Periodikum ALTO Viewer

1

20 prosince 1903.

2

IV. Příloha „Národnich Listu

3

k číslu 34e.

4

Strana 25

5 article

epodsou Jupo IEN

6 article Z domácího peněžního trhu.

Z domácího peněžního trhu. V Praze, 19. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Ve zdraví nemocná bursa. — Opravné návrhy. — Zbytky vídeňské bursy. Pražské zakázky na burse pražskéa vídeňské. — Nová doba pražské bursy Papíry k uložení kapitálu. — Akcie. Zdravému není (řeba léků — a také nor- málně funkcionující trh v pravidelných dobách nevyžaduje opravných návrhů. Jestliže v po slední době stále se uvažuje o povznesení ob- chodního styku s cennými papíry, jest to du- kazem, že obchod onen není tak živý a tak pra- vídelný, jak by se vyžadovalo, a že onen trh třebas přeceňoval své síly přechodnou haussou a haussa ona mu dodávala vzezření zdánlivého zdravi — jest ve zdraví nemocný. — Uznali jsme za vhodné, na těchto místech podro- biti kritice návrh o jednání cenných papírů v menších závěrech a aplikovati jej na naše po- měry. Rovněž povšimnuti zasluhuje návrh druhý. v posledních dnech přednesený v komitétu ví- deňské bursy od generálního tajemníka Licka, aby usance v obchodu s akciemi v tom smyslu byly změněny, že by papíry ty místo s úrokem 5% byly počítány s úrokem 4%. Tato změno vztahiovala by se na všechny akcie bankovní, průmyslové a dopravni, z nichž by byly vyjmuty pouze ty, které z příčin jistých stálých okol- ností skýtají zůročení více než 4%. Odůvod- ňuje svůj návrh, poukazoval generální tajemnik především k tomu, že s ohledem na vývoj po- měrů na trhu peněžním se běžnou nyní vlastně stala úroková sazba 4%%, a že obchod s papíry o 4% zůročení by přizpůsobil usance rakou- ských burs trhům německým, čímž by se usnad- nil styk arbitrážový.

Licek Praha

7 article

Návrh byl uznán za pozoruhodný, bylo však také uznáno, že provedení jeho by bylo spojeno se značnými obtížemí. Otázka 4% úroku při odpočtech akciových stane se aktuální opě na začátku nověho roku, ale mnoho naděje n uskutečněni nemá. Ze po zkušenostech o re- formě záznamu v procentech není v komitétu pro kursový lisí valně nadšení pro zavedení 49 zúročení, jest pochopitelno. Je-li konservativní obchod, kursy tvořící, jest nesnadno býti mo- derním těm, kdo kursy záznamenávají. Otázka 4% zúročení, když by zavedena byvši na bursu vídeňskou jako vymoženost se osvědčila, ovšem by přešla také na trh náš. Ne- můžeme míti ovšem podezření, že by tato způ- sobila v sálech pražské bursy nový obchod. 4 jako 5% můžeme počítati jako 18 nebo 2 bez dvou — nebo-li nulla od nully. Ale jsou-li předepisovány léky zdánlivě zdravé burse vídeňské, mohli bychom doporučit radikální změnu v jistých připadech burse praž ské, ne níž úbytě seznává i laik, stoupaje do je jích schodů. Věc, o kterou jde, jest zcela pro sta a mělo by býti o ní znovu rozhodováno.

8 article

Dosavade pražská bursa jes živa pouze takovými zakázkam které neztrávila bursa vídeňská Potom není divu, že takověto zbytky jí nemohou jiti k duhu. Se stanoviska bankovního bychom uvažovali takto: Dostane-li ústav rozkaz, musi se starati, aby jej v zájmu svého komittenta vy- řídil co nejvýhodněji. Připusťme, že se jedná o koupi nebo prodej papírů českých. Ústav by rád se obrátil s tímto rozkazem na bursu praž- skou, ale ježto nemůže se spolehnouti, že by při malé síle kupní domácího trhu papír onen za kulantní kurs umístil, nebo při skrovné nabídce jej výhodně získal, nezbývá mu, než aby se za- jistil tím způsobem, že jej hned z rána dává na bursu vídeňskou. V papírech domácích sou- střeďují se na vídeňské burse rozkazy domácíeh ústavů, a to, co by mohlo býti kompensováno neb vyřízeno na burse pražské, se nám vraci oklikou přes Vídeň. Tím obchod v akciích, který přece zůstává nejdůležitější tepnou živosti bur sovní, jest z pražské buřsy téměř vyloučen, i v těch dobách, kdy vídeňská bursa zazname- nává závěry v Dankovkách, Živnostenských, Ho spodářských a v Cukerních, na pražské burse znamenáme široké rozpjetí mezi kursem peníze a zboží. To znamená, že, je-li nabídka na praž ské buřsé, není poplávky, ježto se koncentruj do Vídně, nebo ráno již na vídeňské burse byla vyřízena, a naopak. Na pražskou bursu zbývají tudíž tolik obraty v papírech k uložení kapitálu, ale ohlí žime-li se, vidíme, že rozpjetí obchodního oblou- ku, odhodlanýma rukama tak zajímavě vyklenu tě, spočívá pouzena jednom sloupu, a sloup ten, třeba by byl velice mohutný, jest přece osa mělý, neboť jest pouze jediný. Se Zemskou bankou obehod v papírech k uložení kapitálu na pražské burse se povznáší, a jest aké ne- zbytno, že by v dobách její menší potřeby také klesal.

