1
masthead
22. března 1908. Císlo 81.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Berlína.
= Onehdy byli v Berlíně návštěvou An
gličané. Velmi staří. Tak staří, že už velm
dávno jsou všichni mrtví. Žijou však přecev
tom, v čem člověk vůbec může žíti ještě dlouho
po smrti: ve svých dilech. Přišli, nebo vlastně
byli posláni přes Canal z jakési kurtoasie, aby
Pod lipami oplatili nedávnou návštěvu německého
veličenstva v Anglii a jejich cesta a návštěva
nestála o mnoho méně nežhi Vilémova v Lon
dýně, jenomže obojí účty platili v Berlíně. Ná-
vátěva Angličanů stála za návštěvu Berlína. Bylo
to jen několik málo maliřů, ale skoro všichni
jsou chloubou Anglie a co od nich bylo v pěk-
ných místnoslech Akademie vystaveno a tislei
a tisíci navštěvovateli a zvědavci, někdy až
k umačkání, obléháno, to i v Anglii se »krývá
v soukromém a ztéžka přistupném majetku
londýnských palácích a v zámeích na venku.
Podobizna a krajina, tedy právě to, čím vypl-
ňují Anglíčané své místo v evropském koncerto
umění. Raynolds a Gainsborough, Courtable
Turner. Tento arci jen že tak odhaluje eípek
své svěllobarevné záplavy v krajince bledězáři-
vým zlatem zalité, výhonkem z kmene Clandu
Lorraina. John Constable (1776—1837) za to
zpříma a plným hlasem vypovídá, čím mu vděči
moderní krajinářství. »The leaping lune« a »Ry-
báři«, první zejmena jsou mocné projevy umělce
který v krajině silnou rukou uchvacuje svoji
kořist, ne aby se svým zajatcem holedbal, ale
s ním pak srostl v jednu bytost. První obraz
— vosy na potoce — je zjev naprosté ele-
mentárnosti, mohutně vyrostlý a dýchající plnými
plicemi. Nebe, vzduch, světlo, v jiných drob
nějších momentaně loveně, zde tvoří majestátní
živel obrazu, před nímž možno dobře chápati
impulsivný vliv Constablův na Barbozonské. Su-
piny jim sejmul s očí tento synek mlynářský.
canal
Angličan
Courtable Turner
Clanda Lorrain
Constable
Constablův
Berlín
Anglie
5
article
Krajiny Gsinsboroughovy plati za jeho před-
chůdce. Mají vskutku svoji svěžest, mají hlavně
svůj arkadický půvab anglického kraje, svoji
přirozenou toninu, ale nádech dekorace spočívá na
jich komposici a styl rokoka je jejich podkla-
dem. Odpovídají dokonale jeho portretům, jak
jinak ani být nemůže, témto portretům ženského
půvabu, i když muže zobrazují, neboť obojí,
portret i krajina, jsou přece jen vypovězením
jedné myšlenky, jednoho citu, jednoho maleb-
ného smyslu, pouze v různé formě. Constable
je mužný umělec, ne okázalý silák, ale zdravý,
jadrný člověk, jehož mozek má takořka svoje
ztužené svaly. Gainsborough libě sní a svět ko-
lem něho je mu milou a půvabnou pohádkou.
Constable má pronikavé oko orlí.
Thomas Gainsborough (1727—1788) v Ber-
líně dostal vrch nad Reynoldem, vzdor tomu.
že měl vedle sebe Thomase Lawrence (1769 ž
1830), který jeho dětskou bezprostřednost za-
vedl v obmyslnou libivost a jeho jemnou sensi-
tivnost přivedl do saloní sentimentálnosti. Ro-
koko a doba kongresu. Lawrenceova Mis E
Darren, plavá krasavice, dítě, sylíida a dáma
salonů v jedné směsi, založená na bělomodrém
souzvuku gainsboroughském, koketuje pohledem
i chodem zrovna tak jako její maliř štétcema
tonem. Oba jsou virtuosové, kteří svoji velikou
dovednost presentují s umělým zdáním naivní
nevinnosti. A to je rafinovanost. Doba měla na
ní svůj velký podíl a Thomas Lawrence, pro-
jižděje evropskými residencemi, maluje poten-
táty, státníky a aristokratické beautiers s čaro
dějnickou hravostí a také po povrchu sklouzá
vající lehkosti mohl se spokojeně usmívati jako
šťastný potomek, jemuž bez valného přičinění
spadlo krásné dědictví do klína. Toto dědictví
tvoři Gainsborough-Reynolds.
