ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 71514d10-7596-11dc-8369-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 178, place 57, org 22, work 6
1 masthead
22 března 1908 Císlo st.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
chodil také do školy. Gynnasiální studia konal na Akademickém gymnasiu v Praze a roku 1848 věnoval se studiím technickým. Roku 1853 stal se učitelem na němocké nižší reálce v Prazea na tamější učitelské přípravce. Roku 1854 n 1855 byl suplentem na komunální reálce v Lokti, kde se stal roku 1856 skutečným učitelem a roku 1857 byl povolán opětně do Prahy na ně- meckou reálku v Mikulandské ulici, načež za- čátkem školního roku 1867 stal se ředitelem ko- munální reálky kutnohorské, utrakvistické. Zí- skal-li si pro své taktní chování i pro své hlu- boké vědomosti, jakož i plastičnost výkladů lá- sky i obliby svých žáků i představených jak profesor, tím účinněji zasáhl jemnou a pevnou rukou v organisaci ústavu, klerý přičiněním mla- dého energického ředitele stal se jedním z nej- přednějších své doby. Z Kutné Hory povolán byl za ředitele na českou reálku pražskou v Ječné ulici, kde záhy si získal důvěry a obliby členů sbořu profesor- ského, věkem nad něho starších. Tam uskutečníl pronikavou reformu v methodě vyučovací, ze- jména v deskriptivě, kterou první na českých reálkách uvedl v soustavu a první — jak svěděí vynikajíci jeho žák profesor české techniky Čeněk Jarolímek — v této nauce užíval methody případné a jedině správné. Webr také dal podnět k tomu, že byly sepsány školní učebnice o před- mětu tomto, účelu svěmu plnou měrou vyhovu- jíci, na základech, které Webr byl položil.
Jarolímek Webr Praha Prazea Mikulandská ulice Kutná Hora Ječná ulice
5 article
Důležitým pro české školství střední byl r. 1869, kdy povolán Webr za zemského in- spoktora do zemské školní rady. Činnosti svou jako administrativní referent v zemské školn radě pražské, kde mu bylo pečovati o rozvoh školství právě v nejkritičtější době za vlády Auerspergovy, kdy nebylo v úřadech člověk česky citicího, kdy poslanci čeští byli v nejtužši oposici vůči vládě a úřadům státním a zejmén zemské školní radě se vyhýbali, jak jen mohli. postavil si Webr nehynoucí pomník nejen spra- vedlnosti a úřadní nestrannosti, ale i pravého vlastenoctví, podav důkaz, že jest možná i z nejtěžších okolnosti spojiti povinnosti státníh úřadníka s povinnostmi uvědomělého Čecha. V březnu roku 1880 byl povolán Webr ke službě do ministerstva kultu a vyučování. Aktu tomu přikládána neobyčejná důležitost po strán- ce školské, národní i politické. Webr získal si záhy svou svědomitostí, přesností, rozhledem volikým vzděláním v ministerstvu zasloužilé úety. Avšak neomezoval se pouze na pouhé vy- řizování spisů, které mu byly přiděleny, nýbrž věnoval pozornost svou i potřebám svého ná- roda. Za jeho působení v středoškolském oddě- lení přovzata do správy státní řada gymnasil. Za své zásluhy byl vyznamenán r. 1884 řáden železné koruny třetí třídy a r. 1888 povýšen do stavu rytířského s přídomkem Pravomi. R. 1896 byl profi své vůli povolán na uprázdněný referát pro průmyslové a odborné školství, a- koliv se tomu bránil, tvrdě, že věnoval svůj ži vol střednímu školství a že do agendy školstv průmyslového není zapracován.
Webr Auerspergův Čecho
6 article
Dokončiv 60. rok svého věku, odebral se na odpočinek s titulem i charakterem dyorníh rady a vyžnamenán jsa uznáním samého panov- níka, který jeho organisační návrby sám studo- val a e něktosými z nich vlestooručními poznám- kami svůj souhlas projevil. Týkalo se to zejména potřeby vyučování obou jazyků zemských na středních školách v království českém, pak roz hodnuti, že o českých věcech zemská školn rada s ministerstvem korespondovati má česky. Císařské rozhodnutí toto bylo dlouho trnem v oku přátelům našeho národa v ministerstvu vyučování. Čilý a jarý duch Webrův nehledal v pensio nování odpočinku, nýbrž jenom volného času aby mohl působiti uprostřed milého národa jejž z celé duše miloval, a na rodné půdě své které zůstal věren až do posledního dechu svéha živ ola. Roku 1892 byla připravována zvláštním k mitétem velkolepá oslava 300letých narozenin Jana Amosa Komenského. V čelo komitétu by povolán dv. rada Webr. Jest známo, že všečeské oslavě télo se v kruzích úřadních nepřálo, b odpolední v Rudolfině za účinkování paní Heleny Nebeské-Kličkové, virtuosky na harfu a solistky or chestru Národního divadla, zpěváckého spolku »Sla voj« v Karlíně řízením hud. skladatele p. Ferd. Sládka, p. Ant. Mikoláše, konc. pěvce, a orchestru České Filbarmonie řízením pana dra. Viléma Ze- mánka. Předprodej listků u p. F. A. Urbánka u Národního divadla. + Zpěvácký spolek pražských typografů, člen Jednoty českoslov. spolků a župy Dvořákovy, po- řádá lidový koncert skladeb Pavla Křížkovského dnes o 3. hod. odpol. v sále konviklském. Laskavě spoluúčinkuje sl. Ludvika Schillingová, absolventka operní a pěv. školy paní Parš-Zikešové. Sbormistr p Karel Nejlek. Vstupné 20 h.
