2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. srpna 1913. Číslo 21t.
4
article
přítomností vyrovnává se potud, že s tvrzením.
jakoby obrat věcí v Čechách byl úspěchem
německé taktiky, lze souhlasiti toliko podmí-
nečně, a sice pokud jedná se o odstraněni
„libovlády české většiny v zemském výboru
protí Němcům směřující“. Jestliže prý však po-
měry tím zahájené skutečně budou úspěchem
Němcům v Čechách, může prý poučení přinést
toliko budoucnost. „Úmysly německé
politiky v Čechách nesměřovaly
k tomu, aby odstraněna byla zem-
ská autonomie a aby přivoděna byla
diktatura knížete Thuna, postrádající veškeré
zákonité kontroly, aneb správa země správ-
ním kolegiem s převážnou většinou českých
státních úřadníků,“ dí V. Stahl, a vypočítává.
co vlastně Němci chtěli, odstraniti „nesnesi-
telný tlak českého hospodářství“ a hlavně
„národnostní útisk Němců“ (ll).
Chtěli prý přiměti svým jednáním na zemském
sněmu českou většinu k ochotě vůčí něme-
ckým požadavkům, a zaručiti tak smírným
soužitím obou národů země její kulturní a
hospodářský vývoj. A předeslav toto, napsal
V. Stahl s klidem veliké slovo: Že se to ne-
podařilo, že Češi nechtěli se rozhodnouti ku
provozování této politiky čistého rozumu, tím
autonomii zachrániti, ano posíliti, to není
žádným úspěchem Němců, nýbrž
neúspěchem Čechů. Proto není dosa-
zení zemské správní komise žádným úspě-
chem německé taktiky, nýbrž následkem če-
ské politiky.“
Poněvadž se posl. Stahl dovolává čistého
rozumu, nutno jej volati k důsledkům jeho.
Němec
Thun
V Stahl
Čech
Čecho
Stahl
Čechy
5
article
Podle nich měla by logika jeho pravdu, kdy-
by Němci byli skutečně chtěli tomu, co Stahl
tvrdí. Němci přece upírali a upírají Čechům
podstatu smírného soužití obou národů v ze-
mi, to jest plné národní právo rovnosti v celé
jednotné zemi a odmítajíce jeho uskutečnění
a provedení už z první etapy vyrovnací, vy-
lučovali sám základní pojem smíru a kompro-
misu, z něhož obě smírčí strany vyjíti musí
rovny a kompensovány. Vývoj zemské auto-
nomie, jejž Němci měli na mysli, přinášel je-
dině jim z první etapy vyrovnací jednostranný
prospěch a obětovati mu rovné právo národa
a jazyka českého, znamenalo pro vždy pro-
hráti toto právo ne-li českého prvorozenství,
tedy aspoň českého sourozenství s Němciv
Čechách. Tím méně mohli Češi opustiti své
stanovisko, že němečtí zástupci, ač jim byl
dokumentárně a svědectvím z vlastních jich
řad dokázán souhlas k junktimu jazykové úpra-
vy ve veřejných úřadech obou kategorií s re-
formou zemského zřízení, přece jej dodatečně
upřeli, kterážto věrolomnost nic dobrého pro
další osud jazykových a menšinových kusů
vyrovnání nevěštila. Vejíti na tuto politiku
čistého rozumu německého, bylo by čirým
českým nerozumem.
Němec
Stahl
Čecho
Čech
Němciv Čechy
6
article
Chce-li posl. Stahl rozuměti současnému
obratu v českých věcech, budiž mu vysvětlen
v ten smysl, že jest provedením these české
politiky, jejíž mluvčí při každé příležitosti
Němcům ujišťovali, že českému národu nelze
sněmovním násilím obstrukce nic vydříti. Po-
něvadž Němci pět let nevěřili, musil se facit
dostaviti plným provedením důkazu. Tím
hůře pro Němce a jich taktiku, jestliže je opak
pravdou, jestlíže totiž věděli, že jich taktika
nemůže vésti k jiným koncům, a přece ji až
k těmto koncům provedli. Potom jejich jed-
nání jest tím, čím označeno bylo již několí-
kráte, zločinem na společné vlasti. Jinak ne-
povídá posl. Stahl svým článkem o budou-
cnosti nic, neboť svou hlavní otázku rozdro-
buje na řadu dotazů, na něž neví jiné odpo-
vědi, než že Němcům doporučuje: krajn
opatrnost a nejostřejší kontrolu!
Němec
7
article
Anenský patent.
8
article
Pod tímto záhlavím uveřejňuje „Přehled“ vel-
mi zajímavý článek o ústavní oprávněnosti zemské
správní komise. Úvaha listu vypadla v tom směru
naprosto negativně, nemůže býti o tom pochyb-
nosti, že patent z 26. července znamená průlom
do platného právního řádu, zjevné porušení zem-
ského zřízení království Českého, za které dle
§ 2. o ministerské zodpovědnosti mohou členové
ministerské rady, kteří patent spolupodepsali, býti
říšskou radou pohnáni k zodpovědnosti. Podle
autora článku za daných okolností byla by obdoba
9
article
§ 14. v zemské ústavě vítanější, než nedefinované.
nesmírně roztažitelné právo z nouze. Úvaha ze-
vrubně probírá situaci po stránce této nouze
dovozuje, že právo noúze sáhalo jenom k tomu.
