1
masthead
3. srpna 1913.
3
masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu 2u1.
6
article
OBSAH:
J. Máchal: Vladimír Galaktionovič Korolenko.
Školství: M.: Školy košikářské.
Lékařství: Doc. dr. V. Vitek: Léčení slabosti vůle
Ženské hnutí: Olga Stránská: Sociální služb
žen.
Literatura.
Bibliogralie
J Máchal
docent
doktor
V Vitek
Stránská
Vladimíra Galaktionovič Korolenko
7
article
Vladimír Galaktionovič
Korolenko.
Vladimír Galaktionovič
Korolenko.
Minulý týden oslavili Rusové šedesát
narozeniny vynikajícího romanopisce a publí-
cisty V. G. Korolenka. Podle slov ruského
kritika Amfiteatrova je na Rusi mnoho spiso-
vatelů „módnějších“ a hlučnějších než Koro-
lenko, ale není na Rusi druhého spisovatele.
kterému by obecenstvo tak rádo a pevně vě-
řilo, na kterého by s větší důvěrou spoléhalo-
v němž by plněji vidělo vše krásné, co se pro-
žívá v naší době, na kterého by častěji pohlí-
želo jako na svou čest a své svědomí. „Koro-
lenko, veliký příklad, nositel a učitel spole-
čenské spořádanosti, jako zrcadlo „ruského
svědomí“ nepozbýval svého světla ani za živo-
bytí a v sousedství L. N. Tolstého.
Korolenko narodil se 28. července r. 1853
v Žitomiru. Otec jeho pocházel ze starého ko-
záckého rodu, matka byla polská šlechtična.
V mládí nejvíce naň působily básně ukrajin-
ského pěvce Tarasa ševčenka; teprve ve vyš-
ších třídách gymnasijních dokonale se seznámil
s literaturou ruskou, Nejraději čítal Dobroliu-
bova, Pisemského, Turgeněva a Někrasova.
Galaktionovič Korolenko
Rus
V G Korolenko
Tolstý
Korolenko
Pisemskij
Turgeněv
Někrasov
Žitomir
8
article
R. 1876 byl Korolenko jako „politicky ne-
spolehlivý“ vyloučen z agronomické akademie
v Moskvě a cestou administrativní vypovězen
do Vologdy. Ale za několik měsíců směl s
vrátiti do Petrohradu, kde se živil korektor-
stvím. Kromě toho vyučil se řemeslu obuvni-
ckému, hledaje tímto prostým způsobem sblí-
žení s dělným životem lidu a prakticky pro-
váděje ideu národnictví. Náhle byl však bez
udání příčin znovu zatčen a cestou administra-
tivní dopraven do Glazova ve vjatské gubernii
pod dozor policejní. Ztrávil tam pět měsíců
odtud zavezen do pusté vsi Berezovských Po-
činek. Hlavním zaměstnáním jeho kromě čtení
bylo šití obuvi. „Práce to zajímavá,“ vypravo-
val později Korolenko, „a mně se líbila. Záliba
moje byla podporována i ctižádostí; v Počin-
kách byl jsem právem pokládán za prvního
obuvnika.“ Po několika měsících byl Koro-
lenko dopraven do Vjatky a poslán na Sibiř.
Korolenko
Berezovský
Moskva
Vologda
Petrohrad
Vjatka
Sibiř
9
article
Bylo mu však dovoleno usadit se v Permu,
kde vstoupil do služby u dráhy. R. 1881 při
nastoupení trůnu Alexandra III. bylo žádáno,
aby t. ř. političtí provinilci složili přísahu věr-
nosti novému caru. Korolenko jako úřadník
dráhy účastnil se kolektivní přísahy s ostat-
ními soudruhy; proto když bylo od něho žá-
dáno, aby složil ještě zvláštní osobní přísa hu,
odpověděl, že se necítí věrnějším poddaným
než jeho druhové a že nevidí příčiny, proč by
měl po druhé přísahat. Odřeknutí toto bylo po-
kládáno za demonstraci a Korolenko za trest
deportován na Sibiř do vzdálené oblasti ja-
kutské.
Podmínky života mezi obyvatelstvem ja-
kutským byly téměř nesnesitelné. „Za živa
pohřbení,“ říkalo se vypovězencům, kteří tam
byli pocláni. Korolenko i zde našel rozptýlení
v práci. Zařídil si úplné selské hospodářství,
měl koně a krávu. Oral, sil, kosil, vařil si oběd.
