2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
3. srpna 1913. číslo 21.
4
article
nuže uvalte na ženu též službu pro vlast... Jest
mnoho mužů, kteří mají volební právo a nejsou
vojáky. Když by i mnohé ženy z těch neb oněch
důvodů této své branné povinnosti byly sproštěny,
zůstane jich vždy ještě dosti, které by se mohly
v nejrůznějších odvětvích práce lidumilné zaměst-
návati, ať již v nemocnicích, chudobincích, sirot-
čincích, opatrovnách a pod.“ Při tomto bodě před-
nášky pí. Jacobsové rozpředla se již ve schůzi
vídeňské debata, která byla přenesena na veřejné
forum novinářské a bylo při ni navrženo, aby byla
taková branná ženská povinnost na pět let na
ženy uvalena.
U nás zavedena byla o té věci diskuse člán-
kem dra. Kalandry v „Ženské Revue“ (II. roč.).
který učinil návrh na militaristickou, kasárnickou.
uniformující, nehumanní, ba tvrdou a nemožnou
organisaci 1—5leté vojenské služby žen.
Jacobs
Kalandra
5
article
Tento návrh byl v následující diskusi četnými
ženami posouzen a odsouzen. A tu ukázalo se.
co jsem shora uvedla: dokud sociální služba žen
posuzována je jako protějšek branné povinnost
mužů, dotud nelze ji ani theoreticky ani prakticky
rozřešiti. Námitky vesměs vyzněly v ten smysl
že ženy, usilující o svobodu individuální, nemohou
přijmouti zařízení, které směřuje k uniformování
a zotročení žen, zejména, když ženské hnutí sle-
duje snahy sociální a mírové. „Vzepření se nu-
cené službě žen, která tím se stává všem, kdož
radostně vítáme každé rozšíření svobody, nesym-
patickou“, bylo všeobecné. „Brojíme proti molo-
chu militarismu, vytrhávajícímu násilně z učení
z práce jinochy, z rodin muže a otce — na druhé
straně bychom usilovaly o zavedení nových bře-
men povinnosti pro ženy? Jaká nedůslednost!“
„V době, kdy celý svět volá po odzbrojení.
po zrušení branné povinnosti mužů, kdy každý
průměrný člověk uznává, jaké zlo vojančina jest
jak hrozné jest vytrhovati mladíka z jeho povolání
z jeho činností, studif, obléci mu vojenský kabát
a udělati z něho, z člověka, který má míti svobod-
nou vůli, otroka v nejplnějším slova smyslu —
jest možno, aby někdo navrhoval podobné — b
horší otroctví pro ženy?
6
article
„Kolik jedno odpovídá povinnostem sociálním
tolik druhé se jim příčí... Byla-li by žádoucí so-
ciální služba žen, bylo by stejně žádoucí zaměnění
vojenské povinnosti branné za podobnou sociáln
službu mužů.
Takovými a podobnými výroky o nelidskostí
tvrdosti k ženám, o překročení úsilí byl návrh ten
odmítnut, jako úplně pochybená cesta, ač plně
uznáno autorovo úsilí altruistické.
Poněkud jinak jeví se celá ta věc, pojme-li se
se stanoviska ne škodlivého a odpor budícího mi-
litarismu, ale se stanoviska sociálního a jako vý-
sledek poměrů, jak je propaguje německé ženské
hnutí, a jak je osvětlila Elis. Gnauck-Kühno-
vá na sjezdu Svazu německých ženských spolků.
Ukázala, jak tato zdánlivá novota vyrůstá vlastně
z dnešních poměrů zoela organicky.
Strojová výroba vytvořila nové skupiny v lid-
ské společnosti a postupovala neúprosně v širších
a širších okruzích od nejspodnějších vrstev k nej-
vyšším. Nejprve přišly na řadu dělnice, které vy-
šly z rodiny s mužem a počet jejich rychle vzrů-
stal, aniž by tomu byla věnována pozornost. Jim
následovaly ženy v řemesle a živnosti. Doprav-
nictví a obchod vyžádal si pomocnice, které vy-
tvořily nové skupíny, povolání úřadnic. Po nich
přišli na řadu měšťáci a šlechta. Žačky škol od-
borných, studentky, opouštěly domov, aby při-
pravovaly se k povolání zvolenému. Z tohoto,
možno říci, zneužití síly ženské vzešly následky
Nelze upříti spojení jejich s úbytkem porodů, men-
ší fysickou zdatností mužů i žen. zhrubnutím mlá-
deže, přibýváním kriminality. A k tomu všemu
spolupůsobilo ženské hnutí, že pomohlo zavésti
ženy do nových povolání, a jež náleží ke zjevům.
vzešlým z působení stroje.
Jim
Gnauck
Kühno
7
article
Stalo se to takto: Domácí výroba byla strojnt
výrobou omezena. Ženské ruce byly pojednou
v domě zbytečny. Okruh působnosti žen stále se
súžoval. Vážné ženy nemohly se klamati o ne-
bezpečí, plynoucím z nedostatku činnosti, kterou
nemohla nahraditi hravost a libivost. Vzchopily
se a usilovaly o nová zaměstnání i tam, kde po-
měry nevyháněly je z rodiny. Tehdy pracovnice
pro ženské hnutí správně rozpoznaly nebezpečí
a usilovaly o záchranu ženy před zahálkou, po-
vrchností, prázdnotou a onou galantností, která
v ženě vidí nástroj bez vlastního cíle.
