2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
3. srpna 1913. číslo211.
4
article
čértovské karty! Stojí mi tak za to ta cel
radost, prohráti korunu!
Věra ho konejší. Dostal už pětek a ne-
hrál v karty! Ostatně neštěstí v lásce a v
škole, štěstí ve hře. Může se to ještě obrátit
k dobrému a bude latináři žehnati
Je to pravda! Kdo by byl ve Věře hleda
tolik dobrého srdce?
Jarka dal latinu pod sebe a hráli. Me
jen čtyři haléře a ty byly pryč hned. Chtě
hráti na čestné slovo, ale Věra znala jen je-
dinou čestnost a ta byla bronzová nebo ni-
klová.
Inu hrejte pak s takovou ženskou! Ne-
zbylo, leč zastaviti dnešní večeři za 20 ha-
léřů. Byl to vídeňský řízek. Natluče se za-
vařenin, je jich plná spižírna.
Prohrál. Inu Bože, jak pak ne! Toť by an
nebyl onl
Zastavil ještě dalších pět budoucích říz
ků. Ale dál se Věra nechtěla pustiti. Nebo
víckrát za měsíc nebudou a dělati jako na
burse záznamy do bůhví jaké dálky, to ne-
bude.
Věra
Jarek
ha
5
article
Jarka prosil se sepjatýma rukama, aby
mu počkala. Zitra prodá atlas nebo jinou zby-
tečnou knihu a zaplatí do haléře! Ale Věra
byla hotový lakomec z dojemných povídel
pro děti.
„Nemáš-li peněz, uč se latině!“, zněla je
odpověd.
že Věra za mnoho nestojí, věděl Jark
dávno. Ale že by byla schopna takovéhle su
rové odpovědi, to si přece nemyslilí
Div nebrečel. Chtěl přeci, probůh, dostat
svoje zpět! Ještě že se Bětka smilovala
půjčila. Ovšem musil dáti v zástavu kopa
míč. Nu aťsi, dal. Duše v míči je na hadry
myslí-li si Bětka, že si s ním zahraje kopanou
šeredně se mýlil
Ale nedostal z prohry zpět ani haléře
ještě přišel o celou půjčku.
„Patrně to znamená štěstí ve škole!“, ko
nejšila ho Věra. „Budeš asi zítra z latiny po
čtvrté a porazíš profesora na hlavu!“
„A to ona jmenuje štěstím, kdybych by
po čtvrté z latiny!“ spínal Jarka ruce. „A c
se týče poražení, je víděti, že mne ještě ne-
znáš! A našeho latináře teprve ne! Jdí spat
bezcitná! Budeš ještě ku prohře malovat
čerta na zedí“
Jarek
Věra
Bětka
6
article
Od té doby byl Jarka po kartách jak
posedlý.
Sotva přijde ze školy, hodí knihami a vy
tahuje z tajného úkrytu pod prádelníkem t
nejkrásnější knihu, ač má jen 32 listů. Shán
Věru a když ji sežene, prohrává. Čím více
prohrává, tím více ztráci hlavu a provádí od-
vážné kousky karbanické, jež dopadnou vždy-
cky stejně smutně.
Věra bývá ochotna hráti, protože to vy-
náší. Ale jde-li někdy do divadla nebo na
přednášku, dožaduje se Jarka urputně a ná-
ruživě své hry. Aspoň jednou dokola! To b
bylo pěkné, aby se štěstí jednou neobrátilo
Přeci karty, probůh, nejsou školal
Ale štěstí se neobrací dlouho. Jarkovi u
je ta stálost divná. Podezíravě se dívá Věře
do rukávů a ohmatává živůtek, nutí ji vstáti
a prohlíží židli i stůl vespod. Věra s úžasem
teprve nyní chápe, jak pestré a zábavné je
takové podvádění a neopomene nových vě-
domostí využíti.
