1
masthead
22. března 1908. Císlo 8i
4
article
Když tímto způsobem bolestná jízva v srdci ža
lobcově byla zacelena a smíru docíleno, byla žaloby
sproštěna.
Tím snad sylvestrovský případ na dobro uložen
bude do archivu..
Soudní kronika z celého světa.
(Baronka Annie Dirkensova odsou
zena k pokuté 1000 korun.) Temperamentn
soubretta vídeňská, známá baronka Dírkensová-
Hammersteinova, která — jak jsma již při prvajn
přeličení s ní byli sdělili — naddozorci finančn
stráže k dotazu, nemá-li co zdaniti, odpověděla, aby
se šel oběsit, v obnoveném přeličení odsouzena byla
k pokutě 1000 korun ev. na měsíc do vězení. Při-
javši rozsudek s velikým rámusem, ohlásila zmatečn
stížnost.
— (Stenogram z Hardenova pro
cesu) stane se podkladem nového sporu, který
kníže Eulenburg zahájil proti Max Hardenovi
Původně chtěl stíhati redaktory, kteří ve svých
referátech vložili prý do úst Hardenových jistý výrok
o Eulenburgovi před soudem učiněný. Když však
veřejným žalobcem drem. Iscubietem byl upozprněn
že týž výrok nachází se v soudním stenogramu vý
povědí Hardenových, podal žalobu na tohoto.
Annie Dirkensův
Dírkensová
Hammersteinův
Hardenův
Harden
Iscubiet
5
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Jodnota súčastní se pobřbu
člena br. Karla Šprilika Pohřeb koná se dnes v ne-
děli 22. 1. m. o 4. hod. odp. z čes. pathol. ústavu
Členové dostavtež se v obleku černém.
Z pěveckého kroužku Sokola pražského. Pohřek
br. Karla Špetlika kona se dnes v neděli z českéh
pathologického ústavu v Kateřinské ulici o 4. hod
odp. Bratří dostavte se do jednoho
Ze Sokela II na Smíchově. Dnes v neděli dne
22. brezna t. r. koná se v hoř. místnostech smích.
akc. pivovaru: 1. o 1/23. hod. odp. členská schůze za
účelem schválení kandidální listiny. 2. O 3. hodine
řádná valná hromada. Členové výboru a členové
sboru cvičitelského dostaví se ješté před schůzí člen-
skou. Účast všeho čienstva budiž co největší, nebo
jednali se bode o stavbu vlastní tělocvičny
Šprilik
Člen
Špetlik
Sokel
kateřinský ulice
Sokol pražský
Sokol
6
article
Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický.
* Ze Řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze
Řádná schůze spravního výburu konati se bude
v úterý dne 24. t. m. o 8. hod. več. v místnostech
besedních.
* Poradní schůze členů společenstva trahláři
v Praze Karlině a na Smíchově za účelem sestaven
kandidatní listiny k dopiňovacím volbám předsta-
venstva konati se bude v pondělí dne 23 ! m
o 7. hod. več. v Remeslnicko živnostenské besede
v Praze.
Manifestační schůzi veškerého slátního zřía
nectva pořadá »Jednota statních zřl zene
pro země koruny české« v ponděli 23. března
o 8 hod. več. ve velkém sále Narodního domu n
Král. Vinohradech.
* Ze Rěky, 21. března. (K. k.) V loděnicích spo-
lečnosti »Danubius« vyloučeno dalších 250 děl-
níků ze strojnického oddělení. Nebude-li do úlerka
mezi ředitelstvím a dělnictvem docíleno shody, bodou
vyloučení veškeří dělníci, zaměstnaní v loděnicích
společnosti.
Karlin
Král
Praha
Smíchov
Danubius
řemeslnickýživnostenský beseda
7
title
Věstník spolkový.
8
article
Zábavy.
Zábavy.
Dnes: Josefskou zábavu pořádá o 8. h.
več. v salech restaurace »U bílé labutě« na Poříčí
sv.-petrský odbor Národní jednoty pošumavské.
Schůze.
Dnes: Klub inženýrův a stavitelů
v Praze koná o 10. hod. dopol. v sále restaurantu
»Louvra« na Ferdinandově třídě v Praze II. valnou
hromadu. — Rodáci z Mladé Boleslavi
okolí sejdou se v hostinci »u Jiroušků« na Král.
Vinohradech (nároží Dobrovského a Krameriovy ul.).
Pěveeký véstník.
Z »Ústřední jednoty zpěváckých
spolků českoslovanskýcha. Výbor o ne-
dávném sněmu pěveckém aklamací zvolený ustavil
se v první své schůzi takto: starosta JUDr. Kare
Motejl, I. náměstek prol. dr. Jos. Theurer (Příbram)
II. náměstek a redaklor »Věstníku« MUDr. Ziamun
Janke, jednatel Jatoslav Tureček, pokladník Hanu
Bervida, zapisovatel Jaroslav Slanička.
svatý
Jiroušek
Král
Dobrovský
Krameriův
JUDr
Kare Motejl
doktor
Jos
Theurer
MUDr
Ziamun Janke
Jatoslav Tureček
Bervid
Slanička
Praha
Ferdinandov třída
Mladá Boleslav
Příbram
9
article
Vycházky.
