1
masthead
22 března 1908 Císlo st.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
chodil také do školy. Gynnasiální studia konal
na Akademickém gymnasiu v Praze a roku 1848
věnoval se studiím technickým. Roku 1853 stal
se učitelem na němocké nižší reálce v Prazea
na tamější učitelské přípravce. Roku 1854 n
1855 byl suplentem na komunální reálce v Lokti,
kde se stal roku 1856 skutečným učitelem a
roku 1857 byl povolán opětně do Prahy na ně-
meckou reálku v Mikulandské ulici, načež za-
čátkem školního roku 1867 stal se ředitelem ko-
munální reálky kutnohorské, utrakvistické. Zí-
skal-li si pro své taktní chování i pro své hlu-
boké vědomosti, jakož i plastičnost výkladů lá-
sky i obliby svých žáků i představených jak
profesor, tím účinněji zasáhl jemnou a pevnou
rukou v organisaci ústavu, klerý přičiněním mla-
dého energického ředitele stal se jedním z nej-
přednějších své doby.
Z Kutné Hory povolán byl za ředitele na
českou reálku pražskou v Ječné ulici, kde záhy
si získal důvěry a obliby členů sbořu profesor-
ského, věkem nad něho starších. Tam uskutečníl
pronikavou reformu v methodě vyučovací, ze-
jména v deskriptivě, kterou první na českých
reálkách uvedl v soustavu a první — jak svěděí
vynikajíci jeho žák profesor české techniky
Čeněk Jarolímek — v této nauce užíval methody
případné a jedině správné. Webr také dal podnět
k tomu, že byly sepsány školní učebnice o před-
mětu tomto, účelu svěmu plnou měrou vyhovu-
jíci, na základech, které Webr byl položil.
Jarolímek
Webr
Praha
Prazea
Mikulandská ulice
Kutná Hora
Ječná ulice
5
article
Důležitým pro české školství střední byl
r. 1869, kdy povolán Webr za zemského in-
spoktora do zemské školní rady. Činnosti svou
jako administrativní referent v zemské školn
radě pražské, kde mu bylo pečovati o rozvoh
školství právě v nejkritičtější době za vlády
Auerspergovy, kdy nebylo v úřadech člověk
česky citicího, kdy poslanci čeští byli v nejtužši
oposici vůči vládě a úřadům státním a zejmén
zemské školní radě se vyhýbali, jak jen mohli.
postavil si Webr nehynoucí pomník nejen spra-
vedlnosti a úřadní nestrannosti, ale i pravého
vlastenoctví, podav důkaz, že jest možná i z
nejtěžších okolnosti spojiti povinnosti státníh
úřadníka s povinnostmi uvědomělého Čecha.
V březnu roku 1880 byl povolán Webr ke
službě do ministerstva kultu a vyučování. Aktu
tomu přikládána neobyčejná důležitost po strán-
ce školské, národní i politické. Webr získal si
záhy svou svědomitostí, přesností, rozhledem
volikým vzděláním v ministerstvu zasloužilé
úety. Avšak neomezoval se pouze na pouhé vy-
řizování spisů, které mu byly přiděleny, nýbrž
věnoval pozornost svou i potřebám svého ná-
roda. Za jeho působení v středoškolském oddě-
lení přovzata do správy státní řada gymnasil.
Za své zásluhy byl vyznamenán r. 1884 řáden
železné koruny třetí třídy a r. 1888 povýšen
do stavu rytířského s přídomkem Pravomi.
R. 1896 byl profi své vůli povolán na uprázdněný
referát pro průmyslové a odborné školství, a-
koliv se tomu bránil, tvrdě, že věnoval svůj ži
vol střednímu školství a že do agendy školstv
průmyslového není zapracován.
Webr
Auerspergův
Čecho
6
article
Dokončiv 60. rok svého věku, odebral se
na odpočinek s titulem i charakterem dyorníh
rady a vyžnamenán jsa uznáním samého panov-
níka, který jeho organisační návrby sám studo-
val a e něktosými z nich vlestooručními poznám-
kami svůj souhlas projevil. Týkalo se to zejména
potřeby vyučování obou jazyků zemských na
středních školách v království českém, pak roz
hodnuti, že o českých věcech zemská školn
rada s ministerstvem korespondovati má česky.
