Periodikum ALTO Viewer

1

20. prosince 1903.

2

III. Přiloha „Národich Listů

3

k čislu 340.

4

Straua 21.

Strau 21

5 title

Hudba.

6 article

+ Koncerly. České kvartetlo zanáší vždy svá- teční náladu do koncertní síně. V posledním lelošním večeru Českého spolku pro komorní hudbu sehrálo zase svým nevyrovnatelným způsobem, jejž nelze nazvati případněji, nežli klassickým, dvě dila lvího spáru, v genialitě sourodá, Dvořákův kvartet z G-dur op. 106 a Bcethovenův poslední z F-dur op. 135 (z roku 1826). Známá díla, ale jako by v novém svělle se vám reprodukcí našich objevovala. Jmenuji jen z Dvořáka »adagio«, z Beethovena »lento assai“, jak tu vše zpívá a perlami nejvroucnějšího citu se třpytí! Též kanonické finale Beelhovenovo, nadepsané »Těžké rozhodnutí« a dosud nikým uspokojívě ne- vysvětlené, podává se v křišťálové interpretaci Če- ského kvartetta velmi jasně. Na záhadnou otázku »Nusí to být?« odpovídají naši umělci: »Musí to být Musi to být!« tónem tak přesvědčivým, že vám ani ve snu nenapadne tázati se dále pu významu tem- ných těch slov Beethovenových. Zdají se vám po- jednou jasna. Ano, musí to tak vše být, káže to umělecká nutnost, ať si hudební pedant nad výtvorem tím sebe pochybovačněji hlavou potřásá. V kvartetlu Dvořákově nalezá Oskar Nedbal hojnou příle žitost rozvinouti krásu tónu a výraznost své violy; jinal bychom již pro dirigenta a skladatele málem zapo mněli na východiště jeho slávy.

Bcethovenův Dvořák Beelhovenův Beethovenův Dvořákův Nedbal Beethoven Fdur op . 135

7 article

Novinkou pořadu byla Césara Francka houslová sonata, kterou velmi vytříbeně sehráli pp. Hoffmann a Hoffmeister. Práce sama jeví ducha ušlechtilého. hudebně vzdělaného, ba učeného, jenž německou důkladnost očkuje do lehké francouzské krve; mu- žete se tu pobavili leckterou harmonickou i kontra- punktickou umělůstkou, ale citu autorovu chyb bezprostřednost, vynálezu jeho pravá svěžest, takže dílo, ač formálně vykrouženě, přes veškeru nálado- vost jednotlivých míst (na př. »Ben moderato«) ne- působí elementárně, nýbrž jen svojí reflexl.

Franck Hoffmann Hoffmeister

8 article

Významnou událostí byl druhý řádný koncer České jednoty pro orchestrální hudbu. Postavil proti sobě dva krajní kontrasty: malý orchestr mozartov- ský a obrovský moderní fin de siěcle. Mozartův rozkošný klavírní koncert z A dur čís. 23 sehrála za slohového doprovodu České filharmonie delikátně sympathická virtuoska paní Marie Bettelheimová- Timoni, jež v pravém slova smyslu obsypána byla kvělinovými dary svých přátel. Hlavní zájem poutal se však tentokráte k novince, Gustava Mahlera druhé symfonii z C moll. Dílo, o němž možno mnoho di- skutovati, snésti mnoho důvodů pro i proti. Na mne učinilo dojem veliký. Po jeho poslechu stavím Mahlera nad Rich. Straussa a divím se jen, že dílo pro moderní hudbe německou tak důležité a snad pro rozvoj veškeré další symfonické tvorby rozhodné, nebylo doma posud úplně doceněno a na prvé slušící mu místo dosazeno. Jeho přednosti jsou veliké. Má mohulný symfonický lah. Je veskrze seriosní; i kde ironisuje — nebot ironie ta má váhu a hluboké pozadí. Podklad ideový jest prometheovsky vznešený. Duše toužící po bobu a vracející se k němu po mnoha zápasech, ztrátách a poblouzeních — toť rámec v nejhrubších obrysech. Typus té hudby není originálií melodickým vyná- lezem, ale originální uměleckou prací. Nesnází k po- chopení hudba Mahlerova neskýtá, ale nesnází technických k provedení. V těch jest exorbitantnía v nakupení prostředků výrazových záleži kolossálnost její. Všimněme si jen orchestru. Užívá se tu čtyř flét. čtyř hobojí s dvěma anglickými rohy, šesti klarineto s basovým klarinetem, šestí fagotů s dvěma kontra- fagoty, čtyř pozounů, dvou hatf, dvou trojic konl atd., ve třetí větě povýšena i metla na hudební ná- stroj a dělá věru svůj eflekt, ve větě poslední pi stupují zvony a varhany.

