3
masthead
l20. dubna 1913. Číslo 107.
4
article
černí světlo. Troje dvéře. Jedny, kuchyňské.
byly pootevřeny a poněvadž s obdivem mist-
nosti byl jsem brzy hotov, oddal jsem se cele
praskotu dříví, škvíření mastnoty a lahodné
a libé vůni, vycházející kuchyňskými dveřmi
Poznal jsem, že jsem hladov.
V tom přišel farář, zakuklený v obšírný
havelok, Povstav, dvorně jsem se představil
rázně si postěžoval, jak jsem byl v Habovce
špatně přijat, čehož důsledek jsem mu přene-
chal vycítiti. Pan farář Janko Hatyar pronesl
něco v tom smyslu, že jest okouzlen — což
bylo docela správné — a začal se mnou jed-
nati jako se vzácným hostem. Byla v tom ra-
dost zdůvodněná i tím, že sotva jednou z
rok ze světa k němu někdo zavítá.
Vešli jsme do večeřadla. Tu při světle
teprve jsem si mohl řádně prohlédnouti svého
hostitele. Byl malý, téměř zavalitý, ale ne
tlustý, vlasů černých jako smola, očí jiskr-
ných a divokých. Koulel jimi jako dravec. Ne-
mluvil, nýbrž křičel a z ohlušujícího křiku
zas náhle přecházel v tichý, pokorný ton, té-
měř šepot. Řeč doprovázel ráznými gesty.
bušil oběma pěstmi do dubového stolu a du-
pal okovanou botou. Byly to vše zmechaniso-
vané prostředky jeho kazatelského umění.
Seznámení a rozmluva, rozumí se, ač zača-
la obvyklými otázkami, ukázala hluboký roz-
por mezi námi. Chválil jsem si Slovensko
Oravu; farář haněl, tupil: „Lidé jsou divoši
v létě v zimě vězí v kožiších, neurvalí jsou
sprostí, tupí — maďarsky ne a ne se naučit—
zbujní, zištní — hříšní.
„Jste snad příliš horlivým pastýřem je
jich duší a odtud tak přísné měřítko a chvii-
ková . ..
Janko Hatyar
Slovensko
Orava
5
article
„Nevíte, jaké je to těžké povolání pást
takové stádo, které vám otravuje každou
chvilku života, které mne nenávídí, protože
jsem chtěl z nich něco vycepovat. Odvděčují
se stížnostmi až na biskupství; ode tří let tam
žalují na mé přísné a rázné jednání. Ehl“
Neškodným „inu, ale, hm“ pomáhal jsem
si z úzkých.
Přinesli na stůl. Hojnou a sytou večeři
Halušky podlité vyškvařenou slaninou, obrov-
skou mísu pstruhů a hojnost znamenitého, bí-
lého vína. Hostitel jevil hlučnou radost, že
mám hlad jako vlk a piji „jako Vah potokya
říčky“, jak se vyjádřil. České věci byly mu
úplně cizí a o slovenských také mnoho ne-
věděl a omlouval se, že má-li něco nehoral-
ského vyjádřit, nemůže jinak než maďarsky
Mísy se vyprázdnily: řeč se zastavila. D-
val jsem se na svého hostitele, planoucího
již, jakoby hostil deset veselých ďáblů, který
náhle luskl prsty a přemlev jakási zaklínání
vyrazil: „... třeba popohnat kuchařku. Dě
lám to takhle.
A farář vložil čtyři prsty do úst, z hlu-
boka nabral dechu, žíly ve spáncích mu na-
běhly a celý obličej ještě více zrudl. Hvízdl.
že jsem si mimovolně zacpal uši a ohlížel se.
neobjeví-li se snad na to znamení zástup čer-
ných služebníků. Bylo to velikolepé, nadlid-
ské hvízdnutí.