že vláda, opírajíc se o toto právo, mohla opatřiti
schválení koruny k vybírání zvýšené přirážky
zemské i vybírání pivní dávky na základě § 22
zemsk. zřízení (k jiným dávkám na zemi rozvrže-
ným) a nic dál. Tento odstavec úvahy končí zá-
věrem:
„Buď jak buď, císařský patent z 26. čer-
vence má také ještě význam praecedenčního pří-
padu. Vláda sama uznává, že „ěla cestou, kter
dosud nebyla nastoupena“. Pro praktikování „prá-
va z nouze“ v budoucnosti je způsob, jak poprvé
byla nastoupena, ne-li předurčující, tož aspoň vel-
mi významný. Na poli neformalisovaného práva je
praecedens takřka právním prame-
nem. Možná, že tato stránka anenské.
ho patentu je ze všech nejtemnější.
10
article
Autor „Dr. L. A.“ vrací se na konci článku
ještě jednou k významu praecedence zemské
správní komise a dí tu pozoruhodně:
„Když se objevil projekt správní komise zem-
ské, složené z dosavadních členů zemského vý-
boru, odmítli a zmařili jsme jej téměř jednomyslně
Příčilo se nám dávati souhlas k převratu, který
od dnešního byl by se již lišil jen kvantitativně.
Ale věc má ještě jinou stránku. Byla již zmínk
o významu praecedenčního případu pro příští pra-
xi práva z nouze. Kdyby změna ústavníh
orgánu byla se stala se souhlasem to-
hoto orgánu, dala se z praecedenění-
ho případu sestrojiti pouze zásada, že
práva z nouze lze ke změně ústavního
orgánu použiti jen s podmínkou sou-
hlasu tohoto orgánu. Praecedens dané
anenským patentem, je mnohem bezohlednější
nebezpečnější. Ale my se tak vzdalujeme od práv-
ního státu, že snad takovéto právnické jemnosti
jež se ostatně nechtějí nikterak dotýkati politi-
ckého stanoviška v otázce komise, ani již nepadaj
na váhu.“
doktor
11
article
Z Moravy.
Morava
13
article
(Nechutná aféra. — Hustopeč.)
Jakýsi muž dostal svolení od zemského vý-
boru, aby po čtrnácte dní na bzenecké rolnické
škole učil a neztratil tak způsobilost učitelskou.
Poněvaďž se za muže toho přimluvil baron Pražák
je z toho veliká aféra, která je pro ostudu nikoliv
tak barona Pražáka, jako celého zemského výboru
jenž povolení to jednomyslně dal. Nelze schvalo-
vati, aby lidé, jichž chování není úplně korektní.
byli v případech podobných k učení připuštěni —
ale má Morava přece více důležitějších věcí, jimž
by mohla věnovati celé úvodníky, nežli aféru, o níž
bylo lépe před veřejností v zájmu věcném po-
mlčetí. Každé její rozšlapání ukazuje jen, že naše
veřejnost musí býti odvrácena od důležitých ve-
řejných otázek a to hlavně národních. Neschvalu-
jeme to, co zemský výbor udělal — ale na zakro-
čení dra. Pluhaře bylo snad dosti. — Na jižní Mo-
ravě je dnes Hustopeč měslem, kde mají němečtí
zběsilci největší kuráž proti českým lidem. Denně
přepadají klidné české občany, denně ničí jich ma-
jetek — a napadení marně se dovolávají ochrany
veřejné a ochrany soulomenovců. Hustopeč, ač je
v českém kraji a tyje a žíje z něho, má troufalost.
která je pozoruhodná a která mohla vzrůsti jen
tím, že úřady zamhuřují k násilnostem obě oči a
naši Slováci klidně snášejí každou urážku a každý
ústrk. Naše delegace poslanecká, náš „moravský
sněm“ ve Vídni, měl by konečně ministru Heinol-
dovi říci docela otevřeně, že si to nedáme dále
libiti a že by mohl zatelefonovati panu místo-
držiteli, aby udělal v Hustopečí pořádek.
Pražák
Pluhař
Slovák
Hustopeče
Morava
Vídeň
14
article
Ze Slezska.
Slezsko
15
article
(O nový volební řád na sněm)
V těchto dnech dostalo se císařské sankce
usnesení zemského sněmu slezského z letošního
jarního zasedání, kterým prohlášen byl permanent-
ním sněmovní výbor pro opravu volebního řádu.
čímž lze důvodně míti za to, že německá sněmov-
ní většina přece jen odhodlá se ke změně dosa-
vadního volebního řádu, pocházejícího z roku 1875.
