že z krvavých červánků záhy
prosvitne nad Balkánem duha vytoužené-
ho míru.
Jak se veškerá upřímná srdce česká
těšila na tuto velikou dějinnou chvíli! Ne
teprv od vzniku této války, ale o
drahných let, takřka od svého znovuzro-
zení národ náš doufal a věřil v příští slav-
ného tohoto dne, kdy zjařmení bratři jiho-
slovanští spojenou silou roztříští pouta své
pověké poroby a vítězně osvobodí rodné
své vlasti od barbarské zlovlády pašů tu-
reckých. Doufal a věřil tak vroucně, jako-
by ve vítězství jich v budoucnosti tušil
zoři lepších dnů pro všechno Slovanstvo.
Již roku 1847. náš básník Fr. L. Čelakov-
ský ztlumočil tuto naději srdcí českých
proslulými verši své „Růže stolísté“, kte-
rým na štěstí Metternichova censura ne-
rozuměla ...
Nuže a když dožili jsme se té věkopa-
mátné epopeje, když dočkali jsme se netu-
šeně velkých a slavných vítězství našich
bratří jihoslovanských, nad nimiž užásala
trnul překvapený svět našich nepřátel —
nastojte tu není nám přáno zaplesat a
zajásat z celě duše nezkalenou radostía
pýchou, naopak teskno nám u srdce a sta-
rosi těžká zachmuřuje mysl naši. Nebot
nedosti na tom, že „velmocná Evropa“, o
které nebývalo slechu ni vidu, když Prusko
r. 1866 s Italii spiklo se proti Rakousku,
aby mu zasadilo „ránu k srdci“ u Hradce
Doufal
L Čelakov
Metternichův
Balkán
Francie
Evropa
Prusko
Italia
Rakousko
Hradec
11
article
Králové, aní r. 1870, když přepadlo a zdo-
lalo Francii — ale která se „našla“ ku po-
divu pokaždé, kdykoliv Slovan s Turči-
nem válčil, u Sebastopolu, nebo u Plevna,
nebo u Lozengradu, Kumanova a Skadru:
nejen, že tato velmocná Evropa učinila se
poručníkem nad vítěznými balkánskými
státy, aby je tísnila a připravila o značnou
část těžce dobytých trofejí; — ale což je-
ště horšího a neskonale bolestnějšího: me-
zi samými balkánskými spojenci, zejména
mezi Bulhary a Srby vznikají na samém
sklonu vítězné války nedorozumění, trp-
kosti, sváry a hádky o dělbu těžce dobyté
kořisti. Ne snad o ukořistěná turecká děla,
o válečný materiál a zboží, ale o kraje osvo
bozené pospolitě prolitou krví a námahou
hrdinskou.
Nechtěli a nechtěli jsme věřit, že by
spory ty se mohly přiostřovat a prohlubo-
vat, neměli jsme za možné, aby ten krásný
svaz balkánských států, když se byl tak
skvěle osvědčil, když byl posvěcen tako-
vými žertvami drahými a toliko pospolitě
prolitou krví — počal dostávati trhlinu,
jedva válka dobouří, jak se od měsíců těšili
nepřátelé Slovanstva. A zatím běda, dnes
se tomu k neskonalé radosti všech vrahů
Slovanstva skoro podobá! — Příšera závi-
sti a sváru zdá se vyvstávati nad kyprými
hroby padlých hrdinných bojovníků, zdá se
rozpinati svá temná křídla nad osvoboze-
nými kraji Makedonie.
Náš sofijský dopisovatel zaznamená-
vá dnes smutný fakt, kterak již vládní or-
gány bulharské a srbské utkávají se pří-
krými polemikami a vykládá, proč Bulhar-
sko kvapí učinit konec bojům na čáře ča-
taldžské: poněvadž prý se nechce do ní za-
kousnout, když vidí, jak zatím Srbskou
Vardaru a Řecko v Solunu sbírají své síly
nepřátelsky proti — „včerejšímu spojenci
svému!“
Tomu-li opravdu tak, pak by věru nás
Slovany stíhala zrovna kletba osudu!