Webrův Jan Ámos Komenský Webr Helena Sládek Antonín Mikoláš Vilém F A Urbánek Dvořákův Pavel Křížkovský Ludvik Schillingová Parš Zikeš Nejlek Karlín národní divadlo zpěvácký spolek
7 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. V Pekině (v Číně) zemřel 7. března ruský státník a plnomocný ministr při dvoře čínském D- mitrij Dimilrijevič Pokotilov. Zesnulý slátník strávil na dalekém východě všecka léta o doby, kdy vyšel z petrohradské akademie východních jazyků, a platil za nejlepšího ruského znalce Dál- ného východa. Plnomocníkem ruského dvora v Č ně jmenován byl po vzbouření pekinském v r. 1905 — tehdy bylo mu 40 let. Doprovázel také svého času S. J. Witta při uzavírání míru rusko japonského v Portsmouthu. Napsal řadu cenných monografi o východní otázce: »Istoria vostočnych (vý- chodních) Mongolov v period dinastij Min (1368—1644 g.)«, »U-taj, jego prošloje i nastojaščeje« (minulost a současnost), »Ko- reja i japonsko-korejskoje stolknovenije« (spor) »Kitajskije porty (Činské příslavy), im- juščije značenije dlja russkoj tvrgovli na Dalnem Vostokě«. Dr. Pokotilov zemřel ve věku 43 lel.
S J Witt Ruska vostočnych doktor Pokotilov Čína Portsmouth Daln Vostok dinastij Min Utaj Kitajskij port
8 article
Při studiích v archivu braběcí rodiny Ras pon ve Florencii nalezena velká řada dopisu Micbelangelových, psaných svého času příteli a žáku mistrovu Giorgio Vasarimu. Tento Vasari (zemřel ve Florencit v r. 1547 asi 63letý) byl malíř, architekt a spisovatel umělecký, jenž touto po slední činností větších zásluh si získal, než vlastním štětcem. Dopisů jest celkem 68. Městu Mnichovu věnovali přibuzní zesnuléh malíře Adolía Menzela asi 60 jeho děl, mezi nimi 17 olejomaleb. Sbirkám umělecké metropole bavorské dostalo se tím obohacení velmi značného jež znalci peněžní odhadují na 38—40 tisíc marek Ve Varšavě zemřel dne 16. března spise- valel a publicista polský Ludvík Poplawsk jehož všecka činnost hiterární i veřejná nesla vý- raznou pečeť práce ve smyslu krajně nacionálním sociálním. Polský chtop, drobný řemeslník varšavský a proletář z městských vrstev byli hlavními hrdiny jeho povídek a novel. Jako publicista redigoval ve Varšavě »Prawdu« a »Glos«, ve Lvově »Przeglad powszechny« (společně s Drnowským).
Micbelangelový Vasari Adolía Menzel Poplawsk Glos Florencie Mnichov Varšava Lvov Drnowský
9 article
Moskevské »Umělecké divadlo« připravuje Maeterlinckovo drama »Modrý pták«, na že byl s jisté strany podniknut pokus, aby vůbec oslava byla zmařena, pokus, který sice oslavy nezmařil, avšak omezoval ji tak, že to vzbudut v českém národě hlubokou nevoli. Stejnou dobu obrácena byla pozornost člen stva Ústřední Matice školské k ponsistovi, který by mohl nejpřednějšímu našemu ústavu národ- nímu prokázati svými vědomostmi i styky služel veleplatných; a skutečně již 20. února 1892 byl zvolen za člena výboru a od té doby až do svého skonu zůstal nepřetržitě činným v Ústředn Matici školské a v jejím školním odboru. Jako referent o středních a odborných školách matič- ních získal si o školství menšinové i o střední školství české vůbec zásluh veleplatných. Pracemi matičními není činnost Webrovn nikterak vyčerpána. Jakožto muž veskrze pokro- kový záhy postřehl důležitost vyššího vzděláne pro české dívky a horlivě věnoval se rozvoji dí- čího gymnasia spolku „Minervy“ v Praze, jehož byl místopředsedou, a jestliže ústav tento dnes nazývá se ústavem vzorným, není nemistn tvrditi, že k tomuto rozkvětu prvního českého dívčího gymnasia přispěl svou neůmornou čin- ností, svým bystrozrakem i svými moenými styky dvorní rada Webr. Společnost musea královstv českého ztráci ve Webrovi svého mistopředsedu. spolek pro podporování chudých studujících středních škol pražských svého předsedu, velká obec českých profesorů střédoškolských i če- ských vzdělaneů svého otcovského rádee přítele.
