3
masthead
20. prosince 1903
5
article
„Z čeho bude záležeti ten nový život?“
„Záležeti bude v návratu k životu, jaký
vedl Adam. Jako Adam neměl roucha, nejedl
masa ani chleba, tak mají žíti všichni spravedliví
kteří chtějí dojíti spásy. Živiti se mají pouze
potravou rostlinnou, ale uměle nepřipravovanou
Chléb jest uměle připraven, proto se ho m
člověk varovati. Nemá pít ani mléka kravího,
neboť mléko bůh dal krávě a člověk jí ho nemá
bráti.“
„A co tedy člověk jísti má?“ otázalse
Chéradame.
„Tohle,“ řekl duchobor a podal mu misku.
na níž bylo několik polosyrových brambor a ně-
jaká vymočená tráva.
„Ale vždyť vy pijete kořalku,“ podotknul
Chéradame.
Duchoboři pozdvihli ruce.
„Kořalku nikdy!“ zvolali. „Pijeme jen
vodu. Žijeme jako bratři, všecko jest u nás spo-
lečné, i ženy. Nejsme špatní lidé, žádáme pouze
svobody.
Chéradame chtěl se dověděti, vyvinula-li se
sekta duchoborů skutečně z učení Lva Tolstého.
Odpověděli pouze, že četli spisy Tolstého
velmi si jich váží.
Adam
Chéradam
Kořalka
Tolstý
učený Lev Tolstý
6
article
Finanční poměry papežovy.
V Římě kolovaly pověsti, že rozpočet papež-
ské stolice jest blízek schodku, proto že příjem
pevný činí asi 45 mill. lir, výdaje 6 mill. lir
a petrský haléř, vynášející dnes kol 2 mill. lir,
stále klesá. Hlavně z Německa a Italie jest haléř
ten velmi prý skrovný a ve Francii ochabl prj
z rozmrzelosti nad politikou Lva XIII. vůči re-
publice a také tím, že katolíci tamní více peněz
věnovali, místo Římu, klášterům stisněným vládou.
Jak ale nyní se dokládá, skleslo jmění Vatikánu
sice se 70 mIl. lir na 49 mill. lir a sice hlavně
značným úpadkem výnosu petrského haléře
přes to nelze prý ale o nějské finanční tisn
Vatikánu mluviti. Jak málo se za Lva XII
přesné účtování příjmů a výdajův vedlo, vidn
na př. z toho, že za vyklízení knihovny Lva XIII
nalezeno bylo za starými svazky ukryto neb po-
hozeno několik sáčků se zlatými a stříbrnými
mincemi v celkovém obnosu 9,025 000 lir. Jměni
vatikánské bylo tyto dny Piovi X. odevzdáno
kardinály Goilem a Rampollou. Pius X. miní
zjednodušiti hospodářství Vatikánu a zvláště hojné
cizopasníky odkázati v meze náležité. Jsou prý
kardinálově, kteří pod různými záminkami do-
stávají stotisíce lir ročně. Členů kapitul a mon-
signorů o ročních příjmech 60.000—100.000 li
jde do tuctů. Pius X. míní prý obmeziti všelikě
dvořanstvo, zavésti život jednoduchý a uspoře-
ných tak peněz použiti pro několik těch tislc
chudých kněží v Římě, kteří žijí z ruky do úst.
Pěkné zámysly, ale třeba vyčkati ovšem jich —
provedení.
Lev
Pius
Goil
Rampolla
Řím
Německo
Francie
Vatikán
knihovna Lev XIII
Italia
7
article
Válečné zálusky Kolumbie,
Kolumbie tváří se napořád ještě, jakoby
se opravdově chtěla pokusiti o znovudobyti
Panamy brannou mocí. Vojsko Kolumbie táboři
pobliž hranic panamských. Válka se státem
americkým byla by pro Unii ovšem událost
velmi trapnou, poněvadž nikdy nebyla by tak
populární jako případná válka s některým stá-
tem evropským. Dnes již ozývá se z řad demo-
kratické strany ostrá kritika nad způsobem,
jakýmž se Unie do věcí panamských vmísila
Roosevelt ovšem ale, spolehaje na oporu většiny
obyvatelstva Spojených státův a zvláště na
oporu strany republikánské, jest odhodlán Pa-
namu proti každému útoku Kolumbije chrániti.
Dva prapory vojákův Unie, vysazené na souš
panamskou, postoupily také již k hranici ko-
lumbijské.
Průplavní předloha v Německu.
Průplavní předloha, jež má býti pruskému
sněmu předložena, záleží ze tři části: jedna
týká se úpravy Odry, Havoly a Sprévy, druhá
zjednání plavebního spojení mezi Štětinem
Berlínem a třeti stavby jedné části průplavu
středoněmeckého. Soudí se, že dojde na kom-
promis mezi konservativci a vládou a že před-
loha bude přijata. V liberálních kruzích něme-
ckých budí velmi zlou krev, že vláda k vůli
konservativeům upustila od dobudování celého
středoněmeckého průplavu.
