3
masthead
22. března 1908. Císlo 8í.
4
article
Z kruhů lékařských.
Z kruhů lékařských.
Věda a národnost.
5
article
Glossy ku příštímu mozinárodnímu sjezdu lékařském
v Pešti.?)
Zařadili jsme článek tohoto znění minule do
Lékařské hlídky proto, aby tak důležitá věc byla
důkladně projednána a by definitivní rozhod-
nutí učiněno bylo po zralé úvaze. Redakce této
rubriky souhlasí s pravdou ve článku projeve
nou, leč pokud obeslání se týče, mysli, že dů-
stojné obeslání vědeckého mezinárodního sjezdu
nemůže považováno býti za projev sympatií k ná
ródu, jenž tak brutálním způsobem poškodil
bratry naše Slováky, že však ale jest záhodne
při vědecké representaci nezúčastniti se příleži
tostních slavností.
Dotázali jsme se po mínění četných kolegů
některé projevy uveřejňujeme a o jiné další žá
dáme.
O věci télo doposud došly nás tyto přípisy
Dr. Ondřej Přikryl, zemský poslanec v Pro
stějově: V době, kdy český národ do duše roz
hořčen a uražen jest událostmi na uherskén
Slovensku, v době, kdy první mužové vědya
lidskosti pro křiklavá bezpráví, páchaná na lidu
slovenském, odmítají styky s maďarskými ná-
silniky, jest povinností českých lékařů, aby od
mítli pozvání — a nezúčastnili se mezinárod-
ního sjezdu lékařského v Pešti. Soudím tak jak
člověk i jako politik.
Prof. dr. Antonín Veselý v Praze. Jsem
proto, aby záležitost obesláni mezinárodního
sjozdu lékařského v Pešti roku 1909 řešila se
ve „Slovanském komitétu lékařském““ při Iv
Sjezdu českých lékařů a přirodozpytcův v čer
vnu 1908 v Praze, kdež zastoupeni budou, jak
doufám, též ostatní bratří slovanští. Účinnou po
kládal bych jedině tu akci, na které byse
usnesly všechny národní komitéty slovanské. Ne-
obeslati sjezd pešťský pouze se strany české
když dostavili by se Rusové nebo Poláci a Jiho
slované, pokládal bych za chybu.
Slovák
doktor
Přikryl
profesor
Veselá
Iva
Rus
Polák
Pešť
Slovensko
Praha
6
article
Dr. Leopold Riedl, městský lékař v Pře-
rově. Ač uznávám zplna vystupování našich vé-
deckých sil na mezinárodních sjozdech lékař-
ských jak z ohledu vědeckého i národního, toz
dnes mluví cit a srdce. Tam, kde se šlape
pravda a spravedlnost nohama, tam, kde plní
se vězení osobami — a mezi nimi jsou i kole-
gové — které ničeho jiného neprovinily, leč že
hájily mateřskou řeč a práva uhněteného lidu
a to na potupu osvíconého století, tam není
ani pro ty místa, kteří slouží vědě a humanitě.
Svou abstinencí ukážeme, že cítíme bol
s bratrským lidem slovenským, našim srdeím
nejbližším.
Čelnější poslanec slovenský praví:
„Bojkotbybolna mieste, ale le
slušne odovodnený a konsekven-
ne prevedený.
MUDr. Frant. Veselý, ředitel lázní luha
čovských a majitel zřídla Šaratice v Brně. Vzhle
dem k tomu, že 1. lékařstvo české roku lon
ského nezúčastnilo se sjezdu lékařů polských
z důvodu politického (pro neúčast Sokolstva pol
ského na všesokolském sletu v Praze), 2. sjez
Volné myšlenky přeložen byl z Pešti do Prahy
3. pěveckému družstvu učitelů moravských ne
bylo dovoleno veřejné vystoupení v Pešti a4.
zběsilast maďarská oproti Slovákům nijak ne-
ochabuje, jest té doby cesta českéh
lékařstva do Pešti nemožností. Než
nejen to, já navrhuji, aby české lékařstvo pamět
ním spisem vyzvalo lékaře všech národů slo-
vanských, aby do Pešti nejezdili a předsednictvu
mezinárodního sjezdu sdělili jako příčinu své
neúčasti surové jednání vlády maďarské oprot
národům nemaďarským v Uhrách.