Constable
Thomas Gainsborough
Thomas Lawrenc
Lawrenceův
Darren
Reynolds
anglický kraj
Gainsborough
6
article
Ve sloupové předsíni výstavy bylo rozvě
šeno několik ještě starších portretů anglickýeh
osobností, ne však angliekých malířů. Zajímat
mohly jenom ikonograficky; ne umělecky a hi-
storieko umělecky. Jediný sir Lely ukazoval
k starším pravým impulsům a pramenům. Sám
cizinec zase k cizincům. Jeho královna Hen-
rietta je jistě špatný, suchopárně preciosní obraz-
Anglickou slávu jeho autora možno si vysvětliti
jen pustinou kolem něho. Přece však udržuje
tradici svého mistra a předává ji následujícím
věkům. Má jméno krásné a milé: Anthonie van
Dyck. Ten žije jako velký praotec v anglické
podobizně dvou věků následujících. Bez něho
by nebyl Gainsborough ani Reynolds a také ne
Henry Rachurn (1756—1823). John Hoppner
(1758—1810), aniž George Roumey (1734—
Lely
Gainsborough
Reynolds
Rachurn
Hoppner
Roumey
Anthonie van Dyck
7
article
1802). A. van Dyck jde jejich dílem jako
světlý přízrak. Celá konstrukce anglického por-
tretu je na něm založena. Holbein, jeho před-
chůdce v Anglii, byl nepodvratný objektivista
všechny jeho osoby, ať činí cokoli, stojí zrovna
v kovovém klidu před námi. Mladý Vlám
je vskutku zaměstnává, ne-li jinou prací, tož
aspoň pěknou posou, malebným usazením,
vábným sdružováním. Přivádí v obraz mo
ment malebné momentannosti. Johsnah Rey
nolds, dokonalý typ umělce, který je zna-
kem starého umění, spekuluje nad Benát-
čany, Michelangelem a Holanďany, když však
volí posud a hledá bod, odkudž by se je
vila obrazově nejvýhodněji, cítí bezděku vandve
kovsky. Jeť arci o něco robustnější a skor
hrubší. Nemá před sebou také anemické poko-
lení předrevolnční dvora Karla I., nýbrž jejich
osvěžené potomky, zlužené na těle i mysli. Svoj
barvu vede v tonu někdy do hloubky na Rem
brandta upominající; svůj kolorit řidí výpočty
jež provedl kdysi v galeriích italských. Ale
jeho osoby jsou výborní herci. Hrají nejspía
samy sebe, přece však jen hrají. Jeho dámy ví
nežli muži. Lady Betty Delině se svými dělm
sedí v parku tak, aby tvořila pěknou pyramido-
vou skupinu, Jane of Eglinton používá harf,
k doplnění silhuety, vévodkyně z Devonshiruje
rozkošná maminka hrající si s babým a mis
Jelf Powys nese dokonce svoji deerku na zá
dech, jako Slovačka své bábečko. Genrový rys
je nepopíratelný a pochopitelný v blizkosti ro
kokových selanek a pastoral.
Dyck
Holbein
Vlám
Johsnah
Rey
Michelangelo
Holanďan
Betty Delina
Anglie
Benát
Jelfa
Jan of Eglinton
8
article
Reynoldsův mr. of Granley, Iysohlavý a po
někud otylý generál vedle koně a mouřenínské-
ho štolby pochodí přímo od van Dyckova Karla
I. v Louvru a Gainsboroughův viscount Ligenier
rovněž, tento mladý dand), skoro něžný vedle
Reynoldsova vojáka. Rozdíl obvyklý mezi těmilo
uměleckými soupeři. Někdy však přece se blízko
stýkají. Poprsí mrs. Frande v krásné harmoni
saci běli, blankytu a jasné barvy celkové je
Reynoldsův
Dyckův
Gainsboroughův
Frande
Louvre
Karel I
9
article
sestrou mnohé miss a mistrese Gainsboroughov
na podobné tonině založené. Deerky Gamsbo-
roughovy s velikýma naivníma očima dorůstají-
cích děvčátek tvoří jakýs protějšek k Reynoldsov
bledému děvčátku s pannou. Vůči netknuté-
mu mládí je otec i starý mládenec — Reynold
— stejně zaujat a citliv lidsky i umělecky.