Dnes: Loretánský poklad jest dnes pří-
stopný širšímu obecenstvu péčí dělnicsého odboru
Národní jednoty severočeské. Schůzka účastniků
o 2. hod. odpol. před kostelem. Vstupné 20 bal. za
osobu ve prospěch účelů Národní jednoty severo-
české. — »Karolina Světlá«, jednota absol
ventek obchodní školy ženského výrobního spolku
českého připojí se k vycházce do královského hradu
pražského, pořádané Akademickým odborem Narodní
jednoty severočeské v neděli dne 22. března. Vy-
kláda p. red. K. St. Sokol. Schůzka přesně o půl3.
hod. odpol. na bradním nádvoří. Hojná účast žá-
doucna. Vstupné 40 hal. — Vycházku do
umělecko-průmyslového musea (Sa-
nytrova ulice) pořádá Českoslovanská obchiodnická
beseda na Smíchově. Schůzka přesně do 2 hodi
u Rudolfina. Ve středu 25. t. m. koná se vycházka
do c. k. zbrojnice „Všehrdova ul.). Schůzka přesně
ve 2 hodiny odp. na Újezdě, nár. Všehrdovy ulice
— Vycházka klubu »Za Starou Prahue
jest určena na dnes přesně o 3. hod. odpol. do pa-
láce hr. Buquoye-Longerěvala na Vetkopřevorském
náměstí (Praha—III). Průvodní poznámky pana J.
Hofmana. Přistupno jen členům a jejich rodinám
Vstup 30 hal. Obmezený počet vstupenek. — Vy-
cházku na výstaviště pořádá »Slezan« u při-
ležitosti pobytu delegátů starostenských sborů slez-
ských. Výklad podá inženýr obchodní komory pan
Olakar Svatoš. Shromaždiště ve 3 hod. před výsta-
vištěm. Vstupné 20 hal. Hosté vítáni. — Žensky
klub český pořáda o 3. hod. odpol. vycházku do
sněmovny s výkladem. Schůzka před 3. hod. odp.
u hlavního vehodu na Sněmovním náměstí. O3
bodině se vehod uzavře.
Karolina Světlá
Sokol
Všehrdův
Buquoy
J Hofman
Slezan
Olakar Svatoš
královský hrad
Smíchov
Všehrdův ulice
Újezd
Vetkopřevorský náměstí
Praha
sněmovní náměstí
průmyslový muzeum
sa
Rudolfinum
10
article
Zemský sirotči fond.
Zemský sirotči fond.
Každodenní zkušenost při úřadování obei
a okresů ukazuje, že známost o zemském sirot-
čím fondu jest ve vrstvách, k jichž prospěchu
fond ten jest zřízen, velmi málo rozšířena, takže
výhod jeho účastni jsou jenom ti, kdež náhodeu
o něm zvěděli.
Tím se stává, že podpory ze zemského sirot
čího fondu dostávají se jenom těm, kdo o něm
vědí a nikoli vždy také těm, kdo podpory takové
nutně potřebují.
Z toho důvodu jest záhodno, aby veřejnost
byla poučena o účelu zemského sirotčího fondu
a o tom, jakým způsobem lze podpory z fondu
toho dosici, což jest účelem této stručné infor-
mace.
Zákonem říšským ze dne 3. června 1901
č. 62 ř. z. byla určilá čásť správních přebytk
společných pokladen sirotčích, zřízených v Če-
chách, přikázána království českému za tím úče-
lem, aby jich bylo použito k ošetřování a výchově
sirotků, jakož i dětí spustlých a opuštěných d
dokonaného 18. roku.
Bližší předpisy ve věci této byly vydány
zemským zákonem ze dne 29. října 1902 č. 7
z. z. a instrukcí zemského výboru království če-
ského ze dne 23. března 1904.
Dle předpisů těch byl z přebytků sirotčíeh
pokladen královstvi českému každoročně přika-
zovaných utvořen zemský sirotčí fond, jehož
správu vede zemský výbor.
če ský
11
article
Nárok na podporu ze zemského sirotěího
fondu mají děti, příslušné do některe
obce království českého, které o sm-
néctý rok svého věku nepřekročily
amajínárokna opatření chu dinské
když jsou:
1. úplnými sirotky, ztrativšími otce i matku
2. polosirotky, ztrativšími jednoho z rodičů
když druhý z nich není s to, aby jim poskytl po
třebné výživy a výchovy;
3. dětmi opuštěnými, k nimž náležejí ze
jména:
a) děti, z jejichž rodičů jest jeden neznám
nebo nezvěsten, po delši dobu v léčebném ústa-
vu chován nebo uvězněn, když druhý není s to
aby jim poskytl potřebné výživy a výchovy
b) nalezenei, vystoupivší z péče naleze
necké, o něž jiným způsobem není postaráno
c) děti, jichž rodiče byli odsouzeni, protož
s nimi špatně nakládali a jejichž otec byl zbaven
moci otcovské.
