1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
odty stcenoaoen sěee lasvzete
e oo o a ectti
te
rolzmů j
9 av or
3
masthead
V Praze, v neděli 22. března 1908
Praha
5
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se
v Praze v adišalslraei
a měsle
. sK Eh
na dtvit leta
s drojí donářke
na nřee
ns čtní lta . . . . 7 k 00n
ve dlialkáchí
. 2 K 30 n
na mřs kc .
Pošton:
a měsíe
n trrki. . . . : 9 Kori
s dvojí zis jlkou
narnt a
Praha
6
title
Dnešní čisle pro Prahu le o 20 stranácb.
Praha
7
article
Bylo by to možně,?
Bylo by to možně,?
Tak prý již opět čaroděj Beck svou kou
zelnou virgulí všechny bouře hrozící v roz-
počtovém výboru ministrům osvěty a spra-
vedlnosti šťastně zažehnal! — Překvapující
to věru novina vídeňských listů vládních po
všech těch zlověstně temných mračnech,
která do včíra kupila se nad kabinetem
Beckovým, takže v samých officiosech byla již
malá dušička. —
Mraky nejhrozivější vyvstávaly z Čech
a z Moravy. Žádný div. To co se v poslední
době našemů národu děje, toto příkoří a
bezpráví nás urážející a dráždící, které vláda
nečinně trpí, toto protizákonné odpírání
práva českým stranám se strany německých
soudců, proti němuž všechny rekursy k vyš-
ším instancím zůstávají marny, toto systema-
tické deptání zaručeného nám rovného práva
ve vlasti naší, za nepokrytým účelem, aby
jednota její byla rozervána: přemohlo by za-
jisté i trpělivost andělskou! Ale což, když
nad to ještě den za dnem přibývá zpráv o
neulevujícím pronásledování našich rodáků
ve zněmčených krajích Čech i Moravy
Slezska, když události jako — odstranění
generála Dvořáka z Liberce do Kotoru, ble-
skem osvětlí ducha panujícího sy-
stému ve chvíli, kde maďarský ministr
Košut může »důvěrně ujistit své přátele
v Pešti, že nepokládá uspokojivé
(pro Maďary) rozřešení vyloučených
otázek vojenských již za tak ob
tížné a nemožné jako dříve« —
ba kdy před svým odjezdem ke slyšeníu
krále troufá si říci: »Jistých konces
jistě obdržímele
Tou dobou, my šestimilionový národ
český za všecky služby, prokázané poslanci
našimi vládě vídeňské, máme se dát odbývat
stále jen krčením ministerských ramen, máme
se dát stále odkazovat se svými přemírnými
a nejspravedlivějšími požadavky k dobam
pozdejším, až se Němcům uráčí za dobrou
náhradu povolit nám nějakou tu krůpěj
práva našeho?
Beck
Beckův
Košut
Maďar
Němec
Čechy
Morava
Slezsko
Liberec
Kotor
Pešť
8
article
Svými daněmi máme Němcům v Cislaj
tanii spoluvydržovat pět německých univer
sit: ale když sami požadujeme pro 1,750..00
Čechů moravských a 146 200 Čechů slez
ských českou universitu v Brně, tu po d va
pácte let váhaií a rozpakují se vlády ra
kouské vyhovět důtklivé potřebě a žádost
naší, jakkoliv státní základní zákon
z roku 1867 výslovně přikazuje:
»V zemích, kde sídlí více kmenů n
rodních, buďtež veřejná učiliště tak zařízena,
aby každý z těch národních kmenů ob
držel potřebných prostředků ke
vzdělání v jazyku svém, aniž by
byl nucen učiti se jazyku druhému.«
A proč nechce se nám vyhovět? Poně-
vadž němečtí zuřivci a svévolníci nechtějí
dopustit, aby universita naše byla zřízena
v hlavním městě Moravy. Praha může
snésti německou universitu, ale jejich
»německé« Brno, v němž i dle úřadního
sčítání sídlí vedle 68 000 Němců na 40 000
českého obyvatelstva — českou
Němec
moravský
Čecho
Morava
Praha
Brno
český univerzita v Brno
9
article
universitu dostat nesmí! Marně senát uni-
versity pražské i všechny její fakulty na do-