Už není třeba Jarkovi jako dříve strčit
jí přede hrou pod ubrus kartu a objeviti j
vítězoslavně při hře, aby nějak vysvětlil její
nestydaté vyhrávání. Teď už sama, Jarkou
poučena, strká karty v místa nemožnější: pod
pas, do punčochy, do zásuvky u stolu nebo
hází kartu na zem, kde ji možno příšlápnouti
Jarka nezůstane pozadu a pomalu je ve hře
sotva polovička karet, od desítky nahoru, za-
tím co se jich jindy sežene třebas čtyřícet
bůh ví, odkud sehnaných.
Jarek
Věra
Jarka
7
article
Celé umění hry záleží v tom, zbavitis
všech svých karet a dostati všechny jiné
Všechna obratnost a důvtip při „eviku“ mají
jediný účel: skrýti svoje nevinné šálení a při-
stihnouti protivníka při hanebném podvodu.
Tu se právě Jarkovi podařilo chytiti Věru
za ruku, když kartu strkala pod podvazek
Velký křik. Věra drží sukně, aby nebyly ob-
jeveny i druhé karty, které už tam jsou. Roz-
hořčeně odmítá podezření: chtěla se poškrá-
bati na koleně! A odsuzuje neslušného kluka
který neví, jak se chovati k damám.
Jarka kope do stolu a počíná si jako di-
vý, ale to jen proto, aby mohl dostati karty
z obou rukávů. Když se mu to podařilo, za-
chvacuje ho spravedlivý hněv nad podlost
spoluhráčovou a hází Věře karty na hlavu
Ať si jde hrát s kým chcel
Věra využitkuje spravedlivého hněvu
jako ostříž se vrhá na bank. Jarka pozdě
chápe, ale má za to pádnější lokty. Věra ma
zase delší nehty. On má tvrdší pěsti. Ona zas
umí kousati. On umí stisknouti, až ruk
zmodrá. A l čemu ona by měla dvě nohy?
Umí se práti celým tělem.
Každý snaží se urvati z banku co nej-
více. Věra vítězí: v jedné ruce tři dvouhaléř
z banku, v druhé chomáč jeho vlasů. Jark
vychází s oběma rukama na prázdno.
„To je skandál! Taková hanebnost!“, vy-
křikuje poražený a nastává honba kolen
zvrženého stolu.
„Styď sel“, doporučuje mu Věra a ujištu-
je, že peníze raději spolkne, než by je vydala
Dobrá! Ale pak Jarka do smrti na karty
ani nesáhnel
I af sahá na co chce, ale s ní — s ní u
hráti nebude, za to mu ručíl
Za pět minut vrací Věra půl banku uii-
šťujíc, že by jej jinak byla vyhrála celý a hraj
dál.
Jarek
Věra
Roza
ma
Dobrá
8
article
Konečně nadešel Jarkův čas. Vytříbil se
pochytil od svého učitele úskoky a kejkle
obraty a podvody a začíná vyhrávati.
Věra pojednou ztrácí chut ke hře. Dá s
dlouho přemlouvati, než se smiluje. Ale jak
prohraje pár haléřů, hází kartami a posíl
spoluhráče ke všem čertům. To tak! Pro ně
vydělává své krvavé penízel
Za to Jarka by hrál ve dne v noci. Roz-
koš! Je jako nemocí posedlý.
Vymlouvá-li se Věra špatnými financemi
půjčí jí. Nechce-li se ani vypůjčiti, dá, jí sám
něco do hry a vyhrává své vlastní peníze.: Ale
jen když hrajel
Už karty nedává na tajemné místo. Ni-
kde nebyly dost jisty! Ale nosí je po kapsách
a vytahuje je stokrát za den, kdykoli se octn
s Věrou o samotě.