12
article
Děti nedospělé (do 14 let), které
jsou tělesně i duševně zdravé a
mravně zachovalé, svěřují ze za přiměřený popla-
tek řádným pěstounům, jimiž mohou býti také je-
jich příbuzní (matka, otec, babička, dědeček
strýc, teta); způsob výchovy dětí dospělých (od
14 do 18 let) určí zemský výbor ve srozumění
s otcem, po případě s matkou a poručníkem.
Do veřejných a soukromých ústavů dají se
zdravé a mravně zachovalé děti, jenom kdyžto
uzná zemský výbor za vhodné.
Dětí nezdravé (choré, slabomyslné
slepé, hlucboněmé atd.) a děti mravne
spustlé odkáže zemský výbor z pravidla do
vhodných ústavů odborných.
Vyplácení vychovacího příspěvku, po při-
padě výchova děti v ústavech, přestáv
s dokonaným čtrnáctým rokem
dětí; pouze v případech výjimečných a zvlášt-
ního uvážení hodných může zemský výbor pod-
porování ze zemskéha sirotčího fot. Ju do doko-
naného osmnáctého roku dítzte pro Ilouzlti.
Ab, něktoré litko dosáhlo podery na vy
chování nbo přij to bylo do některcho ústavu
na účet zetn.kého sírotčího fondna, jest potřeb-
následujícího:
1. obeci úřad cné obce, ve které dítk
bydlí, vyšetří poměry dítka dle popisného arehu.
13
article
Popisný sreh pro agendu zemského sirotčíha
fondu obdrží obecní úřady u okresního výboru.
nebo uichou je objednati přímo u zemského vý
boru.
U dětí nezdravých vyplní rubriku č. 11 p -
pisného archu obecní veb obvodní lékař a u dět
školou povinných vyplní rubriku č. 17 a 18 sprá-
va školy. V rubrice č. 19 podá obecní úřad svů
návrh, aby dítěti povolen byl zo zemského sirot-
čího fondu přispěvek na vychování a dítě aby
svěřeno bylo péči určitého pěstouna (pěstounky)
anebo aby dítě na náklad zemského sirotčího
fondu dáno bylo do příhodného ústavu. Na-
vrhuje-li se odevzdání dítěte do ústavu, budiž
pro případ, že by zemský výbor žádosti té ne-
vyhověl, navržen pro dítě vho lný pěstoun.
Je-li dítko, příslušné do obce, ve ktere
bydlí, připojí obecní úřad zároveň z povinnosti
úřadní vydaný domovský list a vyžádá pro díto
křestní list; oba tyto doklady bez kolku, s pe-
známkou, že se vydávaji pro potřebu zemského
sirotčího fondu. Není-li dítko příslušno do obee
svého bydliště, vyšetří obecní úřad v dotyčných
rubrikách popisného archu (3 a 5), kde dítko
bylo křtěno, a na čem se zakládá jeho přísluš-
nost a opatří pouze vyplnění rubrik 1—19.
Takto vyplněný popisný arch předloží obe -
ní úřad s případnými přílohami okresnímu vý-
boru.
2. Okresní výbor předloží žádosti dítek, pří
slušných do některé obce okresu, se svým vlast-
ním návrhem zemskému výboru, ostatní žádost
pak zašle příslušným okresním výborům k dal
šímu řízení.
3. Zemský výbor rozhoduje o podaných žá-
dostech, ustanovuje výši příspěvku vychovacího
a schvaluje navržené pěstouny nebo odevzdá
dítě do některého ústavu.
14
article
Za pěstouny mohou býti navrženi v první
řadě příbuzní dítěte (ovdovělá matka, ovdovělý
otec, babička, dědeček, strýc, teta), pokud ve-
dou spořádaný život a mají stálou domácnost.
Navrhují-li se za pěstouny osoby cizí, sluš
hleděti k tomu, aby navrženy byly jen osoby.
které:
a) samy nepožívají chudinské podpory;
b) nejsou stíženy trvalou chorobou nek
nakažlivým neduhem;
c) jsou bezvadnými v ohledu mravním
(opilství, nemravný život a p.);
d) mají stálé bydliště a přiměřený zdravý
byt pro umístění dítěte;
e) mají prostředky potřebné k vlastní ob-
živě
I) jsou téhož vyznání náboženského jak
dítě, které jim má býti svěřeno.
Pravidelně smí péči jedněch pěstounů jen
jedno dítě býti svěřeno.
Kdo tedy se chce ucházeti o podporu z
zemského sirotčího fondu pro dítě, jež na pod
poru takovou má nárok (dítě příslušné do ně-
které obce království českého, které nepřekro-
čilo čtrnáctý, po případě osmnáctý rok svého
věku, které má nárok na zaopatření chudinsk
t. j. nemá vlastního jmění a nemá příbuzných,
kteří jsou povinni a schopni je živiti a ktere
je sirotkem, polosirotkem nebo dítětem opuště-
ným), nechť obrátí se na obecní úřad svého
bydliště, jenž ve věci této dle návodu nahoře
uvedeného další opatření učiní.