Domov nejoskytoval ženě již toho, čeho po-
třebuje člověk, který chce být mravní osobností
A ženy právem hledaly práci, povinnost, úctu a
zaopatření. Ani muži, ani ženy nechápali důsledky
toho ihned, které však přikvapily tím prudčeji a
hlásily se o nápravu. Muži připouštěli, aby tisíce
žen bylo zavlečeno do továren, protože ženská
práce byla levná a protože domácímu a mateř-
skému úkolu žen nepřikládali dosti váhy, že úkoly
ty pokládali — až na výjimky — za méněcenné.
8
article
Jinak by nebyli ženu postavili na roveň nedo-
spělým, idiotům a dětem. Ale i ženy jsou toho
viny, protože mlčely, kdy měly mluvit, protože
jejich vlastní činnost nezdokonalila se ani duševně
ani mravně, a po praktické stránce poklesla. Žena,
uzavřevši se ve své domácnosti, úplně se odloučila
od všeho života mimo ni. Veřejné otázky a změny
jí nezajímaly, odbývala je nepochopením a po-
hrdlivě, jako obtižné nevoty. Nedostávalo se u ní
citu pro pokrok a poměry doby. Průměrná žena
ztratila tolik iniciativy, že ani tižící nouze služeb-
ných jí nevyburcovala a nepřivedla k snaze po
reformě. Že taková hospodyně není si pak vědoma
ani svých chyb, vždy obviňující okolnosti, nikdy
vlastní nedostatky, že nemůže dostáti svým po-
vinnostem v domácnosti, nemůže připraviti rodině
milý domov, býti dcerám příkladem, učiti syny
úctě a porozumění pro mateřství, je jisto. Ale ne-
jen nepohotovost a nedostatečnost ženy v domác-
nosti způsobila podceňování práce hospodyňské
činnosti mateřské, ale sama podceňovala své po-
slání. Široké kruhy žen ztratily vědomí o jeho dů-
ležitosti. Proto mlčela žena majetných tříd, když
ženy byly vytrženy z domácností, proto nepo-
vstaly ženy vesměs, když oheň domácího krbu
uhasín al.
9
article
Zatím však, co toto vše se dálo, vyvstávalo
poznání, že úkol matky-hospodyně je nejvýše cen-
ný, jemuž nerovná se tak brzy žádný jiný. Všech-
ny vrstvy potřebují hospodyně a matky. Ale ty
získáme, přestaneme-li hlásat, že dnešní matka
již přizpůsobila se poměrům a že může dceru na-
učit, čemu sama se neučila. Dobré matky-hospo-
dyně vytvoříme, jen když práce hospodyňské
mateřské pozvedneme na činnost školenou. Každá
dívka má se připravovati k povolání matky-ho-
spodyně, přípravným rokem povinným.
K tomuto poznání dospělo hnutí za reformu
domácnosti i ženské hnutí, které zdánlivě směřo-
valo k uvolnění rodiny. Uvolnilo půdu, přivodilo
sebekritiku, sebedůvěru a vedlo ženu k discipli-
nované duševní a praktické vyučené práci, aby
celému světu ukázala: nejsme méněcenné, druho-
řadé pohlaví, určené pro méněcenné druhořadé
povolání. Žena dokázala, že je schopna jinou práe
konati, že může státi mimo domácnost, chce-li
A ještě jedna změna byla přivoděna ženským hnu-
tím v ohledu domácnosti: posuzování hospodář-
ského vývoje. Domácnost se změnila podstatně
formou v provádění. Při tom však zůstává hospo-
dyňské a mateřské poslání pevně vytyčeno. Je
to starý duch v nové formě. A proto je ženský
služební rok bojem o domácí krb.
10
article
Naše domácnost dnešní klade vyšší požadav
ky, které v těžších sociálních poměrech, s mnoho-
strannými zjemnělými kulturními potřebami více
vyžadují, než domácnost v patrlarchální době
Proto je školení tím nutnější.
A je nutno pro každou dívku, protože většina
vstupuje v manželství, že se neví, která dívkas
založí vlastní domácnost a že znalosti tyto ne-
ublíží žádné dívce.
Návrh pí. Gnauck-Kühnové neuvádím, proto-
že dnes mi jde jen o stanovisko, odůvodnění ao-
světlení tohoto programového bodu i našeho žen-
ského hnutí. Takovéto stanovisko, neodvislé od
branné povinnosti mužů, ale založené na skuteč-
ných poměrech, vyplynulé ze životních potřeb
samostatně řešené, je přijatelné.
Také v našem českém hautí bylo již vyslove-
no, že dobrovolná služba žen, řádně organisova-
ná, ve veřejných ústavech humanitních byla by
Gnauck
Kühn
11
article
vítána, jakož i lepší příprava mládeže ženské pro
úkoly ženy a mat ky.
Tak paní Jindř. Wurmová, referujíc o pro-
slovu dr. Jacobsové napsala: „Dle mého mínění
bylo by na místě, aby se též při podobných deba-
tách vzalo v úvahu, že veškeré ženské spolky po-
krokové vzaly ve svůj program boj proti milita-
rismu a chtěly by tudíž muže branné povínnosti
sprostiti, anebo alenpoň tuto na nejmenší míru u-
vésti . . . Pracuje-li proto každá myslíci pokroko-
vá žena proti militarismu a branné povinnosti
mužů, může přece, pokud cíle dosaženo není, v
službě vojenské se i uplatniti, jako ošetřovatelka
raněných a nemocných. To by bylo jedno odvětví
její branné povinnosti. Že by měla branná povin-
nost žen trvati 5 roků, pro to není důvodů. Kdyby
jen jediný rok každá „odvedená“ žena věnovala
se práci lidskosti, vyvážilo by to celou řadu let.
kterou v nákladných kasárnách bezúčelně prožije
tolik mužů, aniž by mělo příležitost pro dobro
vlasti prstem hnouti, ba, kdež se tolik jich mravně
zkazí a dobro lidstva tudíž ještě ohrožuje. Ovšem
musila by se osnova školská tak upravšti, aby
dívkám již ve škole a v dodatečných kursech do-
stalo se přípravy. Představme si, že by pak v kaž-
dé obci byl možný sirotčinec, chudobinec, opat-
rovna, vše s tendencí protialkoholistickou, jak by
lu ubývalo bždy a zla a jak by se pak na místě
žalářů a káznic mohly stavěti školy a ústavy hu-
manní.
