1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 3. srpna 1913.
Praha
4
article
laranni a večerní listy
předpláci se
V Praze v admsintstre
na Rvrt jota
s dvojl donáškou
na měslo.
na Stvrtl ieta.
Praha
6
article
ve sllakáehí , K n
na maěslo
Poštou:
tre
na měsloj. . . . .
s dvojí zástlko
ne něriojeae
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16.
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 4. srpna v ob-
vyklou hodinu polední.
K otázce volební opravy pro
český sněm.
Praha
8
article
Když dnes týden spadl dávno hrozíe
Damoklův meč na hlavu zemského výboru
království Českého, pospíšil se abdikující
nejvyšší maršálek zemský pouklidniti kraj-
ně rozčílenou veřejnost naší dvojí útěchou
Předně vyslovil svou „pevnou nadějí“, že
mimořádný stav, v němž zemské hospo-
dářství nyní se octlo, nebude míti dlouhého
trvání, nýbrž potrvá toliko dobu co možná
nejkratší. Na čem se však tato jeho „pevná
naděje“ zakládá, princ Lobkovic nezjevil.
Druhá útěcha, již nám přinášel se svým
zlatým rounem z Išlu, zněla: „Přesvědči)
jsem se z několika rozhovorů s hrabětem
Stürgkhem a jinými ministry, že —
jednostranný oktroj národ
nostních nebo politických
koncesí jest úplně vylouče n.“
S tím srovnávalo se také prohlá-
šení samé vlády Stürgkhovy.
která končila svůj výklad patentů ze dne
26. července t. r. apelem na oba národy
v Čechách, aby se spolu spravedli-
vě vyrovnali, k čemuž přislibovala
svou účinnou pomoc, dokládajíc výslovně:
„Vláda se zdvojeným úsilím snažiti se
bude o to, aby učiněná provisorní
opatření byla se všemožným urychlením
nahrazena novým. trvalým
uspořádáním v rámci ústavy.
Damoklův
Lobkovic
Stürgkh
Stürgkhův
Išlu
Čechy
9
article
Toto nové uspořádání, v němž
musí míti zajištěné místo ča-
sová úprava volebního práva
do zemského sněmu za přibrání
širokých, dosud z něho vylou-
čených vrstev obyvatel stva,
může však jenom tam započíti,
kde jedině může vzniknouti trvalé
uzdravení poměrů v Čechách: Pročež, více
než kdy jindy musí býti vládě i stranám
vůdčíhvězdou a cílem jich jednání:
spravedlivé vyrovnání v Čechách.
Než do toho je, pohříchu, dnes hodně
daleko, mnohem dále než před rokem;
radikální němečtí popoháněči a obstrukční
teroristé dychtí po zcela jiném řešení če-
sko-německého sporu: nabádají vládu, aby
pokračovala troufale na dráze na-
stoupené a svémocně, trhnutím péra
na oktrojním papíře, diktovala Čechám
nové řády, vyplňující toliko nejsmělejší
rozdvojovací choutky a plány německých
obstrukčníků. Nebylo tudíž na škodu, ani
zbytečno, když přes ujištění prince Lob-
kovice, i přes uvedené prohlášení vlády
Stürgkhovy, výbor konservativních
velkostatkářů uznal toho potřebu,
varovati znovu před dalšími jedno-
strannými oktrojírkami, z kte-
rých by vzešlo české zemi jen zne-
snadnění žádoucího míru mezi
oběma její národy a tedy vážné neštěstí.
Osvědčení konservativních velkostat-
kářů z tohoto týdne praví důrazně:
„Trvalého míru v Čechách lz
dosíci pouze součinností obou národů
a ne mimořádnými opatřeními,
která by byla jednostranným spl-
Stürgkhův
Čechy
10
article
NARO
NARO
Jněním jednotlivých požadav
ků, vytržených ze souboru sporných otá-
zek. Takové jednostranné řešen
nedošlo by souhlasu naší strany.“
Důraz položen, jak vidět zde, jako nej-
vyšším maršálkem, na slovo: je dno
stranné.
Nicméně pověsti jako létavice se rojí.