A je to velmi často. Otci je už nápadna
láska těch dvou, jaké nikdy nebývalo. Chtě
by v otcovské zvědavosti vypátrati, co tí dv
spolu stále kutí. Proto je jim třeba měnit
úkryty. Hrají ve spižírně, pod postelí i v šat
Dopadne-li je otec někde, smete Věr
karty do klína. Jarka vytáhne připravenou
gramatiku a vykřikuje druhou deklinaci vždy
stále touž. A Věra, aby všechno vypadalo při
rozeně, hubuje: „No, počkej! Povím to otci
jaké děláš při učení komedie!“
Ale konečně už se Věra nechce dát po-
hnouti ke hře. Prohrála tak strašně, že je
úplně na mizině. O půjčce nechce ani slyšeti
Neboť ty věčné prohry jí hru úplně znech-
tily. Ne, to nejsou výhry, co jí tady Jarka v-
čítá. Těch pár bukvic nestojí za řečl
Jarka je mrzut. Inu, to všechno je jen t-
ková ženská politikal
„Kolik pak bys musíla vyhráti, abys na-
byla nové chuti?“ začíná diplomatické vyjed
návání.
Jarkův
Věra
Jarek
9
article
„Nu... aspoň čtyři koruny, abych ti řekla
málo!“ odpovídá Věra po krátkém uvažování
„Abych ti řekla málo!“ hrozí se Jarka
„Vždyt jsi co živa dohromady tolik nepro-
hrála!“
„čtyři koruny a na své chuti neslevím
ani haléře!“ tvrdošíjně stojí Věra na svém
„Nebo si jdi hrát s kým chceš! Ale dej
pozor, jsem jako ta královna ze Sáby: za pět
minut zvýším požadavek na šest korun!“
„No tak pojď,“ praví rychle Jarka a roz
dává, „Pijavice jednal“
Hraje hazardně a pokud srdce připust
chybně. Prohrává statně
„Už snad máš dost, ne?“ ptá se smutně
pohlížeje na hromádku niklu před Věrou.
Věra počítá. „Ještě schází osm haléřůl
odpovídá úsečně.
„Jaká jsi to ženská! Bez citu!“ vzdych
Jarka a rabuje červenou osmu. Takovou mi
zeru musí rabovatil Skandál.
Spadl tam a prohrál.
„Nu, teď máš své čtyři koruny pro chutl
praví, oddechnuv si za přetrpěnou zkouškou
„Ale, doufám, že budeš teď vždy ke b
ochotna, i kdybych tě vzbudil třebas o půl
„Počkej!“ odpovídá Věra. „Počkej, ažs
to spočítám. Zlatý padesát, osmdesát, devad
sát, pět, osn, deset — souhlasí. Teď mi půj
Věra
Jarek
11
article
noci?
karty.
Jaromír vydal karty.
Věra, proradná, ošemetná kočka hodil
je do ohně. Jak se kroutily a štípaly!
Jarka řičel bolestí. Nehořela to jen srdce
na kartách, hořelo to i srdce v jeho těle.
„Tak, teď mám svoje a víckrát nehraji,
řekla Věda, chladně a spokojeně. „Já vím
tak bys vždlycky na mně dlouho seděl, a
bych podlehla a až bych zase svoje prohrála
Ale takhle mne aspoň nesvedeš. Nesahej n
mne, kluku, to ti povídám! A ani muk! Jak
cekneš, jdu k otci a povím od a až do zet
jak je to s tou latinou a proč! A teď táhn
učit se!“
Zase je kruté, dlouhé nedělní odpoledne
Věra chodí po pokojí a zívá, až jí čelisti vy-
skakují. A do večera dlouho!
Jarka sedí nad prokletou mluvnicí a spílá
profesorskému stavu. Co by dal za to, kdyby
zde byly ještě kartyl
A pozoruje Věru po očku
„Ba věru! škoda!“ odpovídá ona zamy
slivší se.
„Co jsi to řekla? že škoda?“ vyjekl Jaro
mír radostně. „Myslíš to opravdu? Nu, my-
slíš-li, že je škoda a nezradíš-li mne..