Již stručný rozbor nynějšího volebního řádu nálel
žitě objasní, proč slezští Němci tak houževnatě se
brání jakýmkoliv změnám. Nynější volební řád
sdělán jest totiž krajně nespravedlivě v jejich pro-
spěch. Umožňuje Němcům vysílati do zemského
sněmu 26 poslanců, jakkoliv německého obyvatel-
stva v zemi není než 43 proc., kdežto 57proc. vět-
šině obyvatelstva slovanského jest spokojiti se to-
liko s 5, v nejpříznivějším případě se 6 poslanci
Že slovanské obyvatelstvo slezské oproti něme-
ckému citelně jest zkráceno, to patrno i z toho
že volební řád na říšskou radu příznává slezským
Němec
16
article
Slovanům 6 mandátů z 15! A to ještě připadá jede
říšský poslanec ve Slezsku na 86.730 obyvatelů če-
ských, na 58.795 obyvatelú polských a jen na 34.890
obyvatelů německých. Pokud jde o sněmovní vo-
lební řád. jest zkrácení slovanského obyvatelstva
ještě křiklavější. Zde připadá jeden poslanec na
58.000 Čechů, na 78.000 Poláků, kdežto rovněž jeden
připadá již na 11.000 Němcůl
Nynější volební řád není však nespravedlivý
jen v ohledu národnostním, nýbrž jest nesprave-
dlivým i v ohledu sociálním. Především proto, po-
něvadž největší část slezského obyvatelstva, děl-
nictvo, jest volebního práva vůbec zbaveno. Dále
jsou zde značné nesrovnalosti pokud se týče po-
měrů voličstva venkovského a městského, i poku
se týče rozvrstvení jednotlivých volebních okrest
městských i venkovských. Tak na př. městský vo-
lební okres těšínský volí jednoho poslance, ačkoliv
má 21.550 obyvatelů, kdežto v Opavě připadá jeden
poslanec již na 14.000 obyvatelů. V městské vo-
lební skupině Skočov-Strumeň-Jablunkov pak při-
padá jeden poslanec dokonce již na 9000 obyvatelů.
Slovan
Čecho
Polák
Slezsko
Opava
Skočov
Strumeň
Jablunkov
Němcůl
17
article
Větší ještě nesrovnalosti jsou ve skupině venkov-
ských volebních okresů, kdež jsou přímo nestydatě
zkráceny okresy slovanské na úkor německých
Tak v českém volebním okresu Polská Ostrava.
Frýdek, Bohumín připadá 1 poslanec na 130.000
obyvatelů. V polském volebním okresu bílském
na 76.000 obyvatelů. V polském volebním okrese
Frýštát-Těšín-Jablunkov na 75.400 obyvatelů. Na-
proti tomu v německých volebních okresích jest
počet obyvatelstva značně menší a sice ve frýval-
dovském připadá jeden poslanec na 51.000, na
Bruntálsku na 31.000, na Krnovsku dokonce na
21.000 obyvatelů!! Všechny tři německé, venkovské
volební okresy dohromady nemají ani tolik obyva-
telů jako jediný český okres na Těšínsku — okres
Frýdek-Polská Ostrava-Bohumín!! Veliké křivdy
které nynější volební řád na slovanském obyva-
telstvu slezském páše, nedají se omluviti, jak Něme
velmi rádi činí, ani poukazem na větší německou
poplatnost. Neboť ve slovanských okresích odvádí
se ročně postupně na daních 949.000 K, 484.000 K
315.000 K, 369.000 K. Naproti tomu odvádějí ně-
mecké okresy 321.000 K, 220.000 K a 134.000 K
Tedy dohromady všechny tři německé, volební
okresy neodvádějí ani z daleka tolik na daních.
kolik odvádí samotný český okres polsko-ostravský.
Ostrava
Frýdek
Bohumín
Jablunkov
Bruntálsko
Krnovsko
Těšínsko
FrýštátTěšín
18
article
Proti těmto křiklavostem, které nad slunc
jasněji dokumentují potřebu nového volabního řádu,
nemohou Němci arciť uvésti nic podstatného, čím
by mohli ospravedlniti svůj odpor vůči našemu vo-
lání po řádu novém, spravedlivějším. Proto staví se
jako přátelé opravných snah, avšak na první pohled
jest patrno, že důkladně a poctivě volební řád
změniti jim ani nenapadá, pokud nebudou k tomu
donuceni živelnými projevy slovanské majority v
zemi, jejíž usilování o nový volební řád trvá již
hodnou řadu let. Již v roce 1905 byli Němci do-
nuceni jednati o změnách volebního řádu. Tehdy
si však svůj úkol velmi usnadnili. Nechali totiž
starý volební řád úplně v platnosti, jenom k dosa-
vadním kuriím přilepili kurii čtvrtou, jež měla vo-
liti na základě všeobecného tajmýho Hlasovacího
práva 4 poslance. Z těch však měli býti 2 němečtí.
jeden český a jeden polský. Tato „oprava“ ovšem
nebyla předložena panovníkovi k sankci. Další vo-
lební oprava byla sněmem příjata v říjnu roku
1908. Dle ní měl počet poslanců býti zvýšen a sice
z 31 na 55, počet poslanců slovanských z 5, resp.
6 na 16. Také tato oprava nebyla císařem schvá-
lena pro odpor radikálních stran. Stalo se to n
zřejmou naši škodu, neboť přes to přese všechno
že tato volební oprava v ohledu sociálním zna-
menala nejedno zhoršení, byla pro nás potud vý-
hodnou, že podstatně zvyšovala počet slovanských
poslanců relativně i absolutně a sice na takovou
výši, která mohla dobře zmařiti jakékoliv násil-
nictví německé sněmovní majority. Nad to pak.
jak nám, tak Polákům dávala po jednom přísedícím
zemského výboru, kdežto dnes oba tábory do-
hromady mají přísedícího jen jednoho.
