ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9925f630-8f15-11dd-b686-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 69, person 63, work 3, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 3. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 2ll.
4 article
laranni a večerní listy předpláci se V Praze v admsintstre na Rvrt jota s dvojl donáškou na měslo. na Stvrtl ieta.
Praha
6 article
ve sllakáehí , K n na maěslo Poštou: tre na měsloj. . . . . s dvojí zástlko ne něriojeae
7 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16. s přílohou pro venkov o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 4. srpna v ob- vyklou hodinu polední. K otázce volební opravy pro český sněm.
Praha
8 article
Když dnes týden spadl dávno hrozíe Damoklův meč na hlavu zemského výboru království Českého, pospíšil se abdikující nejvyšší maršálek zemský pouklidniti kraj- ně rozčílenou veřejnost naší dvojí útěchou Předně vyslovil svou „pevnou nadějí“, že mimořádný stav, v němž zemské hospo- dářství nyní se octlo, nebude míti dlouhého trvání, nýbrž potrvá toliko dobu co možná nejkratší. Na čem se však tato jeho „pevná naděje“ zakládá, princ Lobkovic nezjevil. Druhá útěcha, již nám přinášel se svým zlatým rounem z Išlu, zněla: „Přesvědči) jsem se z několika rozhovorů s hrabětem Stürgkhem a jinými ministry, že — jednostranný oktroj národ nostních nebo politických koncesí jest úplně vylouče n.“ S tím srovnávalo se také prohlá- šení samé vlády Stürgkhovy. která končila svůj výklad patentů ze dne 26. července t. r. apelem na oba národy v Čechách, aby se spolu spravedli- vě vyrovnali, k čemuž přislibovala svou účinnou pomoc, dokládajíc výslovně: „Vláda se zdvojeným úsilím snažiti se bude o to, aby učiněná provisorní opatření byla se všemožným urychlením nahrazena novým. trvalým uspořádáním v rámci ústavy.
Damoklův Lobkovic Stürgkh Stürgkhův Išlu Čechy
9 article
Toto nové uspořádání, v němž musí míti zajištěné místo ča- sová úprava volebního práva do zemského sněmu za přibrání širokých, dosud z něho vylou- čených vrstev obyvatel stva, může však jenom tam započíti, kde jedině může vzniknouti trvalé uzdravení poměrů v Čechách: Pročež, více než kdy jindy musí býti vládě i stranám vůdčíhvězdou a cílem jich jednání: spravedlivé vyrovnání v Čechách. Než do toho je, pohříchu, dnes hodně daleko, mnohem dále než před rokem; radikální němečtí popoháněči a obstrukční teroristé dychtí po zcela jiném řešení če- sko-německého sporu: nabádají vládu, aby pokračovala troufale na dráze na- stoupené a svémocně, trhnutím péra na oktrojním papíře, diktovala Čechám nové řády, vyplňující toliko nejsmělejší rozdvojovací choutky a plány německých obstrukčníků. Nebylo tudíž na škodu, ani zbytečno, když přes ujištění prince Lob- kovice, i přes uvedené prohlášení vlády Stürgkhovy, výbor konservativních velkostatkářů uznal toho potřebu, varovati znovu před dalšími jedno- strannými oktrojírkami, z kte- rých by vzešlo české zemi jen zne- snadnění žádoucího míru mezi oběma její národy a tedy vážné neštěstí. Osvědčení konservativních velkostat- kářů z tohoto týdne praví důrazně: „Trvalého míru v Čechách lz dosíci pouze součinností obou národů a ne mimořádnými opatřeními, která by byla jednostranným spl-
Stürgkhův Čechy
10 article NARO