že prý vláda, předvídajíc „dalekou cestu
a marné volání“ po smíru národů v Če-
chách, aspoň k jedné oktrojírce se chy-
stá, a sice k oktrojírce nového
volebního řádu pro český sněm.
Byl to zejména národně-sociální denník
zdejší, který dne 1. t. m. tvrdil, že obdržel
z řad poslaneckých, ze strany vždy dobře
informující, tuto zvěst:
„Vláda nejenom pomýšlí na
oktroj volebního řádu pro krá-
lovství České, ale má jej již úplně hotový
a sice přímo již i se sankcí císařovou.
Oktroj volebního řádu je úplně jistý.
Příští volby budou již na základě no-
vého volebního řádu. V tomto řádu bude
k dosavadním kuriím přičleněna ještě IV.
kurie, obmezena pouze na „vyděděné“
Velkostatek dal již svolení .
Nový volební řád bude oktrojován již bez
ohledu, dojde-li k jednání o mír či nic
Vznikla pochybnost o věrohodnosti té
zprávy; ale orgán národně-sociální znovu
se za ni zaručoval a polemisuje proti
domnělé oktrojírce, ke všeobecnému po-
divení hlásal víru, že prý by demo-
kratická volební oprava při souhlasu vel-
kostatkářů prošla ve sněmu bez
valných obtíží, ježto prý by Něm-
ci nemohli klást odpor (lh) a jistě
aspoň část jich by hlasovala pro refor-
mu (17). Kdyby prý však vláda nový v-
lební řád dala sama, byla by prý z toho
nespokojenost všeobecná“. Němci byv
novém sněmu jistě spustili obstrukci, za-
meziti jeho ustavení a volbu zemského vý-
boru, a tak prý bychom měli sice nový
sněm s novým volebním řádem, ale bez
zemského výboru, s c. k. správní komisí.
Němec
Nara
Německo
11
article
Na čem se tato víra našich radikálův
ochotu Němců ke sněmovnímu
uzákonění spravedlivé, demo-
kratické volební opravy zakládá, nikdo od
nich nezví. My však, chovajíce na paměti
celý půlstoletý náš zápas za
spravedlivou revisi Schmerlingovy oktro-
jirký sněmem českým, naprosto té
víře oddati se nedovedeme. Neboť za ce-
lou tu dlouhou dobu nepostihli jsme ani
jedinkrát při Němcích ochoty propustit vo-
lební opravu nám jen poněkud spravedlí-
vou, naopak ale při všech jejich vůdčíc
politicích, trvalý, houževnatý odpor proti
ní, tak trvalý a houževnatý, že na slevení
s něho nebylo ani potuchy, leda za cenu
vídeňských punktací. A nvní, že
by z čista jasna nadešel zázrak, a Němci
by na sněmu zanechali obstrukce a připu-
stili s velkostatkáři demokratisaci voleb-
ního řádu „bez valných obtíží“
Ano, od časů Palackého, Riegra a
Sladkovského domáhali jsme se po dobrém
i po zlém na Němcích svolení k opravě
hrozných křivd Schmerlingovy oktrojírky.
Ale když všechno úsilí naše zůstávalo
marným, když právě v té příčině ukázali
se Němci býti opět a opět naprosto nepří-
stupnými a zarytými zpátečníky, nechtě-
jíce se vzdáti bašty svého nadpráví a své
nadvlády: tu poznal sbor tehdejší ch
poslanců národních s Palackým a
Němec
Schmerlingův
Palacký
Riegr
Sladkovský
Palacká
12
article
Riegrem v čele, že nelze docíliti j a kži vo
opravy křivého toho volebního řádu skrz
sněm, pročež obrátil se 19. března 186
adresouna samého krále, pros
jej za sjednání spravedlivého
pro nás volebního řádu zem-
ského iniciativním zakročením koruny;
neboť, tak pravilo se v adrese: „toli ko
iniciativa vycházející z nejvyšší mou-
drosti a otcovské poctivosti V. Veli-
čenstv a jest s to, aby razila dráhu k cíli
onomu a dráze té pojistila schůdnost a svo-
bodu! Ve prospěch této adresy řečnili-
zpravodaj hr. Clam-Martinic, Sladkovský,
Sadil. Zeithammer, hr. Fr. Thun, hr. Le
Thun a jako generální řečník dr. Rieger.