Maeterlinckův Modrý Webr Weber Praha umělecký divadlo spolek „ Minerva muzeum
10 article
Wobr nikdy se netajil svými zásadamit byl přívržencem nauky Bolzanovy: „Šťastným být a jiné blažit, to jest úkol člověka“. Druho čásť úkolu, „blažit jiné“, se Webrovi dařila mě- rou vrchovatou. Nemůže být zajisté pro huma- nistu větší odměny, nežli jednosvorný úsudel všech vrstev národa, že syn jeho zdárnou čin- nosti svou k jeho trvalému rozkvělu přispěl — národ šťastným činil. Zdali Webr sám byl ve svém životě šťasten. těžko posouditi. Jisto jest, že byl zasažen těž- kými ranami osudu, pod nimiž jiný snad by by klesl, Webr však s klidem stoika snášel i nej těžší vnitřní bolesti tak, že nezasvěcenec ne pozoroval, co se v nítru jeho děje. Do posledního dechu zůstav věren národu. pro jehož zájmy s takovou láskou pracoval, má zajisté nárok, abyjeho památka byla trvale uetí- vána a jeho krásný charakter aby byl českým lidem za vzor stavěn. Jestli povaha člověka po- dle Durdíka dílem uměleckým, pak Webr by nejen velkým paedagogem, nejen velkým vla- stencem, ale i velkým umělcem života. „Živ by vlasti, přátelům, čest buď jeho popelu!“ Pohřeb zesnulého koná se zítra v pondělí o 4. hodině odpolední z chrámu u sv. Ducha na hřbitov Olšanský. Z musea královslví českého. Společnost musea království českého ztrácí v zesnulém panu Josefo Webrovi rytíři z Pravomilu, dvorním radovi svého vysoce zasloužilého vicepresidenla a dlouho- letého člena správního výboru, jakož i obělavého příznivca musea. Pp. členové Společnosti se žádají aby se zúčastnili pohřbu zvěčnělého, který se koná v pondělí dne 23. března o 4. hod. odpol. z farníh chrámu sv. Ducha na hřbitov olšanský
Bolzanův Weber Webr Durdík Olšanský Pravomil muzeum království
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Proličeská revolla ve staré vlasti če- ského národa pokračuje bezohledně dále přes veškerá ustanovení zákonná i rozhodnutí nej- vyšších instaneí soudních. Za takových poměrů jest přirozeno, že národ český nemůže pasivně jen patřiti na násilné vypuze- vání češtiny z c. k. úřadů státních v královstvi našem, kde druhdy jazyk český jako jediný jazyk státní i úřadní platil od samého založení českého státu a kde se počala vtírati němčin jako druhý jazyk úřadní krok za kre- kem teprve v době hlubokého úpadku národního na základě tehdejší moci absolutní. V době vše- stranného zmohutnění a neobyčejného rozkvětu českého života národního na poli kulturními hospodářském a ve významném roce letošním máme býti nyní svědky, kterak jazyk národa, který stát český založil, jest svévolně vypuzován psané autorem speciálně pro toto umělecké sdružení Ředitelům divadla Stanislavskému a Dan čenkovi již určilě přislíbil Maeterlinck, že přijede ke generální zkoušce dramatu do Moskvy. Nová ruská universita má býti zřízena v gubernském městě Minsku, jež Poláci zovou Miúsk Litewski, jako bývalé hlavní město li- tevské části král. polského. Sestoupila se již komise z představitelů všech gubernií západního kraje, která má provésti připravné práce. Minsk čítá nyní přes 100.000 obyvatel, z nichž víc než 40% jsou Židé. Družina paní V. F. Komisarževské setkala se v New-Yorce s velmi vřelým přijetím. Všecky denníky přinesly interviewy se zajímavou ruskou umělkyní. Družina dá zde celkem asi 40 předsta- vení, neboť jeví se pro ně trvalý, ba stupňovaný zájem. Z Nového Yorku paní Komisarževská se svou společností odjede do Chicaga.
dan Maeterlinck Polák Miúsk Komisarževský Moskva Minsk New Nový York Chicago divadlo Stanislavský
12 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nemoc hr. Lva Telstého. Z Petrohradu, 21. března. Lékaři prohlašují, že veškeré vážné nebez pečí pro Tolstého minulo. Bude li Tolstoj dbáti lé- kařských nařízení, netřeba se báti nejbližší budoue nosti. = Hledá uprohlého prince Z Londýna, 21. března. Z Nového Yorku oznamuje »Central News«, že choristka novoyorského divadl Joselina Mollitová tvrdí, že prin Thurn Taxis nedávno v Novém Yorku pojal ji za choť a potom ji opustil. Od- jela do Evropy, by prince hledala. = Německý parník »Laslsze narazil dle zprávy Lloydu v Rudém moři na 22.9 sev. šiř. a 36.° vých. dél, na skalisko a potopil se. Důstojníci a mužstvo přibyli na anglickém parníku »Glencarn« do Adenu. = Nový úspěch Farmanův. Z Paříže, 21. března. Henri Farman překonal dnes na cvičišli v Issy-les- Moulineaux skvěle svůj vlastní rekord. Uletěl se svým starším, poněkud opraveným aeroplanem, jenž jes opatřen motorem »Antoinelte«, 2700 metrů, aniž by se dotknul země. — Z Paříže, 21. března. (K. k. Aeroplan obeplul v prostřední výší šesti metrů dva- kráte manevrové pole, provedl při tom lehce osm obratů a když urazil dráhu 250 metrů, snesl se úplně bez závady. Farmanovi byly připraveny svědky jeho pokusu hlučné ovace. = Aféra prinoe Jáchyma Albrechla Z Berlína, 21. března. K aféře prince Jáchyma Albrechta s sděluje, že princ vyjednává o koupi velkých statků jižně od Mohanu, kdež se hodlá trvale usaditi. Při- jme prý jméno »hraběte z Kamence« a po sňatku s baronkou Liebenbergovou chce adoptovati její dítě, jež se narodilo, když byla ještě herečkou v Mobuči. Pruský dvůr tento úmysl neschvaluje a zvláště císa řovna staví se proti volbě princově. Bolesti v nohou jež byly vnějším důvodem, že se prine vzdal vojen- ské dráhy, neutržil si v jižní Africe, nýbrž trpěl jimi již v době, kdy byl velitelem setniny v Berlině.