Ehl
Haluška
6
article
Farář se usmál: „To je můj rozkaz.“
Nestalo se nic; jen kuchařka vlítla de
světníce s dvěma pěknými štikamí na míse
Hned dal se do širokého vypravování o lovu
ryb a vypravoval o tom s vervou hodnou nej-
posvátnějšího díla. Přirozeným zákonem věcí
vynucoval si můj obdiv i sdílnost. Znáte sami
ty obyvatele zapadlých hluší, jací jsou epičtí
a hovorní, zabloudíte-li k nim náhodou. Nej-
nepatrnější předmět objasňují s takovou dů-
kladností a přesvědčivostí, že vám nezbývá
než mlčky sahat po plné číši a svědčit, svěd-
čit do nekonečna a podléhat přesvědčivě sdíl-
nosti vypravovatelově. Tam v zapadlých kou-
tech vládne ještě duch epické spokojenosti
když ostatní celý svět již dávno trpí dýcha-
vičností. A přerval-li farář své vypravování
bylo to jen proto, aby opakoval svůj příšerný
rozkaz, a poručil přinésti vína.
„Znamenité vino,“ pravím.
„Sám je objednávám pro potravní spolck
Pravda, znamenité. A co ty štiky?
„Ovšem, ovšem. A to vždycky . ..
7
article
„I toto, ale pro hosta se vždy něco na-
jde, jinak žiji skromně, jak se na můj stav
sluší.“ Při posledních slovech, přípamatovav
si úřad kněžský, ztlumil náhle tak svůj hlas.
že byste hádali na nejpokornějšího beránka.
Byly to zajímavé přechody, v kterých se mu
vracela křesťanská pokora, které při svém
temperamentu nemohl podlehnouti na dlouho
Stále se v něm hlásila přirozená bouřlivá
neskrotnost a střídala se s naučeným sva-
touškováním.
Když jsme zůstali jen při víně, mezi ji-
ným vypravoval mi o svých bratřích, kteř
jsou také faráři. „Matka všechny syny za-
slíbila kněžskému stavu. Tři synové, tři bra
tří — všechni již faráři. A Géza je jako já
na chlup jsme si podobni. Sama matka ná
nemohla rozpoznat. Vracíme se ze semináře
a matka nás objímá: „Můj Gézo, pěkný z tebe
bude farář — a drží Jánoše. Tak jsme si po-
dobni.“ Farář se smál, až se komnata otřá-
sala a bušil do stolu pěstěmi.
Já se smál z povinnosti taky a připil je
mu i jeho bratřím.
Matek
Géza
8
article
„Sláva! Eljen! Jen ať jsem brzy z tohot
prokletého zákoutí vysvobozen!“
„A jindy byli jsme na poutí v... (jme-
noval to poutní místo) již jako kněží. Bratr
sloužil mši svatou. Přijdou za ním do kostela
a pokleknu u zábradlí před oltářem a modlím
se. Kostelník mu přisluhoval. Nalévá vína a
vody do kalicha a zpozoruje mne. Podívá s
na bratra, podívá se na mne a zase na bratra
a zase na mne a povídá: Tady je — u oltáře
a tamhle klečí. Ulekl se, že konvičky upusti
a utekl do sakristie. Tam naříkal a nechtě
věřiti, že jsme dva a ne jeden. — Zlí duchové
ovládli místem páně, naříkal, zdržuje pláč.
Nový výbuch smíchu, hřmotného a ne
zadržitelného skončil to vypravování.
„Tož nechť žijí Hatyaří,“ zdvihám číši
„Sláva jim í tomuto uherskému králov
stvíl
Přešli jsme znova na Slováky. Ukáza
na právě vydanou monografii o Detvě a roz-
čiloval se: „I ostudu ve světě tropí, když ta-
kovéto knížky tiskne.“ Knížka byla pěkně
ilustrována; při obrázku detvanského chlapa.
opáleného, s vrkůčky splývajícími po spán-
cích zlostí byl téměř bez sebe: „Takovouhle
Eljen
pán
Sláva
Slovák
Knížek
Detva
9
article
obludu vymalovat — to je přec skandál.