Příspěvek, povolený ze zemského sirotčího
fondu na vychování dítěte, vyplácí se ustanove-
nému pěstounu v měsičních lhůtách u obecního
úřadu neb u okresního výboru na stvrzenky.
jichž blankety se pěstounovi zdarma vydají
jež musí býti potvrzeny obecním úřadem byd-
liště pěstouna, farním úřadem a chodí-li dítč
do školy, též správou školy. K legitimaci pě-
stounů slouží pěstounská knížka, jež obsahuje
poučení o povinnostech pěstouna a do níž se
vyplacené příspěvky zanášejí.
15
article
Z Londýna.
Z Londýna.
(Otázka Asiatů v jižní Africe.-
Hindové a transvaalská vláda.)
(Pův. dopis „Nár. L.
Bez velkého hluku a skoro potají odehrává
se v Transvaalu malé imperialistické drama,
které může snadno býti toliko předehrou vel-
kého mnohoaktového dramatu, jež se odehrá na
nejdůležitějším jevišti světa, totiž v Indii.
Může jižní Afrika vypuditi ze svého území
Hindy, jichž se bílé obyvatelstvo chce zbaviti
stůj co stůj? Ohradí konečně Transvaal a Nat
své hranice zdí zákonů, kterou nepronikne asij-
ské přistéhovalectví? Tato velká otázka právem
znepokojuje kruhy imperialistů v metropoli
státnici angličtí všech stran sledují s rostoucí
úzkostí etapy zápasu mezi samosprávnou osadou
transvaalskou a invasí Hindů a s větší ještě
ůzkostí konstatují neblahý účinek, jakým proná-
sledování Hindů v Transvaalu působí na jejicl
bratry v Indii.
Od té doby, co vláda transvaalská počala
prováděti „Immigration Restrictien Aet“ a „Asia
tic Law Amendment Act“, opustilo již 700
Hindů Transvaal a na 6000 zůstalo ještě na
území transvaalském, kteří se nechtějí podro-
biti předpisům, vydaným za účelem zjištění je-
jich totožnosti a hotových snésti raději pokutu.
vězení nebo vypuzení, než by přijalí jedinou
formalitu, která se jim zdá pokořující — tak
aspoň zní výmluva pro neuposlechnutí zákona
Jde o otisk deseti prstů, který jsou povinni při
pojiti k popisnímu listu, jejž stále nosili u sebe
aby jej mohli na požádání předložiti úřadům
Hindové přijímají pokorně všechny ostatní for
mality, četné a složité, jež slouži k neomylnému
zjištění jejich osobnesti a jsou ochotni připojiti
otisk palce, ale rozhodně odmítají otisk deseli
prstů, poněvadž této formy zjištění prý se v Indi
užívá toliko při zločincích. Bylo by vše v po-
řádku, kdyby transvanlské úřady ustoupily
v tomtu požadavku, jenž se zdá oprávněným
Asiat
Aet
Ind
Londýn
jižní Afrika
Transvaal
Indie
Afrika
Law Amendment Acta
16
article
Ano, praví přátelé Hindů, nikcli, prohlašují při-
vrženci rozhodnějšího postupu: llindové zvoli
si tuto záminku, aby mohli odporovati zákonům
země, v níž bydlí a zpíscbiti politiekou agita
podobné jako v Indil; kd,by se jim tento důvod
neposlušnosti odňal, nalezli by rychle jiný. Kro-
mě toho připojují ti, ktoré znepokojuje plemen-
ná otázka v jižní Atrice, jak žalostný příklad b
dala metropole ostatním barevným, kdyby dala
za pravdu Hindům, neposlušným zákonů země.
do níž dobrovolně přišli a kdyby se postavila
proti bělochům, které nelze ani dosti chrániti
proti černé masse, hrozící je zaplaviti!
Tak nesoudí patrně lord Ampthill, jenž ne
dávno předsedal v Caxton Hallu protestní schů-
zi, kterou uspořádalo South African British In
dian Committee. Bylo navrženo několik reso-
lucí, odsuzujících nespravedlivá opatření trane
vaalské vlády a vyslovujících politování, že bri
ská vláda tato opatření schválila, i žádajících
o bezprostřední zakročení ministra osad, poku
jest čas, aby se zabránilo nenapravitelnému
účinku těchto opatření.
Lord Ampthill ve výmluvné a rozhodné řeč
vyložil otázku velmi jasně. Nepopírá, jak pravil
právo osad na samosprávu a obmezení přistě
hovalectví Asiatů na jejich území, ale rozhodně
zavrhuje prostředky, jakých se používá k dosa
ženi tohoto cíle. Hindové jsou britskými občany
a jako takoví mají právo na ochranu říšské vlá-
dy, jako takoví nemají býtí pokořováni a snižo
váni. Nešlo tu a otázku citu nebo lidskosti, byla
v sázce budoucnost říše; bez Indie říše britská
nemůže býti. Osady měly si uvědomiti, že jde
o jejich vlastní zájem, aby nevyprovokovaly
v Indii důvodný odpor a neloyálnost.