Tato práce zaháněla nudu a působila mů ra-
dost. Kromě toho v zimě šil obuv pro Jakuty
a maloval obrazy. Pobyt v pblasti jakutské
byl takořka zkouškou jeho mladé víry v život
a v lidi. Ve zkoušce této Korolenko vítězně
obstál. I v daleké polární poušti našel pro sebe
život i lidi i prospěšnou činnost. Ani jeho ži-
votní síla ani víra v lepší budoucnost nebyla
v něm podlomena.
Korolenko
Oral
Jakut
Perm
Sibiř
10
article
Ubíhala léta a v září r. 1884 směl se ko-
nečně Korolenko vrátit na Rus. Za pobyt mu
určen Nižní Novgorod. S příjezdem do Nižního
Novgorodu začala se nová perfoda v jeho ži-
votě. Byla mu dána možnost podle libosti roz-
vinout své síly i svou energii, působit podle
svého zájmu a vkusu, ustrojit si život svobodně
a nezávisle na vnějších okolnostech. Výživu
našel nejdříve u parolodní společnosti, potom
jako stálý spolupracovník kazaňského časopisu
„Volžskij Věstník“. Vedle záslužné činnosti
publicistické pilně vzdělával belletrii. Na obe-
censtvo působil nejen svým pérem, nýbrž
činně se účastnil i činnosti veřejné. Zvláště při
dvou příležitostech proslul svým přímým úča-
stenstvím. V hladovém roce 1892 první sorga-
nisoval pomocnou akci, sbíral příspěvky, zři-
zoval v krajích hladem nejvíce ohrožených ve-
řejné jídelny a svou neúnavnou energií nemálo
přispěl k umenšení bídy hladovících. Za druhé
činně vystoupil v procesu multanském. Ve vsi
Starém Multanu (vjatské gub.) nalezen bylr
1892 trup venkovana s uříznutou hlavou, vy-
vrženými vnítřnostmi a jiným ještě zohavením
záhadného druhu. Spatřovány v tom příznaky
rituální vraždy, z níž bylo sedm Votjaků ob-
viněno, vyšetřováno a odsouzeno. Korolenk
nevěřil v předpokládanou vraždu rituální
sebral mnoho nového materiálu průkazného
načež byl proces s Votjaky obnoven a všichn
osvobozeni.
Od r. 1900 žil Korolenko v Poltavě. Moe-
ně hnulí politické strhlo ho ve svůj drav
proud. Zejména za bouřlivých dní revolučníc
zjednal si nemalé zásluhy svým taktním vystu-
pováním. Zabránil na př. pogromu na židy
Poltavě, ujal se soročinských sedláků prou
zvůli vojska atd. Z posledních jeho význam-
ných projevů je brožura „Bytovoje javlenije“
z r. 1910, v níž protestuje proti trestu smrti
a častým popravám politických provinilcův.
Korolenko
Rus
Novgorod
Poltava
Volžskij věstník
11
article
Jedna část povídek a črt Korolenkových
má ráz autobiografický, jako „Historie mého
vrstevníka“. „V noci“, „Paradoks“, „V špatné
společnosti“, „Prochor a studenti“ a j. Pozná-
váme z nich, jak se vyvíjela, tříbila a zdokona-
lovala jeho povaha. Již jako student Korolen
ko prožil težký konilikt mezi přirozeným mu
[optimismem a náladou pessímistickou, kterou
v něm vzbuzovaly ostré protiklady života
Z krise této vyšel vítězně, s pevnou věrou
život, v možnost štěstí, založeného na lásce
prospěšné činnosti. Krutý osud vrhl ho sice
do země mrazu a chladu, ale i tam obstála jeh
víra. Při pohledu na cizí hoře a neštěstí zapo-
mínal na své vlastní, soucit a láska k stráda-
jícímu lidstvu pevně se zakotvily v jeho duši.
pravda, spravedlnost a láska nepřestaly mu
svítit na dráze životní.