Jindřichův
Wurmová
Jacobs
12
article
Redakce „Ženské Revue“ pak vyslovila sta-
novisko českého ženského hnutí. „Obligátní so-
ciální výchova žen, jež zahrnovala by i jisté pře-
depsané povinnosti k lidské společnosti, je v pro-
gramu každého pokrokového ženského hnuti. Tato
obligátní sociální činnost s jistou vychovatelskou
tendencí, připojila by se k návštěvě školní, byla
by její pokračovatelkou a měla by za úkol připra-
vovati děvče k vychovatelskému úkolu mateřské-
mu, jenž je kdysi očekává, zjednat mu dovednosti
v ošetřování nemocných ve vlastní rodině a záro-
veň vychovati je pro sociální činnost veřejnou
Tak asi pojímá pokrokové ženské hnutí zavedení
obligátní sociální výchovu dívčí ..
Tedy přijatelno jest vyučení a vychova orga-
nisovaná a vyhovující všem novodobým požadav.
kům a poměrům a ne násilná, nucená povinnostv
době nejkrásnějšího rozkvětu dívčího věku.
Olga Stránská.
Ted
Stránská
13
article
Literatura.
Literatura.
(Z nové belletrie.) Jednou z výjimečných knih.
na něž zapomíná oficiální kritika prostě z toho dů-
vodu, že jejich tlumočení před širším forem čte-
nářstva marně by se pokoušelo raziti cestu stře-
dem davu k osamocenému, stranou stojícímu auto-
rovi, je kniha noveli p. Miloše Martena: Drav-
ci. Autor obrací se toliko jako k nahodilým
návštěvníkům zapadlého koutu v starém parku,v
němž jeho dílo vynoří se před očima udiveného
poutníka v rámci hustě zarůstajíci zeleně, podobno
starobylému baroknímu pomníku. Staneme-li před
ním v zamyšlení, vydýchne nám vstříe utajené
kouzlo jeho zvlněných linií, zasvítí nám jeho sty-
lová hojnost, projadřující tolik vžité a nastřádané
kultury, že maně zadržujeme vlastní dech, aby-
chom s dostatečnou jasností a čistotou vnímánív
sebe pojali celý jeho uzrálý a omamujícími šťáva-
mi zjitřený dar. Neshledáme se tu s onou přísnosti
mistrovsky vyzkoušené formy, jejíž moderní re-
naissance nepřinesla nám jiného než vzdělavatel-
ného účinku, zasáhnuvšího spíše negativně změt
našeho ližerárního dění, ačkoli s jiného hlediska
ukáže se nám novella, kterou vypěstovala přítomná
kniha, svrchovaně vzácným útvarem, v němž uplat-
ňuje se drobný postřeh jako v stříbře vytepaná
ozdůbka na ladném a pozorně vykonturovaném
tělese ostatního díla a v němž vyrůstá našemu pí-
semnictví v naprosté koncentrací tvůrčích sil po-
jatý nový úkol mužně raženého belletristického
výrazu. Novella páně Martenova je snad cílem ce-
sty ve směru čím dále tím více se oddalujícím od
Marten
Martenův
Dráva
Novella
14
article
úkolu, který se ukládá literatuře, aby totiž nehle-
dala osamocení, nešířila propast mezi sebou a šir-
ším forem čtenářstva, naopak hleděla se s ním co
možno nejvíce sblížiti, stavěti na něm jako na je-
diné pevné půdě, z níž roste pýcha tvořícího
umělce, avšak je cílem pozoruhodné výše a bystro-
sti v obzírání našeho literárního vývoje. Není tře-
ba obhajovati autora proto, že nesnažil se nikdy
sejíti dolů mezi němé obdivovatele se stupňů, ve-
doucích k oltářům velikých obětí krásy. Jeho zjev
nelze zařaditi mezi tlumočníky, kteří prostředkují
cizí neznámou řeč bohů mezi lidmi; vždy byl tlu-
močníkem této řeči toliko sám sobě a hlas jeho sí-
lil a mohutněl v tomto divadle, kde herec byl si sám
divákem a vášnívě soustředěným pozorovatelem
vlastní hry. Celý jeho zjev od samého začátku jeho
vystoupení rostl v oblasti západní kultury, opíraje
se toliko o dva, tři zjevy jako pevně zapuštěné ko-
řeny v půdě naší vlasti. K. H. Máchu, Julia Zeyera
a Otakara Březinu. Věnoval jim, hlavně dvěma po-
sledním, blížícím se k literární přitomnosti, své
nejprocítěnější, žhavě vyvřelé essave (essayemo
O. Březinovi, jediným a nejobšírnějším v literatuře
o tomto básníkovi, vystoupil mladý autor poprv
na veřejnost) a essayism je jedinou formou jeho vý-
razu i když přestupuje s pole kritiky na pole vlast-
ní belletrie. Essavem je i jeho novella, která v nej-
prostším způsobu podání blíží se ještě novellám
Mácha
Zeyer
Březina
O Březina
15
article
Stendhalovým, celkem však dochází k vlastnímu
naplněnému a zjitřeně intensivnímu postřehu, jenž
dohání abstrakci děje v diskussi o jeho podstatěa
v nekonečné analyse celého řetězce vzájemně se
podmiňujících podnětů na nejvyšší stupeň. Již
zevní ústroj, jejž přijaly tyto tři novelly, ukazuje na
způsob, jímž experimentuje s danou látkou
essavista. Dnes, kdy v literatuře abstrakce dějo-
vého živlu, jejž vnesla doba moderní i do nejustr-
nulejších končin slovesného výrazu, strhla hráze
mezi jednotlivými slovesnými druhy, takže možno
na př. stylisovati ve formě povídek kapitoly lite-
rární historie právě tak, jako možno učeně s hlubo-
kou kulturní vyspělostí vystupovati na poli no-
velly a románu — může nám autor „Dravců“ býti
typem takového essayismu v novelle. Vypravování
v prvnť osobě, které dává nejlepší příležitost k úva-
hám a rozborům duševních stavů hlavní osoby-
vypravěče, zažloutlými okraji charakteristická sta-
rodávná forma citového stoleti, forma dopisů, a ko-
nečně dialog, stojící v nejpříkřejší protivě vůči
všem požadavkům epiky, tyto tři druhy formy jsou
jevištěm napiaté látkové experimentace essavisto-
vy. Ve skutečnosti je tato trojí forma čistě zorním
ústrojem autorovy vnitřní souhry stylového řešení.