Tolstý Tolstoj Joselin Mollitová Thurn Taxis Lloyd Farmanův Farman Albrechl Jáchym Albrecht Liebenbergová Petrohrad Londýn Nový York Evropa Aden Paříž Issa Berlín Mohan jižní Afrika Central News severní
13 article
z c. k. úřadů, zejména soudních v půldruhatisíei- leté vlasti české! O hlubokém vzrušen všech vrstev českébo národa, vět šímnežkdykolijindy, nelze za těch to poměrů pochybovati. Jedním z nej důložitějších výsledků protičeského boje toho provokovaného c. k. soudními úřady v poněm čeném většínou územi, kde od nepamětných dob až po dobu nejnovější povždy též jazyken českým bylo úřadováno, jest sjednocení s české veřejnosti, zejména pak samosprávných korporací český ch na jednomyslném stanovisku, jaké vůči zjevům těmto proklamovalo ve smyslu usnesení okres- ního výboru v Jičíně posavad 80 český ch okresních výborů, jež zaslaly příslušná promemoris jménem všech obcí a obyvatelstva okresu jako činitelům odpovědným předsedov ministerstva bar. Beckovi a ministrům Kleinov a Práškovi. Zároveň učiněna okresními výbory i obecními zastupitelstvy usnesení, že dokud vylučován bude jazyk český jako státní jazyl v zemích koruny české a zároveň jazyk převážné většiny domorodého obyvatelstva z úřadů stát- ních i autonomních v krajinách, většinou dnes německých, důsledně a bezvýjimečně bude vra- ceno neotevřené každé jakékoli podání německé ať od soukromníků, ať od úřadů státních nel autonomních, jako podání, nezpůsobilé tam k úřadnímu jednání. Bezohlednost něma- cké menšiny vzpruží však český národ zajiste i v jiných směrech k plné odvetě neboť příslovečná trpělivost českého národe k troufalému fanatismu německému má prostě svoje meze. Důsledky pak všeho toho, ze- jména také na poli hospodářském, nechť přičtou si ti protičeští faktoři, kdož vyhlazovací boj prot historickému kultornímu národu českému a zá roveň dvoutřetinové většině obyvatel stva v zemích českých zavinili.
Beck Kleinov Prášek Jičín
14 article
— Na vysvětlenou prý!! K našemu pá tečnímu úv. článku »Politikové — dlouhé chvíles přinesl včerejší »orgán české strany agrární« zároveň orgán J. Ex. p. ministra krajana, n úv. místě odvetu pod titulkem téhož znění, vý slovně prý na vysvětlenou záhad, o nichž jsme v pátek mluvili. Včera už oposiční vody v agrárně- ministerském denníku opadly úplně. Jeho nedělní fulminantně protivládní článek a nezkrotně opo- siční středeční »hlas poslance české strany agrární na sněmu král. českého« a jeho hned na to ve čtvrlek (a nikoli v pátek, jak včera tvrdí »Venkov«) vídeňským situsčním článkem provedaný úplný návrat k vládní politice jest prý »zázračným přemetem« a »eskamotáží« »Nár. Listů« 11! Tedy »Nár. Listy« snad eska- motovaly ve »Venkově« a prováděly v něm zázračné přemety od nedělního »rozvodue agrární strany a rozumí se i jejího ministra s Beckem až do čtvrteční obrany jeho postupu v otázce jazykově !? Nedělní článek »Venkovae byl prý dále jenom »volnou kritiko vládních akeí«, kterou listu agrárně- mini- sterskému »umožňuje zdravý závazeke ministra krajana, »že ihned musí se vzdáti tét hodnosti, když strana toho bude žádali«. Stručný obssh nedělního článku »Venkovova«, jejž mini stersko-agrární list nazývá volnou kritikou, po- dán vlastními jeho, z článku nejostřejším slovy, jest tento: »Za nedlouho sejde se říšská rada. Přes noc nedají se veliké otázky prověsti,
Ted Beck Venkovae
15 article
ale třeba vykonati už néco, čím k provedení jich značně se přibl!žím e. Pou hým a hladkým díplomatisováním nedám se uspat. Národ náš, prošlý dlouhou a trpkou školou politických zkušenosti, začiná b ý velmi nespokojeným, že Víder opět odkládá uskutečnění na šich nalehavých postulátů. Zkrátka a dobře blíží se chvíle, kdy bar. Beck bude nuce říci své rozhodné slovo; Čechové chtí slovo to už slyšet — a sice slovo takové, které nezanechá nejmenší neurči- tosti, kterak vláda hodlá ihned lu štit naše požadavky. Zadarmo nějakou vídeň- skou vládu podporovati nebudeme a také ne z laciné sliby. Musíme vidět a přímo hma- tati skutky, musíme vědět, co vláda chce nám dát a kdy. Toto kdy nesmí se ztráceli v parách nejisté budoucnosti, to mus patřiti době přítomné. Nestane-li se tak, pak nezbude nie jiného, než řlci otevřeně každý dvojsmys vylučujíci slovo: »Rozveďme se!- Na středu na to uveřejnil »Venkov« pod zá- hlavím »Hlas poslance strany agrární na sněmu království českého« článek téhož tónu, ve věe pak ještě rozhodnější, jehož poslední věta zněla
Beck Čecho
16 article
