ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 993d4ec0-8f15-11dd-a941-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 29 celkem · entity: person 44, work 2, place 49, org 2
1 masthead
3. srpna 1913.
2 masthead
Kulturního
3 masthead
Příoha „Národních Listů“ k číslu 2u1.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH: J. Máchal: Vladimír Galaktionovič Korolenko. Školství: M.: Školy košikářské. Lékařství: Doc. dr. V. Vitek: Léčení slabosti vůle Ženské hnutí: Olga Stránská: Sociální služb žen. Literatura. Bibliogralie
J Máchal docent doktor V Vitek Stránská Vladimíra Galaktionovič Korolenko
7 article Vladimír Galaktionovič Korolenko.
Vladimír Galaktionovič Korolenko. Minulý týden oslavili Rusové šedesát narozeniny vynikajícího romanopisce a publí- cisty V. G. Korolenka. Podle slov ruského kritika Amfiteatrova je na Rusi mnoho spiso- vatelů „módnějších“ a hlučnějších než Koro- lenko, ale není na Rusi druhého spisovatele. kterému by obecenstvo tak rádo a pevně vě- řilo, na kterého by s větší důvěrou spoléhalo- v němž by plněji vidělo vše krásné, co se pro- žívá v naší době, na kterého by častěji pohlí- želo jako na svou čest a své svědomí. „Koro- lenko, veliký příklad, nositel a učitel spole- čenské spořádanosti, jako zrcadlo „ruského svědomí“ nepozbýval svého světla ani za živo- bytí a v sousedství L. N. Tolstého. Korolenko narodil se 28. července r. 1853 v Žitomiru. Otec jeho pocházel ze starého ko- záckého rodu, matka byla polská šlechtična. V mládí nejvíce naň působily básně ukrajin- ského pěvce Tarasa ševčenka; teprve ve vyš- ších třídách gymnasijních dokonale se seznámil s literaturou ruskou, Nejraději čítal Dobroliu- bova, Pisemského, Turgeněva a Někrasova.
Galaktionovič Korolenko Rus V G Korolenko Tolstý Korolenko Pisemskij Turgeněv Někrasov Žitomir
8 article
R. 1876 byl Korolenko jako „politicky ne- spolehlivý“ vyloučen z agronomické akademie v Moskvě a cestou administrativní vypovězen do Vologdy. Ale za několik měsíců směl s vrátiti do Petrohradu, kde se živil korektor- stvím. Kromě toho vyučil se řemeslu obuvni- ckému, hledaje tímto prostým způsobem sblí- žení s dělným životem lidu a prakticky pro- váděje ideu národnictví. Náhle byl však bez udání příčin znovu zatčen a cestou administra- tivní dopraven do Glazova ve vjatské gubernii pod dozor policejní. Ztrávil tam pět měsíců odtud zavezen do pusté vsi Berezovských Po- činek. Hlavním zaměstnáním jeho kromě čtení bylo šití obuvi. „Práce to zajímavá,“ vypravo- val později Korolenko, „a mně se líbila. Záliba moje byla podporována i ctižádostí; v Počin- kách byl jsem právem pokládán za prvního obuvnika.“ Po několika měsících byl Koro- lenko dopraven do Vjatky a poslán na Sibiř.
Korolenko Berezovský Moskva Vologda Petrohrad Vjatka Sibiř
9 article
Bylo mu však dovoleno usadit se v Permu, kde vstoupil do služby u dráhy. R. 1881 při nastoupení trůnu Alexandra III. bylo žádáno, aby t. ř. političtí provinilci složili přísahu věr- nosti novému caru. Korolenko jako úřadník dráhy účastnil se kolektivní přísahy s ostat- ními soudruhy; proto když bylo od něho žá- dáno, aby složil ještě zvláštní osobní přísa hu, odpověděl, že se necítí věrnějším poddaným než jeho druhové a že nevidí příčiny, proč by měl po druhé přísahat. Odřeknutí toto bylo po- kládáno za demonstraci a Korolenko za trest deportován na Sibiř do vzdálené oblasti ja- kutské. Podmínky života mezi obyvatelstvem ja- kutským byly téměř nesnesitelné. „Za živa pohřbení,“ říkalo se vypovězencům, kteří tam byli pocláni. Korolenko i zde našel rozptýlení v práci. Zařídil si úplné selské hospodářství, měl koně a krávu. Oral, sil, kosil, vařil si oběd. Tato práce zaháněla nudu a působila mů ra- dost. Kromě toho v zimě šil obuv pro Jakuty a maloval obrazy. Pobyt v pblasti jakutské byl takořka zkouškou jeho mladé víry v život a v lidi. Ve zkoušce této Korolenko vítězně obstál. I v daleké polární poušti našel pro sebe život i lidi i prospěšnou činnost. Ani jeho ži- votní síla ani víra v lepší budoucnost nebyla v něm podlomena.