Slovan
Bulhar
Srba
Králové
Francie
Evropa
Makedonie
Řecko
12
article
Nechceme se naprosto míchati do ža-
lostných těch sporů a nedorozumění, ne-
chceme zkoumat a soudit, kdo tu v křivdě
a kdo v právu, ale tolik máme za svou po-
vinnost říci bratřím našim jihoslovan-
ským, aby hleděli pro bůh co nejdřívev
lásce a míru spory své ukliditi, problémy
rozumně a spravedlivě rozřešit a včerejší
svou krásnou jednotu znovu zpevnit a to
trvale, pro všechnu budoucnost zpevnit.
Co platilo mezi nimi v den zahájení války
— to ostoj i na konci epopeje: „In necessa-
riis unitas, in dubiis libertas in omnibu
caritas“. Nechť ten vyšší, posvátný
zájem, který je spojil k bohatýrskému
velečinu, září jim a spojuje vůli jejich
po vítězství tak přeskvělém při prácio
zvelebování vlastí svých, při hojení těž-
kých a utrpěných škod, při budování jiho-
slovanské té federace bratrské na zákla-
dech vzájemné lásky, spravedlivosti a svo-
body poctivé.
Nechť vezmou sobě výstrahu z hrozné
dějinné pohromy našeho českého národa.
I my znall ve věku patnáctém vítězit, až se
před námi chvěl svět. Ale po veškeré té
vítězoslávě, po 15leté nezdolné naší obra-
ně husitské, po zapuzení tolikých křižá-
ckých vojsk z celé Evropý proti nám se va-
lících — upadli jsme v nesváry a řevnivost
a rozbroje mezi sebou, až z toho vzplanul
krutý bratroboj a konec zněl: Lipanyí
Kéž ušetří osud naše hrdinné bratr
jihoslovanské od podobného neštěstí, kéž
výstraha dějin českých promluví účinně
k jejich srdcím, kéž uslyšíme brzy od Bal-
kánu: sváry o Solun, Vardar atd, jsouv
dobrém vyřízeny a zažehnány — svaz bal-
kánský trvá skalopevně dál! To byl by
nejkrásnější den našeho národa i všeho
Slovanstva.
Bala
Soluna
Vardar
13
article
Krise volební opravy haličské.
Krise volební opravy haličské.
Z Vídně, 19. dubna.
Celý dnešek vyplněn byl poradami, kte-
ré věnovány byly krisi, v níž ocitla se nejen
reforma volebního řádu haličského, nejen ha-
ličský sněm, nýbrž také místodržitel haličský
dr. Bobrzyňski. Porady konaly se v par-
lamentě v ministerském předsednictvu a
kanceláři ministra Zaleského. Situacev
Haliči a její účinky na situaci poslanecké
sněmovny nebyla sice zlepšena dnes, ale pod-
statně, jak dole vyložíme, vyjasněna.
Dostalo se nám ve věci té spolehlivé in-
formace, již prostě reprodukujeme:
1. Rusíni prohlásili hr. Stürgkhovi, že
trvají nezvratně na kompromisu s Poláky, uza-
vřeném v příčině obsahu volební reformy
zemské a že následkem toho vyčkávají, bu-
de-li se nějaké nové jednání konat a co při-
2. Totéž stanovisko zaujaly ony strany
polské, které s Rusíny volební reformu smlu-
vily a které praví nyní: „My jsme svou po
vinnost vykonaly, podnět k nové akci nepo-
nese.
doktor
Bobrzyňski
Rusín
Polák
Vídeň
Halič
14
article
dáme my, ten učiniti povinni jsou odpůrcové
volební reformy.
3. Akce ta vedena může být toliko- šleny
vídeňskými, ač-li jest odhodlání, nežli rozpu
stí se haličský sněm, vyčerpat všechny pro
středky k nápravě věci.
4. Místodržitel dr. Bobrzyňski a vůd
cové polské strany dnes ve Vídni meškajtcí
vyložili a vytkli své stanovisko vůči vládě.