tazy dřívějších vlád dolíčily ve svých dobro-
zdáních co nejdůkladněji, že po věcné
stránce jen Brno hodí se pro druhou če-
skou universitu: vlády rakouské i s Becko
vou otálejí a váhají vůči zpupnému vetu ně-
meckých d'Elvertův učinili zadost životn
kulturní potřebě národa našeho. Divu-li, že
za takých okolností i nejmírnějším a nej
trpělivějším našincům praská trpělivost, ba
že převážná většina lidu českého krajně ne-
spokojena, zpromrzelá, rozčilena dnes oče-
kává od svých zástupců na radě říšské, aby
již v rozpočtovém výboru při projednáván
rozpočtu na školství a na spravedinost roz
hodně vystoupili a dvojsmyslné, nechutné
neslané a nemastné té politice vlády Beckovy
učinili konečně již přítrž svým rozhodným
a jedině důstojným: »Buď — anebo ! Máme
již té věčné »blahovůle« po krk dost —
chceme konečně viděti skutky v Brn
i v Chebn a to bez prodlení. Když
ne — tak my taky ne !«
Orgán nejsilnější české strany vládní
— českých to a grárníků, viděl se nu-
cena tlumočiti toto všeobecné mínění lidu
našeho baronu Beckovi přes všechen olej
jejž byl ministr krajan Prášek vléval na zče-
řené vlny jezera moravského.
A tak tedy všechen svět napjatě po-
hlížel vstříc dni, kdy konečně v rozpočtovém
výboru poslanecké sněmovny po dlouhých
rozpačitých odkladech dojde na řadu roz
počet ministra osvěty a ministra justice. Oče-
kával česko-německou srážku a bouři nej
prudší, při níž může udeřiti do samého mi
nistra Becka. — A zatím nastojte toho —
náhlého »převratu povětrnosti« ve Vídni!
Elvertův
Beck
Prášek
Brno
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
»Panuje opět bezvětří!« raduje se dnes
vídeňský oficiosní tisk na celé čáře: »Za-
kročení ministerského předsedy podařilo se
ochrániti choulostivý rozpočet škol s ky
před národními nebezpečími a úrazy .
Obtíze v otázce druhé české university
jsou dle něho šťastně odklízeny. Dosažena
dohoda o odpovědi, jakou dá v lád
v rozpočtovém výboru Cechům na jich
resoluci, která vyžve toliko vládu
aby uznala nutnou potřebu české
university pro Moravu »v některém
městě, kteréž by vyhovovalo všem poža-
davkům pro sídlo university nezbytnýma
vykonala za tím účelem všechn
nutné připravy« — Pro takto vy-
soustruhovanou resoluci Národního
klubu českého jsou prý získůny všechny
strany slovanské a krom toho i Vlaši a Ru-
muni, sociální demokraté a část křesťanských
sociálův, takže projde značnou většinou
proti německým nacionálům a liberálům
i luegrovcům.
Naproti tomu vyzvou opět Němci mo-
ravští vládu, aby zřídila Němcům v Ra-
kousku šestou universitu něme-
ckou sídlem v Brně, a pro tuto re
soluci budou prý hlasovat opět šmahem ve-
škeří Němci a s nimi Poláci (ba dle ne-
uvěřitelných telegramů německých listů prý
i Češi1?), tak že německá ta resoluce
rovněž projde; stejně dvojitou většinu
opatřil prý dále p. baron podobným
Vlach
Němec
Polák
Čech
Morava
Brno
národní klub
11
article
resolucím universitním Slovinců
i Rusů, i Vlachů.
Takž prý se čaroději Beckovi podařilc
rozptýliti jedno mračno. Dopřál nám, aby
chom napsali novou resoluci, jen když
v ní nepožádáme určitě kdy a
kde má býti česká universita pro Moravu
zřízena. Takové plané, theoretické žádosti se
Němci nevzepřou.
A rovně šťastně prý se mu podařilo
zažehnati ve výboru rozpočtovém druhe
mračno, táhnoucí od naší strany na hlavu
ministra spravedlnosti dra. Kleina:
Pouhé ohlášení jazykového zá
kona pro Čechy způsobilo prý ten
blahý div a zázrak, »že národni stíž-
nosti odsunuty na vedlejší kolej.