Korolenko Oral Jakut Perm Sibiř
10 article
Ubíhala léta a v září r. 1884 směl se ko- nečně Korolenko vrátit na Rus. Za pobyt mu určen Nižní Novgorod. S příjezdem do Nižního Novgorodu začala se nová perfoda v jeho ži- votě. Byla mu dána možnost podle libosti roz- vinout své síly i svou energii, působit podle svého zájmu a vkusu, ustrojit si život svobodně a nezávisle na vnějších okolnostech. Výživu našel nejdříve u parolodní společnosti, potom jako stálý spolupracovník kazaňského časopisu „Volžskij Věstník“. Vedle záslužné činnosti publicistické pilně vzdělával belletrii. Na obe- censtvo působil nejen svým pérem, nýbrž činně se účastnil i činnosti veřejné. Zvláště při dvou příležitostech proslul svým přímým úča- stenstvím. V hladovém roce 1892 první sorga- nisoval pomocnou akci, sbíral příspěvky, zři- zoval v krajích hladem nejvíce ohrožených ve- řejné jídelny a svou neúnavnou energií nemálo přispěl k umenšení bídy hladovících. Za druhé činně vystoupil v procesu multanském. Ve vsi Starém Multanu (vjatské gub.) nalezen bylr 1892 trup venkovana s uříznutou hlavou, vy- vrženými vnítřnostmi a jiným ještě zohavením záhadného druhu. Spatřovány v tom příznaky rituální vraždy, z níž bylo sedm Votjaků ob- viněno, vyšetřováno a odsouzeno. Korolenk nevěřil v předpokládanou vraždu rituální sebral mnoho nového materiálu průkazného načež byl proces s Votjaky obnoven a všichn osvobozeni. Od r. 1900 žil Korolenko v Poltavě. Moe- ně hnulí politické strhlo ho ve svůj drav proud. Zejména za bouřlivých dní revolučníc zjednal si nemalé zásluhy svým taktním vystu- pováním. Zabránil na př. pogromu na židy Poltavě, ujal se soročinských sedláků prou zvůli vojska atd. Z posledních jeho význam- ných projevů je brožura „Bytovoje javlenije“ z r. 1910, v níž protestuje proti trestu smrti a častým popravám politických provinilcův.
Korolenko Rus Novgorod Poltava Volžskij věstník
11 article
Jedna část povídek a črt Korolenkových má ráz autobiografický, jako „Historie mého vrstevníka“. „V noci“, „Paradoks“, „V špatné společnosti“, „Prochor a studenti“ a j. Pozná- váme z nich, jak se vyvíjela, tříbila a zdokona- lovala jeho povaha. Již jako student Korolen ko prožil težký konilikt mezi přirozeným mu [optimismem a náladou pessímistickou, kterou v něm vzbuzovaly ostré protiklady života Z krise této vyšel vítězně, s pevnou věrou život, v možnost štěstí, založeného na lásce prospěšné činnosti. Krutý osud vrhl ho sice do země mrazu a chladu, ale i tam obstála jeh víra. Při pohledu na cizí hoře a neštěstí zapo- mínal na své vlastní, soucit a láska k stráda- jícímu lidstvu pevně se zakotvily v jeho duši. pravda, spravedlnost a láska nepřestaly mu svítit na dráze životní. Svou víru v život a v možnost štěstí Ko- rolenko vtiskl také do svých knih. Největš slávu zjednaly mu povídky ze života sibiřské- ho, jako „Sen Makarův“, „Ve vyšetřovacín oddělenf“, „Náčrtky sibiřského turisty“, „Čer- kes“. „At-Davan“, „Sokolinec“, „Marusina u- sedlost“ atd. Předmětem jeho vypravování jsou větším dílem smutné příběhy, ale zvláštní př tom je, že na čtenáře nepůsobí chmurně. Cos čistého a hřejivého dýše i z nejsmutnějších jeh kreseb. V té příčině nazývá ho Čukovskij vhod- ně umělcem-hypnotisérem. „V nejlepších vě- cech svých,“ vykládá Čukovskij, „umí od prv- ních řádek navanoutí na čtenáře takovou atmosféru nepřekonatelné dobrodušnosti, ne- líčeného snění a smiřujícího, nepozorovaného humoru, že potom, cokoliv by padlo do tétc atmosféry, vše nabývá odlesku jejího kouzla.“