»Naše strana jest stranou práce, ona bez při činy nikdy nevystupuje ze svého klidu už k vůli prospěchu prací užitečných — avšak mlčeti a trpělivě snášet i jednání podobná, bylo by otrocky skloniti svou šíji.« To že je »volná kri uika«? To jest prostě závazek učiněný orgánem strany a sice v jej ím jméně, že strana zpřetrhá sv svazky s vládou, že vystoupí z vět- šiny vládní, nedá-li bar. Beck roz- hodné slovo bez veškeré i nej- menši neurčitosti, že vláda hodlá ihned luštiti české požadavky. Tak rozuměly prohlášení »Venkova« všechny listy české, stojící mimo začarovaný kruh Kramářův. a rozuměly mu tak, že uváděly pravděpodobné nástupce Práškovy jménem. Když pak ve čtvrtek (a nikoli v pátek, jak tvrdí »V.« včera) přišel ministersko-agrární denník s dementím na celé čáře a pověsti, k nimž zavdal přímou příčinu sám, náhle sváděl na klepy »politiků dlouhé chvíle«, a když dokonce spustil staré brdo počal znovu hájiti postup Beckův v jazykové otázce, v níž dva dny před tim pod pohrůžkou rozvodu chtěl Beckovo rozhodné slovo, právem jsme se tázali, která z podmínek, kladených pod svatými přísahami předsedou ministerstva pro setrvání strany ve vládní většině byla splněna. Na místě přímé odpovědi »vysvětluje« orgán J. Excellence jalovými a mělkými výkruty, že to a ono a kdesi cosi. Že si uhájí volno s kritiky, že jest pro politiku zdravéh rozumu, to že znamená zanechati dem- gogických hesel a nebáti se říci prav du nahoru a dolů. Na to je možna jenom jedna odpověď a sice tato: Jestliže se »Venkove nebál říci nahoru »pravdu«, že nastane mez jeho stranou a vládou rozvod, jestliže Beel nedá slovo pronikavého vlivu o luštění našieh požadavků ihned a jestliže Beck to slovo
Beck Kramářův Práškův Beckův
17 article
ř eere
18 article
nedal a strana i její orgán přes to koná mu dál vládní služby, potom ta »pravda« nahor řečená byla prostě lží! Neřekiť zajisté »Venkove Beckovi, jak se včera vymlouvá, jenom čeh rozhodně a brzy žádá, nýbrž pověděl i, nedo- stane-li ihned závazné slovo, že stran vystoupí také přece ihned z vládní většiny Píše-li tedy »Venkov« nejnověji: »Ovšem ne- křičíme zbrkle jako »Národní Listy« universitu chceme už zýtra !«, potom potvrzuje v celém znění naši kritiku jeho jednání, že oposiční horování »Venkova« od neděle do středy bylo pluným a že může miti jenom jeden účinek despekt české věci a kompromitování české po- litiky, že jednání to jest frivolním zahráváním s důstojnosií a politiekou vahou celého národa »Nechceme universitu snad už zýtra !« Kdo by radostněji kvitoval toto všechnu pochybnost vy lučující slovo orgánu Práškova než bar. Beck — Zbývá nám slovo pro domo! »Venkove v pokusu vyvléci se ze smyčky, kterou si na krk sám vhodil, tvrdi, že poměr » Národníeh Listů« k ministrům Pacákovi a Fořlovi byl do- cela jiný, než »Venkovův« k ministru Práškovi a Fledlerovi a výslovně tvrdí: »Mla doč e s ký list přejímal tehdy zodpovědnos za jich osobní politiku.« To jest vě- domá nepravda agrárně-ministerského listu i od- mítáme ji s náležitým důrazem. My jsme ne- přejali a nikdy nepřejímali zod- povědnost za osobní a jakoukol jenom politiku Fořtovu či Pacá- kova a může-li, nechť »Venkov« dokáže své ivrzení. Hned při vsloupení těchto ministrů, kteři stali se ministry na svůj vrub, zaujali jsme řádné stanovisko k této události a nijak jsme je neměnili, sledovali jsme prostě kriticky jich činnost, která národní stranu srobodomyslnou k ničemu nezavazovala. Poslání jich ve vládě bylo hájiti prospěchy české při volební opravě.
Beck Práškův Pacák Fořl Prášek Fledler Fořtův Pacá
19 article
Za to vstup ministrů Práska a Fledlera děl zá- roveň se závazkem a vstupem jich stran do vládních služeb, čemuž se optimisticky řiká positivní politíka a »zdravý záv a zeke »Venkovův« k vládě jest závazkem vlád ního listu! Toť ovšem jiný poměr, než by kdykoli poměr náš k ministrům . . . — Dnes připadá sté výročí smrti Matěje Václava Kraměriusa. Horlivý tento odchovanec josefinismu (v duchu osvícenském působily mezi lidém zvláště jeho toleranční kalendáre 1787—1798) nespokojil se pouhým nohsled stvím cizí kultury, nýbrž snažil se pomocí jej vzbuditi a vzkřisiti znovu svůj národ. Stvoři k tomu „Českou expedici“, ve které uveřejňova nejen knížky populární, dobrým jazykem psané nýbrž i otiskoval staré výborné české spisy a vydával jediné české (od r. 1791 „Kramériusovy c. k. vlastenecké“) Noviny. O vzkříšení národa českéhe tento pokrokový, energický a ryze vla- stenacký muž (zemřel ještě v květu věku, sotve 49letý) získal si zásluhy nehynoucí. Vděčná m budiž paměti — „Z Klubu národní strany svobodomysl- ně“. Pracovní komise technická sejde se v pon dělí 23. t. m. o 147. hodině večerní k důležilo poradě. Přitomnost všech členů žádoucí.