»The blue boy«! Pýcha anglického portretu
Gsinsboroughovo chef d'oeavre. Harmonie je do-
konalá s tou nádherně hebkou dominantou od
stíněného blankytu. Komposice nevýslovné samo-
zřejmosti a prostoty. Byl by však tento hošík,
tento div anglického štětce, jistotnosti a solid
nosti techniky k pohledání, byl by možný a vy
světlitelný bez van Dycka, jehož kostym má na
sobě? Nebo lady Petre, nebo Anne Ducombe
sestrojené z běli a modře, atlasově se třpytlel?
Sotva. Ani kyprá lady Maitlandova H. Rasburna
nebo rodina R Symonsa od Hopprera. I sloupy.
draperie a krajinová pozadí van Dyckovy žij
na dál v těchto jeho odchovancích.
Nie to však není víc Lelyovými napodo-
beninami. Je to jen přijaté a v krev přešlé dě-
dietví krásné umělecké minulosti. Každý s ním
zachází po svém. Docházi k němu s vlastním
maliřským ingeniem. Gamnsborough se svojí
okouzlující subtilností a stále rozehranou citli-
vostí, jejímž čistým výronem je na přiklad vtě
lená rozkošnost miss Linleyovy, později miss
Sheridanovy, nebo watteauvská pikantnost ta-
nečnice Baceelliové, dva obrazy krásné deli-
katnosti a zároveň výtvory štětce, který na slovo
poslouchá a vypovídá každý záchvěv maliřského
myslu.
Reynold
Pýcha
Dyck
Petre
Ducombe
Maitlandův
H Rasburna
Dyckův
Linleyův
Sheridanův
Deerka Gamsbo
10
article
Ne všechno v Akademii berlínské byl
prvořadé. V družině velkého dvojhvězdí vyrostl
leceos matného a akaďemisujíeího; mnohé
u Hoppnera a Romneye bylo matné a přisla-
zené, nejedno jen lbivé a vkusu objednavatel
licholfcí. Přes to byl dojem silný a jednotný.
Kdo byli ve výstavě, byli návstěvou u obdivu-
hodných maliřů. Každý z nich staví svoje umění
na pevný základ technické dovednosti a hoto-
vosti, s jakou se zřídka setkáváme. Pociť jistoty
a naprosté bezpečnosti přechází z obrazu k di-
váku. Stojíte před mužnou svědomitostí umě-
leckého výkonu, svědomitostí vlastního pěstění
jejiž majitel sám ji neuprosně kontroluje.
Tuto zdravost, nekolisavou jistotnost sebe
sama, vyjadřovanou souměrným rozpjstím kul-
tivovaných pudů a sil živolních, má celá tato
malovaná společnost. Přicházela s ní jistě ke
svým maliřům a má dojista svůj značný podíl
na jejich výtvorech. Na jejich stylu. Tato různá
individua od děti počínaje až k divkám
matkám, od dam k vojínům a učencům dávají
dohromady typ silného zdravého pokolení, žijí
cího životem bezpečně urovnaným. Ovšem že
také zabezpečeným. Není v nich stopy neklidu.
Víc je v nich karakteru nežli letory. A tato
ucelená a pojištěná společnost má rovněž ta-
kové portretisty. Obě skupiny patří k sobě, obě
zdravé ovoce socialné a umělecké kultury.
Jejich highlfní karakter arci nemožno přeněs
a přesadit bez okolků jinam, ponévadž to je
organismus, daříci se jedině na půdě a v atmosfeře,
kde sám výrostl a vyspěl.
Karel B. Mádl
Mádl
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Reforma školy mateřské.
V intencích zakladatelů opatroven a škol
mateřských — (Oberlin, Froebel) — bylo,a
úkolem ústavů těch ve smyslu zákonitém jest,
aby aspoň částečně nahražovaly řádnou vý-
chovu rodinnou zvláště těm dětem, ktere
jí úplně postrádají. Nemohou arci nikdy nahra-
diti vliv řádné roďiny, byť byla nejchudší.