Korolenkův Sen Makarův Sokolinec Čukovský Ata Davany
12 article
Za svého pobytu v Nižním Novgorodu Ko- rolenko mnoho cestoval. Rád chodil pěšky ves ode vsi nebo jezdil po milé krasavici řece Vetluze, navštěvoval klášterý, poutnická mí- sta a schůzky raskolníků. Všímal si bedlivě lidu, zkoumal jeho povahu, zvyky, řeč, zvlášt- ní pozornost věnoval náboženským názorům prostého lidu. Dojmy své a pozorování ukládal do povídek, jako „Řeka pohrává“, „Za obra- zem“. „Na zatmění“ aj K jiné řadě povídek a črt vážil Korolenko látku ze života maloruského. Zvláštní půvab romantické legendy „Les šumí“ s dějem z doby nevolnictví zakládá se v překrásném líčení lesní přírody, ve výstižné malbě tajemného šumění lesa, jež je sytě zachyceno lahodnoua barvitou řečí umělcovou. Náladovou básnív próse je jarní idylla „Starý zvoník“, dojemným způsobem líčící stařečka, jehož celý život sply- nul se zvonicí, kde při posledním úderu zvonu vypouští svou duši. Náladově vyznívá také črta „V noci velikonoční“. Zobrazuje se v ní duševní stav mladého, nezkušeného vojína. jenž v noci velikonoční má stráž u trestnice a právě, když vyzvánějí radostné vzkříšení Páně, uvidí prchati vězně — tuláka . ..
Řek Korolenko Novgorod ko
13 article
Ruská kritika vytkla již tu zvláštnost, ž se Korolenko zjevil již v letech osmdesátých jako hotový a dovršený talent se všemi osobi- tostmi, které jsou příznačné pro jeho umění Vývojovou linii u něho nelze téměř stopovat Proto pro význačnost a hodnotu toho či onoho díla jeho doba, kdy bylo napsáno, nemá témě žádného významu. V podstatě své je Korolenko talent de- skriptivní a v tom je jeho síla. Najdete u něho šťavnatou krajinomalbu, vystihující náladu pří- rody, jak ji uměl před ním zvláště Turgeněv malovat, reliefní kresbu osob a zvláště plasti- cké popisy. Korolenko je mistrným malířen z přírody. Co vidí, to kreslí pevnými rysy, ne- ujde mu žádná podrobnost, žádný detail. O Garšina, s nímž má mnoho podobností, liší s tím, že neprocezuje svou látku jako Garšin který vytýká v popisech pouze to, co je nej- význačnější a přímo typické. Korolenko kresl vše, co vidí, podává celý obraz se všemi po- drobnostmi, nic nevynechávaje.
Korolenko jítskriptivní Turgeněv Garšin
14 article
On umí znamenitě malovat nejen zevnějš zjevy, nýbrž i stavy duševní. Zejména v kresb jedinečných nálad, jednoduchých a nesložitýc stavů duševních je uznaný mistr. Proto se mt dařila zvláště mikroskopická malba duše dětské. Jinou předností jeho je sytá charakteri- stika osob. On předvádí dlouhou řadu rozma- nitých typů, při tom se nespokojuje bledým a povrchními skizzami, každá osoba, již před- vede, je reliefně narýsovaným charakterem každý obraz je dokreslen až do posledníh tahu. Konečně se vyznačuje uměleckou pro- stotou. Neshání se po neobyčejném, nebýva- lém, novotou překvapujícím obsahu; v díle jeho není nic napiatého, strojeného a raffino- vaného. Na čtenáře působí hlavně silou svého bezprostředního citu, měkkým romantismem a něžnou melancholií, která je rozlita po celém jeho díle. Svou horoucí láskou k životu a pevnou věrou v jeho absolutní hodnotu Korolenk značně se liší od mladší generace ruských bel- letristů, kteří se odříkají života, bojí se ho oslavují zničení jeho — smrt. Proto ho Čechov rád nazýval „zdravým a silným umělcem?- J. Máchal.
Čechov J Máchal
15 article Školství. Školy košikářské.
