ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c1ed8820-70ea-11dc-8408-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 108, work 2, place 47, org 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. prosince 1903
4 masthead
Císlo 34--
5 article
„Z čeho bude záležeti ten nový život?“ „Záležeti bude v návratu k životu, jaký vedl Adam. Jako Adam neměl roucha, nejedl masa ani chleba, tak mají žíti všichni spravedliví kteří chtějí dojíti spásy. Živiti se mají pouze potravou rostlinnou, ale uměle nepřipravovanou Chléb jest uměle připraven, proto se ho m člověk varovati. Nemá pít ani mléka kravího, neboť mléko bůh dal krávě a člověk jí ho nemá bráti.“ „A co tedy člověk jísti má?“ otázalse Chéradame. „Tohle,“ řekl duchobor a podal mu misku. na níž bylo několik polosyrových brambor a ně- jaká vymočená tráva. „Ale vždyť vy pijete kořalku,“ podotknul Chéradame. Duchoboři pozdvihli ruce. „Kořalku nikdy!“ zvolali. „Pijeme jen vodu. Žijeme jako bratři, všecko jest u nás spo- lečné, i ženy. Nejsme špatní lidé, žádáme pouze svobody. Chéradame chtěl se dověděti, vyvinula-li se sekta duchoborů skutečně z učení Lva Tolstého. Odpověděli pouze, že četli spisy Tolstého velmi si jich váží.
Adam Chéradam Kořalka Tolstý učený Lev Tolstý
6 article
Finanční poměry papežovy. V Římě kolovaly pověsti, že rozpočet papež- ské stolice jest blízek schodku, proto že příjem pevný činí asi 45 mill. lir, výdaje 6 mill. lir a petrský haléř, vynášející dnes kol 2 mill. lir, stále klesá. Hlavně z Německa a Italie jest haléř ten velmi prý skrovný a ve Francii ochabl prj z rozmrzelosti nad politikou Lva XIII. vůči re- publice a také tím, že katolíci tamní více peněz věnovali, místo Římu, klášterům stisněným vládou. Jak ale nyní se dokládá, skleslo jmění Vatikánu sice se 70 mIl. lir na 49 mill. lir a sice hlavně značným úpadkem výnosu petrského haléře přes to nelze prý ale o nějské finanční tisn Vatikánu mluviti. Jak málo se za Lva XII přesné účtování příjmů a výdajův vedlo, vidn na př. z toho, že za vyklízení knihovny Lva XIII nalezeno bylo za starými svazky ukryto neb po- hozeno několik sáčků se zlatými a stříbrnými mincemi v celkovém obnosu 9,025 000 lir. Jměni vatikánské bylo tyto dny Piovi X. odevzdáno kardinály Goilem a Rampollou. Pius X. miní zjednodušiti hospodářství Vatikánu a zvláště hojné cizopasníky odkázati v meze náležité. Jsou prý kardinálově, kteří pod různými záminkami do- stávají stotisíce lir ročně. Členů kapitul a mon- signorů o ročních příjmech 60.000—100.000 li jde do tuctů. Pius X. míní prý obmeziti všelikě dvořanstvo, zavésti život jednoduchý a uspoře- ných tak peněz použiti pro několik těch tislc chudých kněží v Římě, kteří žijí z ruky do úst. Pěkné zámysly, ale třeba vyčkati ovšem jich — provedení.
Lev Pius Goil Rampolla Řím Německo Francie Vatikán knihovna Lev XIII Italia
7 article
Válečné zálusky Kolumbie, Kolumbie tváří se napořád ještě, jakoby se opravdově chtěla pokusiti o znovudobyti Panamy brannou mocí. Vojsko Kolumbie táboři pobliž hranic panamských. Válka se státem americkým byla by pro Unii ovšem událost velmi trapnou, poněvadž nikdy nebyla by tak populární jako případná válka s některým stá- tem evropským. Dnes již ozývá se z řad demo- kratické strany ostrá kritika nad způsobem, jakýmž se Unie do věcí panamských vmísila Roosevelt ovšem ale, spolehaje na oporu většiny obyvatelstva Spojených státův a zvláště na oporu strany republikánské, jest odhodlán Pa- namu proti každému útoku Kolumbije chrániti. Dva prapory vojákův Unie, vysazené na souš panamskou, postoupily také již k hranici ko- lumbijské. Průplavní předloha v Německu. Průplavní předloha, jež má býti pruskému sněmu předložena, záleží ze tři části: jedna týká se úpravy Odry, Havoly a Sprévy, druhá zjednání plavebního spojení mezi Štětinem Berlínem a třeti stavby jedné části průplavu středoněmeckého. Soudí se, že dojde na kom- promis mezi konservativci a vládou a že před- loha bude přijata. V liberálních kruzích něme- ckých budí velmi zlou krev, že vláda k vůli konservativeům upustila od dobudování celého středoněmeckého průplavu.