Riegr
Martinic
Sladkovský
Sadil
Zeithammer
František
Thun
doktor
Rieger
13
article
Proti adrese naši řečnili Němci: Herbst.
Plener, Hasner, Schrott. Taschek a Brinz.
V tehdejší řeči své dr. Rieger čísel-
ně dokázal nemožnost každé parla-
mentní opravy trojnásobnými klausulemi
zataraseného Schmerlingova řádu volební-
ho a znázornil marnost našeho konstituč-
ního zápasu proti hrozné té křivdě trefným
podobenstvím. Pravil: „Já přiznávám a v
sami mně toho popírati nebudete moci, že
oprava tohoto volebního řádu dle nyněj-
ší ústavy státi se nemůže: nuže, tedy
co máme činiti? Pánové, věc připadá
mně jako v té bájce o zakleté princezně.
Opravení volebního řádu, oprava re-
presentace naší vlasti, souměrná,
správná, přiměřená, skutečně
spravedlivá všem potřebám: taková
oprava jest učiněna nemožnou od přede-
šlého ministra státního (Ant. ryt. Schmer-
linga), ona je, abych tak řekl, zača-
rována za tři hradby železné nemož-
nosti, a vy (Němci) nám nyní pravíte-
dobývejte si těch hradeb, kdežto do-
bře vidíte, že se srázu těch hradeb každý
svaliti se musí a že vůbec není možno z
toho stavu pomoci najíti a vyvésti šlechet-
nou tu pannu na svobodu. Pánové, jaká
pomoc tedy, než že musíme žádati mocněj-
šího pána než jsme my a prositi, aby za-
kletou tu pannu odčaroval.
A, bohužel, ty hradby Schmerlingovy
podnes stojí a německá obstrukce právě
proto povstala, aby nedošlo ani po
půlstoletí ještě k jich prolomení, aby ne-
došlo ke spravedlivé, demo-
kratické opravě volebního řá-
du Schmerlingova ve sněmu českého krá-
lovství. A nyní, že byu čista jasna byla.
ochotna ke spravedlnosti podobné? My
zázraky nevěříme. Jak v ně ale mohou
věřit právě naši radikálové, ačkoliv
nechtějí s Němci vyjednávat o dohodu.
toho zhola nechápeme!
Němec
Herbst
Plener
Hasner
Schrott
Rieger
Schmerlingův
14
title
Válka mezi spojenci.
15
title
Bukureštská jednání.
16
article
O bulharsko-rumunské hranice.
O bulharsko-rumunské hranice.
Z Bukurešti, 2. srpna. (Ag. Tel. Roum.)
Dnes dopoledne konala se užší konference
rumunských a bulharských vojenských znalců
o stanovení bulharsko-rumun-
ských hraníc. Neměla definitiv.
niho výsledku. Nová konference bude
se konati dnes večer po plenární schůzi de-
legátů. Bulharští zmocněnci měli dnes do-
poledne poradu se zástupci válčících stra
o bulharských protinávrzích.
Z Bukurešti, 2. srpna. (K. k.) Vojenšt
členové bulharské a rumunské delegace shro-
máždí se dnes večer, jakož i zítra odpoledne,
aby definitivně stanovili projednání podrob-
ností rumunských požadavků. Zítřek bude vě-
nován soukromým schůzím delegací. Zítra do-
poledne sejdou se bulharští a řečtí delegáti.
Ze Soflje, 2. srpna. Rumunská vláda ne-
spokojuje se čarou Turtukaja-Balčík, nýbrž
činí další požadavky. Dnes oznámila sofijské-
mu kabinetu, že trvá na tom, aby Rumunsku
připadly také krajiny obydlené Kucovlachv
s pevností Ruščuk, Šumla a Verničik až po
pobřeží Voreše. Požadavky tyto působí při-
rozeně rozladění.
Venízelos o řeckých požadavcích.