Roosevelt
Kolumbie
Panama
Německo
Odra
Havola
Spréva
Berlín
8
article
Dreyfns.
Stálý výbor revisní v justičním ministerstvu
rozhodne ve středové neb čtvrteční schůzio
afféře Dreyfusově. Člen jeho Mercier vypracova
zprávu, v níž revisi prohlašuje prý za přípust
nou.
Delega ce.
Z Vídně, 19. prosince.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Skoro 4 hodiny trvalo rokování o zatím-
ním rozpočtu na měsíc leděn a únor, za který
požádala společná vláda. Byl povolen, aniž
ujal se slova jediný ministr, ačkoliv příčinu
měli k obraně všichni. Ale jak v debatě, tak
při hlasování bylo dnes proti dřívějšku sesku-
pení stran jiné. Rozpravy zúčastnili se totiž,
vyjma Všeněmce Kliemanna, toliko zástupcové
národů neněmeckých, všichni proti provisoriu,
a votum proti němu položili Č-
chové, Slovinci, Chorvaté a Vla-
chové. Po té stránce dlužno konstatovati
podstatné zhoršení situace pro vládu. V létech
minulých byli delegáti naši docela sami v oppo-
sici. Nyní jsou s nimi, vyjma Poláky, všichni
Slované a všichní Románi. A všichni, jak ti,
tak oni, mají příčiny k odporu svému i ve
vniterní politice, ktera byla většinou národů cis-
lajtánských dnes odsouzena.
Del. dr. Kramář promluvil řeč, která byla c
nejpozorněji všemi delegáty a ministry sledována.
Zasluhovala toho také Jak duchem, tak přednesem
Ještě nikdy zástupce městské skupiny táborské ne-
byl proniknut takovým teplem a takovým ohněm,
ještě nikdy neřečnil s takovým zápalem a vzletem
jako ve chvíli, kdy zakončiv neblahou retro-
spektivu o vývoji věcí v monarchii od le
čtyřicátých, přešel od žaloby na minulost k ob-
žalobám na nynější systém a jeho representanta
dra. Körbra. Charakteristika dra. Körbra, cha-
rakteristika rakouského předsedy ministerstva,
kterou podal český mluvčí a kterou proved
obrněnými exkursemi vzhledem na události po-
sledních dnů ve dvorním hradě, způsobil
v celé sněmovně rozruch.
Dreyfusův
Chorvat
Polák
Slovan
Román
Del
doktor
Kramář
Vídeň
9
article
Žasnouce, obracely se šedivé hlavy panské
sněmovny k českému politikovi, jehož výklady
namířeny byly nejen proti dr. Körbrovi a jeho
režimu, nýbrž nesly se výše a jichž účelem
bylo na veřejné tribuně vyvrátiti, co bylo vy-
rčeno a soustavně opakováno proti českému
národu, jeho snahám nacionálním a kulturním
a jeho nynějším zápasům jedině za tím účelem,
aby vznikla proti němu atmosféra studená,
všechno jeho úsilí poctivě ničící. Zároveř
vyzněla filippika dra. Kramáře
ohlášku vytrvalého dalšíh
boje a byla důkladným usvědčením ze
lži všech, kdož mluvili sobě a jiným báj, jako
by čeští delegáti byli ustrašeni a zdrceni. Věru,
posluchači dra. Kramáře neměli dojmu, že cha-
bost, malátnost a malomyslnost pojala opposie
českou, nýbrž nabyli nového přesvědčení, že
neumenšena, ba stupňována jest její bojovnost
a mysl válečná.
Také hovor inž. Kaftana věnován byl
částečně době prošlé. Byl krilikou vzniku a vý-
voje vyrovnání rakousko uherského. Dodejme.
kritikou pernou a šlehavou, po níž poslanecz
Malou stranu přešel k době přilomné, k poža-
davkům českého národa, zejmena jazykovým v
vojsku a tlumočil je způsobem rozhodným.
Delegát Biankini ukázal se opět sta-
tečným a neohroženým zastancem práv lidu
chorvatského. Za výrok o bánu Khuen Héder-
varovi dal mu Jaworski, klerý právě před-
sedal, důtku. Předseda kola polského pokračuje
ve své roli kárce poslanců slovanských.
Delegát Mikuláš Vasilko z Bukoviny je
sice horlivý bojovník za práva ruského lidu.
ale je t. zv. povahou nevyrovnanou: mluví op-
posičně, hlasuje vládně.
Delegát Kliemann opakoval známé zá-
sady lineckého programu a borlil pro vtělent
zemí cislajtanských do německého buntu. Krom
něho nepromluvil žádný Němec. Vzbuzuje to
podivení tím větší, že za řeči dra. Kramáře dr.