Mají-li však školy mateřské vyhovovati po-
třebám lidu pracujícího, kterému znemožněno
poměry sociálními, aby své děti po celý den na
zřeteli měl, třeba prodloužiti pobyt dítek ve ško-
lách těch na dobu, kdy jsou rodičové v práci,
t. j. odránado večera a to po celý rok
neděle u svátky vyjímajíc. Nepřípustno jest tedy
vzhledem ku pravé tendenci mateřských škol.
aby osvejovaly si školky ty ráz skutečných škol
vyučovacích, na př. stejnou „vyučovací“ dobou
jak na školách, aby tedy měly děti „prázdní-
ny“, nejede-li rodina na letní byt, aby uzavíraly
se školky dětem na př. ve středu a sobotu odpo-
ledne, kdy právě chudá matka mívá nejvíce pra-
ce a p. Základní ideou tu musí býti: přístup-
nost školek po celý den a celý rok
vůbec vždy, kdy chudá matka ksvé
mu dítěti doma dozírati nemůže.
Jen tehdy stanou se školky ústavy prakticky
účelnými. Ovšem bude potřebí, aby se také dě
tem, jimž toho třeha, poskytovala strava, jak
se již namnoze děje. Pěstounky arci prázdnin
potřebují a při žádané reformě ještě více po-
třebovati budou. Nechť se tudíž v dovolené vý-
reční a třeba i prázdni týdanní střídají, kde jich
je více než počet oddělení, nebo nechť se na
dobu dovolené přijme pěstounka jiná. Beztak
je jich mnoho bez místa.
Oberlin
12
article
Přeplnění mateřských škol snadno se dá
odpomoci, budou-li přijímány jen děti, které
vskutku doma býti nemohou a nikoliv děti z r-
din tak situovaných, že se jim může opatrování
i výchova opatřiti doma. I zákonitý počet 40 děti
je příliš veliký, jedná-li se o výchovu individu-
ální. Což pak, když svěřeno je jediné pěstounee
80—90 dětí!
Dosavadní vnitřní zařizení mateřských ško-
lek silně na školu upomínající, je málo vhodné.
Děti by měly býti eo možno venku, v zahra-
dě, v kryte verandě, besídce. Zahradu ovšem
nenahradí dvorek s trochou písku. Uvnitr
v mistnostech školy mateřské buďte stolky
s židličkami, podle zdí lavičky, uprostřed na
nízkém, dlouhém stole — hlina. I postýlek
třeba. Děti nebuďte nuceny, aby po celé hodiny
seděly, nechť se batolí jako doma kolem vychova-
telky, usedajíce volně dle libosti. Ustrnulé pose-
dávání v lavicích je nezdravé. Pohybu, tělesn
„práce“ t. j. hry je třeba. Pro zimu buď zř-
zena veliká, vzdušná síň pro hry.
Hračky buďte pevné, jednoduché, ne titěr-
né. Buď jich užíváno vskutku ke hraní, nikoliv
k názorným demonstracím, na školské vyučo-
vání upominajícím, t. j. buďte dány dětem do
ruky, ne jen ukazovány.
Dále třeba cvičiti výmluvnost a přirozenou
výřečnost hovorem na hřišti, v herně, na pro-
cházce, ve volně přírodě. Zpívavě odříkávaná ří-
kadla, doprovázená nedětskými posunky při de
klamatorské pose - toť něco vskutku protivného
odporného pro toho, kdo zná pravý dětský ži
vot. Pryč odtud s dlouhými, napapouškovaným
„básněmi“
„Koníček příliš zapřažený, zemdlen bývá
jen co pěstováním domácím samy chopiti mo
hou, lehoučce, nepatrně a jako za hry, na ton
přestati se můž',“ praví Komenský.
Komenský
13
article
„Básně“ ve školkách odříkávané potřeba
valy by důkladně revise. Zde je zvláště na místě
poesie lidová. Veřejnost by ustrnula, kdyby zna
la některé ty výplody literatury „zahrádkové“
spáchané „spisovatelkami“ pro mládež, kter
se uboze domnívají, že dovedou nahraditi a do-
konce opraviti a „upraviti“ samorostlé plody li.
dové poesie, vytrysklé ze srdcí našich matek
posvěcené duchem národním. Svéráz a národní
výchova musí nalézti již v mateřské školee
ohlasu.