Roosevelt Kolumbie Panama Německo Odra Havola Spréva Berlín
8 article
Dreyfns. Stálý výbor revisní v justičním ministerstvu rozhodne ve středové neb čtvrteční schůzio afféře Dreyfusově. Člen jeho Mercier vypracova zprávu, v níž revisi prohlašuje prý za přípust nou. Delega ce. Z Vídně, 19. prosince. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Skoro 4 hodiny trvalo rokování o zatím- ním rozpočtu na měsíc leděn a únor, za který požádala společná vláda. Byl povolen, aniž ujal se slova jediný ministr, ačkoliv příčinu měli k obraně všichni. Ale jak v debatě, tak při hlasování bylo dnes proti dřívějšku sesku- pení stran jiné. Rozpravy zúčastnili se totiž, vyjma Všeněmce Kliemanna, toliko zástupcové národů neněmeckých, všichni proti provisoriu, a votum proti němu položili Č- chové, Slovinci, Chorvaté a Vla- chové. Po té stránce dlužno konstatovati podstatné zhoršení situace pro vládu. V létech minulých byli delegáti naši docela sami v oppo- sici. Nyní jsou s nimi, vyjma Poláky, všichni Slované a všichní Románi. A všichni, jak ti, tak oni, mají příčiny k odporu svému i ve vniterní politice, ktera byla většinou národů cis- lajtánských dnes odsouzena. Del. dr. Kramář promluvil řeč, která byla c nejpozorněji všemi delegáty a ministry sledována. Zasluhovala toho také Jak duchem, tak přednesem Ještě nikdy zástupce městské skupiny táborské ne- byl proniknut takovým teplem a takovým ohněm, ještě nikdy neřečnil s takovým zápalem a vzletem jako ve chvíli, kdy zakončiv neblahou retro- spektivu o vývoji věcí v monarchii od le čtyřicátých, přešel od žaloby na minulost k ob- žalobám na nynější systém a jeho representanta dra. Körbra. Charakteristika dra. Körbra, cha- rakteristika rakouského předsedy ministerstva, kterou podal český mluvčí a kterou proved obrněnými exkursemi vzhledem na události po- sledních dnů ve dvorním hradě, způsobil v celé sněmovně rozruch.
Dreyfusův Chorvat Polák Slovan Román Del doktor Kramář Vídeň
9 article
Žasnouce, obracely se šedivé hlavy panské sněmovny k českému politikovi, jehož výklady namířeny byly nejen proti dr. Körbrovi a jeho režimu, nýbrž nesly se výše a jichž účelem bylo na veřejné tribuně vyvrátiti, co bylo vy- rčeno a soustavně opakováno proti českému národu, jeho snahám nacionálním a kulturním a jeho nynějším zápasům jedině za tím účelem, aby vznikla proti němu atmosféra studená, všechno jeho úsilí poctivě ničící. Zároveř vyzněla filippika dra. Kramáře ohlášku vytrvalého dalšíh boje a byla důkladným usvědčením ze lži všech, kdož mluvili sobě a jiným báj, jako by čeští delegáti byli ustrašeni a zdrceni. Věru, posluchači dra. Kramáře neměli dojmu, že cha- bost, malátnost a malomyslnost pojala opposie českou, nýbrž nabyli nového přesvědčení, že neumenšena, ba stupňována jest její bojovnost a mysl válečná. Také hovor inž. Kaftana věnován byl částečně době prošlé. Byl krilikou vzniku a vý- voje vyrovnání rakousko uherského. Dodejme. kritikou pernou a šlehavou, po níž poslanecz Malou stranu přešel k době přilomné, k poža- davkům českého národa, zejmena jazykovým v vojsku a tlumočil je způsobem rozhodným. Delegát Biankini ukázal se opět sta- tečným a neohroženým zastancem práv lidu chorvatského. Za výrok o bánu Khuen Héder- varovi dal mu Jaworski, klerý právě před- sedal, důtku. Předseda kola polského pokračuje ve své roli kárce poslanců slovanských. Delegát Mikuláš Vasilko z Bukoviny je sice horlivý bojovník za práva ruského lidu. ale je t. zv. povahou nevyrovnanou: mluví op- posičně, hlasuje vládně. Delegát Kliemann opakoval známé zá- sady lineckého programu a borlil pro vtělent zemí cislajtanských do německého buntu. Krom něho nepromluvil žádný Němec. Vzbuzuje to podivení tím větší, že za řeči dra. Kramáře dr.