Vídeň Dankovky

9 article

Ale právě jako v akeiích, také obchod vy pa pirech k uložení kapitálu bylo by možno alimen tovati zakázkami jiných ústavů, kdyby se n pražskou bursu mohly spolehnouti, a kdyby jin byla dána včasná příležitost ku poptávce nebo nabídce. Věc by se musila vytviořit tak, ženejdřive zakázky pražskéh mtstacby měly vyjíti na pražskou bursu a teprve v případě, že by tu nebyly vyřízeny, že by byly da vány do Vídně. Práklikuje-li se dosavade věc naopak, vi díme důsledky malého interessu a malého obratu. Návrh, který bychom činili, jest ten, aby pražská bursa stanovila svou dobu na čas dřivější, nejlépe mezi ranni a polední bursou víden skou. V této době má již direktivu a taxae trhů cizích, a přece může předstihnouti bursu vídeňskou, vyřizujíe obraty v papírech, na burse pražské znamenaných, ve svých šraňcích. Po- ukazuje se na to, že, jestliže by pražská burs na cenné papíry byla odloučena od doby bursy cukerní, že teprve by byla zřejma její ubohost. Pouze tudiž štafáž bursy eúkerní má býti Potem- kinovou vesnicí pro peněžní trh země, která seými bursovními příkazy alimentuje Vídeň. Představujeme si ale věc jinak — totiž tak, že příhodnějši doba bursovní by obraty, které jdou do Vídně, získala burse pražské a jestliže by se rozhojnil obchod, že by byl zjednán také větší zájem pro bursu pražskou, a větším zájmem že by do sálů pražské bursy přišlo více návštěvníků, a Tkétěch, kterými bursa nabývě zvláštní váhy toliž kapitalistů soukromých.2

Vídeň

10 article

Jestliže se na jiných místech experimentuje pro věcí, které mají význam toliko podružný jak záznamem, myslíme, že by bylo právem, aby o životním momentu nové doby na pražské burse mohlo býti ještě jednou uvažováno. Slav nou bursovní komoru bychom neprosili o nie více než o pokus. Obchod na pražské burse neztrácel ve svo živosti a jevil stoupající koupěchtivost. Za vyš šího kursu (100.90) byly u větších položkác jednány 4% zástavní listy České hypotečn banky — ve Vidni dosáhly kursu až 100.95. Rovněž 314% papiry téhož ústavu za vyššího kursu 94.60 byly brány z trhu. Dále byla po- ptávka po 4% komunálních úpisech Zemské banky i po úpisech železničních po 100.27. V vice obratech také jednány 4149% bankovn dlužní úpisy České průmyslové banky. Krom toho byly poptávkou přejímány také hodnoly moravské a dolnorakouské. Na poli akciovém pozoruhodně změnil se zájem pro Daňkovky, které snížily kurs. Hospo dářské uhajují svoji kursovou úroveň. Pevno a hledané papíry bankovní. Zajišťovaci jednány po 210.—

Český průmyslový banka

11 article

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 19. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Neobyčejně rychlý vzestup kursů byl poněkud zaražen, což se jevilo v pevní řadě ve zmenšených obratech. K tomu přidružily se pak jisté obtíže při opatřování arrangementu, jež donutily slabší ruce k realisacím. Reportní banky mají asi za to, že po čátkem nového roku lombardová míra úroková na veřejném trhu opět klesne a chtěly proto obnovit nynější engegementy prolongační pouze za tou pod mínkou, vezmou-li strany peníze na celý měsíc. Pro vedené následkem toho realisace způsobily u jedno tivých sffektů tlak na kursy. Kromě toho byly šířeny ke konci týdne zprávy o možných válečných zápletkách mezi Ruskem a Japonskem, jež působily jednak přímo nepřiznivě a jinak hyly záminkou pr silnější prodeje hodnot mezinárodních. Nějvíce byly postiženy akcie státní dráhy, kteréž utrpěly kromě toho sdělením, že huti řešické nebudou parti- cipovati na uherském podílu dodávky nábojů.

Vídeň Rusko Japonsko Reportní banka

12 article

Prodávány byly dále kreditky a alpink ale korsý jich značnějí neklesly. Trvale pevným byly po celý týden akcie bank prostřed- nich, zejmena länderbanky a Vídeňskéh spolku bankov ního S hodnotami báňskými byl obchod ce kem dobrý. Zprávy o rozvaze za třetí čtvrtlet alpské společnosti báňské nepůsobily ne- příznivě. Zisk nebude sice větší než v soudobí loň ském a jest kromě toho větším dílem výsledkem úspor na úrocích, ale přes to je celkový výsledek takový, že umožní malé zvýšení dividendy. Ke konci týdne měly na smýšlení na trhu báňském nepříznivý vliv opětně se vyskytnuvší obtíže v kartelu drá těnek, čímž utrpěly také alpinky. Trh s akciemi dopravními byl stále ještě zanedbávaný. Pro státní dráhu byl chví lemi zájem, což bylo odůvodň váno pověstmi, ž správa zamýšli odděliti panství a proměniti je v zvláštní akciovou společnost. Dosud však pověst t nebyla ničím potvrzena.

