Periodikum ALTO Viewer

1

2U. prosince 1903.

2

I. Příloha „Národnich Lisuu

Národnich

3

k čislu 34e.

4

Straua 13.

5 article Školská hlídka

Školská hlídka Vkus a naše školy Nojvíce myšlenek, jež praxi školní mo hou všestranně posloužiti, pronesla Renata Tyršová v přednášce »O výchově umělecké« v jednotě učitelské Komenský pro Prahua okolí, otištěné v »Učitelských novinách« 1903 č. 14. počínajíc. Rozhled Tyršové v dějinách umění jest ši- roký, její dlouholeté účinné spolupracovnictv v pražských kruzích uměleckých, pro umění ženské a české vůbec jest všeobecně známo, takže váží hlas její, dané a dobře známé po měry uvažující, mnohem více, než hlasy, jež jenom opakují hesla z ciziny.

Tyršová Komenský Tyrš

6 article

Tyršova dotýká se hned v úvodu své před nášky této otázky, totiž zdomácnění »vý- chovy umělecké,« pravíť: »Bylo by vskutku lákavé a bylo by cestou nejpohodlnější, co jinde se zavedlo a zavádí, prostě k nám přenést, a kdyby vzor se okopíroval z Německa, bylo by to i docela po rakousku nejobvyklejší. Však umění v míře docela jiné nežli suché obory vědecké je srostlé s povahou národa, jsem přesvědčena, že chceme li z pokusův umě- lecké výchovy ve škole míti živé výsledky, chceme-li, aby znamenala něco jiného nežo předmět víc v učebném programu, aby to, co uměleckou výchovou se zamýšlí, přešlo v duši dítěle a aby to v ní skutku kořeny zapustilo, pak musíme se především ohlížeti kolem sebe v našem malém českém domově, v něm a ze sebe si hledati rady k cestě vlastní, samostatné, naším poměrům, naší tradici národní vyhovující.« Tyršová stupňuje osobitost výchovy umělecké, vykládajíc, že třeba pustiti mimo sebe všechny snahy centralisační, navazovati na známé a blízké, přizpůsobovati se různým poměrům místním, které dávají mládeži k výchově různý základ v různé zásobě poznatků, s nimiž třeba pracovati. Program svérázné výchovy umě- lecké nelze snadno utvořiti, aniž nějak dekre- tovali, postup povolný vyvine se sám, spokojí se zprvu skromnými začátky a pokusy a na jich základě teprv vyvine se v šíř, hloub, třeb i výš.

Tyršův Tyršová Německo

7 article

Jako účinky umělecké výchovy dostaví s u vnímavějších žáků vybroušení vkusu, zby- stření oka pro formu a barvu, vnímavost pro umělecké dojmy, schopnost ušlechtilejších po- žitků, protříbenější úkony tvarové; tedy statky idešlní i praktické. Stalo by se ze žáků vní- mavé obecenstvo, jemuž by umění bylo potřebou a umělecký požilek druhým chlebem vezdejšíma žáci by si odnesli fond zbystřeného úsudku aesthetického, uvědomělého, snad i prvky tvůrčt dovednosti — mohli bychom býti spokojeni, kdyby škola tolik doeilila, neboť k tomu, aby proniklo umění všecku výchovu po přání mno- hých aesthetisujících nadšenců, musil by život a společnost, ve které žactvo bude nuceno žii a se lopotiti, zcela jinak býti zřízena. Jinak bylo ve starém Řecku nebo ve středověku, kde všecko okolí, celá společnost opravdu uměleckou výchovu mládeže provodily — byť pro úzký obor, jednostranně. »Kde jsme dnes od možno- sti takové, jednostranné sic, ale všepronikajíeí sily dojmů vzájemně se sesilujících a nesou- cích pod vládou velké a mocné tehda idey!« Nezbývá, než k umělým pokusům se uchýliti, šťastnější prostředi životní a spole čenské dob minulých účelnými pomůcka m nahražovati, prvky vkusu umělými prostředky vštěpovati.