Mezi stranami (Čechy a Němci) ve výboru
rozhodně vzmáhá se nálada smířlivá«, tvrd
vládní vídeňská »Information«, zatím co my
zde v Čechách trneme rozhořčením nad ne-
ustálým a novým urážením našeho práva
naší národnosti se strany německých soudcův
a obecních pašů.
Rus
Vlach
Beck
Němec
Klein
Čechy
univerzita pro Morava
12
article
»Oba národově« — doufá oficiosus Be
ckův — »oddají se jaksi pasivní resistenci
nebudou svou národní činnost přiostřovat
Za těchto okolností stalo se zřízení slo
vanskoromanského svazu na ten čas
pouhou utopií. Vděk zakročení mi-
nisterského předsedy odvráceno
tím od Němců vážné nebezpečenství.«
Co si teprv o tomto nejasném divu
máme v Čechách pomyslit? Což již čeští
němečti předáci stran znají ten ohlášený ja-
zykový zákon Beckův? A jest to za oba-
polného tak hlubokého jako rozsáhlého roz-
poru mezi právním stanoviskem našíma
bezprávným interesem německým myslitelno
a možno, sestavit jazykový zákon, aby se
líbil nám i Němcům nynějším zároveň?
Nepbeznámil li však baron Beck dosud
našinců s tímto svým vynálezem problemati-
ckým, jak by bylo pak možno, aby naši dů-
věřovali a doufali v nejlepší a na zdař bůk
schválili rozpočet justiční, aniž by co nej
rázněji zdeptali bezpráví národu našemu při
soudech německých beztrestně podnesči
něné ?t
Nikoliv, oficiosní ty zvěsti o zázračném
proutkn Beckově znějí tak roztodivně, že
jim uvěřiti nechceme, dokud se na vlastní
oči nepřesvědčíme! Toť by již byl vrchol
mizerie politické, v niž by zabředla t. zv.
politika positivní ze samého strachu pře
tvrdým chlebem oposíce. —
Němec
Beckův
Beck
Čechy
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. března. (Česko-německá
jazyková otázka a Poláci.) Vídeňský
zpravodaj „Nové Ref.“ připomíná, že jazykový
spor česko-německý mohl by právě nyní oslavni
své 60leté jubileum. Prvními akty jeho řešení
byly kabinetní listy císaře Ferdinanda, vydané
23. března a 8. dubna 1848. A dnes, po 60 le.
tech, nejsme, co se týče rovnoprávnosti jazyka
českého v úřadech, ani tam, kde jsme pyli roku
1848. Pisatel procházi stručně různé pokusy
o úpravu jazykové otázky v Čechách a zasla
vuje se u Körbrova návrhu z r. 1900, jenž děli
Čechy na 94 čistě německé, 133 čistě české
Polák
Ferdinand
Körbrův
Čecho
Praha
Nová Ref
Čechy
14
article
a 6 jazykově smíšených okresů, stanovil vnějš
i vnitřní úřadování jednojazyčné (ovšem jen pr
Němee; v českých okresích mělo se dle Kör-
brova návrhu v celé řadě oborů úřadovati tak
německy! Pozn. red.) a pro příslušníky národ-
ních menšín navrhoval Ulumočníky a později
zvláštní úřadníky extra sťatum.
Tento Körbrův návrh se zpravodaji „Nové
Rel.“ zvláště zamlouvá a proto se diví, že ústy
tehdejšího mluvčího českého klubu, dra. Pa-
cáka, byl a limine zamítnut. „Dnes, po osmi
letech — píše „N. R.“ — Čechové nebudou
tvrditi, že obstrukce proti Körbrovu návrhu byla
by odůvodněna, rozumna a užitečna. Kdyby dr-
Kramář byl tehda oportunistou, jako nyní, národ
český byl by mnoho získal. Předloha Körbrova
byla pro český národ v mnohých bodech velice
výhodná, a zabezpečovala mu nejeden žisk
jehož dnes není s to se domoci . ..
