ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 992cfb10-8f15-11dd-b2ed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 88, place 60, org 9
1 masthead
3. srpna 1913. číslo 21í.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
referovali, a vypuštění posledních dvou odstavců čl. 33. o převoditelnosti poměrných pensí na vdovy a sirotky po úřednících, bývalých vojácích. Povolávání německých záložníků v zimě. „Temps“ upozorňuje, že nový vojenský záko německý obsahuje paragraf 3a., jehož význam po- sud nebyl oceněn. Praví se v něm: Pokud dovole zřetele vojenského a hospodářského rázu, bude záložní mužstvo povoláváno jen v zimních měsí- cích, aby si odbylo dobu výcviku. Touio disposicí, jejíž účelem zdá se na prví pohled jen přání vyhověti záložníkům, rozřešily vojenské úřady nejobtížnější otázku, způsobenou dvouletou službou. Povoláním záložníků v zimě je úplně odstraněno kritické období, trvající od zařadění rekrutů až do prvních dnů březnových. kdy se rekruti pokládají za způsobilé k válečné akci. Nad to pak při využití cvičebních táborů, které dosud zůstávaly neobsazeny od října do 1. dubna, bude míti velitelství v zimě k disposíci ne- jen aktivní sbory, doplněné na mírový stav, po- něvadž v jejich řadách bude potřebný počet zá- ložníků, ale také tolik záložních pluků, kolik jich bude chtit utvořiti. Paragraf 3a. dává tedy pod nevinnou zámin- kou německému velitelství armádu, jejíž sílu může lbovolně regulovati.
5 article
Revoluce ve Venezuele. Dobrodružný bývalý president Castro způsobil ve Venezuele nové zmatky. Jak se telegrafuje z Caracasu, byla na presidenta Gomeza přenesena diktátorská moc. President oznámil guvernerům. že Castro, puzen ctižádostí a touhou po vládě. podnítil revoluci. Vzbouřenci porušili již na mno- bých místech veřejný pořádek. Guvernéři slíbili. že budou vládu podporovati. Úřadní depeše odje- luje, že revoluční vojsko bylo na dvou místech víádním vojskem odraženo. Z Caracasu nebyla žád- ná vojenská moc vyslána, poněvadž vláda pokládá státní vojska za dosti silná. Telegram z Wilímstadu oznamuje, že tam došlo z Puerto Cabello potvrzení zprávy o přistání Castrově v Coro.
Castro Gomeza Castrův Venezuela Caracas Puerto Cabello
6 article
Čína a Japonsko.
Čína Japonsko
7 article
Revoluce v jižní Číně dle celkových zpráv ne- měla úspěchu a Juanšikajovi podaří se dle všeho opět obnoviti všude autoritu pekinské vlády. At oposice zatímnímu presidentu republiky vytýká cokoli, jisto je, že Juanšikaj snaží se všemožněa dosud velmi úspěšně zachovati jednotu fíše proti všem separatistickým snahám a za hranicemi je pokladán za jediného muže, který je s to, aby tento úkol v nynějších obtížných poměrech pro- Od počátku hnutí proti Juanšikajovi hlásaly zprávy z Činy podezření, že Japonsko podporuje jihočínskou akci. Pekinský dopisovatel „Timesů“ sděluje, že se tam stále projevuje rozhořčení vůči Japonsku pro jeho domnělou podporu revoluce, nepřikládá se valného významu oficiálním demen- tis, jež byla vydána v Pekině i v Tokiu. Tato po- pření mají však velmi určitý ráz, mnohem určitějšt než obvinění, jež byla dosud uveřejněna. Nepo- chybně jeví se velké japonské sympatie s jihem. a mnoho Japonců v Číně šlo s revolucionáři. Hnutí bylo také podporováno částí japonského tisku. Ale japonská vláda přeje si zachovati přísnou ne- utralitu. Japonští konsulové v Číně dostali ne- dávno instrukce, aby varovali Japonce v Číně usedlé před účastenstvím na revolučním hnutí a odmítli ochranu japonských příslušníků, kteří by podporovali vzbouřence, ba dokonce měli konsu- lové doporučiti vypovězení takových Japonců.
