ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 89309530-8f49-11dd-bbe6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 67, place 43, org 5, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. srpna 1913. Číslo 21t.
4 article
přítomností vyrovnává se potud, že s tvrzením. jakoby obrat věcí v Čechách byl úspěchem německé taktiky, lze souhlasiti toliko podmí- nečně, a sice pokud jedná se o odstraněni „libovlády české většiny v zemském výboru protí Němcům směřující“. Jestliže prý však po- měry tím zahájené skutečně budou úspěchem Němcům v Čechách, může prý poučení přinést toliko budoucnost. „Úmysly německé politiky v Čechách nesměřovaly k tomu, aby odstraněna byla zem- ská autonomie a aby přivoděna byla diktatura knížete Thuna, postrádající veškeré zákonité kontroly, aneb správa země správ- ním kolegiem s převážnou většinou českých státních úřadníků,“ dí V. Stahl, a vypočítává. co vlastně Němci chtěli, odstraniti „nesnesi- telný tlak českého hospodářství“ a hlavně „národnostní útisk Němců“ (ll). Chtěli prý přiměti svým jednáním na zemském sněmu českou většinu k ochotě vůčí něme- ckým požadavkům, a zaručiti tak smírným soužitím obou národů země její kulturní a hospodářský vývoj. A předeslav toto, napsal V. Stahl s klidem veliké slovo: Že se to ne- podařilo, že Češi nechtěli se rozhodnouti ku provozování této politiky čistého rozumu, tím autonomii zachrániti, ano posíliti, to není žádným úspěchem Němců, nýbrž neúspěchem Čechů. Proto není dosa- zení zemské správní komise žádným úspě- chem německé taktiky, nýbrž následkem če- ské politiky.“ Poněvadž se posl. Stahl dovolává čistého rozumu, nutno jej volati k důsledkům jeho.
Němec Thun V Stahl Čech Čecho Stahl Čechy
5 article
Podle nich měla by logika jeho pravdu, kdy- by Němci byli skutečně chtěli tomu, co Stahl tvrdí. Němci přece upírali a upírají Čechům podstatu smírného soužití obou národů v ze- mi, to jest plné národní právo rovnosti v celé jednotné zemi a odmítajíce jeho uskutečnění a provedení už z první etapy vyrovnací, vy- lučovali sám základní pojem smíru a kompro- misu, z něhož obě smírčí strany vyjíti musí rovny a kompensovány. Vývoj zemské auto- nomie, jejž Němci měli na mysli, přinášel je- dině jim z první etapy vyrovnací jednostranný prospěch a obětovati mu rovné právo národa a jazyka českého, znamenalo pro vždy pro- hráti toto právo ne-li českého prvorozenství, tedy aspoň českého sourozenství s Němciv Čechách. Tím méně mohli Češi opustiti své stanovisko, že němečtí zástupci, ač jim byl dokumentárně a svědectvím z vlastních jich řad dokázán souhlas k junktimu jazykové úpra- vy ve veřejných úřadech obou kategorií s re- formou zemského zřízení, přece jej dodatečně upřeli, kterážto věrolomnost nic dobrého pro další osud jazykových a menšinových kusů vyrovnání nevěštila. Vejíti na tuto politiku čistého rozumu německého, bylo by čirým českým nerozumem.
Němec Stahl Čecho Čech Němciv Čechy
6 article
Chce-li posl. Stahl rozuměti současnému obratu v českých věcech, budiž mu vysvětlen v ten smysl, že jest provedením these české politiky, jejíž mluvčí při každé příležitosti Němcům ujišťovali, že českému národu nelze sněmovním násilím obstrukce nic vydříti. Po- něvadž Němci pět let nevěřili, musil se facit dostaviti plným provedením důkazu. Tím hůře pro Němce a jich taktiku, jestliže je opak pravdou, jestlíže totiž věděli, že jich taktika nemůže vésti k jiným koncům, a přece ji až k těmto koncům provedli. Potom jejich jed- nání jest tím, čím označeno bylo již několí- kráte, zločinem na společné vlasti. Jinak ne- povídá posl. Stahl svým článkem o budou- cnosti nic, neboť svou hlavní otázku rozdro- buje na řadu dotazů, na něž neví jiné odpo- vědi, než že Němcům doporučuje: krajn opatrnost a nejostřejší kontrolu!
Němec
7 article
Anenský patent.