Českému odporu proti Körbrově jazykové
předloze polský list se diví zbytečně. Bylo by
jen třeba, aby Körbrův návrh posoudil se sla-
noviska polského. V Haliči jsou okresy
v nichž polské obyvalelstvo netvoří ani 20
celé lidnatosti a takové okresy pokládaly by se
dle Körbrova názoru za jednojazyčné, v Haliči
za čistě ruské. Co by tomu asi Poláci řekli.
kdyby při úpravě jazykové otázky haličské ně
která vláda navrhla, aby se v takových „čistě
ruských“ okresích polština z úřadování vůbee
vyloučila? Rozumí se, že by s největším roz-
hořčením takový návrh odmítli a limine, poně-
vadž polština je zemským jazykem po celé Ha-
liči a Polák všude se musí domoci svého práva
svým jazykem. A totéž platí o jazyku českém
v Čechách.
Čecho
Kramář
Körbrův
Polák
Halič
Čechy
15
article
Z Lublaně, 20. března. (Kr aň s ký
sněm.) „Slov. Narod“ píše, že zemský sněm
kraňský bude asi za týden svolán k několika-
donnímu zasedání, aby se ustavil. Poněvadž bý-
valý zemský hejtman Detela a jeho náměstel
Grasselli letos do sněmu už nekandidoval
a nejsou tedy poslanci, bude nutno jmenovat
nové a zároveň zvoliti nový zemský výbor, což
bude úkolem jarního sněmování. Tyto dni ko-
naly se u zemského presidenta bar. Schwarze
kompromisní porady o volební reformě sně
movní, ale nepřivedly k cíli. Nyní byli zástupei
všech tří sněmovních stran (liberálních a kleri-
kálních Slovinců a Němců) povoláni k baronu
Beckovi do Vídně, kde bude učiněn nový pokue
o nějaký kompromis.
V Praze, 21. března. („Slovinská vě-
decká organisace a vysekoškolska
otázka.“) Brožurka dra. Karla Hinte -
lechnera, vydaná právě v Lublani s výše
uvedeným záhlavím, pojednává věeně a střízlivé
o nejaktuálnější pro Slovince otázce, o otázce
universitní. Pisatel brožurky jest si vědom veli-
kých btíží, na něž Slovinci narážejí se svým
požadavkem samostatné slovinské vysoké školy
ač nemají dosud ani jediné slovinské vyšší školy
střední. Proto radí, aby se vědecká práce mez
Slovinci nejprve řádně zorganisovala a nespou
štělo se s mysli, že organisace taková jest pro
malý slovinský národ možna pouze za stálého
styku a v dorozumění s jednotlivými národy slo
vanskými, zvláště rakouskými. Vysoké školy jes
Slovincům nezbytně třeba, ale svými vlastním
silami ji na ten čas opatřiti nemohou. Nejbližš
sousedé Slovinců, Chorvaté, také nemají dosu
nadbytek vědeckých pracovníků. Ale mohli by
na prvou dobu pomoci Čechové, kloří pomohl
Schwarz
Němec
Beck
doktor
Hinte
Slovinec
Chorvat
Čecho
Lublaň
Vídeň
Praha
16
article
V drobnem poucji:
ranní čislo o sobě . . . za 8l
odpoledni
. . . na 2
Ve slislách na venkověí
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpelední . . . . . . . . 4k
Inserá(v
plati se hotevě napřed.
Fředplacení a inserty přijimá adhrslnl-
strace v Harianské ulici č, s.
Tam nacházejí se též redake
Uskárna s eapedice „Nirodnich Listů“.
Bukvplsy so nevraceji.
Harianský ulice
17
article
také Chorvatům, když před 30 lety zakládali
svou universitu a některé učitelské síly si povo-
lali z Čech. Styky vysoké školy slovinské, až
jednou bude zřízena, s vědeckými ústavy jiných
slovanských národů budou i nadále nutny. Bez
stálého zápolení, bez konkurence nedaří se ani
ústavům vědeckým, jež by jinak zakrněly. Vě-
decká práce se specialisuje a neni možno míli
na každé vysoké škole odborníky pro všechna
speciálná odvětví vědy, tím méně na škole ma-
lého národa. Styky takové mohou se udržovati
jednak návštěvou vědeckých sjezdů, jednak i
tím, že by profesoři vysokých škol mohli občas
pořádati přednášky na školách jiných slovan-
ských národů. Pokud jde o Slovince samotné,
pisatel v prvé řadě vyzývá k rychlé organisnci
domácí vědecké práce, která jediná může vésti
k řádnému vybudování veškerého, i vysokého
národního školství.