Svou víru v život a v možnost štěstí Ko-
rolenko vtiskl také do svých knih. Největš
slávu zjednaly mu povídky ze života sibiřské-
ho, jako „Sen Makarův“, „Ve vyšetřovacín
oddělenf“, „Náčrtky sibiřského turisty“, „Čer-
kes“. „At-Davan“, „Sokolinec“, „Marusina u-
sedlost“ atd. Předmětem jeho vypravování jsou
větším dílem smutné příběhy, ale zvláštní př
tom je, že na čtenáře nepůsobí chmurně. Cos
čistého a hřejivého dýše i z nejsmutnějších jeh
kreseb. V té příčině nazývá ho Čukovskij vhod-
ně umělcem-hypnotisérem. „V nejlepších vě-
cech svých,“ vykládá Čukovskij, „umí od prv-
ních řádek navanoutí na čtenáře takovou
atmosféru nepřekonatelné dobrodušnosti, ne-
líčeného snění a smiřujícího, nepozorovaného
humoru, že potom, cokoliv by padlo do tétc
atmosféry, vše nabývá odlesku jejího kouzla.“
Korolenkův
Sen Makarův
Sokolinec
Čukovský
Ata
Davany
12
article
Za svého pobytu v Nižním Novgorodu Ko-
rolenko mnoho cestoval. Rád chodil pěšky ves
ode vsi nebo jezdil po milé krasavici řece
Vetluze, navštěvoval klášterý, poutnická mí-
sta a schůzky raskolníků. Všímal si bedlivě
lidu, zkoumal jeho povahu, zvyky, řeč, zvlášt-
ní pozornost věnoval náboženským názorům
prostého lidu. Dojmy své a pozorování ukládal
do povídek, jako „Řeka pohrává“, „Za obra-
zem“. „Na zatmění“ aj
K jiné řadě povídek a črt vážil Korolenko
látku ze života maloruského. Zvláštní půvab
romantické legendy „Les šumí“ s dějem z doby
nevolnictví zakládá se v překrásném líčení
lesní přírody, ve výstižné malbě tajemného
šumění lesa, jež je sytě zachyceno lahodnoua
barvitou řečí umělcovou. Náladovou básnív
próse je jarní idylla „Starý zvoník“, dojemným
způsobem líčící stařečka, jehož celý život sply-
nul se zvonicí, kde při posledním úderu zvonu
vypouští svou duši. Náladově vyznívá také
črta „V noci velikonoční“. Zobrazuje se v ní
duševní stav mladého, nezkušeného vojína.
jenž v noci velikonoční má stráž u trestnice
a právě, když vyzvánějí radostné vzkříšení
Páně, uvidí prchati vězně — tuláka . ..
Řek
Korolenko
Novgorod ko
13
article
Ruská kritika vytkla již tu zvláštnost, ž
se Korolenko zjevil již v letech osmdesátých
jako hotový a dovršený talent se všemi osobi-
tostmi, které jsou příznačné pro jeho umění
Vývojovou linii u něho nelze téměř stopovat
Proto pro význačnost a hodnotu toho či onoho
díla jeho doba, kdy bylo napsáno, nemá témě
žádného významu.
V podstatě své je Korolenko talent de-
skriptivní a v tom je jeho síla. Najdete u něho
šťavnatou krajinomalbu, vystihující náladu pří-
rody, jak ji uměl před ním zvláště Turgeněv
malovat, reliefní kresbu osob a zvláště plasti-
cké popisy. Korolenko je mistrným malířen
z přírody. Co vidí, to kreslí pevnými rysy, ne-
ujde mu žádná podrobnost, žádný detail. O
Garšina, s nímž má mnoho podobností, liší s
tím, že neprocezuje svou látku jako Garšin
který vytýká v popisech pouze to, co je nej-
význačnější a přímo typické. Korolenko kresl
vše, co vidí, podává celý obraz se všemi po-
drobnostmi, nic nevynechávaje.
Korolenko
jítskriptivní
Turgeněv
Garšin
14
article
On umí znamenitě malovat nejen zevnějš
zjevy, nýbrž i stavy duševní. Zejména v kresb
jedinečných nálad, jednoduchých a nesložitýc
stavů duševních je uznaný mistr. Proto se mt
dařila zvláště mikroskopická malba duše
dětské.
Jinou předností jeho je sytá charakteri-
stika osob. On předvádí dlouhou řadu rozma-
nitých typů, při tom se nespokojuje bledým
a povrchními skizzami, každá osoba, již před-
vede, je reliefně narýsovaným charakterem
každý obraz je dokreslen až do posledníh
tahu.
Konečně se vyznačuje uměleckou pro-
stotou. Neshání se po neobyčejném, nebýva-
lém, novotou překvapujícím obsahu; v díle
jeho není nic napiatého, strojeného a raffino-
vaného. Na čtenáře působí hlavně silou svého
bezprostředního citu, měkkým romantismem
a něžnou melancholií, která je rozlita po celém
jeho díle.
Svou horoucí láskou k životu a pevnou
věrou v jeho absolutní hodnotu Korolenk
značně se liší od mladší generace ruských bel-
letristů, kteří se odříkají života, bojí se ho
oslavují zničení jeho — smrt. Proto ho Čechov
rád nazýval „zdravým a silným umělcem?-
J. Máchal.
Čechov
J Máchal
15
article
Školství.
Školy košikářské.
Školství.
Školy košikářské.