Němec
Polák
19
article
Jak dopadnou usnesení nynějšího volebního vý-
boru a jak k usnesením těmto zachová se plenum
sněmu — těžko předvídati. Jest však na místě ne-
oddávati se naprosto žádnému optimismu. Nebot
to jest jisto, že slezští Němci zapřou i svůj libe-
ralismus i tak často vůči nám farisejsky akcento-
vaný smysl pro právo a spravedlnost, jakmile půjde
o to, aby všechno to bylo osvědčeno vůči nájm
Německá veřejnost stanovisko svých zástupeů
schválí, byť by bylo i sebe copatější, ježto není
lepší, než poslanci sami. Jest zřejmo, že Němci
nedají nám nic více, než k čemu budou donuceni
a čeká tudíž slovanské členy výboru pro opravu
volebního řádu práce velmi tuhá, v niž by měli
býti podporováni vším slovanským obyvatelstvem
Slezska.
Němec
20
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
21
article
Ukrajínci sí přejí komisariátu pro Halíč.
Ukrajínci sí přejí komisariátu pro Halíč.
Kdežto všechny polské strany haličské
bez rozdílu spatřují v komisariátu, zavedeném
v Praze, nebezpečné precedens, které se může
vídeňské vládě státi vhodným vzorem při po-
tlačování zemské samosprávy i v jiných ko-
runních zemích, zvláště v Haliči, Ukrajin-
ci nevidí v tom nijakého nebezpečí, naopak
přijali by s potěšením, kdyby vláda co nej-
dříve zastavila zemskou samosprávu také
Haliči, jako učinila v Čechách. Orgán ukrajin-
ské strany, „Dílo“, píše, že české Němce ne-
možno porovnávati s Ukrajinci haličskými
Trpí-li Němci v Čechách komisariátem, tr
proto, že vymáhali pro sebe výsady, na něž
nemají práva. Ukrajinci nečiní nijakých ne-
mírných požadavků a přes to panující polská
strana stojí houževnatě na svém nadpráví, ač
se nedá nijak ospravedlniti poměrem sil obou
národů. Kdyby vláda v Haliči učinila proti-
ústavní opatření a při tom dbala poměrného
Němec
Ukrajinec
Praha
Halič
Ukrajina
Čechy
22
article
zastoupení obou národů v zemské správní ko-
misi, Malorusové by tím jen získali. Jinal
Malorusové na zemskou autonomii v Halič
nemají dosud hrubě nijakého vlivu. Zemská
autonomie spočívá skoro výhradně v polských
rukou a jest vlastně polským absolutismem
nad maloruským národem. Zastavení zemské
autonomie v Haliči bylo by tedy pohromou
jen pro Poláky. To ať prý vezmou na vědom
ony polské strany, jež ukazují Malorusům na
případ pražský a hrozí jim, že by v Halič
mohla stihnouti podobná pohroma, jaká stihla
Němce v Čechách.
Z chorvatské koalice
O výsledku konference bar. Skerlecz
se zástupci chorvatsko-srbské koalice nedány
na veřejnost žádné zprávy. Jen se oznámilo
že v poradách se bude pokračovati. Také oba
koaliční orgány, „Pokret“ a „Srbobran“ jsou
velice málomluvny, když píší o koaliční kon-
ferenci s novým královským komisařem
„Srbobran“ jen praví, že pro politiku dohody
s Uhrami našla by se ve sněmě chorvatském
ihned pevná většina, kdyby se provedly čisté
volby, neboť koalice, která je pro spravedli-
vou dohodu, měla by v novém sněmě většinu
zabezpečenu. Nic tedy nepřekáží, aby sev
Chorvatsku zavedly opět ústavní řády. Jinal
by však bylo, kdyby uherská vláda setrvala
na svém přání, aby v novém sněmě měla roz-
hodující slovo strana „národního pokroku“
kterou r. 1911 založil dr. Tomašič. Chorv.
srbská koalice jako byla dříve, než komisa-
riát zřízen proti všelikému paktování s drem.
Malorus
Polák
Němec
doktor
Tomašič
Halič
Čechy
Uhry
Chorvatsko
23
article
Tomašičem, jest i nyní proti jakékoli společné
práci s tímto politikem a jeho stranou a tín
méně by se mohla podříditi jeho vedení.
Ze záhřebského dopisu v „Budap. Tagbl.“
se dovídáme dále, že chorv.-srbská koalice
by dala přednost společné práci se starým
unionisty z bývalé Khuenovy národní strany
jakými jsou na př. býv. odb. přednostové šu-
manovič a Crnkovič, hr. Erdödy, hr
Worman, vrch, župan Hidegheti a pod
Mínění „Srbobrana“, že uherská vláda už
předem určila Tomašičovu stranu za jádro bu-
doucího chorvatského sněmu, popírá „Obzor“
který z dobrého prý pramene zvěděl, že žádný
takový pokyn novému komisaři nebyl od h
Tiszy dán. Bar. Skerleczovi dán prý z Pešt
bílý list s právem, vyjednávati se všemi stra-
nami v Chorvatsku, stojícími na půdě vyrov
nání z r. 1868. Bar. Skerlecz skutečně vyjed-
nává se zástupci všech stran, čímž až dosu
projevil svou nestrannost. Až zví míněn
všech stran. půjde do Pešti referovat
pak teprve se rozhodne, kterého směru se má
komisař v Chorvatsku přidržeti.