Körbr
Kramář
Ing
Kaftan
Biankini
Jaworský
Vasilko
Kliemann
Němec
Bukovina
panská sněmovna
Khuen Héder
10
article
Pergelt a místopředseda poslanecké sněmovny
Kaiser činili si horlivé poznámky. On též bylu
presidenta bar. Gautsche zaznamenán a dal se
v poslední chvíli škrtnouti.
Ani na slovíčko obrany a ku prospěchu dra.
Körbra žádný poslanec německého souručenstv
se nezmohl a přece dr. Körber tolik učinil pro
Němce. Pro ně zneuznává všecky národy ne-
německé, pro ně přiostřil a rozšířil krisi. Pr
ně, jen pro ně rozpakuje se odhodlati se k činu
tomu, jímž vláda stává se vládou, k činu posi-
tivnímu, podčiňuje se jich vůli. Věru, německá
levice zůstává sobě věrnou. Splácí jemu, který
prokázal jí velké služby, nevděkem. Také
dr. Körber poznal trpkou chuť této její důsled-
nosti. Přes to nevěříme nikterak, že lekce,
kterou si utržil, ho napraví.
Z Vídně, 19. prosince. (C - B.)
Předseda bar. Gautsch zahajuje schůzi o pů
11. hod. dopol. a sdéluje díky arciknížete Josefa z
projev soustrasti.
Na přání rozpočtového výboru budou řečí císaře
a předsedů delegace i výklad ministra hr. Goluchow-
ského dány do tisku.
Mezi došlými spisy je petice rakouské
společnosti míru, by se ustalo od zbrojení. (Přika-
zuji se petíčnímu výboru.)
Mezi dotazy jsou: Kliemannův a spol. po
zaopatření vdov a sirotků po důstojnících a vojen-
ských úřadnících: — Jaworského a spol. po
známém již případu Stillerově; — Kli emann
a spol. po přeložení branných cvičení a propou-
štění selských synův a hospodářských dělníků na
dovolenou v čas žní.
Návrby podaly del. Delugan a spol. po vy-
dávání vína vojákům; — Kliemann a spol. po
náhradě cestovného záložníkům a zeměbrancům.
povolaným na branná cvičení; — Derschatta
a spol. po zvýšení pensi důstojníků a vojenských
úřadníků, pensionovaných před r. 1890.
Kaiser
Gautsch
doktor
Körber
Němec
Josef
Kliemannův
Stillerův
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Del. dr. Barnreither navrhuje, aby za-
tímný rozpočet byl projednán na pilno.
Ref. markýz Bacguehem zahajuje jednání
o něm a doporučuje ho ke schválení,.
Delegát dr. Kramář: Můžeme při jednání
o rozpočlovém provisoriu upusuiti od debatly
politice zahraniční tím spíše, protože neposky-
tuje takových momentů, pro které by bylo nutno.
aby delegace zaujala k nim bezprostřední sta-
novisko.
Je zajisté přáním celé delegace, aby spo.
jené velmoci na základě úmluv učiněných
Mürzstegu nasadily všecko, celou bezohlednost
a energii, pokud je vůbee jen se suverenitou
sultánovou slučilelno, aby konečně ujednání v
Mürzstegu učiněná, či lépe řečeno, aby konečné
reformy opravdu energické byly v Makedoni
provedeny, by křesťanskému obyvatelstvu Make-
donie byl konečně umožněn život člověka dů-
stojný.
Podaří-li se to či nikoli a co se pak stane,
nepodaří-li se to, z výkladu ministrova jsmese
nedověděli, ovšem jako člen nejvěrnější oppo-
sice, myslím sám, že nyni není na čase o tom
mluviti. Mnohem důležitější je mluviti o vnitř-
ních poměrech monarchie. Především už z toho
formálního důvodu, protože vnitřní poměry říše
zcela jistě jsou tím vinny, že dnes musíme ro-
kovati vůbec jen o prozatímném rozpočtu, avšak
kromě toho i z té příčiny, protože vnitřní po-
měry se utvářily tak, že nesmějí se nazvat
bezpředmětnými obavy, že rozvoj poměrů vnitř-
ních by mohl poškoditi zevnitřní velmocenské
postavení monarchie a to se zajisté dotýká sféry
vlády společné, sféry delegací, a proto vnitřn
poměry musí býti učiněny předmětem rokování
v delegaci. O tom nesmím mlčeti nikdo, komu
opravdu záleží na zachování velmocenského po
stavení říše, a národu českému na tom záleží
Del
doktor
Barnreither
Bacgueh
Kramář
Mürzsteg
12
article
Musím mluviti o dvou skupinách otázek.
napřed o krisi dualismu a pak o vnitřních po-
měrech cislajtánských, protože právě tyto vnitřní
poměry naší poloviny říše ohrožují nejdůležitější
záležitosti zahraniční, totiž uzavření smluv ob-
chodních a tím vlastní mezinárodní postavení
monarchie. O otázkách vojenských nehodlám
mluviti podrobně, protože přece nejsme o po-
drobneslech informováni, protože tapáme jen ve
tmách a protože kompetentní činitelé po stránee
této vyslovují názory co nejvíce si odporujíeí
Avšak jedno snad smím říci, že v této po
lovině říše — rakouského ministerského před-
sedu vyjímaje — není nikoho, kdo by nevěři
ve vítězství Maďarů. Nechei říci, že by vítězstv
Maďarů bylo úplné, avšak je jisto, že dosáhl
vice, nežli se jim před půl rokem, ba více, nežl
se jim kdy snilo a že dobyli posice, na kter
jim nebude již nesnadno dosíci všeho a obávám
se, že jen na nich bude záviseti, dosáhnou-
toho či nikoli. (Souhlas.)