NARO Jněním jednotlivých požadav ků, vytržených ze souboru sporných otá- zek. Takové jednostranné řešen nedošlo by souhlasu naší strany.“ Důraz položen, jak vidět zde, jako nej- vyšším maršálkem, na slovo: je dno stranné. Nicméně pověsti jako létavice se rojí. že prý vláda, předvídajíc „dalekou cestu a marné volání“ po smíru národů v Če- chách, aspoň k jedné oktrojírce se chy- stá, a sice k oktrojírce nového volebního řádu pro český sněm. Byl to zejména národně-sociální denník zdejší, který dne 1. t. m. tvrdil, že obdržel z řad poslaneckých, ze strany vždy dobře informující, tuto zvěst: „Vláda nejenom pomýšlí na oktroj volebního řádu pro krá- lovství České, ale má jej již úplně hotový a sice přímo již i se sankcí císařovou. Oktroj volebního řádu je úplně jistý. Příští volby budou již na základě no- vého volebního řádu. V tomto řádu bude k dosavadním kuriím přičleněna ještě IV. kurie, obmezena pouze na „vyděděné“ Velkostatek dal již svolení . Nový volební řád bude oktrojován již bez ohledu, dojde-li k jednání o mír či nic Vznikla pochybnost o věrohodnosti té zprávy; ale orgán národně-sociální znovu se za ni zaručoval a polemisuje proti domnělé oktrojírce, ke všeobecnému po- divení hlásal víru, že prý by demo- kratická volební oprava při souhlasu vel- kostatkářů prošla ve sněmu bez valných obtíží, ježto prý by Něm- ci nemohli klást odpor (lh) a jistě aspoň část jich by hlasovala pro refor- mu (17). Kdyby prý však vláda nový v- lební řád dala sama, byla by prý z toho nespokojenost všeobecná“. Němci byv novém sněmu jistě spustili obstrukci, za- meziti jeho ustavení a volbu zemského vý- boru, a tak prý bychom měli sice nový sněm s novým volebním řádem, ale bez zemského výboru, s c. k. správní komisí.
Němec Nara Německo
11 article
Na čem se tato víra našich radikálův ochotu Němců ke sněmovnímu uzákonění spravedlivé, demo- kratické volební opravy zakládá, nikdo od nich nezví. My však, chovajíce na paměti celý půlstoletý náš zápas za spravedlivou revisi Schmerlingovy oktro- jirký sněmem českým, naprosto té víře oddati se nedovedeme. Neboť za ce- lou tu dlouhou dobu nepostihli jsme ani jedinkrát při Němcích ochoty propustit vo- lební opravu nám jen poněkud spravedlí- vou, naopak ale při všech jejich vůdčíc politicích, trvalý, houževnatý odpor proti ní, tak trvalý a houževnatý, že na slevení s něho nebylo ani potuchy, leda za cenu vídeňských punktací. A nvní, že by z čista jasna nadešel zázrak, a Němci by na sněmu zanechali obstrukce a připu- stili s velkostatkáři demokratisaci voleb- ního řádu „bez valných obtíží“ Ano, od časů Palackého, Riegra a Sladkovského domáhali jsme se po dobrém i po zlém na Němcích svolení k opravě hrozných křivd Schmerlingovy oktrojírky. Ale když všechno úsilí naše zůstávalo marným, když právě v té příčině ukázali se Němci býti opět a opět naprosto nepří- stupnými a zarytými zpátečníky, nechtě- jíce se vzdáti bašty svého nadpráví a své nadvlády: tu poznal sbor tehdejší ch poslanců národních s Palackým a
Němec Schmerlingův Palacký Riegr Sladkovský Palacká
12 article
Riegrem v čele, že nelze docíliti j a kži vo opravy křivého toho volebního řádu skrz sněm, pročež obrátil se 19. března 186 adresouna samého krále, pros jej za sjednání spravedlivého pro nás volebního řádu zem- ského iniciativním zakročením koruny; neboť, tak pravilo se v adrese: „toli ko iniciativa vycházející z nejvyšší mou- drosti a otcovské poctivosti V. Veli- čenstv a jest s to, aby razila dráhu k cíli onomu a dráze té pojistila schůdnost a svo- bodu! Ve prospěch této adresy řečnili- zpravodaj hr. Clam-Martinic, Sladkovský, Sadil. Zeithammer, hr. Fr. Thun, hr. Le Thun a jako generální řečník dr. Rieger.
