ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 714c1cf0-7596-11dc-803a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 58, person 79, org 12, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
odty stcenoaoen sěee lasvzete e oo o a ectti te rolzmů j 9 av or
3 masthead
V Praze, v neděli 22. března 1908
Praha
4 masthead
Číslo 8l.
5 article
Na ranní a odpol. list předplácí se v Praze v adišalslraei a měsle . sK Eh na dtvit leta s drojí donářke na nřee ns čtní lta . . . . 7 k 00n ve dlialkáchí . 2 K 30 n na mřs kc . Pošton: a měsíe n trrki. . . . : 9 Kori s dvojí zis jlkou narnt a
Praha
6 title
Dnešní čisle pro Prahu le o 20 stranácb.
Praha
7 article Bylo by to možně,?
Bylo by to možně,? Tak prý již opět čaroděj Beck svou kou zelnou virgulí všechny bouře hrozící v roz- počtovém výboru ministrům osvěty a spra- vedlnosti šťastně zažehnal! — Překvapující to věru novina vídeňských listů vládních po všech těch zlověstně temných mračnech, která do včíra kupila se nad kabinetem Beckovým, takže v samých officiosech byla již malá dušička. — Mraky nejhrozivější vyvstávaly z Čech a z Moravy. Žádný div. To co se v poslední době našemů národu děje, toto příkoří a bezpráví nás urážející a dráždící, které vláda nečinně trpí, toto protizákonné odpírání práva českým stranám se strany německých soudců, proti němuž všechny rekursy k vyš- ším instancím zůstávají marny, toto systema- tické deptání zaručeného nám rovného práva ve vlasti naší, za nepokrytým účelem, aby jednota její byla rozervána: přemohlo by za- jisté i trpělivost andělskou! Ale což, když nad to ještě den za dnem přibývá zpráv o neulevujícím pronásledování našich rodáků ve zněmčených krajích Čech i Moravy Slezska, když události jako — odstranění generála Dvořáka z Liberce do Kotoru, ble- skem osvětlí ducha panujícího sy- stému ve chvíli, kde maďarský ministr Košut může »důvěrně ujistit své přátele v Pešti, že nepokládá uspokojivé (pro Maďary) rozřešení vyloučených otázek vojenských již za tak ob tížné a nemožné jako dříve« — ba kdy před svým odjezdem ke slyšeníu krále troufá si říci: »Jistých konces jistě obdržímele Tou dobou, my šestimilionový národ český za všecky služby, prokázané poslanci našimi vládě vídeňské, máme se dát odbývat stále jen krčením ministerských ramen, máme se dát stále odkazovat se svými přemírnými a nejspravedlivějšími požadavky k dobam pozdejším, až se Němcům uráčí za dobrou náhradu povolit nám nějakou tu krůpěj práva našeho?
Beck Beckův Košut Maďar Němec Čechy Morava Slezsko Liberec Kotor Pešť
8 article
Svými daněmi máme Němcům v Cislaj tanii spoluvydržovat pět německých univer sit: ale když sami požadujeme pro 1,750..00 Čechů moravských a 146 200 Čechů slez ských českou universitu v Brně, tu po d va pácte let váhaií a rozpakují se vlády ra kouské vyhovět důtklivé potřebě a žádost naší, jakkoliv státní základní zákon z roku 1867 výslovně přikazuje: »V zemích, kde sídlí více kmenů n rodních, buďtež veřejná učiliště tak zařízena, aby každý z těch národních kmenů ob držel potřebných prostředků ke vzdělání v jazyku svém, aniž by byl nucen učiti se jazyku druhému.« A proč nechce se nám vyhovět? Poně- vadž němečtí zuřivci a svévolníci nechtějí dopustit, aby universita naše byla zřízena v hlavním městě Moravy. Praha může snésti německou universitu, ale jejich »německé« Brno, v němž i dle úřadního sčítání sídlí vedle 68 000 Němců na 40 000 českého obyvatelstva — českou
Němec moravský Čecho Morava Praha Brno český univerzita v Brno
9 article