Císařské rozhodnutí toto bylo dlouho trnem
v oku přátelům našeho národa v ministerstvu
vyučování.
Čilý a jarý duch Webrův nehledal v pensio
nování odpočinku, nýbrž jenom volného času
aby mohl působiti uprostřed milého národa
jejž z celé duše miloval, a na rodné půdě své
které zůstal věren až do posledního dechu svéha
živ ola.
Roku 1892 byla připravována zvláštním k
mitétem velkolepá oslava 300letých narozenin
Jana Amosa Komenského. V čelo komitétu by
povolán dv. rada Webr. Jest známo, že všečeské
oslavě télo se v kruzích úřadních nepřálo, b
odpolední v Rudolfině za účinkování paní Heleny
Nebeské-Kličkové, virtuosky na harfu a solistky or
chestru Národního divadla, zpěváckého spolku »Sla
voj« v Karlíně řízením hud. skladatele p. Ferd.
Sládka, p. Ant. Mikoláše, konc. pěvce, a orchestru
České Filbarmonie řízením pana dra. Viléma Ze-
mánka. Předprodej listků u p. F. A. Urbánka u
Národního divadla.
+ Zpěvácký spolek pražských typografů, člen
Jednoty českoslov. spolků a župy Dvořákovy, po-
řádá lidový koncert skladeb Pavla Křížkovského
dnes o 3. hod. odpol. v sále konviklském. Laskavě
spoluúčinkuje sl. Ludvika Schillingová, absolventka
operní a pěv. školy paní Parš-Zikešové. Sbormistr p
Karel Nejlek. Vstupné 20 h.
Webrův
Jan
Ámos
Komenský
Webr
Helena
Sládek
Antonín
Mikoláš
Vilém
F A Urbánek
Dvořákův
Pavel Křížkovský
Ludvik Schillingová
Parš Zikeš
Nejlek
Karlín
národní divadlo
zpěvácký spolek
7
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V Pekině (v Číně) zemřel 7. března ruský
státník a plnomocný ministr při dvoře čínském D-
mitrij Dimilrijevič Pokotilov. Zesnulý
slátník strávil na dalekém východě všecka léta o
doby, kdy vyšel z petrohradské akademie východních
jazyků, a platil za nejlepšího ruského znalce Dál-
ného východa. Plnomocníkem ruského dvora v Č ně
jmenován byl po vzbouření pekinském v r. 1905 —
tehdy bylo mu 40 let. Doprovázel také svého času
S. J. Witta při uzavírání míru rusko japonského
v Portsmouthu. Napsal řadu cenných monografi
o východní otázce: »Istoria vostočnych (vý-
chodních) Mongolov v period dinastij
Min (1368—1644 g.)«, »U-taj, jego prošloje
i nastojaščeje« (minulost a současnost), »Ko-
reja i japonsko-korejskoje stolknovenije« (spor)
»Kitajskije porty (Činské příslavy), im-
juščije značenije dlja russkoj tvrgovli
na Dalnem Vostokě«. Dr. Pokotilov zemřel ve
věku 43 lel.
S J Witt
Ruska
vostočnych
doktor
Pokotilov
Čína
Portsmouth
Daln Vostok
dinastij Min
Utaj
Kitajskij port
8
article
Při studiích v archivu braběcí rodiny Ras pon
ve Florencii nalezena velká řada dopisu
Micbelangelových, psaných svého času příteli
a žáku mistrovu Giorgio Vasarimu. Tento
Vasari (zemřel ve Florencit v r. 1547 asi 63letý) byl
malíř, architekt a spisovatel umělecký, jenž touto po
slední činností větších zásluh si získal, než vlastním
štětcem. Dopisů jest celkem 68.
Městu Mnichovu věnovali přibuzní zesnuléh
malíře Adolía Menzela asi 60 jeho děl, mezi
nimi 17 olejomaleb. Sbirkám umělecké metropole
bavorské dostalo se tím obohacení velmi značného
jež znalci peněžní odhadují na 38—40 tisíc marek
Ve Varšavě zemřel dne 16. března spise-
valel a publicista polský Ludvík Poplawsk
jehož všecka činnost hiterární i veřejná nesla vý-
raznou pečeť práce ve smyslu krajně nacionálním
sociálním. Polský chtop, drobný řemeslník varšavský
a proletář z městských vrstev byli hlavními hrdiny
jeho povídek a novel. Jako publicista redigoval ve
Varšavě »Prawdu« a »Glos«, ve Lvově »Przeglad
powszechny« (společně s Drnowským).