Stendhalův
16
article
Ať přímé vypravování či dopis nebo dokonce ma-
lebně scenovaný dialog, vždy je to týž vnitřní pro-
nikavý pohled essayistův do určité dějové pro-
hlubně, pohled vždy stejně rozšířený a na konei
svého úkolu vždy stejně zanícený poznáním, které
dochází absolutní jistoty a absolutního klidu. Čte-
náře, nezvyklého na takovou soustředěnou četbu,
která v nejednom okamžiku promění se v napiatou
hru bohaté, energií překypující inteligence, vždy
aspoň strhne zrající poslední okamžik tohoto po-
hledu, jenž v každém z těchto tří případů dovede
udeřiti na strunu věčnosti a nadzvihnouti cíp tajem-
ství. Poslyšme jen zakončení „Raněné Amazonky“
„Přistupuji k oknu a ssaji dlouze tekuté stříbre
vzduchu. Mé čelo je jediné, co žhne v čirém chla-
du, proměňujícím prostor v démant. Mé nitro je-
diné se třese divokým neklidem v kosmickém tichu
této chvíle. — Čímje člověk, že v kamenn
nehybnosti života, sevřeného fatem.
ještě nalézá chiméru štěstí a má odva-
hu, vysilati za ní šíp touhy, jejíž mar-
nost zná?“ V takový nejvyšší a nejobjektiv-
nější dotek je abstrahován děj, který nám vypravu-
je účastník, bratr šílené sochařky, šílené od oka-
mžiku katastrofy, kdy její učitel, drsně využívajíc
její lásky k umění, je zabit pádem jejího nejlepšího
díla, které chtěl zničiti. A „Fons amoris“ (jaké po-
divuhodné suggestivní tituly zasil autor ke svým
novellámi) přes zdánlivě porušenou kontinuitu vy-
pravování vhodně volenou formou dopisů, z nich?
každý je zvláštním stupněm celkového děje, odě-
ným v čaroskvoucí háv nálady, dostupuje v posled-
ním dopise podobné náhorní roviny, a níž zrazená
láska tentokráte plně súčastněného hrdiny-vyprá-
věče jeví se pouhým nástrojem k obsáhnutí života.
k chutnání jeho skutečnosti. Praha, která poskytla
Fons
Amazonka
Praha
Čímj člověk
17
article
svůj nádherný starobylý rámec této novelle, je ne-
poslední náladovou kořistí tohoto čísla, které try-
ská láskou ve smyslu svého titulu, nejen v ději, ale
i v jeho stafáži, láska autorova k Praze je jakoby
pokračováním onoho vniterného pramene, jenž vy-
tryskl posléze v absolutní poznání své neúkojnosti
Třetí novella „Dravci“ s podtitulem „rozhovor
jedné noci“, odlišuje se od obou čísel předešlých.
poněkud rozlitým dojmem reflexivního, nad život
povznášejícího prvku, což způsobila forma dialogu.
Praha
18
article
Avšak rozmyslíme-li si svůj dojem, pozorujeme, že
i tu se před námi odehrává zmocněný odraz mi-
nulosti, na níž celá scena buduje, že obrazný titul
„Dravci“ přiléhavě charakterisuje tyto dvě zápa-
sící duše, střídavě se na sebe vrhající, zatínající
do sebe navzájem drápy a střídavě opět před se-
bou prchající a že konečně i tu je výsledný vystup-
ňovaný okamžik, v němž se celá osudová hloubka
děje sbírá a tříbí se v absolutní dotek. Hra rapírů
tohoto dialogu, přihrocených výjimečnou intelli-
gencí autorovou, je nejvíce unážejícím divadlem
této knihy. V něm osvědčil se všestranně vyzbro-
jený autor, bojující s přemáhající ho hořkostí ži-
vota nenaplněného, v okamžiku, kdy se podával.
bojující a vítězící. Pak dojem resignace, víry a ví-
tězné síly střídá se v této knize, naplněné osudo-
vostí, která určuje aspoň zevnitř svíravý tlak
novellistické formy. Píší se básně v próse, píší se
v próse i takové uzákoněné formy jako sonetty.
proč by pevná forma novellistická nedala se na-
plniti v podobném smyslu. Domnívám se totiž, že
novelly páně Martenovy, porušujíce zcela otevře-
ně uzákoněný zevní dějový ústroj. tím, že volily
přímo formy protichůdné, jako je forma dopisu
nebo na druhé straně forma dialogu, měly v úmy-
slu vyjádřiti vnitřně svou novellistickou pod-
statu a přispěly tím měrou mnohem důležitější
k vylasnění tohoto formálního problému, než ne-
dávný přeliv vlny novoklassicismu do našeho lite-
rárního života. Neboť, není-liž ono obnažené ab-
solutní jádro, v němž vyhrocuje každá z těchto tří
novell, rovnomocninou osudového okamžiku, který
sbírá do rukou celý život hrdinův dle formulk
Martenův
20
article
Bibliografie.