universitu dostat nesmí! Marně senát uni- versity pražské i všechny její fakulty na do- tazy dřívějších vlád dolíčily ve svých dobro- zdáních co nejdůkladněji, že po věcné stránce jen Brno hodí se pro druhou če- skou universitu: vlády rakouské i s Becko vou otálejí a váhají vůči zpupnému vetu ně- meckých d'Elvertův učinili zadost životn kulturní potřebě národa našeho. Divu-li, že za takých okolností i nejmírnějším a nej trpělivějším našincům praská trpělivost, ba že převážná většina lidu českého krajně ne- spokojena, zpromrzelá, rozčilena dnes oče- kává od svých zástupců na radě říšské, aby již v rozpočtovém výboru při projednáván rozpočtu na školství a na spravedinost roz hodně vystoupili a dvojsmyslné, nechutné neslané a nemastné té politice vlády Beckovy učinili konečně již přítrž svým rozhodným a jedině důstojným: »Buď — anebo ! Máme již té věčné »blahovůle« po krk dost — chceme konečně viděti skutky v Brn i v Chebn a to bez prodlení. Když ne — tak my taky ne !« Orgán nejsilnější české strany vládní — českých to a grárníků, viděl se nu- cena tlumočiti toto všeobecné mínění lidu našeho baronu Beckovi přes všechen olej jejž byl ministr krajan Prášek vléval na zče- řené vlny jezera moravského. A tak tedy všechen svět napjatě po- hlížel vstříc dni, kdy konečně v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny po dlouhých rozpačitých odkladech dojde na řadu roz počet ministra osvěty a ministra justice. Oče- kával česko-německou srážku a bouři nej prudší, při níž může udeřiti do samého mi nistra Becka. — A zatím nastojte toho — náhlého »převratu povětrnosti« ve Vídni!
Elvertův Beck Prášek Brno Vídeň poslanecký sněmovna
10 article
»Panuje opět bezvětří!« raduje se dnes vídeňský oficiosní tisk na celé čáře: »Za- kročení ministerského předsedy podařilo se ochrániti choulostivý rozpočet škol s ky před národními nebezpečími a úrazy . Obtíze v otázce druhé české university jsou dle něho šťastně odklízeny. Dosažena dohoda o odpovědi, jakou dá v lád v rozpočtovém výboru Cechům na jich resoluci, která vyžve toliko vládu aby uznala nutnou potřebu české university pro Moravu »v některém městě, kteréž by vyhovovalo všem poža- davkům pro sídlo university nezbytnýma vykonala za tím účelem všechn nutné připravy« — Pro takto vy- soustruhovanou resoluci Národního klubu českého jsou prý získůny všechny strany slovanské a krom toho i Vlaši a Ru- muni, sociální demokraté a část křesťanských sociálův, takže projde značnou většinou proti německým nacionálům a liberálům i luegrovcům. Naproti tomu vyzvou opět Němci mo- ravští vládu, aby zřídila Němcům v Ra- kousku šestou universitu něme- ckou sídlem v Brně, a pro tuto re soluci budou prý hlasovat opět šmahem ve- škeří Němci a s nimi Poláci (ba dle ne- uvěřitelných telegramů německých listů prý i Češi1?), tak že německá ta resoluce rovněž projde; stejně dvojitou většinu opatřil prý dále p. baron podobným
Vlach Němec Polák Čech Morava Brno národní klub
11 article
resolucím universitním Slovinců i Rusů, i Vlachů. Takž prý se čaroději Beckovi podařilc rozptýliti jedno mračno. Dopřál nám, aby chom napsali novou resoluci, jen když v ní nepožádáme určitě kdy a kde má býti česká universita pro Moravu zřízena. Takové plané, theoretické žádosti se Němci nevzepřou. A rovně šťastně prý se mu podařilo zažehnati ve výboru rozpočtovém druhe mračno, táhnoucí od naší strany na hlavu ministra spravedlnosti dra. Kleina: Pouhé ohlášení jazykového zá kona pro Čechy způsobilo prý ten blahý div a zázrak, »že národni stíž- nosti odsunuty na vedlejší kolej. Mezi stranami (Čechy a Němci) ve výboru rozhodně vzmáhá se nálada smířlivá«, tvrd vládní vídeňská »Information«, zatím co my zde v Čechách trneme rozhořčením nad ne- ustálým a novým urážením našeho práva naší národnosti se strany německých soudcův a obecních pašů.