Erdöda
Worman
Hidegheť
Chorvatsko
Pešť
h Tisza
24
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Küstendílské kleště.
Jaša Tomič, redaktor novosadské „Zasta-
vy“, patří k těm několika dopisovatelům, kteř
mají stále přístup na bojiště. Zúčastnil se celého
tažení na Kosovo pole, byl i v Albanií a když ny í
začala bratrovražedná válka, odešel do Skoplje
odtud táhl se srbským vojskem nad Bregalnici. Je-
ho dopisy mají mnohé věcné i formálné přednosti
všímá si dobře duše místního obyvatelstva a tak
v politických i vojenských věcech má bystrý úsu-
dek. Proto jsme citovali již několik jeho dopisů
které velmi výstižně se srbského stanovisk
charakterisují situaci na bojišti. Nynější líčenísi
tuace u Černého Kamene, psané 24. července, budo
snad také vděčně přijato.
Crni Kamen, 11. (24.) července.
Jsou takové situace, které možno nazvati ku
stendilskými kleštěmi. Jedno rameno těch klešt
jest Štip, druhé rameno jsou posice mezí Černým
Kamenem a Golakem a dále Grlava, Kaliman, B
ňa Čuka. Vojska, která se dostanou do těchto kle
ští, jsou ve velkém nebezpečí. Jestlíže jedno i dru
hé rameno těch kleští je zachyceno železnou ru-
kou, potom konce těchto kleští u Küstendilu nema-
jí velké důležitosti. štip padl a padl i Černý Ka
men; nyní se bojuje o ty posice, které jsou za Čer
ným Kamenem. Bulhaři napjali všechny síly, aby
udrželi posice u Černého Kamene, ale marně. Srb-
ská vojska včera, 10./23. července, hodně postou-
pila, ztekla dvě důležité kalimanské výšiny a záhy
Jaša Tomič
Kosův
Crni Kamen
Štip
Bulhar
Srb
Albánie
Bregalnica
B ňa Čuk
25
article
vyvrtnou küstendilské kleště z bulharských rukou.
Bulhaři každou noc se pokoušejí, aby odnali
Srbům ty posice, kteréž jsou ve dne Srby vzaty, ale
vždy se vracejí s krvavými hlavami. Předvčerejším
útokem dvakrát útočili, když Srbi včera ztekli Ka-
liman, dnes v noci Bulhaři pokusili se znovuo
útok.
Jest pochopitelno, že Bulhaři tak zoufale brá-
ní „kůstendilské kleště“. Co by dělali potom, kdy-
by jim ty kleště odňali, snad sami nevědí.
Chci vám vylíčit stav, za jakého dnes Bulha
bojují. Nynější odpor bulharský jest napětím po-
sledních sil. Včera začal boj za úsvitu okolo 4. bo-
diny a okolo 8. hodiny ráno přivedli ze štábu zaja-
tého bulharského důstojníka. Ušel z boje, protoi
ho má již dosti. Již deset dní těší bulharské vojáky
že se jedná o mír a že se jednání skončí již — zítra
V poslední době třikráte přísahala vojska věrnos
caru Ferdinandovi, že neustoupí, jinak že buden
nebezpečí budoucnost Bulharska. Důstojník tvrdí
že mnoho bulharských důstojníků se zbláznilo, pro-
tože od 30. června ani spánku, ani pokoje nemají
Bulharské setniny, které měly po 250 mužích, ne-
mají prý dnes průměrně výše než 120—140 mužů.
Jinak důstojníci honí vojáky do boje revolvery
je-li třeba, i děly. Nepsal bych o tom, kdyby to by-
lo pouhé vyprávění jednoho člověka. Ale potvrzu-
jí to různé jiné zprávy. Srbští vojáci častěji vídali
když bulharské čety začaly ustupovat, že ze z
du stříleli do nich kulomety a šrapnely. Bulharští
důstojníci stále straší vojáky, že každý bude roz-
sekán a zmrzačen, kdo se dostane do rukou srb-
ských.
Bulhar
Srba
Srb
Ferdinand
Ka
Bulharsko
26
article
Včera, když s povolením od generála já ap
Živojin Dačič jsme šli na posice, viděli jsme úporn
boj na frontě asi o 20 km. Když Bulhaři zasypou
některé výšiny šrapnely, vyhlíží to, jakoby z ka-
ždého plamene se rozvila bílá růže. Z kouře ka-
ždého zrna vypučí takové bílé růže a vítr je lehko
rozvíří. Padne-li několik střel, kouř z nich se spoj
na konec v bílý oblak, který se pomalu ztratí
dálce. Ale kdo se dívá na to zblízka a jsou-li na
tom místě jiní lidé, vidí na zemi a na kameni stopy
krvavých růží
Když děla proklestí cestu, zazní: napred! Po-
stup není snadný, protože terén je příznivý různým
přepadům, ale srbský voják jde a děla mu pomá-
hají, když zahučí houfnice a ohromná střela spadn
do nepřátelského zákopu, vyhodí odtud několik
bulharských vojáků 10—15 metrů vysoko a v zá-
kopu zůstane veliká spousta krve, masa a kostí
Den byl horký. Štábní důstojníci dívali se,
procházeli, sedali na kamení. Těžko je tomu věřit.
ale i toto pečlivé pozorování omrí.