Chorvat
Slovinec
Čechy
vysoký národní školství
18
article
Ze Lvova, 18. března. (Velkoruština
na lvovské universitě.) Zdejší ruské
listy se dovídají, že v krátké době bude při
Ivovské universitě zřízena stolice vel ko-
ruské literatury a lektorát ruského jazyka
Filosofická fakulta učinila již potřebné usnesení
a jest jen třeba, aby bylo schváleno minister-
stvem osvěty. Stolice maloruského jazyka
a literatury trvá při universitě už delší dobu.
Z Pešti, 19. března. (Maďarské školy
v Chorvatsku.) Tyto dni měl zde výrační
schůzi maďarský „kulturnr“ spolek „Julian“,
jenž zakládá a vydržuje v Chorvatsku maďarské
školy. V posledním roce vydržoval 23 školy, jež
navštěvuje 2241 dětí. Jedna starší škola (v Ku-
tunovci) odpadla, poněvadž se proměníla v chor-
vatskou. Připočitají-li se ke školám spolku „Ju-
lian“ maďarské školy, jež v Chorvatsku zřídila
a vydržuje železniční správa a několik
církevních škol luteránských, shledá se, že
všechny maďarské školy v Chorvatsku navště-
vuje 5500 dětí (!). Kolik chorvatských děti, na
vštěvujících maďarské školy, poněvadž se nedo-
stává škol chorvatských, se v těchto školách
odnárodňuje, výroční zpráva „Juliana“ opatrně
zamlčuje.
Julián
Julianus
Lvov
Pešť
Chorvatsko
Ku
univerzita
19
title
Politické zprávy zahraničně.
20
article
V Praze, 20. března.
Praha
21
article
Srbská demonstrace v Sarajevš.
Jak známo, oblíbená operela odrodilého
Moravana Lehaře, nyní „Lehára“, je pamíletem
na Cernou Huru. Tento týden učiněn v Sarajevě
pokus, zdaž by také tamní obecenstvo „Veselou
vdovu“ odměnilo smíchem, jako se již při ni
směje předměstské obecenstvo pražské. Takové
zkoušky jsou neklamné. Citlivost nebo necitli-
vost obecenstva má tu výmluvn, politický vý-
znam. Citlivost možno si nazvati naivnosti, ale
naivnost přečasto bývá přezdivkou čistoty.
V Sarajevě tedy šlo o vyzkoumání, jsou-li
sympatie srnského obecenstva k Černé Hoře po-
řád stejně čisté a vroucí jako bývaly, či možno - liž
před jeho tváří vydati Černou Horu v šane po-
směchu. Pokus se ani tentokrát nezdařil, ačkoli
z opatrnosti byl název operety změněn v „Atta-
še“. Srbské obecenstvo uspořádalo velkou de-
monstraci, o níž podrobnosti oznámeny už te-
legrafem.
Jak velmi komusi záleželo na tomto pokusu
se sarajevským obecenstvem, dokazuje, že jed-
nou v tamním Společenském domě chtěli ope-
Moravan
Lehař
Hur
Sarajevo
Černá Hora
Atta
společenský dům
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 21. března.
8— (Kronika) Duní hloubkou, kdekol
zavadíš, názvoslovná sféra slovanského místo-
pisu
Co as hlubiny tají?
Zatím leda všimavější turista tu, ond-
bezděky se zastaví a klade si zkoumavou olázku
Nedávno pan Adolí Černý pobyl si zase
jednou u svých Slovinců italských, které si tolik
zamiloval.
— Možno se tu zamyslit o tajemstvu ná-
rodní houževnatosti! povídá. V osmém stolet
už bylo zde rozhraní mezi Slovany a Furlany
jak svědčí Pavel Díakon ve své historii Longo
bardů ..
V osmém století po Kristu, rozumí se
Tenkrát byl zde viditelnou známkou rozhraní ná
rodního místní most, zasvěcený sv. Quirinu, vypral
vují. A most stojí dosud a označuje národnostní
hranici dosud! A hloubavý turista má o čem
přemýšleti !