Micbelangelový
Vasari
Adolía Menzel
Poplawsk
Glos
Florencie
Mnichov
Varšava
Lvov
Drnowský
9
article
Moskevské »Umělecké divadlo« připravuje
Maeterlinckovo drama »Modrý pták«, na
že byl s jisté strany podniknut pokus, aby vůbec
oslava byla zmařena, pokus, který sice oslavy
nezmařil, avšak omezoval ji tak, že to vzbudut
v českém národě hlubokou nevoli.
Stejnou dobu obrácena byla pozornost člen
stva Ústřední Matice školské k ponsistovi, který
by mohl nejpřednějšímu našemu ústavu národ-
nímu prokázati svými vědomostmi i styky služel
veleplatných; a skutečně již 20. února 1892
byl zvolen za člena výboru a od té doby až do
svého skonu zůstal nepřetržitě činným v Ústředn
Matici školské a v jejím školním odboru. Jako
referent o středních a odborných školách matič-
ních získal si o školství menšinové i o střední
školství české vůbec zásluh veleplatných.
Pracemi matičními není činnost Webrovn
nikterak vyčerpána. Jakožto muž veskrze pokro-
kový záhy postřehl důležitost vyššího vzděláne
pro české dívky a horlivě věnoval se rozvoji dí-
čího gymnasia spolku „Minervy“ v Praze, jehož
byl místopředsedou, a jestliže ústav tento dnes
nazývá se ústavem vzorným, není nemistn
tvrditi, že k tomuto rozkvětu prvního českého
dívčího gymnasia přispěl svou neůmornou čin-
ností, svým bystrozrakem i svými moenými styky
dvorní rada Webr. Společnost musea královstv
českého ztráci ve Webrovi svého mistopředsedu.
spolek pro podporování chudých studujících
středních škol pražských svého předsedu, velká
obec českých profesorů střédoškolských i če-
ských vzdělaneů svého otcovského rádee
přítele.
Maeterlinckův
Modrý
Webr
Weber
Praha
umělecký divadlo
spolek „ Minerva
muzeum
10
article
Wobr nikdy se netajil svými zásadamit
byl přívržencem nauky Bolzanovy: „Šťastným
být a jiné blažit, to jest úkol člověka“. Druho
čásť úkolu, „blažit jiné“, se Webrovi dařila mě-
rou vrchovatou. Nemůže být zajisté pro huma-
nistu větší odměny, nežli jednosvorný úsudel
všech vrstev národa, že syn jeho zdárnou čin-
nosti svou k jeho trvalému rozkvělu přispěl —
národ šťastným činil.
Zdali Webr sám byl ve svém životě šťasten.
těžko posouditi. Jisto jest, že byl zasažen těž-
kými ranami osudu, pod nimiž jiný snad by by
klesl, Webr však s klidem stoika snášel i nej
těžší vnitřní bolesti tak, že nezasvěcenec ne
pozoroval, co se v nítru jeho děje.
Do posledního dechu zůstav věren národu.
pro jehož zájmy s takovou láskou pracoval, má
zajisté nárok, abyjeho památka byla trvale uetí-
vána a jeho krásný charakter aby byl českým
lidem za vzor stavěn. Jestli povaha člověka po-
dle Durdíka dílem uměleckým, pak Webr by
nejen velkým paedagogem, nejen velkým vla-
stencem, ale i velkým umělcem života. „Živ by
vlasti, přátelům, čest buď jeho popelu!“
Pohřeb zesnulého koná se zítra v pondělí
o 4. hodině odpolední z chrámu u sv. Ducha na
hřbitov Olšanský.