Věra přísahá. A Jarka rozbalí mluvnici
Pod obálkou má tři z brusu nové karty. Roz-
baluje atlas, sbírku úloh z algebry, logarithmi
cké tabulky a novověk. Karet přibývá.
Věra se diví. Inu, jaké pak divení! Kdy
by jich dal všech dvaatřicet za jednu obálku
bylo by to bachraté. Horší je, že takhle mu
sil, kudy chodil, tahati s sebou patnáct kilo
knih, až mu levá ruka zchromla.
Jaromír
Věra
Jarek
Jara
Roza
12
article
Věře je to jedno. Nevyzvídá, nevyslýchá
to všechno se rozumí samo sebou. Bude hráti
ano! Ale jen pod určitými podmínkami.
„Pod podmínkami? Jmenuj své podmín-
ky!“ odpovídá Jaromír a míchá karty, až to
luská.
Podmínky byly tyto: předně jí půjčí 4
haléřů do hry, splatných ve volných lhůtáci
a splátkami libovolnými; za druhé se musí za-
vázati, že jí vrátí vše, co by snad prohrával.
neboť úmysl zištný musí býti ze hry vyloučen
Musí jednati jako děti ušlechtilél
„Tak!“ na to Jaromír. „A vyhraješ-
ty —z.
„Nu, vyhraju-li, tedy poctivě vyhraju.
Jarka spíná ruce nad hlavou. „Bože, t
ji slyšíš! Ty ji slyšíš a necháš ji domluvitil
Přerušil všechno vyjednávání a usedl nac
latinou. Vykřikuje druhou deklinaci, nebo
ta je Věře nejprotivnější. A pak je to také je-
diná, kterou Jarka ještě umí.
Po pěti minutách přerušuje deklinaci, ab
se otázal, zdali by se Věra nespokojila s vrá-
cením dvou třetin své prohry?
Věra s ním za takových okolností necho-
vůbec mluviti. Špinavost je to od něho, tak
hle smlouvati, nic jinéhol
„Zlá, bezcitná, surová! A to jsi poton
děvče! Styď se!“ dá se Jarka do břeku. „Tal
pojď, přístupuji na podmínky, krkavče! Ale
nemysli, že to máš odpuštěno!“
Rozmazává špínu od očí k uším, popota
huje, hází na ni ničivé pohledy a míchá karty
Obrázky
z balkánské války.
Napsal VI a di m ír S rs.
Věra
Jaromír
Jarek
Bož
Zlá
Tal
13
article
U mrtvého poručíka.
U mrtvého poručíka.
Jedna setnina třetího pluku pěšího táhl,
jako předvoj. Bylo už poledne, když se při-
blížila k čorlu, malému městu, malebně roz-
loženému podél levého břehu čorlské říčky.
Nevědělo se určitě, je-li město už dobyto.
Turci po pětidenní bitvě u Lule Burgasu ne-
zastavovali se téměř nikde, spěchajíce co nej-
rychleji za hradby čataldžské. Bulhaři je pro-
následovali všemi směry. Při tom však se stá-
valo, že jednotlivé pluky o sobě nevědělya
navzájem se předstihovaly.
Vojáci stanuli. U cesty, do města vedoucí,
uprostřed lánů, s nichž snad teprve před mě-
sícem sklizen byl tabák i rýže, stál osamocen
čiřtlik nějakého tureckého statkáře. Do města
samého bylo už jen několik set kroků.
Poručík, jenž setnině velel, zavolal desát-
níka Bakalova a poslal ho s pěti muži, aby se
přesvědčili, nejsou-li ve statku Turci. Zatím
vojáci odpočívali, nepouštějíce pušek z rukou
i hledíce za odcházející patrolou. Poručíksi
prohlížel blízké vrcholky, jež se mu jaksi ne-
zamlouvaly.
Bakalov se s patrolou brzy vrátil.