8 article
Pod tímto záhlavím uveřejňuje „Přehled“ vel- mi zajímavý článek o ústavní oprávněnosti zemské správní komise. Úvaha listu vypadla v tom směru naprosto negativně, nemůže býti o tom pochyb- nosti, že patent z 26. července znamená průlom do platného právního řádu, zjevné porušení zem- ského zřízení království Českého, za které dle § 2. o ministerské zodpovědnosti mohou členové ministerské rady, kteří patent spolupodepsali, býti říšskou radou pohnáni k zodpovědnosti. Podle autora článku za daných okolností byla by obdoba
9 article
§ 14. v zemské ústavě vítanější, než nedefinované. nesmírně roztažitelné právo z nouze. Úvaha ze- vrubně probírá situaci po stránce této nouze dovozuje, že právo noúze sáhalo jenom k tomu. že vláda, opírajíc se o toto právo, mohla opatřiti schválení koruny k vybírání zvýšené přirážky zemské i vybírání pivní dávky na základě § 22 zemsk. zřízení (k jiným dávkám na zemi rozvrže- ným) a nic dál. Tento odstavec úvahy končí zá- věrem: „Buď jak buď, císařský patent z 26. čer- vence má také ještě význam praecedenčního pří- padu. Vláda sama uznává, že „ěla cestou, kter dosud nebyla nastoupena“. Pro praktikování „prá- va z nouze“ v budoucnosti je způsob, jak poprvé byla nastoupena, ne-li předurčující, tož aspoň vel- mi významný. Na poli neformalisovaného práva je praecedens takřka právním prame- nem. Možná, že tato stránka anenské. ho patentu je ze všech nejtemnější.
10 article
Autor „Dr. L. A.“ vrací se na konci článku ještě jednou k významu praecedence zemské správní komise a dí tu pozoruhodně: „Když se objevil projekt správní komise zem- ské, složené z dosavadních členů zemského vý- boru, odmítli a zmařili jsme jej téměř jednomyslně Příčilo se nám dávati souhlas k převratu, který od dnešního byl by se již lišil jen kvantitativně. Ale věc má ještě jinou stránku. Byla již zmínk o významu praecedenčního případu pro příští pra- xi práva z nouze. Kdyby změna ústavníh orgánu byla se stala se souhlasem to- hoto orgánu, dala se z praecedenění- ho případu sestrojiti pouze zásada, že práva z nouze lze ke změně ústavního orgánu použiti jen s podmínkou sou- hlasu tohoto orgánu. Praecedens dané anenským patentem, je mnohem bezohlednější nebezpečnější. Ale my se tak vzdalujeme od práv- ního státu, že snad takovéto právnické jemnosti jež se ostatně nechtějí nikterak dotýkati politi- ckého stanoviška v otázce komise, ani již nepadaj na váhu.“
doktor
11 article
Z Moravy.
Morava
12 article
Dne 1. srpna,
13 article
(Nechutná aféra. — Hustopeč.) Jakýsi muž dostal svolení od zemského vý- boru, aby po čtrnácte dní na bzenecké rolnické škole učil a neztratil tak způsobilost učitelskou. Poněvaďž se za muže toho přimluvil baron Pražák je z toho veliká aféra, která je pro ostudu nikoliv tak barona Pražáka, jako celého zemského výboru jenž povolení to jednomyslně dal. Nelze schvalo- vati, aby lidé, jichž chování není úplně korektní. byli v případech podobných k učení připuštěni — ale má Morava přece více důležitějších věcí, jimž by mohla věnovati celé úvodníky, nežli aféru, o níž bylo lépe před veřejností v zájmu věcném po- mlčetí. Každé její rozšlapání ukazuje jen, že naše veřejnost musí býti odvrácena od důležitých ve- řejných otázek a to hlavně národních. Neschvalu- jeme to, co zemský výbor udělal — ale na zakro- čení dra. Pluhaře bylo snad dosti. — Na jižní Mo- ravě je dnes Hustopeč měslem, kde mají němečtí zběsilci největší kuráž proti českým lidem. Denně přepadají klidné české občany, denně ničí jich ma- jetek — a napadení marně se dovolávají ochrany veřejné a ochrany soulomenovců. Hustopeč, ač je v českém kraji a tyje a žíje z něho, má troufalost. která je pozoruhodná a která mohla vzrůsti jen tím, že úřady zamhuřují k násilnostem obě oči a naši Slováci klidně snášejí každou urážku a každý ústrk. Naše delegace poslanecká, náš „moravský sněm“ ve Vídni, měl by konečně ministru Heinol- dovi říci docela otevřeně, že si to nedáme dále libiti a že by mohl zatelefonovati panu místo- držiteli, aby udělal v Hustopečí pořádek.
Pražák Pluhař Slovák Hustopeče Morava Vídeň
14 article
Ze Slezska.