Vídeňskéh spolek bankov

13 article

Dr. Malhlas, pedávno ustanovený kurator pr 5% priority severozápadní dráhy serie A, byl potvr- zen v této své funkci také pro ostatní serie. Zpráva že baron Dipauli byl jmenován předsedou Dunajské paroplavební společnosti, byla opět vyvrácena. Vzestupný směr akeií elektrářských by vystřídán směrem sestupným, prý následkem výtky učiěné společnostem elektrářským ve veřejné schůz městské rady, že nedodržely smicuvu, uzavřenou obcí vídeňskou. Společnosti prohlašují však, že ne- zavinily porušení smlouvy. Pro akcie zbrojovky zájem opět pod- slatně klesl, ale kursy její přece dodržely. Hirten- berské stoupaly dále, důvody k tomu však známy nejsou. Pelrolejářské akeie kolisaly. Na po- čátku týdne bylo zahájeno vyjednávání se skupinou Slandard Oil Čompany, nevedlo však k žádnému positivnímu výsledku, což mělo za následek silnější klesnutí kursů. Nyní se opět proslýchá, že v jednán o organisaci vývozu bude se pokračovati na jine basi, což způsobilo zase stoupnutí kursů. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavenía 12. pros. 19. pros.

doktor Malhlas Dipaout Slandard Oil Čompany

14 article

Rak. korunová renta . . . 100.80 100. 70. Rak. zlatá renta . . . . . 120.65 120. 75 119.— 119.10 Uherská zlatá renta . . . . 99.20. 99.05 Uherská korunová renta .. 138 25 139. 75 Turecké losy . . . . . . 688. 50 687.— Rak. kreditky .. . 441. 50 441.— Banka pro země rakouské Uherské kreditky 776.— 778.50 Bankovní jednota 520.50 522.25 Pozemkový úvěrní ústav .. 951.— 953.— 283 25 255— Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy 682.25 677.25.

živnostenský banka Bank pro země

15 article 89 50

89 50 Jižní dráha 87. 75 Polabská dráha 423.— 420.— Buštěhradská dráha lit. B. 1035.—— 1029. Dunajská paroplavební spol 888.— 887.— Rakouská továrna na zbro 433.—— 413 — Alpinky 410.50 408.25 504.— 496 — Rým. muráňská společnost 1900 — 1882.— Pražská železářská společnost 1240.— Česká báňská společnost 1230.— 710.— 697.— Mostecká uhlářská společnost 794.— 796.— Wienerberger . . . . . . 863.— 840.— Schodnica Londýnská devisa . . . . 239 57 239 42

Český báňský společnost 1230 Wienerberger

16 article 117 20 117 30

117 20 117 30 Říšské marky . . . . . . Několik dat k rakouské politice železniční. Žijeme vrací se při každé příležitosti, ve všemožných varia- tedy v éře sestátňování drah. To slovo, toto označení cích, pronáší se na lavicích vládních i poslaneckých zabloudilo do programů všech politických strana přece jest v Rakousku všeho více než — postátňo- vání. Byly ovšem chvíle, kdy bursa dychtivě četla zprávy listů o postátňovací akci, kdy se za výklad- ními skříněmi knihkupců mihly brožury o výnos- nosti a skutečné hodnotě akcií těch kterých drah,v jichž sestátnění nálada věřila, ale přešly tyto mo- menty, když se ozvalo z Čech, že sestátnění drah nent a nemůže býti politickou koncessí, že jest nutnoua nutně zodpověditelnou otázkou železniční politiky státní vůbec — a nyní je zase ticho. Ba dokonce za- jímavé ticho: německá majorita z obchodní komory olomoucké, která tak horlivě protestovala proti poža- davku sestátniti severní dráhu císaře Ferdinanda, při- pojuje se horlivě nyní k stížnostem českým do télo dráhy. Reditelstvo její, které jest přece vzorně a vě- domě německé a které dovede německé snahy na Mo- ravě tak ostentativně podporovati, myslí ovšem také na sebe a své akcionáře a odtud illae lacrimae. Dle

Ferdinand Rakousko Čechy

17 article

koncesní listiny nabývá totiž stát 1. lednem 190 právo výkupu dráhy této, při čemž se cena výkupn stanoví na základě výnosu sedmi předchozích let (dvě nejnepříznivější léta se vyloučí!). Správa dráhy po- koušejíc se všemožně zvyšovati dopravní sazby při- pravuje si půdu, aby oněch sedm let bylo pro všechny případy tučných. To sahá ovšem do kapes i morav- ských Němců. A koho bolí, křičí! Ale zatím co sestátňovací volání zmlklo, zatím co přestaly býti postátňovací sliby lákadlem vládním pro opposiční strany parlamentu, nebyly překonány ony důvody které činí otázku sestátnění drah základem budoucí lepší železniční politiky tohoto státu, nebyly odstra- něny ony momenty, které posouvají ji vytrvale v po- předí aktuálnosti, v popředí nutnosti. Není o tom po- chyby: dosavadní železniční politika tohoto státu speciálně pak v poměru k soukromým společnostem dopravním, nebyla prosta hrotů ná rodnostních. V míře ochoty šlo se začastě se strany vlád až přília daleko — tato ochota byla placena službami a úslu- hamí polifickými. Ale ná druhé straně umí soukromý kapilál až příliš dobře využíti situace, než aby neby hledělz ní co nejvice vytěžiti. Jemu tato Benevolence