Körbr Kramář Ing Kaftan Biankini Jaworský Vasilko Kliemann Němec Bukovina panská sněmovna Khuen Héder
10 article
Pergelt a místopředseda poslanecké sněmovny Kaiser činili si horlivé poznámky. On též bylu presidenta bar. Gautsche zaznamenán a dal se v poslední chvíli škrtnouti. Ani na slovíčko obrany a ku prospěchu dra. Körbra žádný poslanec německého souručenstv se nezmohl a přece dr. Körber tolik učinil pro Němce. Pro ně zneuznává všecky národy ne- německé, pro ně přiostřil a rozšířil krisi. Pr ně, jen pro ně rozpakuje se odhodlati se k činu tomu, jímž vláda stává se vládou, k činu posi- tivnímu, podčiňuje se jich vůli. Věru, německá levice zůstává sobě věrnou. Splácí jemu, který prokázal jí velké služby, nevděkem. Také dr. Körber poznal trpkou chuť této její důsled- nosti. Přes to nevěříme nikterak, že lekce, kterou si utržil, ho napraví. Z Vídně, 19. prosince. (C - B.) Předseda bar. Gautsch zahajuje schůzi o pů 11. hod. dopol. a sdéluje díky arciknížete Josefa z projev soustrasti. Na přání rozpočtového výboru budou řečí císaře a předsedů delegace i výklad ministra hr. Goluchow- ského dány do tisku. Mezi došlými spisy je petice rakouské společnosti míru, by se ustalo od zbrojení. (Přika- zuji se petíčnímu výboru.) Mezi dotazy jsou: Kliemannův a spol. po zaopatření vdov a sirotků po důstojnících a vojen- ských úřadnících: — Jaworského a spol. po známém již případu Stillerově; — Kli emann a spol. po přeložení branných cvičení a propou- štění selských synův a hospodářských dělníků na dovolenou v čas žní. Návrby podaly del. Delugan a spol. po vy- dávání vína vojákům; — Kliemann a spol. po náhradě cestovného záložníkům a zeměbrancům. povolaným na branná cvičení; — Derschatta a spol. po zvýšení pensi důstojníků a vojenských úřadníků, pensionovaných před r. 1890.
Kaiser Gautsch doktor Körber Němec Josef Kliemannův Stillerův Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Del. dr. Barnreither navrhuje, aby za- tímný rozpočet byl projednán na pilno. Ref. markýz Bacguehem zahajuje jednání o něm a doporučuje ho ke schválení,. Delegát dr. Kramář: Můžeme při jednání o rozpočlovém provisoriu upusuiti od debatly politice zahraniční tím spíše, protože neposky- tuje takových momentů, pro které by bylo nutno. aby delegace zaujala k nim bezprostřední sta- novisko. Je zajisté přáním celé delegace, aby spo. jené velmoci na základě úmluv učiněných Mürzstegu nasadily všecko, celou bezohlednost a energii, pokud je vůbee jen se suverenitou sultánovou slučilelno, aby konečně ujednání v Mürzstegu učiněná, či lépe řečeno, aby konečné reformy opravdu energické byly v Makedoni provedeny, by křesťanskému obyvatelstvu Make- donie byl konečně umožněn život člověka dů- stojný. Podaří-li se to či nikoli a co se pak stane, nepodaří-li se to, z výkladu ministrova jsmese nedověděli, ovšem jako člen nejvěrnější oppo- sice, myslím sám, že nyni není na čase o tom mluviti. Mnohem důležitější je mluviti o vnitř- ních poměrech monarchie. Především už z toho formálního důvodu, protože vnitřní poměry říše zcela jistě jsou tím vinny, že dnes musíme ro- kovati vůbec jen o prozatímném rozpočtu, avšak kromě toho i z té příčiny, protože vnitřní po- měry se utvářily tak, že nesmějí se nazvat bezpředmětnými obavy, že rozvoj poměrů vnitř- ních by mohl poškoditi zevnitřní velmocenské postavení monarchie a to se zajisté dotýká sféry vlády společné, sféry delegací, a proto vnitřn poměry musí býti učiněny předmětem rokování v delegaci. O tom nesmím mlčeti nikdo, komu opravdu záleží na zachování velmocenského po stavení říše, a národu českému na tom záleží
Del doktor Barnreither Bacgueh Kramář Mürzsteg
12 article
Musím mluviti o dvou skupinách otázek. napřed o krisi dualismu a pak o vnitřních po- měrech cislajtánských, protože právě tyto vnitřní poměry naší poloviny říše ohrožují nejdůležitější záležitosti zahraniční, totiž uzavření smluv ob- chodních a tím vlastní mezinárodní postavení monarchie. O otázkách vojenských nehodlám mluviti podrobně, protože přece nejsme o po- drobneslech informováni, protože tapáme jen ve tmách a protože kompetentní činitelé po stránee této vyslovují názory co nejvíce si odporujíeí Avšak jedno snad smím říci, že v této po lovině říše — rakouského ministerského před- sedu vyjímaje — není nikoho, kdo by nevěři ve vítězství Maďarů. Nechei říci, že by vítězstv Maďarů bylo úplné, avšak je jisto, že dosáhl vice, nežli se jim před půl rokem, ba více, nežl se jim kdy snilo a že dobyli posice, na kter jim nebude již nesnadno dosíci všeho a obávám se, že jen na nich bude záviseti, dosáhnou- toho či nikoli. (Souhlas.)