— Statek je opuštěný — hlásil. — Jen
dvůr je plný drůbeže, jež by se nám dobře ho-
dila. Za statkem se potuluje zanechaný tu voj-
skem velbloud. Nejlépe by bylo, kdybychom
čiftlik obklíčili, a co se nám bude hoditi,
rekvirovali.
Vojáci byli hladoví. Poručík váhal. Přišl
oba podporučíci.
— Máme i my hlad, už dva dny se jen
suchary živíme. Pojďme a pochytáme ty sle-
picel
Poručík se ohlédl ještě jednou po blízkých
vršcích a pak mlčky ukázal vojákům šavlí n
statek.
Pochytali slepice, krůty i husy a přivá-
zali si je k torbám i pasům. Jiní opět nařezal
v zahradě zelných hlávek.
Oči vojáků oživly. Dobrá večeře! I poru-
čík se rozveselil a jakoby zapomněl na pode-
zřelé vršky.
Někteří vojáci sháněli se po dříví.
Turek
Bulhar
Bakalův
Burgas
14
article
— Tu nejlepší krůtu panu poručíkovi! —
rozkazoval desátník Bakalov a sám narovnal
hranici dříví a zapálil.
Hvízdl granát a přeletěl.
Vojáci se tázavě ohlédli a chopili se pu-
šek. Poručík vytáhl z pouzdra kukátko a za-
díval se ku pahorkům.
Kouřilo se nad nimi. Bělavé obláčky s
vznášely k nebi a vychrlovaly ze sebe déšt
granátů a črapnelů. Rychlopalná děla, mitrail-
leusy i strojní pušky promluvily.
Ne na dlouho: čtvrt hodiny a dvě stě
trupů pokrylo pastvisko před čiftlikem. Pak
bylo ticho. Jakoby všechno odpočívalo. Za-
pomenutý velbloud přiloudal se líně na pastvi-
sko a stanul mezi mrtvolami.
Stmívalo se. Přítáhl celý třetí pluk. Sly-
šeli střelbu i pospíšili si.
Plukovník byl nespokojen
— Takový svědomitý hoch, ten poručík
a tentokráte zapomněl poslati už tři zprávy.
kde se nalézá, jsou-li v Čorlu Turci a kdo to
střílel. Zatočím s níml
Slunce zapadalo kdesi daleko za Rodo-
pami a ozářilo chladnoucími paprsky pastvi-
sko i blízké vrcholky, nad nimiž ještě nedávno
vznášely se bílé obláčky.
— Pobitil
— Do jednohol
— JJsou i živí mezi nimil
A vojáci z předních řad spěchali k oněm
o nichž myslili, že se ještě hýbají. Když přišli
blíže, viděli, že jsou to slepice i husy, jež, při-
vázány k torbám, marně vydíraly se na svo-
bodu.
— Mrtvi všichnil
Plukovník stanul: němý, bledý. Stanul
i ostatní důstojníci a vojáci a čeptali modlitby
V hromadě mrtvol, zkosených vybuchlým
granátem, něco se hnulo. Plukovník seskoči
s koně a sehnul se nad mrtvoly.
— Je tu živ někdo?
Jedna zkrvácená ruka namáhavě se zve
dla a prsty dotkly se čela ku pozdravu.
— Jsem, pane plukovníku, desátník Ba-
kalov z druhé čety a zavinil jsem smrt svých
druhů. Přemluvíl jsem poručíka, aby dal ch-
tati slepice a nestaral se o Turky, kteří měli
obsazené tam ty kopce, s nichž nás postříleli.
Turek
15
article
Dejte mne zastřeliti, pane plukovníkul
— A poručík?
— Mrtev. Tam, kde stojí ten velbloud.
Bakalov se vzpřímil. Levá ruka křečovito
svírala hlávku zelnou.
— Já jsem vším vinen, pane plukovníku
mne potrestejte!
— Vždyť umírášl
Bakalov se usmál a klesl opět na zemi
Obličej zkřivil se mu bolestí. Umlkl.
Plukovník ho opatrně překročil a zamíři
k velbloudu, jenž rozmrzele očichával padle
heroy.