Mozartův Bettelheimová Timoni Mahler Rich Mahlerův Český filharmonie Typus C moll

9 article

Wagnerův i Berliozův orchestr daly sem všechny své barvy, kromě toho přibírá symfonie tato po vzoru Beethovenovy deváté kantátu do svého vše objímajícího náručí. Dojem zvukový místy až vysi luje nervy a raffinovaná je ta hudba každým de- chem. Ale velikosti nelze jí upříti. Tolik prozatím K podrobnostem nutno ještě se vrátiti. Dilo je příliš významné. Provedeno bylo skvělei Česká filharmonie sesílená řadou umělců, zdatný náš Hlahol, dobré su- listky slč. Důrasova a Horváthova, z nichž zvláště poslednější překvapila jasnou výslovností, všichní li činitelé spojovali se v celek neobyčejně přesný, mo- hutný a nchvacující. Náš výborný Oskar Nedbal by ve svém živlu. Ovládal celé ohromné to těleso veli- telsky. Jemu jest dáno elektrisovati množství. Jeho dirigentský výkon měl geniální tah. Bylo by škoda, kdyby tolik vynaložené práce a výsledek tak skvělý měly omezeny zůstati na je- diný pouze večer. Přimlouvám se vřele, aby dílo, jež dobylo skutečného vítězství, po všestranném úspěchu svém co nejdřive bylo opakováno a popu- lárními cenami učiněno přístupno i vrstvám širším

Wagnerův Berliozův Beethovenův Důrasův Horváthův Nedbal Český filharmonie

10 article

Z ruchu hiudební lileratury. + Karel Hůlka: Jiři Benda. Studie o starším českém hudebníku. (M. Urbánek, Praha, 1903.) Studium pramenného materiálu k dějinám star- ších období české hudby jest i za dnešních poměro ještě tou měrou nákladné a nepohodlné, že jako zvláštní událost sluší uvítati knihu, která vyvolila si předmětem svým zpola zapadlé stránky bývalého če- ského hudebního života a jeho představitelů. Není jen jedna příčina toho zjevu, a zasluhovalo by zvlástní úvahy, jakým způsobem mohla by býti zjednána ná- prava na prospěch přesnější historické vědomosti: tím více tedy váží, když soukromník, jemuž studium dějin české hudby jest prací vsunující se mezi úkony jeho životního povolání, tedy prací nečelných volných chvil, překonává čásť těch překážek svépomocí. Spisovatel uvedené knihy jest jedním z těch ně- kolika našich hudebníků, kteří jsou dobře obezná- mezi s tím, co v české hudbě bylo, a již proto je zajímavo, seznámiti se s jeho výkladem určitého hu- debního sjevu staršího. Jiří Benda (1722—1796) jest však sám příliš významnou postavou, nežli aby o sobě nedovedl vzbuditi zájem hudebníka dnešního když pro nic jiného, aspoň pro vztah svůj k moderní hudební ideji melodramatu.

Hůlka Benda M Urbánek Praha

11 article

Kniha Hůlkova podává nám v šesti kapitolách velmi cenné výklady života a činnosti Bendovy. Když byl nastínil spisovatel kulturní prostředí s mnoha jeho společenskými vztahy, v němž bylo hudbě v Čechách se vyvíjeti ve stoleti osmnáctém, přistupuje k vlast- nímu svému úkolu: provádí nás mládím Bendovým a studiemi v Berlíně, oceňuje činnost krajana našeho na vévodském dvoře v Gotě, podněty k první cestě do Italie, vykládá vznik nejzajímavějšího díla Ben- dova melodramatu „Ariadna na Naxu“ a dalších skla- deb dramalických a provází nás až do posledních lel Bendových, ztrávených v odloučenosti od Gothy.