Školství. Školy košikářské. Výstava košikářská, pořádaná zemskou jednotou košikářů v království Českém, ne- směla býti obeslána odborným škol stvím. Jest toho velice litovati v zájmu pří- slušného odvětví industriálního, poněvad škola vždy ukazuje směr do budoucna, po- krok a oduševnění, a denní praxe života vždy výhodně může těžiti ze školy jako škola z praktického života. Nesmělo-li se výstavy zúčastniti odborné školství, bylo to jen na škodu výstavy, jež tak zůstala torsem. Avšak i přes to výstava ukázala, že dneš- ní košikářství není jen primitivní výrobou košů a nůší, jak obecně se za to má, nýbrž že vyrábí celé spousty velmi pěkných před- mětů, pro něž bambus, rákos a proutí jsou výrobním materiálem mnohem vhodnějším, než prkno, kov, kámen. Výstava ukázala dále, že košikářství jest schopno vývoje a že by mohlo poskytnouti mnohým našim krajinám zdro značných příjmů, kdyby se mu jen dostalo té pozornosti, jaká se věnuje na př. tkalcovství. výrobě krajek a pod. V Německu, ve Franci
Německo
16 article
jsou košikářské podniky, jež překvapují svojí rozsáhlostí a jež vynášejí majitelům značné sumy. Stačí si jen vyžádati jejich luxusně vy- pravené cenníky, abychom se domyslili, že malé podniky nemohou věnovati tolik na re- klamu. Ačkoli u nás má košikářství stejně vhodné podmínky, jako v těchto státech, pře- ce jen přiváží se k nám ročně zboží košikář- ského za 3 až 4 miliony korun, z čehož jem- ného zboží luxusního asi za 11/2 mil., co zatím naše košikářství živoří. Příčinou toho jest, že nedostalo se našemu košikářství ani přiměřené péče státní, ani zemské. Co ve Francii a v Německu spěje košikářství za vydatné podpory státní rychle vpřed, vzdaluje se u nás jen velmi zvolna o primitivní výroby, k níž není třeba zvláštních schopností, ani zvláštní způsobilosti, ale která také právě proto neposkytuje dostatečné vý- živy, tím méně pak podnětů k dalšímu vývoji. V Čechách provozuje se košikářstv ve větší míře v okolí Zbraslavi, Kostelce n. I. Brandýsa a Staré Boleslavi, Žamberka a Měl- níka, na Moravě okolo Rožnova, Vsetína. Val. Meziříčí a Vyzovic. Přesná statistika živ- nosti košikářské jest ovšem téměř nemožna. ježto poměrně jen málo košikářů provozuje košikářství jako živnost stálou a jedinou.
Francie Německo Čechy Zbraslav Kostelec můj Brandýs Stará Boleslav Žamberk Morava Rožnov Vsetín Val
17 article
Mnozí totiž v létě věnují se zaměstnání ji- nému, které přináší větší výdělek, na př. sa- dařství, zedničení a teprve v zimě se zase vra- cejí ke košikářství. Celkem však možno po- zorovati, že na některých místech' klesá, jinde opět nejen se udržuje, ano i stoupá a nabývá formy ušlechtilejší a také mnohem výnosnější. Příkladem jest Mělnicko, kde v poslední době vznikají slušné dílny, zaměstnávající i několik dělníků, a kde utvořena byla i společnost pro průmysl košikářský, mající dílnu se 12 děl- níky a prodejny v Mělníku a v Praze. A příčinou toho jsou odborné školy. Kde nedostalo se košikářství vzpruhy školou, tam znenáhla mizí, ježto v primitivní podobě ne- dovede uživiti. Košikářství tedy potřebuje od- borného školství právě tak, jako jiné obory výrobní. Naše košikářství nemůže si celkem naříkati na nedostatek škol, ale školy tyto jsou v pravém slova smyslu uboze vypraveny jsou pravými popelkami mezi ostatními ško- lami odbornými, ježto nikdo, kromě nejužš kruh interesentů, o ně se opravdivě nestará. Zřízení jejich jest v základě dvojí. V Ha- liči a Bukovině jsou to ústavy zemské, ostatních zemích předlitavských státní. V čele těchto státních ústavů, k nimž v dalším jedině budeme přihlížeti, jest c. k. u čebný zkušebný ústav pro košikářstv a příbuzná odvětví ve Vídní, který se skládá a) ze školy mistrovské, b) z učeb- ného kursu, c) z kursu pro vzdělání sil učitel- ských a d) z oddělení pro různá pletařská od- větví.