Slezsko
15 article
(O nový volební řád na sněm) V těchto dnech dostalo se císařské sankce usnesení zemského sněmu slezského z letošního jarního zasedání, kterým prohlášen byl permanent- ním sněmovní výbor pro opravu volebního řádu. čímž lze důvodně míti za to, že německá sněmov- ní většina přece jen odhodlá se ke změně dosa- vadního volebního řádu, pocházejícího z roku 1875. Již stručný rozbor nynějšího volebního řádu nálel žitě objasní, proč slezští Němci tak houževnatě se brání jakýmkoliv změnám. Nynější volební řád sdělán jest totiž krajně nespravedlivě v jejich pro- spěch. Umožňuje Němcům vysílati do zemského sněmu 26 poslanců, jakkoliv německého obyvatel- stva v zemi není než 43 proc., kdežto 57proc. vět- šině obyvatelstva slovanského jest spokojiti se to- liko s 5, v nejpříznivějším případě se 6 poslanci Že slovanské obyvatelstvo slezské oproti něme- ckému citelně jest zkráceno, to patrno i z toho že volební řád na říšskou radu příznává slezským
Němec
16 article
Slovanům 6 mandátů z 15! A to ještě připadá jede říšský poslanec ve Slezsku na 86.730 obyvatelů če- ských, na 58.795 obyvatelú polských a jen na 34.890 obyvatelů německých. Pokud jde o sněmovní vo- lební řád. jest zkrácení slovanského obyvatelstva ještě křiklavější. Zde připadá jeden poslanec na 58.000 Čechů, na 78.000 Poláků, kdežto rovněž jeden připadá již na 11.000 Němcůl Nynější volební řád není však nespravedlivý jen v ohledu národnostním, nýbrž jest nesprave- dlivým i v ohledu sociálním. Především proto, po- něvadž největší část slezského obyvatelstva, děl- nictvo, jest volebního práva vůbec zbaveno. Dále jsou zde značné nesrovnalosti pokud se týče po- měrů voličstva venkovského a městského, i poku se týče rozvrstvení jednotlivých volebních okrest městských i venkovských. Tak na př. městský vo- lební okres těšínský volí jednoho poslance, ačkoliv má 21.550 obyvatelů, kdežto v Opavě připadá jeden poslanec již na 14.000 obyvatelů. V městské vo- lební skupině Skočov-Strumeň-Jablunkov pak při- padá jeden poslanec dokonce již na 9000 obyvatelů.
Slovan Čecho Polák Slezsko Opava Skočov Strumeň Jablunkov Němcůl
17 article
Větší ještě nesrovnalosti jsou ve skupině venkov- ských volebních okresů, kdež jsou přímo nestydatě zkráceny okresy slovanské na úkor německých Tak v českém volebním okresu Polská Ostrava. Frýdek, Bohumín připadá 1 poslanec na 130.000 obyvatelů. V polském volebním okresu bílském na 76.000 obyvatelů. V polském volebním okrese Frýštát-Těšín-Jablunkov na 75.400 obyvatelů. Na- proti tomu v německých volebních okresích jest počet obyvatelstva značně menší a sice ve frýval- dovském připadá jeden poslanec na 51.000, na Bruntálsku na 31.000, na Krnovsku dokonce na 21.000 obyvatelů!! Všechny tři německé, venkovské volební okresy dohromady nemají ani tolik obyva- telů jako jediný český okres na Těšínsku — okres Frýdek-Polská Ostrava-Bohumín!! Veliké křivdy které nynější volební řád na slovanském obyva- telstvu slezském páše, nedají se omluviti, jak Něme velmi rádi činí, ani poukazem na větší německou poplatnost. Neboť ve slovanských okresích odvádí se ročně postupně na daních 949.000 K, 484.000 K 315.000 K, 369.000 K. Naproti tomu odvádějí ně- mecké okresy 321.000 K, 220.000 K a 134.000 K Tedy dohromady všechny tři německé, volební okresy neodvádějí ani z daleka tolik na daních. kolik odvádí samotný český okres polsko-ostravský.
Ostrava Frýdek Bohumín Jablunkov Bruntálsko Krnovsko Těšínsko FrýštátTěšín
18 article
Proti těmto křiklavostem, které nad slunc jasněji dokumentují potřebu nového volabního řádu, nemohou Němci arciť uvésti nic podstatného, čím by mohli ospravedlniti svůj odpor vůči našemu vo- lání po řádu novém, spravedlivějším. Proto staví se jako přátelé opravných snah, avšak na první pohled jest patrno, že důkladně a poctivě volební řád změniti jim ani nenapadá, pokud nebudou k tomu donuceni živelnými projevy slovanské majority v zemi, jejíž usilování o nový volební řád trvá již hodnou řadu let. Již v roce 1905 byli Němci do- nuceni jednati o změnách volebního řádu. Tehdy si však svůj úkol velmi usnadnili. Nechali totiž starý volební řád úplně v platnosti, jenom k dosa- vadním kuriím přilepili kurii čtvrtou, jež měla vo- liti na základě všeobecného tajmýho Hlasovacího práva 4 poslance. Z těch však měli býti 2 němečtí. jeden český a jeden polský. Tato „oprava“ ovšem nebyla předložena panovníkovi k sankci. Další vo- lební oprava byla sněmem příjata v říjnu roku 1908. Dle ní měl počet poslanců býti zvýšen a sice z 31 na 55, počet poslanců slovanských z 5, resp. 6 na 16. Také tato oprava nebyla císařem schvá- lena pro odpor radikálních stran. Stalo se to n zřejmou naši škodu, neboť přes to přese všechno že tato volební oprava v ohledu sociálním zna- menala nejedno zhoršení, byla pro nás potud vý- hodnou, že podstatně zvyšovala počet slovanských poslanců relativně i absolutně a sice na takovou výši, která mohla dobře zmařiti jakékoliv násil- nictví německé sněmovní majority. Nad to pak. jak nám, tak Polákům dávala po jednom přísedícím zemského výboru, kdežto dnes oba tábory do- hromady mají přísedícího jen jednoho.