Komitétům ostatních národů buďte poslány
dopisy s vysvětlením o příčinách neúčasti lékař
českých, resp. slovanských na sjezdu v Pešt
a buď projeveno přání, aby od pořádání letoš
ního mezinárodního sjezdu v Pešti se vůbee
upustilo a sjezd přeložil jinam, jako se stal
se světovým sjezdem Volné Myšlenky roku lon
ského.
doktor
Riedl
MUDr
František
Veselá
Slovák
Brno
Praha
Pešť
Uhry
7
article
Škoda, že otázka tato nebyla položena n
program nedávné zimní valné hromady Ústředn
jednoty českých lékařů.
MUDr. Josef Hrubý v Hodonině. Byl jsen
překvapen Vaší zprávou, že se v kruzích lékař-
ských vyskytlo mínění, aby české lékařstvo se
neúčastnilo mezinárodního lékařského sjezdu
v Pešti proto, že naši bratří na Slovensku jsou
Maďary kukurně, hospodářsky a politicky ubí
jeni. Mé skromné mínění jest, abychom se
sjezdu zcela určitě a to v největším počtu zů
častnili. Vždyť není to sjezd maďarského léka.
stva, nýbrž sjezd mezinárodní, vědecký, na kte
rém jsme si právo zvláštního zastoupení dost
těžce vydobyli, a že náhodou odbývá se sjez
v Pešti, nikterak nám nesmí vaditi. Českémn
lékařstvu v Pešti zajisté se naskytne příležitost
aby i Maďarům i ostatnímu lékařskému svět
ukázalo, že odsuzuje násilnictví maďarské vlády
a aby dokumentovalo své sympathie pro své uti-
skované soukmenovce v Uhrách, a jsem pře-
svědčen, že tímto způsobem prospějeme vě-
slovenské více, nežli zůstaneme-li jednoduše
doma. Jest si pouze přáti, aby naše účast n
sjezdu byla co největší, abychom se skutečnů
důstojně roprosontovali.
MUDr
Hrubá
Maďar
Hodonina
Pešť
Slovensko
Uhry
8
article
Prof. dr. Jaroslav Hlava. Otázka obeslán
mezinárodního sjezdu lékařského v Pešt
(roku 1909) není pro mne těžce rozluštitelna
Je pravda, že politika maďarská je stejně násil
nickou proti Slovanům jako jest německá proti
Polákům. Hrstka lidí politiku vedoucích nedá
se však stotožňovati s národem eelým; jsout
mozi Maďary i mezi Němci střízliví lidé, kteři
nesouhlasi jak s černovskou tak s poznaňskou
persekncí, i nedá se nenávisť proti politice jed
notliveů přenéšti na celý národ. Nad to v Pešt
bude konán mezinárodní sjezd — nikoliv
maďarský a proto myslím, že nutno se ho
zúčastniti ve velkém počtu a s velikým počten
prací vědockých, abychom dokumentovali zdat-
nost slovanské vědy. Že by připadně s námi ab-
stinovali ostatní Slované: Rusové, Poláci, Srba-
vé, Chorvaté, Bulhaři — nozdá se mně být
pravdě podobno.
Z ostatních projevů jen souborně sdělu
jeme, že někteří za jediné správné mají, aby
otázka tato předložena byla k rozhodnutí Ná-
rodní radě (Prof. dr. Heveroch).