Z Bukurešti, 2. srpna. Řecký mp. Veni-
zelo s prohlásil dopisovateli „N. W. T.“. C
Bulharům nabízíme, nejsou podmínky nezmě-
nitelné, nýbrž pouze podklad diskuse, v níž
přirozeně z obou stran mohou býti činěny ú-
stupky. Že tato základna je spravedlivá, jest
vidno z toho, že i potom, kdyby nezměněně
byla přijata, nebylo by Bulharsko, pokud se
týče území a obyvatelstva, za Řeckem. Tak
byla by umožněna rovnováha na Balkáně. Bul-
harsko nesmí si činíti nároky, aby z této vál-
ky vyšlo s vyslovenou převahou nad námi.
Roa
jítlegát
Balčík
Šuml
Verničik
Bulhar
Bukurešť
Rumunsko
Vit
Bulharsko
Řecko
Balkán
17
article
Bulhaři nejsou předně ethnicky silnější nás,
poněvadž jich na Balkáně není více než nás.
V civilisaci nás rovněž nepředčí a poslední
válka dokázala, že i ve vojenském ohledu ne-
mají převahy. Nechce-li kdo za takových okol-
ností naše požadavky přijmouti za podklad
jednání, nestojí to pak vůbec za to, abychom
šli na konferenci. Na otázku, co se stane, ne-
docílí-li se v 5 dnech příměří dohody, odvětil
Venizelos, že pak bude věcí vojenských čini-
telů, aby učinili příslušná opatření.
Pařížské zprávy o konferenci.
Z Paříže, 2. srpna. („Temps“.) Zde pře-
vládá pevné přesvědčení, že Řecko a Srbsko
značně zmírní své požadavky, činěné na vče-
rejší konferenci. Při uzavření míru připadne
sice Kavala Řekům, poněvadž tento po-
žadavek je některými velmocemi podporován,
ale ostatní požadavky spojenců, které týkají se
téměř celé Makedonie, budou nejspíše vzhle-
dem na podporu Bulharska Rakousko-Uher-
skem, Italií a Ruskem zamitnuty. V žád-
ném případě nelze počítati s ukončením vy-
jednávání v 5 dnech, pročež bude nutno pří-
měří prodloužiti.
Bulhar
Venizelos
Řek
Balkán
Paříž
Řecko
Srbsko
Makedonie
Bulharsko
Rakousko
Uhry
Rusko
18
article
Bulharské požadavky.
Z Bukurešti, 2. srpna. (K. k.) V dnešní
schůzi konference mírové podali bul-
harští delegáti vůči požadavkům Srbůa
Řeků tyto své protipožadavky:
1. Nové hranice začínají na starých
srbsko-bulharských hranicích, probíhají
mezi Kumanovem a Krivou Palankou
k jihu, pak mezi Velesem a štipem přes
Vardar až k Murichovu u Bitolje, na to
přes Moglen, Gevghelí a Kukus a západ-
ně od Sjeru přes Strumu a končí v záli-
vu orfanském.
Zůstanou tudíž na bulharské půdě:
Krivá Palanka, Kratovo, Kočany, Štip,
Radoviště, Strumica, Dojran, Sjer. De-
mir Hisar a Kavala. (Řekové po úradách
s Bulhary odvolali hranice z Makri do
zálivu lagosského.)
2. Poněvadž rozhodnutí o ostrovech
bylo velvyslaneckou konferencí v Lon-
dýně vyhraženo velmocem, nemůže Bul-
harsko v té příčině převzítí žádné zá-
vazky.
3. Bulharsko nemůže uznatí oprávně-
nost požadavku spojenců, pokud jdeo
náhradu obyvatelstvu a nemůže téžo
Řek
Veles
Kratův
Kočan
Štip
Radoviště
Strumica
Dojran
Sjer
Bulhar
Bukurešť
Kumanovo
Vardar
Lon
Bulharsko
Kukus a západ
Krivá Palanka
19
article
v drobném prodejl
zezní čislo o so be
nll
Ve gliálkách na venkova
ann? i
veeenn
Inseráty
plntí se hotové napřed.