Řecko

8 article

Za tyto prostředky uvádí Tyršová především budovu školní, méně její zevnějšek žactvem málo všimaný, především úpravu jejího vnitřku. Ona má prokazovati, jak účelnost dbaní požadavků zdravotních, má a může s slučovati s vypravením slušným, dbalým poměrů místních, bez falešné parády — by odtud žactvo nabylo smyslu i pro ladnou úpravu domácnosti. Ovšem třeba oděvu žacíva vykázati šatny, by získalo se velkých ploch nejen pro obrazy, ale i pro poprsí bronzovaná, pro relief, pro plaketu, pro konsoly na předměty pro kreslení dle sku- tečnosti: vásy, džbánky, mísy, knihy v staré vazbě, výšivku a pod.

9 article

Ovšem i při budově školní, umělecky jed notné, nestačila by uměleckost sama sebou, pod maniti si duši dítěte vedle názorů přece jen spo- rých, ojedinělých a v dnešním životě málo pro- nikavých — dítěti třeba nikoli snad soustavného, určitou osnovou vázaného vyučování, ale příle- žitostného ponaučování, k viděnémua právě nazíranému se upínající, stále a bezpečně naň se opírající. Nemůže tu běžeti o dějiny umění, výtvory složité, mnohonásobné, různé fáse forem uměleckého výrazu, o slohy stavitel- ské, osvojení si čelných jmén, zásoby fakt a de taillův, ale po případě o dějiny forem, stručný přehled vývoje prineipů a zákl adních ideí uměleckých — na příkladech pře- devším nejznámějších a nejbližších. Tyršová radl, by děti vedly se k přirovnání běžné, lako vané stolice s opěradlem ze dvou latí se starou dubovou židli selskou, by slovácká kraslice se jim předvedla vedle strakatého, po cukrářském vkusu vyzdobeného vajíčka velikonočního. A opět na vhodném příkladě dokazuje, jak vyšívajíeí dívka bez nesnází pochopuje stylisaci. I lze pomocí příkladů z domácnosti a práce školní vštípiti mládeži řadu základních pravidel uměleckého účinu, spolu rozdil mezi uměle- ckou hodnotou a falešným přepy- chem, jenž tolik domácího umění pokazil potlačil.

Tyršová

10 article

Je třeba pozornost žákův a ještě větší mě- rou žákyň obraceli k úpravě domova všímati si místního průmyslu, dbát zbytků naší svérázné kultury, ob- noviti smysl prostaré selské uměn mistní. I mládež pochopí rozdíl mezi dom- kem s fagadou z nejbližší stanice železniční starým stavením sousedovým o vysoké lomeniei a se špýchárkem, s pavlači na dvoře. Zcela správně od blízkého, prostšího, dobře známého radí Tyršová věsti děli k vyššímu,k umění stavitelskému, nejbližšímu chrámu, uka- zujíc, jak vysvětliti vyjádření základní myšlenky konstrukel, jak od této přejíti k dekoraci, vésti k porozumění účelnosti a jednotnosti formy , méně by běželo o znalost slohů než o procitění čelnějších památek z okolí žákův, z nichž by se stali ochranitelé jich. I v Praze radí Tyršová jíti spíše v hloub než v šíř, skupince žáků vy- ložiti jen některou stavbu a k ní se vraceti — jistě postup správný, jenž se doporučuje již pod- minkami, kterých jinde nenalézáme, že toliž stavba chrámová je velikých rozměrů, takže žáci ji mohou i v delailech nazírati a že jest jim stále k podívání přistupna.