Z musea královslví českého. Společnost musea
království českého ztrácí v zesnulém panu Josefo
Webrovi rytíři z Pravomilu, dvorním radovi
svého vysoce zasloužilého vicepresidenla a dlouho-
letého člena správního výboru, jakož i obělavého
příznivca musea. Pp. členové Společnosti se žádají
aby se zúčastnili pohřbu zvěčnělého, který se koná
v pondělí dne 23. března o 4. hod. odpol. z farníh
chrámu sv. Ducha na hřbitov olšanský
Bolzanův
Weber
Webr
Durdík
Olšanský
Pravomil
muzeum království
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proličeská revolla ve staré vlasti če-
ského národa pokračuje bezohledně dále přes
veškerá ustanovení zákonná i rozhodnutí nej-
vyšších instaneí soudních. Za takových poměrů
jest přirozeno, že národ český nemůže
pasivně jen patřiti na násilné vypuze-
vání češtiny z c. k. úřadů státních v královstvi
našem, kde druhdy jazyk český jako jediný
jazyk státní i úřadní platil od samého založení
českého státu a kde se počala vtírati němčin
jako druhý jazyk úřadní krok za kre-
kem teprve v době hlubokého úpadku národního
na základě tehdejší moci absolutní. V době vše-
stranného zmohutnění a neobyčejného rozkvětu
českého života národního na poli kulturními
hospodářském a ve významném roce letošním
máme býti nyní svědky, kterak jazyk národa,
který stát český založil, jest svévolně vypuzován
psané autorem speciálně pro toto umělecké sdružení
Ředitelům divadla Stanislavskému a Dan
čenkovi již určilě přislíbil Maeterlinck, že přijede
ke generální zkoušce dramatu do Moskvy.
Nová ruská universita má býti zřízena
v gubernském městě Minsku, jež Poláci zovou
Miúsk Litewski, jako bývalé hlavní město li-
tevské části král. polského. Sestoupila se již komise
z představitelů všech gubernií západního kraje, která
má provésti připravné práce. Minsk čítá nyní přes
100.000 obyvatel, z nichž víc než 40% jsou Židé.
Družina paní V. F. Komisarževské setkala
se v New-Yorce s velmi vřelým přijetím. Všecky
denníky přinesly interviewy se zajímavou ruskou
umělkyní. Družina dá zde celkem asi 40 předsta-
vení, neboť jeví se pro ně trvalý, ba stupňovaný
zájem. Z Nového Yorku paní Komisarževská se svou
společností odjede do Chicaga.
dan
Maeterlinck
Polák
Miúsk
Komisarževský
Moskva
Minsk
New
Nový York
Chicago
divadlo Stanislavský
12
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nemoc hr. Lva Telstého. Z Petrohradu, 21.
března. Lékaři prohlašují, že veškeré vážné nebez
pečí pro Tolstého minulo. Bude li Tolstoj dbáti lé-
kařských nařízení, netřeba se báti nejbližší budoue
nosti.
= Hledá uprohlého prince Z Londýna, 21.
března. Z Nového Yorku oznamuje »Central News«,
že choristka novoyorského divadl
Joselina Mollitová tvrdí, že prin
Thurn Taxis nedávno v Novém Yorku
pojal ji za choť a potom ji opustil. Od-
jela do Evropy, by prince hledala.
= Německý parník »Laslsze narazil dle zprávy
Lloydu v Rudém moři na 22.9 sev. šiř. a 36.° vých.
dél, na skalisko a potopil se. Důstojníci a mužstvo
přibyli na anglickém parníku »Glencarn« do Adenu.
= Nový úspěch Farmanův. Z Paříže, 21. března.
Henri Farman překonal dnes na cvičišli v Issy-les-
Moulineaux skvěle svůj vlastní rekord. Uletěl se svým
starším, poněkud opraveným aeroplanem, jenž jes
opatřen motorem »Antoinelte«, 2700 metrů, aniž by
se dotknul země. — Z Paříže, 21. března. (K. k.
Aeroplan obeplul v prostřední výší šesti metrů dva-
kráte manevrové pole, provedl při tom lehce osm
obratů a když urazil dráhu 250 metrů, snesl se úplně
bez závady. Farmanovi byly připraveny svědky jeho
pokusu hlučné ovace.
= Aféra prinoe Jáchyma Albrechla Z Berlína,
21. března. K aféře prince Jáchyma Albrechta s
sděluje, že princ vyjednává o koupi velkých statků
jižně od Mohanu, kdež se hodlá trvale usaditi. Při-
jme prý jméno »hraběte z Kamence« a po sňatku
s baronkou Liebenbergovou chce adoptovati její dítě,
jež se narodilo, když byla ještě herečkou v Mobuči.