5. Akce, kterou by se ještě zachránit da
haličský sněm a volební reforma v nynějším
šestiletí sněmu toho, musí se zahájit nepro-
dleně a nesmí trvat přes týden.
6. Bude-li halíčský sněm rozpuštěn,č
bude-li pracovat dále — na všechen způso
musí se získati čas a prostora pro řišskou
radu.
Z Vídně, 19. dubna. Jak se dovídáme
haličský místodržitel dr. Michael Bobrzyá-
ski, který nastoupil svůj úřad, jak povědo-
mo, po zavraždění hr. Ondřeje Potockého ru
sínským studentem práv. 20letým Sičinským
podal dnes ministerskému předsedovi ve vš
formě svoji demísi.
Z Vídně, 19. dubna. U hr. Stürgkha ko-
nala se dnes odpoledne porada, které zúčast
nili se m.-p. hr. Stürgkh, ministr vnitra svob
p. Heinold, místodržitel dr. Bobrzyňski, ob
polští ministři, Zaleskí a Dlugosz, a předsed
Kola polského dr. Leo. Konference ta trvel
dvě hodiny. Potom odebrali se všichni čle-
nové, vyjma hr. Stürgkha a bar. Heinolda, do
kanceláře ministra Zaleského, kde rokovalo
se dále.
Z Vídně, 19. dubna. Jak se dovídáme
jsou strany haličského sněmu, jež vyslovily se
pro volební reformu, jak vyšla z kompromisu
Poláků s Rusíny, proti všelikému průtahu
nevěří v úspěch nového jednání.
doktor
Bobrzyňski
Michael Bobrzyá
Potocki
Sičinský
Stürgkh
Zaleskí
Dlugosz
Lea
Heinold
Rusín
Vídeň
15
article
Z Vídně, 19. dubna. Vyjasnění situace způ-
sobeno bylo v ten rozum, že zjištěno bylo
kde je sídlo přotivenství k volební reformě-
jedině v konservativním velkostatku v tal
zv. centru haličského sněmu. Toto svoláne
jest na zítra ku poradě, ve které položen
bude alternativa: buď ústup nebo rozpuštěn
haličského sněmu ve dnech nejbližších, nej-
později 25. t. m., vypsání nových voleb na
dny od 10. do 15. června. Čeká se tady dy-
chtivě, jak působit budou na schůzí tu a její
porady a výsledek oba členové konservativní
šlechty haličské, kníže Pavel Sapieha
hr. Vitold Czartoryski, kteří včera měl
rozmluvu s hr. Stürgkhem, jenž upozornil je
jakou velkou zodpovědnost na se uvaluje kon-
servativní šlechta haličská společně s pol-
skými biskupy, maří-li volební reformu, kte-
rá znamená nejen demokratický pokrok, ale
také částečný smír obou národů haličských
způsobují-li celé zemi a oběma národům prud-
ké krise a vášnívé boje volební, zároveň pak
celému státu a celé monarchií svízele v do-
bách, pokud jde o zahraniční politiku velmi
vážných, ba kritických
Z Vídně, 19. dubna. O 5. hod. odpol. se-
šla se ministerská rada, které zúčast-
nili se všichní členové kabinetu. Zabývala s
situací, způsobenou v království Českém
v království Haličském a jejími účinky a dů-
sledky pro situaci říšské rady.
Pavel Sapieh
Vitold Czartoryský
Stürgkh
Vídeň
16
article
Mezi balkánskými spojenci.
Mezi balkánskými spojenci.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Bělehrad, 17. dubna.
Bělehrad
17
article
V nejbližších dnech bude uzavřen praeliminá-
ní mír a místo zpráv z bojiště vyhrnou se na den-
ní pořádek veliké otázky politické, jichž řešení
bude osnovou nové balkánské formace. Nen
neodůvodněnou starostlivost před těmito otázkami
Snadno může na Balkáně zaplanoutí staré soupeř-
nictví a zabouřiti vášně nacionálního sobectví
Snadno může vzplanoutí požár, v němž budou bez
účinku zalehati prosby i přátelské rady. Cítíme
Nen
Balkán
18
article
to tu nejlépe, jak se atmosféra chví čímsi zá-
palným.