Jeden voják udeřil ho pažbou do boku
Velbloud tupě se na něho ohlédl a sehnul opět
hlavu.
U jeho nohou ležel poručík. Ze spánk
vytékal mozek, jedna noha byla utržena.
— Ubohý hochí
Plukovník opřel se těžce na šavli a za-
hleděl se do zakrváceného obličeje mrtvého
poručíka. Měl ho rád. Znal jeho otce, znal
matku a bylo mu jich líto. Zamyslil se a vzpo-
mínal.
Pak jakoby se vzpamatoval a zavolal po-
bočníka:
— Podíváme se tam na ty osudné ko-
pečky. Ale ihned, ještě teď i poklusem. Sna
se dá ještě něco udělati. Rychle a útočiti bo-
dákem, nestříleti! Ku předu! Třetí prapor zů-
stane v reservě. Rozumíte? Ubohý hochl
Pastvísko opět osamělo. Jen velblou
zůstal na stráži u padlých heroů. Stál, ne-
vzdaluje se od mrtvého poručíka. Nevyrušilo
ho nic — ni křik ni střelba, nesoucí se temn
nocí od blízkých vrcholků. Vzpřímil hlavu
nehýbal se.
Na pahorcích umlkal boj: Dalo se přec
jen ještě něco udělatil
Plukovník vrátil se spokojen k mrtvému
poručíkovi, políbil ho na zkrvácené čelo
pohladil velblouda.
Zvolna míjela noc. Unavení vojáci spal
blízko svých mrtvých druhů.
Velbloud bděl; jakoby hlídal mrtvého p
ručika.
Čís. 504.
191/2 13.
achy.
Všechny dopisy šachové rubriky se týkající, buďte
adresovány: Redakce „Nár. Listů“, Praha-II.
Marianská ulice, s'poznámkou: „Šachy“
Úloha čís. 977.
(Originál.)
P. Josef Cumpe, Týn n. Vlt.
P Cumpe
Praha
Vltava
23
article
útoku
2 Nejlépe. Vf8—17 nelze pro 19. Jg1—13! s ná-
sledujícím Jf3—g5 s vítězným útokem. Po Df6xg
jest Jg1—13 ještě silnější
19.... Je6xe5, 20. Dh3—h7+ DÍ6—g7, 21.
Vdl—e1l atd.
* Svůdné bylo 21.... Dg5—d8, 22. Vd1—s
Vh8xh3, 23. Vh1Xh3 Va8d8, 24. Jf3—g5-
KI7—g8 s příbližně stejnými chancemi. Ale bíly
by hrál 23. Vd8—d7-, čímž udrží výhodu.
*25. Kb1Xa2 prohrává pro Jc6—b4+, 26.
Ka2—a1 Jb4xe2+, 27. Ka1—b1 Jc2xa3+ atd.
Rozhodující chybal Po Da4xe2 stál černý
A. P
dobře.
Zprávy šachové.
České Třebová. šachový klub »Důrase
v České Třebové při vypsání krajinského tur-
naje, jenž účastníkům měl býti zároveň přípravou
pro sjezdové turnaje v Mladé Boleslavi, jistě ne-
očekával tak silnou konkurenci, která se k tur-
naji skutečně sešla. Z 10 účastníků hlavního tur-
naje 7 hrálo již v cizině. Turnaj začal v neděli
27. července večer uvítáním účastníků zástupcem
městské rady prof. Felixem, za Ú. J. Č. Š. a za
účastníky turnaje poděkoval mistr A. Pokorný.
Vylosování účastníků hlavního turnaje dalo toto
pořadí: 1. K. Opočenský (Šach. kl. »Dobruský«,
Praha), 2. J. Koloušek (8. kl. »Důras«, Česká Tře-
bová). 3. M. Gargulák (Brno), 4. F. Krtička (8. kl.