Rus Vlach Beck Němec Klein Čechy univerzita pro Morava
12 article
»Oba národově« — doufá oficiosus Be ckův — »oddají se jaksi pasivní resistenci nebudou svou národní činnost přiostřovat Za těchto okolností stalo se zřízení slo vanskoromanského svazu na ten čas pouhou utopií. Vděk zakročení mi- nisterského předsedy odvráceno tím od Němců vážné nebezpečenství.« Co si teprv o tomto nejasném divu máme v Čechách pomyslit? Což již čeští němečti předáci stran znají ten ohlášený ja- zykový zákon Beckův? A jest to za oba- polného tak hlubokého jako rozsáhlého roz- poru mezi právním stanoviskem našíma bezprávným interesem německým myslitelno a možno, sestavit jazykový zákon, aby se líbil nám i Němcům nynějším zároveň? Nepbeznámil li však baron Beck dosud našinců s tímto svým vynálezem problemati- ckým, jak by bylo pak možno, aby naši dů- věřovali a doufali v nejlepší a na zdař bůk schválili rozpočet justiční, aniž by co nej rázněji zdeptali bezpráví národu našemu při soudech německých beztrestně podnesči něné ?t Nikoliv, oficiosní ty zvěsti o zázračném proutkn Beckově znějí tak roztodivně, že jim uvěřiti nechceme, dokud se na vlastní oči nepřesvědčíme! Toť by již byl vrchol mizerie politické, v niž by zabředla t. zv. politika positivní ze samého strachu pře tvrdým chlebem oposíce. —
Němec Beckův Beck Čechy
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. března. (Česko-německá jazyková otázka a Poláci.) Vídeňský zpravodaj „Nové Ref.“ připomíná, že jazykový spor česko-německý mohl by právě nyní oslavni své 60leté jubileum. Prvními akty jeho řešení byly kabinetní listy císaře Ferdinanda, vydané 23. března a 8. dubna 1848. A dnes, po 60 le. tech, nejsme, co se týče rovnoprávnosti jazyka českého v úřadech, ani tam, kde jsme pyli roku 1848. Pisatel procházi stručně různé pokusy o úpravu jazykové otázky v Čechách a zasla vuje se u Körbrova návrhu z r. 1900, jenž děli Čechy na 94 čistě německé, 133 čistě české
Polák Ferdinand Körbrův Čecho Praha Nová Ref Čechy
14 article
a 6 jazykově smíšených okresů, stanovil vnějš i vnitřní úřadování jednojazyčné (ovšem jen pr Němee; v českých okresích mělo se dle Kör- brova návrhu v celé řadě oborů úřadovati tak německy! Pozn. red.) a pro příslušníky národ- ních menšín navrhoval Ulumočníky a později zvláštní úřadníky extra sťatum. Tento Körbrův návrh se zpravodaji „Nové Rel.“ zvláště zamlouvá a proto se diví, že ústy tehdejšího mluvčího českého klubu, dra. Pa- cáka, byl a limine zamítnut. „Dnes, po osmi letech — píše „N. R.“ — Čechové nebudou tvrditi, že obstrukce proti Körbrovu návrhu byla by odůvodněna, rozumna a užitečna. Kdyby dr- Kramář byl tehda oportunistou, jako nyní, národ český byl by mnoho získal. Předloha Körbrova byla pro český národ v mnohých bodech velice výhodná, a zabezpečovala mu nejeden žisk jehož dnes není s to se domoci . .. Českému odporu proti Körbrově jazykové předloze polský list se diví zbytečně. Bylo by jen třeba, aby Körbrův návrh posoudil se sla- noviska polského. V Haliči jsou okresy v nichž polské obyvalelstvo netvoří ani 20 celé lidnatosti a takové okresy pokládaly by se dle Körbrova názoru za jednojazyčné, v Haliči za čistě ruské. Co by tomu asi Poláci řekli. kdyby při úpravě jazykové otázky haličské ně která vláda navrhla, aby se v takových „čistě ruských“ okresích polština z úřadování vůbee vyloučila? Rozumí se, že by s největším roz- hořčením takový návrh odmítli a limine, poně- vadž polština je zemským jazykem po celé Ha- liči a Polák všude se musí domoci svého práva svým jazykem. A totéž platí o jazyku českém v Čechách.