Bibliografie.
Die Washingtoner Verträge vom
Juni 1911. RGBI. Nr. 64 ex 1913. (Manz'sche Se-
parat Ausgabe čsterr. Gesetze Nr. 79.) Wien. Manzl-
k. u k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung.
Preis, brosch. 1 K, kart. 1.30 K.
Alex Dumas: Bratrstvo mstitelů. (Ro-
mán z doby prvního konsula republiky francouzské
generála Bonaparta. Díl I. a II.) V Praze, Frant.
Švejda. Cena 2 K-
Das allgemeine Handelsgesetz-
buch sam4 Nachtragsgesetzen. Die
Wechselordnung und das Scheckgesetz. (Oester-
reichische Gesetzeskunde. Band III.) Wien 1913.
Verlag Patriotischen Volkabuchhandlung Gesell-
schaft m. b. HI.
Williama Shakespeara: Král Jindřich VI.
přeložil J. V. Sládek a A. Klášterecký. Díl II. Hi-
storická hra v pěti jednáních. (Dramatická díl
Williama Shakespeara XXXIII.) Praha-II., J. Otto.
Cena K 2.40.
Manz
Gesetz Nr
Preis
K Dumas
Bonaparte
František
Švejda
Shakespeare
Sládek
Otta
Praha
Wien
HofVerlagsund UniversitätBuchhandlung
Verlag Patriotischen Volkabuchhandlung Gesellschaft
Král Jindřich VI
21
title
Sportovní věstník.
23
article
** Klub athletů „Strašnice“ a če-
ský athletický klub „Král. Vinohra-
dy“ konají dnes meziklubové závody v zápase ře-
cko-římském o přebornictví Strašnic ve třech vá-
hách: do 60, 70 a přes 70 kg. těl. váhy. Členy „Č. A
K. Král. Vinohrady uspořádán tam též bude box-
match. Závody konati se budou v restauraci „Ro-
háku“ ve Strašnicích. Začátek o 3. hod. odpol. Sra
borců a členů vinohradských jest o půl druhé od
u tělocvičny Č. A. K. Král. Vinohrady. Slezská ul
č. 42 n., pod Pištěkovým divadlem. Vstupné- 30 h
Král
K Král
Č A
Strašnice
Vinohr
Vinohrady
slezský
Pištěkův divadlo
kg
26
article
Nedostižné výkonnosti
Nedostižné výkonnosti
Sklady: V PRAZE, Josefské náměstí číslo o.
V BRNE, ulice Richarda Wagnera číslo 6.
* Eberle—Frištenský. Z Plzně, 2. srp-
na. (Zvl. tel. „N. L.) Na neděli dopoledne sta-
novený zápas Eberle—Frištenský bylo nutno od-
ložiti na pondělí 4. t. m. o 8. hod. večerní, poně-
vadž Frištenský má na ruce dva nežity, z nichi
jeden krvácí. Eberle složil 500 K. které připadnou
Frištenskému, jestliže ho Eberle během hodiny ne-
položí na obě lopatky.
ukarství
Wagner
Eberl
Frištenská
Praha
josefský náměstí
Plzeň
28
article
Ladislav
Svestka
dopor. dalekostřelně, na lét
trvanlivé lankasterky, llo-
bertky, revolvery, BROWNINGY. Úvěruhod. osob. mírné
plat. podm. aneb měs. splát. Velký cenník 80 h v pošt. znám
Český Athletie Club v Roudnic
n. L. vypisuje závod o mistrovství král. Českého na
jednoveslovkách. Závod koná se 21. září 1913 o 4
hodině odpol. na Labi mezi Dobříní a Roudnicí.
Vklad 20 K. Putovní cena věnovaná Svazem če-
ských veslařských klubů. Vítěz obdrží mistrovský
odznak a titul: Mistr veslař království Českého.
Vítězící klub obdrží při vrácení ceny čestný di-
plom. Vítěz v roce 1912 Jaroslav Šourek (V. K.
Slavia. Dráha 2000 m po proudu. Pevný start. Boj-
ky čítají se od levého břehu. Závodí se dle řádu
Svazu českých veslařských klubů. Konec přihlášek
6. září 1913 v 9 hodin večer. Jmenování do soboty
13. září 1913 do 9 hodin večer. V týž den o 7. hod.
večer losování bojek v loděnici Českého Athletie
Clubu. Přihlášek bez vkladů nebude povšimnuto.
Přihlášky, jmenování a dotazy buďtež řízeny na
předsedu č. A. C. p. Mg. Ph. Ferdinanda Zinke.
lékárníka v Roudnici n. L. Případné projíždky ko-
nají se 21. září 1913 o 10. hodině dopol. na uvedené
závodní dráze. V Roudnici n. L., dne 26. července
1913. Český Athletic Club v Roudnici n. L. Jose
Benda, kapitán. Mg. Ph. Ferdinand Zinke.
předseda. Václav Štros, jednatel
Svestka
Browning
Šourek
V K
A C
Zinke
L Jose Benda
Štros
Roudnice
Labe
Dobříň
Český Athletie klub
svaz český veslařský klub
Český Athletic klub
29
article
Sklad triedrů,
loveckých, turistických, námo
nických dalekohledů a kukátek
orig. ZEISS, GOERZ dopor. fa.