Riegr Martinic Sladkovský Sadil Zeithammer František Thun doktor Rieger
13 article
Proti adrese naši řečnili Němci: Herbst. Plener, Hasner, Schrott. Taschek a Brinz. V tehdejší řeči své dr. Rieger čísel- ně dokázal nemožnost každé parla- mentní opravy trojnásobnými klausulemi zataraseného Schmerlingova řádu volební- ho a znázornil marnost našeho konstituč- ního zápasu proti hrozné té křivdě trefným podobenstvím. Pravil: „Já přiznávám a v sami mně toho popírati nebudete moci, že oprava tohoto volebního řádu dle nyněj- ší ústavy státi se nemůže: nuže, tedy co máme činiti? Pánové, věc připadá mně jako v té bájce o zakleté princezně. Opravení volebního řádu, oprava re- presentace naší vlasti, souměrná, správná, přiměřená, skutečně spravedlivá všem potřebám: taková oprava jest učiněna nemožnou od přede- šlého ministra státního (Ant. ryt. Schmer- linga), ona je, abych tak řekl, zača- rována za tři hradby železné nemož- nosti, a vy (Němci) nám nyní pravíte- dobývejte si těch hradeb, kdežto do- bře vidíte, že se srázu těch hradeb každý svaliti se musí a že vůbec není možno z toho stavu pomoci najíti a vyvésti šlechet- nou tu pannu na svobodu. Pánové, jaká pomoc tedy, než že musíme žádati mocněj- šího pána než jsme my a prositi, aby za- kletou tu pannu odčaroval. A, bohužel, ty hradby Schmerlingovy podnes stojí a německá obstrukce právě proto povstala, aby nedošlo ani po půlstoletí ještě k jich prolomení, aby ne- došlo ke spravedlivé, demo- kratické opravě volebního řá- du Schmerlingova ve sněmu českého krá- lovství. A nyní, že byu čista jasna byla. ochotna ke spravedlnosti podobné? My zázraky nevěříme. Jak v ně ale mohou věřit právě naši radikálové, ačkoliv nechtějí s Němci vyjednávat o dohodu. toho zhola nechápeme!
Němec Herbst Plener Hasner Schrott Rieger Schmerlingův
14 title
Válka mezi spojenci.
15 title
Bukureštská jednání.
16 article O bulharsko-rumunské hranice.
O bulharsko-rumunské hranice. Z Bukurešti, 2. srpna. (Ag. Tel. Roum.) Dnes dopoledne konala se užší konference rumunských a bulharských vojenských znalců o stanovení bulharsko-rumun- ských hraníc. Neměla definitiv. niho výsledku. Nová konference bude se konati dnes večer po plenární schůzi de- legátů. Bulharští zmocněnci měli dnes do- poledne poradu se zástupci válčících stra o bulharských protinávrzích. Z Bukurešti, 2. srpna. (K. k.) Vojenšt členové bulharské a rumunské delegace shro- máždí se dnes večer, jakož i zítra odpoledne, aby definitivně stanovili projednání podrob- ností rumunských požadavků. Zítřek bude vě- nován soukromým schůzím delegací. Zítra do- poledne sejdou se bulharští a řečtí delegáti. Ze Soflje, 2. srpna. Rumunská vláda ne- spokojuje se čarou Turtukaja-Balčík, nýbrž činí další požadavky. Dnes oznámila sofijské- mu kabinetu, že trvá na tom, aby Rumunsku připadly také krajiny obydlené Kucovlachv s pevností Ruščuk, Šumla a Verničik až po pobřeží Voreše. Požadavky tyto působí při- rozeně rozladění. Venízelos o řeckých požadavcích. Z Bukurešti, 2. srpna. Řecký mp. Veni- zelo s prohlásil dopisovateli „N. W. T.“. C Bulharům nabízíme, nejsou podmínky nezmě- nitelné, nýbrž pouze podklad diskuse, v níž přirozeně z obou stran mohou býti činěny ú- stupky. Že tato základna je spravedlivá, jest vidno z toho, že i potom, kdyby nezměněně byla přijata, nebylo by Bulharsko, pokud se týče území a obyvatelstva, za Řeckem. Tak byla by umožněna rovnováha na Balkáně. Bul- harsko nesmí si činíti nároky, aby z této vál- ky vyšlo s vyslovenou převahou nad námi.