— Abyste neusnuli! — přikazuje velitel.
— Před takovým vojskem mohli by pokojně
spát — řekl kdosi.
— Ba, co bylo třeba, štáb udělal ještě včera.
Bulhar
km
27
article
Jedli jsme blízko telefonu. Má-li člověk dvě.
tři vejce a kousek masa, může i na takovém místi
jísti. Telefon hučí, posílá rozkazy divisím a příjí-
má od nich zprávy. Vzpomněl jsem si, jak bývá
v některých klášterech při jídle, zvláště mají- i
hosty. Posadí jednoho mnicha, aby četl o životě
svatých. Ale zprávy, které se posílají odsud, nejsou
živofy, nýbrž nosí smrt. Kromě toho generál Boža
Jankovié je velmi pobožný člověk. Při každém
obědě a večeři odříká nejmladší nejprve otčenáš
a na konci: sláva bohu i otcil Zavázal jsem se, že
já odříkám otčenáš, až budeme v Küstendilu!
Výlohy na tříletou vojenskou službu ve Francii
Zpráva, kterou měla finanční komise fran-
couzského senátu podati o finančních důsledcích
zákona o tříleté vojenské službě, byla ve čtvrtek
rozdána v senátě.
Zpravodaj Millis-Lacroix v ní prohlašuje, že
komise musí projeviti vzrušení nad rozsahem oběti
které se žádají na národu. Odhaduje výlohy jednou
pro vždy, kterých vyžaduje zákon, na 785,185.00
franků a zvýšení trvalých výloh ročních na
281,620.000 franků. Prodloužení vojenské služby
samo sebou bude vyžadovati 538,300.000 franků
jednou pro vždy a 107,960.000 franků stálých vý-
loh; zlepšení zdravotnictví a výživy 22,210.000
franků stálých výloh a 47,000.000 franků jednou
pro vždy: podpora rodin 97.000.000 franků, zvlášt-
ní závazky služební 76,000.000 franků, vdovské
pense 20,000.000 franků stálých výloh, atd.
Komise doporučuje, že se mají břemena zmen-
šiti, pokud by se zmenšení nedotklo zamýšleného
zvýšení vojenských sil. Žádá zejména změnu čl.
12. o podporách rodin dle zásad, o nichž jsme již
Millis
Lacroix
Francie
28
article
očekává svatebčany. Mladá, hezká majitelka krčmy.
paní Kateřina, po nedlouhém vdovství provdává s
znova za svižného kadeřníka pana Bonifáce, a slu-
žebnictvo ve chvatu posledních příprav očekává
návrat svatebčanů z kostela. Na chvíli svátečně
upravená krěma se vyprázdní, všechno před vraty
očekává průvod. Jen podomek Vojtěch v koutě na
lavici vyspává slavnostní náladu, kterou si opatřil
již před svatební hostinou. V tom se ve světnic
zatmí, několikrát zahřmí a zableskne se, a staro-
dávným krbem vevalí se do krčmy celé klubko
— mladých čertův a čertic i se svým pohlavárem.
Dráždí je přílišná počestnost mladé vdovy, která
i v době vdovské svobody odolala vábným svo-
dům života, a už zase spěchá do posvěceného man-
želství s mladým jelimánkem, hodlajíc založiti
zbožnou a ctnostnou rodinu. Povstalý spor, který
z mladých čertů má se pokusit o to, aby svedl k
hříchu vnadnou krčmářku, rozřeší starý dábel se
šedivou bradou, a komanduje k té lehké úloze
krasavce Rožníka, ačkoli kulhavý kratincha má
tisic chutí zkusit tady svoje štěstí.
Kateřina
Bonifác
Vojtěch
Rožník
29
article
Sotva že smečka dáblů zmizí zase ven tudy
kudy příšla, vyjasní se scéna, a již příchází slav-
nostní, rozveselený průvod svatebčanů. Široká ob-
řadnost, jaká se tu rozvíjí, přináší rozkošný scé-
nický obrázek. Autor svedl sem řadu výborných
figurek městských i selských, a usadí ji pak
živém proudu dialogu za svatební stůl. Když jsou
svatebčané v nejlepším, zahrčí před krčmou řada
kočárů, a v okamžiku selská hospoda plna je vzác-
ných hostů: čertovská družina v nádherném šlechti-
ckém přestrojení zastavuje tu na svojí cestě,
hodlá zde přenocovat. Mladý novomanžel dělá
počátku kyselé obličeje, ale krčmářka zná svou
povinnost. Nelze odmítati vzácných hostů, a vy-
hlídka na tučný získ padá také na váhu. Panstvo
obojího pohlaví blahosklonně se seznamuje s pro-
stými svatebčany, a brzy začne tropiti svoje allo-
trie. V malé půlhodince rozvine se živá, bujná ná-
lada, ale i zmatek povstane: všecko je jako uhra-
nuto. Městské slečinky zanedbávají svoje prosto-
duché nápadníky, paničky zapomínají na své po-
čestné manžely, a dokonce i novopečený manžel
pojednou octne se v objetí krásné, svůdné kra-
běnky. Nastane první svár mezi novomanžely, a ve
všeobecné vřavě dojde k úplnému rozladění
hádce. Resolutní krčmářka ukáže celé společnosti
dvéře, a vlastnoručně vystrčí svého Bonifáce, který
tak brzy zapomněl na povinnou manželskou věr
nost.