Pruský dvůr tento úmysl neschvaluje a zvláště císa
řovna staví se proti volbě princově. Bolesti v nohou
jež byly vnějším důvodem, že se prine vzdal vojen-
ské dráhy, neutržil si v jižní Africe, nýbrž trpěl jimi
již v době, kdy byl velitelem setniny v Berlině.
Tolstý
Tolstoj
Joselin Mollitová
Thurn Taxis
Lloyd
Farmanův
Farman
Albrechl
Jáchym Albrecht
Liebenbergová
Petrohrad
Londýn
Nový York
Evropa
Aden
Paříž
Issa
Berlín
Mohan
jižní Afrika
Central News
severní
13
article
z c. k. úřadů, zejména soudních v půldruhatisíei-
leté vlasti české! O hlubokém vzrušen
všech vrstev českébo národa, vět
šímnežkdykolijindy, nelze za těch
to poměrů pochybovati. Jedním z nej
důložitějších výsledků protičeského boje toho
provokovaného c. k. soudními úřady v poněm
čeném většínou územi, kde od nepamětných
dob až po dobu nejnovější povždy též jazyken
českým bylo úřadováno, jest sjednocení s
české veřejnosti, zejména pak
samosprávných korporací český ch
na jednomyslném stanovisku, jaké vůči zjevům
těmto proklamovalo ve smyslu usnesení okres-
ního výboru v Jičíně posavad 80 český ch
okresních výborů, jež zaslaly příslušná
promemoris jménem všech obcí a obyvatelstva
okresu jako činitelům odpovědným předsedov
ministerstva bar. Beckovi a ministrům Kleinov
a Práškovi. Zároveň učiněna okresními výbory
i obecními zastupitelstvy usnesení, že dokud
vylučován bude jazyk český jako státní jazyl
v zemích koruny české a zároveň jazyk převážné
většiny domorodého obyvatelstva z úřadů stát-
ních i autonomních v krajinách, většinou dnes
německých, důsledně a bezvýjimečně bude vra-
ceno neotevřené každé jakékoli podání německé
ať od soukromníků, ať od úřadů státních nel
autonomních, jako podání, nezpůsobilé tam
k úřadnímu jednání. Bezohlednost něma-
cké menšiny vzpruží však český národ zajiste
i v jiných směrech k plné odvetě
neboť příslovečná trpělivost českého národe
k troufalému fanatismu německému má prostě
svoje meze. Důsledky pak všeho toho, ze-
jména také na poli hospodářském, nechť přičtou
si ti protičeští faktoři, kdož vyhlazovací boj prot
historickému kultornímu národu českému a zá
roveň dvoutřetinové většině obyvatel
stva v zemích českých zavinili.
Beck
Kleinov
Prášek
Jičín
14
article
— Na vysvětlenou prý!! K našemu pá
tečnímu úv. článku »Politikové — dlouhé chvíles
přinesl včerejší »orgán české strany agrární«
zároveň orgán J. Ex. p. ministra krajana, n
úv. místě odvetu pod titulkem téhož znění, vý
slovně prý na vysvětlenou záhad, o nichž jsme
v pátek mluvili. Včera už oposiční vody v agrárně-
ministerském denníku opadly úplně. Jeho nedělní
fulminantně protivládní článek a nezkrotně opo-
siční středeční »hlas poslance české strany
agrární na sněmu král. českého« a jeho hned
na to ve čtvrlek (a nikoli v pátek, jak včera
tvrdí »Venkov«) vídeňským situsčním článkem
provedaný úplný návrat k vládní politice jest
prý »zázračným přemetem« a »eskamotáží«
»Nár. Listů« 11! Tedy »Nár. Listy« snad eska-