Tyršová Praha

11 article

Pozoruhodny jsou také pokyny Tyršovéo pojímání soch a maleb, při nichž pouhé se dí vání k porozumění jim nestačí; a jakémusi ne- určitému snění před nimi sluší uvarovati. I tu třeba výkladu dila přiměřeného, na př. někle- rého z měsíců Manesova orloje. Pochopiti vol- nou sochu, do tří rozměrů se proslírající jest snazší, než pochopiti malbu, které jen ploeha dvourozměrná prostředkem, za to účin sochy chudší o barvitost. Při soše lze vštípiti smysl; pro soulad, výraznost formy, pro pravdivosta případnost posuňku, pro míru a harmonii obrysu; oživiti zájem pro ni vyličením, jak socha vzniká, jaký postup od skizzy k hotové soše; netřeba vyhýbati se vysvětlení potřeby živého modellu pro sochaře, ujasniti nezávadnost uměleckého zobrazení nahého těla jako nejkrásnějšího vý- tvoru boží přírody

Manesov orloj

12 article

V olázce, mají-li reprodukce uměle- ckýeh děl předváděti se mládeží příležitostně, vynášejíe je z kabinelu, nebo má li je mládež na stěnách chodeb a síní stále míti na očích, nebo mají li občas spořádati se ve výstavku, výkladem provázenou, doporučuje Tyršová sta- novisko kompromissní: nahražovati neumělecké obrazý názorné reprodukcemi obrazů, kreseba soch našich umělců, byť nebyly přímo pro školu určeny — české škole by pak měly stačiti jen reprodukce z českých uměleů; biblickou děje- pravu slušelo by doprovoditi reprodukcemi dle starých velkých mistrů, dobové podobizny by podaly reprodukce dobrých starých rytin, dnes tak laciné; již sbírka různých způsobů repro- dukcí by byla instruktivní, vděčný dekorační princip pro stěny budov školních. Tak se již někde děje a jistě bude se dlti měrou ještě větší — vždyť technikové a stavitelé, kteří o budo- vách školních a jich vnitřním opatření rozho- dují, osvědčují pravidlem zájem i pro vyzdobent místností školnich. I otázka vkusných ná- pisů zasluhovala by pozornosti.

Tyršová

13 article

Tyršová jen lelem dotýká se školního kre slení a ručních praci, vztahu umělecké výchovy k přírodě, illustrací a úpravy učebnic. A dopo ručuje jen ještě účelné, určitým programem ři- zené, množstvím různých dojmů nepřesycujíeí návštěvy sbírek, musel a výstav, nanovo kladoue důraz na to, by se šlo více v hloub nežli v šíř. by se nepřetěžovala v tom mládež školou, která má tolik jiné látky učebné zpracovati. Doporu- čuje obmezení na náš malý svět český — jistě obmezení správně, které by i v jiných obo- rech lidových školám českým jenom prospělo.

Tyršová ry lidový škola

14 article

Posléze zdůrazňuje opět potřebu samosvoj- nosti aspoň v naší školské výchově umělecké Přičiňme se, aby naše škola se mohla postavit na stanovisko zcela své! »Neobávejte se, že budete nemoderními, když se přimknete k tradici domácí. Rozhledněte se po způ- sobu, jakým jinde věc chápou, čím šíře se roz- hlednete a čím důkladněji vniknete v cizí stano- visko, tím lépe poznáte, že byste svoje přičmnění připravili o nejbezpečnější záruku úspěchu, kdy- byste mimo sebe pustili zřetel k nejbližšímu, k tomu, co českému dítěti nejpřistupnější, k umě- leckým projevům, které vyšly z národní povahy a z národní tradice naší vyrostly. Své me u-l porozumí, své-li vnitřně procititi dovede naše mládež, až dozraje, i cizi a vzdálenější po- chopl« »Vybermež si z cizích impulsů plodné zá- sady, neuzavirejme se cizím zkušenostem, hleďme si konečně též odvyknouti, abychom nové my- šlenky západoevropské a třeba americké z ně meckých výtahů čerpali. Však při tom stůjme pevně na vlastní půdě a nebojme se, že zůstá- váme proto pozadu — vždyť pozadu zůstává právě ten, kdo věčně jenom následuje jině.« Jsme přesvědčeni, že návrhy Tyršové ne- vyznějí na prázdno, poněvadž nepřestávají na idealistickém horování, na obecných heslecha nedoporučují prostředky nedosažitelné, nýbrž jsou veskrze povahy realní, určitě ukazují, čeho a jak se chopiti a poukazují k prostředkům které již nyní naše školy mají nebo jichž zmoe- niti se mohou.