Bonifác
30
article
S rozvaděnými svatebčany zmizí i čertovská
společnost. Na začátek vykonala dosti. Jenom
svůdný čert Rožník jako bohatý pan hrabě zů-
stane, aby dále kladli nástrahy krčmářčině ctnosti
a s ním jeho sekretář — zamilovaný čert Krati
noha. Druhý akt vyplněn je cele hříčkami galant-
ních svodův a slovního turnaje mezi představite-
lem pekla se všemi jeho hříchy a počestnou, ne-
oblomnou kráskou. Zde rozvinul autor všechno
svoje jemné umění básnického slova a duchaplného
vtipu i sarkasmu. Nelze-li ženu ničím přivést ku
povolnosti, stačí vzbuditi její žárlivost — na ženu
druhou. Na pomoc přichází ďábelskému hraběti
jedna z přestrojených čertic, aby podstoupila sou-
těž o muže. To pomáhá, neboť vínem a lichocením
rozohněná krčmářka nedá si vyrvati galantního
nápadníka. Slíbí mu dostaveníčko na večer.
Zpupný čert se chystá již slaviti triumí, ale boha-
prázdnou hru mu zkazí z nenadání zamilovaný druh
nasype mu do vína laskavce, a nebohý čert se za-
miluje do krčmářky — doopravdyl V tom je jeho
porážka. Cynický, v nitru lhostejný nápadník by
snadno trhal ovoce hříchu — se zamilovaným toč
a zahrává si žena sama, jak se jí uráčí, a byť to
byl i zamilovaný čert. Toť satirická pointa veselo-
hry, vtipně rozvinutá a duchaplně glossovanáv
řadě rozkošných scén závěrečného aktu.
31
article
Tento závěr sám je již spádný, a drasticky ko-
mický. Vystřízlivělý manžel se kajícně vrací, mladá
žena po krátkém váhání ho přijímá na milost,
bezedně zamilovaný čert ostrouhá. Zlomyslný sou-
druh, který ho do té bídy přivedl, sám se bezděky
laskavce napil, a zmítá se také v mukách Ihsky
Za trest odsouzen přijati místo podomka u spanilé
krčmářky, která po rušných a bouřlivých událo-
stech dne konečně s milovaným manželem jde po-
čestně — slaviti svatební noc.
Na pečlivé režii a souhře vinohradských byle
viděti osobní účast autorovu i pilnou, preten-
ciósní snahu účinkujících, aby ve všem všudy do-
stáli intencím básníkovým. Hra měla mnoho z do
bové i lokální vůně a kořenné příchuti roztomilého
slovanského díla, které v repertoiru vinohradského
divadla bude trvale znamenati položku velmi čest-
nou, a přijde-li obecenstvo řádně na chut tomut
jemnému a nevšednímu básnickému humoru, tedy
i kasovní trefu. Téměř všichni účinkující byli ten-
tokráte svojí snahou i svými talenty dobře na mí
stě. Zvlášť třeba vytknouti tercetto hlavních účast-
níků toho zábavného reje: krčmářku pí. Májové
oba zamilované čerty pp. Faltyse a Zakopala
Faltys
Zakopal
32
article
Hudba.
Hudba.
(Jihočeské pěveckě sdružen
učitelstva.) Když před nedávnem pěvecký
sbor moravských učitelů oslavoval svoje desítileté
trvání, mohl nejen s hrdostí pohlížeti na vlastn
svojí uměleckou práci, nýbrž mohl i upřímně se
těšiti tomu, že došel tolika zdárných následovníků.
Byly to i v království hlavně kruhy učitelské
v nichž umělecké eíle i úspěchy Moravanů vzbudily
ohlas. V roce 1910 sdružují se učitelé z Prahy
okolí v mužský sbor za řízení prof. Spilky
krátce na to staví se po bok moravskému sdru-
žení. O loňských pěveckých zápasech v Plzni měly
české hudební kruhy příležitost poznati učitelský
sbor z Plzeňska a současně jsme se dočítali zpráv
o tom, že i na českém jihu tvoří se mužský sbon
z řad učitelstva. Loni o prázdninách podniklo Jiho-
české sdružení zájezd na západ od svých domovů
a dovídali jsme se tu mnoho chvály o jeho výko-
nech a četli jsme o úspěších, jimž celá pout jich
byla provázena. Letos rozjeli se jihočeští pěve
do severovýchodních Čech a zakončili svoje tournée
v Lázních poděbradských, kam jsem si za nimi
vyjel. Přiznávám se, že vždy jsem šťasten, mohu-l
v těto rubrice upozorniti na nějaký vážně umě-
lecký podnik našeho venkova. Cítím to sám velmi
dobře, že naše pozornost až příliš obmezuje se jen
na hudební život pražský a pro kritiku denníc
listů jako by Prahou končil český svět. Pojímám
to vždy jako malou splátku naší povinnosti k mino-
pražskému hudebnímu ruchu českému, mohu-
bráti účast na některém podniku našeho venkova
v němž zračí se vážné umělecké tendence,
schopnost je realisovati. Rád jsem z těchto důvodů
zajel i do Poděbrad za jihočeskými učiteli, kteř-
až dosud na brány pražských koncertních síní ne-
zaklepall.