motovaly ve »Venkově« a prováděly v něm
zázračné přemety od nedělního »rozvodue
agrární strany a rozumí se i jejího ministra
s Beckem až do čtvrteční obrany jeho postupu
v otázce jazykově !? Nedělní článek »Venkovae
byl prý dále jenom »volnou kritiko
vládních akeí«, kterou listu agrárně- mini-
sterskému »umožňuje zdravý závazeke
ministra krajana, »že ihned musí se vzdáti tét
hodnosti, když strana toho bude žádali«. Stručný
obssh nedělního článku »Venkovova«, jejž mini
stersko-agrární list nazývá volnou kritikou, po-
dán vlastními jeho, z článku nejostřejším
slovy, jest tento: »Za nedlouho sejde se říšská
rada. Přes noc nedají se veliké otázky prověsti,
Ted
Beck
Venkovae
15
article
ale třeba vykonati už néco, čím k
provedení jich značně se přibl!žím e. Pou
hým a hladkým díplomatisováním nedám
se uspat. Národ náš, prošlý dlouhou a trpkou
školou politických zkušenosti, začiná b ý
velmi nespokojeným, že Víder
opět odkládá uskutečnění na šich
nalehavých postulátů. Zkrátka a dobře
blíží se chvíle, kdy bar. Beck bude nuce
říci své rozhodné slovo; Čechové chtí
slovo to už slyšet — a sice slovo takové,
které nezanechá nejmenší neurči-
tosti, kterak vláda hodlá ihned lu štit
naše požadavky. Zadarmo nějakou vídeň-
skou vládu podporovati nebudeme a také ne z
laciné sliby. Musíme vidět a přímo hma-
tati skutky, musíme vědět, co vláda chce
nám dát a kdy. Toto kdy nesmí se ztráceli
v parách nejisté budoucnosti, to mus
patřiti době přítomné. Nestane-li se
tak, pak nezbude nie jiného, než
řlci otevřeně každý dvojsmys
vylučujíci slovo: »Rozveďme se!-
Na středu na to uveřejnil »Venkov« pod zá-
hlavím »Hlas poslance strany agrární na sněmu
království českého« článek téhož tónu, ve věe
pak ještě rozhodnější, jehož poslední věta zněla
Beck
Čecho
16
article
»Naše strana jest stranou práce, ona bez při
činy nikdy nevystupuje ze svého
klidu už k vůli prospěchu prací užitečných —
avšak mlčeti a trpělivě snášet
i jednání podobná, bylo by otrocky
skloniti svou šíji.« To že je »volná kri
uika«? To jest prostě závazek učiněný
orgánem strany a sice v jej ím
jméně, že strana zpřetrhá sv
svazky s vládou, že vystoupí z vět-
šiny vládní, nedá-li bar. Beck roz-
hodné slovo bez veškeré i nej-
menši neurčitosti, že vláda hodlá
ihned luštiti české požadavky. Tak
rozuměly prohlášení »Venkova« všechny listy
české, stojící mimo začarovaný kruh Kramářův.
a rozuměly mu tak, že uváděly pravděpodobné
nástupce Práškovy jménem. Když pak ve čtvrtek
(a nikoli v pátek, jak tvrdí »V.« včera) přišel
ministersko-agrární denník s dementím na celé
čáře a pověsti, k nimž zavdal přímou příčinu
sám, náhle sváděl na klepy »politiků dlouhé
chvíle«, a když dokonce spustil staré brdo
počal znovu hájiti postup Beckův v jazykové
otázce, v níž dva dny před tim pod pohrůžkou
rozvodu chtěl Beckovo rozhodné slovo, právem
jsme se tázali, která z podmínek, kladených pod
svatými přísahami předsedou ministerstva pro
setrvání strany ve vládní většině byla splněna.