Němec Polák
19 article
Jak dopadnou usnesení nynějšího volebního vý- boru a jak k usnesením těmto zachová se plenum sněmu — těžko předvídati. Jest však na místě ne- oddávati se naprosto žádnému optimismu. Nebot to jest jisto, že slezští Němci zapřou i svůj libe- ralismus i tak často vůči nám farisejsky akcento- vaný smysl pro právo a spravedlnost, jakmile půjde o to, aby všechno to bylo osvědčeno vůči nájm Německá veřejnost stanovisko svých zástupeů schválí, byť by bylo i sebe copatější, ježto není lepší, než poslanci sami. Jest zřejmo, že Němci nedají nám nic více, než k čemu budou donuceni a čeká tudíž slovanské členy výboru pro opravu volebního řádu práce velmi tuhá, v niž by měli býti podporováni vším slovanským obyvatelstvem Slezska.
Němec
20 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
21 article Ukrajínci sí přejí komisariátu pro Halíč.
Ukrajínci sí přejí komisariátu pro Halíč. Kdežto všechny polské strany haličské bez rozdílu spatřují v komisariátu, zavedeném v Praze, nebezpečné precedens, které se může vídeňské vládě státi vhodným vzorem při po- tlačování zemské samosprávy i v jiných ko- runních zemích, zvláště v Haliči, Ukrajin- ci nevidí v tom nijakého nebezpečí, naopak přijali by s potěšením, kdyby vláda co nej- dříve zastavila zemskou samosprávu také Haliči, jako učinila v Čechách. Orgán ukrajin- ské strany, „Dílo“, píše, že české Němce ne- možno porovnávati s Ukrajinci haličskými Trpí-li Němci v Čechách komisariátem, tr proto, že vymáhali pro sebe výsady, na něž nemají práva. Ukrajinci nečiní nijakých ne- mírných požadavků a přes to panující polská strana stojí houževnatě na svém nadpráví, ač se nedá nijak ospravedlniti poměrem sil obou národů. Kdyby vláda v Haliči učinila proti- ústavní opatření a při tom dbala poměrného
Němec Ukrajinec Praha Halič Ukrajina Čechy
22 article
zastoupení obou národů v zemské správní ko- misi, Malorusové by tím jen získali. Jinal Malorusové na zemskou autonomii v Halič nemají dosud hrubě nijakého vlivu. Zemská autonomie spočívá skoro výhradně v polských rukou a jest vlastně polským absolutismem nad maloruským národem. Zastavení zemské autonomie v Haliči bylo by tedy pohromou jen pro Poláky. To ať prý vezmou na vědom ony polské strany, jež ukazují Malorusům na případ pražský a hrozí jim, že by v Halič mohla stihnouti podobná pohroma, jaká stihla Němce v Čechách. Z chorvatské koalice O výsledku konference bar. Skerlecz se zástupci chorvatsko-srbské koalice nedány na veřejnost žádné zprávy. Jen se oznámilo že v poradách se bude pokračovati. Také oba koaliční orgány, „Pokret“ a „Srbobran“ jsou velice málomluvny, když píší o koaliční kon- ferenci s novým královským komisařem „Srbobran“ jen praví, že pro politiku dohody s Uhrami našla by se ve sněmě chorvatském ihned pevná většina, kdyby se provedly čisté volby, neboť koalice, která je pro spravedli- vou dohodu, měla by v novém sněmě většinu zabezpečenu. Nic tedy nepřekáží, aby sev Chorvatsku zavedly opět ústavní řády. Jinal by však bylo, kdyby uherská vláda setrvala na svém přání, aby v novém sněmě měla roz- hodující slovo strana „národního pokroku“ kterou r. 1911 založil dr. Tomašič. Chorv. srbská koalice jako byla dříve, než komisa- riát zřízen proti všelikému paktování s drem.
Malorus Polák Němec doktor Tomašič Halič Čechy Uhry Chorvatsko
23 article
Tomašičem, jest i nyní proti jakékoli společné práci s tímto politikem a jeho stranou a tín méně by se mohla podříditi jeho vedení. Ze záhřebského dopisu v „Budap. Tagbl.“ se dovídáme dále, že chorv.-srbská koalice by dala přednost společné práci se starým unionisty z bývalé Khuenovy národní strany jakými jsou na př. býv. odb. přednostové šu- manovič a Crnkovič, hr. Erdödy, hr Worman, vrch, župan Hidegheti a pod Mínění „Srbobrana“, že uherská vláda už předem určila Tomašičovu stranu za jádro bu- doucího chorvatského sněmu, popírá „Obzor“ který z dobrého prý pramene zvěděl, že žádný takový pokyn novému komisaři nebyl od h Tiszy dán. Bar. Skerleczovi dán prý z Pešt bílý list s právem, vyjednávati se všemi stra- nami v Chorvatsku, stojícími na půdě vyrov nání z r. 1868. Bar. Skerlecz skutečně vyjed- nává se zástupci všech stran, čímž až dosu projevil svou nestrannost. Až zví míněn všech stran. půjde do Pešti referovat pak teprve se rozhodne, kterého směru se má komisař v Chorvatsku přidržeti.