Maďar
13 article
Nemohu se zbaviti dojmu, že otázka úpl ného vítězství Maďarů nezávisí již na síle od poru kruhů vídeňských, nýbrž na prozíravost Maďarů a na jejich zdravém egoismu národním a na názoru, zda jim může více prospěti ar- máda samostatná, za to však malá, nežli spo lečná velká armáda, od názoru, zdali jim malý stát poskytne v budoucnosti větší záruku trván nežli existence rakousko uherské monarchie, tvořící úhelný kámen rovnováhy evropské a která proto na věčné časy musí býti zachována. Tento názor v této době kruhům vídeňským nepřílis růžové jest jedinou snad nadějí, že ne- dojde k tomu, čeho se obávají. Tato důvěra ve zdravý egoismus národní je však též mnohem pevnější a slibnější, nežli bojovné fanfáry na- šeho ministerského předšedy a v tom spočivá jistá naděje, že hnutí »Pryč od Uher« našim ministerským předsedou trestuhodně rozdmycho- vané a vzbuzené nepovede po stránce hospodář ské k rozbití monarchie.
Maďar Uhry
14 article
Nic by nepodporovalo tolik plány všeně- mecké jako hospodářské rozbití této poloviny říše. Není nic jiného potřebí, než zříditi celní hranici mezi Uhrami a Rakouskem a protože jsme položeni mezi hospodářsky silným a moc- ným Německem a bojovnými Uhrami, splnily by se plány Všeněmců a lidových Němeů, abychom se totiž hospodářsky spojili se silnějším souse- dem a co znamená toto spojení, celní unie, víte všichni velice dobře. To je začátek konce samo- statnosti monarchie naší. Bez tasení meče, aniž by vůbec kdo mohl brániti tomuto zasáhnutí do samostatnosti monarchie, usku- tečnily by se plány o Velkoněmecku od Baltu po Adrii a nikdo by nemohl pozvednouti meče na obranu rovnováhy evropské, protože by to byl jen vnitřn vývoj. Del. Kliemann: Ale znamená to zlepčení ho spodářskél Del. dr. Kramář: Zdali by to bylo pro nás ho spodářské zlepšení, je pochybno. Rakousko nebyl by pak leč čím jsou Bavory a Sasko a takové po- stavení my míti nechceme: (Souhlas.) V poslední sv kníze píše Lamprecht: Cislajlanie je k Zalitavsku v celním svazu, který není ústavně ustálen, ale dy- nastií vždy důtklivě vymáhaném a všemi prostředky prakticky udržovaném. Tímto celním svazem měnía falšují se hospodářské zájmy v Rakousku vůči ně- mecké říši, které by vedly, kdyby rakouské instance měly plnou volnost odhodlání, přece k celní jednotě s Německem do té míry, že celní jednota je i úplně nemyslitelnou a nanejvýše možnou jen pro málo před- mětů. Není-liž jasno, že by celní jednota Rakouska s Německem přinesla také jiné ovoce nežli jen ho- spodářské? Tomu snaží se zabrániti rod habsburský proto potřebujeme k tomu Uherska.
Adrie Del doktor Kramář Bavor Lamprecht Cislajlanie Uhry Rakousko Německo Sasko Zalitavsko celní svaz Uhersko
15 article
Nemůže býti pochyb o tom, že by hospodářsk rozbití říše vedlo k celní unii Cislajtanie s Německem Tou byly by postiženy především dynastie a slovan- ské národy, mezi těmi pak v první řadě my Češi Slovinci. Ale také Maďarů nebylo by ušetřeno při tomto mocném tlaku na Východ. Všeněmci jsou po té stránce dost upřímni. Soudím, že jsou v Uhrách čelní a rozmyslní politikové, k nimž náležel takt zemřelý ministr Kallay a kteří vidí, že Maďařia Čechové mají největší zájem na zachování Rakouska a že oba ti národové jsou plány všeněmeckými nej- více ohroženi. Tato naděje v rozmyslnost a polítické sobectv Maďarů je v nynější svízelné situaci a při pessimi- stických všeobecných názorech jakýmsi světlým vý- hledem do budoucnosti. Zajistě tento moment zaslu- huje více důvěry nežli státnická prozíravost vídeň- ské vlády. Zor této nesahá dále nežli k linii hernal- ské (Hernals je bývalé předměstí vídeňské. Pozn zprav.) a také připojení předměstí vídeňských k městu Vídní nic nepomohlo v ohledu tom. Jen pokud sahá stín věže svatoštěpánské, roste útlý květ státnického rozumu vlády.