Methoda práce výchovné ve školách maleř-
ských dána je tendenci těchto ústavů: da
leko, co nejdále od školy a co nej-
blíže k rodině. Pěstounce buď vzorem vý-
chova prosté a ušlechtílé domáenosti, ne vyuče-
vání školní. Děti pomáhejte při práci, doplávejte
se, poslouchejte rozhovary, zpívejte a hrejte si.
14
article
Ovšem vychovávati útlou mládež je těžké umě-
ní, jemuž se nedá 16letá dívka za 10 měsíců
vyučiti. Nutno jest zvětšiti, sesíliti průpravné.
dosud nepostačující vzdělání pěstounek. Důra
kladu na hlubší vzdělání aesthetické, které by
uschopňovalo pěstounky, aby samy odstranily
ze školek nevkusnosti, strojenosti a nevhodné
říkánky. Insp. Pešek dobře píše, že hoďily by
se k úřadu pěstounek ženy, které mají sve
ditky, které papmatují na potíže výchovy, je
zažily s vlastními dětmi. „Nepátří do mateřskýeh
škol dámy nervesní, nelrpělivě, mrzuté, rozkmo
třeně s celým světem a nespokojené se svým
životem.“ -
Důležitá je otázka řízení mateřských škol
Není lze schvalovati shahu, která směřuje k to-
mu, by řízent mateřských škol nebylo na dále
svěřováno správcům a správkyním škol obecnýel
a měšťanských, při nichž mateřské školy jsou
zřízeny, nýbrž aby odevzdáne bylo do same-
statně, neodvislé správy řídícím pěstounkám
Je pochopitelno, že v rámci nového hnutí žen
ského zdá se na pohled oprávněným požadavek
řídících pěstounek po nezávislosti od správ škol
ale sám zájem školek, zření paedagogická, žá
doucí výchovná jednota a harmonické spolu
působení mluvi pro dosavadní stav, kdyby an
nebylo bráno zřetele k ustanovením zákona.
Pešek
15
article
Akce nověji opět zahájená, aby zvláště muž
byli z paedagogické správy mnteřských škol od
straněni, nemůže nalézti ohlasu v paedagogi
ekém světě, který zná, že to byli právě muži.
kteří mateřskými školami prakticky i theoreticky
eo nejůspěšněji se zabývali. Byli to u nás
zvláště: Jan Svoboda, dr. J. Purkyně, V. B
žant, J. K. Hraše, V. Podhajský, L. Benýšek,
A. Mojžíš, A. K. Viták, Jos. Klika, Jos. Pešek
F. A. Soukup a j. Vyslovujeme upřímné přání
aby reforma maleřských škol v duchu těcbt-
paedagogů brzy byla uskutečněna. M.
Hlavní učitelé na reformovanémí paedagogiu
Doplňkem k naší zprávě o návrhu pan
ředitele B. Čihaře ve příčině reformy prů
pravného vzdělání učitelského přinášíme výsle
dek rokování pracovní komise školské, zřízené
při klubu národní strany svobodomyslné poku
se týče učitelů na ústavech učitelských, ve smy-
slu návrhu p. řed. Čihaře kombinovaných. Ře-
čená komise k návrhu p. řod. Čihaře navrhuje:
1. Úřad hlavního učitele je podmíně
zvláštní zkouškou, k níž se připustí pouze uči
telé škol měšťanských a středních s plnou appro
2. Učitelé škol měštanskýeh musí pře
zkouškou dokázati, že studovali nejméně 4 se-
mestry předměty svého oůberu na vysokýel
školách.-
3. Učitelé s approbací pro školy středn
dokáží před zkouškou, k dosažení úřadu hlav
ního učitele nutnou, že hospilovali nejméně rol
na cvičné škole a měli tam praktické pokusy
4. Zkušební komise pro ústavy učitelsk
skládá se z profesorů vysokých škol, z ředitelo
a vynikajících hlavních učitelů ústavů učitel
ských. vvorvsue
5. Od učitelů škol měšťanských bude s
žádati při řočené zkoušce tolik, kolik se žáda
bael.