V museu čedadském (Cividale) dal si uká-
zati zajímavý zápisník ze stoleti XV. a XvI.
Černá
Furlan
Pavel
Krist
Quirinus
XvI
Praha
Slovan
23
article
Jména okolních obci, dnes povlaštěná, čtou s
tu ještě svým starým slovanským tvarem. Tak
hned vesnice, odkud zápisník pocházi! Úřadně.
na mspách i v písmě, sluje místo Cergneo. Do-
máci lid slovanský říká Čarneja. Zápisník uvádí
staré tvary Czerno, Czernov a Czernovo. Sku-
tečný objev! Kdož by směl na pouhý pohled
italské Cergneo prohlásit za slovanské — Černo
Zle by pochodil odvážlivecl
Však tu je dokument! A dokument mluví
A stejných a přibuzných tvarů jmen, Černých.
Černových, Černoušků, Žernových, Černovic
pod. hemží se po všech končinách slovanského
světa! Dnešní Cergneo na jihu Alp znělo starým
Slovanům Černovo, právě tak, jako pověstná
dnes dědinka pod Tatrami, Černová, přes hory
a řeky odtud vzdálená! Staří věděli, proč jme-
nují místo tak a ne jinak, místo na jihu Alp
stejně jako sta jiných míst po širé oblasti !i
1) Sotva k vůli barvě předmětu! Člověk pra
věku měl potřebu označovat nalehavější okolnosti
Žunkovič po své methodě srovnávací vykládá Černy
Černovy, Črny. Žrny, Žernoseký a pod. za místa,
kde staří Slované, rolníci živolem, nacházeli dobrou
hmotu pro své mlecí kameny, žernovy.
Czernův
Černo
Černá
Černův
Černoušek
Černová
Žunkovič
Černo Černův
Črna
Slovan
Černovice
Tatry
Alpa
24
article
Později, za toku věků, příčina i význam slova
vytlačeny z paměti generací. Jen místo zůstalo
a zvuk jména při něm zachován! A váli se
v ústech lidu z pokolení do pokolení, z jazyka
národu do druhého jazyka, jako se válí oblázek
korytem řeky. Pomalu, pomalinku mění a při-
způsobuje své tvary, tisíciletá bytost ! A ze sta-
rého slovanského Černova, snad Žernova, Žrnov
vzniká nové italské Cergnen
Nikdo dál nesmí pochybovat! Důkaz je
proveden! Dosud je tu hranice národnostní jako
bývala ve století osmém po Kristu! A vše ostatní
dopovídá text čedadského Zápisníku l
A kterak bývalo ve století osmém — pře
Kristem?
Kdo nám o tom poví?
Žádná odpověď! Anebo odpověď, které —
nerozumisl
Ale daleko, daleko od dnešní »hranice ná
rodnostní«, uprostřed územi dávno zabraného
cizím živlem, v území zcela zvlaštělém, zírančti-
lém a zněměilém udivený turista potkává jména
a tvary, jež vyložit nelze z jazyka tu panují-
cího, které však tvarem i smyslem dobře přilé-
hají ke krajinářskému výrazu — slovanskému! a
připady nikoliv nahodilé, jednotlivé, ale počtem
neobmezeným se táhnoucí krajem a v plné sou-
vislosti ! Žádný »Zápisník« místního musea ne-
byl dosud objeven, aby poskytl žádoucí formál
nou pečeť zřetelné jinak pravdě. A turista pře-
kvapen bezděky se ohlíží po nějaké — vědě.
která by tu dovedla povědět své rozhodujle
slovo
Krist
Černov
Žernov
25
article
Po jakém zákoně oblázek jméno měn
své tvary a smysly za toku tisíeiletí ? Kterak to
zjistit?
Časem snad bezpečná methoda roztřídi
druhy a případy ! Doufejme.
Bylo vám nápadno jméno zněmčilého če-
ského města Postoloprtů ! Archivální učenci roz-
hodli, jak třeba tvar si vysvětliti. Někde ve
XII. věku založen v místě klášter a nazván
Porta Apostolorum. Ústa lidu časem latinské
jméno po svém si zkomolilal
Postoloprty — podle Porta Apostolorum
A proč ne naopak?
Dalo se mnohé namítati !