Čech Maďar Kallay Čecho Zora Německo Uhry Rakousko Vídeň
16 article
Je zřejmo, že v boji s Maďar, musil iegime cen- tralistický prohráti. Tento rezime centralistický Ma- dary více odvrátil od pospolitosti, nežli maďarští stát- níci v zájmu svého lidu chtěli. Neboť největším ne- přítelem vniterní jednoty monarchie je právě ta ne- přirozená, protismyslná snaha vídeňského centralismu po jednotě také tam, kde je naprosto zbytečna a kde sloužiti má jen panovačným choutkám kruhů vídeň ských. Del. dr. Peruslt: Místo vídeňského centralism pražský! Del. Kliemana: Cílíme v Čechách pražský cen tralismus dost! Del. dr. Kramář: Větší rovnoprávnost, až do ma- ličkých věcí stupňovaná, nežli se vykonává v zem ském výboru král. českého, je nemyslitelna. (Odpor v levo) Del. Kliemanni Ve výboru tom jsou němečt úřadníci jen asi dva. Předseda bar. Gastschi: Prosím, aby řečník neby vyrušován. Del. dr. Kramář: Tento boj mezi německým cen- tralismem a Uhry není novým. Nedatuje se teprvo roku 1867. Byl velký habsburský panovník Karel VI. který po té stránce měl ideje jiné. Při veškerém še- tření samostatnosti států, ze kterých záleží habsbu ská moc, zahájil obchodní rozsáhlou politíku, ve kter byly zárodky skutečné reální unie samostatných útvarů státních. Tonto velký počátek reální unie fe derovaných států rakouských přerušen byl loupežným vpádem velikého krále pruského Bedřicha do Slezska.
Maďar Del doktor Peruslt Kramář Karel VI Bedřich Ma Čechy Uhry Slezsko
17 article
Podle ujištění, daného nám v trůnní řeči a v expos ministrově, králové pruští nyní jsou zcela jiní. Marie Terezie chtěla nápodobiti po velikém Bedřichu vše, zvláště centralismus. Protože ten však v celé říši ne- byl možným, zrušila jen státní samostatnost zem koruny české za jejich věrnost, se kterou zachránily jí trůn proti králi pruskému, a spojila rakouské země administrativně s českými a položila tím základ dualismu. Vídeň nebyla silnou a národně jednotnou dost, aby potlačila snahy neněmeckých národů v této polovině říše. Proto musily skončiti zle všechny po- kusy centralistické. Kdyby po r. 1849 byla vídeňiská vláda byla moudrou a byla vrátila Rakousko k histo- rickým jeho základům, kdyby byla utvořila federaci opřenou o všechny národy, Rakousko bylo by se bralo jinou cestou, byla by povstala silná federace se vším čeho je k jednotě třeba, bylo by se Rakousko stale tím, čím nyní Německo stalo se velikým, federací s silnou mocí jednotnou tam, kde je této třeba ne- zbytně. Del. Kliemann: Německo je státem národně jed notným. Del. dr. Kramář: Tím více je federalismu třeba v Rakousku. Ve Vídni vrátili se k ideám Marie Terezie a císaře Josefa, ke kterým přibrali ještě nejčernějš klerikalism. To nemohlo arci prospěti. V říjnovém diplomu stal se sice první krok k nápravě, ale úno- rovkou stal se opět návrat k německému centralismu Za takových poměrů musilo dojíti k vyrovnání rok
Marie Terezia Bedřich Del doktor Kramář Josef Vídeň Rakousko Německo
18 article 1667, Státníci neměli jasného vědomí o nejzákla
1667, Státníci neměli jasného vědomí o nejzákla nějších stycích obou států. Oba státy myslily si něco jinéhc a vyřkly dokonce zcela něco jiného v nejdů- ležitějších zákonech. My v Cislajtanii máme ve vy rovnávacích zákonech záruky papírové, Maďaři svěže proudící, silný státní život, u nás delegace jsou samo statný sbor zákonodárný se zodpovědností minister skou, v Uhrách jsou výborem sněmu říšského. Ve vídeňském parlamentě nemůže se mluvit o záležito- stech společných. Hned se namítne: To náleží do delegaci! Jedná věc, která zbyla, je zodpovědnost uherské vlády také za společné záležitosti. Máme § 1. a) o společných záležitostech. V něm se praví, že pro všechny obchodní zá- ležilosti obou států je na venek jen j edn zastoupení, a to ministerstvo zahraničních zále- žitostí. Dr. Bärnreither však již v poslanecké sněmovně zcela správně poukazoval, že bylo vážným a velice prejudikujícím krokem, když se Uhrám povedlo vynutiti, že v Brusselu byli zastoupeni samostatně. Tak jdeme od porážky k porážce a jinak býti nemůže. Kdyby byli ve Vidni r. 1867 aspoň poznali, že tu byl zřízen samostatný stát, jenž se musí rozvijeti, a jehož rozvoj se může díti jen na úkor státu druhého. jenž se může hospodářsky obroditi jen na úkor průmyslu rakouského, byli by pochopili, že vůč tomuto mladému silnému státu musí býti posí len též druhý kompaciscent, kdyby se bylo uza vřelo vyrovnání s historickými a národním právy, stály by dnes věci jinak. Chceme-li ještě něco dostati z toho, co na- zýváme svými právy, je jedinou cestou k tomu aby se tu udělal pořádek a aby tato polovina říše konečně představovala jednotnou vůli ve příčině poměru ke druhé polovině říše.