Mělnicko Mělník Praha Vídeň
18 article
Jemu jsou podřízeny I. Tři odborné školy košikář- ské, z nichž jedna jest německá (v Bli- stadtu), jedna italská fve Fogliano v Gorici a jedna česká (v Mělníku). I. Devět státních učebních dílen z nichž šest jest českých (Březové Hory Blatná, Žamberk, Volyň, Valašské Meziříčí Rožnov), dvě slovinské a jedna německá. III. Státní cestovné kursy, jich v r. 1912 bylo dvacet. Z těch pak bylo 5 če- ských, 4 chorvatské, 2 slovinské, 3 italské 1 rumunský, 1 rusínský a 4 německé. Pro všechny tyto ústavy zaopatřuje cen- trální ústav od státu dotace, ustanovuje uči- telstvo, schvaluje účty, osnovy a rozvrhy ho- din, zkrátka rozhoduje o každé i nepatrné zá- ležitosti. Tody dokonalý centralismus v nej- vybroušenější formě. A jako každý centra- lismus, tak i tento — ač si na nynější centrál- ní vedení nelze přímo stěžovati — má v sob mnoho nezdravého a celému školství košiká- skému škodlivého. Již v ohledu národním jeví se veliká ne- spravedlnost. Uvažme: Ze shora jmenovaných 32 ústavů jest 20 slovanských, z nich 12 če- ských, a jen 6 německých a 6 jinonárodních. Ale centrální vedení jest úplně německé, ve- škero úřadování vede se německy. Tato ná- rodnostní nespravedlnost má však ještě dalšt pro nás nepřiznivý důsledek. Centrální ústav jediný odchovává odborné síly učitelské.A protože všechno vyučování, theoretické praktické, jest německé, musí Čech, který s chce státi odborným učitelem, překonatí nej- dříve obtíže, spojené s neznalostí řeči vy- učovací, čímž ztrácí oproti Němcům velmi mnoho-času. A když konečně po několika le- tech dostane se na české školy, objeví se opět u něho nedostatečné ovládání správné češtiny, čímž trpí opět tyto školy i učitel sám.
Němec Bt Gorica Mělník Březová Hora Blatná Žamberk Volyň valašský Meziříčí Rožnov Čechy
19 article
Zvrácenost centralismu jeví se i v opa- třování dotací na vydržování. Pro převážnou většinu odborných škol zařazovány jsou do státního rozpočtu samostatné položky, pro školy košikářské jest celá kvota povolena ústavu centrálnímu a školám podřaděným nen ani známo, jak bylo jejich požadavkům vyho- věno a kolik jest pro ně určeno. Vedle centralismu ochromují činnost ko- šikářských škol nedostatečné finanční pro- středky. Košikářská škola v Lichtenfelsu Bavořích má takovou roční dotaci, že může ihned opatřiti a vyzkoušeti vše, co nového se v košíkářství objeví. A podobně i jiné ško- ly v Německu. Na našich školách však se šetř způsobem opravdu nepěkným. Již budovy školní jsou toho přímo odstrašujícím dokla- dem. Co jiné odborné školy mají budovy, vy- hovující moderním požadavkům, bývají pro školy košikářské adaptovány s největší úspo- rou starší domky někde na periferii města a vypraveny jen nejnutnějšími potřebami. Sám centrální ústav vídeňský má přímo ubohou budovu, kdežto ústavu pro domácký průmys ženský opatřena budova nádherná. A právě tak jest tomu i s prostředky n vydržování, vnitřní zařízení a učebné pomů- cky. Na doklad budiž uvedeno několik číse ze státního rozpočtu na r. 1912. V tomto roce povoleno bylo pro školy košikářské 182.338 a protože bylo na nich 2366 frekventantu- připadá na jednoho průměrem 77 K vydání
Lichtenfels Bavory Německo
20 article