Výstava košikářská, pořádaná zemskou
jednotou košikářů v království Českém, ne-
směla býti obeslána odborným škol
stvím. Jest toho velice litovati v zájmu pří-
slušného odvětví industriálního, poněvad
škola vždy ukazuje směr do budoucna, po-
krok a oduševnění, a denní praxe života vždy
výhodně může těžiti ze školy jako škola
z praktického života. Nesmělo-li se výstavy
zúčastniti odborné školství, bylo to jen na
škodu výstavy, jež tak zůstala torsem.
Avšak i přes to výstava ukázala, že dneš-
ní košikářství není jen primitivní výrobou
košů a nůší, jak obecně se za to má, nýbrž
že vyrábí celé spousty velmi pěkných před-
mětů, pro něž bambus, rákos a proutí jsou
výrobním materiálem mnohem vhodnějším, než
prkno, kov, kámen. Výstava ukázala dále, že
košikářství jest schopno vývoje a že by mohlo
poskytnouti mnohým našim krajinám zdro
značných příjmů, kdyby se mu jen dostalo té
pozornosti, jaká se věnuje na př. tkalcovství.
výrobě krajek a pod. V Německu, ve Franci
Německo
16
article
jsou košikářské podniky, jež překvapují svojí
rozsáhlostí a jež vynášejí majitelům značné
sumy. Stačí si jen vyžádati jejich luxusně vy-
pravené cenníky, abychom se domyslili, že
malé podniky nemohou věnovati tolik na re-
klamu. Ačkoli u nás má košikářství stejně
vhodné podmínky, jako v těchto státech, pře-
ce jen přiváží se k nám ročně zboží košikář-
ského za 3 až 4 miliony korun, z čehož jem-
ného zboží luxusního asi za 11/2 mil., co zatím
naše košikářství živoří.
Příčinou toho jest, že nedostalo se našemu
košikářství ani přiměřené péče státní, ani
zemské. Co ve Francii a v Německu spěje
košikářství za vydatné podpory státní rychle
vpřed, vzdaluje se u nás jen velmi zvolna o
primitivní výroby, k níž není třeba zvláštních
schopností, ani zvláštní způsobilosti, ale která
také právě proto neposkytuje dostatečné vý-
živy, tím méně pak podnětů k dalšímu vývoji.
V Čechách provozuje se košikářstv
ve větší míře v okolí Zbraslavi, Kostelce n. I.
Brandýsa a Staré Boleslavi, Žamberka a Měl-
níka, na Moravě okolo Rožnova, Vsetína.
Val. Meziříčí a Vyzovic. Přesná statistika živ-
nosti košikářské jest ovšem téměř nemožna.
ježto poměrně jen málo košikářů provozuje
košikářství jako živnost stálou a jedinou.
Francie
Německo
Čechy
Zbraslav
Kostelec můj
Brandýs
Stará Boleslav
Žamberk
Morava
Rožnov
Vsetín
Val
17
article
Mnozí totiž v létě věnují se zaměstnání ji-
nému, které přináší větší výdělek, na př. sa-
dařství, zedničení a teprve v zimě se zase vra-
cejí ke košikářství. Celkem však možno po-
zorovati, že na některých místech' klesá, jinde
opět nejen se udržuje, ano i stoupá a nabývá
formy ušlechtilejší a také mnohem výnosnější.
Příkladem jest Mělnicko, kde v poslední době
vznikají slušné dílny, zaměstnávající i několik
dělníků, a kde utvořena byla i společnost pro
průmysl košikářský, mající dílnu se 12 děl-
níky a prodejny v Mělníku a v Praze.
A příčinou toho jsou odborné školy. Kde
nedostalo se košikářství vzpruhy školou, tam
znenáhla mizí, ježto v primitivní podobě ne-
dovede uživiti. Košikářství tedy potřebuje od-
borného školství právě tak, jako jiné obory
výrobní. Naše košikářství nemůže si celkem
naříkati na nedostatek škol, ale školy tyto
jsou v pravém slova smyslu uboze vypraveny
jsou pravými popelkami mezi ostatními ško-
lami odbornými, ježto nikdo, kromě nejužš
kruh interesentů, o ně se opravdivě nestará.
Zřízení jejich jest v základě dvojí. V Ha-
liči a Bukovině jsou to ústavy zemské,
ostatních zemích předlitavských státní. V čele
těchto státních ústavů, k nimž v dalším jedině
budeme přihlížeti, jest c. k. u čebný
zkušebný ústav pro košikářstv
a příbuzná odvětví ve Vídní, který
se skládá a) ze školy mistrovské, b) z učeb-
ného kursu, c) z kursu pro vzdělání sil učitel-
ských a d) z oddělení pro různá pletařská od-
větví.