Ampthill
Caxton Hall
Indie
South African British Ina dian Committee
17
article
Nynější vláda jest zodpovědna za tento ža-
lostný stav věcí. Měla použiti svého práva veta
a odepříti schválení zákonům, přijatým novou
osadou transvaalskou. Mohla velmi snadno tuto
otázku důkladně projednati se zástupci jižní
Afriky za říšské konference, konané loni z jara
a dospěti k dohodě e nimi. Rovněž bylo možno
žádati v náhradu za garantování transvaalské
půjčky 125,000.000 franků, aby opatření vlády
transvaalské ke zjištění osobnosti Hindů byla
změněna tak, aby neurážela právní důstojnost
britských poddaných
Mezi řečníky, již se na to ujali slova, aby pro-
testovali proti chování Transvaalců vůči Hin
dům, byl nejvíce souhlasem provázen Harold
Cox, liberální poslanec vládní. Počal prohláše
ním, že jižní Afrika není zemí bělochů. Veškor
ruční práce koná se domorodci nebo barevnými
Dle jeho názoru mají všichni dělníci míti hlaso
vací právo. V Transvaalu jest jen oligarchie
složená z bělochů, kteří přišli ze všech čtyí
úhlů Evropy; proč mají tito býti neobmezenými
pány nad většinou dělnictva? Jednou z příčiu
války burské bylo nepříznivé postavení Hlindů.
dlících v Transvaalu pod vládou Krügerovou;
Chamberlain, lerd Lansdowne, lord Selborne
Alfred Lyttelton protestovali veřejně proti zá-
konům o zápisu a usedlosti, jež proti Hindům.
britským poddaným, vydávala republika trans
vaalská! A nyní se s týmiž poddanými nakládá
mnohem hůře za vlády britské osady! Pravým
důvodem této nespravedlnosti byla žárlivost b
lých vůči Hindům, dobrým a obávaným obchod-
níkům.
Cox
Krügerův
Chamberlain
Lansdowne
Selborne
Alfréd Lyttelton
Afrika
Transvaal
Evropa
18
article
Zkrátka konservativci, liberálové i socialisté
jednomyslně a nadšeně přijali zmíněné resoluce
Schůzi, v níž bylo mnoho Hindů, zástupců nej-
různějších kmenů Indie, byl přítomen sir M
Bhownaggrel, bývalý konservativní poslanec lon-
dýnského předměsti, sir Henry Colton, sir Ray-
mond West a sir W. Wedderbura, býv. [unkcio-
náři Civil Service a delegáti Trade Unions.
Na počátku schůze byly čteny dopisy a te-
legramy, obsahujíeí projevy sympatit, mezi ji-
nými také od lorda Robertsa, jenž se rozhodně
prohlašuje pro akci, zahájenou South Afriean
British Indian Committee ve prospěch spolu-
občanů Hindů, pronásledovaných v Transvaalu.
Generál Laurie, účastník schůze, prohlásil: „Dů-
stojníci a vojíni britské armády, kteří měli čest
bojovati po boku vojínů Hindů, nezapomenou
nikdy, čím jsou povinni svým spolubratřím ve
zbrani a čím je jim povínna říše britská“ . ..
Otázka Hindů v jižní Africe náleží k oněm,
jež trancendentní morálka imperialismu jedino
může rozřešiti. Jak ji rozhodne liberální a roz-
hodně pacifická vláda, jíž stojí v čele Campbel
Bannerman? Dovede upokojiti zároveň Indii
jižní Afriku? Dovede udrželi jednotu říše brit-
ské? Sřítí se tento ohramný kolos s nesmírný m
údy a srdcem poměrně malým, třeba činným a
statečným, pod nárazy pozvolnými sice, alo
hroznými a neustálými asijské emigrace, jež do-
léhají stejně na břehy Australie, jako Kanady
Afriky? Tyto vážné otázky vystupují z šera krise
jež nastala mezi vládou bělochů a několika tisíei
kuliů a obchodníků Hindů. Budoucnost říše bri-
ské závisí na politické moudrosti nebo zaslepe-
nosti hrstky Burů, nemá-li vláda metropole od-
vahy, aby bez odkladu zakročila a obnovila
rovnováhu na okamžik porušenou mezi národy
a ragami, z nichž se skládá Velká, snad lze říe
Colton
Ray
West
W Wedderbura
Robertsa
Laurie
Campbel Bannerman
Indie
Transvaal
Afrika
jižní Afrika
Austrálie
Kanada
M Bhownaggrel
Trade Union
19
title
Dr. J. Uehyti.
doktor
20
title
J. Coudurier.
příliš velká Britanie.
J Coudurier
velký Británie
21
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Situační přehled.