Tyrš

15 article

Návrhům Tyršové učinila se jen jediná výtka (viz č. 24 »Učitelských novin«), že totiž předměty české a lidové nejsou školám pří- stupny a že výchovu uměleckou odkazují více k minulým než přítomným příkladům. Ale proti tomu lze uvěsti, že nastává péče o to, by školám stávaly se přístupnými předměty naše i staršího původu a že jistě časem bu- dou jich míti s dostatek; tedy tato výtka platí jen dočasně a některým školám; ostatně oproti umění současnému, jemuž jsme tak blízci, ne- můžeme zachovati onu střízlivost úsudku, jako k umění dob minulých, z něhož bez předpojetí můžeme vybírati vhodné příklady. Také co pů- vodem, dobou povstání je starší, jako památky českého umění, může obsahem duším českých dětí býti bližší, než raffinované umění současné, moderní až secessní.

Tyrš

16 article

Tyršová znovu klade důraz na prosté, ne- složité, naivnímu dítěti nejbližší a nejpřístup- nější i v uměnách výtvarných, jak obecně platí pro hudbu. »Tažme se těch, kdož mají zkušenost, co že jest českému dí- těti bližší a snáze pochopitelné, zdali naivně stylisované zvonky, měsíčky, jablíčka, šípkové růžičky, karafiáty, jak je nacházíme na lidových výšivkách, vykládaných truhlách, kraslicích atd. — třeba by i »již historii náležely, či chry- santhemy, orchideje a jiné cizokrajné neb méně známé květy v stylisaci, vyšlé z raffinovaného cítění moderních anglických, pařížských a vídeň- ských anebo třebas i českých, v jejich duchu pracujících kreslířů.« Však i jíný ještě moment přimlouvá se za blízké a jednoduché příklady. »Grammatik umění výtvarného na složitých a zavilých pří kladech cizích a vzdálených má veliké obtíže rozborem jich, který musí se opětovati a složitý celek na jednodušší články tak dlouho rozklá dati, až mládež se unaví a zájmu ztratí. Jak jinak při vhodném ornamentu lidovém, hlavní zásady jasně a výmluvně vyjadřujícím, takže ne třéba unavujícího pytvání! Tedy již z ohledu didaktického lidovému umění výtvarnému třeba v našich školách — jako lidové písní — přáti a dáti více místa než

Tyršová Grammatikum

17 article

dosud se děje. Lidový ornament náš neméně šťastně než japonský a secessní zužitkoval při rodu v její tvarech a barvách. Příroda ostatně byla vodilelkou i starým slohovým ornamentům. jichž po našem soudě moderní kreslení zcela zbytečně se zříká —— vždyť i ony jsou velmi poučné, a umělci opravdu vyvolení, jako na př. náš Mucha, nijak je nevylučují z prostředků, jimiž lze ukájeti zrak, těšiti srdce a vyvíjeti tříbiti vkus. Ostatně naše školy musí dobře si rozmy- sliti, než vyloučí některé skrovné stati z dějin umění, které do nich z učebnic dějepisných vnikly. Jsouť památky umění výtvarného na- mnoze naší mládeži přístupnější, než památky starého básnictví, jsouť namnoze jediní svěd- kově vzdělanosti zahynulých dob a národů, jichž smýšlení, duše, rozum a ruka v nich se vy- obráží. Byla by to pravá zvrácenost, kdyby do- konce za heslem umělecké výchovy měli býti ze školního učení odstraňováni tito svědkové toho, co lidé kdy cítili, vymýšleli a rukama prováděli, i by mládež poznávala uplynulé doby jenom z jich vládcův a vojevůdců a z mis válečných vílězství a porážek!- U pěstování kteréhokoli oboru lidského vě- dění a umění (v širším smyslu) nevzdáváme se starých, osvěděených prostředků, byť by i k nim přistupovaly nové. Proč najednou v ob- tížném oboru umělecké výchovy máme za- vrhnouti vše, co minulost něm podala?