Ostřihat ho měl, obléci místo do kožuchu, do
lidského, slušného, černého kabátce. E, však
oni dobře vědí, jak má člověk vypadat. Ta-
kový chlap, když jede do Ameriky — taky
si koupí slušný kabát, dobře ví, že tam v ov-
čím kožuše a s copany nemůže. Ani by ho
tam nepustili... A tady žijí jako zvěř, divocí
a všechno marno učiti je civilisaci.
Farářovi zlobná slova chrlila se z úst.
knížku div neroztrhal.
„A něco takového se opovažuje žalovat
u pana biskupa, že s tím hrubě a nemilosrdně
jednám. Však Jeho Milost pan bískup“ —a
farář přidusíl hlas a s lahodnou pokorou po-
kračoval, „jest člověk spravedlivý a uši jeho
zůstanou zavřeny jazykům pomlouvačů i po-
chlebníků. Připíjím Jeho Milosti panu bisku-
povíl“
I připil jsem též.
Amerika
10
article
Farář rozplýval se po hlubokých douš-
cích výborného vína, pohodlně rozvalil se
ve své lenošce a na chvíli je zamlčel. Bylo
zřejmo, že teprve našel jeho pravou chut.
Ale svědomí řádného kněze nedovolovalo mu
oddati se jeho požívání. Všimnul si hodin:
„Již téměř půlnoc a já ještě nedoříkal dnešní
svůj breviář. Počkejte tady, příteli, odskočím
na chvilku, vykonám svou povinnost a pak
nalejeme si ještě nějaký ten pohárek. Hned
jsem tady!“
Osamotněl jsem. Ze sousední světnice
bylo slyšeti překotné bručení a přes tu chvíli
hlasitější, řekl bych povzteklé amen. Farář
chvátal, zlobil se na délku svých modliteb
a odbýval je s náladou a výrazem do horou-
cích pekel proklínajícího husara. Na hodi-
nách začala bíti půlnoc. Po několika úde-
rech hodin rozlítly se dvéře a Jánoš Hatya
vkročil:
„U sta ďasů nejrohatějších dnešek jsem
se neodmodlil,“ a skroušeně dodával: „Dou-
fám, že milostivý Hospodin pro své veliké
utrpení odpustí svému nejponíženějšímu slu-
žebníku.“
„Zajisté, že neoslyší tento zbožný po-
vzdech z nábožných úst vašich, důstojný
pane,“ vzbuzoval jsem jeho naději.
„Bdí zajisté oko jeho nad mými skutky
a nezavrhne služebníka svého.“
Nábožný tento rozhovor skončil brzy
znovu zahájenou pitkou. Ve faráři vzbudila
se teprve dokonale hazukou tutlaná krev
„Ej, na co bych já myslil jen na kostelní pís-
ničky a na pobožné kňourání, poslyšte, jak
v horách to má znít!“ I spustil. Začal divokou
jakousi od Debrecína, přešel k jiné neskonale
melancholické o pustě, výskal, až se všechno
chvělo a zas veselí změnil tesklivou toužeb-
ností. Ještě dnes mi zní v uších jeden dopěv-
Góral, góral, vrať se v svůj kraj!
Hatya
Debrecín
11
article
Byla to píseň téměř místní, vyjadřující
touhu vzdáleného syna hor. Bylo to sice vše
hezké, ale přece jsem se obával, že můj ho-
stitel nebude vědět, kdy skončit, neboť se
příliš rozbujnil. Však neušlo to ani jemu, jak
bylo v jeho povaze, že přistihnuv se při ně-
čem, obrátil hned v pravý opak, tak i teď pře-
rušil se náhle v nejvěíší rozjařenosti, za-
koulel očíma a velel: „Tak, teď hajdy spatí
Dobrou noc. Tam je vaše místo,“ a nečekaje
ani mé odpovědi, vyšel do svého pokojíku.
Ráno byl zamlklý, zakaboněný a ještě
vznětlivější a povzteklejší než včera. Hned
z jitra ohlásil se mu chlapec, který jej volal
k nemocnému. Hašteřil se s ním, že se kluk
třásl na celém těle.
„Co je mu?.