Maďar doktor Bärnreither Uhry Brusel
19 article
Při tomto vývoji bylo samozřejmo, že ko- nečně útok Maďarů obrátil se proti poslední in- stituci, proti poslednímu palladiu jednoty, proti armádě. Také toho nebylo třeba, kdyby byli ve Vídni dělali dříve politiku jinou, kdyby byli po- stihli, že armáda není vojskem žoldněřů, kdyby byli udělali armádu skutečným vojskem lido- vým, kdyby byli národnostní cit ne jen trpěli, nýbrž také podporovali. kdyby byli umožnili důstojníkům pěstování své vlastní národnosti a lásku k ní, aby byla pevnou oporou pro její věrnost ku panovníkovi, kdyby byly se zachovávaly předpisy zákonn o plukovní řeči, kdyby bylo vnější vy- stupování armády vůči národnímu millieu, které ji obkličuje, bralo se směrem jiným — pak byla by se také ar máda ukázala tím, čím ve skutečnosti jest, ar mádou národů, nikoliv něčím zvláštním, co se nad národy vznáší. Kdyby se nebyla ve vojsku uměle konstruovala „rakouská“ národnost jaké nikdy nebylo, kdyby se byla jednol říše omezila na to, co nezbytně jest potřebno jest v zájmu zdatnosti, nikoli však v zájmu byrokratického centralismu, pak nebylo by došlo k tomuto útoku na Maďary, pak nebyly by se musily dělati takové koncesse jako nyní, které nejsou koncessemi národními, nýbrž státními a nejsou tím, co by, koncedováno byvši, nebylo žádným neštěstím, totiž šetrnosti armády k ná- rodnostem, nýbrž koncessemi, které vedou k tomu, že armáda může býti rozbita ve dvě
Maďar Vídeň
20 article
Tak se věci vyvinuly a je samozřejmo, že obrana armády v tom německo-centralistickém duchu dopadla dle toho. Táži se, nebylo sku- tečně truchlivo, že této armády nikdo jiný ne- hájil, než právě typický representan vídeňského byrokratického cen- tralismu, dr. Körber a že hájili j jen Němci, kteří nebrání jednotu monarchie, nýbrž národní pano- vačnost svou? Němci jsou přece jenom mlenšinou mezi národy rakouskými a mez Němci je počet velmi slušný těch, kteří nejsou rozhodujícími, když jedná se o rakouský pa triotismus.
doktor Körber Němec
21 article
Delegát Albrecht: plave pan dr. Kramát zase ve svých vodách. Delegát dr. Kramář: Tak dopadla obrana Ovšem byl pak dle toho také konec boje. Nic se mne tak nedotklo, jako pohled, jak panská sněmovna dala se řinčením šavle dra Körbra unést a hájila jednotu armády ve chvíli ve které bylo k tomu již — pozděl Myslím že panská sněmovna měla dosti zkušeností z vy rovnacích bojů, které vedl dr. Körber se Szellem neboť taktika jeho ukázala se tu způsobem nej křiklavějším. Tato taktika záleží totiž v tom býti pevným, úsečným, odvážným až po samo rozhodnutí. Jest smutno, že tento pochmurný obraz musí zde nakresliti právě zástupee če- ského národa, který nikdy a nikde se netaji. že mu velmi mnoho záleží na zachování vel- mocenského postavení této monarchie. Ještě byla by pomoc, kdyby konečně tato říše vrátiti se chtěla ke svým historickým základům, kdyby konečně měla od- vahy věnovat důvěru všem svým národům a se opírat o všechny sv národy. To bylo by nejbezpečnějším výcho- dem z nynější situace. Hle, ve Vídni vládlo s tak dlouho proti národům, že se úplně odvyklo míti k nim důvěru. Či snad se ve Vídni skutečně bojí, že tito národové dlouhým pronásledováním mohli by v rozhodné chvíli přestati být oporou pevnou, která se od nich žádá?