Němec

18 article

vládní úplně dostačila. A tak se kupovaly od stát za babku dobré tratě, tak se stalo, že soukromým společnostem dostalyse do rukou veškery hlavní a dobré linie. Ale za ténto mezník soukromý kapilál nešel. Proč také stavěti tratě v chudých, zanedbaných krajích? Výsledkem soukromopodnikatelské episody v našem železnictví byla nutnost — nové státní po- litiky železniční. Jenže stát musil stavěli a platiti tratě měně výnosné a staví a spravuje je dodnes. Statistika železniční za r. 1902 přinesla opětné toho — nutné — doklady a není nevčasno oživiti těmito daty vědomi postátňovací. Koncem roku 1902 bylo v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených celkem 19. 89 km. železničních tratí. Z těch bylo provozováno slá- tem 11.751 a soukromými podnikateli 8027 km.A nyní srovnejme data tato a daty doprávy n s daly výnosu. Tím způsobem lze si nejlépe učiniti obraz jaké dráhy zůstaly státu. Z veškerých osob dopra- vených drahami v Předlitavsku vůbec (173.62 mill užilo státních drah 91.34 mil., tedy většina sice, al na kilometřu jelo průměrně na stštních drahácl 286.007 osob, na soukromých však 347.581 osob! Jest nepříznivějším jest nepoměr tento co do dopravy zboží. Uhrnem dopraveno všemi drahami předlitav- skými 119.36 mill. tun zboží, z těch připadalo na státní dráhy ale jen 41.74 km. čili po 1 km. drah pro- jelo průměrně na soukromých drahách 783.483 t. na státních ale jen 407.271 t. Bylo tedy soukromými dra- hami poměrně dopraveno téměř dvakráte tolik zboží jako drahami státními — dů- sledek to fakta, že veškery tratě výnosné stát nemá

Předlitavsko km

19 article

Za tohoto stavu jest ovšem nutno, že na 11.751 km státních drah přijato celkem 272 mill. K a na 8027 km. soukromými společnostmi provozovaných přijato 373 mill. K čili že příjem 1 km. státních drah činil průměrně jen 23.668 a soukromých 46.084, tedy dvojnásobnětolik. Ještě jasnějšími, jsou výsledky tyto při datech čistého výnosu. Průměrný čistý vý- nes předlitavských drah činí na 1 km. 10.229 K,u státnřeh drah ale jen 5408 K a u soukromých 17.152 K, čili čistý výnos soukromých drah jest víče než třikrát vyšší výnosu drah státních... Kdyby nebylo jiného faktu, již to b mělo býti vodítkem k pronikavé sestátňovaci politice. nehledě ani k tomu, že sazebně-dopravní politika podmiňovaná zšjmy soukromých drah nikdy nemůže býti účelnou a zdravou. Aní pro jednotlivce ani pro stát. Závěrem někohk speciálních příjmových dat Příjem 1 km. (práměren) činil u státních drah, jal členář seznal, 23.668 K. Za to dosáhl průměrný pří- jem km. u: Jiho-severosněm. spojovací . . K 30.186 při výdajích km K 20. 421 České severní. . » 33 233 » » . » 15. 709 Rak severo záp. „ » 20.89 (gar. trati) . . » 40.193 . » 22 119 Společn. st. dráh » 46.900 ot Severozáp. dráha (doplň. trati) » 51.525 » » » 25.572 » » 22. 29 Buštěhradské . . » 56 313 » ží » » 31 88

Aní státní dráha km

20 article Ústecko -Teplické » 71.076 „

Ústecko -Teplické » 71.076 „ » . 46.25 Sev. cís. Ferdiň. » 82. 270 Košicko oderské. » 92.276 „ » , . 48.601 A nyní ať čtenář laskavě srovná tato čísla s čísly na př. vídeňské městské dráhy, která při nákladech 1 km 145.640 K vykazuje příjem K 103. 833. Soudný člověk nalezne na těchto datech zrovna fla- grantní doklad, jaká a pro koho jest dnešní státn politika a její stíny čili tak zv. smíšená soustava dráh s tendencí sestáťnovací, jak to úřadní mluva zove Emisse tříprocentních priorit české severní dráhy.

km

21 article

Na mimořádné valně hromadě společnosti této dráby byla správa její zmocněna vydati za účelem fundo vání běžného dluhu a za účely investičními vydati 31/2 proc. prioritní dlužní úpisy v úbrnném obnosu 15 mill. mk. Z této zápůjčky předkládá nyní k upi sování německá banka 2.5 mill. mk. (2590 dlužníci prioritníe úpisů po 1000 mk.). Upisování koná se v Berlíně, Lirsku a Drážďanech. Cena subskripčn stanovena 951/4 proc. Zajímavo zvláště pro doklad v čí rukou jsou dráhy v král. českém Odbytové poměry železářského kartelu. Naší čte. náři se pamatují, že jsme již počálkem prosinc sdělili provisořní odbytová data kartelu železářského vo listopadu. Data, sdělená nyní vedením kartelním polvrzují správnost dat provisorních. Stagnace odby lová, kterou provázena cenová politika železářského kartelu, trvá nadále, třeba v listopadu bylo lze po zorovali nepatrné zl pšení. Jde o pouhý záchvěv zlepšení, klerý může býti charakteristikem skutečné zlepšovací tendence teprve lehdy, až bude stálým zjevem následujících měsíců. Odbyt rakouských karte lovaných železáren činil od 1. ledna do posledního listopadu t. r. v q: co do tyčového a faconového že leza 2,008.009 (loni 2,513.000), co do nosičů 907. 00 (loni 1,007.000), co do hrubých plechů 271.000 (331.000 co do železného plechu, kolejnic a drobného mate riálu 764.000 (771.000). Srovnají-li se data tato s daly uveřejněnými do konce října, patrno, že úbytek od bylový co do tyčového železa se zmenšil o 26.000 co do nostčů o 27.000 q a hrubých plechů o 5000 Co do kolejnic a drobného materialu schodek však vzrostl a siče ze 3000 na 7000.