Práska Matěj Václav Kraměrius Kramériusův c Z klub národní strana svobodomysl
20 article
— Pražská těloovičná jednota „Sokol“ K valné hromadě, 46. od založení jednoty, byl vydána obvyklá roční publikace. Jednatel, brati Jaroslav Urban, velmi pečlivě a obšírně shrnul do knížky vše, cokoli důležitého a památnéh stalo se v mateřské jednotě. Především ovšen vzpomíná velkolepého sletu všesokolského, na čež pozdravuje ty, kteří dovršili čtyřica- tého roku svého členství v jednotě. Jsou to z činných členů br. Ferd. Tallovitz, z přispívají cích členů bratří Jan Babánek, Jaromír Čeln kovský, Alois Kreidl, Emanuel Krupička, Otaka Neumann, Jan B. Novotný, Zděnek Strobach Josef Uzel, Jan Vaníček st. a Frant. Ženíšek Přeje jim, aby v plném zdravi dočkali se ještě krásnějších let jednoty. Dále věnuje se po- smrtná vzpomínka br. Eduardu Grégrovi a nej vzácnějšímu pěvci Sv. Čechovi. Na každém listě historie prvých let sokolských vepsáno jest jméno dra. Grěgra; bylt jedním z těch, kteř „Sokolu“ vdechli to, co činí jej tak krásným bratrským, bylť on původcem onoho bratrského „ty“, jímž i v ohledu společenského styku bralrství v „Sokole“ se vyznačuje. Dále byl odvoláni na vždy z jednoty bratří Rud. Bílý.
Urban Babánek Čeln Kreidl Krupička Otak Novotná Zděnek Strobach Uzel Vaníček František Grégr Čecho Sokol
21 article
Josef Štípek, Em. Engel, Bohuš Rieger, Adolí Stýblo, Boh. Bondy, B. Baroch, Dousek Matěj Freda Pister, Mir. Krajník, Matěj Suda, Em Ugge, Frant. Koudelka, Jaroslav Babor, Josei Vagner, Karel Čtrnáctý, A. Löwenstein, Jan Kyn- tera, Fr. Vítek, Jan Dlouhý, Josef Zelenka, J s Broft, J. Kasalovský, Fr. Bohuslav, Ant. Holu bovský a M. Nevole. — Jednota má členů zaklá dajících doživotních 23, zakládajících s ročnín příspěvkem 14, činných 598, přispivajících 936 celkem 1571. Příjem obnášel 64.168 K, vydán 59.681 K. Jmění má jednota 163.969 K. Lon cvičilo 35.044 bratří, evičenců cvíčilo 7642 Řada let jednoty se množí a není daleká doba kdy půlstoletí jejího trvání značiti bude půl století trvání Sokolstva. Již nyní nutno uvědo miti si význam onoho vážného okamžiku a již od dnešních dnů ze vší síly pracovati dlužno. aby rok tento stihl jednotu naši, důstojnou ta kové historie, kteráž za ním kráčí. Nuž, ku předu — nejsme ještě tam, kde musíme býti. ještě tak veliký úhor k setbě, ke žním se na bízí, nechť každá ruka, každá hlava a duše v řa- dách našich přičiní se, aby léta příští přinesi zdar a úspěch naši jednotě nejplnější!
Štípek em Engel Rieger Stýblo Boh Bond Baroch Dousek Pister Mir Krajník Sud em Ugge František Babor Josei Vagner Čtrnáctá A Löwenstein Kyn Vítek Dlouhý Zelenka Antonín Hol M Nevole K Lon Koudelka Francie Jednota J s Broft
22 article
— Z České Akademie. Třida II. (mathe maticko-přírodnická) udělila pro letošní rok ná- sledující ceny a podpory: z fondu dra. Gustav Sudy inženýru L. Vojáčkovi 1000 korun z »Lodní lopatkový propelor«; z fondu dra. Šichy dru. Znojemskému 800 kor. na experimentální práci; dru. Tobiáškovi 600 kor. na vědeckou cestu; dru. Lešerovi 500 kor. na materiál ke studiu ophthalmologickému; doc. dru. Janskému 500 kor. na experimentálné studiu na centrál- ním nervstvu; dru. Libenskému 600 kor. na studium chorob flexurae sigmoideae. Z běžné dotace uděleno: prof. dru. Al. Musilovi přispé vek na cestu Arabií 2000 kor., laboratoři prof E Votočkovi 300 kor., dru. Bélohlavovi na práce mapovací 200 kor., M. Rychlíkovi na studi v Paříži 300 kor, doc. dru. Dominovi na cestu vědeckou přispěvek 400 kor., dru. Stan. Hla vovi na studium vířníků 300 kor. J. V. Želiz kovi na studia palaeontologická 300 kor, dru Votrubovi na práci o nervových drahách v míše 400 korun. — Osobní. Pan Emil Jelínek z Piahy— VI podrobil se zkoušce z pozemního stavitelství a uznán byl způsobilým — Rodinné zprávy Slečna Mařenka Polá- kova z Král. Vinohradů a p. Josef Fleisch er, evang. farář v Libiši, oznamují, že dne 19. března t. r. slavili své zasnoubení. — Pan Leo Šimonek, sládek a spolunájemce Zámeckého pivovaru v Pardu- bicích a pí. Vlasta Šimronkova, roz. Žestova, slavili v těchta dnenh sňatek manželský. — Promoce Pan MUC. Jan Kašpar z Hum- polce byl v sobotu dne 21. března o 12. hod. pol. na české universitě Karto- Ferdinandově v Praze ve- řejné prohlášen za doktora veškerého lékařství — Úmrti. V pátek zemřel zde p. Eduard Šedý. oficiál finančního ředitelství, po delší trapné chorobě.