Ústavu pro domácký průmysl ženský, (pa- ličkování, pletení, šití), který má podobné cen- tralisační zřízení, povoleno bylo 361.967 K.a protože měl 3433 frekventantek, připadá prů- měrem na jednu 105 K. Vydržování školy pro zpracování dřeva v Chrudimi, jež měla 31 žáků, stálo 91.325 K, průměrné vydání na jed- noho žáka jest 289 K, na tkalcovské škole Humpolci 372 K. A tak bychom mohli uvést celou řadu odborných škol a stále by bylo pa- trno, že košikářské školy jsou ze škol odbor- ných nejvíce zanedbávány, ač, jak shora ř- čeno, neprávem. Kdyby opravdu záleželo státu na zvele- bení košikářství, kdyby pro ně měl stát aspoř tolik porozumění, kolik měl pro tkalcovství krajkářství, hračkářství atd., musil by co nej- dříve přistoupiti k reformě školství košikář- ského. A protože hlavní vady jeho plynou 1. z nezdravého systému centralistického az z nedostatečných prostředků finančních, mu- sil by: 1. Osamostatniti školy košikářské a po- staviti je na roveň ostatním školám odbor- ným. Význam centrálního ústavu by tím sice klesl, ale školství košikářskému i košikářstv samému by se tím prospělo, a to jest hlavn a rozhodující. 2. Ježto tak zv. učebné dílny jsou jen nedokonalým útvarem školským, bylo by nut- no, aby aspoň některé přeměněny byly v sa- mostatné školy odborné. 3. Vzdělání odborných sil učitelských musí býti účelněji a výše organisováno, jme- novitě musí býti postaráno o to, aby se dále jazykem mateřským. 4. školám košikářským musí býti poskyt- nuto aspoň tolik finančních prostředků, jak mají ostatní školy odborné. Účelem tohoto článku jest, upozorniti pří- slušné činitele na jedno z nejvíce zanedbáva- ných odvětví škol odborných, jež zanedbáváno jest nezaslouženě a k veliké škodě zvláště na- šich krajin českých, protože v nich jest koši kářství nejvíce rozšířeno.
Chrudim tkalcovský škola Humpolec 372
21 title
Lékařství.
22 article Léčení slabosti vůle.
Léčení slabosti vůle. Chorobná vznětlivost, která jest u ner- vosních lidí charakteristickou jejich vlastností. připravuje většině z nich často nejnepříjem- nější okamžiky jejich života, jež zanechávají v nich nejen trapné a dlouhotrvající dojmy vzpomínkové, ale mohou často míti i osudné následky v sociálním jejich postavení. Každý ze zkušenějších čtenářů zažil již zajisté ve svém životě takové scény, při nichž následkem podrážděnosti došlo k tomu, že i společensky výše postavené osobnosti daly se strhnouti ku projevům, neodpovídají- cím jejich inteligenci a přišli tak v konflikt se svým okolím, který měl někdy dohru i pře soudcovskou stolicí. Ostatně novinářské zprá- vy potvrzují také toto pozorování a nejsou právě něčím tak zvláště vzácným. U vyšších inteligentů dá se úkaz tento vysvětliti a omluviti jistou chorobnou po- drážděností nervovou, která jim brání ovlád- nouti své city a potlačiti je svou vyšší roz- umovou schopností. U tříd méně inteligent- ních je to prostě úkazem hrubosti citové, kte- rá nemá protiváhu ve schopnostech rozumo- vých. Tak můžeme denně býti na ulici svědky ne právě ušlechtilé výměny slovní mezi sra- zivšími se řidiči povozů. Osudnější důsledky takovýchto efektů p- tových zaznamenává denní kronika u příleži- tosti, kdy alkohol přispívá ještě ke zvýšené energii mozkové, tedy v místnostech hostin- ských nižšího druhu a zvláště při tanečních zábavách venkovských, zvláště o posvícení kdy dochází nejenom k pustým rvačkám, al i k vražedným útokům. Opakuji ještě jednou, že v těchto posled- ních případech hraje nejdůležitější úlohu alko- hol, který připravuje nešťastné své oběti e rozvahu a dokumentuje tak nejlépe, že tu běží o chorobný úkaz nervový.