Z Vídně, 21. března. O 5. hodině odpolední
sešla se dnes po dlouhé době opět minister
ská rada, jíž se zúčastnili všichni členové
kabinetu a která trvala několik hodin. Zabývala
se terminem pro dalši zasedání poslanecké sně
movny a vypracováním programu pro
říšskouradu před velikonocemi a po veliko-
nocích, zvláště pak projevy, kteréž uči
ní při jednotlivých politický ch
položkách rozpočtu ministři dr
Klein a dr. Marchet. Ministerská rada ro
kovala též o zasedání některých sněmů zem
ských a o jmenování nejvyššího maršálka zem
ského pro králo v ství české a zemskýeh
hejtmanů pro některé nové sněmy.
Ministerská konference dnešní je bez od-
poru velmi důležitá. Baron Beck považuje
patrně situaci za vyjasněnou, svolal-
kolegy své ke stanovení vládního postupu pro
zbytek rozpočtové debaty ve výboru.
Byli jsme požádání s české strany, abychom
za zcela liché prohlásili veškeré zprávy, dnes
v „Ztu.“ a „N. W. Tgblttu.“ uveřejněné, jakoby
při resoluci, která bude navržena poslanci če
skými o zřízení university moravské
byly se vyskytly dva spory: jeden o to, má-l
resoluce obsahovati slova „vláda se zmoeňuje!“
nebo „vláda se vyzývá“ — a druhý, má-li v re
soluci býti dodatek, že místo pro českou uni
versitu moravskou voliti se má „s nejmožnějšín
zřetelem na hlavní město země“. Bylo dodáno
že nic takového v navržené resol ue
není.
Klein
doktor
Marchet
Baron Beck
Zt
N W
Vídeň
22
article
Bude tudíž podle všeho navržena resolue
všeobecná. Bylo nám sděleno, že j e s
jistc, že česká resoluce bude př-
jata stejně, jako přijata bude reso-
luce vlašská, rumunská, ruská, slo
vinská a chorvatská. Bude-li, jaks
ujišťuje, zabezpečena většina pro re-
soluce ty, které se týkají vosměs universit ne
německých, pak nejde nám a nepůjde nikomu
na rozum, proč většiny té se neužije
k usnesení konkrétnímu, nýbrž to-
liko k usneseni theoretickému a
platnému. Jest přece úkolem polítiky posi-
tivní, by nevznášela se do mlhavých sfér oblač
ných, nýbrž aby pracovala na pevné půdě, krok
za krokem a nespokojovala se resolucí, která,
nechať se na ni hledí jakkoli, takovým pokro-
kem nemůže býti a není — nehledě ani k tomu,
že nezasluhuje jména politiky positivní taková
pulitika, která nedosahuje nových pokrokůva
vymožeností, nýbrž která se musí báti, že pře
noe pozbude, co převzala po předchůdcích
která provázena jest obavami, že věc česká bude
některým vládním orgánem vržena zpět tam,
kde byla počátkem let osmdesátých minulého
století.
23
article
Otázka české university ma
ravské — to jest přesvědčením naším —
není již otázkou místa, nýbrž jes
jen otázkou času. Kdokoli sebe teo-
retičtěji připoušti jiné sídlo ne
Brno, couvá a prohřešuje se na tří
čtvrtinové české většině markrab
ství moravského.
Ministerský předseda vyjednává také s ně-
kterými poslanci o reformě volebního řádu na
sněmy zemské. Tak zejména se slovinskými po-
slanci z Krajiny o změně volebního řádu
zemského. O jeho opravě byla již podána, jal
známo, zemskému sněmu krajinskému vládní
předloha, která však byla pochována obstrukei
slovinské strany pokrokové.
Tato strana vrátila se z nových voleb ne-
seslabena. Jest tedy jisto, že by stojnou takti
kou zmařila opětně předlohu vládní reformy.
kdyby byla sněmu nově podána nezměněna.
Brno
24
article
Proto se bar. Beck pokouší o kompromis, který
podle povahy věcí může jenom v tom záležeti
že se vyhoví slovinské straně pokrokové, která
jest výhradně stranou městskou, tím, že by se
počet mandátů za města zvýšil. Ministerský
předseda bar. Beck povolal k sobě lublaňskéh
starostu Hribara, jenž dnes večer odjel do Prahy.
odkudž se v pondělí vrátí zase do Vídně a po-
slance za město Lublaň Trillera.
Z Vídně, 21. března. Polská korespondence
oznamuje: „Vyjednávání mezi bar. Beckem
ruskými poslanci o ruské universitě trvá dále.
O věci rozhodnuto bude toliko v dohodě s ko-
lem polským. Resoluci, ve které by se vyslovilo
rozdělení lvovské university, Poláci souhlas ne-
dají, neboť a rozdělení může býti řeč jen v při
padě, který by se týkal vysoké školy utrakvisti
oké. Lvovská universita jest však polská, a kol
polské, jehož vůdcové opětně prohlásili, že zá
sadně nečiní námitek proti požadavku zřízen
ruské university, nepřipusti nikdy a za žádnýeh
podmínek názor jiný.