Japonec Čína Japonsko Tokio Nepa Timesy
9 article Večírek na počest Stefana Krzywoszewského a polských
Večírek na počest Stefana Krzywoszewského a polských hostí v Praze. Po zdařilých premierách obou her mladého polského autora, dramatu „Vůdce lidu“ v divadle „Urania“ a satyrické komedie „Čert a krčmářka“ v Městském divadle vinohradském pořádán byl dne 1. srpna 1913 večer Českopolským klubem přátel- ský večírek na počest autora a ostatních hostí pol- ských, kteří do Prahy přijeli z Karlových Varůa Marianských Lázní. Z ohledu na své léčení dosta- vili se z těchto hostí polských na večírek pouze pp. chefredaktor denniku „Stowo“ z Varšavy K o- slakiewiez, továrník Grosman a notář So- bolewski, vesměs z Varšavy. Ohlášeni byli ještě znamenitý polský literární historik a kritik dr. Rabski a v Paříži žijící polsko-francouzský spi- sovatel Wyzewa, kteří však v poslední chvíli na radu lázeňských lékařů byli nuceni návštěvu odříci. Z polské kolonie pražské zúčastnila se ve- čírku zejména člen Národního divadla pí. Bogu- eká s matkou. Z české společnosti přítomni byli za městskou radu vinohradskou p. okr. starosta Prokopec. dr. Ulrich a dr. Fuksa, za měst- skou radu pražskou p. cís. rada Urban a konser- vátor Emler. za městskou radu plzeňskou proí. Hora, za Cizinecký svaz p. místopředseda Za- vřel, za Měšťanskou besedu pražskou p. cís. rada Lederer, za spolek „Máj“ p. řed. musea
Krzywoszewský Grosman so Rabski Prokopec doktor Ulrich Fuksa Urban Emler Praha Karlová Varů Varšava Paříž národní divadlo rada Lederer
10 article
Fr. Kvapil, za správu divadla vinohradského člen družstva p. Goller a tajemník dr. Hil a dále předseda záložny vršovické p. stav. Zim- mermann s chotí, sekretář „Národních Listů“ V Červinka s chotí, člen vinohradského divadla sl. Kučerová, adv. dr. Adámek, průmysl- níci pp. Urban a Matějovský, dr. Jahn, dr Písecký, redaktor Boh. Pavlů a řada členu Česko-polského klubu. K večírku propůjčila měst- ská rada vinohradská zimní zahradu Národního domu, již květinovou dekorací vkusně vyzdobil řed městských sadů p. Batěk. Řadu přípitků zahájil jednatel Česko-polského klubu p. Fr. Hlaváček, který omluvil předsedu a místopředsedy klubovní, v Praze nepřítomné uvítal hosty polské i české a dal výraz svému po- těšení, že večírku zúčastňují se dva osvědčení dávní pracovníci na kulturních stycích česko-pol- ských, p. řed. Frant. Kvapil a p. prof. V. A Hora z Plzně, jenž právě slaví své 75leté na- rozeniny. Vyslovil neobyčejný povděk nad tím, že takovéto vzácné jubileum může tento půlstoletý pěstitel vzájemnosti česko-polské slaviti právě ve středu česko-polské společnosti. Řečník skončil projevem srdečného přání prof. Horovi, jenž by pak předmětem srdečných ovací celé společnosti Jubilant uchopil se pak slova a v řečí. přednesené bezvadnou polštinou a s mladickým zá- palem, ocenil význam návštěvy Stefana Krzywo- szewského a ostatních polských hostí ocenil uve- dení nových her z mladé polské literatury na české joviště, srdečně blahopřál autorovi k jeho velkému úspěchu, a pronesl krásnou zdravici hostem polským.
Kvapil Goller doktor Hil Červinka Kučerová Adámek Urban Matějovský Jahn Pavel Batěk Hlaváček František profesor Hora Stefan Krzywo Praha Plzeň vinohradský divadlo Boh národní dom
11 article
Pan Stefan Krzywoszewski proslovil své díky všem činitelům, kteří se přičinili o zdárné provedení jeho her a všem korporacím a jedno- tlivcům, kteří připravili mu tak skvělé a přátelsné přijetí, jež pojímá ne tolik osobně, jako spíše za výraz přátelství k polskému národu. „Vzrušení nadšení, jakého jsem v Praze doznal“, pravil řečník „nezapomenu nikdy“. Byl-li jsem dosud horlivým a vytrvalým stoupencem přátelství česko-polského budu nyní ještě vřelejším hlasatelem bratrstv těchto dvou národů, které nesmí býti odvislým o chvilkových proudů veřejného života.“ Řečník při- pil pak vzájemnosti česko-polské. Ředitel městských úřadů vinohradských p. dr Fuksa v zastoupení městské rady vinohradské s bolem vzpomněl těžkých událostí na Balkáně. které tak poškozují slovanskou ideu a projevil po- těšení, že na druhé straně rozmnožují se projevy bratrských styků mezi národem českým a polským jejichž výrazem jest přijetí krásného díla St Krzywoszewského, napsaného s takovou jemností elegancí, jaké jest schopno jen péro francouzské a polské. Řečník konstatuje, že přítomnost sympa- tického autora přispěla k lesku premier, ale že vřelé přijetí, kterého se jeho práci dostalo, bylo pouze výrazem vědomí, že literární práci polskou přijímá veřejnost naše se stejnou láskou, jako vý- tvary literatury české. Řečník blahopřeje antoru k jeho úspěchu a srdečně mu připíjí.