Předplacení a Inserty příjíma
kdministrace v Mlarianské ul.,
Tam nacházojí se váz
edake
kár
„Národnich Lkpodice
Rukopiay ae nevrneeil
Mlarianský ulice
20
article
tomto předmětu zahájiti vyjednávání.
4. Bulharsko svoluje, aby spory o staré
srbsko-bulharské hranice byly svěřeny
mezinárodní vojenské komisi, kterou ma-
jí jmenovati velmoci.
5. Bulharsko přijímá zásadu, dle niž
se válčící strany vzájemně zavazují, po-
skytnoutí na svém území národnostem
úplnou školskou a církevní svobodu.
Bulharsko
21
article
Velmoci a otázka Drinopole.
Velmoci a otázka Drinopole.
Z Paříže, 2. srpna. „Temps“ oznamujez
Cařihradu, že velvyslanci velmocí zítra nebo
v pondělí zdůrazní u Porty nutnost vykliditi
Drinopol. Demarche velmocí nebude společné
a bude míti stejný směr, aby Portě bylo zřej-
mo, že v otázce Drinopole všechny velmoci
jsou za jedno.
O hranice srbsko-bulharské.
Z Paříže, 2. srpna. („Temps“.) Ruský
sprostředkovací návrh ve příčině stanovení
srbsko-bulharských hranic má naději na usku-
tečnění. Srbsko žádá Skoplji, Radoviště, Ko-
čanu a Strumici. Pravděpodobně však Rado-
viště se Strumicí připadne Bulharsku, poně-
vadž obě města umožňují přístup k údolí Stru-
my. Kočana a Skoplje zůstaly by se svrchním
tokem Vardaru v rukou srbských. Požadavek
ve příčině odškodnění bude pravděpodobně
Srbskem a Řeckem odvolán. Velkou potíž způ-
sobuje vyjednávání o řecko-bulharských hra-
nicích a řeckých školách a chrámech na bul-
harském území.
Port
Kočan
Skoplj
Drinopol
Paříž
Cařihrad
Srbsko
Skoplja
Bulharsko
Řecko
22
article
Severní hraníce Albanie.
Z Vídně, 2. srpna. (K. k.) Jak sděluje
»Militärische Rundschau«, bude jako vo-
jenský zástupce mocnářství fungovati při
komisi pro stanovení hranic ve
Skadru bývalý vojenský zmocněnec v Římě
plukovník Mietzl, od pěš. pl. č. 37.
O Kavalu.
M. Z Kolína n. R., 2. srpna. (Zvl. telegr.
„N. L.“) Berlínský korespondent „Köln. Ztg.“
označuje zprávy bukureštských listů, dle nichž
všechny mocnosti daly bukureštské mírové
konferenci na jevo, že Kavala za všech okol-
ností musí zůstati Bulharsku, za neprav-
děpodobné. Velmoci musí prozatím spíše
ponechati vyjednavačům balkánských států
rozřešení otázky Kavaly, ovšem s předpokla-
dem, že toto řešení dá se uvésti v soulad s u-
sneseními londýnské konference vyslanců a
že, ukáže-li se toho nutnost, provedou změny.
V bulharských diplomatických kruzích se dle
sofijské depeše „Köln. Ztg.“ tvrdí, že mezi
vládami velmocí uvažuje se o možnosti evrop-
ského kongresu, kdyby snad mezi londýnský-
mi a bukurešťskými usneseními byly rozpory
nebo kdyby bukureštská usnesení odporovala.
zájmům jedné z obou evropských skupin vel-
mocl
Turecký postup.
Ze Sofije, 2. srpna. (K. k). Jak se pro-
slýchá, postupují Turci ke Gymyl-
džině, severozápadně od Dedeagače.
(Viz poslední zprávy.)
Köln
Albánie
Vídeň
Řím
Mietzl
Kolín
Bulharsko
Turec
Gymyl
Militärische Rundschau
23
title
Politický přehled.
24
article
Země české.
Země české.
Hlas německého agrárníka
„Co nám přinese budoucnosť“? —
tot
otázka, na kterou odpovídá ve včerejší „N.