Berlín Lirsko Drážďany mill

22 article

Vypsání dodávky v Bělehradě. Dle vyhláškyv „Srpske Nov.“ ze dne 21. listop. st let. 1903 bude krá srbské ředitelství pošt a telegrafů v Bělehradě konat v kanceláři svého ekonomátu na základě schválení král. srbského ministerstva staveb dne 18./31. pro- since 1903 veřejnou ústní dražbu a sice na následujíc potřebu obecních poštovních úřadů: 100 kusů pošt rohů se šnůrou, 100 kusů okovaných kožených brašen se 2 zámky, 450 kusů menších kožených brašen, 10 kusů kaučukových razítek s písmenou „R“, 200 kus černých závaží po 2 kg. 100 kusů černých závaží po 1 kg. 100 kusů čerých závaží po C.500 kg. 100 kust barvicích polštárků větších, 100 kusů barvicích pol- štářků menších, 100 láhví černé barvy na razítka po 150 g. Kauce, kterou složiti možno buď na hotovosti nebo ve státních papírech, činí pro srbské státní při- slušníky 10, pro cizince 20% z ceny licitační. Vzor ky a podmínky pro tuto dodávku lze si prohlédnout ve všední dny (vyjímaje sobolu) v ekonomátu jmeno vaného řeďitelství. (Sdělení vývozní kanceláře pražské obchodní a živnostenské komory.)

Kauc Bělehrad Srpske Nova živnostenský komora kg

23 article

Rakousko-uherská banka. Na včerejši schůzi, po- slední v tomto roce, generální rady rakouskosuberské banky podával generální tajemník banky Prangen zprávu o ziskových vyhlídkách banky v končícím právě roce. Dle toho bylo by lze za letošeko platiti dividendu K 60.— (za lonský rok placeno K 56.—) Výnosový vzestup banky byl spíše přivoděn zlepše ním kopjunktury na mezinárodním trhu než domá cími paměry. Ovšem vyplynul i z normálníe eskomptních obchodů vyšší získ než loni, ač banka podržela nižš! 31/% míru úrokovou. Příznivé poměry mezinárodního trhu umožnily bance proponovati dividendu 60 K. Oběh bankovek stoupl o 7.8 mill. K. což z části dáno tím, že jsou žirově pohledávky o 44 mill. K menší než v prosinci 1902.

Rakousko uherský banka rakouskosuberský banka

24 article

Trh surovin textilních. Na trhu bavlnářském dosáhli jsme 18. t. m. následkem postupu spekulac cen, jakých nepamatuje trh již po dvacet dvě léta V dané situaci, kdy zásoby průmyslu nejsou valny kdy závody stojí nad troskami nadějí, že listopadn prosinec přinesou konečně úlevu a klid. dostupuje vzrušení pomalu vrchole. Spekulace ovládá i pozdní lhůty, ba právě u nich stoupaly ceny nejpronikavěji Oproti 17. t. m. (12.92) dosahují 18. t. m. ceny n červen 13.18, na duben 43.14 (proti 12..85), na leden 12.77 (proti 12.56), zatím co pohotová middling do- stoupila záznamu 13.05 . . Jest jen příliš přirozeno, že tento stav musí vzbuzovati vzrušení a neklid průmyslu, který zaměstnává u nás statisíce dělníků a který jest nositelem vývoznosti texlilní do Uher Celý minulý týden značen silným vzestupem ceno- vým. Spekulace měla potud oporu v daném stavu že dovozy relativně o něco klesaly, ač jsou ab solutně vyššími loňských. Naproti vývodům, že tento příznivý stav dovozů poukazuje na dobrou sklizeňa na přílišný pessimism vládního odhadu, poukazovala spekulace k tomu, že právě vzestupná tendence trhu jest pěstítelům pobídkou, aby co možno nejvícej využiji a proto odtud vyšší přívozy než joni, kdy se v luto dobu ještě vyčkávalo, profože průmysl byo ještě jákž takž zásoben. Dovozy týdne dos 16. tao m. činily 291 000 bal. proti 333.000 bal. v týdnu před- chozím, ale jen 238.000 bal. v obdobném temdni loňském. Na trh uvedeno dle posledních výkazů 5,743.000 bal.,t. j. o 47.000 bal. více než v tomže období loňském, o 184.000 bal. více než r. 1901 a o 125.000 bal. více než r. 1900. Viditelné zásoby činí (alexandrijské vpočteny) dle posledního výkazu

Uhry

25 article

New Orleans CottonExchaege 342 mill. zbal proti 3 34 mill. bal. před rokem, 3.59 mill. bal. před dvěma a 3.49 mill. bal. před lřemi léty. Americké bavlny z toho jest 3.00 mill.: 294 mill.; 3.20 mill.: a 3 1 mitl. bal. Vlna se téměř nezměnila. Stav průmyslu se lepší, ačkoli ze sever. Čech oznamuje se stále trvání redukcí výrobních. Po hedváví byla i tento- kráte živá poptávka, která vedla k dalšímu zlepšení cen. Trh juty byl klidný, ceny ale uhájeny. Trh se lnem vykazuje další vzestup. Jak známo, ruská úroda letos byla nedostatečnou a průmysl octnul se před těmiže téměř vyhlídkami, jaké chmuří rozhled bavlnářského. Domácími našimi textilníky lnářskými očekáván proto s jistým napjetím výsledek posledního trhu trutnovského. Zprávy o jeho tendenci přinesli jsme již včera. Dnes nutno dodati jen několik charakteri- stických momentů. Obraty posledního trhu nebyly značny — jest moment tento předzvěstí (mimo jině) že redukční snahy výrobní prorazí u nás slejně jako v Německu, kde se o její organisaci konaji vážné pokusy? Ale i při malých poměrně obratech dostou pily ceny značné výše: doklad skutečného nedo- statku suroviny. Za tohoto stavu surovinných trhů depresse průmyslů nepřekvapuje. I z Ruska, které je méně dotčeno americkou nadviádou bavlnář skou, protože dovedlo zavčas podnítiti vlastní pěstění bavlnářské, oznamuje se vzestup cen surové bavlny a příze (o 11/z až 2 kop). Toť věru vážné memento Ale co zaslubuje zvláštní pozornosti, jest rozvoj do mácího našeho trhu s přízí. Ale o tom příště. Vě jest příliš vážnou, než aby nezasluhovala obšírněj- šího povšimnuti.