Maďar
13
article
Nemohu se zbaviti dojmu, že otázka úpl
ného vítězství Maďarů nezávisí již na síle od
poru kruhů vídeňských, nýbrž na prozíravost
Maďarů a na jejich zdravém egoismu národním
a na názoru, zda jim může více prospěti ar-
máda samostatná, za to však malá, nežli spo
lečná velká armáda, od názoru, zdali jim malý
stát poskytne v budoucnosti větší záruku trván
nežli existence rakousko uherské monarchie,
tvořící úhelný kámen rovnováhy evropské a která
proto na věčné časy musí býti zachována.
Tento názor v této době kruhům vídeňským
nepřílis růžové jest jedinou snad nadějí, že ne-
dojde k tomu, čeho se obávají. Tato důvěra ve
zdravý egoismus národní je však též mnohem
pevnější a slibnější, nežli bojovné fanfáry na-
šeho ministerského předšedy a v tom spočivá
jistá naděje, že hnutí »Pryč od Uher« našim
ministerským předsedou trestuhodně rozdmycho-
vané a vzbuzené nepovede po stránce hospodář
ské k rozbití monarchie.
Maďar
Uhry
14
article
Nic by nepodporovalo tolik plány všeně-
mecké jako hospodářské rozbití této poloviny
říše. Není nic jiného potřebí, než zříditi celní
hranici mezi Uhrami a Rakouskem a protože
jsme položeni mezi hospodářsky silným a moc-
ným Německem a bojovnými Uhrami, splnily by
se plány Všeněmců a lidových Němeů, abychom
se totiž hospodářsky spojili se silnějším souse-
dem a co znamená toto spojení, celní unie, víte
všichni velice dobře. To je začátek konce samo-
statnosti monarchie naší.
Bez tasení meče, aniž by vůbec kdo mohl brániti
tomuto zasáhnutí do samostatnosti monarchie, usku-
tečnily by se plány o Velkoněmecku od Baltu po Adrii
a nikdo by nemohl pozvednouti meče na obranu
rovnováhy evropské, protože by to byl jen vnitřn
vývoj.
Del. Kliemann: Ale znamená to zlepčení ho
spodářskél
Del. dr. Kramář: Zdali by to bylo pro nás ho
spodářské zlepšení, je pochybno. Rakousko nebyl
by pak leč čím jsou Bavory a Sasko a takové po-
stavení my míti nechceme: (Souhlas.) V poslední sv
kníze píše Lamprecht: Cislajlanie je k Zalitavsku
v celním svazu, který není ústavně ustálen, ale dy-
nastií vždy důtklivě vymáhaném a všemi prostředky
prakticky udržovaném. Tímto celním svazem měnía
falšují se hospodářské zájmy v Rakousku vůči ně-
mecké říši, které by vedly, kdyby rakouské instance
měly plnou volnost odhodlání, přece k celní jednotě
s Německem do té míry, že celní jednota je i úplně
nemyslitelnou a nanejvýše možnou jen pro málo před-
mětů. Není-liž jasno, že by celní jednota Rakouska
s Německem přinesla také jiné ovoce nežli jen ho-
spodářské? Tomu snaží se zabrániti rod habsburský
proto potřebujeme k tomu Uherska.
Adrie
Del
doktor
Kramář
Bavor
Lamprecht
Cislajlanie
Uhry
Rakousko
Německo
Sasko
Zalitavsko
celní svaz
Uhersko
15
article
Nemůže býti pochyb o tom, že by hospodářsk
rozbití říše vedlo k celní unii Cislajtanie s Německem
Tou byly by postiženy především dynastie a slovan-
ské národy, mezi těmi pak v první řadě my Češi
Slovinci. Ale také Maďarů nebylo by ušetřeno při
tomto mocném tlaku na Východ. Všeněmci jsou po
té stránce dost upřímni. Soudím, že jsou v Uhrách
čelní a rozmyslní politikové, k nimž náležel takt
zemřelý ministr Kallay a kteří vidí, že Maďařia
Čechové mají největší zájem na zachování Rakouska
a že oba ti národové jsou plány všeněmeckými nej-
více ohroženi.