Svoboda
doktor
Purkyně
V B žant
Hraše
V Podhajský
L Benýšek
A K Viták
Pešek
F A Soukup
Čihař
Jos
ústav učitel ský
19
article
90000000000000000000
90000000000000000000
Jeďnou z největších továren svého oboru v Rakousku přija
bude hbity
korrespondent,
ovládající korrespondenci: českou, německou, francouzskou a anglickou
stenografli a píšíci hbítě na stroji. Vlastnoručné psané oferty s udaním
studia, nabyté praxe, referencí, nároků na služné a kdy možno mu
nejdříve nastoupiti, do ins. kanceláře Stan. Pelola, Král. Vinohrady, Pala-
5361
ckého tř. č. 7 pod značkou „Parfalt 20308.
Pelola
Král
Rakousko
Palo
Parfalt 20308
21
article
Skvostné novinky
Skvostné novinky
Suken a látek pro pány a dámy.
Lodeny kráepre prov pro pány a dám
Sukna barevná všech nových barev.
Látky sportovní pro pány a dámy.
Vesty francouzské skvostné.
Límce s kapucí, župany,
vše ve velkémvýběru za známé levné cony. — Vzorký franko
Nehodicí se vymění!
v Praze, na Perštýně,
.O. tehod zstelství se sknen
Račte sobě lask. mé výkladní skříně prohlédnouti! v
at
při vědecké komisi pro školy střední; zkoušku
konají jen z předmětů, z nichž chtějí nabýt
způsobilosti.
6. Kandidáti s epprobací pro školy středn
vykonají zkoušku z paedagogiky (a pomocných
věd) a speciální methodiky svých předmětů. Ne-
mají-li z některého předmětu úplné approbace.
vykonají z něho zkoušku doplňovací.
Žádoucí úprava učebnic pokračovacích škol.
Na tisíce žáků užívá každoročně na průmy
slových školách všech kategorií v královstvi.
markrabství a vévodství Řehořovského „Počtál-
ství živnostenského“ a Dolejšova „Živnostenského
písemnictví“, ale nikdo se o to nestará, aby tyto
spisy s pokrokem doby byly opraveny a doplně-
ny. Tisknou a vydávají se v původní úpravě
dále. Co tu nastalo změn, novot ve věcech živ
nosti řemeslných, v poštovnictví, peněžnictví
ale zminěné dva spisy zůstávaj
stále tak, jak byly složeny pře
20 lety. Přof. Rehořovský nemá ovšem ny
kdy revídovati učebnice, jsa plně zaměstnán vě-
deckými pracemi jinými, ale snad by se našly
na četných školách průmyslových způsobil
mladší síly, které by měly chuť a čas, dáti se
do opravného díla. Však musilo by se to státi
v nynějším školním roce, aby v přiš
tím po prázdninách mohly vyjíti v nových, opra-
vených a doplněných vydáních tyto dvě jinak
vhodné učebnice.
Vesta
Dolejšův
Praha
na Perštýn
22
article
Praktické školské novinky. Katechismus če
skýchrodíčů od Čeňka Tondema je vílaný spisei
rodičům, stručně, ale populárně poučující o jich po-
vinnostech ke školé. Vroucně psané tyto rady rodi
čům hodí se nejen učitelstvu při schůzích a besodáel
s rodiči, ale i obcím a spolkům k rozdílení mezi o
čanstvo. Cena výtisku 20. b.
Řád školní obsahujo poučení o chování žáků
ve škole i mimo školu. Seslaven je přehledně a psár
dětskou, snlečnou mluvou, čímž výhodně se liší o
starých suchých, byrokratických „řádů“ kázeňských
Sestaven jest řád tak, že vhodnými doplňky možno
přizpůsobiti pravidla poměrům místa. Poněvadž řá
dem školním a vyučovacím se ukládá, aby mládež
skolní byla řádem chování podělena, naskytá s
dobrá příležitost, by spisek byl školami místními
i okr. škol. radami ruzšiřován. Cena 7 h. (Při hrom.
objednávkách slevy). Oba spísky vyšly náklade
Zemského ústř. spolku učitelského a v komisi knih-
kupectví J. Rašína v Praze.
Tondem
J Rašín
Praha
23
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Firma O. F. Hess, továrna na klobouky (Prah
Celetná ul.) otevřela velkojepý poboční závod Na pří
kopě a opatřila jej nejmodernějším praktickým zaříze
ním, takže svou elegancí a neobyčejným vkusem vzbu-
zuje všeobecnou pozernost a zájem obecenstva. V ro-
sáhlých výkladech, vnitřních skříních a obrovskýcl
souterrainních místnostech, jež obecenstvu je volno pro-
hlédnouti, vyloženy jsou jubilejní novinky výrobků
vlastních, dále veškeré nejmodernější vzory všech ja-
kostí klobouků prvních světových továren anglických.
amerických, francouzských, italských i vídeňských.