Chlapec odpověděl, jak věděl.
„I čerta, korhel je tvůj nemocný, pije
jako všichni. Peklu neujde! Všechno marné,
já mu nepomohu, ale ... no, příjdu hned z
hodinu asi.“
„Pane faráři, naši jim vzkazují, aby při
šli až zítra,“ na to chlapec.
Farář se rozčepýřil, nezdržel se smích
a vystrčil kluka ze dveří.
„Takové nemocné mám rád, ten jistě
umře. Vskutku lidé tu poznají, kdy jejich dny
jsou sečteny. Těm snadno podám poslední
ulehčení, das s tebou, aspoň o lotra mín.
Taková slota . ..
Za chvíli mladý otec příšel vyjednat
křtiny. Skromně postavil se u dveří.
Faráři „Co chceš.“
Tlumená odpověd.
Farář: Mluv, abych slyšell
„Děťátko se nám narodilo, bude třeb
je pokřtít.
„Taky vím; na ty vaše zmetky pomalu vody
nebude.“ Hromování sneslo se znovu.
Peklo
12
article
Byl jsem pozván ještě na snídaní po ti-
chých službách božích. Když jsme zas seděl
za stolem, služka přinesla dopis, který včer
přišel za farářovy nepřítomnosti a který ne-
odevzdala. Byl zalepen biskupskou pečetí
Jánoš Hatyar chvatně jej roztrhl a celý ze-
sinal, když jej přečetl.
„Odtud mě vyhání. To bych si byl včera
připíjel!“
Zmačkal list a mrštil jím na zem. Na to
zasipěl a vyrazil ze dveří. Za nimi ozvalc
se jeho pusté láteření.
Čekal jsem chvíli, ale marně. Vída, že
na mne asi zapomněl, rozhodl jsem se ode-
jíti bez poděkování.
Hodinu za Habovkou uslyšel jsem pískot
kterým včera můj hostitel rozkazoval své ho-
spodyni. Brzy zpozoroval jsem jej samotného
sedícího na stráni pod lesem a zoufale fouka-
jícího do prstů, vložených v ústa. Vyléval s
zlost a bouřil. Oklikou se mi podařilo vy-
hnouti se mu. Od té doby jsme se neviděli
a jistě málem na sebe zapomněli. Až po le-
tech, když opět zatoulal jsem se až do Ha-
bovky, vzpomněl jsem si na svůj farský noc-
leh i na výborné víno. Hledal jsem je v po-
travném spolku. A když jsem jim připomenui
Jánoše Hatyara, pohlédli na mne přítomn
jako na známého a dodali: „To nebyl farář
to byl sám ďábel.“
„Nyní máte hodného?“ ptám se.
„I toto. Stejné potiže, jako tehdy. Míst
Jánoše dostali jsme Gézu Hatyara a ten ja-
koby mu z oka vypadl.“
Seznámiti se s Gézou ani mně nenapadlo
chce-li to učiniti čtenář, nechť vypravován
přečte ještě jednou.
Hatyar
Géza
16
article
Mat ve 2 tazích.
Mat ve 2 tazích.
Vídeňská hra.
Hrána dne 31. března v jubilejním turnaji » Wienen
Schachelubu.
Bílý: Dr. S. Tartakower,
Černý: Dr. J. Perlis
1. e2—e4 e7— e5
16. Jd4—c6j Sd7xKe6
Dds—d zs
2. Jb1—c3
Jg8—f
17. Velxeb
Va8—e8
3. g2— g3
d7—d5l
18. Val — eí
Dd—dze
4. e4xd5
Jl6xd
19. Ve1—e3
D 7—d8
20. Dh5—f
5. St—g2 Scs et
6. Jal —e2 Jb8— 66
21. Ve6xe7
Dd8xe7
7. d2—d4 exd4l
22. VelXe7
KI8Xe7
8. Je2xd4 Jd Ke3
23. DI5Xes
Ke7—f7
9. Sg.Xcet b7xco
24. DesXa7
Ve8—e7
10. b2Xe3 Se62dm
25. a2 — a4
Vh8 —o8
11. 020 c6—e5
26. h2—h
c7—c6
Ve7—c7
12. Ví1—e1+ Sí8—e7
27. Da7 — c5
Kf7—g7
13. Scl—g5l“ 17— f .
23. De5—15
14. S45xf6ll 87xf6
29. h4—h5
Vd8—z
15. Dd12hst Kes Žis
30, h5— het
černý se vzdal.í
1 Po 7.... Jd5xc3. 8. b2xc3, Se6—d5 moh
mít černý zcela dobrou hru.