Abychom došli k nestranným posudkům, tře
ba vyjíti z nestranných předpokladů. I tu třeba
především připsati Srbům k dobru poznatky, jež
jsme o nich získali v této válce. Srbsko, jež s
jaksi ze zvyku u nás podceňovalo (byl to relle
jeho státních převratů atd.), dokázalo, že od an-
nexe provedlo takřka divy: Zorganisovalo a vy-
zbrojilo svoji armádu, sniž by to bylo uškodilo
jeho hospodářskému životu. Sanovalo úplně své
státní finance, takže vstoupilo do války s pozoru-
hodnou finanční pohotovostí. Skvěle vyhrálo celní
válku s Rakousko-Uherskem. K takovým výsled-
kům může přivésti jen přičinlivost národa.
Netřeba vyzvedati Bulhary nad Srby, aniž
Srby nad Bulhary. Srbové mají déle svoji samostat-
nost, ale měli také mocnějšího protivníka i riskant-
nější postavení vůči Evropě. Není zásluhou Bulhar-
ska, že žije se všemi velmocemi v přátelství, a nen
vinou Srbska, že se tím nemůže také pochlubiti
Toť důsledky zeměpisně-politického postavení.
Rovněž nemůže pro nás býti sporu o tom.
který z obou národů projevil větší chrabrost ve
válce a kdo má větší zásluhy o konečné vítězství
Třeba že válečné tažení Srbů a Bulharů liší s
technicky, jak Srbové tak Bulhaří splnili svá po-
slání skvěle. Jest věcí vojenských odborníků, po-
souditi podrobně techniku a význam jednotlivých
bitek, pro nás jest jasno, že ani u Lule Bur-
gasu ani u Kumanova, ani u Drinopole, ni u Bitolje
nebylo rozhodnuto o osudu balkánské války, nýbrž
že rozhodl o ni teprve souhrnnáporů všech
spojenců. Když s bulharské strany se praví, že
u Lule Burgasu padla všechna turecká města
mohlo by se stejným neprávem tvrditi na srb-
ské straně, že u Kumanova tak se stalo.
Srba
Bulhar
Bulhařit
Srbsko
RakouskoUhersko
Evropa
Lule Bura
Kumanovo
Drinopol
Burgas
Kumanovo
19
article
Bulhaři měli ovšem proti sobě veliké pevnosti
Srbi opět musili konati na smrt úmorné pochody
kraji jindy nepřístupnými a divými, kde turecké
vojsko tolikrát projevilo bezradnost. Konečně Srbt
poslali dvě divise na Drinopol. Toto vojsko bylo
živeno ze Srbska. Není dobře srovnávati, kolik tu
padlo Bulharů a kolik Srbů. Třeba náležitě oceniti
vysoce mravní moment této součinnosti. Jediný
tento moment, dobře pochopen, moh
býti věčnou páskou obou národů. Bo-
hužel, nebyl pochopen.
Tento nejkrásnější moment v cele
válce zdá se býti pohřben bez užitku pro budoue-
nost, alespoň pro nejbližší. Zapomene se vše, co
bylo krásné a vzrušující v balkánské jednotě. Jen
ryze reálně státní zájmy přijdou k plat-
nosti. —
o p
Nahlédněme blíže ve spleť těchto zájmů.
Mezi Srbskem a Bulharskem byla uzavřen
smlouva. Její obsah jest dosud neznám. Vi se
jen, že tato smlouva dnes vyhovuje jedné a nevy-
hovuje druhé straně. Vyhovuje Bulharsku a nevy-
hovuje Srbsku. A proto přirozeně: Bulharsko chce
trvati na smlouvě, a Srbsko nechce t. j. žádá její
revisí. Bulharsko tvrdí, že ve smlouvě předpokládá
se téměř vše, co se událo, Srbsko opět tvrdí, že
není smlouvy, která by mohla vše předvídati, a že
ani tato nepředvídala všeho. Dnešní „Samouprava“
praví, že Srbsko formálními smluvními závazky
k mnohému nebylo povinno, co učinilo, chápajíc
široce jednotné spolkové zájmy. Dle „Samoupravy“
poměry se změnily značně ve prospěch jedné
smluvní strany, na škodu druhé, i nemá ona stran
práva žádati od této absolutně a ve všem
splnění smluvních závazků.