Krzywoszewski Fuksa Praha Balkán
12 article
Pan cís. rada Urban ve svém polském přípit- ku jménem rady král. hlav. města Prahy pozdra- vuje polské hosty, vzpomíná podobné minulost Čech a Polska, velkých útrap, které oba národy vytrpěly a vysvětluje, jak nutnou jest vzájemnost těchto dvou národů, které jsou na sebe odkázány Řečník pozdvihuje číši na naději v lepší budoue- nost polskou i českou. Chefredaktor Kosiakiewicz z Varšavy pocitem melancholie vzpomíná velkolepých výjevů při výpravě české do Polsky, nadšení, které se tenkráte národa polského zmocnilo a kterému nej- širší vrstvy daly výraz hluboce procítěnými mani- lestacemi. Vzpomněl dále styků literárních, oce- nění, jakého se dostalo mnoha českým spisova- telům v Polsku, specielně na př. nedávno zemře- lému mistru Vrchlickému. Řečník vzpomněl i vel- kého zklamání, jakého se dožily národy slovanské válkou Slovanů na jihu proti sobě a trvalým bojem. který stále se bojuje na severu mezi Poláky a Rusy. kde zaniká naděje po naději a kde postavení pol- ského národa jest stále horší a horší. Přes to řeč- ník plně uznává velkou práci a snahu Čechů po vyrovnání rozporů mezi národy slovanskými a praví doslovně: „Nastane-li pak snad přece jednou ráh slovanský, pak bude musit říci celé Slovanstvo, že vy. Čechové, položili jste k němu základy a zasili jste zdárné sémě.“ Řečník připijí na tuto bu- doucnost.
Urban Chefredaktor Vrchlický Polák Rus Čecho Praha Čechy Polsko Varšava Slovan
13 article
Pan okr. starosta Prokopec jménem městské rady vinohradské projevuje potěšení nad tím, že úspěch díla Krzywoszewského opětně při- blížil umění polské a české a připíjí budoucímu sblížení politickému, kteréžto thema znamenitým způsobem rozvedl a osvětlil p. cís. rada Lederer Ředitel Fr. Kvapil vzpomněl českých polonofilů a polských čechofilů a uvádí řadu našich přátelv Polsce, jichž práci ku poznání českých poměrů ná- rodem polským ocenil. Vyličuje dále, jaký význam měla účast žen v pěstování této vzájemnosti i při- píjí přítomným dámám polským i českým. Sekr. V. Červinka vzpomíná nynější těžké doby politické u nás a uvádí, že Čechové i Poláci prožili v minulosti již mnchem těžší doby a kruté rány osudu, které překonali. To dává nám naději do budoucnosti, že rovněž všechno nepřátelství a skepsí doby nynější překonáme. Když byl místopř. Cizineckého svazu p. Fr. Zavřel pronesl ještě vřelý přípitek polským hostům jménem této kor- porace a redaktor „Nár. Listů“ B. Pavlů promlu- vil o významu poznání velké polské kultury náro- dem českým a o vlivu velkolepé polské literatury na národní uvědomění české a posílení v boji ná- roda českého, skončil jednatel Česko-polského klu- bu p. Fr. Hlaváček vřelým přípitkem, v polské řeči proneseným, tento zdařilý večer Vzácní hosté polští během včerejška opustil již Prahu. Redaktor St. Krzywoszewski ranním ry- chlíkem vrátil se do Varšavy, ostatní hosté odjel do Karlových Varů.
Prokopec Lederer Kvapil V Červinka Čecho Polák Zavřel Pavel Hlaváček Stanislav Francie Praha Varšava Karlová Vary
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O bídné úloze v české politice uvažo- valo včera „České Slovo“. Je, bohužel, mnoho bídných existencí v české politice, které po léta slibují paláce blahobytu lidu, zatím však pořizují paláce, když zrovna ne pro sebe, tedy aspoň pro své věřitele. Jsou dále i fakoví lidé v české politice, kteří žijí z mandátů, politi- kaření a ze strany; nebýti těchto, bylo by jim vydělávati si čxistenci v advokátních kance- lářích, u železnic, plynáren nebo u novin slušnějších než je „č. Slovo“. Jsou u nás lidé. bohužel, kteří žijí jen z politického radikalis- mu, který je nese po vlnách událostí jako kus lehkého dřeva, jež, nahromadí-li se ho přemíra, bývá nebezpečným i nejpevnějším mostům. Tak je tomu v české politice: toto politické radikální dříví útočí na nejpevnější české politické mosty. Taková je situace dnes, a věru má pravdu agrární týdenník hradecký, když praví, že „kdyby radíkalis- mus český byl opravdu opřen o nejvnitřnější.