Čecho Kramář Körbrův Polák Halič Čechy
15 article
Z Lublaně, 20. března. (Kr aň s ký sněm.) „Slov. Narod“ píše, že zemský sněm kraňský bude asi za týden svolán k několika- donnímu zasedání, aby se ustavil. Poněvadž bý- valý zemský hejtman Detela a jeho náměstel Grasselli letos do sněmu už nekandidoval a nejsou tedy poslanci, bude nutno jmenovat nové a zároveň zvoliti nový zemský výbor, což bude úkolem jarního sněmování. Tyto dni ko- naly se u zemského presidenta bar. Schwarze kompromisní porady o volební reformě sně movní, ale nepřivedly k cíli. Nyní byli zástupei všech tří sněmovních stran (liberálních a kleri- kálních Slovinců a Němců) povoláni k baronu Beckovi do Vídně, kde bude učiněn nový pokue o nějaký kompromis. V Praze, 21. března. („Slovinská vě- decká organisace a vysekoškolska otázka.“) Brožurka dra. Karla Hinte - lechnera, vydaná právě v Lublani s výše uvedeným záhlavím, pojednává věeně a střízlivé o nejaktuálnější pro Slovince otázce, o otázce universitní. Pisatel brožurky jest si vědom veli- kých btíží, na něž Slovinci narážejí se svým požadavkem samostatné slovinské vysoké školy ač nemají dosud ani jediné slovinské vyšší školy střední. Proto radí, aby se vědecká práce mez Slovinci nejprve řádně zorganisovala a nespou štělo se s mysli, že organisace taková jest pro malý slovinský národ možna pouze za stálého styku a v dorozumění s jednotlivými národy slo vanskými, zvláště rakouskými. Vysoké školy jes Slovincům nezbytně třeba, ale svými vlastním silami ji na ten čas opatřiti nemohou. Nejbližš sousedé Slovinců, Chorvaté, také nemají dosu nadbytek vědeckých pracovníků. Ale mohli by na prvou dobu pomoci Čechové, kloří pomohl
Schwarz Němec Beck doktor Hinte Slovinec Chorvat Čecho Lublaň Vídeň Praha
16 article
V drobnem poucji: ranní čislo o sobě . . . za 8l odpoledni . . . na 2 Ve slislách na venkověí ranní číslo. . . . . . . . 10h odpelední . . . . . . . . 4k Inserá(v plati se hotevě napřed. Fředplacení a inserty přijimá adhrslnl- strace v Harianské ulici č, s. Tam nacházejí se též redake Uskárna s eapedice „Nirodnich Listů“. Bukvplsy so nevraceji.
Harianský ulice
17 article
také Chorvatům, když před 30 lety zakládali svou universitu a některé učitelské síly si povo- lali z Čech. Styky vysoké školy slovinské, až jednou bude zřízena, s vědeckými ústavy jiných slovanských národů budou i nadále nutny. Bez stálého zápolení, bez konkurence nedaří se ani ústavům vědeckým, jež by jinak zakrněly. Vě- decká práce se specialisuje a neni možno míli na každé vysoké škole odborníky pro všechna speciálná odvětví vědy, tím méně na škole ma- lého národa. Styky takové mohou se udržovati jednak návštěvou vědeckých sjezdů, jednak i tím, že by profesoři vysokých škol mohli občas pořádati přednášky na školách jiných slovan- ských národů. Pokud jde o Slovince samotné, pisatel v prvé řadě vyzývá k rychlé organisnci domácí vědecké práce, která jediná může vésti k řádnému vybudování veškerého, i vysokého národního školství.