Bulhar
Srb
Srba
Drinopol
Srbsko
Bulharsko
Samouprava
20
article
Spor jest tudíž nevyhnutelným.
V tomto sporu, v němž Bulharsko, jak zřejm
z četných projevů bulharských státníků, bude vy-
trvale hájiti své hledísko smluvní, Srbsko bude
dokazovati příklady z politických dějin, že zacho-
vání státních smluv není absolutně závažným, změ-
nily-li se předpokládané smlouvou události a vý-
sledky. Tento svůj důvod opře Srbsko věcným
doklady z průběhu i výsledku války.
„Zajímavo jest — píše proslulý srbský práv
ník dr. Mileta Novakovič v časopise „Delo
že se Srbsko ve svém požadavku po revisi smlou
V drobném prodejla
ranní číslo s sobě
na sp
večerni
nalh
Ve flišlkach na venkovš
ranní člslo
vsčerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacění a Inzarty přijíma
administrnoe v Marlanské ul.,
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a expedine
„Národnich Llate“
Baknpisy se novraneli
doktor
Novakovič
Národnich Llate
Baknpisa
Bulharsko
Srbsko
Marlanský ulice
21
article
vy s Bulharskem bude odvolávati na velmi podob-
ný případ, v němž bylo učiněno z adost právě
onomu hledisku, jež zastupuje Srb-
sko. Toť revise francouzsko-španěl-
ské smlouvy o Maroku z r. 1904, uzavřené za
nedostatečné znalostí samé otázky.
Srb
Bulharsko
Maroko
22
article
č. Slepánek
Slepánek
23
title
Politický přehled.
24
article
Země české.
Země české.
Místodržitel a německá „žemská“ výstav
v Chomutově.
„Alldeutsche Korrespondenz“ přinesla
zdrcující zprávu, že se místodržitel království
Českého nezúčastní zahájení chomutovské ně-
mecké „zemské“ výstavy, či jak chomutovřt
Angličané říkají „Schau“. Kníže Thun už při-
slíbil na ten den svoji účast pražskému spol-
ku říšskoněmeckých příslušníků k jich oslavě
25 let vlády císaře Víléma II. „Bohemia“
k této zprávě přičinila poznámku, že jí nevěří
a věřiti nemůže přes všechna prý příko l í a
zanedbávání Němců v Čechách. S tím však
nespokojil se krajinský tisk německý a zvlá-
ště děčínský „Nordběhmisches Tagblatt“ pro-
hlašuje svou nespokojenost nikoli se stano-
vískem místodržitelovým, ale se stanoviskem
„Bohemie“, jehož prý jsou nacionální Němci
dalecí. List pouští se dokonce do správy cho-
mutovské výstavy, že vůbec jmenovala „ta-
kové muže“, jako místodržitele a nejv. mar-
šálka zemského, čestnými presidenty. Až na
několik neslavných prý výjimek nedostavili
se němečtí poslanci z demonstrace k novo-
ročnímu večeru u místodržitele — připomíná
děčínský nacionál — a to prý následkem po-
znání, že cesty knížete Thuna a Němců tak
se rozcházejí, že i nepolitické zdvořilostí ne-
jsou na místě.
Angličan
Schau
Thun
Němec
Chomutov
Čechy
Alldeutsche Korrespondenz
Bohemia
Nordběhmisches Tagblatt
Vílém II
25
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Dr. Baernreither o Bosně.