Roa jítlegát Balčík Šuml Verničik Bulhar Bukurešť Rumunsko Vit Bulharsko Řecko Balkán
17 article
Bulhaři nejsou předně ethnicky silnější nás, poněvadž jich na Balkáně není více než nás. V civilisaci nás rovněž nepředčí a poslední válka dokázala, že i ve vojenském ohledu ne- mají převahy. Nechce-li kdo za takových okol- ností naše požadavky přijmouti za podklad jednání, nestojí to pak vůbec za to, abychom šli na konferenci. Na otázku, co se stane, ne- docílí-li se v 5 dnech příměří dohody, odvětil Venizelos, že pak bude věcí vojenských čini- telů, aby učinili příslušná opatření. Pařížské zprávy o konferenci. Z Paříže, 2. srpna. („Temps“.) Zde pře- vládá pevné přesvědčení, že Řecko a Srbsko značně zmírní své požadavky, činěné na vče- rejší konferenci. Při uzavření míru připadne sice Kavala Řekům, poněvadž tento po- žadavek je některými velmocemi podporován, ale ostatní požadavky spojenců, které týkají se téměř celé Makedonie, budou nejspíše vzhle- dem na podporu Bulharska Rakousko-Uher- skem, Italií a Ruskem zamitnuty. V žád- ném případě nelze počítati s ukončením vy- jednávání v 5 dnech, pročež bude nutno pří- měří prodloužiti.
Bulhar Venizelos Řek Balkán Paříž Řecko Srbsko Makedonie Bulharsko Rakousko Uhry Rusko
18 article
Bulharské požadavky. Z Bukurešti, 2. srpna. (K. k.) V dnešní schůzi konference mírové podali bul- harští delegáti vůči požadavkům Srbůa Řeků tyto své protipožadavky: 1. Nové hranice začínají na starých srbsko-bulharských hranicích, probíhají mezi Kumanovem a Krivou Palankou k jihu, pak mezi Velesem a štipem přes Vardar až k Murichovu u Bitolje, na to přes Moglen, Gevghelí a Kukus a západ- ně od Sjeru přes Strumu a končí v záli- vu orfanském. Zůstanou tudíž na bulharské půdě: Krivá Palanka, Kratovo, Kočany, Štip, Radoviště, Strumica, Dojran, Sjer. De- mir Hisar a Kavala. (Řekové po úradách s Bulhary odvolali hranice z Makri do zálivu lagosského.) 2. Poněvadž rozhodnutí o ostrovech bylo velvyslaneckou konferencí v Lon- dýně vyhraženo velmocem, nemůže Bul- harsko v té příčině převzítí žádné zá- vazky. 3. Bulharsko nemůže uznatí oprávně- nost požadavku spojenců, pokud jdeo náhradu obyvatelstvu a nemůže téžo
Řek Veles Kratův Kočan Štip Radoviště Strumica Dojran Sjer Bulhar Bukurešť Kumanovo Vardar Lon Bulharsko Kukus a západ Krivá Palanka
19 article
v drobném prodejl zezní čislo o so be nll Ve gliálkách na venkova ann? i veeenn Inseráty plntí se hotové napřed. Předplacení a Inserty příjíma kdministrace v Mlarianské ul., Tam nacházojí se váz edake kár „Národnich Lkpodice Rukopiay ae nevrneeil
Mlarianský ulice
20 article
tomto předmětu zahájiti vyjednávání. 4. Bulharsko svoluje, aby spory o staré srbsko-bulharské hranice byly svěřeny mezinárodní vojenské komisi, kterou ma- jí jmenovati velmoci. 5. Bulharsko přijímá zásadu, dle niž se válčící strany vzájemně zavazují, po- skytnoutí na svém území národnostem úplnou školskou a církevní svobodu.