Tato naděje v rozmyslnost a polítické sobectv
Maďarů je v nynější svízelné situaci a při pessimi-
stických všeobecných názorech jakýmsi světlým vý-
hledem do budoucnosti. Zajistě tento moment zaslu-
huje více důvěry nežli státnická prozíravost vídeň-
ské vlády. Zor této nesahá dále nežli k linii hernal-
ské (Hernals je bývalé předměstí vídeňské. Pozn
zprav.) a také připojení předměstí vídeňských k městu
Vídní nic nepomohlo v ohledu tom. Jen pokud sahá
stín věže svatoštěpánské, roste útlý květ státnického
rozumu vlády.
Čech
Maďar
Kallay
Čecho
Zora
Německo
Uhry
Rakousko
Vídeň
16
article
Je zřejmo, že v boji s Maďar, musil iegime cen-
tralistický prohráti. Tento rezime centralistický Ma-
dary více odvrátil od pospolitosti, nežli maďarští stát-
níci v zájmu svého lidu chtěli. Neboť největším ne-
přítelem vniterní jednoty monarchie je právě ta ne-
přirozená, protismyslná snaha vídeňského centralismu
po jednotě také tam, kde je naprosto zbytečna a kde
sloužiti má jen panovačným choutkám kruhů vídeň
ských.
Del. dr. Peruslt: Místo vídeňského centralism
pražský!
Del. Kliemana: Cílíme v Čechách pražský cen
tralismus dost!
Del. dr. Kramář: Větší rovnoprávnost, až do ma-
ličkých věcí stupňovaná, nežli se vykonává v zem
ském výboru král. českého, je nemyslitelna. (Odpor
v levo)
Del. Kliemanni Ve výboru tom jsou němečt
úřadníci jen asi dva.
Předseda bar. Gastschi: Prosím, aby řečník neby
vyrušován.
Del. dr. Kramář: Tento boj mezi německým cen-
tralismem a Uhry není novým. Nedatuje se teprvo
roku 1867. Byl velký habsburský panovník Karel VI.
který po té stránce měl ideje jiné. Při veškerém še-
tření samostatnosti států, ze kterých záleží habsbu
ská moc, zahájil obchodní rozsáhlou politíku, ve kter
byly zárodky skutečné reální unie samostatných
útvarů státních. Tonto velký počátek reální unie fe
derovaných států rakouských přerušen byl loupežným
vpádem velikého krále pruského Bedřicha do Slezska.
Maďar
Del
doktor
Peruslt
Kramář
Karel VI
Bedřich
Ma
Čechy
Uhry
Slezsko
17
article
Podle ujištění, daného nám v trůnní řeči a v expos
ministrově, králové pruští nyní jsou zcela jiní. Marie
Terezie chtěla nápodobiti po velikém Bedřichu vše,
zvláště centralismus. Protože ten však v celé říši ne-
byl možným, zrušila jen státní samostatnost zem
koruny české za jejich věrnost, se kterou zachránily
jí trůn proti králi pruskému, a spojila rakouské země
administrativně s českými a položila tím základ
dualismu. Vídeň nebyla silnou a národně jednotnou
dost, aby potlačila snahy neněmeckých národů v této
polovině říše. Proto musily skončiti zle všechny po-
kusy centralistické. Kdyby po r. 1849 byla vídeňiská
vláda byla moudrou a byla vrátila Rakousko k histo-
rickým jeho základům, kdyby byla utvořila federaci
opřenou o všechny národy, Rakousko bylo by se bralo
jinou cestou, byla by povstala silná federace se vším
čeho je k jednotě třeba, bylo by se Rakousko stale
tím, čím nyní Německo stalo se velikým, federací s
silnou mocí jednotnou tam, kde je této třeba ne-
zbytně.
Del. Kliemann: Německo je státem národně jed
notným.
Del. dr. Kramář: Tím více je federalismu třeba
v Rakousku. Ve Vídni vrátili se k ideám Marie Terezie
a císaře Josefa, ke kterým přibrali ještě nejčernějš
klerikalism. To nemohlo arci prospěti. V říjnovém
diplomu stal se sice první krok k nápravě, ale úno-
rovkou stal se opět návrat k německému centralismu
Za takových poměrů musilo dojíti k vyrovnání rok
Marie Terezia
Bedřich
Del
doktor
Kramář
Josef
Vídeň
Rakousko
Německo
18
article
1667, Státníci neměli jasného vědomí o nejzákla
1667, Státníci neměli jasného vědomí o nejzákla
nějších stycích obou států. Oba státy myslily si něco
jinéhc a vyřkly dokonce zcela něco jiného v nejdů-
ležitějších zákonech. My v Cislajtanii máme ve vy
rovnávacích zákonech záruky papírové, Maďaři svěže
proudící, silný státní život, u nás delegace jsou samo
statný sbor zákonodárný se zodpovědností minister
skou, v Uhrách jsou výborem sněmu říšského. Ve
vídeňském parlamentě nemůže se mluvit o záležito-
stech společných. Hned se namítne: To náleží do
delegaci! Jedná věc, která zbyla, je zodpovědnost
uherské vlády také za společné záležitosti.