Ladislav Švestka, Praha
Václavské nám. 53. Úvěruhod. o-
sobám mír. plateb. podmín. aneb
měsíč. splátky. žádejte cenníky.
Zeiss
Švestka
Praha
Václavský já
30
article
* Mezinárodní federace athleti-
cká. Athletika neměla posud mezinárodního sdru-
žení, poněvadž Anglie téměř po 8 let se vzpírala
návrhům v tomto smyslu, vycházejícím z Francie.
Nyní konečně má býti ustavena mezinárodní fe-
derace athletická dne 20. srpna v Berlíně, jak u-
sneseno loni ve Štokholmu. Prvním úkolem této
federace bude: 1. definovati amatéra, 2. stanoviti
program Olympijských her, pokud jde o athletiku
3. sestaviti přesný seznam rekordů.
Z cyklistického ruchu.
* Klub cyklistů „Vpřed“ v Praz
pořádá v neděli dne 17. srpna 1913 IV. národní
jubilejní distanční závod o cenu král. hlav. města
Prahy na trati Praha—Poděbrady—Kolin—Český
Brod—Praha na 110 km., kde bude bojováno o pře-
bornictví král. hlav. města Prahy roku 1913. Propo-
sice. 1. Závod je přístupný všem jezdcům národno-
sti české. 2. Start je o 6. hod. ranní na Harfě u 1.2
km., hromadný za každého počasí a cíl v Žižkově.
Athletik
Anglie
Francie
Berlín
Praha
Poděbrady
Kolin
Český Brod
Žižkov
mezinárodní federace athleť
km
31
article
Ohrada u 3. km. 3. Ceny: Vítěz obdrží granátovou
jehlici se znakem král. hlav. města Prahy a přebor-
nickou šerpu a titul přebornik král. hlav, města
Prahy pro rok 1913. 2., 3.. 4., 5., 6., 7., 8., 9. a 10. po
čestné ceně. 4. Každý závodník musí se nejméně
14 hodiny před startem ohlásiti starterovi v dresu.
v němž hodlá závoditi. 5. Oblek závodníka může
býti klubový aneb závodní, výborem Č. Ú. J. V.
schválený. 6. Číslo jezdce musí býti přišito na zá-
dech a na levém koleně. 7. Závod koná se bez vo-
dičů a jede se dle závodního řádu Č. Ú. J. V.a
všichni jezdci zavazuji se jeti přesně vymezenou
tratí. Každému odbočení, byť i neúmyslnému, sle-
duje se vyloučení ze závodu. 8. Každý jezdec je
povinen odevzdati své zvláštní kontrolní číslo na
stanici: 1. u Poděbrad na 45.8 km., kde v pravo
odbočuje na Kolin; 2. v Českém Brodě na náměstí.
9. Vklad činí za každého jednotlivého závodníka
4 K. Přihlášky zasílány buďtež na adresu náčelní-
ka Františka Sojku, Praha II., Štěpánská ul. č. 543
a lhůta jich končí ve středu dne 13. srpna 1913 v7
hod. večer. 10. Uzávěska u cíle po vítězi, uplynuté
vyčkávací lhůty, rovnající se 10% docíleného času,
obdrží časový odznak. 11. Případné protesty nutno
ohlásiti ihned u cíle a složiti zároveň poplatek 6 K
Nebude-li protest uznán, propadne složený popla-
tek ve prospěch pokladny klubu. Za klub cyklistů
„Vpřed“ v Praze: F. Vacek, předseda, M. Jířikov-
ský, jednatel, Fr. Sojka, náčelník.
Sojka
F Vacek
M Jířikov
Praha
Č . Ú
Poděbrady
Český Brod
náměstí
štěpánský ulice
Francie
Praha II
km
32
article
Fotoaparát
Fotoaparát
originály
ZEISS, GOERZ, lotografické po
třeby doporučuje firma
Ladislav Švestka,
Praha, Václavské náměstí č. 53
Úvěruhod. osob. mír, plateb. pod-
mín. aneb měs. splátky. Žád. cen
Zeiss
Švestka
Praha
Václavský náměstí
33
article
Vodní sporty.
* I. mezinárodní závody S. K. Po
dolí dnes o 3. hod. odpol. na Vltavě nad podol-
skými lázněmi. Dle došlých přihlášek uvidíme
startu všecky naše nejlepší české plavce a sokoly.
kteří závoditi budou spolu s mistry P. Thormannem
a W. Baethem o primát nejlepších plavců našich
vod. Jména Prüll. inž. Činčera, Klíma, Hulík, Dro-
zen, sl. Hilda a Waiba Langhamerovy (A. C. Pra-
ha). Vodník, Poslední, Ritter. Špička, Rauch, Ginl
br. Kühnelové (A. C. Sparta). Berka, Oliva (Soko
Podolí), Trpišovský, Beneš, sl. Kliková (Sokol Zlí-
chov) a br. Rybové, Koutník, Boranda, Kohout
Lněnička, Vaňous, sl. Rybová a Koutníková (S. K
Podoli), již samy sebou zaručují výborný sport
úporný boj.
P Thormann
W Baeth
Prüll
Ing
Činčera
Klím
Hulík
Dro
Hild
Waiba Langhamerův
A C
Ritter
Rauch
Ginl
br
Kühnel
Berek
Oliva
Trpišovský
Beneš
Kliková
Ryba
Koutník
Boranda
Kohout
Lněnička
Vaňous
Rybová
Koutníková
Podoli
Vltava
Sparta
Soko Podolí
Sokol Zlý
34
article
Při malé režil
Při malé režil
velké služby
36
title
Walterova motor. tříkolka
Walterův
37
title
Cenníky zdarma a franko.