Souhlasíme s míněním dalších kolegů, ktel
) Další projevy, přijdou-li do 26. t. m; ješt
uveřejníme.
profesor
doktor
Hlava
Slovan
Polák
Maďar
Němec
Rus
Srba
Chorvat
Bulhar
Heveroch
Peštátný
Národný rada
9
article
žádají solidární dohody s ostatními slovanskými
komitéty. Potom teprvo svolána budiž schůze
českého komitétu, zároveň však pozváni buďtež
různí interesenti, členové českých korporací lé-
kařských a časopisů. Bylo by také záhodno zvě-
děti mínění pešťského lékařského komitétu, zdaž
i tento je solidární s vládou, ktorá způsobila
bezpráví černovské.
Správné je stanovisko kolegy, jenž praví,
že nesmíme vystřeliti na prázdno, že dokoneo
není v zájmu cti české přípustno, aby se vče
odsoudila, hromy a blesky sypaly a na konce
jak to bývá, aby komité se ustavilo, do Pešt
jelo a tam Maďary hostiti se dalo.
Jiní jsou pro obeslání sjezdu, poněvadž
sjezdy nejsou maďarské, nýbrž mezinárodní, n
nichž české komité s úspěchem vystupuje, uve-
deno byvši poprvé na kolbiště mezinárodníeh
sjezdů v Moskvě roku 1897 profosorem Hllavou
a profesorem Pešinou. Zrovna tak musili by
chom — soudí redakce této rubriky — vzďalo-
vati se přištích sjezdů mezinárodních proto, po-
něvadž se jich zúčastní Maďaři. Podobně ne-
směli bychom se zúčastniti mezinárodního sje-
zdu na půdě německé.
Vzhledem k těmto odporujícím si míněním
je záhodno záležitost tuto důkladně promysliti
rozvážiti a pak dáti rozhodnouti kompetentn
institucí.
Prof. dr. J. Honl.
Předehůdci moderní vědy.
Maďar
Pešina
profesor
doktor
J Honl
Moskva
Hllava
10
article
Věčně citovaný Ben Akiba může opět triumfo-
vati, také nejmodernější ze všech věd, serologie a
nauka o immunisaci objevily se jen pozdním výkladem
dávno známých skutečností
Jak známo, lze kuždé zvíře opatrně slupňova-
nými dávkami jedu navyknouti na něj tak, že ko-
nečně i smrtící, ba desetkrál i stokrát smriící dávky
jedu nemohou zvířeli uškoditi. Geniální objev Behrin-
gův, že serum z krve těchto zvírat obsahuje protijed
jenž vstřilnut jiným zvířatům, může je chrániti před
dávkami jedu jinak sznrtícímni, uvedl lékařství n
novou dráhu a způsobil značné poklesnutí úmrtnosti
při záškrtu. Ale jako Behringa vědecká snaha, při-
vedla jiného zase úzkost o život ke stejnému objevu
a stejně methodě. Timto předchůdcem učeného pro-
fesora byl král Mithridates pontský, jenž zemřel r
63. před Kristen.
ben Akiba
Mithridatés
Kristen
Behrin
11
article
Jak historie sděluje, krmil Mihridates husy zvy-
šovanými dávkami jedu všeho druhu — znalost jedů
byla v aněch dobách základem diplomacie — a pak
pil krev těchto proti jedu chráněných hus. V řeči
moderní serologie vyjádeno: immunisoval se pasivně
přijímáním sera aktivně immunisovaných zvířat. Krá
Mithridutes stal prý se konečně proti tehdy užívaným
jedům immunním, vypravuje se aspoň, že se marně
pokoušel otráviti se, když vlastní syn se proti němu
vzbouřil a obléhal jej v královském hradě, takže
se dal konečně jedním že svých věrných probod-
nouti. Bylo navrženo, aby se tento způsoh immunisac
na jeho počest mazval milhridatismem, ale název
tento se ve vědě neujal.