Jméno města podle kláštera? Nebývá-l
spíše naopak? Zakládány kláštery za stara v ou-
stinách anebo spíše v místech už lidnatějších
tedy už — jmenovaných
Však klášterní listina je doložena a výklad
měl svou pravděpodobnost aspoň zvukovou. Ne
lámali jste si dále hlavu.
Až jednou náhoda zasáhla, jak už bývá
Bylo na slovanském výletě, dole na Ja
dranu! Uhodí vám náhle o sluch podivný ná
zev. Jak tu lid venkovský označuje svou pro
stou obuv!
— Jak že tomu řikáte
— Postole ! ..
Postole?... Postole?... A hned vám hla
vou proletělo záhadné jméno městečka na česko
saské hranici! Nemeškali jste se přesvědčit ve
slovníku. A vskutku ! Postole = lidová obuv!
Druhá část slova nebyla obtížna »Prlati«
(prátati, práce ete.) za stara znamenalo délat.
robit, tkát, plést! Dosud jsou stopy slova v
slovanštině. Na venkově ševeům dosud posměšně
říkají »prták«. A už tu bylo žádoucí světlo
Kde hotoveny »postole«, nazvali místo — Po-
stoloprty! A vše se vyjasnilo.
Tenkrát, kdy jméno vzniklo, patrně ještě
po vší oblasti na severu Čech a dále až k Baltu
a od Baltu až po Adrii lid nosil stejnou obuv
a stejně ji jmenoval. A jméno místa zůstalo
jako zajímavý dokument dávného stavu kultu
ného života
Objev byl subjektivně přesvědčivý. Zdát
se vám triumfem.
Port
Postole
Adrie
Postoloprt
Postoloprty
Čechy
Balt
Port res
26
article
Arci odpůrce zařízeného na dokumenty
archiválně ještě nepřesvědčoval.
— Co chcete! namítal. Že říkaji na jihu
»postole«, je hezké, ale že tak řikali před sty
lety také v Čochách? Kde to dokázáno ? Jediné
jméno místa není důkaz! Může být nahodilý
tvar! Latinsky v Čechách před tisicem let slý
chali. Z »apostolorum« mohlo se dobře vyklu
bat časem »postolo« .
Bylo po triumfu!
Až zase nová náhoda přispělal
Nový dokument! Tentokrát drtivý — archi
válný!
Náhodou padl vám do ruky citát z kase
jovické »Pamětní knihy« z r. 1584:
— Jistý sedlák na den sv. Martina s v
postole prtoval v Hradišti na osadě ka-
sejovické. Byv připamatován, by ve svátekt
nedélal, odpověděl
Ejhle, svědectvll
Ještě v šestnáctém století byly v Čechácl
známy slovo i věc! O slovanském původu
místného jména není už pochyhnosti! Jemu pa
trně zvukově přizpůsobeno latinské »Porta Apo
stolorum« i německý název Postelberg!
Všecky dokumenty kulturného vývoje nelze
jak viděť, čerpat — z archivů!
A ještě doslov povolaného znalce ! Muž po
delší dobu již se obírá záhadami slovanského
místopisul
Český ivar slova je rozhodně starší latin-
ského a německého, ale není dojista — prvn
a původní tvar slova ! Místo nedostalo v pra-
věku své jméno proto, že tam snad obyvatel
provozovali tehdejší ševeovinu! Tak nevznikalu
jména měst, jako se nezačlo říkat »Hrdlořezye
místu, kde snad lidem »řezali hrdla« nebo » Hlo
stivaře«, kde na uvítanou vzřili své »hostye
a pod.
— Co by tedy značila jména
— Pouhé přizpůsobeniny — pozdější
— A kterak by tedy zněly původně Posto
loprty?
Martino
Postelberg
Hla
Čechy
Hradiště
Apa res
27
article
— Nevím! Ale rozhodně nějak prvotněji
s významem víc krajinářským ! Snad — »pusto
praty« ..
A znalec vykládá význam starého pojmu
»prata« . . . Však to už — na jinou stránku
Dávno dřive, než založen klášter Porla
Apostolorum, byla tu osada Postoloprty! A pře
tím věky uběhly, nežli jméno »Postoloprtye
ustáleno podle nějakých — »pusto-pratů«.