Mucha

18 article

V každé vědě a umění (v širším smyslu) uznává se hodnota methody přirovnávací. Proč v obtížném oboru umělecké výchovy zřikati se příkladů z dob starších, jež lze srovnati s pří- klady a úkoly doby nové. Rozumi se, že stále množící se zásoba nových poznatkův a prostředků přinutí nás, abycňom odkládali, až i odložili minulost — ale je vskutku zásoba tato iv umění taková, bychom již nyní se odříkali ve- škeré krásy sice starší a staré, nicméně přece jen krásy?l Pro výchovu a učbu vyhlašuje paedagogická moderna za vrchní zásadu vypěstování individu- ality chovancovy. A vskutku pěstuje namnoze jen talenty nevšímajíc si tou měrou množství. většiny a jest proti všemu obmezování, z kte- rého by jen toto množství mělo prospěch. Jes důsledným zamílati lidové umění, v němž k nám mluví i ndividualita národa, samosvoj- nost, osobité talenty našeho lidu? A jest výchova národní již tal dobře opatřena, bychom k jejím účelům neměli kořistiti také z lidového umění? Z hlaholu cizích, obecných, nejasných sporných hesel umělecké výchovy zazněly jasně. určitě, přesvědčivě přímluvy, by se obmezila na půdu domácí, využila českých pokladův umě- leckých a přivedla je v českých školách k plné platnosti. Toť nejsou nedostižitelně ideály b udo ucna toť znamená práci pro přítomnost, by nikoli teprve pokolení příští ale již pokolení naše nabylo smyslu pro krásno, také jednomu při- chodu k dobru! Kdo může této práci brániti a odpírati? Kde se koli krása objevuje, spatřuje duch svoje vídiny. šlecheinost kde chválí dějiny, duše ráda se jí obdivuje.

19 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na neděli, 20. prosince. Den od začátku roku B54. do konce roku 12. — Východ slunce o 7. hodin 58 min. ráno, západ slunce o 3. hodině 56 minut odpol. — Východ měsíce o 8. hod. 38 min. ráno, západ měsíce o 5. hod. 52 min. večer. Katolíků svátky: Kristiny Evangeliků památné dni: Kat. Bory. Pravoslavných: Ambrože. Na pondělí, 21. prosince. Den od začátku roku 355. do konce roku 11. — Východ slunce o 7. hodině 59 minut ráno, západ slunce o 3. hodině 57 min. odpol. — Východ měsíce o 9. hod. 18 min. dopol. západ měsíce o 6. hod. 50 min. večer. Katolíků svátky : Tomáše. Evangelíků památné dni: Tomáše. Pravoslavných : Sosthena. Povětrnost. m. Z Vídně, 19. prosince. (Zvláštní telegr. » Nár Listů«.) Očekávati lze při severních větrech a pod- mračné obloze počasí deštivé a sychravé.

Evangeliků Ambrož Tomáš Vídeň

21 article Meteorolopická pozorování na rozhledně na Petříně

Meteorolopická pozorování na rozhledně na Petříně 325 metrů nad mořem. Dne 18./19. prosince 1903. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr. . 732.6 731.8 731.8 Teploměr C. + 1.2 + 0.9 + 11 Vlhko . . . . 89 Obloha . .. zamrače ná Síla větru . mírný slabý bezvětií Teplola nejvyšší ve stínu . . + 1.6 Teplota nejvyšší na slunci . . + 1.8- Teplola nejnižší ve stínu . . 00- Teplota nejnižší pří zemi . . — 12 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 18.0. Srážky v mm. 00.

Petřín + 0.9 + 11 vlhko Teplol mm

33 article MYSLIVOS

MYSLIVOS Nádherné dílo, jakého dosud nebylo. Za přispění nejpřednějších autorů. 4° 420 stran s četnými obraay v textu a podobiznou J. V. císaře v loveckém úboru Cena 5 zl.. s 37 skvostnými tabulemi barvotisk škodně, psů a zvěře zl. 9 50, nádher. váz. zl. 11.50 Dranáct nádherných premií barvotiskových za nízkou cenu 70 kr. za list. 28458 Nakladatel I. L. KOBER v Praze.