15 article
poctivé přesvědčení..., nikdy by nemohlo dojíti ke dnešní situaci.“ Zajisté, neboť český radikalismus vybíjí se ne proti vládě a Něm- cům, nýbrž proti pevným a nejpevnějším po- litickým mostům — proti politice stran, které berou zodpovědnost za českou politikua mnohdy berou té zodpovědnosti na sebei více, než je jim zdrávo! Když strana naše agrární byly s Němci ve vyrovnávacích pora- dách, podlamoval český radikalismus jejic posice. A úloha, kterou náš radikalism se- hrává v dnešní situaci, je ta nejubožejší a nej- smutnější ze všech těch úloh, jež už čeští ra- dikálové sehráli. „České Slovo“ je list, který nemá naprosto žádných kvalit mravních ani intelektuálních k reformování českého života. neboť kdyby je měl, bylo by mu začíti v straně národně-sociální, která po- škodila českou politiku tak, že už ani více poškozena býti ne- může. Reagujeme-li však přece na včerejš jeho tvrzení, že prý podlamujeme český zápas proti komisariátu tím, že ujali jsme se knížete
Němec Německo
16 article
Thuna a prince Lobkovice proti úto- kům „Českého Slova“ a „Neue Fr. Presse“ děje se tak pouze výminečně proto, aby- chom demonstrovali na této ukázce politické nedouctví pisatele dotyčného článku v „Českém Slově“. Takovou politiku, která by konservativní velkostatkáře hnala do ná- ručí Němců, mohou provozovati ovšem jen ne- doukové v povolání buď právnickém nebo kněžském, nikdy však politická strana, která dospěla k zodpovědnosti zralého mužství. — Trík vládního listu. Úřadní „Pražské Noviny“ citovaly včera páteční sociálně-de- mokratické „Právo Lidu“. Tento list napsalv pátek v úvaze o pivní dávce, s níž zejména dělnictvo je nespokojeno, že zavedení této dávky císařským patentem vyvolává v občan- ských kruzích ostré hlasy protestu. Úřadní list cituje pak s velkým důrazem, že „Právo Lidu“ napsalo dále: „List zdůrazňuje proti tomu, že zemská pivní dávka čtyřkorunová. kterou bude vybírat správní komise zemská. není naprosto žádným absoluti- stickým výmyslem, poněvadž se na dávce té usnesli bývalí zemští posl an- ci ve sněmovní finanční komisi
Thun Lobkovic Neue Němec jítmokratický Francie . Presse
17 article
Pivní dávka byla jedním z předmětů, na němž se čeští i němečtí poslanci doho- dli bez velkých sporů. Dokonce ještě zazlívali české strany vlá- dě, že nechtěla zemskému výbor dovoliti její vybírání cestou mi- mozákonnou už dříve. Kdyby bylo bývalo vyhověno jejich přání, vy- bírala by se pivní dávka již přes rok. List končí výzvou, aby, až ozvou se ostré protesty proti pivní dávce, nezapomi- nalo se, že vina nepostihuje vládu, která by byla sotva zavedla pivní daň, kdyby se nan nebyly usnesly dříve všechny strany sně- movní.“ Tak vládní „Pražské Noviny“. Jak vidno, činí tu úřadní list pokus hodně dema- gogický, svaliti nepopulární daň na po- slance, kteří už poslanci nejsou. Bývalí po- slanci chtěli pivní dávku a vláda, dobrý lide. nechtěla ji povoliti cestou mimozákonnou už dříve! Taková je demagogie c. k. vládního li- stu. Při tom ovšem vládní list nepovídá, že vláda nechce království Českému povoliti žádné samostatné daně, že je největší překáž- kou daní luxusních. Pochybujeme, že „Praž- ské Noviny“ učiní svým včerejším trikem vládu občanským vrstvám sympatičtější.
18 article
— Československé porady, které jsou le- tos pořádány v Luhačovicích ve dnech 11.a 12. srpna, budou opětně věnovány v první řadě věcem školským a národohospodářským Otázka školská jest kardinální otázkou slo- venskou, bez jejíhož rozřešení není si myslit rozvoje na Slovensku. Ještě roku 1885 mohlo se zváti slovenskými 1349 škol, dnes však má slovenština přístup nanejvýše do 200 obecných škol. Tento fakt jest tak pobuřující, že nutno chopiti se i nejkrajnějších prostředků na obra- nu slovenské školy. Slováci jsou si dnes již toho vědomi, že žádné spravedlnosti nedosta- nou, než tu, kterou si vydobudou vlastním bo- jem, že proti úsilí maďarisující státní admini- strativy musí postaviti organisovaný odpor na základě svépomoci. V tom směru se již v po- volaných kruzích slovenských činí přípravné kroky a o této snaze bude se v Luhačovicích také v prvé řadě jednati. Není-li heslo: „Slo- venská mládež do české školy“ zcela provedi- telné na poli školství obecného a středního,