Chorvat Slovinec Čechy vysoký národní školství
18 article
Ze Lvova, 18. března. (Velkoruština na lvovské universitě.) Zdejší ruské listy se dovídají, že v krátké době bude při Ivovské universitě zřízena stolice vel ko- ruské literatury a lektorát ruského jazyka Filosofická fakulta učinila již potřebné usnesení a jest jen třeba, aby bylo schváleno minister- stvem osvěty. Stolice maloruského jazyka a literatury trvá při universitě už delší dobu. Z Pešti, 19. března. (Maďarské školy v Chorvatsku.) Tyto dni měl zde výrační schůzi maďarský „kulturnr“ spolek „Julian“, jenž zakládá a vydržuje v Chorvatsku maďarské školy. V posledním roce vydržoval 23 školy, jež navštěvuje 2241 dětí. Jedna starší škola (v Ku- tunovci) odpadla, poněvadž se proměníla v chor- vatskou. Připočitají-li se ke školám spolku „Ju- lian“ maďarské školy, jež v Chorvatsku zřídila a vydržuje železniční správa a několik církevních škol luteránských, shledá se, že všechny maďarské školy v Chorvatsku navště- vuje 5500 dětí (!). Kolik chorvatských děti, na vštěvujících maďarské školy, poněvadž se nedo- stává škol chorvatských, se v těchto školách odnárodňuje, výroční zpráva „Juliana“ opatrně zamlčuje.
Julián Julianus Lvov Pešť Chorvatsko Ku univerzita
19 title
Politické zprávy zahraničně.
20 article
V Praze, 20. března.
Praha
21 article
Srbská demonstrace v Sarajevš. Jak známo, oblíbená operela odrodilého Moravana Lehaře, nyní „Lehára“, je pamíletem na Cernou Huru. Tento týden učiněn v Sarajevě pokus, zdaž by také tamní obecenstvo „Veselou vdovu“ odměnilo smíchem, jako se již při ni směje předměstské obecenstvo pražské. Takové zkoušky jsou neklamné. Citlivost nebo necitli- vost obecenstva má tu výmluvn, politický vý- znam. Citlivost možno si nazvati naivnosti, ale naivnost přečasto bývá přezdivkou čistoty. V Sarajevě tedy šlo o vyzkoumání, jsou-li sympatie srnského obecenstva k Černé Hoře po- řád stejně čisté a vroucí jako bývaly, či možno - liž před jeho tváří vydati Černou Horu v šane po- směchu. Pokus se ani tentokrát nezdařil, ačkoli z opatrnosti byl název operety změněn v „Atta- še“. Srbské obecenstvo uspořádalo velkou de- monstraci, o níž podrobnosti oznámeny už te- legrafem. Jak velmi komusi záleželo na tomto pokusu se sarajevským obecenstvem, dokazuje, že jed- nou v tamním Společenském domě chtěli ope-
Moravan Lehař Hur Sarajevo Černá Hora Atta společenský dům
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 21. března. 8— (Kronika) Duní hloubkou, kdekol zavadíš, názvoslovná sféra slovanského místo- pisu Co as hlubiny tají? Zatím leda všimavější turista tu, ond- bezděky se zastaví a klade si zkoumavou olázku Nedávno pan Adolí Černý pobyl si zase jednou u svých Slovinců italských, které si tolik zamiloval. — Možno se tu zamyslit o tajemstvu ná- rodní houževnatosti! povídá. V osmém stolet už bylo zde rozhraní mezi Slovany a Furlany jak svědčí Pavel Díakon ve své historii Longo bardů .. V osmém století po Kristu, rozumí se Tenkrát byl zde viditelnou známkou rozhraní ná rodního místní most, zasvěcený sv. Quirinu, vypral vují. A most stojí dosud a označuje národnostní hranici dosud! A hloubavý turista má o čem přemýšleti ! V museu čedadském (Cividale) dal si uká- zati zajímavý zápisník ze stoleti XV. a XvI.