Sud L Vojáček Šich doktor Janský Libenský Musil Votoček docent Domin Želiz Votruba Jelínek Polá Král Fleisch Šimonek Šimronkův Kašpar Šedá Arabia Paříž Piaha Huma Ferdinandov Praha Český akademie Třid II
23 article
Zesnulý studoval kdysi medicinu, pro nevalné zdraví byl nucen však namáhavého studia zanechatia vstoupil do úřada. Býval literárně činným, napsal řadu přírodovědeckých zpráv do »Vesmíra« a pěkné cestopisné črty do různých listů. Pro milou, upřím- nou svou pvahu byl všeobecně oblíben a vážen u svých kolegů i ve společnosti. Pohřeb zesnulého jenž byl švakrem prof. dra Zikmunda Wintra, koná se dnes o 10. hod. z ústřední kaple hřbitova olšan- ského. — V Bukovci u Bohdanče zemřel dne 20. března dp. Josef Dobiáš, evang. farář, ve věku let. Byl redaktorem prvního českého »Historického časopisu« ve svém vesnickém ústraní; byl to po- zoruhodný podnik, po jehož zániku počal prof. dr. Rezek vydávati »Historický Sborník«. Zesnulý studo- val na českém gymnasiu akademickém pod V. Kliepe- rou a byl spolužákem a přítelem Nerudovým. Z života Havličkova měl mnoho vzpomínek; stýkal s s ním jako student v Libenicích, kamž Haviíček z Kutné Hory několikrát v týdnu přicházel po redak- torskýh trampolách pookřát mezi sousedy. Zesnulý. jenž měl letos slavití 50leté jubileum farářské čin- nosti, zůstane v milé vzpomínce mnohým. — V Čes.
Winter Dobiáš profesor doktor Rezek V Kliepe Nerudův Bukovec u Bohdaneč Libenice Kutná Hora
24 article
Brodě zemřel dne 20. t. m. p. Vojtěch Semel ka, předseda společenstva oděvního III. Pohřeb koná s dnes o 4. hod. odpol. v Čes. Brodě. — Ve Chmelné u Vlašimi zemřela v požehnaném věku 95 let paní Petronila Kamarýtová. Zesnulá paní pro svou vzornou a obětavou péči o výchovu svých čelných ditek, jakož i pro svou šlechetnou povahu těšila se veliké oblibě všech, kdož ji znali. Byla matkou pana Ant. Kamarýta, učitele měšť. skoly v Holešovicích- Bubnech. — O nemoci hr. Jana Harracha došel včera ve- čer z Vídně tento telegram: Za dobr-ho vzhledu rány je povšechný stav uspokojivější. Při zvýšeném přijímání potravy činnost srdeční i tepna jsou silnej- šímu. Nemocný tráví již část dne mimo lůžko. D Hohenegg. dr. Kaucký, dr. Maritsehek. — Olec kardinála bar. Skrbenského zamřel. Z Vídně, 21 března. (K. k.) Dnes ráno zemřel zde komoři a major Filip svob. pán Skrbenský, otec kar- dinála knížete arcibiskupa pražského, sv. pána Sk henského. — Projev okresního zastupitelstva rakovnického. Z Rakovníka se nam sděluje Okresní zastupitelstvo v Rakovníku usneslo se ve schůzi své dne 17. 1. m konané na tom, aby jednak vysloven byl protes proti zkracování práv jazyka českého před soudem chebským a proli úmyslu německých soudců, zvrálit dosavadní právní řád na úkor bezpečnosti právní zajmů českých menšin, jednak usneseno obrátiti se na ministra krajsna a předsedy českých klubů, aby užili všech zákonných prostředků při projednávání předlohy o kontingentu branců a zjednali zadost- učinění za přeložení gm. Dvořáka z Liberce pr úpině správné a taktní jeho jednání.
Vojtěch Petronila Kamarýtová Antonín Kamarýt Harrach Hohenegg doktor Kaucká Maritsehek Skrbenský Filip svobodník Dvořák Brod Čes . Brod Vlašim Holešovice Bubno Vídeň Rakovník Liberec
25 article
— Z obcí předměsíských. Ve sehůzi rady městské v Žižkově, konané dne 17. března 190,8 věnoval pan starosta G. Žak vřelou pohrobní vzpominku zemře- lému vrch. stavebnímu radovi Josefu Hlávkovi. — Povolena stavba 4patrového domu v ulici Zavišově panu Al. Švestkovi a dvorní přízemní budovy v č. p. 236 p. J. Kocourkovi. — Na vydaní adresaře města Prahy a obcí předměstských v r. 1909 přispěje s obnosem 1500 korun. — Vyplacen příspěvek (druhá můta) 400 korun družstvu českého Národního di- vadla v Brně. — Vzhledem k soustavným útokům na práva jazyka českého v zemích koruny české jednomyslně usneseno důsledně a bezvýminečně vra- ceti každě jakékoliv podaní v jazyce německém každý přípis německý, ať je zasílán od soukromníků, ať od úřadů státních nebo samosprávných, jako po- daní k úřadnímu jednání nezpůsobilá. — Zároven usneseno obšírným a důrazným promemoricm obrá- titi se na předsedu ministerstva dra. Vl. Becka, mi- nistra spravedlnosti dra. F. Kleina a ministra krajan K. Práška, aby průc od zjednali platným zákonům nařízení v příčině rovného práva jak řeči české tak i německé v úřadech. — Technickému odboru odká- zán návrh p. J. Cerného na zřízení vhodného břiště pro školní mládež. — Vyřízeno 59 záležitosti sta- vebních, živnostenských, správních i chudinských.