Fr. Presse“ člen německé agrární strany říš.
posl. Václav Stahl. S minulostí či vlastně
Stahl
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Bovec.) Cestopisné feuilletony objevují
se počátkem letní saisony v redakcích právě
tak pravidelně, jako počátkem jara prvi
chrousti a počátkem zimy druhé květy šve-
stek a jabloní. Ne že by po nich toužili čtená-
ři, kteří nemohli se vypravit na letní prázdni-
ny. neb ti, kteří sami se dali na cesty: ale rok
ed roku „přátelé listu“ pociťují větší a větší
touhy sdílet svému listu své cestovní dojmy.
Někdy je to opravdu jen čistá radost z půvab-
ného vzrušení, jež poskytuje cestování, ale ta
bývá nejměně často příčinou, proč cestovatel
„chápe se péra“. Je-li někde daleko, za mo-
řem, bývá to stesk, mílá vzpomínka na otči-
nu, která jej svede ku pozdravu a zprávám.
26
article
Je-li v mořských lázních, trocha osobní marni-
vosti často se mísí do těch nadšených popisů
mořských vln, hotelových menus a života na
břehu. Jede-li konečně s nějakou tou výpra-
vou za nejlacinější ceny, která slibuje za ně-
olik korun všechny divy světa, včetně nápo-
je a zpropitné, bývá to podivná směs z infor-
mačních přednášek průvodčího cicerona, ce-
stovních příruček, reklamní vděčnosti a citů
spokojenosti s jižním nebem, hotelovým poho-
stinstvím, přírodními krásami a zábavními
mísinostmi velkých měst. K těmto spontanním
projevům jednotlivých nadšenců druží se ce-
stopisy, mající neklamné známky insertní re-
klamy lázeňských a letních míst, která v po-
době cestovatelského nadšení snaží se přesu-
nout podnikatelská doporučení z insertního
oddílu pod feuilletoní čáru. Reklama, nadše-
ni, poučení a informace splývají někdy tak
obratně dohromady, že je naprosto nemožno
postihnout, která pohnutka je nejsilnější, a
mnohdy nejnaivnější nadšenec ocitá se v po-
dezření, že píše objednanou obchodní rekla-
mu a naopak čistá obchodní reklama halís
v nejnevinější podobu přátelského dopisu, vy-
volaného nejčistšímni dojmy.
27
article
Abych se vyhnul obojímu podezření, ozna-
muji předem, že chci psát reklamu — reklamu
malého hnízda, jemuž by sebe zvučnější inser-
ty nezjednaly značnější příliv cestujícího obe-
censtva a které, upozorňuji, není také napro-
sto zařízeno tak, aby uspokojilo turisty, zvy-
klé na hotely a pohodlí. Rozhodne-li se dva-
cet turistů najednou, že poslechnou mé výzvy.
aby navštívili Bovec, bude mít pan Mleku
plnou hlavu starostí, co si s nimi počne. A pře-
ce je Bovec jedním z nejrozkošnějších koutů.
jež lze nalézt v slovanských Alpách.
Česká podružníce slovinského alpskéh
družstva láká co rok úsilněji české turisty, aby
přes Trbíž neb přes Jesenici jeli do Saviňských
a Julských Alp, mezi Slovince, do Jezerska.
na Bled, do Kraňské Hory, do Belapeče a je-
jímů úsilí daří se, že počet Čechů, navštěvují-
cích slovanské Alpy, neustále stoupá. Mám
tu celé české kolonie jak horolezců, tak pro-
stých výletníků, i přechodních turistů, zasta-
vujících se na několik dní cestou na jih. Prolé-
zají hory, projíždějí všechna místa na trati
Trbíž—Lublaň, Jesenice—Bled, obdivují krás-
né horské skupiny Triglavu, Martulku, Razoru
Poncy. Mangartu, Više, Grintovce, ale nejradě-
ji se drží dráhy a jen pošta do Jezerska, k če-
ské chatě horské, odváží jich do klínu hor
větší počet.