Četná vyznamenání, zejmena tři zlaté medaile, dva
záslnžné kříže a čestné diplomy, jichž se majiteli na
mezináradních mo dních výstavách v Londýně. Pa-
říži a Vídni dostalo, json výmluvným důkazem chvalně
známé vlastní výroby. Hojná přízeň obecenstva, kter
se těší blavní závod v uhei Celetné, bude zajisté vě-
nována i filiálce, jež vedena bude v týchž intencích.
Dle naší informace zůstanou ceny v obou závodech
stejné, nezvýš né. Závodem toho oboru, jenž by s
rozsahem, výběrem zboží a vkusem rovnal závodu
Hessovu, nemůže se pochlubiti žádné světové město
Přejeme pokrokovému podnikateli, by snahy jeho k
zvelebení našeho obchodu a průmyslu došly v širo-
kých kruzích obecenstva zaslouženého uznání. — Na
vrh zařízeni projektoval architekt J. Justich.
5347
Modní závod pro dámy
Veškeré novotiny Jarních
letních látek u velkém
výběru již na
skladě
F Hess
Hessův
J Justi
Praha Celetná
Londýn
Vídeň
Celetná
29
article
Za příčinou rozšíření stanice obrnické, trat
Praha-Moldava, zadá se
rovedení spodní savl
a pozemních staveb
jejíž náklad rozpočten as na 100.000 K
Dotyěnou nabídku podati lze nejdéle do
18. dubna 1908 do 12. hodiny polední u c. k.
ředitelství státních drah v Praze (Hybernská ul.,
oddělení pro udržování dráhy a stavby), kde
možno též do plánů a podmínek stavebních na-
hlédnouti a formulář pro ofertu obdržeti.
Vlastní výrobky?
Úplná záruka za dobré přiléhání:
Praha
Moldava
hybernský ulice
39
article
Poděkování.
Poděkování.
Krausovými podniky ve středu dne 18. t. m. v sále „Plo
dinové bursy“ (náměstí Havlíčkovo) uspořádana
přednáška
o parním praní v domácnosti
měla neslýchaný, vzácný úspěch, zúčastnilo se jí přes 1000 osob.
Tím projevený neobyčejně živý a řídký zájem svédčí, že
naše snaha, zavádět vždy nejnovější a nejlepší potřeby v domác
nostech, došla netušeného ohlasu, i jest nám milou povinností
všem dostavivěím se váženým damám i pánům
náé nelíčený, srdečný dik projeviti.
Při té příležitosti je nám vítano, že nám zvlášť. dosa
vadním p. t. zákazníkům, obzvláště věak spa
nilým damám bylo lze srdečně děkovati; kojíme se
pak naději, že se nám vdéčná přízeň zachová i pro příště.
Jest, bohužel, věru jen litovati, že prostorný sál pro pře
četné návštěvníky nepostačil a opravdu želíme, že nám proto ne-
bylo lze všem interesentům vyhověti
Jelikož jsme převzali prodej všech tovarů systému „Kraus“
lze nám bližšími údaji a zevrubným pojednáním v závodě našem
posloužiti, i prosíme o hojnou návštěvu
S výrazem úcty nevšední
STEINER a KITTEL
olnon at
Praha, Panská ul. č. 4 („U dvou kosů“).
Pro domácnost doporučujeme parní prací stroj druha
(takový stroj spolehlivě vyčistí 45 košil za hodinu nebo vůbec
odpovídajíci množství prádla i velkých rozměrů).
Vetší stroj B (jenž pojme až 70 košil nebo jiné prádlov
příslušném množstvi) doporučujeme pro nemocnice, kasárny,
velké hotely, atd.
Dále dopornčujeme pro každou domácnost: vlnovon
lázeň houpací, vanu „Universal“ a jiné, velmi
zajímavé a praktieké parní přistroje léčebne
pro domácnosti atd.
Krausův
Pla
Havlíčkův
Kraus
Steiner
Kittel
Praha
panská ulice