Máme § 1. a) o společných záležitostech.
V něm se praví, že pro všechny obchodní zá-
ležilosti obou států je na venek jen j edn
zastoupení, a to ministerstvo zahraničních zále-
žitostí. Dr. Bärnreither však již v poslanecké
sněmovně zcela správně poukazoval, že bylo
vážným a velice prejudikujícím krokem, když
se Uhrám povedlo vynutiti, že v Brusselu byli
zastoupeni samostatně. Tak jdeme od porážky
k porážce a jinak býti nemůže. Kdyby byli ve
Vidni r. 1867 aspoň poznali, že tu byl zřízen
samostatný stát, jenž se musí rozvijeti, a jehož
rozvoj se může díti jen na úkor státu druhého.
jenž se může hospodářsky obroditi jen na úkor
průmyslu rakouského, byli by pochopili, že vůč
tomuto mladému silnému státu musí býti posí
len též druhý kompaciscent, kdyby se bylo uza
vřelo vyrovnání s historickými a národním
právy, stály by dnes věci jinak.
Chceme-li ještě něco dostati z toho, co na-
zýváme svými právy, je jedinou cestou k tomu
aby se tu udělal pořádek a aby tato polovina
říše konečně představovala jednotnou vůli ve
příčině poměru ke druhé polovině říše.
Maďar
doktor
Bärnreither
Uhry
Brusel
19
article
Při tomto vývoji bylo samozřejmo, že ko-
nečně útok Maďarů obrátil se proti poslední in-
stituci, proti poslednímu palladiu jednoty, proti
armádě. Také toho nebylo třeba, kdyby byli ve
Vídni dělali dříve politiku jinou, kdyby byli po-
stihli, že armáda není vojskem žoldněřů, kdyby
byli udělali armádu skutečným vojskem lido-
vým, kdyby byli národnostní cit ne
jen trpěli, nýbrž také podporovali.
kdyby byli umožnili důstojníkům pěstování své
vlastní národnosti a lásku k ní, aby byla pevnou
oporou pro její věrnost ku panovníkovi, kdyby
byly se zachovávaly předpisy zákonn
o plukovní řeči, kdyby bylo vnější vy-
stupování armády vůči národnímu
millieu, které ji obkličuje, bralo
se směrem jiným — pak byla by se také ar
máda ukázala tím, čím ve skutečnosti jest, ar
mádou národů, nikoliv něčím zvláštním, co se
nad národy vznáší. Kdyby se nebyla ve vojsku
uměle konstruovala „rakouská“ národnost
jaké nikdy nebylo, kdyby se byla jednol
říše omezila na to, co nezbytně jest potřebno
jest v zájmu zdatnosti, nikoli však v zájmu
byrokratického centralismu, pak nebylo by došlo
k tomuto útoku na Maďary, pak nebyly by se
musily dělati takové koncesse jako nyní, které
nejsou koncessemi národními, nýbrž státními a
nejsou tím, co by, koncedováno byvši, nebylo
žádným neštěstím, totiž šetrnosti armády k ná-
rodnostem, nýbrž koncessemi, které vedou
k tomu, že armáda může býti rozbita ve dvě
Maďar
Vídeň
20
article
Tak se věci vyvinuly a je samozřejmo, že
obrana armády v tom německo-centralistickém
duchu dopadla dle toho. Táži se, nebylo sku-
tečně truchlivo, že této armády nikdo jiný ne-
hájil, než právě typický representan
vídeňského byrokratického cen-
tralismu, dr. Körber a že hájili j
jen Němci, kteří nebrání jednotu
monarchie, nýbrž národní pano-
vačnost svou? Němci jsou přece jenom
mlenšinou mezi národy rakouskými a mez
Němci je počet velmi slušný těch, kteří nejsou
rozhodujícími, když jedná se o rakouský pa
triotismus.
doktor
Körber
Němec
21
article
Delegát Albrecht: plave pan dr. Kramát
zase ve svých vodách.
Delegát dr. Kramář: Tak dopadla obrana
Ovšem byl pak dle toho také konec boje. Nic se
mne tak nedotklo, jako pohled, jak panská
sněmovna dala se řinčením šavle dra
Körbra unést a hájila jednotu armády ve chvíli
ve které bylo k tomu již — pozděl Myslím
že panská sněmovna měla dosti zkušeností z vy
rovnacích bojů, které vedl dr. Körber se Szellem
neboť taktika jeho ukázala se tu způsobem nej
křiklavějším. Tato taktika záleží totiž v tom
býti pevným, úsečným, odvážným až po samo
rozhodnutí. Jest smutno, že tento pochmurný
obraz musí zde nakresliti právě zástupee če-
ského národa, který nikdy a nikde se netaji.
že mu velmi mnoho záleží na zachování vel-
mocenského postavení této monarchie.