Erdöda Worman Hidegheť Chorvatsko Pešť h Tisza
24 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Küstendílské kleště. Jaša Tomič, redaktor novosadské „Zasta- vy“, patří k těm několika dopisovatelům, kteř mají stále přístup na bojiště. Zúčastnil se celého tažení na Kosovo pole, byl i v Albanií a když ny í začala bratrovražedná válka, odešel do Skoplje odtud táhl se srbským vojskem nad Bregalnici. Je- ho dopisy mají mnohé věcné i formálné přednosti všímá si dobře duše místního obyvatelstva a tak v politických i vojenských věcech má bystrý úsu- dek. Proto jsme citovali již několik jeho dopisů které velmi výstižně se srbského stanovisk charakterisují situaci na bojišti. Nynější líčenísi tuace u Černého Kamene, psané 24. července, budo snad také vděčně přijato. Crni Kamen, 11. (24.) července. Jsou takové situace, které možno nazvati ku stendilskými kleštěmi. Jedno rameno těch klešt jest Štip, druhé rameno jsou posice mezí Černým Kamenem a Golakem a dále Grlava, Kaliman, B ňa Čuka. Vojska, která se dostanou do těchto kle ští, jsou ve velkém nebezpečí. Jestlíže jedno i dru hé rameno těch kleští je zachyceno železnou ru- kou, potom konce těchto kleští u Küstendilu nema- jí velké důležitosti. štip padl a padl i Černý Ka men; nyní se bojuje o ty posice, které jsou za Čer ným Kamenem. Bulhaři napjali všechny síly, aby udrželi posice u Černého Kamene, ale marně. Srb- ská vojska včera, 10./23. července, hodně postou- pila, ztekla dvě důležité kalimanské výšiny a záhy
Jaša Tomič Kosův Crni Kamen Štip Bulhar Srb Albánie Bregalnica B ňa Čuk
25 article
vyvrtnou küstendilské kleště z bulharských rukou. Bulhaři každou noc se pokoušejí, aby odnali Srbům ty posice, kteréž jsou ve dne Srby vzaty, ale vždy se vracejí s krvavými hlavami. Předvčerejším útokem dvakrát útočili, když Srbi včera ztekli Ka- liman, dnes v noci Bulhaři pokusili se znovuo útok. Jest pochopitelno, že Bulhaři tak zoufale brá- ní „kůstendilské kleště“. Co by dělali potom, kdy- by jim ty kleště odňali, snad sami nevědí. Chci vám vylíčit stav, za jakého dnes Bulha bojují. Nynější odpor bulharský jest napětím po- sledních sil. Včera začal boj za úsvitu okolo 4. bo- diny a okolo 8. hodiny ráno přivedli ze štábu zaja- tého bulharského důstojníka. Ušel z boje, protoi ho má již dosti. Již deset dní těší bulharské vojáky že se jedná o mír a že se jednání skončí již — zítra V poslední době třikráte přísahala vojska věrnos caru Ferdinandovi, že neustoupí, jinak že buden nebezpečí budoucnost Bulharska. Důstojník tvrdí že mnoho bulharských důstojníků se zbláznilo, pro- tože od 30. června ani spánku, ani pokoje nemají Bulharské setniny, které měly po 250 mužích, ne- mají prý dnes průměrně výše než 120—140 mužů. Jinak důstojníci honí vojáky do boje revolvery je-li třeba, i děly. Nepsal bych o tom, kdyby to by- lo pouhé vyprávění jednoho člověka. Ale potvrzu- jí to různé jiné zprávy. Srbští vojáci častěji vídali když bulharské čety začaly ustupovat, že ze z du stříleli do nich kulomety a šrapnely. Bulharští důstojníci stále straší vojáky, že každý bude roz- sekán a zmrzačen, kdo se dostane do rukou srb- ských.
Bulhar Srba Srb Ferdinand Ka Bulharsko
26 article
Včera, když s povolením od generála já ap Živojin Dačič jsme šli na posice, viděli jsme úporn boj na frontě asi o 20 km. Když Bulhaři zasypou některé výšiny šrapnely, vyhlíží to, jakoby z ka- ždého plamene se rozvila bílá růže. Z kouře ka- ždého zrna vypučí takové bílé růže a vítr je lehko rozvíří. Padne-li několik střel, kouř z nich se spoj na konec v bílý oblak, který se pomalu ztratí dálce. Ale kdo se dívá na to zblízka a jsou-li na tom místě jiní lidé, vidí na zemi a na kameni stopy krvavých růží Když děla proklestí cestu, zazní: napred! Po- stup není snadný, protože terén je příznivý různým přepadům, ale srbský voják jde a děla mu pomá- hají, když zahučí houfnice a ohromná střela spadn do nepřátelského zákopu, vyhodí odtud několik bulharských vojáků 10—15 metrů vysoko a v zá- kopu zůstane veliká spousta krve, masa a kostí Den byl horký. Štábní důstojníci dívali se, procházeli, sedali na kamení. Těžko je tomu věřit. ale i toto pečlivé pozorování omrí. — Abyste neusnuli! — přikazuje velitel. — Před takovým vojskem mohli by pokojně spát — řekl kdosi. — Ba, co bylo třeba, štáb udělal ještě včera.