Bulharsko
21 article Velmoci a otázka Drinopole.
Velmoci a otázka Drinopole. Z Paříže, 2. srpna. „Temps“ oznamujez Cařihradu, že velvyslanci velmocí zítra nebo v pondělí zdůrazní u Porty nutnost vykliditi Drinopol. Demarche velmocí nebude společné a bude míti stejný směr, aby Portě bylo zřej- mo, že v otázce Drinopole všechny velmoci jsou za jedno. O hranice srbsko-bulharské. Z Paříže, 2. srpna. („Temps“.) Ruský sprostředkovací návrh ve příčině stanovení srbsko-bulharských hranic má naději na usku- tečnění. Srbsko žádá Skoplji, Radoviště, Ko- čanu a Strumici. Pravděpodobně však Rado- viště se Strumicí připadne Bulharsku, poně- vadž obě města umožňují přístup k údolí Stru- my. Kočana a Skoplje zůstaly by se svrchním tokem Vardaru v rukou srbských. Požadavek ve příčině odškodnění bude pravděpodobně Srbskem a Řeckem odvolán. Velkou potíž způ- sobuje vyjednávání o řecko-bulharských hra- nicích a řeckých školách a chrámech na bul- harském území.
Port Kočan Skoplj Drinopol Paříž Cařihrad Srbsko Skoplja Bulharsko Řecko
22 article
Severní hraníce Albanie. Z Vídně, 2. srpna. (K. k.) Jak sděluje »Militärische Rundschau«, bude jako vo- jenský zástupce mocnářství fungovati při komisi pro stanovení hranic ve Skadru bývalý vojenský zmocněnec v Římě plukovník Mietzl, od pěš. pl. č. 37. O Kavalu. M. Z Kolína n. R., 2. srpna. (Zvl. telegr. „N. L.“) Berlínský korespondent „Köln. Ztg.“ označuje zprávy bukureštských listů, dle nichž všechny mocnosti daly bukureštské mírové konferenci na jevo, že Kavala za všech okol- ností musí zůstati Bulharsku, za neprav- děpodobné. Velmoci musí prozatím spíše ponechati vyjednavačům balkánských států rozřešení otázky Kavaly, ovšem s předpokla- dem, že toto řešení dá se uvésti v soulad s u- sneseními londýnské konference vyslanců a že, ukáže-li se toho nutnost, provedou změny. V bulharských diplomatických kruzích se dle sofijské depeše „Köln. Ztg.“ tvrdí, že mezi vládami velmocí uvažuje se o možnosti evrop- ského kongresu, kdyby snad mezi londýnský- mi a bukurešťskými usneseními byly rozpory nebo kdyby bukureštská usnesení odporovala. zájmům jedné z obou evropských skupin vel- mocl Turecký postup. Ze Sofije, 2. srpna. (K. k). Jak se pro- slýchá, postupují Turci ke Gymyl- džině, severozápadně od Dedeagače. (Viz poslední zprávy.)
Köln Albánie Vídeň Řím Mietzl Kolín Bulharsko Turec Gymyl Militärische Rundschau
23 title
Politický přehled.
24 article Země české.