Ještě byla by pomoc, kdyby konečně tato
říše vrátiti se chtěla ke svým historickým
základům, kdyby konečně měla od-
vahy věnovat důvěru všem svým
národům a se opírat o všechny sv
národy. To bylo by nejbezpečnějším výcho-
dem z nynější situace. Hle, ve Vídni vládlo s
tak dlouho proti národům, že se úplně odvyklo
míti k nim důvěru. Či snad se ve Vídni skutečně
bojí, že tito národové dlouhým pronásledováním
mohli by v rozhodné chvíli přestati být oporou
pevnou, která se od nich žádá?
Albrecht
doktor
Kramát
Kramář
Körber
Szell
Vídeň
22
article
Pohříchu, nemohu zakončiti svou řeč na-
dějným appellem. Jest k tomu skutečně třeba
víry skalopevné, má-li se ještě mluviti o po-
slání této monarchie jako týna pro všechny
národy, jako hradby evropské rovnováhy a ne-
má-li člověk zoufati nad budoueností! Také nikde
není vidět vůle, pracovati k němu! Všude fa-
talistická odevzdanost v neod-
vratné příští a k tomu samolibá ne-
schopnost a omrzelost. Vídeňská vláda
neví nic, nedělá nic, nechystá nic, ona
zkompromitovala všechno, co vza
la jen do ruky, pokazila finanee
státní a vtáhla parlamentní po-
měry do hnusného bahna. ..
Delegát Kliemann: Česká obstrukce.
Delegát dr. Kramář: O tom promluvín
příště.
Delegát dr. Stránský (k Němcům): Vy ob
viňujete také hr. Badena, že způsobil německou
obstrukci.
Delegát Kliemann: Ano, svou zvůlí.
Předseda baron Gautsch: Žádám, by řečníl
nebyl vyrušován.
Delegát dr. Kramář: Vůči velkým úkolům
jako jsou celní tarif a obchodní smlouvy, vláda
nalézá se v sítuaci, ve které neví, co počít.
Nemá nic, než § 14. a rozhodno
vůli, zůstat u vesla. Všechno ať zhyne
doktor
Kramář
Stránský
Němec
Gautsch
SF
24
article
jen vláda když zústane. Naleznou se ještě no
viny, které z rozkazu tiskové kanceláře zpívat
budou pochvalné hymny na jedináčka, který,
Rakousku jako státník jedině jest možný
všichni, kdož mají poctivou vůli, způsobiti ná
pravu, budou tímto tiskem vylíčeni jako cti-
žádostiví politikastrové. To stačí marnivosti dra.
Körbra. Jeho pachtění se po řečnických úspě-
ších, ohánění se novinami, kterým dodáváti-
sková kancelář diktovanou reklamu proň — t
způsobilo potíže při rakousko-uherském vyrov-
nání a to bylo příčinou, že vojenská otázka na-
byla formy tak ostré. Nyní nastala ovšem situace
jiná. Ani nejoddanější přisluhovači dra. Kör-
bra nejsou nadále s to, aby zpívali pochvalné
hymny na něho. Odpory v jeho řečech, přímo
žalostné právnické argumenty jeho, činí také nej-
oddanějším lidem nemožným, schvalovati jeho
počínání a tak nezbylo dru. Körbrev
nic jiného, než schovati se za auto-
ritu koruny
Musím upřímně říci, to že jest nesvědo
mitou hrou s nejdražšími statky . ..
Předseda baron Gautsch: Prosím pana řeč
níka, by se mírnil ve svých slovech.
Delegát dr. Stránský (ku předsedovi): V.E
slíbila, že šetřiti bude svobody slova!
Delegát dr. Kramář: Také já jsem byl ně
jaký čas předsedou ... (ronický potlesk v levo-)
Delegát dr. Perpelt: Nemalujte čerta na
stěnu.
Delegát Albrecht: Nemáte věru příčinu,
honositi se svým předsednictvím.
Delegát dr. Stránský: Páni z německé ob-
strukce nemluvili, ti házeli jen po předsedov
židle a tasili nože.
Delegát Albrechl: Policajtský předseda!
Gautsch
doktor
Stránský
Kramář
Perpelt
Albrecht
Páňa
Rakousko
25
article
Delegát dr. Kramář: Myslíte-li, že Vaše
chování zasluhovalo něco jiného, nežli policie,
jste na omylu.
Seděl jsem déle nahoře na křesle před.
sednickém, abych věděl, zdalí mohu říci nějaké
slovo nebo ne. Mohu však ujistiti pana před-
sedu, že neproviním se proti parlamentní sluš-
nosti. Proto znovu pravím, jest přímo nesvědo-
mitosti, zneužiti nejvyšší instance, kterou stát
ještě má, nejdražšího to kapitálu, který mu jest
ještě zachován, totiž autority koruny, která má
býti zachována pro nejobtížnější a nejnebez-
pečnější situace říše, opakuji, z neužití
k tomu, by z achránila zbankrotělo
vládu.
Předseda baron Gautsch: Musím opětně
pana řečníka prositi, aby se mírnil ve svých
slovech, zejmena pak, aby nezatahoval do de-
baty korunu.