Dne 17. t. m. měl dr. Baernreitherv
Solnohradě přednášku o zabraných zemích, jichž
je dnes mezi Němci nejlepším znalcem. Jeho před-
náška byla věcná a ukázala na četné vady rakou-
ské politiky v Bosně a Hercegovině. Dotknuv se
železničního programu ryt. Biliňského, dr. Baern-
reither projevil s ní souhlas s dvěma podmínkami
jestliže se Rakousku zabezpečí hned nynť normál-
ně-kolcjné železniční spojení se Sarajevem, jako
je má zabezpečené Pešť, a bude-li se při stavbě
úzkokolejné dráhy ze Splitu do Bugojna při tune-
lech a křivkách dbáti budoucí přeměny v dráhu
normálně-kolejnou. Mluvě o annexi a vydání ústa-
vy pro zabrané země, dr. Baernreither má
za chybu, že sněmovní usnesení bosenská jsou vá-
zána souhlasem obou vlád a obou parlamentů, což
se v Bosně pociťuje jako těžké příkoří. Také ne-
vyjasněný státoprávní poměr Bosny k monarchii
znemožňuje provádění soustavné politiky v za-
braných zemích. Balkánská válka jeví neobyčej-
ný účinek na celý způsob myšlení obyvatelstvav
zabraných zemích. Co lid ve svých národních zpě-
vech po století snil a zpíval, to se nyní náhle stá-
vá skutkem. Protivy mezi pravoslavnými a kato-
líky, mezi Srby a Chorvaty ustupují společnému
národnímu vědomí, a to je okolnost, kterou rakou-
sko-uherské vlády musejí bráti do svých vý-
počtů.
doktor
Baernreither
Boseň
Baernreitherv
Němec
Baern
Srba
Chorvat
RakouskoUhersko
Boseň a Hercegovina
Rakousko
Sarajevo
Pešť
Split
Bugojno
Boseň
26
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Slovanské meetíngy v Rusku
„Golos Moskvy“ se dovídá z Petrohradu,
že o pravoslavných velikonocích, jež přípa-
dají na budoucí týden, budou ve všech vel-
kých městech Ruska uspořádány slovanské
meetingy, ať už v podobě banketů, večerů
nebo veřejných schůzí. V prvé řadě budou
kromě Petrohradu i v Moskvě, Kyjevě,
Golos
Rusko
Moskva
Petrohrad
Kyjev
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 19. dubna.
— (Kronika.) Starý zkušený diva-
delník dopřál si právě pěkný scénický
effekt. Před lety jednou za slavnostníh
šumu rozloučil se s jevištěm. Jaksi na od-
stup do zákulisí na vždy. Tryk vypočtený
na široký dojem. Veřejnost podlehla dojmu
potruchlila si a pomalu začala se vpravovat
do přidělené sobě role nevděčného diváka
Léta plynula. Už už začala veřejnost zapo-
mínat. Tu onehdy z Tábora volají k telefonu
Smaha slaví jubileum
— Padesát letl
A vskutku! Slavnostní večer, skvěle
představení, deputace, věnce, blahopřání
Rozumi se, vyprodaný dům, obečenstvo jásá.
Žprávy ve všech novinách. Jiná města ne-
chtějí zůstat za Táborem. Vinohrady, Plzeň.
Boleslav, Hradec, Slané nevím které ještě.
Možno-li odolat? Všecko sí zamlouvá po
Šmahovském večeru. Co zbývá mistru scéni-
ckého effektu? Skládá zavazadla. Chystá
se na velikou triumfálnou objížďku po
vlastech.
Přiznáte, na staršího pána, který vlastně
už před deseti lety uchýlil se na odpo-
činek, pěkný rekordl
Konečně, pense! Přece jen stanice
svého významu. Je takových stanie více
v proudu života. Zastavíš se, rozmyslíš, po-
vážišl Řikají na př., dětil Na dětech nej-
lépe prý vidět, jak časy letí. O děti žádná
nouze. Je jich kolem stále plno. A najednou
někdo se představí, koho jste znali, když
byl ještě děcko, Řekněme, tenkrát, hloupý
Praha
Tábor
Plzeň
Boleslav
Hradec
Slaný
28
article
kluk. Tloukl špačka, vyrazil někde okno,
utekl před vámi. Bál se, aby nedostal po-
hlavek. A teď stojí před vámi pán, muž
plný nějakých zámyslů. Neutíká před vámi.