Slovák Luhačovice Slovensko
19 article
lze je za to v plné míře uplatniti v oboru školství obchodního, technicko-řemeslného zemědělského. Vychovat Slovensku střední vrstvu obyvatelstva: inteligentního řemeslní- ka, obchodníka a hospodáře — to jest ve značné míře v naší možnosti a proto také po- volán k referátu na poradách známý pra- covník ve školství odborném zemský inspek- tor Weigner, aby slovenské obecenstvo významu školství tohoto informoval a vzbudil mezi Slováky sympatie pro tento podceňova- ný obor vzdělání, tak aby letos slovenští mla- díci v počtu co možno nejhojnějším byli na tyto naše školy obeslání. — Vedle otázky školské bude probírána otázka organisace nynějšího slovenského obchodnictva, zejména konsumních spolků. Veřejná schůze manife- stační, která konati se bude 12. srpna dopo- ledne, věnována bude hospodářským vztahům československým. Vzhledem ku přiostřeným poměrům v Uhrách bylo pro letošní rok upu- štěno od veřejné přednášky slovenské a zí- skán pro referát přední český znalec národo- hospodářských poměrů slovenských JUDr
Slovák Uhry
20 article
Jarosl. Preiss. — Vedle informačních úko- lů mají československé porady ovšem také ten účel, aby poskytovaly Čechům a Slová- kům příležitost, by mohli zapomenout na hra- nice politické a pod praporem myšlenky ná- rodní stisknouti si bratrsky ruce, vzájemně se poznati i posíliti k dalším bojům. Spon- tanně se vyvinuvše, staly se poradním sborem národním na nejširší basi, neboť scházíme se zde s delegáty nejzápadnějšího národnostního výběžku Čech, právě tak jako z nejzazšího východu slovenského, se zástupci Slezska, právě tak jako Dolních Rakous a Dolní země uherské. Tyto okolnosti nejsou jistě původu nahodilého a my se nadějeme, že českosloven- ské porady v těchto kolejích na významu svém ještě porostou. — Porady budou pak zakon- čeny zájezdem účastníků do Uherského Hra- diště na uměleckou výstavu do Hodonína. — Veškeré informace o poradách lze si zjednat v kanceláři Českoslovanské Jednoty ústně ne písemně do 9. srpna. — Národně-sociální mravy. Pan poslane Václav Choc vydává na Král. Vinohradech týden- nik pod názvem »Zájmy Lidu«. Redakci listus vede sám a také píše do něho úvodníky, hlavně útoky na stranu mladočeskou a její přední muže V posledním čísle »Zájmů Lidu« je otištěn surový útok na J. Exe. dra. Josefa Fořta jako bývalého zemského poslance za města Brandýs n. L., Měl- ník, Roudnice a Mšeno. Posl. Choc míní patrně této skupině příště kandidovati, a tato okolnost je také příčinou útoku, jehož surovost a hnilobnost ponecháváme posouditi veřejnosti, jeho orgánu na dra. Fořta. »Zájmy Lidu« vyspílavše napřed dru
Preiss Čecho Choc Král J Ex Fořt Posl Čechy Slezsko Dolní Rakousy Dolní země Hodonín Brandýs Roudnice Mšeno
21 article
Kramářovi — to už je národně-sociální „Otčenás“ — za to, že prý vláda za souhlasu (1) jeho suspen- dovala zemský výbor, píšou, že prý „veliké podi- vení v Brandýse vzbuzuje, že k tomuto útoku vlá- dy tak houževnatě mlčí bývalý poslanec a zá- stupce měst Brandýs, Roudnice atd. na sněmu českém dr. Fořt“, praví, že národně-sociálního znatele poměrů „to“ nepřekvapuje a pokračuje doslovně takto: »Dr. Fořt je starý, pohodlný pán, jenž úřad vykonává pro svůj plesír. Mimo to je Mladočech, čímž nejlépe dokazuje svou úsluhu k rakouské vládě, třeba nepřátelské českému náro- du. Je tím shnilým kaprem, který se chy- til na kedlubnu a dalse navléci do mi- nisterského fraku, aby připravila provedl zvýšené telefonní a poštovní poplatky. Na každé výtky, proč zejména český národ zatěžuje tímto břemenem, vymlouval se, že tak činí proto, aby poštovním zřízencům a úřadníkům dostalo s sociální úpravy. Kapr ale vykonal svou povinnost a byl proto zpět hozen do rybníka, aby dálev bahně hnil a poštovní úřadníci a zřízenci čekají do dnes sociální úpravu, která by již musila býti řádná, co vláda vybrala na zvýšených poplatcích.