Hůlkův Bendův ben Ariadna Čechy Berlín Gota Italia Naxos Gotha

12 article

Velmi poučným způsobem kreslí povahu Bendy jako člověka, prostředí, v němž činnost jeho se rozvijela, a rýsuje profil jeho duchovního a skladatelského vý- vinu. Že studia pramenů archiválních v Gotě podává, jak přírozeno při důkladnosti jeho práce, některé dů- ležité opravy, z nichž za zmínku stojí na př. sta- novení roku 1750 jako doby nastoupení Bendova v úřad vévodského kapelníka naproli dosavad udáva- nému 1748, dolíčení známosti Bendovy v melodrama- tickém pokusu Rousseauově před skladbou „Ariadny na Naxu.“ Pokud kniha drží se historického vlákna v ži- votě a působení Bendově, pokud líčí a vysvětluje, jsme vděční za údaje a zprávy, jež podává znova na zá- kladě literárních pramenů cizích anebo nově jako vý- sledek spisovatelova pramenného studia. Charakterem knihy jako „studie“ však stěží lze vysvětliti onu kri- tickou neurčitost, v níž zůstavuje nás spisovatel o významu stěžejného díla Bendova, zmlněného již melodramatu „Ariadny na Naxu“, v dějinách hu- debních idejí. Zde byla by zajisté na místě vývojová parallela od Rousseaua a Bendy až po veliká díla Zdeňka Fibicha — studie pak získala by i na esthe- tickém významu, který je v ní zpola zakryt za úsudky většinou z cizích kritických poznámek převzatými.

Benda Bendův Rousseauův Ariadna Rousseau Fibich Gota Naxos

13 article

Pravda, záhada melodramatu je podnes sporna: ale nebylo by na místě, aby objektivní názor ustupoval do pozadí před projevy výbojného strannického ducha melodramatického proselytismu. A že našemu spiso- vateli neschází na objeklivnosti nazírání, nepochybuji. Kromě loho mám k „úvodu“ ještě jednu poznámku. Vítám sice snahu, ukázati ústředí určitých kulturních zjevů a tedy i hudebních, avšak nezamlouvá se mi dosti způsob, jakým v knize je snaze té vyhověno. Doklady slovně citovanými z pramenů kulturních dějin a kulturně-historické literatury ruší se dojem synthesy, kterou autor zamýšlel; zde musí vystoupi

14 article

ryze literární kvality a umělecký sloh knihy, a syn- thesa není synthesou z poznatkových prvků všč- obecně daných, jestliže drobí se v individuální ana- lytický detail. To však poznamenávám pouze ke slohu knihy, jež jinak má plný význam studie historické + Nové skladby klavírní z »Editio M. U.« Naše česká »Edition l'eters«, míním lacinou a úpravnou edíci Mojmíra Urbánka, vzrůstá do ne- tušených rozměrů. Číslo za číslem hrne se z čilého nakladatelství a bývají to většinou věci obszžné,či aspoň vždy po nějaké stránce zajímavé, po případě psedagogicky užitečné. Doposud byli jsme zvláště ve směru posledním téměř úplně odvislí od cizího im- portu. Potřeboval li kdo drobnější kousky pro děti nebo začátečníky vůbec, nezbývalo mu, nežli sá- hnouti po rozkvetlé v tom oboru literatuře cizí, kde hemží se podobnými pracemi ve všech odvětvích in- strumentálních. Z nových čísel Ed. M. U. vychází, co se klavírnl hry čtyřroční týče, potřeběléto vstříc Hippolit Hoppa pěť skladbiček »Dětem pro radost-.

M U Urbánek Ed Hopp Edition l

15 article

Psány jsou pro prim velmi lehounce, v objemu pěti tónů, skoro úplně na bilých klávesách a obě ruce v oktávě, tedy úplně pro začátečníky. Ani však sekun neklade žádných obtíží, tak že pokročilejší žák může se i v něm zkusili. Melodie jsou prosté a vystříha- jíce se nevkusu. Jednotlivé kousky již svými ná měty — »Veselé prázdniny«, »Na Karlové Týně« »Polůček v lese«, »U kapličky«, »Vinobrani« — schopny jsou živiti zájem drobných hráčů. Větší po- žadavky prstokladem, přestupujícím již prostou po- lohu ruky, dvojhmaty a začasté samostatným vede- ním pravice a levice, činí na prim »Dětske scény«, jichž druhou řadu předkládá mládeži ke hře na čtyři ruce, Arno Praus. Svižné nápady hudební střídají se v milých těch obrázcích, čerpa- ných ze života dětského. »Pochod olověných vo- jáckův«, modlitba »V kostele«, trochu dětského snění v »Plsni beze slov«, brzy zaplašené šelmovstvím »Čtveračivých«, kanonicky za sebou poskakujících. konečně svěží zpěvánka »Jarní«, toť jsou vděčně zpracované motivy sešitu. Arno Praus má líbivou fakturu ve svých skladbách.