Země české. Hlas německého agrárníka „Co nám přinese budoucnosť“? — tot otázka, na kterou odpovídá ve včerejší „N. Fr. Presse“ člen německé agrární strany říš. posl. Václav Stahl. S minulostí či vlastně
Stahl
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Bovec.) Cestopisné feuilletony objevují se počátkem letní saisony v redakcích právě tak pravidelně, jako počátkem jara prvi chrousti a počátkem zimy druhé květy šve- stek a jabloní. Ne že by po nich toužili čtená- ři, kteří nemohli se vypravit na letní prázdni- ny. neb ti, kteří sami se dali na cesty: ale rok ed roku „přátelé listu“ pociťují větší a větší touhy sdílet svému listu své cestovní dojmy. Někdy je to opravdu jen čistá radost z půvab- ného vzrušení, jež poskytuje cestování, ale ta bývá nejměně často příčinou, proč cestovatel „chápe se péra“. Je-li někde daleko, za mo- řem, bývá to stesk, mílá vzpomínka na otči- nu, která jej svede ku pozdravu a zprávám.
26 article
Je-li v mořských lázních, trocha osobní marni- vosti často se mísí do těch nadšených popisů mořských vln, hotelových menus a života na břehu. Jede-li konečně s nějakou tou výpra- vou za nejlacinější ceny, která slibuje za ně- olik korun všechny divy světa, včetně nápo- je a zpropitné, bývá to podivná směs z infor- mačních přednášek průvodčího cicerona, ce- stovních příruček, reklamní vděčnosti a citů spokojenosti s jižním nebem, hotelovým poho- stinstvím, přírodními krásami a zábavními mísinostmi velkých měst. K těmto spontanním projevům jednotlivých nadšenců druží se ce- stopisy, mající neklamné známky insertní re- klamy lázeňských a letních míst, která v po- době cestovatelského nadšení snaží se přesu- nout podnikatelská doporučení z insertního oddílu pod feuilletoní čáru. Reklama, nadše- ni, poučení a informace splývají někdy tak obratně dohromady, že je naprosto nemožno postihnout, která pohnutka je nejsilnější, a mnohdy nejnaivnější nadšenec ocitá se v po- dezření, že píše objednanou obchodní rekla- mu a naopak čistá obchodní reklama halís v nejnevinější podobu přátelského dopisu, vy- volaného nejčistšímni dojmy.
27 article
Abych se vyhnul obojímu podezření, ozna- muji předem, že chci psát reklamu — reklamu malého hnízda, jemuž by sebe zvučnější inser- ty nezjednaly značnější příliv cestujícího obe- censtva a které, upozorňuji, není také napro- sto zařízeno tak, aby uspokojilo turisty, zvy- klé na hotely a pohodlí. Rozhodne-li se dva- cet turistů najednou, že poslechnou mé výzvy. aby navštívili Bovec, bude mít pan Mleku plnou hlavu starostí, co si s nimi počne. A pře- ce je Bovec jedním z nejrozkošnějších koutů. jež lze nalézt v slovanských Alpách. Česká podružníce slovinského alpskéh družstva láká co rok úsilněji české turisty, aby přes Trbíž neb přes Jesenici jeli do Saviňských a Julských Alp, mezi Slovince, do Jezerska. na Bled, do Kraňské Hory, do Belapeče a je- jímů úsilí daří se, že počet Čechů, navštěvují- cích slovanské Alpy, neustále stoupá. Mám tu celé české kolonie jak horolezců, tak pro- stých výletníků, i přechodních turistů, zasta- vujících se na několik dní cestou na jih. Prolé- zají hory, projíždějí všechna místa na trati Trbíž—Lublaň, Jesenice—Bled, obdivují krás- né horské skupiny Triglavu, Martulku, Razoru Poncy. Mangartu, Više, Grintovce, ale nejradě- ji se drží dráhy a jen pošta do Jezerska, k če- ské chatě horské, odváží jich do klínu hor větší počet.