Kolik věků minulo?
Na veliké Tůni švýearské (Thun -See) v sou-
sedství Března (Brienz, Brjezno) jako na dru-
hých jezerech, po horách a dolech krásné Hel
vecie naseto je názvů, nápadných slovanskému
turistovi. Nedaleko Spiezu (?), pobřežného mě
stečka s pěkným zámkem pestří se po strán
úhledné domky osady Aeschi (Eski), za léta
pilně vyhledávsné cizinci.
»Eski? Jaký to zvuk, románský či ger
mánský?« Na poslech zní málem — turecky
A hned vám napadá Eski-Sagra někde na dolním
Dunaji! Někde doma v Čechách, vzpomínáte.
slyšeli jste jmenovat vrch »Hezký«! Smite
hned vyvozovat odtud slovanský původ jména
Potkala by se s výsměchem vaše fanlastičnost
A právemi
Položte však na chyili možnost ! Snad se
vám podařilo, na širé prostraní od Vltavy
k dolnímu Dunaji až po temena bernského
Oberlandu dovodit celý řetěz krajinářských
názvů vyblhajíeích přibuzným tvärem : eski,
veski, leski, jeski a pod. roztroušených ne-
přetržitě širým prostorem, ale zřejmé k určitému
pratvaru slova a k určitému poměru kraje, půdy,
okolností přírody ukazujících ?
Hoj, pak by vaše věc hned stála jinakl
Byla by hned souvislost tvarů a pojmů ! A po-
znatek souvislosti zjevů, což to jiného, než
— věda ?
Zkušenosti slovanského turisty volají dávno
po vědě, která by vyložila ty a takové sou-
vislosti! *) Zjevna je potřeba srovnávacího ma-
teriálu, potřeba přehledu, soustavy, methody !
Postoloprty
Brjezno
Eski
Postoloprty
Thun
Brienz
Spiez
Aeschi
Dunaj
Čechy
Vltava
dolní Dunaj
Porla res
28
article
Povolaný pracovník podal veřejnosti svůj
návrh, 3) kterak opatřit potrebný soupis. Milov-
níci a pěstitelé starožitností mnozí dávno vy-
tušili potřebu soupisu. Podle kalastrálné knihy
českobrodské na př. sestavil pan J. Miškovský
sbírku názvů pro okres českobrodský. Jinde
snad jiní pracovali. Názvy poloh, trati, strání,
koutů, dolů, lesů, bařin a pod. jsou vzácná
stopy kulturného dila dávných pokolení, jež
kdysi v okolí zápasila o život s tvrdostí hroudy.
Vzácné staré dědictví skytá mnohý paprsek
světla do života oteů! Však paprsků je třeba
veliké množství, aby teprv daly potřebné —
světlo! Bylo by třeba celé soustavy, české,
slovanské ! Jak ji pořídit?
Kde je společnost povolaných sil? Kde ná-
rodní ústav vědecký, aby se ujal díla?
Zatím turista slovanský se svojí otázkou
zůstává odkázán na přízeň náhody, která tu
onde dovoli na okamžik nahlédnout v netušené
hloubky pravěkých dějů, zakryté názvoslovnou
sférou — slovanského místopisul
2) Názvů Aeschi. Eggi, Egis a pod. je plné Švý-
rarsko. Najdou se Oescninen- a Egmnenhaly, Lae
d' Oeschines, Aeschinengletscher a pod. Němec, roz
umí se, vysloví sch ai a prohlásí původ tvaru
z německé Esche = olše. Ani mapa ani slovník nic
tu nedokazují. Třeba ohledat místo a okoli! Najde-li
se v místě nápadný porost olšovím, dobře! Zbývá
otázka, který tvar je pak původnější, německý-li, či
slovanský? Jakž ale, není-li po olšinách nikde stopy.
za to ale okolní skály jeví moožství dutin, jaké
Slovan obecně zove — jeskyněmi?
) M. Zunkovič: Kdy byla Evropa Slovany
osídlena ? Tiskem Slováka v Kromětíž.
J Miškovský
Oeschines
Aeschinengletscher
Němec
Slovan
M Zunkovič
Slovák
Milovy
Evropa
Slovan
Aesch