Karel Týna Praus

16 article

»Pro velké a malé děti«, devět drobných skladeb pro klavír na dvě ruce od B. Kříd la op. 12, nesouvisí již nikterak s paedagogickými účely hudebnin právě uvedených. Je to sbirka zajímavýcl tónomaleb předčasně zesnulého, silného talentu vir- tuosního, z nichž mnohá velmi dobře vyplnila by místo v českém repertoáru koncertním. Na skladbácl jest viděti; že psal je výborný pianista, avšak i ne méně dobrý, jemně citíci hudebník. Český ráz, zdravý rythmus, myšlenky tříbivě uvážené, i ve formách tanečních ušlechtile se vyjadřující, charakterisují skladby, jimž ani humoru neschází. Značnou vyspělost klavírní techniky, uznání hodnou snahu a dosti autokritiky ukazují »Quatre morceaux« Zdenky Linhartovy, ve skladbě, tuším, žákyně Fibichovy. Palmu ovšem odnášejí si klavírní skladby Jos. Suka, »Jaro« (op. 22a) a »Letní dojmy« (op. 22b), celkem osm náladových obrázků pro dvě ruce. Známá formální vybroušenost Sukova vystupujetu v celé dokonalosti. Výraz vyniká noblessou, invence plynným, přirozeným tokem a jest osobitě zbarvená. Melodika má začasté Jyricky vzletnou, roztouženou linii; tak z prvnějšího oddilu »Jaro« zvláště v číslech třetím »V očekávání«, čtvrtém »Andante- a bezprostředně se připojujícím pátém »V roztnužení«, z oddílu »Letní dojm y« zvláště »Večerní nálada«.

Linhartův Fibichův Suk Sukův Jos

17 article

Náladové piecy vůbec převršují a sluší sem bned prvé, ohnivým cítěním prodchnuté číslo »Jaroe, zvukomalebné effektní »Vanek« a z letního okruhu »V poledne«. V poslednějším cyklu Suk šťastnou rukou dolýká se také genru a podává »Hrou dětí« obrázek plný roztomilosti. B. hatá, mnohotvárná rythmika jest údělem všech těchto skladeb, kterým i vybroušené, nevšední harmonie dodávaji zvýšené poutavosti. Obě publikace Sukovy dojdou zajistě v kruzích pianistů velké obliby. + Jindřich Jindřich: Melodram Ho loubek (nakl. Fr. A. Urbánek), mužský sbor: Svatý Václave (V. Kotrba), 12 chodských písní průvodem-klavíru (J. Ilouser v Plzni) Němcům sestavil Cyrill Kistler celý malý slovní ček hudebních umělců, pocházejících z řad učitelských Také české učitelstvo běre na skladatelském ruchu na- šem podíl nemalý. U nás — sáhněme jen do nejbližší přítomnosti — Příbram, v sobolu 31. října, pořádala velký koncert vyplněný tvorbou českého Brucknera, Josefa Bartoše, a knihkupecký trh v nedlouhé době pustil do světa tři svrchu jmenované práce mladého učitele (nar. 1876) z Domažlic, Jindřicha Jindřicha Práce ty náležejí vzestupnému stadiu vývoje, a dosud tedy nepřipouštějí zaškatulkování do určité prořilové formičky, jeví však nejen v skladební technice vý- sledky přísné školy Vítězslava Nováka, nýbrž i — hudebnost, jemný vkus a svatou hrůzu před banalitou a ještě více před násilnou hleda ností.