Praha Dranáct

36 article

— (výběr z Jeho pozůstalosti). Sestavil a vydal K. B. MÁDL- Po pečlivých, několikaletých přípravách před- kládáme přátelům českého umění dílo, jež bude každému svrchovaným uměleckým požitkem. V čele uměleckých podniků našich nesmělo chyběti dílo nezapomenutelného tvůrce české školy krajinářské, jehož význam nejlépe vy- stihují známá slova: „čím byl Bedřich Smetana české hudbě, je Jullus Mařák českému krajinářství“. S neobyčejnou pečlivostí prováděny byly re- produkce dle vzácných originálů (Jichž mám většinu na prodej) a dnes, kdy dílo jest hotovo, můžeme směle říci, že výsledkem jest překvapu- jící dokonalost a naprostá věrnost každého listu. Mimo illustrovaný text obsahuje dílo naše 50 obrazů na kartonech (33/45 cm. vel.) v reprodukci světlofiskové i ba- revné fotolypli (v mědí). Cena celého díla v orig. deskách K 60.—. Dle dohodnutí dodáme je i na měsiční splátky. Objednati možno u všech knihkupců. — Pro- spekty illustrované zdarma. NAKLADATEL F. TOPIČ KNIHKUPE V PRAZE, Ferdinandova uř. a

Mádl Smetan Jullus Mařák Ferdinandův Praha centimetr

52 article Hudební dárky vánoční

Hudební dárky vánoční a vůbec sváteční pro naši mládež Na klavír pro dvě ruce: MAŠEK, Nové ditě vlasti. 100 českých nár. písní v slohu zcela snadném (bez oktav). 4 kor., váz. 6 kor. Úplný text všech písní váz. 1 kor. 60 hal. MALÁT. Perly českého zpěvu národ- niho. 100 nár. písní ve snadném slohu textem podloženým 5 kora, váz. 7 kor. — Úplný text všech písní 1 kor. 20 h. MALAT, Růže stolistá. 100 českoslovan- ských písní nár. v snadném slohu. 4 kor. váz. 6 kor. Úplný text všech písní váz. 1 kor. 80 h. LW, Vlastimil. Sbírka 200 českých nár- písní v snadném slohu. V 10 seš, po 1 kor. úplné dílo váz. za 12 kor. — Úplný text všech písní vaz. 2 kor. Mladý český planista. Sbírka snadných skladeb, nár. písní a směsí z oper českých skladatelův. Dosud vydáno 34 čísel po 50 h. až 2 kor. TRK, 60 ovlčení pro mladé planisty. 3 kor. VYMETAL, Ze života našichmaličkých. 10 drobuých skladbiček 2 kor NESVERA, Ořišky. 3 skladbičky v snadném slohu. 1 kor. 60 hal. 3RADÁČ. Tanečky ve slohu národním pro dvé malé ručky. 2 sešity za 2 K 20 h. HAVLASA, 17 instruktivních skladeb. 4 kor. ANGER, Dárek české mládeži. 5 hudeb- ních drohotin. 3 kor., váz. 6 kor. NÁPRAVNÍK, Maličkosti 4 skladby v snaz- ším slohu. 3 kor

Mašek Malát Vlastimil Havlasa Nápravník Angra Nesver kora Radáč

56 article Mlynářovic Bětušk

Mlynářovic Bětušk příběh svěží perly dívčí, žijící poblíž baronského zámku, z něhož pěšinka vedla ke mlýnu, právě vyšela poskytne ideální požitek každému, kdo rád si počte o záhadách, bo- jích a idyllách srdce prostého, vě- řícího, milujícího, souženého a přec jenom šťastného. Román dostati lze ve všech knih- kupectvích za 4 K, vázaný 5 K 20 h. Přímé objednávky obratem vyřizuje nakadatl VÁCLAV KRAUS, knihkupec v Táboře. 2sst

Kraus Mlynářovice Tábor