Černá Furlan Pavel Krist Quirinus XvI Praha Slovan
23 article
Jména okolních obci, dnes povlaštěná, čtou s tu ještě svým starým slovanským tvarem. Tak hned vesnice, odkud zápisník pocházi! Úřadně. na mspách i v písmě, sluje místo Cergneo. Do- máci lid slovanský říká Čarneja. Zápisník uvádí staré tvary Czerno, Czernov a Czernovo. Sku- tečný objev! Kdož by směl na pouhý pohled italské Cergneo prohlásit za slovanské — Černo Zle by pochodil odvážlivecl Však tu je dokument! A dokument mluví A stejných a přibuzných tvarů jmen, Černých. Černových, Černoušků, Žernových, Černovic pod. hemží se po všech končinách slovanského světa! Dnešní Cergneo na jihu Alp znělo starým Slovanům Černovo, právě tak, jako pověstná dnes dědinka pod Tatrami, Černová, přes hory a řeky odtud vzdálená! Staří věděli, proč jme- nují místo tak a ne jinak, místo na jihu Alp stejně jako sta jiných míst po širé oblasti !i 1) Sotva k vůli barvě předmětu! Člověk pra věku měl potřebu označovat nalehavější okolnosti Žunkovič po své methodě srovnávací vykládá Černy Černovy, Črny. Žrny, Žernoseký a pod. za místa, kde staří Slované, rolníci živolem, nacházeli dobrou hmotu pro své mlecí kameny, žernovy.
Czernův Černo Černá Černův Černoušek Černová Žunkovič Černo Černův Črna Slovan Černovice Tatry Alpa
24 article
Později, za toku věků, příčina i význam slova vytlačeny z paměti generací. Jen místo zůstalo a zvuk jména při něm zachován! A váli se v ústech lidu z pokolení do pokolení, z jazyka národu do druhého jazyka, jako se válí oblázek korytem řeky. Pomalu, pomalinku mění a při- způsobuje své tvary, tisíciletá bytost ! A ze sta- rého slovanského Černova, snad Žernova, Žrnov vzniká nové italské Cergnen Nikdo dál nesmí pochybovat! Důkaz je proveden! Dosud je tu hranice národnostní jako bývala ve století osmém po Kristu! A vše ostatní dopovídá text čedadského Zápisníku l A kterak bývalo ve století osmém — pře Kristem? Kdo nám o tom poví? Žádná odpověď! Anebo odpověď, které — nerozumisl Ale daleko, daleko od dnešní »hranice ná rodnostní«, uprostřed územi dávno zabraného cizím živlem, v území zcela zvlaštělém, zírančti- lém a zněměilém udivený turista potkává jména a tvary, jež vyložit nelze z jazyka tu panují- cího, které však tvarem i smyslem dobře přilé- hají ke krajinářskému výrazu — slovanskému! a připady nikoliv nahodilé, jednotlivé, ale počtem neobmezeným se táhnoucí krajem a v plné sou- vislosti ! Žádný »Zápisník« místního musea ne- byl dosud objeven, aby poskytl žádoucí formál nou pečeť zřetelné jinak pravdě. A turista pře- kvapen bezděky se ohlíží po nějaké — vědě. která by tu dovedla povědět své rozhodujle slovo
Krist Černov Žernov
25 article