23 article
Jak odlišný jest chorobný tento stav o průměrného života každého takového jednot- livce, podlehnuvšího mu v nestřeženém oka- mžiku — neběží-li ovšem o notorického su- rovce, který je od přírody povahou svou zvrhlý a zločinný — toho důkazem jest brzo následující vystřízlivění a lítost, kterou do- tyčný pociťuje po svém nerozvážném jednání, kdy si činí výčitky, že zlosti své podlehl a obviňuje sám sebe jako vinníka, vyvozuje z toho hned důsledky v tom smyslu, že jde na příslušné místo a vydává se rukám spravedl- nosti, aby byl za své jednání potrestán. A tu se stránky lékařské jest na čase, věnovati tomuto úkazu jistou pozornost a po- ukázati zároveň na jistou důležitou okolnost ve smyslu výchovném, kterou by bylo Ize dů- sledkům takových chorobných zjevů čeliti. V prvé řadě dlužno tu poukázati na vý- rok slavného filosofa řeckého Sokrata- „Poznej sama sebel“, neboť toto sebe- poznávání má velký význam profylaktický čili ochranný vzhledem k budoucnosti. Po- znám-li totiž, že trpím na př. takovou cho- robnou vznětlivostí, uvědomím-li si ji ja- kožto slabou svou stránku, vyhnu se mnohem snáze jejím nepříjemným následkům, předse- vezmu-li si jí čeliti a ji potlačovati při které- koliv příležitosti. Tvrzení toto vyplývá i pro laika proste ze zkušeností denního života. Tak je-li si ně- kdo vědom, že cesta, kterou se v noci ubírá je srázná a kamenitá, ubrání se mnohem spíše pádu, než kdyby se jí bezstarostně ubíralv domnění, že jde cestou bezpečnou. Ale i v pří- padě, že dojde to i k pádu, tu, jsem-li nan připraven, nedopadne tento nikdy tak osudně, jako stane-li se to nepřipraveně. Tu totiž zbystřenou pozorností smyslů nastane oka- mžitě obranná činnost svalová, která zabrání silnému nárazu.
24 article
Jiný příklad možno uvésti tu o připrave- nosti na nějaký možný útok, který člověk cčekávaje ho, odrazí nepoměrně snadněji vyhne se jeho nebezpečí, než kdo je jím zne- nadání překvapen. A právě tak je tomu i v ohledu duševním. Připraví-li se někdo na př. na bolestný ně- jaký vněm, procíti-li ho v duchu už dříve a zveličí si ho jaksi svým strachem a fantasií, nepocítí ho, když se pak ve skutečnosti do- staví, nikdy tolik, jako když ho rázem má pro- cítiti. Čím důkladnější příprava na nepříjemné věci v životě vůbec, tím snesitelnější bývají pak tyto překonáv ky. To leží prostě v psychologii lidské po- vahy. Velice trefně vyjádřil tuto pravdu slavný norský cestovatel Nansen svou větou: „Oče- kávejme od života co nejméně a dostane s nám z něho co nejvíce.“ Vrátíme-li se nyní k chorobným poru- chám nervového a duševního života a zkou- šíme-li u nich tuto psychologickou zkušenost, setkáváme se právě tak s překvapujícími bla- hodárnými účinky takové připravenosti. Tímto častým přemýšlením o svých vlast- ních slabostech a poruchách pěstujeme totiž výcvik své vůle, neboť tu ve většině těchto stavů běží o její chorobnou slabost. Stavíme ji tím na stráž už předem a častým předse- vzetím do budoucnosti ji sesilujeme. Tento mravní impuls musí se díti často, v období cvičném každého dne, ano i několi- krát za den a musí mu býti věnována každá volná chvíle, na př. přemýšlením na procház- kách a pod. a musí se předsevzetí to vztaho- vati vždy do budoucna, tedy na př. na příšt den nebo jinou příští dobu, tedy ňikoliv snad pro přítomnostl Tím nahromaďuje se síl mravní, kterou pak v daném okamžiku nalé- záme již upevněnou jako skutečnou oporu.
Nansen
25 article
Pouze tímto neustálým a pozvolným sesilo- váním možno dospěti k takovému definitivní- mu zdárnému výsledku. Tak umíním-li si, že se v jistém daném okamžiku a za jistých okolností nepoddám svému rozvášnění citovému, dokáži to mno- hem snadněji, než jsem-li jím nepřipraven pře- kvapen. Jiným takovým předmětem tohoto cvi- čení duševního mohou býti různé chorobné návyky, jimiž jsou někteří nervosní lidé po- stihováni. Návyky tyto jeví se různým způso- bem na př. svalovým škubáním hlavou, rame- nem, posunkováním, jímž proti vlastní vůli někteří lidé trpí. Jindy týká se tato odchylka života myšlenkového. Jsou lidé, kteří trpí cho- robnými představami, t. zv. nucenými nebo stavy úzkostnými, nijak rozumně neodůvodně- nými, jichž se, překvapí-li je, absolutně nedo- vedou zbýti. Sem náleží též onen trapný stav, kdy se lidem těmto vtírají v myšlenky odpor- ná slova a hnusné nadávky na bytosti milo- vané nebo na předmět jejich náboženského uctívání na př. v kostele, pro něž si zbytečně činí výčitky, pokládajíce to za urážení a rou- hání jejich nejsvětějších citů a pro které se cítí nanejvýš nešťastnými. Takovéto chorobné stavy hodí se právě nejlépe pro tento způsob duševní léčby výše naznačené, neboť předsevzetím svým do bu- doucnosti, že se dovedou podobným nárazům a útokům svých chorobných myšlenek ubrá- niti, sesiluje se pozvolna jejich vůle, která ko- nečně zaujme svou vládu a osvobodí je tak od útrap z nich vyplývajících. Jelikož se pak zakládají chorobné stavy vylíčené na jisté hmotné vysílenosti soustavy nervové, je radno podporovati zmíněnou léčhu duševní ještě léčebnými prostředky, směřují- cími k sesílení nervů vůbec, což jest ovšem Doc. dr. V. Vítel. již věcí lékaře.