Albrecht doktor Kramát Kramář Körber Szell Vídeň
22 article
Pohříchu, nemohu zakončiti svou řeč na- dějným appellem. Jest k tomu skutečně třeba víry skalopevné, má-li se ještě mluviti o po- slání této monarchie jako týna pro všechny národy, jako hradby evropské rovnováhy a ne- má-li člověk zoufati nad budoueností! Také nikde není vidět vůle, pracovati k němu! Všude fa- talistická odevzdanost v neod- vratné příští a k tomu samolibá ne- schopnost a omrzelost. Vídeňská vláda neví nic, nedělá nic, nechystá nic, ona zkompromitovala všechno, co vza la jen do ruky, pokazila finanee státní a vtáhla parlamentní po- měry do hnusného bahna. .. Delegát Kliemann: Česká obstrukce. Delegát dr. Kramář: O tom promluvín příště. Delegát dr. Stránský (k Němcům): Vy ob viňujete také hr. Badena, že způsobil německou obstrukci. Delegát Kliemann: Ano, svou zvůlí. Předseda baron Gautsch: Žádám, by řečníl nebyl vyrušován. Delegát dr. Kramář: Vůči velkým úkolům jako jsou celní tarif a obchodní smlouvy, vláda nalézá se v sítuaci, ve které neví, co počít. Nemá nic, než § 14. a rozhodno vůli, zůstat u vesla. Všechno ať zhyne
doktor Kramář Stránský Němec Gautsch SF
24 article
jen vláda když zústane. Naleznou se ještě no viny, které z rozkazu tiskové kanceláře zpívat budou pochvalné hymny na jedináčka, který, Rakousku jako státník jedině jest možný všichni, kdož mají poctivou vůli, způsobiti ná pravu, budou tímto tiskem vylíčeni jako cti- žádostiví politikastrové. To stačí marnivosti dra. Körbra. Jeho pachtění se po řečnických úspě- ších, ohánění se novinami, kterým dodáváti- sková kancelář diktovanou reklamu proň — t způsobilo potíže při rakousko-uherském vyrov- nání a to bylo příčinou, že vojenská otázka na- byla formy tak ostré. Nyní nastala ovšem situace jiná. Ani nejoddanější přisluhovači dra. Kör- bra nejsou nadále s to, aby zpívali pochvalné hymny na něho. Odpory v jeho řečech, přímo žalostné právnické argumenty jeho, činí také nej- oddanějším lidem nemožným, schvalovati jeho počínání a tak nezbylo dru. Körbrev nic jiného, než schovati se za auto- ritu koruny Musím upřímně říci, to že jest nesvědo mitou hrou s nejdražšími statky . .. Předseda baron Gautsch: Prosím pana řeč níka, by se mírnil ve svých slovech. Delegát dr. Stránský (ku předsedovi): V.E slíbila, že šetřiti bude svobody slova! Delegát dr. Kramář: Také já jsem byl ně jaký čas předsedou ... (ronický potlesk v levo-) Delegát dr. Perpelt: Nemalujte čerta na stěnu. Delegát Albrecht: Nemáte věru příčinu, honositi se svým předsednictvím. Delegát dr. Stránský: Páni z německé ob- strukce nemluvili, ti házeli jen po předsedov židle a tasili nože. Delegát Albrechl: Policajtský předseda!