Mlek Čecho Poncy Grintovec Jesenice Saviňský julský Alpy Bled kraňský Hora Alpy Trbíž Lublaň Triglav Martulka
28 article
A přece mímo vyjeté cesty je ten horský kraj, do nedávna ještě naprosto odříznutý o světa, skutečným rájem, život v něm rozvínu se ve své osamělosti tak podivně a zajímavě. že stojí nejen za podívanou, ale přímo za vě- deckou studii. Ovšem cesta do toho ráje je dosti trnitá a do nedávna bylo potřebí oprav- dové lásky ke skautingu a vandrovnímu způ- sobu života, chtěl-li kdo vniknout do odlehlých údolí Trenty, Soči, Racolany a Bovce. Dnes však již rychlý autobus překonává tyto obtíže a pohodlní výletníci Bledu, Trbíže neb Belape- če mohou hladce dvoudenním výletem užít úchvatné cesty, nejdivočejším klínem hor a do ohromného amfiteatru, jenž se rozkošným údolím svažuje k Italií. Ještě před dvěma, třemi lety chodilo se do Bovce nekonečnou cestou přes Vršič na Trentu, neb namahavou turou přes nevejskou dolinu, pak ledovce a hřbety Kaninu, neb ko- nečně horskou silnicí přes Rabl, Preděl a Lo- kterou dnes za dvě hodiny přejíždí autobus Odpoledne octnete se na nádraží v Trbíži, jež byla dříve uzlem drah mezi Italií, Terstema severem, dnes však, po postavení malnické dráhy, je téměř pustým nádražím lokální drá- hy do Jesenice. Překrásné panorama hor se zasněženým Mangartem uprostřed, věnčí hluboké údolí. provinuté serpentinovou silnicí, na níž nad nádražím k páté hodině čeká automobil na ce- stující běláckého rychlíku. Ale turistů najdes málo: důstojníci posádek, rozsetých po preděl- ské silnici, venkované z Logu, horníci z Rablu. nějaký ten agent pravé fíkové kávy a ture- ckých kos, to je vše.
Bovec Lo Trent Soča Racolany Bled Vršič Kanin Rabl Preděl Jesenice Belape Terstema sever
29 article
Chauffeur ohledává pečlivě brzdy a pneu- matiky, přilévá oleje, čistí motor, konečn se rozjedem po klesající silnici prudkou za- táčkou do dolní Trbíže a vzhůru do údolí pod poutním kopcem Višarijí. Silnice se hadí mez strmými srázy, drobnými domky, hustými les stoupá zoufale příkrými závity, motor pracuje s ohlušujícím rachotem, těžký vůz skáče po i- golech, trhá sebou na zatáčkách, ale za 40 mi- nut dojíždí hladce do Rablu, pod vrchem. rozrytým štolami, do nichž před několika lety se propadl dům s rodinou českého lékaře Po několika minutách u pošty stoupá auto prudkým letem na predělskou silnici n rablským jezerem. Kovově modrá voda jezera září z lesna- tých úbočí a bílé písčité roviny, pevnůstkau dolejší silnice odráží se ve vodě, svěží obrázel mizí za záhybem, projíždíme kol hořejší pev- nosti, zadrátované špícemi, dráty a tyčemi zarostlé stromovím a kryté drnem, za chvíl vyjíždíme na vrchol predělu, mezi domky, nad
Rabl
30 article
srázným údolím a v levo vystupuje již mohut- ný massiv Mangartu. Další pout až k vesničce Strunci je šílený let po ostrých serpentinách. nad hlubokým srázem přes strže, mosty, úžla- biny, kolem pevnůstek a chalup pod Mangart- ské stěny až do divokého, úchvatného údolí pod Poncou, v němž se kryje pod stěnou Man- gartu hezounká koritnická chata, postavená českými studenty alpského sdružení, východi- ště zajímavých horských tur.