Kladno). 5. R. Stokláska (Š. kl. »Důras«, Česká
Třebová). 6. K. Weber (Sp. čes. sachistů, Brno).
7. J. Hýbl (Š. kl. »Důras«, Česká Třebová), 8. A.
Pokorný (š. kl. »Dobruský«, Praha). 9. J. Dobiáš
(Šach. kroužek, Nový Bydžov). 10. Fr. Šubert (š.
kl. »Charousek«, Ml. Boleslav). Ve vedlejším tur-
naji hraje těchto osm většinou domácích hráčů-
Dušenský, Kozmanský, Plácha, Prokopec, Setínský.
Df
Jg
Jc
Důras
profesor
Felix
A Pokorná
K Opočenský
šach
Dobruský
J Koloušek
M Gargulák
F Krtička
R Stoklásek
Š kl
K Weber
J Hýbl
J Dobiáš
František
Šubert
Charousek
Dušenský
Kozmanský
Plách
Prokopec
Setínský
Český Třebová
Mladá Boleslav
Praha
Brno
Kladno
Nová Bydžov
Boleslav
h 7
g 7
KI 7
Vd 1
Kb 1 xa 2
24
article
Tráva, Tykač a Zahrádka. O výsledcích turnaje
přinášíme zprávu v hlavním listě.
Debrecin. O výsledku mistrovského turnaje
uherského svazu šachového přinesli jsme
zprávu již minulého týdne. První ceny (400 K
dobyl 7 výhrami z 10 partií Asztalos, o II.—lll
(300 a 200 K) dělili se Réti a Sterk 6, IV. (150
dobyl Breyer 51/2. V. (130 K) Barász a VI. (100 k
Székely 11/2. V hlavním turnaji hrálo napřed z8
účastníků ve 3 skupinách po 9. resp. po 10 hrá-
číchi tři první z každé skupiny dostali se do sku-
piny vítězů. Z českých hráčů dostal se tam jen
Opočenský, kdežto Mitrovský se 4 výhrami z
partií z dalšího boje odpadl. V konečném kole
byl Opočenský vážným konkurentem na 1. cenu,
ke konci turnáje však náhle odpadl. Zde výsledek
1.—II. (250 a 200 K) dr. Lévay a Simon 6, ll.
(150 K) Havasi 51/2. IV.—V. (120 a 100 K) Nagy
Opočenský 4. VI. Gaspár 3, VII.—IX. Gruber
Kovács a Steiner 212
Schewenlngen. V mezinárodním smíše-
ném turnaji byl dne 28. července po druhém
utkání tento stav: Breyer 2. Alechim, Englund
Yates 1 (a 1 přerušenou partii], Loman 1. Mieses.
dr. Olland 14. Geus, Janovski, te Kolsté a Ed.
Lasker 0 2). Schelfhout, Forcest a Speyer O (l).
Němcovič se nedostavil.
Listárna.
Nymburk J. P., Křečhoř B. ž., Praha JJ. U.
Vršovice R. S. — Pro nával látky bylo nutno za-
slané zprávy odložiti pro příští rubriku.
Tykač
Zahrádka
Asztalos
Réti
Sterk
Breyer
Opočenský
Lévay
Simon
Havas
Gruber Kovács
Steiner
Alechi
Englund Yates
Loman
Mieses
doktor
Olland
Janovský
Kolsta
Ed
Gaspár
Nymburk
U . Vršovice
uherský svaz
Křečhoř B
Praha Jj
Schewenlngen
27
article
CASANOV
CASANOV
oplného vydání Paměu v. 9. Canova přickt
do předrevoluční Paříže a rázem ocitá sel v literár-
ních a společenských ústředích, ve známých salo-
nech, u dvora Ludvíka XV., stýká se s historickými
osobnostmi, literáty, umělci, politiky a filosoy.
líčí život soukromý i veřejný požívačné a lehk-
myslné Paříže, tančící kankán nad bouřící so-
kou. „Není hned tak knihy, není hned tak dra-
matu, ve kterých by plnost života tak barvitě nám
byla postavena na oči, ve kterých by lidské srd
bylo tak odestřeno, málokteré z nich dává tak
pocítiti démonii osudu, jako tyto Paměti.