Mlek
Čecho
Poncy
Grintovec
Jesenice
Saviňský
julský Alpy
Bled
kraňský Hora
Alpy
Trbíž
Lublaň
Triglav
Martulka
28
article
A přece mímo vyjeté cesty je ten horský
kraj, do nedávna ještě naprosto odříznutý o
světa, skutečným rájem, život v něm rozvínu
se ve své osamělosti tak podivně a zajímavě.
že stojí nejen za podívanou, ale přímo za vě-
deckou studii. Ovšem cesta do toho ráje je
dosti trnitá a do nedávna bylo potřebí oprav-
dové lásky ke skautingu a vandrovnímu způ-
sobu života, chtěl-li kdo vniknout do odlehlých
údolí Trenty, Soči, Racolany a Bovce. Dnes
však již rychlý autobus překonává tyto obtíže
a pohodlní výletníci Bledu, Trbíže neb Belape-
če mohou hladce dvoudenním výletem užít
úchvatné cesty, nejdivočejším klínem hor a
do ohromného amfiteatru, jenž se rozkošným
údolím svažuje k Italií.
Ještě před dvěma, třemi lety chodilo se
do Bovce nekonečnou cestou přes Vršič na
Trentu, neb namahavou turou přes nevejskou
dolinu, pak ledovce a hřbety Kaninu, neb ko-
nečně horskou silnicí přes Rabl, Preděl a Lo-
kterou dnes za dvě hodiny přejíždí autobus
Odpoledne octnete se na nádraží v Trbíži, jež
byla dříve uzlem drah mezi Italií, Terstema
severem, dnes však, po postavení malnické
dráhy, je téměř pustým nádražím lokální drá-
hy do Jesenice.
Překrásné panorama hor se zasněženým
Mangartem uprostřed, věnčí hluboké údolí.
provinuté serpentinovou silnicí, na níž nad
nádražím k páté hodině čeká automobil na ce-
stující běláckého rychlíku. Ale turistů najdes
málo: důstojníci posádek, rozsetých po preděl-
ské silnici, venkované z Logu, horníci z Rablu.
nějaký ten agent pravé fíkové kávy a ture-
ckých kos, to je vše.
Bovec
Lo
Trent
Soča
Racolany
Bled
Vršič
Kanin
Rabl
Preděl
Jesenice
Belape
Terstema sever
29
article
Chauffeur ohledává pečlivě brzdy a pneu-
matiky, přilévá oleje, čistí motor, konečn
se rozjedem po klesající silnici prudkou za-
táčkou do dolní Trbíže a vzhůru do údolí pod
poutním kopcem Višarijí. Silnice se hadí mez
strmými srázy, drobnými domky, hustými les
stoupá zoufale příkrými závity, motor pracuje
s ohlušujícím rachotem, těžký vůz skáče po i-
golech, trhá sebou na zatáčkách, ale za 40 mi-
nut dojíždí hladce do Rablu, pod vrchem.
rozrytým štolami, do nichž před několika lety
se propadl dům s rodinou českého lékaře
Po několika minutách u pošty stoupá auto
prudkým letem na predělskou silnici n
rablským jezerem.
Kovově modrá voda jezera září z lesna-
tých úbočí a bílé písčité roviny, pevnůstkau
dolejší silnice odráží se ve vodě, svěží obrázel
mizí za záhybem, projíždíme kol hořejší pev-
nosti, zadrátované špícemi, dráty a tyčemi
zarostlé stromovím a kryté drnem, za chvíl
vyjíždíme na vrchol predělu, mezi domky, nad
Rabl
30
article
srázným údolím a v levo vystupuje již mohut-
ný massiv Mangartu. Další pout až k vesničce
Strunci je šílený let po ostrých serpentinách.
nad hlubokým srázem přes strže, mosty, úžla-
biny, kolem pevnůstek a chalup pod Mangart-
ské stěny až do divokého, úchvatného údolí
pod Poncou, v němž se kryje pod stěnou Man-
gartu hezounká koritnická chata, postavená
českými studenty alpského sdružení, východi-
ště zajímavých horských tur.