doktor Fořt Brandýs Roudnice
22 article
Dr. Fořt odešel jako c. k. ministr do pense s 8000 korun ročně. Za jeho výkon dostalo se mu tučné odměny. Stal se tajným radou cisaře rakouského a za zásluhy o rakouský stát obdržel ještě řády. V důsledku toho všeho a zejména sli- bu, jenž složil, byv jmenován tajným radou, dalo se s určitostí očekávati, že bude sloužit každé vláděv Rakousku, třeba i ke žkodě svého ná- roda. Dr. Fořt je věren svému slibu jako Mladočech prodchnut loyálními city, nemů- že v této kritické chvíli mezi nespo- kojené voliče, aby jim naznačil ubo- host české poltiky. Před voliči musil by se přiznat, že jako aktivní politik nemůže sloužiti českému národu, když je z a- vázán sloužit rakouským vládám. Mu- sil by se příznat, že spravedlivé požadavky české- ho národa byly mu balastem a překážkou v cestě, po níž kráčel k cíli své životní touhy.« — Účel to- hoto útoku je v orgánu posl. Choce naznačen, jak se říká, po lopatě: „... voličové při příštích vol- bách vyhlédnou jiného, statečnějšího zástupce. ..“ pana — Václava Choce, muže statečného v de- magogii a ve spílání Mladočechům! Citátemz osobního orgánu posl. Choce, jsme přidrželi zreadlo tomuto národně-sociálnímu konspirátorovi všech posledních zákulisních ohavností v české politice. J. Exc. dra. Fořta brátí v ochranu pole- mikou proti mrzkostem páně Chocovým, je dojista zbytečno, poněvadž význam jeho osobnosti v české politice sahá daleko výš, než kam dostříkne péro poslance Chocel
doktor Fořt Choc Chocův Chocel Rakousko
23 article
— O situaci němectví na Smíchově vyslovují se „Smíchovské Listy“ pessimisticky: Smíchovské němectví pokračuje ve svém nezadržitelném ú- padku čím dál tím více. Ty tam jsou doby, kdy mohlo i na venek vystupovati a se udržeti při částečném významu a životě. Dnes schází se ně- kolik jeho příslušníků jednou neb dvakrát v roce v nějaké zábavě sotva bídně vegetujících spo- lečků, ač na penězích by jim nechybělo. Nejvíce je tento nepochybný úpadek patrný na středisku smíchovských Němců v hostinci „u Egenberků“, který je prázdný po celé týdny a měsíce a kde již několik nájemců prodělalo poslední svůj groš a utonulo v dluzích. Injekce, které se dávaji zde oběns společenskému životu, aby byl německý ruch na Smíchově povzbuzen, selhávají. Je to do- klad, že se nic nedá uměle držet a zvedat, čeho ve skutečnosti není. Německé školy smíchovské úpadek tento rovněž potvrzují. Kdyby nebyly živy z přílivu českých dětí a německých od- jinud. byly by teprve prázdné a i tak právem žádatí můžeme, aby byly stornovány dle zákona z pětitřídek na trojtřídkyí — Jmenování. Ing. Victor Polívka, strojní komisař c. k. stát. drah, byl jmenován c. k. vrch- ním inženýrem v ministerstvu železnic. — Ministr veřej. prací povýšil hon. docenta profesora inž.
Němec Inga Polívka docent profesor Ing Smíchov
24 article
Karla Raidla na Smíchově do VII. hodn. třídy. — Ministr železnic dr. sv. p. Forster přijel včera automobilem do Mostu o 2. hod. 45 min. odpoledne z Keilbergu a byl zde uvítán starostou a městskou radou mosteckou. O 5. hod. 30 min. odebral se ministr k dolu „Tegetthof“, náležejícímu severočeské uhelné důlní společnosti. Ministr sjel do dolu a prohlédl si jej. Pak odebral se k údolní přehradě města Mostu v Hammergrundu, po jejíž prohlídce byla nastoupena zpáteční jízda. O 7. hod. 50 min. ráno odjede ministr do Moldavy, od- kud se odebere do Dubí. Odtamtud odjede ministr automobilem do Teplie. — Z české techniky. Pan Ing. Rudolf Klouda, rodem z Vídně, podrobil se dne 30. července s plným úspěchem II. státní zkoušce z odboru strojního inženýrství na vysoké škole technické v Praze.
Raidl Forster Inga Kloud Smíchov Most Hammergrund Moldava Dubí Teplie Vídeň vysoký škola technický v Praga
25 article
— zdá se — člověka hřeje. Podzimní pláště překvapují novinkou, jsou zdobeny dlouhými límci, jež se nosívaly asi před patnácti léty. V předu u rukou jsou límce poněkud kratší. nežli vzadu, kde sáhají přes boky a rovněž plášť je vzadu delší, nežli vpředu. Kapsy jsou skryty. Plášť se zapíná na čtyři knoflíky a ně- kdy nemá rukávů. Večerní pláště jsou řásnaté, tak jako loňské, jenže poněkud delší — někdy zároveň se sukní — a zdobí se kožešinou. — Přechodní klobouky jsou tvrdých tvarů, pota- žené sametem a zdobené hlavně volavčím pe- řím, které je čím dále, tím oblíbenějším. Pokud se týče barvy, zamilovala se Paříž od návštěvy Senegalců do barvy černohnědé, kterou po- křtila „těte de něgre“. Barva tato se uplat- ňuje hlavně na kloboukách a na zdobách z pe- ří, což má připomínati černé hlavy afrického vojska francouzského. Je tím manifestována sympatie. My sice nemáme příčin manifesto- vati sympatic k černochům, ale nosí-li sev Paříži „těte de něgre“, bude se jistě za ne- dlouho nositi i u nás. Nerady přemýšlíme.