Beck
Hribar
Polák
Praha
Vídeň
Lublaň
25
article
Aléra bývalého poslance Franka Steina.
Z Vídně, 21. března. „Všeněmecká kore-
spondence“ sděluje: Naproti zprávě, výdan
„německou radikální korespondencí“ a některý-
mi jinými listy uveřejněné, jakoby bývalý po
slanec Franko Stein byl podal cisaři prosbu za
milost a za prominutí trostu, prohlašuje Franko
Stein, že zprávu ty jsou úplně vymyšleny, pra-
tože ani přímo ani nepřímo žádost takovou ne-
podal, nýbrž jen a jedině již před několika ne-
dělemi zmocnil svého právního zástupce, aby
vrch. zem. soudu pražskému podal žádost ve smy-
slu § 410 tr. ř., podle něhož při polehčujících okol
nostech, jež se dodatečně ukázaly, může být tre-o
vězení proměněn v pokutu peněžitou. Tato žá-
dost se vyřídí postupem instančním bez amnestie
koruny.
O intervenci bývalého poslance Frank
Steina u poslance Klofáče, by odvolal žalobu,
podanou na poslance Steina, protože hodil kala-
mářem po českých poslancích, sděluje poslane
Klofáč, že udání o aféře té, podané odvolal o svo
újmě hned po skončených volbách na sněm
království českého, aniž dříve mluvil o věci ta
s Frankem Steinem.
Franco Stein
Stein
Klofáč
Vídeň
Franca
26
article
Nová strana uherských osmačtyřicátníků.
Z Pešti, 21. března. Členové nové strany
osmačtyřicátníků odjeli dnes odpoledne s po-
slancem Szappanošem v čele do Debrecina, kde
se koná zejtra schůze lidu, na níž bude pro-
blášen její opasiční program, spočívající na zá
sadách r. 1848.
Zvýšení platů důslojnických a maďarská polilika
Z Vídně, 21. března. „Pol. Korresp.“ ozna-
muje z informovaného pramene pešťského:
„Lze nyní ujistiti, že otázka zvýšení plat
důstojnických pozbyla takřka do-
cela dřívějšího svého kritické he
rázu; všeobecně chová se přesvědčení, že byly
již nalezeny prostředky a cesty, by tato otázka
rozřešila se způsobem na všechny strany uspo-
kojivým.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 21. března. (Pův. telegtr.
„N. L.) Sněmovna schválila rozpočet min.
vojenství. Zůstal neschválen jen jeho mimořádný
Na konci dnešní schůze sněmovna přijaln
návrh vlády, aby se zejtra dopoledne i odpeledne
rokovalo o obnovení koncese priv. ná-
rodní banky srbské.
Oposice mladoradikálů hrozí znovou ob-
strukcí proti rozpočtu v 2. čtení a proti ob-
chodní smlouvě s Rakouskem.
Z Vídně, 21. března. Profesor bělehradské
university dr. Kunanudi vyučoval dosud korun-
ního prince Jiřího srbského právním vědám. Dle
zpráv sem došlých byl nyní této funkce zbaven,
poněvadž prý nedávno princovi radil, aby se
přimým přípisem skupštině vzdal apanáže, za-
řaděné do státního rozpočtu na letošní rok.
O věci té podal ve včerejší schůzi skupštiny
mladoradikál Jaksimovič dolaz na vládu.
Stávka novinářů na říšském sněmě německém.
II. Z Berlina, 21. března. Porada, která se
dnes konala k vůli skončení stávky žurnalist
v říšském sněmě německém, byla bezvýsledna.
Pol
Korresp
doktor
Kunanudi
Jiří srbský
Pešť
Debrecina
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Berlín
27
article
President hr. Stolberg předal předsednictví své-
mu náměstkovi, pokračoval za přítomnosti po-
slanců svob. p. Härtlinga a Neumanna ve vyjed-
návání se zástupei tisku. Z okolí presidentova
se sděluje, že po rozmluvě, kterou mezitím měl
se svými přáteli, nemůže trvati na návrhu, který
dopoledne učinil zástupcům tisku a se kterým
novináři souhlasili. Žurnalisté mají prý nejdřiv
vůči posl. Gröberovi projeviti politování na
výtržnostmi na žurnalistické tribuně a pak prý
posl. Gröber prohlásí, že odvolává své urážky.
O tomto návrhu hlasovalo se dnes odpoledne.
Schůze, které zúčastnilo se 87 žurnalistů, za-
míila jej však 84 proti 2 hlasům a splnomoc-
nila jednoh, člena, aby toto usnesení sdělil pre-
sidentovi. Dále bylo usneseno, že se má v pon-
děli opět konati schůze.