New Orleans Čechy Německo Rusko

26 article

Příjmy dráh. V měsíci listopadu dopravily státní dráhy 3,362 400 osob a 3.445.900 t. zboží a přijaly 21,181.400 (+ 504.431) K. Stoupnuti dopravy nákla dové způsobeno dopra vou řepní a živou dopravou ovoce, vína, dřevěného ublí a dobytka. Od 1. Jedna do konce listopadut. r. přijaly státní dráhy 225,883.000 (+ 3,966.251) K. Různé zprávy. Na válně hromadě berlínské obchodní spodečnosti odhadována dividenda 8% proti 71/2% loni. —- Protože huť Dobré naděje oznámila přístup k syndikátu, jest německý uhelný syndikát i nadále zajišíěn. — Gla bašská akciová bávlnářská společnost žádá sečkání. Akcie znamenány včera 41/29%. Očkování bravu vepřo vého proli července. Dl usnesení výboru českého odhoru rady zemědělské jest nutno žádosti za očkování, s udáním počtul kusů. přibližné živé váhy, doby očkovací a jména zvěro lékaře, oěkování provádějícího, prostředniclvím ho- spodářského spolku nejděle do konce měsíce února každého roku českému odboru rady zemědělské za slati. K přihláškám později došlým nebude přihlíženo Podotýká se, že spolkům, okresům neb obelm které v roce 1903 subvenci na očkování obdržely s podmínkou, aby o výsledcích očkování do konce roku 1903 zprávu podaly, nebude v roce 1904 sub vence na očkování poskytnuta, nevyhovíslí tomuto vyzvání.

český odhor rada

27 article

Káva. V minulém témdni byl docflený do t doby vzestup oslaben. K pronikavějšímu cenovému poklesu došlo však nia evropských trzích teprve tehdy, když se čeny v Americe po celý týden zvolna drobily. Toto oslabení trhu motivováno vzrůstem dovozů a získanými realisacemi. De facto vykazují také dovozy do brasilských přístavů do 17. t. m. dosti značný vzrůst: činí 121,000 (v předešlém tém- dni), 92.000 pytlů v Santosu a 95.000 (70.000) pytl v Riu. Fakt tentö jest ovšem poněkud příkrou illu strací pro tvrzení těch, kterým byl pokles dovozů předešlých týdnech dokladem vyčerpání zásob v zemi. Ae i tento vzrůst dovozů není ještě doslate ným důvodem pro ústup haussy, dle níž jsou vyblídky příští sklizně tak nepříznivy. Šlo tedy, jak se zdá v minulém témdni hlavně o realisace těch kruhů ktaré se snažily pojístiti své získy. Tím ovšem nen vyloučen opětný vzestup cen a to tím méně, uvá- žime li, jak silné spekulační momenty na trh působ a na něm se uplatňují.

Amerika Santos Rio

28 article

Banky, záložny a spořitelny. Výměna v lednu 1904 splatných talonů 5% zá- stavnich listů hypoteční banky království českého za nové kuponové srchy. Talony 5% zástavních lištů hypoteční banky království českého, v lednu 1904 propadlé, budou dnem 18. ledna 1904 počínaj za nové kuponové archy vyměňovány a sice s vždy v pondělí, ve středu a v pátek u pokladny bankovni Potřebné k tomu seznamy (konsignace) bez platně s vydají. Výplata kuponů 5% zástavních listů hypoleční banky království českého. Kupony 5% zástavnic jistů, jakož i úroky z vinkulovaných 5% zástavnie listů hypoleční banky království českého dnem 1. ledna 1904 splatné vyplácejí se o d 24. pro sinee 1903 počínaje, beze vší srážky Trhy peněkní- V Praze, 19. prosince. (Pův. zpráva »Nár. L.e) Na dnešní burse rozvinul se čilý obchod v rentách a jednána květnová renta za K 100 671/2, stříbrná renta za K 100.60, zlatá rak. renta za K 120 871 rak korunová renta za K 100.721/2 a rak. inves renta za K 93.30. Dále placeny 4% zástavní listy české hypot. banky K 100 90, 4% zástavní listy mor. hyp. banky za K 100 75 a zástavní listy I. mor spořiteny za K 100.521/2. Jinak podáváno za akcie Živnostenské banky K 2551/s. České banky »Union K 248.—. České spol. pro prům euk. K 155.—, stro jírny Daňkovy K 373.—, pivovaru v Budějovicíeh K 510.— peněz. Jiné papíry znamenány nebyly-

Daňkův Praha hypoteční banka hypoleční banka živnostenský banka Český banka 2551 / s

29 title

Orficiální záznamy znějí

30 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 »» Č. Budějovic 1893 »» Plzně r. 1886 .. » Teplice r. 1887 .. » » Smichova r. 1888 Zástavní listy české byp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ , » kom. dl. úp. .» mel. úpis » » » » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banký pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Buštěhradská dráha . . . . dto. » 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . . Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka. . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy . Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka . . .. Živnostenská banka pro Čechya Moravu . .. . . . . . Ústecko teplická dráha . . .. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B Duchcovsko- podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po VItavě a Labi Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicíeh První česká všeob. zajišť. banka Strojmeká spol. dř Daněk a spol Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje L. čes akc. spol. továrna na orient cukrovinky a čokoládu ..