G Žak Hlávek Al Švestka J Kocourek Beck F Klein K Prášek J Cerný Žižkov Zavišov pan Praha Brno český národní di
26 article
—Zemský výbor král. českého o nápravě financi zemských. Ve schůzi zemského výboru král. českého. dne 18. t m. kononé, rokovalo se o výsledcích ví- deňské ankety c nápravě financi zemských. „Nár Listy“ uveřejnily již o řečené rozpravě v zemském výboru zprávu. Dlužno k ní dodati, že přísedíci K Adámek prohlásil, že i po zprávě dra. Eppingr o výsledku vídeňské ankety rozhodně trvá na stano- visku zásndním, jež několikráte již odůvodňoval, z trvalé ozdravení zemských financí není možné, ne- postoupí-li stát královstvím a zemím ze svých důchodů takové úděly, aby mohly veškeré své důležitosti hospo- dářské a kulturní bez zvyšování zem- ských přirážek a bez dělání nových dluhů opatřovati. Prohlášení ministra financí, že vládu zamýšlí ku podpoře zemských financí pouze zvýšiti daň z kořalky o 40 mil., z nichž by 15 mil korun připadlo státu a pouze 25 mil. kor. králov- stvím a zemím, dokazuje, že vládě o san ová n zemských financí opravdově nejde, i musi být nad tím vysloveno nejhlubš politování Za trvajicích poměrů souhlasil přís. Adámek s požadavkem, aby se zemský výbon na ten čas připojil k společné akci jiných zemských výborů, aby stát v prvé řadě převzal polovinu nákladu na obecné školství, na které dosud těmět ničím nepřispívá a jež svými orgány téměř neobme- zeně spravuje. Přísedící Adámek však žádal, aby byl zdůrazněna podmínka, že při tom nesmí býti ani přímo, ani nepřímo zkrácena pravomoc země a ji- ných orgánů autonomních k cbecným školám. — Oslavy Svalopluka Čecha. Vrčer Svatopluka
Adámek Čecho Svatopluk
27 article
Čecha pořádá »Sokol« v Praze I. dnes 22. t. m. o 7. hod. več. v sále »Merkuru« v Mikulášské třídě. Před- nášeti bude br. Jar. Zyka-Borotínský, spisovatel tajemník České obce sokolské. Spoluúčinkují: paní Milada Gampeová Švagrovská, dramalická umělkyně. sl. M. Harbergrova, operní pěvkyně, p. A Dobrovolný. br. L. Vopálka, kroužek »Hlaholu« a br. tamburašský sbor, řízený sbormistrem br. Fr. Spotem. Vstup volný. Hosté jsou víláni. — K úmrti presidenta Hlávky. Z Černovců. 21. března. (Tel. zpráva »Nár L.«) Česká beseda v Čer- novcích v Bukovině sdílí smutek národní nad opět- nou zirátou dobrého Čecha a velikého mecenáše če- ské vědy a umění Josefa Hlávky. — Nová nařizení o maturitních zkouškách byla dne 18. 1. m. předmětem jednání na schůzi sekc pro reformu středních škol Ústř. spolku českých pro- fesorů. Po obsáhlé přednášce prof. Černého zahá- jena debata, ze které vyšlo na jevo, že nové před- oisy nesplnily ani očekávání učitelů, ani veřejnosti, ani žáků. Jestliže dosavadní maturita nebyla důka- zem zralosti, bude jím nová maturita ještě méně.
Čecho Zyka Gampeová M Harbergrův L Vopálka František Hlávek profesor Černý Černovec Čer Bukovina Sokol « v Praga Český obec Hlahol národní L Český beseda
28 article
Vysvědčení dospělosti, jež se neopírá o žádnou kla- sifikaci, visí ve vzduchu a přispěje jen k dalšímu poklesnuti vážnosti a tím snad po čase k očekáva- nému odstranění maturitní zkoušky. Úlevy, jichž s dostslo žákům, jsou nepatrné a níjak neoprávňují k radosti, s jakou byly nové předpisy veřejností uví- tány. Nařízení, že se má hleděli k celkové dospě- losti žáků a nikoli k podrobným vědomostem, není ničím novým, bylo již v předpisech dosavadních, ale zásluhou předsedů zřídka docházelo platnosti. Ne- bude asi po této stránce lépe. — Všeobecně vyslo- vováno přesvědčení, že jedinou žádoucí reformou by bylo zrušení maturitní zkoušky. — Vzhledem k. no- ým předpisům přijato jednohlasně, aby výbor Ú. S. Č P. na příslušných místech k jednání přivedl mimo jiné tyto zásady: 1 Z literatury české buď ež zkou- šeny i význačné vásti doby staré a střední, nikol
výbor Ú . S . Č P