Vanek Suk Jindřich Jindřich František A Urbánek V Kotrba J Ilouser Němec Cyrill Kistler Bruckner Bartoš Jindřich Práce Novák Sukov Plzeň Příbram Domažlice melodram ho loubek Svatá Václav

18 article

Melodram Holoubek na Erbenovu balladu je složen ještě před tím, než představení Jindřichovi místo co by mu pod nohy házeli obligátní byrokrati- cké klacky, poskytli mu dovolenou na dva semestry ke vzdělání v hudbě. Je pozoruhodno, jak již tu ven- kovský samouk pěkně pracuje thematicky (thema ná- mluv mění na svatební polku a pod.), rythmicky imi- tuje, a originálním řelězem trilků — třeba asi sluchový dojem bude slabší zrakového — maluje vrkání ho- loubka. Je jen přirozeno, chce-li leckde veliká tato forma, ještě k tomu textem podmíněná, jistější ovlá- dání dimense a vzájemné proporce, aby dostavil se účin dramatické síly; pak žádá však mnoho na začá- tečníku. Muzikálně Jindřich obstál zde i v polomním sboru Svatý Václave, v němž Sládkovými slovy v melodiích, deklamovaných slovně i větně bezvadně a z pravidla ve všech hlasech stejnodobně vzývá zbožně i vášnivě českého světce, by nás „jak naše dědy v bitvy ved“. Ale jako velebný Prausův „Chorál národa českého“, tak i Jindřich dívá se na mohoucnost sboru očima klaviristů, jimž těžko je si představit.

Holoubek Erbenův Jindřich Svatá Prausův

19 article

že hluboké a nejhlubší polohy basové, zdvojování uni- son spodní hlubokou oktávou, těsné polohy v basu, které v klavíru tak zvučí, málo vydají a nelesknou se v orchestru i ve sboru. Celá skoro sborová literatura stůně ostatně touto otravou klavírem. Obratněji vede si již většinou u volbě polohy při komponování prů- vodu k jednohlasným chodským písním pro střední hlas. Pěkně samostatné vedení provázejících hlasů zejmena basů, protimelodie, průtahy, anticipace, prů- chody, zjednávající bohaté a roztomile svěží harmo- nické podklady ku prostým, ale zejmena v periodické konstrukci zajímavým nápěvům, jichž průvody kromě u písně „Zelený hájové“ nikde nevybočují v násilnost nebo neslohovost. Počátky Jindřichovy jsou nadějny. zejmena, rozvine-li dosud jen in nuce skryté náběhy k uvědomělé hudební charakteristice a rozšíří-li obor kontrastujících nálad přimísením drsna a vášně v malé formy. — na.—

Jindřichov

20 article

+ Hudba chrámová. Velká mše pastorální do D dnr pro soli, smíšený sbor s průvodem velkého orchestru od Roberta Führera provedena bude v pátek dne 25. t. m. o 9. hodině ranní ve hlavním chrámu týnském řízením V. B. Jandy, ředitele kůru. Graduale, Gffertorium, též paslorální skladby s průvodem or- chestru a Pange lingua od V. B. Jandy. Sola před nesou paní Olga Chodounská Herzlova (soprán), paní Holzingrová (ali), pan Švejda (tenor) a pan Žižka (bas). Účinkuje sbor a orchestr lýnský. + »Vod nás« zove se sbírka 13 písní v lidovém tonu pro solový hlas s průvodem piana, kterou složil V. J. Novotný na slova A. Weniga. Slova jsou v dialektu západo českém. Nakladatel J. R. Vilímek v Praze postaral se o skvostnou úpravu písní, na něž upozorňujeme zpěvný náš svět v této štědré době vánoční.

Führer V B Janda Olga Herzlův Holzingrová Švejda Žižek V J Novotná A Wenig Vilímek Praha

21 article

+ Velký koncert pro sludentstvo, pořádaný Ústředním spolkem českých professorů v Praze v Ru dolfině, koná se dnes o 3. hodině odpoledn a provedeny v něm budou cenné skladby předníeh našich mistrů. Dvořákova smyčcová serenada a Fi- bichův melodram »Vodník« nebyly již několik let v Praze provedeny. Českou Filharmonii řídí světo- známý dirigent Oskar Nedbal. Předprodej vstupenek (lože 8 K. sedadla po 1—2 K) dopoledne v závedech pp. Fr. Urbánka vedle Národního divadla, Mojmíra Urbänka v Jungmannově třídě, B. Stýbla na Václav- ském náměstí, prof. Fr. Stýbla (Táborská ulice č. 9) a odpoledne od 2. hod. u pokladny v Rudolfině. + Lidumilný a vzdělávací spolek žen a dívek českých ve Slezsku doporučuje za vánoční dárky skladby: »Mazurka v národním tonu« pro piano na 2 ruce od Em. Šárky. (Objednávky vyřizuje pí. Karla Šárková, choť skladatele v Brně, v Pekárenské ulici čís. 10). »Vzkaz českým ženám«, smíšený sbor na slova Mojmíra Hanara z cyklu básní »Růže vele- hradská« od Ed. Bartoníčka. (Objednávky vyřídí spol- ková jednatelka sl. Ludmila Kolofikova, dcera lékaře v Opavě.) Pan Em. Šárka v Brně věnoval »Slezské Vesně« (hospodyňské škole v Kateřinkách) svou skladbu »Mazurka v národním tonu«. Z výtěžku do- savadního zaslal Spolku žen a dívek českých ve Slezsku 100 K.