Naopak, vede si náramně důstojně, a bůk
ví, co si o vás myslí. Asi ne moc licho-
ného. Rozumí patrně všemu lépe, než vy
sami. A nesmíte mu ani mít za zlé. Nebyi
jste sami lepší ke svým předchůdcům
Něco se zatím stalo, co jste se neviděli
Něco s ním, něco s vámi. Něco velkého
nepochopného. Co pak asi?
Život — utekl!
Ani by si člověk nepovšíml, jak živo
stále utéká, nebýt těch zatrolených stanich
Jako za plavby na parníku.
Točíš se na palubě, pokuřuješ své ci
gáro a bavíš se, jak se kolem střídají obrazy.
Pěkná kratochvíle. Dalo by se tak stát do
nekonečna. Stát a pokuřovat sil Lahodaí
Ale, najednou, zvonek! Stanice. A pa-
sažéří se tlačí k můstku. Jeden za druhým
vystupuje. Není snad ještě vaše stanice?
Strpení, bude co nevidět!
A konečně, stanice jako stanice! Každá
vybízí, zastavit se, otočit na patě, srovnat.
jaký kus cesty uražen. A parník zatím už
zase odráží od břehu. Co by bylo po jízdě
nebýt těch stanic a dané možnosti, rozhléd-
nout se, srovnat uražené distance . ..
29
article
Tenkrát před lety trochu to překvapilo
Šmaha do pensel Už? Kolik pak mu je let?
Dvacet u Národního, před tím snad desel
po společnostech, dohromady třicet. Arci,
na pensi stačí. Zatím však vychází na jevo, že
už tenkrát bylo dohromady vlastně — čtyři-
cet. Herci tak záhy začínajil To je to.
Větrali jste trochu své vzpomínky. Jed-
nou, při začátcích Národního to bylo, potkali
jste se s mužem na Karlově náměsti. Zasta-
vili se, seznámili. Obě strany tenkrát jaksi
začínaly, každá své. Každý, rozumí se, pln
nadějí a smělých výhledů do budoucna. Jinak
začínat, nemělo by v životě ani smyslu. Každý
hotov, po svém obrátit svět trochu na ruby.
Jak by ne! Chodí-liž to jinak v mladých hla-
vách? Podali jste si ruce, potřásli a rozešli
se s úsměvem každý po svém. S úsměvem
vítězným ovšem.
Šmaha
Karlov náměst
30
article
Jakoby včera bylol
A zatím třicet let přeletělo! Třicet let
události, úspěchů, slastí i strastí. Měříte
duchu prostor. Najednou se tak zúžil! Dnes
a před třiceti lety. Jakoby mezi tím ani ni
neleželo. Prostor prázdný. Takořka okamihí
A jiná vzpomínka! Ještě starší. Ještě
o deset let dříve. Což sejde vzpomínce na
nějakém desetiletí! Kdesi na venkově za let
sedmdesátých. Tenkrát znali jste Šmahu je-
nom podle jména. Jednou prolétla garnisonou
poplašná zvěst. Do sousedního krajského
města zavítala Švandova společnost na krát-
kou stagionu! Příšti týden, ve středu či
v sobotu, hraje prý Šmaha krále Leara. Šmaha
a Lear! Pro venkovské nadšence a milovníky
zpráva elektrisující. Nevěděli jste, kdo a co je
Šmaha, ale slýchali jste už jméno. Znělo velmi
zvučně! A fantasie hrála. O Švandově společ-
nosti bylo známo, je to přední český podnik
hned po Praze. A Šmaha jako Lear? To musí
být velkolepé. Rozhodně něco, co nelze vyne-
chat. A v rozčilení stráven celý týden. Na-
sazeny všecky páky. Než, jak to bývá, všecko
marně. V ustanovený den, na dráhu a do
sousedství na divadlo, jste se — nedostali.
Šmaha
Švandův
Lear
Praha
31
article
Zůstala jen vzpomínka na jméno a datum.