Na březích Gangu, v mlhách buddhisfických tajc
vytvořila se jiná mežhoda, jež představuje aktivn
immunisaci. Žije tam posmívána osvícenými Evro-
pany, ale ve velké vážnosti u Hindů a nimbem zá-
zraků obklopená sekta zaklmačů hadů. Byl-li domo-
rodec uštknut jesdovatým hadam, jde k zaklínači, jenž
mu plivne do rány a ta se pak zahojí bez následků.
husa
Mithridutes
Ganga
12
article
Dnes již se tomu učenci nesmějí, nýbrž poznávaj
s obdivem, k jakým vědemostem se mohlo před ti-
síciletími dospěti i bez vědecké syslematiky
Zjev vysvětluje se takto: Zaklinači dávají sv
děti uštknouti starými hady, kteří produkují už jen
slabý jed, který děti po většině snesou, někleré však
při tom také zahynou. Ty, které zůstaly na živu.
jsou již následkem toho, že přestály tuto jednu in
fekci, immunisovány tou měrou, že opětné hadí uštknu
tí způsobí jen lehkou reakci. Temto postup se opa
kuje, až konočně dospělý zaklínač nabude takov
ochrany proti jedu, že všechny tekutiny jeho těla
obsahují protijed. Tak stačí kapka sliny, aby vázal
dávku jedu. Zaklinač sám jesl chráněn úplně, můž
se dáti hady libovolně uštknouti a následky nejsou
horší, než kdyby se pichl hřebíkem. V serologii lze oner
postup vyjádřiti talto: Zažiínač hadů imrounisova
se aktivně a jeho slina slouží k pasivní immunisc
uštknutého (?)
Velkovýroba odkoukala bodrým zaklínačům ba-
dů jejich tajemství, ale nepouživá k získáni prati-
jedu licí, nýbrž zvířat. V obchodě přichákejl jíž sku-
tečně protijedy proti všem známým druhům badíhi
jedu a v Indii používá se jich se znamenilým vý-
sledkem.
Indie
18
article
Bý
Bý
skončil partii, následujícím pěkným způso-
bem: 1. Se4—b5! Se7—b4, 2. Sb5xd71 Ve8—e1—.
3. Dh4xe1! Sb4Xe1, 4. 8b2xf6 Df8—d6? (správné
bylo Kg8—hS). 5. SfGET Dd6d7, 6. Sg7—d4-
Kg8—f8, 7. Sd4—c5+ Dd7—dů, 8. Sc5Xd6 c7XKde
9. Vg2—e2 a černý se vzdal.
Partie číslo 390.
Hrána v letošním turnaji o přebornictví Londýna.
Sicilská hra.
Bílý: A. W. Mongredien. Černý: W. War
1. e2—e4 c7— c5
1 9. Sg5—h4 Sf8—c5
2. Jgl—f 87—e0
10. Jb1—d2 Dd8—e
3. d2—dt c5xd4
11. h2—h3
g7—g5e
4. Jf3x« dí
Jg8—f
12. Sh4— g3
g5—gt
5. Sf1—d3 J58—c6
13. Sg3 had) Vh8—g
6. Sd4xe6 d7xk 0 c6
14. Kh1—h2 g4xcha
e6 — ebl
15. g2xKc bs
h7—he
8. Sc1—göb)
g8—g
23. Jd2—b3
Scsxhale)
A W Mongredien
Černá
W War
Londýn
g 5 e 4
h 7
Sb 5 xd 71
Sb 4 xenon 1
c 5 + Dd 7
7 XKde
c 5 1
Sf 8
c 5 2
Dd
Sf 1 — d 3 J 58
c 6 14
Kh 1
20
article
De7— es-
16. Kh2xch3
17. Kh3—h2
18. Kh2—hl
19. VíIXf2
20. Dd1—f3í
21. Sd3—ck
24. Df3—f
Jf6—ge-
25. VfI Xc fh
Jg4f2-
26. Kh1—h2
Se5xfe
27. Sc4 — d3
28. Jb3—dg
Sř2xchá
17—6
Vg3—e3
Vds—gs
Sh4—g3-
Sg3—f4
Ve6—gel
29. Kh2—hl
Des—d7
0.0-0 130. Sd3—fi
a bílý se vzdal.
a) Tah tento uvolňuje rázem černou hru, což více než
dostatečně vyváží ztrátu tempa (e7—e6—e5)
b) Proti důležitému pravidlu: Nevázati jezdce dříve
dokud protivník nerochoval, neboť střelec tvoří nyní
vhodný předmět k útoku na křidle krále.