Dvořákův Nedbal Urbánek Urbänka Stýblo Václav profesor František Šárek Šárková Hanar Ed Bartoníček Kolofikův em Mazurek Praha Jungmannův třída ský náměstí Táborská Slezsko Brno Opava Kateřinka Český filharmonie národní divadlo

22 article

+ Vánoce Edice M. U. Řadu skvostných a nad jiné vhodných hudebních dárků vyslala k letošním vánocům Edice M. U. Jsou v ní zastoupena zvučná jména domácích i cizích, žijících i zvěčnělých skla- datelů. Nacházíle v ní dárky pro nejútlejší věk, pro prostřední i pro vyspělé hudebníky. Zastoupeny obory jak vokální, instrumentální a síce děly vysoké ceny umělecké a nízké ceny prodejní. Tak známý skla- datel Josel Gruber uvil mládeži, která jedva klávesy poznala, kytici 50 melodických skladbiček pro klavír pod názvem »A BCs, pro planisty pokročilé ve dvou dílech »Studium sonat« uložil prof. H. Trneček poklady klassiků, které vysvětlivkami opatřil. Týž prof. Trneček s prof. K. Hofmeistrem sepsal klavírní školu pod názvem »Základní hry klavír n í«, houslistům připravil prof. Mařák překvapení dvěma svazky »Alba melodií«; první svazek obsahuje 50 národních písní, druhý 50 operních melodiía možno je obdrželi v úpravách pro 1 housle, pro 2 housle a pro housle s průvodem klavíru. Zpěvákům zůstane vždy vítaným dárkem »Destinnov album klassiků«, v němž obsaženo na 56 písní a pak 24 romancí Čajkovského, rovněž v úpravě De- stinnové. Písně Libické netřeba zvláště doporučovati. Velký výběr klavírních věcí dvouručních, čtyřručních, zpěvních, houslových atd. jest v Edici M. U. za- stoupen vesměs renomovanými jmény + Musica sacra. Dnes o 4. hod. odpoledne budou při poslední slavnosti Devítníku na Karlově prove- deny tyto skladby: »Ave Maria« od Šebelíka pro zpěv, housle a varhany, jež přednesou slečny: M. Vopálkova, M. Ludvigova a H. Süsova. »O, Maria“, osmihlasý sbor od J. Cainera, »Te Deum« od J. Foerstra, »Pange lingna«, osmihlasé od Mitterera, ří- zením pí. Marie Beneš-Machainové.

M U Josel Gruber profesor H Trneček Trneček K Hofmeistr Mařák Čajkovský Libický Marius Šebelík M Vopálkův H Süsův J Cainer J Foerstr Pange Mitterer Beneš Machain Karlov prove Musica sacra Vánoce edice M . U A Bcs T Deum

23 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo- ledne hraje se Smetanova opera „Prodaná ne- věsta“ s p. Mařákem, slč. Kubátovou, p. Krössin- gem a p. Polákem v hlavních partiích. Pan Mošna hraje v tomto představení roli principála po 399. Dnes večer je premira výpravné hry „Děti kapiťá na Granta od Vernes a d'Ennerya. Ve hře, k níž kap. Anger složil novou hudbu, zaměstnáni jsou téměř všichni páni činohry, z dam sl. Grégrova, slč. Dostá- lova, Danzerová, Červená a jako host slč. Sedláčkova. Nová výprava jak dekorační tak kostumní a rekvi- sitní zhotovena jednak nákladem zemským, jednak ná- kladem správy divadla. V šestém obraze proveden bude velký balet, arranžovaný p. Viscusim: režii má p. Mušek. Dnešní představení připadá 3. čtvrice před- platitelů. Zejtra bude se hráti Šmetanova opera „Dvě vdovy“, v úterý po delší přestávce oblíbená Zey- erova legenda „Pod jabloní“ s hudbou Sukovou.