2 Lepší bylo 10. . . . Dd8— d5
* Na 11.... Sí8—e7 ztratil by černý po 12
Dí3 pěšce co.
Zcela v podníkovém stylu Tartakowerově-
oběť iigury, jež nyní následuje, jest asi zcela kor-
rektní.
Také jiné tahy neposkytují dostatečné
obrany; na př. 17.... Kg7, 18. Val—e1, Se7—do.
19. Vel—e4. Vfs, 20. Ve4—h4 atd.
* Nebo 19....Dd2xc2, 20. Ve3—e4, Dc2—c1-
21. Kg1—g2, Dc1—g5, 22. Dh5—e2 a nevyhraje.
1 Neboť ztráci dalšího pěšce. Skvostná partie
M. N. N
Wienen Schacheluba
doktor
S Tartakower
Černá
Sd
dh
Dd
DesX
jít 5
Jd
M N
Val
St
Jal
e 1 + Sí 8
Sculptor
Val — e 1
Vela
d 8 20
VelX 7 KI 8
e 5 16
Dd
c 3 Jg 8
e 2 Jb
Xe
c 7
c 6
e 7 27
c 5 Kf
17
article
Zprávy šachové.
Zprávy šachové.
Praha. Společný jarní turnaj Šach. klub
Dobruský má 16 sčastníků; hrají: dr. Dušek
Mitovský, Šerý, Havlik, Svačina, dr. Wild, Brod-
ský, Hromádka, Křivan, Malinek, dr. Maas, Pře-
ek, Švejda, Urbášek, Wertheimer a Zeibrdlich
Počet členů v poslední době opět značně vzrostl
zvláště ze řad akademiků přibývá hojně členu
(Dlužno připomenouti, že akademikové platí polo-
viční příspěvek (1 K čtvrtletně.) Členům jest k dis-
posici bohatý hrací materiál a odborná knihovna
o 250 svazcích: v klubu jest vyloženo 10 ša-
chových časopisů. Schůzky členů denně v ka-
várně »Louvre«, Ferdinandova tř., kdež přijímají
se též přihlášky nových členů.
Vršovice. V zimním turnaji Klubu šachi stů
Vršovice dobyl I. ceny a titulu přeborníka
klubu J. Čermák 1014 výhrami z 11 partií. II. Du-
šek 91/4 III. Hatina 812. IV. Hašek st. 7. V. Chme-
lař 61/4. Vl. Kofroň 51/4; následují: Nepivoda 5
Dvořák 31/2. Vlach 3 atd. Dne 20. dubna v 9 hod
dopol. pořádá klub simultanní produkci cham-
piona klubu p. Čermáka v hostinci »na Košum-
berku« ve Vršovicích.
Dobruský
Dušek
Šerá
Havlik
Svačina
doktor
Wild
Hromádka
Křivan
Malinek
Maas
Švejda
Urbášek
Wertheimer
Zeibrdlich
J Čermák
Hatina
Hašek
Nepivoda
Dvořák
Vlach
Čermák
Praha
Brod
Louvre
Ferdinandov třída
Vršovice
klub šachi stus Vršovice
III
18
article
Vídeň. Jubilejní turnaj Wiene
Schachclubu skončil vitězstvím R. Spiel-
manna, jenž ze 14 partií jedinou prohrál a 4 zre-
misoval, docíliv tak 11 bodů II. ceny dobyl 101
výhrami dr. S. Tartakower, III. R. Réti 91/2; teprve
na čtvrtém místě je velmistr K. Schlechter, docí-
liv 8 bodů. V. je dr. Perlis se 61/2 a VI. L. Löwy
6. Následují Schenkein 21/2 a Kaufmann 2. Ceny
byly 1000, 700, 500, 400, 300 a 200 K.