Gautsch doktor Stránský Kramář Perpelt Albrecht Páňa Rakousko
25 article
Delegát dr. Kramář: Myslíte-li, že Vaše chování zasluhovalo něco jiného, nežli policie, jste na omylu. Seděl jsem déle nahoře na křesle před. sednickém, abych věděl, zdalí mohu říci nějaké slovo nebo ne. Mohu však ujistiti pana před- sedu, že neproviním se proti parlamentní sluš- nosti. Proto znovu pravím, jest přímo nesvědo- mitosti, zneužiti nejvyšší instance, kterou stát ještě má, nejdražšího to kapitálu, který mu jest ještě zachován, totiž autority koruny, která má býti zachována pro nejobtížnější a nejnebez- pečnější situace říše, opakuji, z neužití k tomu, by z achránila zbankrotělo vládu. Předseda baron Gautsch: Musím opětně pana řečníka prositi, aby se mírnil ve svých slovech, zejmena pak, aby nezatahoval do de- baty korunu. Delegát dr. Kramář: Prosím, aby koruna byla zatahována vždy jen tak do debaty, jak já to činím. Právě vůči českému národu bylo ta- kové počínání přímo zločinným. Každý člověk ví, kdo zrušil jazykové výnosy a přece jsme vždy v zájmu monarchie a v zájmu autority koruny dovedli bojovati jen proti vládě a činiti vždycky rozdíl mezi korunou a vládou. My skládali jsme své naděje vždycky jen ve spravedlnost a ne- strannost koruny po dlouhá léta a dali jsme vlá- dě dosti příležitosti, aby splnila své sliby, které nám dávala tak často a způ sobem tak hojným. Teprve, když jsme poznali, že vláda nechce dostáti svým slibům, když viděli jsme, že vláda jest zajata německou obstrukcí, resp. zastrašena hrozbami německé obstrukce a že nalézá se pod komandem německých stran, obnovili jsme svůj boj.
doktor Kramář Gautsch
26 article
Deleg. Dobernigg: V ministerstvech se pla- zíte, a dostáváte dary největší, to jest svrcho- vané pokrytectví! Delegát dr. Kramář: Promluvím o tom také o vás promluvím. Nečekali jsme, že najde se ministr, který falešnými informacemi přiměje korunu ku příkrým slovům proti českému ná- rodu. Předseda baron Gautsch: Nepokládám pří- pustným, aby se tvrdilo o vládě, že informovala falešně korunu. Jest to parlamentně nepřípustne a musím opětně vznésti na pana řečníka žádost, aby takových výroků nečinil. Delegát dr. Kramář: Pochopuji, že Vaše Excellence (bar. Gautsch) má takové mínění vládě, snad o své vlastní, ale předpokládati to o každé vládě a priori, to přesahuje mé ná- A proč byla nám, pokračuje řečník, vyčí- tána nenasytnost? Co pak my velkého žádáme? Níc jiného, než co jest nám zaručeno z ákony. Žádáme, aby se v úřadech nenakládalo s námi jako s plemenem podřízeným, se kterým sev úřadě sice také mluví, ale jehož jazykem nesmí býti interně jednáno, poněvadž by to bylo po- nížením úřadu. Co pak my žádáme ve příčině university? Nás jest na Moravě tři čtvrtíny, 11/2 mill. Čechů, a zde nežádáme nic jiného, leč universitu ve hlavním městě, jakou mají Štýřané ve Štyrském Hradci a Tyrolané v Inšpruku. Jest to nenasytnost, žádáme-li školy odborné, nebo střední školy, nebo lepší místnosti pro naši uni- versitu? Musím říci, že takového názoru o živou- cím organismu národním vůbec nepochopuji.
doktor Gautsch Kramář Čecho Štýřan Tyrolan Morava Inšpruk Dobernigg Štyrský Hradec
27 article
Což pak nerostou všechny potřeby národa a což není stát k tomu, aby vyhovoval všem potřebám svých národů? Páni na levici říkají, že jsme do- stali všechno — vy za vaši obstrukci dostali jste mnohem více, nežli my za naši obstrukci. Vy dostali jste své investice a dostali jste druhou dráhu do Terstu. (Odpor v levo.) Posl. dr. Pergelt: Vy jste spojili obstrukci s vodními dráhami. Předseda dr. Gaufsch: Žádám pány, aby mezi sebou nedebatovali. Delegát dr. Kramář: Přes to, že pan dr. Pergelt přerušil mne způsobem ne zrovna líbez- ným, nedám se odvrátiti od úmyslu, říci Něm- cům příjemnost. Jak se vlastně měly věcí s vodními cestami? Vždyť Vy dostali jste za našt obstrukci dunajsko-oderský průplav. Delegát Albrecht: Praha dostala 16 mil- lionů. Delegát dr. Kramář: My však musíli jsme vládě dvakráte vykoupiti regulaci Vltavy a za to vše neděkujeme však vládě, nýbrž součinnosti Němců s Čechy při rokování o programě inve- stičním na českém sněmu a skutečně vřelé spolučinnosti místodržitele hr. Coudenhova. Delegát Albrecht: 16 millionů pro Prahu! Delegát dr. Kramář: Připomínám, že jen jedině proto, aby pomoženo bylo liberálům na- proti křesťanským sociálům ve Vídní, byla vy- stavěna městská dráha vídeňská, která pohltila bezpočetně mil- lionů a která pohleuje ještě dosud četné mil- liony. Ta zůstane pak ještě na dlouho rakovinou zor.
Posl doktor Pergelt Gaufsch Kramář Albrecht Němec Coudenhove Terst Německo Praha Vltava Čechy Vídeň