Na místě přímé odpovědi »vysvětluje« orgán
J. Excellence jalovými a mělkými výkruty, že
to a ono a kdesi cosi. Že si uhájí volno s
kritiky, že jest pro politiku zdravéh
rozumu, to že znamená zanechati dem-
gogických hesel a nebáti se říci prav du
nahoru a dolů. Na to je možna jenom
jedna odpověď a sice tato: Jestliže se »Venkove
nebál říci nahoru »pravdu«, že nastane mez
jeho stranou a vládou rozvod, jestliže Beel
nedá slovo pronikavého vlivu o luštění našieh
požadavků ihned a jestliže Beck to slovo
Beck
Kramářův
Práškův
Beckův
18
article
nedal a strana i její orgán přes to koná mu
dál vládní služby, potom ta »pravda« nahor
řečená byla prostě lží! Neřekiť zajisté »Venkove
Beckovi, jak se včera vymlouvá, jenom čeh
rozhodně a brzy žádá, nýbrž pověděl i, nedo-
stane-li ihned závazné slovo, že stran
vystoupí také přece ihned z vládní většiny
Píše-li tedy »Venkov« nejnověji: »Ovšem ne-
křičíme zbrkle jako »Národní Listy« universitu
chceme už zýtra !«, potom potvrzuje v celém
znění naši kritiku jeho jednání, že oposiční
horování »Venkova« od neděle do středy bylo
pluným a že může miti jenom jeden účinek
despekt české věci a kompromitování české po-
litiky, že jednání to jest frivolním zahráváním
s důstojnosií a politiekou vahou celého národa
»Nechceme universitu snad už zýtra !« Kdo by
radostněji kvitoval toto všechnu pochybnost vy
lučující slovo orgánu Práškova než bar. Beck
— Zbývá nám slovo pro domo! »Venkove
v pokusu vyvléci se ze smyčky, kterou si na
krk sám vhodil, tvrdi, že poměr » Národníeh
Listů« k ministrům Pacákovi a Fořlovi byl do-
cela jiný, než »Venkovův« k ministru Práškovi
a Fledlerovi a výslovně tvrdí: »Mla doč e s ký
list přejímal tehdy zodpovědnos
za jich osobní politiku.« To jest vě-
domá nepravda agrárně-ministerského listu i od-
mítáme ji s náležitým důrazem. My jsme ne-
přejali a nikdy nepřejímali zod-
povědnost za osobní a jakoukol
jenom politiku Fořtovu či Pacá-
kova a může-li, nechť »Venkov« dokáže své
ivrzení. Hned při vsloupení těchto ministrů, kteři
stali se ministry na svůj vrub, zaujali jsme
řádné stanovisko k této události a nijak jsme
je neměnili, sledovali jsme prostě kriticky jich
činnost, která národní stranu srobodomyslnou
k ničemu nezavazovala. Poslání jich ve vládě
bylo hájiti prospěchy české při volební opravě.
Beck
Práškův
Pacák
Fořl
Prášek
Fledler
Fořtův
Pacá
19
article
Za to vstup ministrů Práska a Fledlera děl zá-
roveň se závazkem a vstupem jich stran do
vládních služeb, čemuž se optimisticky
řiká positivní politíka a »zdravý záv a zeke
»Venkovův« k vládě jest závazkem vlád
ního listu! Toť ovšem jiný poměr, než by
kdykoli poměr náš k ministrům . . .
— Dnes připadá sté výročí smrti Matěje
Václava Kraměriusa. Horlivý tento odchovanec
josefinismu (v duchu osvícenském působily
mezi lidém zvláště jeho toleranční kalendáre
1787—1798) nespokojil se pouhým nohsled
stvím cizí kultury, nýbrž snažil se pomocí jej
vzbuditi a vzkřisiti znovu svůj národ. Stvoři
k tomu „Českou expedici“, ve které uveřejňova
nejen knížky populární, dobrým jazykem psané
nýbrž i otiskoval staré výborné české spisy a
vydával jediné české (od r. 1791 „Kramériusovy
c. k. vlastenecké“) Noviny. O vzkříšení národa
českéhe tento pokrokový, energický a ryze vla-
stenacký muž (zemřel ještě v květu věku, sotve
49letý) získal si zásluhy nehynoucí. Vděčná m
budiž paměti
— „Z Klubu národní strany svobodomysl-
ně“. Pracovní komise technická sejde se v pon
dělí 23. t. m. o 147. hodině večerní k důležilo
poradě. Přitomnost všech členů žádoucí.