docent doktor V Vítel
26 title
Ženské hnutí.
27 article Sociální služba žen.
Sociální služba žen. V programu Svazu ženských spolků českýc nalézá se také sociální služební rok žen. Dosud však o zavedení jeho usilováno nebylo, a soudím. že je třeba dříve důkladně o věci uvažovati a di- skutovati, nežli se vůbec přikročí k propagování a k úsilí o její uskutečnění V nazírání na povinnou sociální službu žen je více stanovisek v ženském hnutí vůbec a takév našem hnutí českém. Požadavek ten vzniknulz úvah více theoretických než ze skutečné potřeby. proto se také dosud pohyboval jen v mezích theo- retických a nemožných návrhů. Bylo namítáno proti požadavkům občanskéa politické rovnoprávnosti žen, že práva tato za- kládají se na povinnosti vojenské a ženy, nekona- jíce jí, nemají ani práva, domáhati se rovnopráv- Proti této námitce vyvstaly úvahy o branné povinnosti žen, obdobné mužské. Dr. Madeleine Pelletierová, redaktorka feministického listu „La Suffragiste“ v Paříži, je proto, aby ženy konaly vojenské povinnosti v celém rozsahu jako muži. K tomuto projevu byla přivedena úsilím, posta- viti proti požadavkům feministek nesplnitelný po- žadavek branné povinnosti. Na svou obranu uvádí asi toto: „Ať moji přátelé antimilitaristé se příliš nepobuřují a nemyslí, že se mi chce zrádcovati ve straně (socialistické). Kdybych nyní měla sama učinit zadost vojenské povínnosti, použila bych svého času k jiným věcem, než je utužování lásky k vlasti a zbožňování praporu... Vojenskou vý- chovou nabyla by žena oné vnější energíe, která jí dosud úplně schází. A tato výchova je úplně možnou... Žena je ovšem slabší muže. Proto se bude od ní požadovati méně, voilá tout... Z po- čátku mohly by se zříditi setniny ženských ošetřo- vatelek vojenských, jež dnes existují v Anglii. Po- zději mohlo by se jíti dále.
doktor Pelletierová Paříž Anglie Le Suffragiste
28 article
Nehledě k tomu, že v Anglii není ani všeobec- né branné povinnosti mužů, tím méně žen, je to jistě nejradikálnější požadavek nejen mužů, ale žen Poněvadž branná povinnost mužů není dosta- tečným důvodem proti občanským a politickým právům žen, zůstávala myšlenka branné povin- nosti žen stále theoretickou, bezpodstatnou úva- hou, zejména když praxe volební oprávněnosti žen vyvracela i všechny námitky jiné a nebylo možno v této věci, tímto směrem postoupiti, dokud byla řešena s tohoto jediného stanoviska. Byla to novota poněkud násilná a vzbudila odpor v že- nách, usilujicích o svobodu individnelní. Leč s no- vými hledisky bylo nalezeno i východiště i rozvoj otázky. U nás bylo o otázce této veřejně mluven při příležitosti návštěvy Mrs. Chapman-Cattové dr. Aletty Jacobsové ve Vídni a v Brně asi r. 1906. Tehdy dr. Jacobsová, mluvíc o oprávněnosti vo- lebního práva, řekla mezi jiným: „Hlavní námitka jest, že by ze stejných práv vyplývaly i stejné povinnosti a tudíž i povinnost branná. Dejte nám stejná práva a uvidíte, že se i povinnostem nebu- deme vyhýbati. A slouží-li muž vlasti jako vojin,
Mrs Chapman Cattová Aletta Jacobs doktor Jacobsová Anglie Vídeň Brno