Smichův Ruston L čes Č . Budějovice Teplice Čechy německý Brod Humpolec Duchcovsko VItava a Labe Č . Budějovicíeh Český průmyslový . banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka pro Čechya Morava Český akciový . pivo Strojmeká společenský stroj . společenský

31 article Bvaxol

Bvaxol Z Vídně, 19. prosince kursy. Únorová renta roln. úvěr. banka 578 50 květnová lvovskočernovická červenc. 677. 25 spol. st. dr. rak. uh. říjnová 87.75 jižní dráha rakouská » zlatá štyrsko hr.-köl. 5520.— » kor. severní dráha uherská . zlata 426.— rak. severozáp. dr. » kor. pardubická dráha 420 — rak. invest. renta polabská dráha uher. česká sev. dráha 4e zást. listy Hyp buštěhradskáá banky král, č 1029 — 312% zást. I. Hyp pražsko duchcov banky král č. duchcov. podmok 2320.— 4% kom. dluhop. ústecko tepl. dr. Zem banky kr.. 887.— dunaj. paroplaveb 4% žel. dl. úpisy 777. — rakouský Lloyd Zem. banky kr.č turecká tabák. rež 354.75 státní losy 1854 433.— rak. zbrojovka „ 1860 283 — Rudolfova hut po 500 zl. 408 25 alpská montan. sp po 100 zl. 496.— rým.-muráň. spoí státní losy 186 Poldina hut 323 — losy úvěrního úst. 472 — 1882.— praž. želez. sp 500 — vídeň. I. komun česka montan. sp. 1230.— 16P.6 tisské tosy Daněk turecké losy 13975 zapadočeská uhí 1608 rak. uh. banka severočeska uhl. 687 a mostecka uhl. sp. rak. úvěrní ústav 697.— 282 — b angio rakouská vídeň. stavební sp 796— č41 — Sehodnica vídeňská unionka 840 — 441.— b. pro země rak. peštska vagonka —.— 778 5 uh. úvěrní banka devisa německa . 117 3 522 20 bank. jednota s pařížska . 95. 12 r. úst. pro ův. poz 951 a curyšská . 95 0 česka b. Union. 247 40 » toudýnská 239 4 Česká průmyslová dvacetifranik . 19. 05 banka. . . . — marka papirová . 117.30 203.—

doktor Lloyd země Rudolfův Daněk Vídeň úvěrní banka 20 banka Poldin

32 article

Živnost. banka . 255 — rubl Eskontní sazby 31/4—4 proconta Po slabém průběhu upevnilo se smýšlení na Berlín. Dodatečna barsa: Kreditky 688 —, Länder- banka 442, státní dráka 678 50, alpinky 411 —, rýmavské 498 50. x. Z Vidně, 19 prosince (Titgr. »Nár. Listů«.) Denni bursa. Vzhledem na nástavající svátky a na nejistotu v olázce východoasijské byt dnes obchru za převiádající nabídky skrovny. Teprve na samém konci bursy na pevné zpravy berlinské, kdež zdra- žily zvlaště železářské, bylo smýšteni pevné. P- vodní ztraty nemohly však býu odčiněny úpině. Kreditky, bodenkreditky, länuecbanka, unionka, bank- verein a rakousko uherská banka zlaciněly, statní draha a jižní poškozeny prodeji. Po paroplavebnícn byla poplávka. V železářských alpinky, rýmavsko- muráňské a pražské železářské mírne zlaciněly. Elektrické a petrolejové značně zlacině y, horno- uherská hutní společnost byla kupována. Na eskomp- ním nezměněno, 31/% proc. x. Z Vídně, 19. prosince. Telfgrm »Nár. L.e) (Večerní bursa.) Kreditky 683 25 (po —.—) uherské kreditky 779—, anglobanka 282.25, bankovni jednota 522.—, unionka 541 50, tänderpanka 442.— statní dráha 67875, jižní dráha 88.25, polabská dr. 420 —, severozapadní dráha 426 —, turecké tabákové 355 —, rýmavsko-muráňské 499 —, alpinky 411.— květnová renta 100.60, uherská korunová 99.05 turecké losy 140.—, marky za hotové 117. 30, ultimo 117.28. Smýšlení pevné. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké th. 100 hol. zl. K 198.65.

Dodatečn Berlín Vídeň Amsterodam Länderbanka uherský banka

33 article

198 85. Amsterodam na delši lhůty —.—, — Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delši lh. —.—, —.—, Námecko šek krátké lb. za 100 mk. 117.25, 117 45, Německo n delší lhůty 117.30, 117.60, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239.35, 239 55, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doli. —.— —.—, Italie šek a kratké ihůty za 100 lir 95.25, 95 40, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. ——, —.—, Pařiž šek a krátké lh. za 100 tr. 95.12 1/2, 95.271/2, Paříž delší lh. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.—, 95 10, delší lhůty ——, ——, Švýcary šek a kr. in. 95.—, 9.10, na delší ludty —.— Berlinská bursa, 19. prosince. (ZvI. telel. zpráva »Národních Listů«.) Z počatku byla bursa na Víden vělšinou poněkud slabší, zejmena kreditky, německá banka, obcbodní podíly, ruské banky, většina uhe- ných akcií a hodnoty činské. Pevně byl zahájen trh s akciemi železářskými na očekávání, že uskulečn se svaz ocelářský. Gotlhardské podražily na pověstí o sestátnění. Záhy se zlépšily akcie uhelné na od stranění diffarenci mezí bulí Dobré naděje a uhelným syndikátem. Také bankovni hodnoty se později upev- nily. Všeobecné elkktrář-ké klesly zprvu až na 219. ale později stouply až na 223. Soukromý diskont 33/4 proc. První cifry znamenají začáteční, druhé konečná kursy: Rakouské kreditky 216.25, 216 62. Diskonto 199 —, 128.05, Německá banka —.—, 223.50, Ob- chodni společnost 164.50. 165 —, Brážďauská banka 158.75, 159—, Spanělské exterieury —.—, 89 12.

Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Ob německý banka 164.50 Brážďauský banka Italia šek

34 article

Bochumské ocel. 191..60, 192 10, Lauřina huť 239. 75. 240—, Dortmund. Unton lil. C. 85, 85.—, Har- penská uhl, spol. 203.75, 205.—, Gelsenkirchenská uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 213.75, 214.50, Consolidace 446.25, 448 75, Severoněmucký Lloyd 105.75, 105.75, Packet 110.75, 111.—, Kanada 119.50, 118.50, Transvaa 167 , 166.50, turecké losy 141 75. 141. 50 Z kasovních papírů: Concordia 349.50, Esch weilské 257 —, Geisweidské 157.25, Hochdah! 155 8 Katovické 214 75, Wilhelm 240.80, Phönix 150.— Rh. Stahl 178.50, Schalker Gr. 456 50, Westfalia 147.—, Orenstein 158.80, Rh. Metall 66.—, Hasper 189 75, Donnersmark 243.25, Huldschinský 112.10. Vulcan 224.50, Bismark 249 —, Caro 100 —, Hoesch 184.26, Georg Marie 111 50, Königsb. 168.—, Nord stern 290.—. Z Berlína, 19. prosince. (C.-B.) Kreditky 216 50 státní dráha 145 70, jižní dráha 17.40, diskonto 198.50 německá banka 224.—, obchodní b. 165.—, dráž- ďanská b. 159.—, darmštadtská banka 147.20, ná- rodní banka 147.10, dráha Henri 107 70, Transvaa .—, Kanada 119.40, Gotthard. 194 70, Lloyd 105.70 Packet 110.90. — Za hotové: Lauřina huť 240. 10. dortmundské 85—, bochumské 192.10, gelsenkir chenské 219.—, Hibernia 214 50, harpenské 204. 90. Consolidace 449.—. Smýšlení klidné. Z Berlina, 19. prosince. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky z16.50, státní dráha 145.50, lombardy 17.30. Smýšlení slabé. Z Paříže, 19. prosince. (Počáteční bursa.) 3pro renta 97.82, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení bez ob- chodu. pesl

Esch Wilhelm 240.80 Stahl Cara Hoesch Georg Marie Henri 107 70 Transvaa Lloyd 105.70 Lauřin huť 239 Dortmund Haro Consolidace Severoněmucký Lloyd 105.75 Kanada Transvao Geisweidský Orenstein Vulcan Bismark Nord Berlín Gotthard Paříž Hibernia 213.75 Schalker Gr darmštadtský banka rodný banka Packet 110.75 Phönix 150 Westfalia 147 Huldschinský 112.10 Packet 110.90 Lauřin huť 240 Hibernia 214 50

35 article

sbas 98.20 96.8 96.75 97.40 104.5 100.70 94.40 101.25 99 .60 99.6

36 article

106- 101.30 95.40 102.25 100.60 100.60 100.60 101.25 99.60 100.25 100.—

37 article

99.50 98. 25 248.— 406.— 349.— 560 —

39 article

Trhy na zboží.

40 article

Pražská plodinová bursa, 19. prosince. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1903 76—81 kg K 790, 8.50, uherska 1903 — kg 0—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouska jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.—. vadné jakosti 725. 7.75; žito české 1903 nové 73—76 kg 7.—, 7.25, české 1903 — kg 0— až 0.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 7 20. 8.—, první jakosti 7.50, 7.60, střední 7.15, 7 25, merkantilní 7.—, 7 05 ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.— oves ry- chlik 1903 6.15, 6.25. prima 1903 6 05, 6.10, merkantilní 590, 595, k selí 0.— 0.— oves 1903 0 —. 0. — kukuřice uber. 1903 630, 6.35, cizozem. 6 65. 6. 70) cinquant. 1902 K 770 7.90 vikev česká 7 15, 7 20, baličská 7 —, 7 15, uher. K 7.10, 7 20, pohanka 0.— 0— Proso 9. el el

Prosa kg

41 article

249.— 408. — 355.—

43 article

256. 97. 2325 366.— 2455 1027

44 article

255 .87, 2335 370.— 2465 1031 325.— 345.—

46 article

510.— 205.— 373.—

47 article

525. — 212.— 379-

48 article

Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pšo- ničná mouka č. 0 K 28.—, 29.—, č. 1 27 —, 28.—a č. 2 25 50, 26.50, č. 3 23.50, 24 50, č. 4 22.5 23—— č. 5 21 —, 21.50, č. 6 19—, 19 50, č. 7 17 —, 17..50 č. 8 14.40, —.—. Žitná mouka č. I. 21.50, —.—, č. Il. 20 50, —.—, č. III. 17.50, —.—, č. IY. 14.—, 14.50 Pšeničné otruby jemné 10 20. 10 40 hrubé 10. 20. 10.40 otruby žitné 10.50, 10 60 krupice 28.— 29 prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. H0 B 215.- 220.—

kg otruby žitná

49 article

(Závěrečné ú řado 100.80 10 .60 100.5 120.75 100 70 119 10 99 05 93.95 91.1

50 article

100 80 156 —

51 article

185 5 260 —