Delegát dr. Kramář: Prosím, aby koruna
byla zatahována vždy jen tak do debaty, jak já
to činím. Právě vůči českému národu bylo ta-
kové počínání přímo zločinným. Každý člověk
ví, kdo zrušil jazykové výnosy a přece jsme vždy
v zájmu monarchie a v zájmu autority koruny
dovedli bojovati jen proti vládě a činiti vždycky
rozdíl mezi korunou a vládou. My skládali jsme
své naděje vždycky jen ve spravedlnost a ne-
strannost koruny po dlouhá léta a dali jsme vlá-
dě dosti příležitosti, aby splnila své sliby,
které nám dávala tak často a způ
sobem tak hojným. Teprve, když jsme
poznali, že vláda nechce dostáti svým
slibům, když viděli jsme, že vláda
jest zajata německou obstrukcí,
resp. zastrašena hrozbami německé obstrukce a
že nalézá se pod komandem německých stran,
obnovili jsme svůj boj.
doktor
Kramář
Gautsch
26
article
Deleg. Dobernigg: V ministerstvech se pla-
zíte, a dostáváte dary největší, to jest svrcho-
vané pokrytectví!
Delegát dr. Kramář: Promluvím o tom
také o vás promluvím. Nečekali jsme, že najde
se ministr, který falešnými informacemi přiměje
korunu ku příkrým slovům proti českému ná-
rodu.
Předseda baron Gautsch: Nepokládám pří-
pustným, aby se tvrdilo o vládě, že informovala
falešně korunu. Jest to parlamentně nepřípustne
a musím opětně vznésti na pana řečníka žádost,
aby takových výroků nečinil.
Delegát dr. Kramář: Pochopuji, že Vaše
Excellence (bar. Gautsch) má takové mínění
vládě, snad o své vlastní, ale předpokládati to
o každé vládě a priori, to přesahuje mé ná-
A proč byla nám, pokračuje řečník, vyčí-
tána nenasytnost? Co pak my velkého žádáme?
Níc jiného, než co jest nám zaručeno z ákony.
Žádáme, aby se v úřadech nenakládalo s námi
jako s plemenem podřízeným, se kterým sev
úřadě sice také mluví, ale jehož jazykem nesmí
býti interně jednáno, poněvadž by to bylo po-
nížením úřadu. Co pak my žádáme ve příčině
university? Nás jest na Moravě tři čtvrtíny,
11/2 mill. Čechů, a zde nežádáme nic jiného, leč
universitu ve hlavním městě, jakou mají Štýřané
ve Štyrském Hradci a Tyrolané v Inšpruku. Jest
to nenasytnost, žádáme-li školy odborné, nebo
střední školy, nebo lepší místnosti pro naši uni-
versitu? Musím říci, že takového názoru o živou-
cím organismu národním vůbec nepochopuji.
doktor
Gautsch
Kramář
Čecho
Štýřan
Tyrolan
Morava
Inšpruk
Dobernigg
Štyrský Hradec
27
article
Což pak nerostou všechny potřeby národa a což
není stát k tomu, aby vyhovoval všem potřebám
svých národů? Páni na levici říkají, že jsme do-
stali všechno — vy za vaši obstrukci dostali jste
mnohem více, nežli my za naši obstrukci. Vy
dostali jste své investice a dostali jste druhou
dráhu do Terstu. (Odpor v levo.)
Posl. dr. Pergelt: Vy jste spojili obstrukci
s vodními dráhami.
Předseda dr. Gaufsch: Žádám pány, aby
mezi sebou nedebatovali.
Delegát dr. Kramář: Přes to, že pan dr.
Pergelt přerušil mne způsobem ne zrovna líbez-
ným, nedám se odvrátiti od úmyslu, říci Něm-
cům příjemnost. Jak se vlastně měly věcí
s vodními cestami? Vždyť Vy dostali jste za našt
obstrukci dunajsko-oderský průplav.
Delegát Albrecht: Praha dostala 16 mil-
lionů.
Delegát dr. Kramář: My však musíli jsme
vládě dvakráte vykoupiti regulaci Vltavy a za to
vše neděkujeme však vládě, nýbrž součinnosti
Němců s Čechy při rokování o programě inve-
stičním na českém sněmu a skutečně vřelé
spolučinnosti místodržitele hr. Coudenhova.
Delegát Albrecht: 16 millionů pro Prahu!
Delegát dr. Kramář: Připomínám, že jen
jedině proto, aby pomoženo bylo liberálům na-
proti křesťanským sociálům ve Vídní, byla vy-
stavěna městská dráha vídeňská,
která pohltila bezpočetně mil-
lionů a která pohleuje ještě dosud četné mil-
liony. Ta zůstane pak ještě na dlouho rakovinou
zor.
Posl
doktor
Pergelt
Gaufsch
Kramář
Albrecht
Němec
Coudenhove
Terst
Německo
Praha
Vltava
Čechy
Vídeň