Mělnicko
Mělník
Praha
Vídeň
18
article
Jemu jsou podřízeny
I. Tři odborné školy košikář-
ské, z nichž jedna jest německá (v Bli-
stadtu), jedna italská fve Fogliano v Gorici
a jedna česká (v Mělníku).
I. Devět státních učebních dílen
z nichž šest jest českých (Březové Hory
Blatná, Žamberk, Volyň, Valašské Meziříčí
Rožnov), dvě slovinské a jedna německá.
III. Státní cestovné kursy, jich
v r. 1912 bylo dvacet. Z těch pak bylo 5 če-
ských, 4 chorvatské, 2 slovinské, 3 italské
1 rumunský, 1 rusínský a 4 německé.
Pro všechny tyto ústavy zaopatřuje cen-
trální ústav od státu dotace, ustanovuje uči-
telstvo, schvaluje účty, osnovy a rozvrhy ho-
din, zkrátka rozhoduje o každé i nepatrné zá-
ležitosti. Tody dokonalý centralismus v nej-
vybroušenější formě. A jako každý centra-
lismus, tak i tento — ač si na nynější centrál-
ní vedení nelze přímo stěžovati — má v sob
mnoho nezdravého a celému školství košiká-
skému škodlivého.
Již v ohledu národním jeví se veliká ne-
spravedlnost. Uvažme: Ze shora jmenovaných
32 ústavů jest 20 slovanských, z nich 12 če-
ských, a jen 6 německých a 6 jinonárodních.
Ale centrální vedení jest úplně německé, ve-
škero úřadování vede se německy. Tato ná-
rodnostní nespravedlnost má však ještě dalšt
pro nás nepřiznivý důsledek. Centrální ústav
jediný odchovává odborné síly učitelské.A
protože všechno vyučování, theoretické
praktické, jest německé, musí Čech, který s
chce státi odborným učitelem, překonatí nej-
dříve obtíže, spojené s neznalostí řeči vy-
učovací, čímž ztrácí oproti Němcům velmi
mnoho-času. A když konečně po několika le-
tech dostane se na české školy, objeví se
opět u něho nedostatečné ovládání správné
češtiny, čímž trpí opět tyto školy i učitel sám.
Němec
Bt
Gorica
Mělník
Březová Hora
Blatná
Žamberk
Volyň
valašský Meziříčí
Rožnov
Čechy
19
article
Zvrácenost centralismu jeví se i v opa-
třování dotací na vydržování. Pro převážnou
většinu odborných škol zařazovány jsou do
státního rozpočtu samostatné položky, pro
školy košikářské jest celá kvota povolena
ústavu centrálnímu a školám podřaděným nen
ani známo, jak bylo jejich požadavkům vyho-
věno a kolik jest pro ně určeno.
Vedle centralismu ochromují činnost ko-
šikářských škol nedostatečné finanční pro-
středky. Košikářská škola v Lichtenfelsu
Bavořích má takovou roční dotaci, že může
ihned opatřiti a vyzkoušeti vše, co nového
se v košíkářství objeví. A podobně i jiné ško-
ly v Německu. Na našich školách však se šetř
způsobem opravdu nepěkným. Již budovy
školní jsou toho přímo odstrašujícím dokla-
dem. Co jiné odborné školy mají budovy, vy-
hovující moderním požadavkům, bývají pro
školy košikářské adaptovány s největší úspo-
rou starší domky někde na periferii města
a vypraveny jen nejnutnějšími potřebami. Sám
centrální ústav vídeňský má přímo ubohou
budovu, kdežto ústavu pro domácký průmys
ženský opatřena budova nádherná.
A právě tak jest tomu i s prostředky n
vydržování, vnitřní zařízení a učebné pomů-
cky. Na doklad budiž uvedeno několik číse
ze státního rozpočtu na r. 1912. V tomto roce
povoleno bylo pro školy košikářské 182.338
a protože bylo na nich 2366 frekventantu-
připadá na jednoho průměrem 77 K vydání
Lichtenfels Bavory
Německo
20
article
Ústavu pro domácký průmysl ženský, (pa-
ličkování, pletení, šití), který má podobné cen-
tralisační zřízení, povoleno bylo 361.967 K.a
protože měl 3433 frekventantek, připadá prů-
měrem na jednu 105 K. Vydržování školy pro
zpracování dřeva v Chrudimi, jež měla 31
žáků, stálo 91.325 K, průměrné vydání na jed-
noho žáka jest 289 K, na tkalcovské škole
Humpolci 372 K. A tak bychom mohli uvést
celou řadu odborných škol a stále by bylo pa-
trno, že košikářské školy jsou ze škol odbor-
ných nejvíce zanedbávány, ač, jak shora ř-
čeno, neprávem.