Z Berlina, 21. března. (K. k.) V dnešnt
schůzi zpravodajů říšského sněmu byly přede-
vším předčítány projevy sympatil, tak od syndi-
kátu rak. novinářských dopisovatelů a parla-
mentních zpravodajů rakouských i uherských,
od spolku navinářá a spisovatelů v Hamburce,
Altoně a t. d. Usneseno zvoliti tříčlenným výbor,
který by bez zvláštního uložení vyjednával
s předsedou o nejvhodnější vyřízení sporu. Nová
schůze bude až po výsledku jednání. Shromáž-
dění vzalo na vědomí, že v Berlině zasedá spo-
lek novinářských vydavatelů, kteří se staví úplně
po bok novinářům.
II. Ze Stutgartu, 21. března. Aféra Gröbe-
rova vzbudíla ve Virtenbersku trapný dojem. Li-
tuje se, že přední švábský poslanec těžce urazi
žurnalisty, že prohlásil, že si přeje, aby na-
dávky dostaly se na veřejnost.
Härtling
Neumann
Gröb
Berlín
Hamburka
Altona
Shromáž
Stutgart
29
article
Americké loďstvo na návštěvu japonského
přístavu.
Z Londýna, 21. března. Japonský vyslanee
ve Washingtoné Takahira dodal jménem japon-
ské vlády námořnímu úřadu Spojených států
pozvání atlantického loďstva na návštěvu v ně-
kterém přístavě japonském. Vyslanec zdůraznil
v pozvání politický význam návštěvy té, která
by ukázala světu, že dřívější rozpory jsou od-
straněny. Vláda washiogtonská přijala za před-
sednictví Rooseweltova pozvání a dle plánu
státního sekretáře Roota navštiví americké lod-
stvo koncem léta po zájezdu australském a na
Filipiny také japonské přístavy v Jokohamě,
Šanchaji a Honkonu.
Zpráva tato způsobila v Londýně výborný
dojem.
Honkon
Londýn
spojený stát
Filipíny
Jokohama
Šanchaj
30
article
Ruské události.
Ruské události.
Vejenské porady.
Z Petrohradu, 21. března. Několik gene-
rálních gubernatorů a sborových ve-
litelů bylo povoláno do Petrohradu
na důvěrnou vojenskou poradu za před-
sednictví carova. Bude prý se jednati o no-
vých armádních formacích.
Stessel na pevnosti.
Z Patrohradu, 21 března. (K. k.) Mistní poboě-
ník přivezl Stessla, aby nastoupil trest v petropavlov-
ské pevnosti, kde bude mít celu vedle Nebogatova
Stesslo
Petrohrad
Patrohrad
31
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Ministerstvo veřejných prací
Z Vídně, 21. března. (K. k.) Zejtřejší »W. Zlg.
uveřejní tyto cís. vlastnoruční listy
Milý svob. pane Becku! Povoluji zřízení mi-
nisterstva veřejných prací s oborem pů-
sobnosti, v osnově stanoveným, zmocňují Vás podati
příslušné předlohy v řišské tadě k ústavnímu projed-
nání a ukládám Vám, abyste zařídil, čeho dále třeba.
Současně jmenuji Svého ministra dra. Alb. Ges-
manna Svým ministrem veřejných prací.
Milý dre. Gessmanne! Jmenuji Vás Svým mi-
nistrem veřejných prací.
Ve Vídni, 21. března 1908. — František Joseí
v. r. — Beck v.
Do oboru nového ministerstva spadají: stavební
a technické záležitosti (pozemní a vodní stavby, ko-
mise pro úpravu Dunaje, hydrografické ústřední kan-
celáře, silniční a mostní stavby, kanceláře pro rekon-
strukci mostů, hornictví v témž rozsahu jako dosu
v min. orby, správa státních dolů, báňská učiliště,
zvelebování živnosti, normativní záležitosti v oboru
živnostenské výroby, výsady, ochrana známek
vzorků, záležitosti palentních úřadů a patent. zá-
stupců, technické pokusnictví, přesné míry a cejcho-
vání, předpisy a rozhodnutí o parních kollech i s jich
zkoušením; technická a hospodářská podpora živno-
stenské výroby, evídence technických pokroků, pod-
pora technických živnosti se vší službou ke zveleho-
vání živností, didaktická podpora výroby živnosten-
ského zboží, živnostenské školy, podpora při odbytu
zboží, výstavniciví, podpora návštěvy cizinců).
W Zlg
Beck
Gessmanne
František Joseum
Vídeň
Dunaj
Ges
živnostenský škola
32
article
Budou učiněna ihned opatření, ahy nově zřízena
ústředna co nejdříve zahájila svou činnost. Po skon-
čení nutných předběžných prací, k nimž patří zvláště
řešení otázky přislušných místností a složení úřad-
nického sboru, zahaji m nisterstvo veřejných prací
svou činnost, pokud nespadají jednotlivé, přikázan
mu záležitosti do oboru jiných ústředních úřadů.
Bude na říšské radě, aby postarala se o změnu
těchto oborů a proto podala vláda dnes sněmovně
příslušnou předioho. Další, rovněž dnes podaná před-
loha týká se změn, jichž bude třeba ve státním roz-
počtu na r. 1908 následkem zřízení nového min
sterstva.