Nerad Paříž Senegalec
26 article
Jako každý rok, objevily se i tentokráte koncem, července cestovní klobouky, které jsou letos většinou ze sametové plsti. Nejsou právě praktické, neboť se na nich usazuje prach, ale jsou za to hezké a dobře sluší i bez ozdoby. Budou se v zimě nositi k trotérům. buď bez ozdoby, nebo s ozdobou skrovnou. — Ještě musím napsati několik slov o jedné li- bůstce pařížských krasavic, která patří také do modní hlídky, protože s modou úzce sou- visí. Jsou to psíci elegantních Pařížanek. Šaty jsou dekorací elegantní krásky a doplnění té- to dekorace je psík, nebo pes, dle toho, jakou toiletu má modní dáma na sobě, neboť Paří- žanka si potrpí — aspoň v něčem — na sloh. Každá Pařížanka, která dbá na svůj zevnějšek — rozumí se, že jí to musí také prostředky do- volovati — má aspoň dva psy. Maličkého hed- vábného pinče, k salonní toiletě a k odpoled- ním vyjížďkám a většího psa, obyčejně ruské- ho nebo anglického chrta, k dopoledním vy- cházkám. Pes musí míti také přiměřenou toi- letu, která nesmí pokaziti celek obrázku. Při nedávné výstavě pařížských přepychových psů byla opravdu zajímavá podívaná — ač pro myslící lidí bolestná — na různé pokrývky. drahocenné obojky, skvostné klenotnické prá- ce a — botky pro psy. Ale bylo toho ještě více. Automobilové pláště z anglických látek a kožešin, cestovní pláště, plaidy a dokoncei koupací obleky a to všecko proto, že je to Heda. modou.
Šata Heda
27 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Dle staré verse platí máj za měsíc bás- níků — než to je omyl! Ze zkušenosti vím že nejvíce se „básní“ v tomto roztomilém mě- síci srpnu, kdy fantasie lidí od péra vznáší s do závratné, až neuvěřitelné výše a nejraději se toulá v nadhvězdných výšinách, snad z té jednoduché příčiny, že odtamtud žádná ko- respondenční kancelář nepřinese ouřední opravu. Dříve potápěla se tato srpnová fanta- sie do hlubin mořských a plašila tam všelijaké dosud nevídané potvůrky, nejvíc hady; bohu- díky, tato hanebná čeládka už dávno zašlaa zmizel také každým rokem se objevující pra- zvláštní druh červotočů, rozežírajících v Ame- rice koleje. Rovněž kobylek valně ubylo; už dlouho aspoň jsem nečetl, že napadlo jich t - lik, že vrcholky egyptských pyramid pod ni- mi zmizely. Krátce a dobře, odtrhli jsme se od těchto neuvěřitelných zjevů na zemi a pod vodou poněvadž žijeme ve století aeroplánů, vznáší- me se aspoň v myšlenkách ukrutně vysoko Jeden kolega na příklad v těchto dnech uči- nil diagnosu, že slunce churaví. Svedl toto rozpoznání sice na znamenitého a všeobecně známého učence holandského Van der Vande. kterého marně hledal by čtenář v soudobých. prastarých i budoucích lexikonech, a na jeho konto napsal sensaci, ze které několik astro- nomů při nejmenším raní mrtvice. Slunce trpí
bůh ame
28 article
prý chorobou, kterou analogicky srovnati možno s jaterními skvrnami nebo rezem. Tyto skvrny nejsou ony známé, staré; jsou z brus nové, menší, ale je jich jako pih na obličeji. Původ jich je ovšem těžko určit (snad ten rez je od deště?), ale jisto je, že oslabují výhřev- nost slunce a prudkost jeho paprsků. — Zpráva je obsahem svým jistě zajímavá, zvlá- ště pro čtenáře na letních bytech, kterým ted bude jasno, proč slunce nehřeje. Schází jí jen k srpnové úplnosti, aby Van der Vande byl na ty pihy doporučil nějaký krém nebo Amor na ten rez. Není však vyloučeno, že tento vy- soce zajímavý zjev je v souvislosti s objevem amerického kolegy novináře, který skoro sou- časně konstatoval při poslední čtvrti měsíce že schází na hořejším růžku zcela nepatrný okem sice neviditelný, ale dalekohledem po- zorovatelný kousek. Ten zase by bylo záhodno v čas dát zaplombovat, stejně jakoby byl dobře postarat se o regulaci mléčné dráhy která prý v poslední době docela změníla svůj směr ... Jak zřejmo z těchto ukázek, dosud velmi vysoko vznáší se srpnová fantasie ... ale. doufám, že časem půjde o kousek níž a spo- kojí se tajemnými vzducholoděmi, které vzná- šejí se dle věrohodného tvrzení kapitánů nad oceánem, a aeroplány, jež přeletí z Evropy do New-Yorku za dva dni a v případě potřeby obratem ruky se změní v podmořské čluny. Proč by to nebylo možno — když je srpen? Byl jsem svědkem zajímavé episodky Pozdním večerním vlakem na Františkovo ná- draží vracela se rodina z letního bytu do Prahy. Pán, paní, služka a pět dětí tak od čtyř do čtrnácti let a ovšem zavazadla: dva ruční kufříky, koš, balíky, deštníky a kytice. Nahrnuli se do tramwaye, která, mimochodem řečeno, zastavuje místo před nádražím bez- mála až u Žižkova, a složili věci po upozor- nění konduktora pod sedadlo. Pražská elek