Moravan
Spilka
Praha
Plzeň
Plzeňsko
Čechy
Poděbrady
pěvecký sbor moravský učitel
33
article
O vzniku jihočeského mužského sboru, o jeh
složení a dosavadní působnosti dostalo se čtenářůn
našim nedávno informace z péra p. dra. Pelikána
Mužský sbor, s nímž jsem se sejkal na koncerte
v Poděbradech, čítá 30 pěvců, převážnou většinou
z mladé a nejmladší učitelské generace jihočeskýck
měst. Hlasový materiál jich působí ve sboru zvu
kovou sytostí a svěžestí a to zvláště i v obou
středních hlasech. Jednotlivé skupiny hlasové vy
stupují již dnes s náležitou jednotností a zvukovou
sceleností. V jich zpěvu slovo přichází plně a s do-
konalou plastičností k platnosti a příslušná míst
v textu vždy jsou dobře pointována. Tento kul
slova, vyplývající z modemího nazírání na pomě-
slova a hudby i ve sborové komposici a na úko
sborové reprodukce, není však v přednesu jiho
českého sboru na újmu hudební stránky. Nikde ne-
jde tak daleko, aby se jím tříštila melodická linie
nebo jinak hudební struktura trpěla. V poděbrad-
ském koncertě vystoupili jihočeští učitelé se sbory
dokonale technicky ovládnutými, pečlivě propra-
covanými a v přednesu působícím svojí procitě-
ností. V tomto jich přednesu nemá vrch ohnivý
strhující temperament. Řekl bych, že v něm pře-
vládá spíše jistý imponující, sebevědomý klid, jist
v sebezahloubanost jihočeské povaze vlastní. C
zvláště pěkně dovedl tento pěvecký sbor vystih-
nout, byla náladová stránka některých skladeb
což svědčí již samo o sobě velmi prospěšně o vý-
konnosti jeho.
Jihočeským učitelům stojí v čele jich druh po
voláním, p. Jos. Masopust z Čes. Budějovic
Nadšený hudebník zdravého a jasného hudebníhe
cítění, taková jadrná povaha muzikantská, jak
rodí jen česká půda. Stupeň umělecké výkonnost
na který se jihočeský sbor po dvouletém teprv
cvičení povznesl, je dílem páně- Masopustovy bu
dební inteligence i jeho dírigentských schopností
Jos
pán
Masopustův
Poděbrady
Čes . Budějovice
34
article
Sbor svůj ovládá jistě a dovede jej vésti pevně
ve směru vlastního nazírání a cítění. Mezi ním
sborem je týž poměr vzájemné oddanosti, jaký
jsme viděli u sdružení moravského i pražského
Program koncertu poděbradského — a tuším
celého tournée — vykazoval některé sborové sklad-
by nové, Sdružení věnované. Byla to Hoffmeiste-
rova „Pohádka“, velmi pozoruhodná, harmonicky
ve vedení hlasů velice smělá, Pickův krásně náladov
a skvěle znějící sbor, „Hvězdy hasnou“ a Kličků
sbor „Já v snách tě viděl“, přihlašující se k sta-
šímu, přežilému již způsobu sborové skladby. Z
starších sborových komposic českých slyšeli jsm
tu Jindřichova „Svatého Václava“, Vendlerov
„Mrtvou lásku“, Foerstrův sbor „Velké, širé, rod
lány“, Křižkovského „Utonulou“ a Jeremiášův jarý
„Vzhůru již hlavu, národe“; z cizích autorů zpíván
jedině Schumann („Snící jezero“). Poděbradský
koncert jihočeských učitelů těšil se živé pozor-
nosti domácích obyvatelů i lázeňských hostů a hoj-
ný potlesk, provázející každý sbor, projevoval pěv-
cům zasloužené uznání. Za potlesk ten odvděčo-
vali se pěvci přidáním národních pisní a k závěr
koncertu přidáním Smetanova „Věna“. Stejným
uměleckým úspěchem provázeny byly koncerly
Sdružení i v ostafních městech českého severo-
východu.
S radostnými pocity vracel jsem se do Prahy
z poděbradského večera. Víděl jsem, že týž idea-
lismus a totéž nadšení pro umělecký zpěv sborový.
které jsme obdivovali u učitelů moravských a pral-
ských, je i na jihu naší vlasti domovem. Vide
jsem, že i tam je plno nejlepší snahy i schopnosti
jíti za stejně vážnými cíli uměleckými.
Pickův
Hvězda
Klička
svatý Václav
Foerstrův
Křižkovský
Jeremiášův
Schumann
Smetanův
Jindřichov
český severovýchod
Praha
35
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Podzimní pláště. — Klobouky. — Modní psíci.
Letošní studené léto bylo příčinou, že se
poněkud dříve objevily podzimní novinky. Pa-
řížští krejčí už vyrukovali s podzimními plášti
a modistky o překot chystají nové klobouky
roztodivných tvarů. Letošní podzim a zima bu-
de ve znamení sametu, hrubých vlněných látek,
kožešin a peří, samé to věci na něž pohled už
Klobouk