Brno. V kavárně Margaretenhof, kdež scházi
se velmi mnoho šachistů, zvláště národnosti ně-
mecké, sehrál dne 11. března p. A. Perna simul-
tanně 27 partií, z nichž po 61/2 hodinné hře 14 vy-
hrál, 4 zremisoval a 9 prohrál. Simultánka vzbu-
dila zde značný zájem a jest v úmyslu založiti
v této kavárně nový klub anebo trvající zde
»Schachverein« sem přestěhovati.
Praha. V soutěži o memorial dra. Jan
Dobruského porazil 12. dubna B-team Šach.
klubu Dobruský Dělnický klub šachistů v Praze
v poměru 5:3. Stejným poměrem poražen i Klub
šachistů Král. Vyšehrad od Spolku šachistů na
Smíchově. Match ten hrán dne 13. dubna v kavárně
Nánodního domu na Smichově. Podrobné výsledky
těchto matchů, jakož i přehlednou tabulku soutěže
pro nedostatek místa odkládáme do příští rubriky
Spiel
doktor
S Tartakower
R Réti
K Schlechter
Perlis
L Löw
Kaufmann
perna
Dobruský
Král
Vídeň
Brno
Praha
Smíchov
Wien Schachcluba
Margaretenhof
Dobruský dělnický klub
Nánodní
24
article
dávají již během května velké moučnaté hlízy ve velkén
množství. V minulých letoch byly na jediném trsu 91
kusy. Nepodléhá vůbec nemocem. Chut zvláště lahodná
Nejrannější a nejnosnější ze všech zemáků, drahokam
pro každého rolníka a zahradníka. Letní brambory Theo
fila Zieglera „Diamant“ pošt. zásilka 10 liber K 3.60, dvě
10liberni pošt. zásilky K 6.—, 5 pošt. zás. po 10 lib. 13K
Theofil Ziegler, Erfurt 343, Německo.
Z-4594-1
Theo
Ziegler
Erfurt
Německo
26
article
Beský bezvadný a dokonalý výrobek
Beský bezvadný a dokonalý výrobek
tekuty krém na cidení a leštění stolních příborů,
nádobí, klik, štítů, vah, závaží, klenotů a veške-
rých kovových součástek na nábytku, oknech,
dveřích, kočárech, autech atd.
Výrobci; Beneš a Lakomý, lué. tov. Brno.
Cídidla na kovy, nabizena bez jměna výrobc
nejsou česká
31397
Beneš
Lakomá
Brno
29
article
Lázně Mšené
Lázně Mšené
u Budyně n. (.
osvěděily se výborně při rheumatismu, dně,
inchias, choobách ženských, při ob-
tižích zbylých po zápalu slepého stře-
va, chudokrevnosti, neurasthenil a
jiných chorebách nervových.
Lázeňský lékař MUDr. Fr. Kopecký.
Bohatá zař zení lečebná. Rozsáhlá vlastní rašel-
ništé. Elogantní byty (125) v parkových vilách.
Výtrčná kuchoné. Čeny mírné. Telefon v lázních.
Stanice „Mšené Lázětt dráhy Jenšovice-Li-
bocsovice-Louny.
25555
Prospekty zasílá a dotazy ochotně zodpoví
správa lázní a Čes. zem. svaz ku povznesení ná
vštévy cizinsů v Praze, Josefské nám.
Saisona od 1. května do 30. září.