Strunk
31 article
Po strašidelném sestupu auta až na dn údolí je pravou rozkoší letět dál silnicí pod mohutnými skalními stěnami až do Středního Logu a dál stále niž, až do přivětivějšího, ze- leného a rovinného údolí, kde na kraji rozsy- pána hromádka domků, Bovec. Auto stane před malým hostincem a gospod Mlekuš, vida mezi domácími také cizí turisty, rozvíjí pře- horlivou činnost. V široké besídce, vytvořené krásnou révou a plné karafiátů, pelargonií a resed, strojí se stolek, kdesi v sousedství ob- starán pokoj a než vám připraví večeři, projde- te se městečkem. Podivné domky vroubí širo- kou silnici: jsou zarostlé révami, plnými hroz- nů, mají sice vchod do přízemí, ale na první patro vedou zvenčí postranní schody bez zá- bradlí, první patro je jako pavlač plná převi- slých květů, hořících rudými kyticemi, žlutý- mi a modrými zvonci a z pavlače zas postran- ní schody zvenčí do podstřeší, kde jsou také ještě pokojíky. Ulice přechází v nepravidelné náměstí s kostelem a kasárnami, svažuje se pak mezí pole a zahrady, do kraje, jenž stou- pá lučinatými stráněmi pod široký věnee strmých skal, předhoří Kaninu. Na večer v besídce sejde se malá slovin- ská společnost, v noci po ulicích zní večerní apel, pak z daleka dvojhlasé zpěvy a nad vy- sokými horami, jež zavírají obzor, svítí podiv- ně intensivní září hvězdy. Když vystoupíte z rána na luka, zarostlá ořechy a posetá drob- nými chatrčemi, mizí malé městečko v obrov- ském údolu, do něhož se stíhají široká údol mezi skalními stěnami, zalesněnými vrehy a šl-
Kanin
32 article
rý kraj v záři vycházejícího slunce svítí ja ko pohádkové království, zakleté daleko od světa. Jsem jist, že tento rozkošný kout se ne- stane nikdy lázeňským místem a nebude též nikdy znepokojován sty rozmařilých letních hostí. Ale koho bolí nervy a kdo má ve svém srdci cit pro život přírody, ten nalezne tam opravdový ráj.
33 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Stefan Krzywoszewski čerta krčmářka. Fantastická veselohra o třech dějstvích. Z polského přeložil Jakub Ryd v a n. Režisér. Fr. Hlavatý. Premiéra v Městském divadle na Kral. Vinohradech 1. srpna 1913. Fantastická veselohra, kterou uveden byl var- šavský dramatik St. Krzywoszewski ihned po svém prvním úspěchu v holešovické „Uranii““ na scénu Vinohradského divadla, podala příležitost změřiti aspoň zhruba celé rozpětí vývoje tohoto eminentně dramatického talentu za nějakých šest, sedm let. tedy za dobu, která uplynula od vzniku jeho sociál- niho dramalu „Vádce lidu“, čerpaného z revoluč- ního vření přovratných roků 1905 a 1906 v ruském Polsku, až do roku loňského, kdy napsána byla tato jemná a vtípná veselohra, a slavila svoje triumíy ve Varšavě, a hned na to i v Krakově a Lvově. Varšava, slovanská Pařiž, slyne ode dávna znamenitou tradicí kulturní a specielně divadelní, a této tradice jest Stefan Krzywoszewski výborným odchovancem i pěslitelem. Jeho „Čert a krěmářka“ má ve své dramatické konstrukci tolik přirozené lehkosti a ve svých dialozích tolik básnického vzletu i jiskřivého humoru, že jsme již dávno na- české scéně tak výborné a vtipné veselohry ne- viděli. Děj polské veselohry hraje v selské krčmě pod Varšavou na počátku XIX. století, za časů pruských. Líbezným způsobem spředena zde sku- tečnost s básníckou fantasil. První akt uvádí nás do karakteristického ovzduší polské krčmy, slav- nostně vyzdobené, s vystrojeným stolem, ktery
Krzywoszewski Ryd František Hlavatá Vinohrady Polsko Varšava Krakov Lvov Uranie vinohradský divadlo