Kdyby opravdu záleželo státu na zvele-
bení košikářství, kdyby pro ně měl stát aspoř
tolik porozumění, kolik měl pro tkalcovství
krajkářství, hračkářství atd., musil by co nej-
dříve přistoupiti k reformě školství košikář-
ského. A protože hlavní vady jeho plynou
1. z nezdravého systému centralistického az
z nedostatečných prostředků finančních, mu-
sil by:
1. Osamostatniti školy košikářské a po-
staviti je na roveň ostatním školám odbor-
ným. Význam centrálního ústavu by tím sice
klesl, ale školství košikářskému i košikářstv
samému by se tím prospělo, a to jest hlavn
a rozhodující.
2. Ježto tak zv. učebné dílny jsou jen
nedokonalým útvarem školským, bylo by nut-
no, aby aspoň některé přeměněny byly v sa-
mostatné školy odborné.
3. Vzdělání odborných sil učitelských
musí býti účelněji a výše organisováno, jme-
novitě musí býti postaráno o to, aby se dále
jazykem mateřským.
4. školám košikářským musí býti poskyt-
nuto aspoň tolik finančních prostředků, jak
mají ostatní školy odborné.
Účelem tohoto článku jest, upozorniti pří-
slušné činitele na jedno z nejvíce zanedbáva-
ných odvětví škol odborných, jež zanedbáváno
jest nezaslouženě a k veliké škodě zvláště na-
šich krajin českých, protože v nich jest koši
kářství nejvíce rozšířeno.
Chrudim
tkalcovský škola Humpolec 372
22
article
Léčení slabosti vůle.
Léčení slabosti vůle.
Chorobná vznětlivost, která jest u ner-
vosních lidí charakteristickou jejich vlastností.
připravuje většině z nich často nejnepříjem-
nější okamžiky jejich života, jež zanechávají
v nich nejen trapné a dlouhotrvající dojmy
vzpomínkové, ale mohou často míti i osudné
následky v sociálním jejich postavení.
Každý ze zkušenějších čtenářů zažil již
zajisté ve svém životě takové scény, při
nichž následkem podrážděnosti došlo k tomu,
že i společensky výše postavené osobnosti
daly se strhnouti ku projevům, neodpovídají-
cím jejich inteligenci a přišli tak v konflikt
se svým okolím, který měl někdy dohru i pře
soudcovskou stolicí. Ostatně novinářské zprá-
vy potvrzují také toto pozorování a nejsou
právě něčím tak zvláště vzácným.
U vyšších inteligentů dá se úkaz tento
vysvětliti a omluviti jistou chorobnou po-
drážděností nervovou, která jim brání ovlád-
nouti své city a potlačiti je svou vyšší roz-
umovou schopností. U tříd méně inteligent-
ních je to prostě úkazem hrubosti citové, kte-
rá nemá protiváhu ve schopnostech rozumo-
vých. Tak můžeme denně býti na ulici svědky
ne právě ušlechtilé výměny slovní mezi sra-
zivšími se řidiči povozů.
Osudnější důsledky takovýchto efektů p-
tových zaznamenává denní kronika u příleži-
tosti, kdy alkohol přispívá ještě ke zvýšené
energii mozkové, tedy v místnostech hostin-
ských nižšího druhu a zvláště při tanečních
zábavách venkovských, zvláště o posvícení
kdy dochází nejenom k pustým rvačkám, al
i k vražedným útokům.
Opakuji ještě jednou, že v těchto posled-
ních případech hraje nejdůležitější úlohu alko-
hol, který připravuje nešťastné své oběti e
rozvahu a dokumentuje tak nejlépe, že tu běží
o chorobný úkaz nervový.
23
article
Jak odlišný jest chorobný tento stav o
průměrného života každého takového jednot-
livce, podlehnuvšího mu v nestřeženém oka-
mžiku — neběží-li ovšem o notorického su-
rovce, který je od přírody povahou svou
zvrhlý a zločinný — toho důkazem jest brzo
následující vystřízlivění a lítost, kterou do-
tyčný pociťuje po svém nerozvážném jednání,
kdy si činí výčitky, že zlosti své podlehl
a obviňuje sám sebe jako vinníka, vyvozuje
z toho hned důsledky v tom smyslu, že jde na
příslušné místo a vydává se rukám spravedl-
nosti, aby byl za své jednání potrestán.
A tu se stránky lékařské jest na čase,
věnovati tomuto úkazu jistou pozornost a po-
ukázati zároveň na jistou důležitou okolnost
ve smyslu výchovném, kterou by bylo Ize dů-
sledkům takových chorobných zjevů čeliti.