Po jakém zákoně oblázek jméno měn své tvary a smysly za toku tisíeiletí ? Kterak to zjistit? Časem snad bezpečná methoda roztřídi druhy a případy ! Doufejme. Bylo vám nápadno jméno zněmčilého če- ského města Postoloprtů ! Archivální učenci roz- hodli, jak třeba tvar si vysvětliti. Někde ve XII. věku založen v místě klášter a nazván Porta Apostolorum. Ústa lidu časem latinské jméno po svém si zkomolilal Postoloprty — podle Porta Apostolorum A proč ne naopak? Dalo se mnohé namítati ! Jméno města podle kláštera? Nebývá-l spíše naopak? Zakládány kláštery za stara v ou- stinách anebo spíše v místech už lidnatějších tedy už — jmenovaných Však klášterní listina je doložena a výklad měl svou pravděpodobnost aspoň zvukovou. Ne lámali jste si dále hlavu. Až jednou náhoda zasáhla, jak už bývá Bylo na slovanském výletě, dole na Ja dranu! Uhodí vám náhle o sluch podivný ná zev. Jak tu lid venkovský označuje svou pro stou obuv! — Jak že tomu řikáte — Postole ! .. Postole?... Postole?... A hned vám hla vou proletělo záhadné jméno městečka na česko saské hranici! Nemeškali jste se přesvědčit ve slovníku. A vskutku ! Postole = lidová obuv! Druhá část slova nebyla obtížna »Prlati« (prátati, práce ete.) za stara znamenalo délat. robit, tkát, plést! Dosud jsou stopy slova v slovanštině. Na venkově ševeům dosud posměšně říkají »prták«. A už tu bylo žádoucí světlo Kde hotoveny »postole«, nazvali místo — Po- stoloprty! A vše se vyjasnilo. Tenkrát, kdy jméno vzniklo, patrně ještě po vší oblasti na severu Čech a dále až k Baltu a od Baltu až po Adrii lid nosil stejnou obuv a stejně ji jmenoval. A jméno místa zůstalo jako zajímavý dokument dávného stavu kultu ného života Objev byl subjektivně přesvědčivý. Zdát se vám triumfem.
Port Postole Adrie Postoloprt Postoloprty Čechy Balt Port res
26 article
Arci odpůrce zařízeného na dokumenty archiválně ještě nepřesvědčoval. — Co chcete! namítal. Že říkaji na jihu »postole«, je hezké, ale že tak řikali před sty lety také v Čochách? Kde to dokázáno ? Jediné jméno místa není důkaz! Může být nahodilý tvar! Latinsky v Čechách před tisicem let slý chali. Z »apostolorum« mohlo se dobře vyklu bat časem »postolo« . Bylo po triumfu! Až zase nová náhoda přispělal Nový dokument! Tentokrát drtivý — archi válný! Náhodou padl vám do ruky citát z kase jovické »Pamětní knihy« z r. 1584: — Jistý sedlák na den sv. Martina s v postole prtoval v Hradišti na osadě ka- sejovické. Byv připamatován, by ve svátekt nedélal, odpověděl Ejhle, svědectvll Ještě v šestnáctém století byly v Čechácl známy slovo i věc! O slovanském původu místného jména není už pochyhnosti! Jemu pa trně zvukově přizpůsobeno latinské »Porta Apo stolorum« i německý název Postelberg! Všecky dokumenty kulturného vývoje nelze jak viděť, čerpat — z archivů! A ještě doslov povolaného znalce ! Muž po delší dobu již se obírá záhadami slovanského místopisul Český ivar slova je rozhodně starší latin- ského a německého, ale není dojista — prvn a původní tvar slova ! Místo nedostalo v pra- věku své jméno proto, že tam snad obyvatel provozovali tehdejší ševeovinu! Tak nevznikalu jména měst, jako se nezačlo říkat »Hrdlořezye místu, kde snad lidem »řezali hrdla« nebo » Hlo stivaře«, kde na uvítanou vzřili své »hostye a pod. — Co by tedy značila jména — Pouhé přizpůsobeniny — pozdější — A kterak by tedy zněly původně Posto loprty?