Ve svaz. poi
kor. K postup. odebírání slož.
pošt. spořitelny
33201
Canův
Ludvík
Paříž
33
article
Váelavké nán. e. priné spoen od vtee
Váelavké nán. e. priné spoen od vtee
nádraží. Hotel I. řádu uprostřed rozsáhlých
zahrad. 60 nejmod. zař. pokojů. Lift. Elektr.
osvětlení. Ústřední topení. Temná komora pro
fotografy-amatéry. Chvalné známá velkorestau-
race uměl. vyzdobena. Menu od K 1.30. Nej-
orig. pražská vinárna „Podsvětí“. Denně kon-
cert. Emil Ročák.
33240
Nejmoderně
RESTAURANT ŠROUBEk
Václavskré nám. 55. — Středisko intelli gence
Pizeňský prazdroj. Kulmbašské exportní. 33245
Václavské ná-
RESTAURACE
„MEzD
méstí čís. 42.
Útulná zahrádka
Koncerty.
Kombin. obědy.
Výtečné večeře.
Prazdroj.
Prelát. - Ležák
Buflet. — Karel Vostrovský, rest.
33309
příkopě
RESTAURANT PISKACEK jeei
staurant 1. ádu, vo středu Prahy. pleonsk
prazdroj. Mnichováké Pschorrovo
3324
Restaurace Staroměstská tržnice.
Menu K 1.—, v předpl. 90 hal., večeře va velkém
výběru. Znam. ležák. Plz. prazdroj. O hojnou
přízeň prosí Jan Mikula, rest. Telet. 818. 3324
omornipdent.
sobě
port. umavsks dřověke zbotí k malbě.
azo-II..
Rolnický vzájem. pojištovací ústav vact. am
č. 57 v Pízni, Pordinnd. t. 6 v Brně, Nádr. nám. 2,
r 1bpollstl Vás proti škodám: pokárnim, ron
sledk. táles. úrazů a zák. povin. ručení nojvýhodněi!
Emil
Šroubek
Ležák
Vostrovský
Mikul
Václavskrý já
Praha
Mena
Pízeň
Brno
34
article
Telefon
HOTEL LABUT na Poříčí 21. čbeo
o logantně zaoných pokoje, vsev k pate .
Elektrické osvětlení, parní topení, lázně. —
Hotel nachází se několik kroků od Příkopu
blízko státního a severozápadního nádraží.
Příjemné bydlení. Pokoje od 2 K výše. Výbor-
ná kuchyné. Plzeňský prazdroj a nuselský
ležák. — Výhradní prodej villáňských vín ze
sklepů arcivévody Bedřicha.
33247
HOTEL LIBUŠE, Praha-Kr. Vinohrady
Havlíčkova tř. 10. Boporuč. levné, čisté pokoje.
Elektrické osvětlení. Stanice elektr. dráhy č. 3.
Telefon 2991. — J. Heřman, hotelier. 33248
u český rodinný hotel v Praze.
HUEL URR Komenského nám. Plzeňský
restaur. I. ř. Polední menu K 1.20. Nejm. zaříz
pokoje K 2.a K 3.-. Svat. hostiny v I. patře. 29476
Praha-II., Jung-
RESTAURANT BAMBA, mov v.
točná kuch, menu 80 h. Plzeň. prazdroj, branl-
cký ležák. Pro pp. úřadníky obědy do 8 h. 33250
Vídeňská pojišťovací společnost.
Úřadovny generálního jednatelství nalézají se
nynt v Mrarfanské ulici č. 9, L. poschodí. 32ss
Bedřich
Havlíčkův
J Heřman
Komenský
Jung
Praha
Bamba
Plzeň
Mrarfanský ulice
Libuš
Králové . Vinohrady