V prvé řadě dlužno tu poukázati na vý-
rok slavného filosofa řeckého Sokrata-
„Poznej sama sebel“, neboť toto sebe-
poznávání má velký význam profylaktický
čili ochranný vzhledem k budoucnosti. Po-
znám-li totiž, že trpím na př. takovou cho-
robnou vznětlivostí, uvědomím-li si ji ja-
kožto slabou svou stránku, vyhnu se mnohem
snáze jejím nepříjemným následkům, předse-
vezmu-li si jí čeliti a ji potlačovati při které-
koliv příležitosti.
Tvrzení toto vyplývá i pro laika proste
ze zkušeností denního života. Tak je-li si ně-
kdo vědom, že cesta, kterou se v noci ubírá
je srázná a kamenitá, ubrání se mnohem spíše
pádu, než kdyby se jí bezstarostně ubíralv
domnění, že jde cestou bezpečnou. Ale i v pří-
padě, že dojde to i k pádu, tu, jsem-li nan
připraven, nedopadne tento nikdy tak osudně,
jako stane-li se to nepřipraveně. Tu totiž
zbystřenou pozorností smyslů nastane oka-
mžitě obranná činnost svalová, která zabrání
silnému nárazu.
24
article
Jiný příklad možno uvésti tu o připrave-
nosti na nějaký možný útok, který člověk
cčekávaje ho, odrazí nepoměrně snadněji
vyhne se jeho nebezpečí, než kdo je jím zne-
nadání překvapen.
A právě tak je tomu i v ohledu duševním.
Připraví-li se někdo na př. na bolestný ně-
jaký vněm, procíti-li ho v duchu už dříve a
zveličí si ho jaksi svým strachem a fantasií,
nepocítí ho, když se pak ve skutečnosti do-
staví, nikdy tolik, jako když ho rázem má pro-
cítiti. Čím důkladnější příprava na nepříjemné
věci v životě vůbec, tím snesitelnější bývají
pak tyto překonáv ky.
To leží prostě v psychologii lidské po-
vahy.
Velice trefně vyjádřil tuto pravdu slavný
norský cestovatel Nansen svou větou: „Oče-
kávejme od života co nejméně a dostane s
nám z něho co nejvíce.“
Vrátíme-li se nyní k chorobným poru-
chám nervového a duševního života a zkou-
šíme-li u nich tuto psychologickou zkušenost,
setkáváme se právě tak s překvapujícími bla-
hodárnými účinky takové připravenosti.
Tímto častým přemýšlením o svých vlast-
ních slabostech a poruchách pěstujeme totiž
výcvik své vůle, neboť tu ve většině těchto
stavů běží o její chorobnou slabost. Stavíme
ji tím na stráž už předem a častým předse-
vzetím do budoucnosti ji sesilujeme.
Tento mravní impuls musí se díti často,
v období cvičném každého dne, ano i několi-
krát za den a musí mu býti věnována každá
volná chvíle, na př. přemýšlením na procház-
kách a pod. a musí se předsevzetí to vztaho-
vati vždy do budoucna, tedy na př. na příšt
den nebo jinou příští dobu, tedy ňikoliv snad
pro přítomnostl Tím nahromaďuje se síl
mravní, kterou pak v daném okamžiku nalé-
záme již upevněnou jako skutečnou oporu.
Nansen
25
article
Pouze tímto neustálým a pozvolným sesilo-
váním možno dospěti k takovému definitivní-
mu zdárnému výsledku.
Tak umíním-li si, že se v jistém daném
okamžiku a za jistých okolností nepoddám
svému rozvášnění citovému, dokáži to mno-
hem snadněji, než jsem-li jím nepřipraven pře-
kvapen.
Jiným takovým předmětem tohoto cvi-
čení duševního mohou býti různé chorobné
návyky, jimiž jsou někteří nervosní lidé po-
stihováni. Návyky tyto jeví se různým způso-
bem na př. svalovým škubáním hlavou, rame-
nem, posunkováním, jímž proti vlastní vůli
někteří lidé trpí. Jindy týká se tato odchylka
života myšlenkového. Jsou lidé, kteří trpí cho-
robnými představami, t. zv. nucenými nebo
stavy úzkostnými, nijak rozumně neodůvodně-
nými, jichž se, překvapí-li je, absolutně nedo-
vedou zbýti. Sem náleží též onen trapný stav,
kdy se lidem těmto vtírají v myšlenky odpor-
ná slova a hnusné nadávky na bytosti milo-
vané nebo na předmět jejich náboženského
uctívání na př. v kostele, pro něž si zbytečně
činí výčitky, pokládajíce to za urážení a rou-
hání jejich nejsvětějších citů a pro které se
cítí nanejvýš nešťastnými.