38
article
J. Valter spol., Smíchov, Jinonice.
J. Valter spol., Smíchov, Jinonice.
Na vodní team A. C. Prahy, jenž hájšti bude
primát plavecký svého klubu, podniknut bude dne
rozhodný útok a to hned od dvou soupeřů — A. C
Sparty. S. K. Podolí. Avšak i borci sokolští jsou
pilně připraveni! Vydrží vodní team A. C. Prahy
tento útok? Uhájí svůj dlouholetý primát v českém
plavectví? Doufejmeži
J Valter
A C
Podolí
Smíchov
Jinonice
Praha
Sparta
39
article
ENGELMLLER
VÁCLAVSKÉ NÁM. Č. 18
ejvělší silnd všeth druhů nánit.
ENGELMLLER
VÁCLAVSKÉ NÁM. Č. 18
ejvělší silnd všeth druhů nánit.
Přátelský večírek taneční, spojený s rozdíle-
ním cen a výstavkou veškerých cen, dobytých zá-
vedníky S. K. Podolí za dobu trvání téhož, jehož
i členstvo čestného výboru závodního s p. pro-
tektorem závodů starostou obce Podolí p. Nešva-
rou se zúčastní, koná se dnes o 8. hod. večer v re-
stauraci „U Klímů“ v Podolí-Dvorcích. Hudba p.
Pospíšila. Všichni návštěvnící závodů vítánil
Podolí
Klím
Pospíšil
Václavský já
Č . 18
Podolí
obec Podolí
42
article
Automobil
Automobil
dodává
43
title
Královéhradecké továrna antomohl
44
article
Alois Nejedlý v Kuklenách.
Alois Nejedlý v Kuklenách.
Automobilism.
* Grand prix de France. Čilý Automo-
bile Club de la Sarthe v Mansu dosáhne dle po-
savadního zájmu velkého úspěchu velkými závody
jež vypsal na 4. a 5. srpna: Dne 4. srpna Coupe
international motocyklett a motocyklů, dne 5. srp-
na Grand prix de France. Coupe de la Sarthe
Grand prix, vypsaný sarthským klubem, nemá žád-
ného obmezení benzinu, je to závod volné formule
a rozdíl vůči Grand prix, jejž uspořádal Automo-
bile Club de France v Amiensu, záleží také v tom
že k tomuto závodu přijímají se jen přihlášky to-
váren. Tak bylo možno přihlásiti také tři vozy
Nejedlá
Sarth
Franc
Grand
Kukleny
Mans
Amiens
Grand
Grand prix jít Franca
coupe jít le Sarthe Grand prix
46
article
Automobilní oddělení První Českomo-
ravské továrny na stroje v Praze VIII.
Automobilní oddělení První Českomo-
ravské továrny na stroje v Praze VIII.
Mercedes, jež dle řádu pro Grand prix v Amiensu
nemohly býti přihlášeny. Jsou to skutečné závod-
ní vozy, jež budou jistě nebezpečnými soupeři.
Mezi konkurenty objevuje se též rekordní vůz
Benzův o 200 k. s., s nimž Burman na dráze ve
Floridě dosáhl průměrné rychlosti 228 km za ho-
dinu, a také na méně příznivých silnicích u Petro-
hradu a Vercelli dosáhl Hoerner průměrných časů,
posud nejlepších v Evropě. Při tom šlo ovšem
vždycky jen o spriní na 1000 až 2000 metrů,
mezi tím a jízdou na 540 kilometrů je velký roz-
díl, přes to však bude start tohoto Oižasně rych-
lého vozu pro meetingy v Mansu sensací. Krátce
před uzavřením přihlášek byl přihlášen také zá-
vodní vůz Brasierův, s nímž Thery v letech 190
Benzův
Praha
Amiens
Florida
Petrahrad
Vercelli
Evropa
Mans
Thera
první Českomo
Grand prix
km
Brasierův
47
article
a 1905 vyhrál závod Gordona Bennetta. Od té do-
by ujel mnoho tisíc kilometrů a nyni byl znovu-
zřízen. Start jeho bude ovšem spíše kuriositou pro
posouzení, jak se vůz starší konstrukce může držet
proti nejmodernějším vozům. Thery dosáhl s ním
r. 1905 v Auvergne jen průměrné rychlosti 78 km
za hodinu, takže nemá mnoho chancí proti vozům
které v Dieppe a v Amiensu ujely za hodinu 116
km. Úplný seznam přihlášek je tento: Grand
prix de France: 1. Peugeot I (Boillot).2.
Peugeot II (Goux). 3. Mercedes I (Pilettel. 4. Mer-
cedes II (Lautenschlager). 5. Mercedes III. (Salzer).
6. Delage I (Bablot). 7. Delage II (Guyot). 8. Dela-
ge III (Duray). 9. Opel [Joerns). 10. Th. Schneider
I [Champoisenu). 11. Th Schneider II (Croguet).
12. Th. Schneider III (Gabriel).13. Th. Schneider Iý
(X . . .. 14. Excelsior I (Christiaens). 15. Excel-
sior II (X . . J. 16. Benz (de Moraes). 17. Brasier
(X . . .J. 18. Vinot-Deguingand (Molon), 19. Vinot-
Deguingand (Molon). 20. Črespelle (Crespelle). 21.
. . (Porporato). — Coupe de la Sarthes
Vinot-Deguingand (Molon). 2. Vinot-Deguingand
II (Molon). 3. Crespelle (Crespelle). 4. X . . . (Por-
porato).