Pouhá mátoha na obzoru. Ale velkolepých
obrysů. Vidíte ji ještě živě před sebou. Mo-
hutná představa královského starce, jehož
projevy šílenství pronikají obecenstvu do
kostí.
Tenkrát byl Šmaha mladý pán. Ale hrá
se zálibou starce Leara
— Co pak bude hrát, až mu bude še-
desát a sedmdesát? lámali jste si s podivem
hlavu.
Nenadáli jste se, že vám jednou bude
možno, dát si přesnou odpověď na zbytečnou
otázku. Co hraje dnes Šmaha? Co by mohl
hrát? Milovníky, pravda, neměl nikdy na re-
pertoiru. Ale divadlo žije už takovými para-
doxy. Čím starší herec, tím lépe hraje —
málem byste řekli — mladé role.
A teď už dokonce padesát let mezi
kulisami! To dá přece svoje zkušenosti! Kdo
má za sebou padesát let, ví, co je půl sto-
letí. A kdo viděl půl, dovede změřit celé.
A století? Míra dějin, věků, věčnosti! Co
ví mládež o toku časů? Nemá pro ně míry.
Mezery od dneška do zítřka nebo za měsíe
nebo za rok? Hrozné vzdálenosti. Nelze je
přečkat. Ale padesátník? Hoj, ten vidí jinak!
Půl stoleti! Jaké měřitko! Vidíš, jak před
půl stoletím bylo vlastně — včera. A ten
okamžik dvakrát? Třeba desetkrát? Co je
to? Mžik vedle mžiku. Všechen tok času,
řada věků, novověk, středověk, starovék,
celá období kultury lidské? Krátký seřad
století. Mihly se, ulétly. Jiná ulétnou . .
Padesátka! Jaká stanice! Jaký roz-
hled! . ..
Šmaha
Lear
32
article
Oslavenec teď se rozjede od města
k městu. Kdekoli zavítá, bude vyprodán
dům, večer plný šumu, potlesku, věnců. Obe-
censtvo má rádo takové události. Jde to do
krve — podněcuje náladu. A co látky pro
denní rozhovor skytál
Všecky správy souhlasí. Samá lichotka,
samý obdiv. Jak obecně překvapil svěží
výkon mladistvý zjev jubilanta.
Vlastně, soudili byste, měl by oslavene
vzít milé obecenstvo za slovo a provést dů-
sledky:
— Máte mne tak rádi? Líbím se vám
tolik? Výborně! Víte co? Zanechám pense.
Vrátím se. Uhlídáte mne zas častěji! . ..
Odhodlání nebylo by konečně bez pří-
kladu. Mnozí zůstali u divadla, hráli a hrají
ještě daleko přes sedmdesátku. Ba i osm-
desátnící se našli.
Na ten způsob pan Šmaha asi nepři-
stoupí. Je na to příliš zkušený života. Zdravý
egoism nedá. Radno, brzdit divadelnickou
vášeň! Ta arci ráda tak slepě hárá, sama se
tráví a neví vlastně, kdy přestat. A konečně,
herec, není-li také člověk? Netřeba-lí žít také
jednou sobě, cítit se trochu sebou samým?
A nejen pořád hrát, něco druhého předsta-
vovat, do něčí cizí kůže se převlékati Sám
sebe jednou také znamenati K čemu pak
by byly ty stanice na břehu života? A když
stanice Pense vyzvoněna, není-li lépe, sta-
tečně přejít můstek? času ještě dost, na
břehu se zastavit, otočit se na patě a roz-
hlédnout, jak parník supe dál. A jiné věci,
které stojí za povšimnutí.
Už před desíti lety herec Šmaha dal se
na odpočinek. Přestal hrát jiné, vrátil se
sobě. Sám se stal ředitelem. A v rychlosti
pro svoji osobu ještě pěkný kus slovanské
otázky rozřešil. To bylo na oslavu čtyří-
cítky. Co má teď asi za lubem, pro pade-
sátku? Snad se ukáže.
Šmaha
Ob
Netřeba