Takovéto chorobné stavy hodí se právě
nejlépe pro tento způsob duševní léčby výše
naznačené, neboť předsevzetím svým do bu-
doucnosti, že se dovedou podobným nárazům
a útokům svých chorobných myšlenek ubrá-
niti, sesiluje se pozvolna jejich vůle, která ko-
nečně zaujme svou vládu a osvobodí je tak
od útrap z nich vyplývajících.
Jelikož se pak zakládají chorobné stavy
vylíčené na jisté hmotné vysílenosti soustavy
nervové, je radno podporovati zmíněnou léčhu
duševní ještě léčebnými prostředky, směřují-
cími k sesílení nervů vůbec, což jest ovšem
Doc. dr. V. Vítel.
již věcí lékaře.
docent
doktor
V Vítel
27
article
Sociální služba žen.
Sociální služba žen.
V programu Svazu ženských spolků českýc
nalézá se také sociální služební rok žen. Dosud
však o zavedení jeho usilováno nebylo, a soudím.
že je třeba dříve důkladně o věci uvažovati a di-
skutovati, nežli se vůbec přikročí k propagování
a k úsilí o její uskutečnění
V nazírání na povinnou sociální službu žen je
více stanovisek v ženském hnutí vůbec a takév
našem hnutí českém. Požadavek ten vzniknulz
úvah více theoretických než ze skutečné potřeby.
proto se také dosud pohyboval jen v mezích theo-
retických a nemožných návrhů.
Bylo namítáno proti požadavkům občanskéa
politické rovnoprávnosti žen, že práva tato za-
kládají se na povinnosti vojenské a ženy, nekona-
jíce jí, nemají ani práva, domáhati se rovnopráv-
Proti této námitce vyvstaly úvahy o branné
povinnosti žen, obdobné mužské. Dr. Madeleine
Pelletierová, redaktorka feministického listu „La
Suffragiste“ v Paříži, je proto, aby ženy konaly
vojenské povinnosti v celém rozsahu jako muži.
K tomuto projevu byla přivedena úsilím, posta-
viti proti požadavkům feministek nesplnitelný po-
žadavek branné povinnosti. Na svou obranu uvádí
asi toto: „Ať moji přátelé antimilitaristé se příliš
nepobuřují a nemyslí, že se mi chce zrádcovati ve
straně (socialistické). Kdybych nyní měla sama
učinit zadost vojenské povínnosti, použila bych
svého času k jiným věcem, než je utužování lásky
k vlasti a zbožňování praporu... Vojenskou vý-
chovou nabyla by žena oné vnější energíe, která
jí dosud úplně schází. A tato výchova je úplně
možnou... Žena je ovšem slabší muže. Proto se
bude od ní požadovati méně, voilá tout... Z po-
čátku mohly by se zříditi setniny ženských ošetřo-
vatelek vojenských, jež dnes existují v Anglii. Po-
zději mohlo by se jíti dále.
doktor
Pelletierová
Paříž
Anglie
Le Suffragiste
28
article
Nehledě k tomu, že v Anglii není ani všeobec-
né branné povinnosti mužů, tím méně žen, je to
jistě nejradikálnější požadavek nejen mužů, ale
žen
Poněvadž branná povinnost mužů není dosta-
tečným důvodem proti občanským a politickým
právům žen, zůstávala myšlenka branné povin-
nosti žen stále theoretickou, bezpodstatnou úva-
hou, zejména když praxe volební oprávněnosti
žen vyvracela i všechny námitky jiné a nebylo
možno v této věci, tímto směrem postoupiti, dokud
byla řešena s tohoto jediného stanoviska. Byla to
novota poněkud násilná a vzbudila odpor v že-
nách, usilujicích o svobodu individnelní. Leč s no-
vými hledisky bylo nalezeno i východiště i rozvoj
otázky.
U nás bylo o otázce této veřejně mluven
při příležitosti návštěvy Mrs. Chapman-Cattové
dr. Aletty Jacobsové ve Vídni a v Brně asi r. 1906.
Tehdy dr. Jacobsová, mluvíc o oprávněnosti vo-
lebního práva, řekla mezi jiným: „Hlavní námitka
jest, že by ze stejných práv vyplývaly i stejné
povinnosti a tudíž i povinnost branná. Dejte nám
stejná práva a uvidíte, že se i povinnostem nebu-
deme vyhýbati. A slouží-li muž vlasti jako vojin,
Mrs
Chapman
Cattová
Aletta Jacobs
doktor
Jacobsová
Anglie
Vídeň
Brno