Strunk
31
article
Po strašidelném sestupu auta až na dn
údolí je pravou rozkoší letět dál silnicí pod
mohutnými skalními stěnami až do Středního
Logu a dál stále niž, až do přivětivějšího, ze-
leného a rovinného údolí, kde na kraji rozsy-
pána hromádka domků, Bovec. Auto stane
před malým hostincem a gospod Mlekuš, vida
mezi domácími také cizí turisty, rozvíjí pře-
horlivou činnost. V široké besídce, vytvořené
krásnou révou a plné karafiátů, pelargonií a
resed, strojí se stolek, kdesi v sousedství ob-
starán pokoj a než vám připraví večeři, projde-
te se městečkem. Podivné domky vroubí širo-
kou silnici: jsou zarostlé révami, plnými hroz-
nů, mají sice vchod do přízemí, ale na první
patro vedou zvenčí postranní schody bez zá-
bradlí, první patro je jako pavlač plná převi-
slých květů, hořících rudými kyticemi, žlutý-
mi a modrými zvonci a z pavlače zas postran-
ní schody zvenčí do podstřeší, kde jsou také
ještě pokojíky. Ulice přechází v nepravidelné
náměstí s kostelem a kasárnami, svažuje se
pak mezí pole a zahrady, do kraje, jenž stou-
pá lučinatými stráněmi pod široký věnee
strmých skal, předhoří Kaninu.
Na večer v besídce sejde se malá slovin-
ská společnost, v noci po ulicích zní večerní
apel, pak z daleka dvojhlasé zpěvy a nad vy-
sokými horami, jež zavírají obzor, svítí podiv-
ně intensivní září hvězdy. Když vystoupíte
z rána na luka, zarostlá ořechy a posetá drob-
nými chatrčemi, mizí malé městečko v obrov-
ském údolu, do něhož se stíhají široká údol
mezi skalními stěnami, zalesněnými vrehy a šl-
Kanin
32
article
rý kraj v záři vycházejícího slunce svítí ja ko
pohádkové království, zakleté daleko od
světa.
Jsem jist, že tento rozkošný kout se ne-
stane nikdy lázeňským místem a nebude též
nikdy znepokojován sty rozmařilých letních
hostí. Ale koho bolí nervy a kdo má ve svém
srdci cit pro život přírody, ten nalezne tam
opravdový ráj.
33
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Stefan Krzywoszewski čerta
krčmářka. Fantastická veselohra o třech dějstvích.
Z polského přeložil Jakub Ryd v a n. Režisér. Fr.
Hlavatý. Premiéra v Městském divadle na Kral.
Vinohradech 1. srpna 1913.
Fantastická veselohra, kterou uveden byl var-
šavský dramatik St. Krzywoszewski ihned po svém
prvním úspěchu v holešovické „Uranii““ na scénu
Vinohradského divadla, podala příležitost změřiti
aspoň zhruba celé rozpětí vývoje tohoto eminentně
dramatického talentu za nějakých šest, sedm let.
tedy za dobu, která uplynula od vzniku jeho sociál-
niho dramalu „Vádce lidu“, čerpaného z revoluč-
ního vření přovratných roků 1905 a 1906 v ruském
Polsku, až do roku loňského, kdy napsána byla
tato jemná a vtípná veselohra, a slavila svoje
triumíy ve Varšavě, a hned na to i v Krakově a
Lvově. Varšava, slovanská Pařiž, slyne ode dávna
znamenitou tradicí kulturní a specielně divadelní,
a této tradice jest Stefan Krzywoszewski výborným
odchovancem i pěslitelem. Jeho „Čert a krěmářka“
má ve své dramatické konstrukci tolik přirozené
lehkosti a ve svých dialozích tolik básnického
vzletu i jiskřivého humoru, že jsme již dávno na-
české scéně tak výborné a vtipné veselohry ne-
viděli.
Děj polské veselohry hraje v selské krčmě
pod Varšavou na počátku XIX. století, za časů
pruských. Líbezným způsobem spředena zde sku-
tečnost s básníckou fantasil. První akt uvádí nás
do karakteristického ovzduší polské krčmy, slav-
nostně vyzdobené, s vystrojeným stolem, ktery
Krzywoszewski
Ryd
František
Hlavatá
Vinohrady
Polsko
Varšava
Krakov
Lvov
Uranie
vinohradský divadlo