Mařák Kubátův Krössin Polák Mošna Grant Vernes Anger Grégrův Danzerová Sedláčkův Šmetanův Sukův národní divadlo Smetanův opera d ' Ennerya

24 article

První reprisa nově vypravené hry „Děti krpitána Granta“ bude ve středu večer: obvyklé odpolední představení tuto středu odpadne. Ve čtvrtek, v no- remni den Štědrého večera, se nehraje. Na Boží hod v pátek a pak v sobotu vždy odpoledne opakovati se bude výpravná hra „Děti kapitána Granla“ ; v pátek večer bude se hráti Wagnerova opera „Tann- häuser“; obě představení toho dne budou bene- fiční: odpolední ve prospěch Pensijního fondu členů sboru a orchestru Nár. divadla a večerní ve prospěch Pensijního ústavu solistů Národního divadla. Na so- botu večer určena jest Pucciniova „Tosca“, na příšti neděli odpoledne Kovařovicova opera „Psohlavci“. Cyklus české činohry, poládaný k 20. výročí otevření Národního divadla, ukončen bude příšti neděli večer; devátou a poslední hrou a zároveň třetí ukázkou ze třetího období českého divadla — divadla Národního — jest Jiráskovo drama „Jan Žižka“. V činohfe chystá se jako nejbližší novinka Ibsenova drama „Di-

Wagnerův Tosca Kovařovicův Psohlavec Jiráskův Žižek Ibsenův orchestra národní . divadlo národní divadlo Tannhäuser

34 article Zavedeno na pražské konservatořl.

Zavedeno na pražské konservatořl. Č. 40. Ondříček Frt., op. 17. Nocturno. K 2.—. 41. Ondřiček Frt., op. 18. Scherzo capri- cioso. K 3 .— Pro vyspělé houslisty. 88. Říhovský, op. 8. Malý Paganiní. Ses skladeb. K 2.50.

Ondříček Frt Říhovský

38 article ALBUM KLASIKÚ.

ALBUM KLASIKÚ. 56 písní, arií a ballad, přel. a upravila Emmy Destinnová. K 4.—. — Ve 2 letech rozebráno 3000 exemplářů 15. Album ruských romancí. 9 čarok . písní K 3.— 55. Čajkovský. 24 pisní a romancí. Přel. upravila Emmy Destinnová. K 4.— Zpěvní hlas K 1.— 64. Fibich. Patero zpěvů. K 2.—

Destinnová Čajkovský Fibich Patera KLASIKÚ ruský romance

43 article Praze, Jungmannova tř. č. 14 a Lipsku, Königstrasse, 20. Zastupitelství: PAŘÍŽ. — LONDÝN. — MOSKVA. — CURYCH.

Praze, Jungmannova tř. č. 14 a Lipsku, Königstrasse, 20. Zastupitelství: PAŘÍŽ. — LONDÝN. — MOSKVA. — CURYCH. Klavír na 4 ruce. Č. 90a/b. Gruber. A-B-C. 50 melod. cvič. od nej- prvnějších. začát. postupně dle těžkosti. 2 sešity po K 2.— „ 54. Chvála. Obrázky z B. Němcové „Babičky“ K 3.— 57. Ogerní melodie. V I. poloze upravil prof. Jan Mařák. K 4.—

Gruber A B B Němcová profesor Mařák Praha Jungmannův třída Lipsko Königstrass Paříž Londýn Moskva Curych Č . 90

51 article LIBICKÉ PÍSNĚ.

LIBICKÉ PÍSNĚ. 50 národních písní. (V. J. Novotný). K 6.—, zpěvní hlas K 1.—. Ve 3 letech rozebráno 7 tisíc exemplářů. 112. Rozkošný. Scéna a arie z op. „Popelka“ Pro sopran K 2.—. „ 113. Rozkošný. Romance z opery „Svatojanské proudy“. Pro tenor K 1.50 „ 89. 25 slovenských lidových píení. Harm. Vítěz. Novák. K 2.50, zpěv. hlas K 1.— 48 ab. Vymetal. Osmero pisní. Vyšší nebo střední hlas, po K 2.50. 28763

V J Novotná Rozkošná Popelka Novák Vymetal 89 aba