Bulhar km
27 article
Jedli jsme blízko telefonu. Má-li člověk dvě. tři vejce a kousek masa, může i na takovém místi jísti. Telefon hučí, posílá rozkazy divisím a příjí- má od nich zprávy. Vzpomněl jsem si, jak bývá v některých klášterech při jídle, zvláště mají- i hosty. Posadí jednoho mnicha, aby četl o životě svatých. Ale zprávy, které se posílají odsud, nejsou živofy, nýbrž nosí smrt. Kromě toho generál Boža Jankovié je velmi pobožný člověk. Při každém obědě a večeři odříká nejmladší nejprve otčenáš a na konci: sláva bohu i otcil Zavázal jsem se, že já odříkám otčenáš, až budeme v Küstendilu! Výlohy na tříletou vojenskou službu ve Francii Zpráva, kterou měla finanční komise fran- couzského senátu podati o finančních důsledcích zákona o tříleté vojenské službě, byla ve čtvrtek rozdána v senátě. Zpravodaj Millis-Lacroix v ní prohlašuje, že komise musí projeviti vzrušení nad rozsahem oběti které se žádají na národu. Odhaduje výlohy jednou pro vždy, kterých vyžaduje zákon, na 785,185.00 franků a zvýšení trvalých výloh ročních na 281,620.000 franků. Prodloužení vojenské služby samo sebou bude vyžadovati 538,300.000 franků jednou pro vždy a 107,960.000 franků stálých vý- loh; zlepšení zdravotnictví a výživy 22,210.000 franků stálých výloh a 47,000.000 franků jednou pro vždy: podpora rodin 97.000.000 franků, zvlášt- ní závazky služební 76,000.000 franků, vdovské pense 20,000.000 franků stálých výloh, atd. Komise doporučuje, že se mají břemena zmen- šiti, pokud by se zmenšení nedotklo zamýšleného zvýšení vojenských sil. Žádá zejména změnu čl. 12. o podporách rodin dle zásad, o nichž jsme již
Millis Lacroix Francie
28 article
očekává svatebčany. Mladá, hezká majitelka krčmy. paní Kateřina, po nedlouhém vdovství provdává s znova za svižného kadeřníka pana Bonifáce, a slu- žebnictvo ve chvatu posledních příprav očekává návrat svatebčanů z kostela. Na chvíli svátečně upravená krěma se vyprázdní, všechno před vraty očekává průvod. Jen podomek Vojtěch v koutě na lavici vyspává slavnostní náladu, kterou si opatřil již před svatební hostinou. V tom se ve světnic zatmí, několikrát zahřmí a zableskne se, a staro- dávným krbem vevalí se do krčmy celé klubko — mladých čertův a čertic i se svým pohlavárem. Dráždí je přílišná počestnost mladé vdovy, která i v době vdovské svobody odolala vábným svo- dům života, a už zase spěchá do posvěceného man- želství s mladým jelimánkem, hodlajíc založiti zbožnou a ctnostnou rodinu. Povstalý spor, který z mladých čertů má se pokusit o to, aby svedl k hříchu vnadnou krčmářku, rozřeší starý dábel se šedivou bradou, a komanduje k té lehké úloze krasavce Rožníka, ačkoli kulhavý kratincha má tisic chutí zkusit tady svoje štěstí.
Kateřina Bonifác Vojtěch Rožník
29 article
Sotva že smečka dáblů zmizí zase ven tudy kudy příšla, vyjasní se scéna, a již příchází slav- nostní, rozveselený průvod svatebčanů. Široká ob- řadnost, jaká se tu rozvíjí, přináší rozkošný scé- nický obrázek. Autor svedl sem řadu výborných figurek městských i selských, a usadí ji pak živém proudu dialogu za svatební stůl. Když jsou svatebčané v nejlepším, zahrčí před krčmou řada kočárů, a v okamžiku selská hospoda plna je vzác- ných hostů: čertovská družina v nádherném šlechti- ckém přestrojení zastavuje tu na svojí cestě, hodlá zde přenocovat. Mladý novomanžel dělá počátku kyselé obličeje, ale krčmářka zná svou povinnost. Nelze odmítati vzácných hostů, a vy- hlídka na tučný získ padá také na váhu. Panstvo obojího pohlaví blahosklonně se seznamuje s pro- stými svatebčany, a brzy začne tropiti svoje allo- trie. V malé půlhodince rozvine se živá, bujná ná- lada, ale i zmatek povstane: všecko je jako uhra- nuto. Městské slečinky zanedbávají svoje prosto- duché nápadníky, paničky zapomínají na své po- čestné manžely, a dokonce i novopečený manžel pojednou octne se v objetí krásné, svůdné kra- běnky. Nastane první svár mezi novomanžely, a ve všeobecné vřavě dojde k úplnému rozladění hádce. Resolutní krčmářka ukáže celé společnosti dvéře, a vlastnoručně vystrčí svého Bonifáce, který tak brzy zapomněl na povinnou manželskou věr nost.