Martino Postelberg Hla Čechy Hradiště Apa res
27 article
— Nevím! Ale rozhodně nějak prvotněji s významem víc krajinářským ! Snad — »pusto praty« .. A znalec vykládá význam starého pojmu »prata« . . . Však to už — na jinou stránku Dávno dřive, než založen klášter Porla Apostolorum, byla tu osada Postoloprty! A pře tím věky uběhly, nežli jméno »Postoloprtye ustáleno podle nějakých — »pusto-pratů«. Kolik věků minulo? Na veliké Tůni švýearské (Thun -See) v sou- sedství Března (Brienz, Brjezno) jako na dru- hých jezerech, po horách a dolech krásné Hel vecie naseto je názvů, nápadných slovanskému turistovi. Nedaleko Spiezu (?), pobřežného mě stečka s pěkným zámkem pestří se po strán úhledné domky osady Aeschi (Eski), za léta pilně vyhledávsné cizinci. »Eski? Jaký to zvuk, románský či ger mánský?« Na poslech zní málem — turecky A hned vám napadá Eski-Sagra někde na dolním Dunaji! Někde doma v Čechách, vzpomínáte. slyšeli jste jmenovat vrch »Hezký«! Smite hned vyvozovat odtud slovanský původ jména Potkala by se s výsměchem vaše fanlastičnost A právemi Položte však na chyili možnost ! Snad se vám podařilo, na širé prostraní od Vltavy k dolnímu Dunaji až po temena bernského Oberlandu dovodit celý řetěz krajinářských názvů vyblhajíeích přibuzným tvärem : eski, veski, leski, jeski a pod. roztroušených ne- přetržitě širým prostorem, ale zřejmé k určitému pratvaru slova a k určitému poměru kraje, půdy, okolností přírody ukazujících ? Hoj, pak by vaše věc hned stála jinakl Byla by hned souvislost tvarů a pojmů ! A po- znatek souvislosti zjevů, což to jiného, než — věda ? Zkušenosti slovanského turisty volají dávno po vědě, která by vyložila ty a takové sou- vislosti! *) Zjevna je potřeba srovnávacího ma- teriálu, potřeba přehledu, soustavy, methody !
Postoloprty Brjezno Eski Postoloprty Thun Brienz Spiez Aeschi Dunaj Čechy Vltava dolní Dunaj Porla res
28 article
Povolaný pracovník podal veřejnosti svůj návrh, 3) kterak opatřit potrebný soupis. Milov- níci a pěstitelé starožitností mnozí dávno vy- tušili potřebu soupisu. Podle kalastrálné knihy českobrodské na př. sestavil pan J. Miškovský sbírku názvů pro okres českobrodský. Jinde snad jiní pracovali. Názvy poloh, trati, strání, koutů, dolů, lesů, bařin a pod. jsou vzácná stopy kulturného dila dávných pokolení, jež kdysi v okolí zápasila o život s tvrdostí hroudy. Vzácné staré dědictví skytá mnohý paprsek světla do života oteů! Však paprsků je třeba veliké množství, aby teprv daly potřebné — světlo! Bylo by třeba celé soustavy, české, slovanské ! Jak ji pořídit? Kde je společnost povolaných sil? Kde ná- rodní ústav vědecký, aby se ujal díla? Zatím turista slovanský se svojí otázkou zůstává odkázán na přízeň náhody, která tu onde dovoli na okamžik nahlédnout v netušené hloubky pravěkých dějů, zakryté názvoslovnou sférou — slovanského místopisul 2) Názvů Aeschi. Eggi, Egis a pod. je plné Švý- rarsko. Najdou se Oescninen- a Egmnenhaly, Lae d' Oeschines, Aeschinengletscher a pod. Němec, roz umí se, vysloví sch ai a prohlásí původ tvaru z německé Esche = olše. Ani mapa ani slovník nic tu nedokazují. Třeba ohledat místo a okoli! Najde-li se v místě nápadný porost olšovím, dobře! Zbývá otázka, který tvar je pak původnější, německý-li, či slovanský? Jakž ale, není-li po olšinách nikde stopy. za to ale okolní skály jeví moožství dutin, jaké Slovan obecně zove — jeskyněmi? ) M. Zunkovič: Kdy byla Evropa Slovany osídlena ? Tiskem Slováka v Kromětíž.
J Miškovský Oeschines Aeschinengletscher Němec Slovan M Zunkovič Slovák Milovy Evropa Slovan Aesch