) Výborně bráno! Postupem tohoto pěšce získáv
černý vítězný útok.
jít 7
Jf
e 7
h 2
Kh 2
Kh 1
Vd
31
article
jež jsou ve svém souboru drahocenným
pokladem hlubokých a zářivých my-
šlenek, pokladem vznešených, ušlech-
tilých zásad, jsou daleko sálající výhní
vlasteneckého citu a snažení.
Svatopluk Čech byl mistrem če-
ského slohu i verše a právem nazván
křálem českého Parnasu
Čtěte jeho Slavii, Lešetínského ko-
váře, Písně otroka, Jitřní i Nové písně.
Královnu Dagmar, rozmarné výlety
Broučkovy, na sta jeho povídek, humo-
resek a drobných črt a vždy budete se
vraceti k těmto věčně svěžím plodům
velikého jeho ducha
A právě nyní, když ztráton
tohoto genia jeho titánská ve-
likost všem zjevnou se stala,
sahá český lid s novou chuti
s novým nadšením k jeho spi-
sům touže, aby duch jeho mi-
láčka s ním byl a chvíle jeho
zábavné četby proměnil v po-
svátné chvíle vyšší uměleck
rozkoše.
Sobrané splsy Svatopluka Čecha vy-
cházetí budou v sešitech po 32 hal. Na 10 seš
možno předplatiti K 3.40 i se zásilkou. První
sešit zašle na ukázku a pokračováni dodá každý
knihkupec, jakoži
4969
Čo
Dagmara
Broučkův
Čecho
Parnas
Slavia
38
article
Páce - Poval
Páce - Poval
Četné illustrace, ochotně zapůjčeně
památky rodiny Čechovy, doplňuj
vhodně tento autentický životopis věr-
nosti přímo idealní, protože Svatoplu-
kem Čechem samotným v poslední
době pročtený a schválený.
V sešitě 1. obsaženy repro-
dukce: Sutom a Skalka. — Klára Ra-
ková před sňatkem. — Sutomský ko-
stelik. — Dopis Čechova otce z vězení
klatovského. — Struhařov. — Podob.
otce i matky Svat. Čecha. — Rukopis
matky básníkovy. — Božena Čechová.
Cena sešitu 40 hal. — Úplné dílo as v
12 sešitech. Sešit 1. zašle na ukázku a pokra-
čováni dodá každý knihkupec
Čechův
Čecho
Klár
Čechová
Struhařov
43
article
Irunečkova oivnice „U Blaník
Irunečkova oivnice „U Blaník
Výteč. kuchyně, obědy 80 h., večeře, plzeňský
prazdroj. Zvlášt. místnost pro hostiny a večírky
5184
1 v Praze. Výteč
Velkoreslálránl „Platyž kuchyné. Včšk
rá piva přímo od čepu. Zvläšt. místnosti pro sva-
teb. hostiny, večírky atd. Al. Junger, restanr
J. . Brandeis,
e. a k. dvorní a komorni dodavatel v Praze, Hn
viřská ulice čis. 4. doporučuje v největšl sásob
a v nejpěknějším výběru své české hry a hiračky
sport, šumavské dřevěné zbožl k malb
Irunečkův
Junger
Brandeis
Blaník
Praha
44
article
Únavě po práci je třeba věnovati zvláštní pozer
nost se strany zaměstnavalelů jak v zájmu dělnictva
lak i v zájmu samého závodu. Unavený nchledí
toliž dobře osobni ochrany a snáze přichází k úrazu
čímž vzniká nepříjemnost nejen jemu, ale i zaměst-
navateli a závodu. Úkolem dilovedoucích je jednal
únavu děníka poznati, jednak pátrati po příčináci
únavy a konečně snažiti se o odstranění těchto při-
čin. Únavu, vysilující, činící člověka nezpůsobilým
k nebezpečnému a zodpovědnému zaměstnání, po-
známe dle toho, že po nočním odpočinku nedostavuje