Amor Františkův Evropa NewYork Praha Žižkov
29 article
trika totiž při všech svých praktických zaří- zeních, jako je osvědčený ochranný rám a zad- ní dvířka bez dvířek, nepřišla na to, že by se pro lehčí zavazadla daly zříditi ve voze sítě. Za to připadla však na to, že dle odhadu konduktora nebo kontrolora, padne-li mu kufr do oka (což žádnému doslovně ne- přeji), zaplatí se poplatek jako za osobu. Zmí- něný pán šťastně všechny poplatky zaplatil lístky strčil do kapsy a jeli. Ale dlouho nel U Musea, kde potravní čára přetíná vstup na Václavské náměstí, objevil se akcizák. A za- čal výslech: Co je tady, co je támhle, potěž- kávání, natřásání a ohmatávání zavazadel. „V tomhle koši je pár vajec, kilo másla a čtyři kuřata,“ hlásila paní. „Tak račte to vyclít támhle u okénka. ty kuíry vezměte taky s sebou.“ „Tam ale nic není, nač bych to tahal? bránil se pán. Muž od potravy má ale moc, kterou, je-l v dobré náladě, ještě dosti jemně vyjádří slo vy, že „nemůže si pomoct — foršrift, je for šrift.“ — „Tak jeďte děti s matkou dál, já vezm tuhle koš a Máry kufry a přijedeme nejbližš elektrikou za vámi,“ rozhodl se otec. Stalo se... A elektrika s rodinou jel dál až na Václavské náměstí, kde skočil d vozu kontrolor. „Lístky, prosím!“ Ach, lístky! Kdyby si je nebyl tatínel vzal k sobě! Konduktor to sice dosvědčoval a vysvětloval, ale poněvadž předpis je před- pis a kontroloři věří jen sobě, řeklo se: „T paní ještě jednou zaplatí...“ Paní ale ne- mohla zaplatiti, protože tatínek měl peníze sebe, a... tak uprostřed Václavského náměstí s pěti dětmi a zbylými balíky musila s vozu. V jedenáct hodin v noci a po mlácení se vla- kem není to nic příjemného a myslím, nebylo té paní tuze do smíchu. Jak se zatím u akcízu bavil pán s vyclíváním, nevím, ale historie byla tak zábavná, že jsem čekal, jak dopadne
Václavský náměstí U muzeum
30 article
Teprve asi třetí elektrikou přijel a byl velmi mile překvapen, když shledal se šťastně s ce- lou svojí rodinou na nejbližší stanici pod Mu- seem. Zatím co huboval na všechny akcízy světa, kontrolory a elektriky, čtyři kuřata a kilo másla, dostal lekci, že také nemusil brát lístky tramwayové k sobě. Jenže ani tím se komedie neskončila: konduktor prohlásil ony lístky za paní a děti neplatnými, z toho dů- vodu, že nastoupily jízdu za přestupní sta- nicí . .. Všechny tyto maléry se mohou člověku stát, prosím, pro 17 haléřů potravní daně čili jinými slovy: proto, že ta nerozumná čára po- travní daně si usmyslila položit se právě před Františkovo nádraží. Na nádraží stát- ním a severozápadním vyřídí se protivná ha- léřová manipulace, čekání u okénka atd. aspoň jednou ranou a člověk není obtěžován na tramwayi zvědavými dotazy a strkáním nosu do každého balíku; ale zde, na Františkově nádraží, toto zařízení neexistuje, poněvadž je deset kroků od pražské půdy a svět by se patrně sbořil, kdyby akcíz byl přímo v nádraží na vinohradské půdě. — Vím, že hned se namítne, že by pak stej- ně musil u Musea nebo Bolzanovy ulice po- druhé pasažer podrobit se prohlídce; ale ne- musil! Když měl co k zdanění, má v ruce lí- stek, že platil na nádraží; nemá-li — nic ne- potřebuje a přes koleje z Vinohradů jistě s kufrem nalezl. My Pražané, kteří známe záhady našeho akcízu, nemíváme s ním takové potíže: ale venkované bezradně přestupují z elektriky na elektriku, spletou si směr a konec konců prohlásí, že v té Praze je člověk jako pro- daný a bez hlavy. Bodejž by nebyl, když byrokratickou ko- misností provádějí se s ním při prvém kroku od nádraží takové kejkle, že pověstná kon- trola pasů na ruské hranici je proti tomu ještě příjemnou zábavou!..
Bolzanův Pražan Františkův nádraží Františkov nádraží Praha