MUDr
Kopecká
Budyně
Francie
Louny
Praha
josefský já
30
article
Obchodní a činžovní dšn
Obchodní a činžovní dšn
důkladně tvrdě stavěný, velký, jednepatrový, s prostran
ným dvorem a větší ovocnou zahradou, odhadnutý přes
35.000 K, v němž možno kromě trvající dobře prosperu-
jící, nyní pronajatý smíšený obchod, též se zaručeně
velkým úspěchem provozovati částečně již zavedenou
výrobu lihovin ve velkém a kromě toho možno i několik
bytů v domě tom pronajmouti, jest z rodinných příčin
za zvláště nizkou cenu 24.000 K ihned na prodej. Čtěné
nabídky nejpozději do 1. května račte adresovati: „Zlatý
důl 1913“ poste restante Náměšť u Olomouce.
Náměšť u Olomouc
46
article
Slavnostní sbor
Slavnostní sbor
pro mužské hlasy na slova R. Růžkové složi
Norb. Kubát.
Poctěn I. cenou pěvecké župy Pal-
lovy-PÍzeňské.
Cena partitury pouze 40 hal.
Tímto sborem zahajujeme novou levnou sbírku
„Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“, v níž vydá-
vati budeme vybrané sbory pouze v parilturách
za tak nízkou cenu, aby si ji každý zpěvák mohl
opatřiti místo hlasu. Z partitur bude se, přirozeně,
pěvcům lépo zpívati
Úprava lipská je vzorná.
Rozprodáme veškera
piana a pianina
pod nákupní ceny
za příč. změny místností.
Nakladatelství — Hudební závod — Antikvariát
Sklad a půjčovna plan
Kubát
pěvecký župa pálitlovPÍzeňský
49
article
Inteligentní žena
Inteligentní žena
starší, přála by si nastoupiti místo jako hospodyně
k star. intelig. pánu neb jako společnioc nebo opatrov.
k jednomu dítku. Umi veškeré domácí práce, správu
prádla i šatů. Příjala by též místo jako biletářka do di-
vadla, šatny neb hostinců. Na výši platu nehledí, ale na
vlidné zacházení
52
article
rychlá únava a neráznost
jsou zla, která zachvátí i nejzdravějšího člověka
a jemu konečně veškerou chut k práci a životu
odeberou.
Každý jest tedy povinen udržeti svému tělu,
především však svým nervům, potřebnou pruž-
nost, aby dostáti mohl ve všech případech mno-
hostranným nárokům, které život klade.
Dělník, turista, sportsman, jakož i ke svému
stolu připoutaný obehodnik a učenec potřebuje
takové občerstvení a zocelení svých tělesnýcha
duševních sil a pociťoval zajisté již každý trpee
nedostatek takového prostředku. Takový prostře-
dek objoven byl v onom tak oblíbeném připravku
„Herkules-Kola“. Čestujícím v Africe bylo ji
před desitiletími nápadným, jak hravě překonávají
domorodci nejpodivuhodnější pochodové výkony
a zjistili, že docilují toho požíváním neškodného,
povzbuzujícího prostředku, ořechu Kola, z jeho
výtažku vyrábějí se ve spojení se solemi citronu
a za přimísení čokolády
tabletky „Herkules-Kola
Tabletky „Herkules-Kola“ účinkují znamenitě
u všech duševní neb tělesnou prací znave-
ných a vyčerpaných lidí: tito cíti se po několika
tabletkách jakoby byli znovuzrozenl;
u pozdravujících se po těžkých nemocech,
kteří jsou ještě zemdleni a slabí
u školou povinných dětí, které vyučování na-
máhá
u kuřáků, kteří trpí následky příliš silného
požitku nikotinu
u nervosních lidí, kteří třesou se při nejmen
ší příčlně rozčilením;
u turistů, horolezců, borců, u vojáků a sports
manů, kteří všichni jsou často nuceni napínati
nesmírně svých tělesných sil.
Každý člověk, který trpí jakonkoliv nemo
a je následkem toho nevrlým a rozladěným, na-
bude již po spotřebě malého jen množství table-
tek „Herkules-Kola“ chuti k životu a bud
tak blahodárně na svou nemoc působiti.
Tabletky „Herkules-K ola“ jsou násled-
kem svých tělo a nervy podivuhodně silících
vlastnosti
Herkules
Afrika