Bonifác
30 article
S rozvaděnými svatebčany zmizí i čertovská společnost. Na začátek vykonala dosti. Jenom svůdný čert Rožník jako bohatý pan hrabě zů- stane, aby dále kladli nástrahy krčmářčině ctnosti a s ním jeho sekretář — zamilovaný čert Krati noha. Druhý akt vyplněn je cele hříčkami galant- ních svodův a slovního turnaje mezi představite- lem pekla se všemi jeho hříchy a počestnou, ne- oblomnou kráskou. Zde rozvinul autor všechno svoje jemné umění básnického slova a duchaplného vtipu i sarkasmu. Nelze-li ženu ničím přivést ku povolnosti, stačí vzbuditi její žárlivost — na ženu druhou. Na pomoc přichází ďábelskému hraběti jedna z přestrojených čertic, aby podstoupila sou- těž o muže. To pomáhá, neboť vínem a lichocením rozohněná krčmářka nedá si vyrvati galantního nápadníka. Slíbí mu dostaveníčko na večer. Zpupný čert se chystá již slaviti triumí, ale boha- prázdnou hru mu zkazí z nenadání zamilovaný druh nasype mu do vína laskavce, a nebohý čert se za- miluje do krčmářky — doopravdyl V tom je jeho porážka. Cynický, v nitru lhostejný nápadník by snadno trhal ovoce hříchu — se zamilovaným toč a zahrává si žena sama, jak se jí uráčí, a byť to byl i zamilovaný čert. Toť satirická pointa veselo- hry, vtipně rozvinutá a duchaplně glossovanáv řadě rozkošných scén závěrečného aktu.
31 article
Tento závěr sám je již spádný, a drasticky ko- mický. Vystřízlivělý manžel se kajícně vrací, mladá žena po krátkém váhání ho přijímá na milost, bezedně zamilovaný čert ostrouhá. Zlomyslný sou- druh, který ho do té bídy přivedl, sám se bezděky laskavce napil, a zmítá se také v mukách Ihsky Za trest odsouzen přijati místo podomka u spanilé krčmářky, která po rušných a bouřlivých událo- stech dne konečně s milovaným manželem jde po- čestně — slaviti svatební noc. Na pečlivé režii a souhře vinohradských byle viděti osobní účast autorovu i pilnou, preten- ciósní snahu účinkujících, aby ve všem všudy do- stáli intencím básníkovým. Hra měla mnoho z do bové i lokální vůně a kořenné příchuti roztomilého slovanského díla, které v repertoiru vinohradského divadla bude trvale znamenati položku velmi čest- nou, a přijde-li obecenstvo řádně na chut tomut jemnému a nevšednímu básnickému humoru, tedy i kasovní trefu. Téměř všichni účinkující byli ten- tokráte svojí snahou i svými talenty dobře na mí stě. Zvlášť třeba vytknouti tercetto hlavních účast- níků toho zábavného reje: krčmářku pí. Májové oba zamilované čerty pp. Faltyse a Zakopala
Faltys Zakopal
32 article Hudba.
Hudba. (Jihočeské pěveckě sdružen učitelstva.) Když před nedávnem pěvecký sbor moravských učitelů oslavoval svoje desítileté trvání, mohl nejen s hrdostí pohlížeti na vlastn svojí uměleckou práci, nýbrž mohl i upřímně se těšiti tomu, že došel tolika zdárných následovníků. Byly to i v království hlavně kruhy učitelské v nichž umělecké eíle i úspěchy Moravanů vzbudily ohlas. V roce 1910 sdružují se učitelé z Prahy okolí v mužský sbor za řízení prof. Spilky krátce na to staví se po bok moravskému sdru- žení. O loňských pěveckých zápasech v Plzni měly české hudební kruhy příležitost poznati učitelský sbor z Plzeňska a současně jsme se dočítali zpráv o tom, že i na českém jihu tvoří se mužský sbon z řad učitelstva. Loni o prázdninách podniklo Jiho- české sdružení zájezd na západ od svých domovů a dovídali jsme se tu mnoho chvály o jeho výko- nech a četli jsme o úspěších, jimž celá pout jich byla provázena. Letos rozjeli se jihočeští pěve do severovýchodních Čech a zakončili svoje tournée v Lázních poděbradských, kam jsem si za nimi vyjel. Přiznávám se, že vždy jsem šťasten, mohu-l v těto rubrice upozorniti na nějaký vážně umě- lecký podnik našeho venkova. Cítím to sám velmi dobře, že naše pozornost až příliš obmezuje se jen na hudební život pražský a pro kritiku denníc listů jako by Prahou končil český svět. Pojímám to vždy jako malou splátku naší povinnosti k mino- pražskému hudebnímu ruchu českému, mohu- bráti účast na některém podniku našeho venkova v němž zračí se vážné umělecké tendence, schopnost je realisovati. Rád jsem z těchto důvodů zajel i do Poděbrad za jihočeskými učiteli, kteř- až dosud na brány pražských koncertních síní ne- zaklepall.