se jarost, bývalá chuť ku práci a normální produkti
vila. Příčiny dostavení se únavy jsou jednak se stra-
ny zaměstnaného, jednak se strany zaměstnavatele
jednak se strany práce samě. Dělník nedostatečně
živený, nepořádně žijící, oddaný alkoholu, snáz
únavě podlehne; zaměstnavatel zaviňuje únavu dlou-
hou dobou pracovní a nedstat. pausami oddechu
během doby pracovní. Práce sama je nejdůležitějš
složkou v působení únovy: žádá-li vělšího napjet
duševního (vědemě zodpovědnosti, potřeba zvýšeno
pozornosti, jednotvárnost práce) nebo tělesného (siln
otřesy při práci, nucená poloha těla při práci, jedno-
stranná činnost svalová), je-li spojena s vědomím ne-
bezpečí života (práce s jedy), děje-li se ve vysoké neh
nizké tomperatuře v silné vibkosti, ve značném tlaku
vzduchu snáze únavu způsobuje
45
article
Nekoupejte se s plným žaludkem! Tato zásadi
již od starých byla zachovávána; že právem, dokazuj
novější zkušenosti; byla totiž v několika připadech
konstatavána i náhlá smrt utonutím osob, jež p
vydatném obědě neb večeři se koupaly. Nelřeba při
pomínati, že běželo o dobré plavcc. — Diváci vy
pravují, že po králké plavbě klesá plavec pod hlu
binu jako bleskem zasažen. — Revenstorf, lékář ham
burský, snaží se vysvětliti zjov takto: Plavha pro
vázena je namáhavou prací svalovou, vydatným dý
cháním, zvýšeným tlakem krevním (tlak vody půsol
na povrch těla, nízká temperatura vody působí sta-
žení cév), takže činí se při rychlejší plavhě značný
nárok na činnost srdce a dýchadel. — Je-li plný ža-
ludek, je v zaživecím traktu čilý chemický pochod-
spojený často s tveřením plynu: lím i obsahem po
travy v žaludku zvětší se obsah duliny břišní; tlakem
vody na přední a postranní stěny bříšní tlačí se obsal
dutiny bříšní (i žaludek) směrem k hrudníku a zame-
zuje tak snížení bránire, jímž způsalnije se vdecho-
vání vzduchu: následkem toho pak, že nemůže člo-
věk vzduch vdechnouti, udusí se. — Výklad tent
dokládá zmíněný lékař i pokusy na zvířatech. — Po
zoruhodno je, že udušení dostavuje se tak náhle, ž
plavec nemá času volati o pomoc a že nachápe se
záchranného lana, jež mu ovent. bývá podáno.
46
article
Koupání a plavha ve vedě je jeden z nejcen-
nějších sporlů: ventilace plic je tu ještě vydatnější
než při slézání hor (51 litr vzduchu za minutu proti
42 litrům za minutu zilštěno při pokusech na Brienz-
ském jezeře). — Du Bois Reymond, slavný fysiolo
německý, považuje plování za dechovou gymnastiku
prvního řádu.
Co všecko snese žaludek? Kozák, 17letý, podle
pověry, že nebude kulí ve válce zabit, spolkl jeden
den 14 a den na to 31 upotřebených kuli i s pláštěm.
Po projímadlech koule nevyšly. Žaludek je oproti ci-
zím věcem dosti snášelivý; v tomto případě však
přece jenom byla míra trpělivosti dovršena a nemoc-
ný s obtížemi přijat byl do nemocnice, kdež roentge-
nováním koule zjištěny v žaludku a operací byly
pak odstraněny.
lef, v „Lék. Rozhl.“.
Reymond
Kozák
Brienz