Gordon Bennett
Salzer
Schneider Iý
Moraes
Crespelle
Thera
Auvergne
Dieppe
Amiens
Joern
VinotDeguingand
Molon
VinotDeguingand II
km
Grand prix jít Franca
peugeot I
Bellot
peugeot II
Goux
mercedes I
Pilettel
mercedes III
Delag I
Delag II
ge III
Schneider I [ Champoisen
Th Schneider II
Schneider III
Excelsior I
Benz
Črespelle
coupe jít le Sarthes VinotDeguingand
48
title
Cín. král. 2 priv.
49
article
BANKA PRO ZEMĚ RAKOUSK
BANKA PRO ZEMĚ RAKOUSK
filiálka v Praze, Jonefské nám. č. 6.
expositury: v Karliné, Královská tř. 37.
na Smichově: Klnského třída čislo lz
Veškeré bankovní transakce,
rozkazy pro bursy celého světa,
eskont a inkasso směnek.
Praha
Jonefský já
RAKOUSK
51
article
* Mezinárodní federace šermíř-
ská. Na sjezdu, konaném v Gentu, bylo právě
usneseno založiti mezinárodní šermířskou federa-
ci, jež bude míti za úkol pořádati velká meziná-
rodní utkání jako při Olympijských hrách. Fran-
couzská národní federace šermířská jmenovala do
prozatímního komitétu pět delegátů, jsou to mar-
kýz de Chasseloup-Laubat, Bruneau de Laborie,
Bernard Gravier, René Lacroix a G. Trombet.
Fran
Chasseloup
Gravier
Lacroix
Gent
Bruneau jít Laborie
národní federace
55
article
Praha VII., VInařská ul. 403,
Praha VII., VInařská ul. 403,
doporučuje
Praha
vinařský ulice
57
article
Vzduchoplavba.
Vzduchoplavba.
* Z Vídně, 2. srpna. (K. k.) Inž. Schöll er
pokusil se dnes ráno o další let, ale musil brzy
opětně přistáti následkem prudkého větru. Hodl
dnes vzlétnoutí ještě jednou, bude-li povětří klid-
nější.
* O Michelinovu cenu. Francouzský
aviatik Cavellier stal se vážným čekatelem ceny
Michelinovy, jež koncem r. 1913 připadne tomu.
kdo uletí nejdelší dráhu více než 2000 km v li-
bovolném počtu dni mezi východem a západem
slunce, předpokládaje, že každého dne dosáhne
průměrné rychlosti nejméně 50 km za hodinu. Ca-
vellier ve třech dnech od 29. do 31. července pře-
letěl 23krát okruh 112 km 640 m na dráze Etam-
pes-Gidy a zpět, uraziv celkem 2590 km 720 m
čímž nabyl již naděje na pohár Michelinův a 40.000
franků a ostatně pokračuje v pokusu. Výkony u-
vedených tří dnů jsou tyto: 29. července 8 okruhů
901 km 120 m, 30. července 8 okruhů 901 km
120 m, 31. července 7 okruhů 788 km 480 m, cel-
kem 2590 km 720 m.
Hodl
Michelinův
Cavellier
Gid
Vídeň
východ
západ
Ca
km
58
article
* Totalisátor na Ietišti. V Gothě
objevil se poprve totalisátor na letišti a věc bu-
dí v tisku živý zájem. Také pořadatelé aviatických
meetingů v Johannistale chtějí míti na letišti to-
talisátora, neboť se od toho očekává zvýšená
návštěva a tudíž větší příjmy i značný zisk na
srážkách z výher, čímž se má čeliti finančním ob-
tížím. Přenesení této instituce z koňských dostihů
do jiných oborů sportu není sice již novinkou, ne-
boť v Hamburku na přiklad býval totalisátor pra-
videlně i při mezinárodní veslařské regatě, pokud
měla stálý cíl u uhlenhorstského přívozu, ale při
aviatice má věc také stinné stránky. Poukazuje se
zejména, že by se tím otevřela cesta korrupei
zvláště vzhledem k tomu, že piloti-amatéři byli
skoro všude vytlačeni piloty z povolání, sloužícími
továrnám, a že pilota ve výši vůbec nelze kontro-
lovati, ani tak, jak mohou stewarti na turfu kon-
trolovati jockeye.
Hamburk
59
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 3. srpna. Den od začátku roku 215.
do konce roku 151. Východ slunce o 4. hod. 34 m.
ráno, západ slunce o 7. hod. 41 min. večer. —
Východ měsíce o 5. hod. 19 min. v noci, západ
měsíce o 8. hod. 28 min. večer.
Katolíků svátky: Štěpána nal.
Evangelíků: Lydie.
Pravoslavných (21. července): Simeona a Joba
Židů: Předvečer n. m
Štěpán
Lydia
Simeon
Job
Žid
60
article
Hetenrologická pozorování na rozhledně na Petřin
Hetenrologická pozorování na rozhledně na Petřin
325 metrů nad mořem.
Dne 1.—2. srpna.
9 h. več. 7 h. r. 2 h. odp.
Tlakoměr , 733.0 733.7 733.1
Teploměr C.+ 17.4 + 15.6 +. 18.4
Vlhko . . 68 75
Petřiny
vlhko
61
article
Obloha . . Psná jasná mrakem
Obloha . . Psná jasná mrakem
SZ SZ Sz
62
title
Síla větru. čerstvý ostrý ostrý
64
article
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 22.2
Teplota nejvyšší na slunci .
Teplota nejnižší ve stínu . . + 9.8
Teplota nejnižší při zemi . . —
Slunce svítilo 31/2 hod.
Prům. rychlost vstru za hod. 31.5 km.
Srážky v 0.0 mm.
km
mm
65
title
VŠEOBECN
INSERTNÍ KANCELÁ
V PRAZE,
V NOVÉM BAZARu
JEN V PŘÍZEnÍ.
Praha