Moravan Spilka Praha Plzeň Plzeňsko Čechy Poděbrady pěvecký sbor moravský učitel
33 article
O vzniku jihočeského mužského sboru, o jeh složení a dosavadní působnosti dostalo se čtenářůn našim nedávno informace z péra p. dra. Pelikána Mužský sbor, s nímž jsem se sejkal na koncerte v Poděbradech, čítá 30 pěvců, převážnou většinou z mladé a nejmladší učitelské generace jihočeskýck měst. Hlasový materiál jich působí ve sboru zvu kovou sytostí a svěžestí a to zvláště i v obou středních hlasech. Jednotlivé skupiny hlasové vy stupují již dnes s náležitou jednotností a zvukovou sceleností. V jich zpěvu slovo přichází plně a s do- konalou plastičností k platnosti a příslušná míst v textu vždy jsou dobře pointována. Tento kul slova, vyplývající z modemího nazírání na pomě- slova a hudby i ve sborové komposici a na úko sborové reprodukce, není však v přednesu jiho českého sboru na újmu hudební stránky. Nikde ne- jde tak daleko, aby se jím tříštila melodická linie nebo jinak hudební struktura trpěla. V poděbrad- ském koncertě vystoupili jihočeští učitelé se sbory dokonale technicky ovládnutými, pečlivě propra- covanými a v přednesu působícím svojí procitě- ností. V tomto jich přednesu nemá vrch ohnivý strhující temperament. Řekl bych, že v něm pře- vládá spíše jistý imponující, sebevědomý klid, jist v sebezahloubanost jihočeské povaze vlastní. C zvláště pěkně dovedl tento pěvecký sbor vystih- nout, byla náladová stránka některých skladeb což svědčí již samo o sobě velmi prospěšně o vý- konnosti jeho. Jihočeským učitelům stojí v čele jich druh po voláním, p. Jos. Masopust z Čes. Budějovic Nadšený hudebník zdravého a jasného hudebníhe cítění, taková jadrná povaha muzikantská, jak rodí jen česká půda. Stupeň umělecké výkonnost na který se jihočeský sbor po dvouletém teprv cvičení povznesl, je dílem páně- Masopustovy bu dební inteligence i jeho dírigentských schopností
Jos pán Masopustův Poděbrady Čes . Budějovice
34 article
Sbor svůj ovládá jistě a dovede jej vésti pevně ve směru vlastního nazírání a cítění. Mezi ním sborem je týž poměr vzájemné oddanosti, jaký jsme viděli u sdružení moravského i pražského Program koncertu poděbradského — a tuším celého tournée — vykazoval některé sborové sklad- by nové, Sdružení věnované. Byla to Hoffmeiste- rova „Pohádka“, velmi pozoruhodná, harmonicky ve vedení hlasů velice smělá, Pickův krásně náladov a skvěle znějící sbor, „Hvězdy hasnou“ a Kličků sbor „Já v snách tě viděl“, přihlašující se k sta- šímu, přežilému již způsobu sborové skladby. Z starších sborových komposic českých slyšeli jsm tu Jindřichova „Svatého Václava“, Vendlerov „Mrtvou lásku“, Foerstrův sbor „Velké, širé, rod lány“, Křižkovského „Utonulou“ a Jeremiášův jarý „Vzhůru již hlavu, národe“; z cizích autorů zpíván jedině Schumann („Snící jezero“). Poděbradský koncert jihočeských učitelů těšil se živé pozor- nosti domácích obyvatelů i lázeňských hostů a hoj- ný potlesk, provázející každý sbor, projevoval pěv- cům zasloužené uznání. Za potlesk ten odvděčo- vali se pěvci přidáním národních pisní a k závěr koncertu přidáním Smetanova „Věna“. Stejným uměleckým úspěchem provázeny byly koncerly Sdružení i v ostafních městech českého severo- východu. S radostnými pocity vracel jsem se do Prahy z poděbradského večera. Víděl jsem, že týž idea- lismus a totéž nadšení pro umělecký zpěv sborový. které jsme obdivovali u učitelů moravských a pral- ských, je i na jihu naší vlasti domovem. Vide jsem, že i tam je plno nejlepší snahy i schopnosti jíti za stejně vážnými cíli uměleckými.
Pickův Hvězda Klička svatý Václav Foerstrův Křižkovský Jeremiášův Schumann Smetanův Jindřichov český severovýchod Praha
35 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Podzimní pláště. — Klobouky. — Modní psíci. Letošní studené léto bylo příčinou, že se poněkud dříve objevily podzimní novinky. Pa- řížští krejčí už vyrukovali s podzimními plášti a modistky o překot chystají nové klobouky roztodivných tvarů. Letošní podzim a zima bu- de ve znamení sametu, hrubých vlněných látek, kožešin a peří, samé to věci na něž pohled už
Klobouk