Práska
Matěj
Václav
Kraměrius
Kramériusův c
Z klub národní strana svobodomysl
20
article
— Pražská těloovičná jednota „Sokol“
K valné hromadě, 46. od založení jednoty, byl
vydána obvyklá roční publikace. Jednatel, brati
Jaroslav Urban, velmi pečlivě a obšírně shrnul
do knížky vše, cokoli důležitého a památnéh
stalo se v mateřské jednotě. Především ovšen
vzpomíná velkolepého sletu všesokolského, na
čež pozdravuje ty, kteří dovršili čtyřica-
tého roku svého členství v jednotě. Jsou to
z činných členů br. Ferd. Tallovitz, z přispívají
cích členů bratří Jan Babánek, Jaromír Čeln
kovský, Alois Kreidl, Emanuel Krupička, Otaka
Neumann, Jan B. Novotný, Zděnek Strobach
Josef Uzel, Jan Vaníček st. a Frant. Ženíšek
Přeje jim, aby v plném zdravi dočkali se ještě
krásnějších let jednoty. Dále věnuje se po-
smrtná vzpomínka br. Eduardu Grégrovi a nej
vzácnějšímu pěvci Sv. Čechovi. Na každém listě
historie prvých let sokolských vepsáno jest
jméno dra. Grěgra; bylt jedním z těch, kteř
„Sokolu“ vdechli to, co činí jej tak krásným
bratrským, bylť on původcem onoho bratrského
„ty“, jímž i v ohledu společenského styku
bralrství v „Sokole“ se vyznačuje. Dále byl
odvoláni na vždy z jednoty bratří Rud. Bílý.
Urban
Babánek
Čeln
Kreidl
Krupička
Otak
Novotná
Zděnek Strobach
Uzel
Vaníček
František
Grégr
Čecho
Sokol
21
article
Josef Štípek, Em. Engel, Bohuš Rieger, Adolí
Stýblo, Boh. Bondy, B. Baroch, Dousek Matěj
Freda Pister, Mir. Krajník, Matěj Suda, Em
Ugge, Frant. Koudelka, Jaroslav Babor, Josei
Vagner, Karel Čtrnáctý, A. Löwenstein, Jan Kyn-
tera, Fr. Vítek, Jan Dlouhý, Josef Zelenka, J s
Broft, J. Kasalovský, Fr. Bohuslav, Ant. Holu
bovský a M. Nevole. — Jednota má členů zaklá
dajících doživotních 23, zakládajících s ročnín
příspěvkem 14, činných 598, přispivajících 936
celkem 1571. Příjem obnášel 64.168 K, vydán
59.681 K. Jmění má jednota 163.969 K. Lon
cvičilo 35.044 bratří, evičenců cvíčilo 7642
Řada let jednoty se množí a není daleká doba
kdy půlstoletí jejího trvání značiti bude půl
století trvání Sokolstva. Již nyní nutno uvědo
miti si význam onoho vážného okamžiku a již
od dnešních dnů ze vší síly pracovati dlužno.
aby rok tento stihl jednotu naši, důstojnou ta
kové historie, kteráž za ním kráčí. Nuž, ku
předu — nejsme ještě tam, kde musíme býti.
ještě tak veliký úhor k setbě, ke žním se na
bízí, nechť každá ruka, každá hlava a duše v řa-
dách našich přičiní se, aby léta příští přinesi
zdar a úspěch naši jednotě nejplnější!
Štípek
em
Engel
Rieger
Stýblo
Boh
Bond
Baroch
Dousek
Pister
Mir
Krajník
Sud
em Ugge
František
Babor
Josei Vagner
Čtrnáctá
A Löwenstein
Kyn
Vítek
Dlouhý
Zelenka
Antonín
Hol
M Nevole
K Lon
Koudelka
Francie
Jednota
J s Broft
22
article
— Z České Akademie. Třida II. (mathe
maticko-přírodnická) udělila pro letošní rok ná-
sledující ceny a podpory: z fondu dra. Gustav
Sudy inženýru L. Vojáčkovi 1000 korun z
»Lodní lopatkový propelor«; z fondu dra. Šichy
dru. Znojemskému 800 kor. na experimentální
práci; dru. Tobiáškovi 600 kor. na vědeckou
cestu; dru. Lešerovi 500 kor. na materiál ke
studiu ophthalmologickému; doc. dru. Janskému
500 kor. na experimentálné studiu na centrál-
ním nervstvu; dru. Libenskému 600 kor. na
studium chorob flexurae sigmoideae. Z běžné
dotace uděleno: prof. dru. Al. Musilovi přispé
vek na cestu Arabií 2000 kor., laboratoři prof
E Votočkovi 300 kor., dru. Bélohlavovi na práce
mapovací 200 kor., M. Rychlíkovi na studi
v Paříži 300 kor, doc. dru. Dominovi na cestu
vědeckou přispěvek 400 kor., dru. Stan. Hla
vovi na studium vířníků 300 kor. J. V. Želiz
kovi na studia palaeontologická 300 kor, dru
Votrubovi na práci o nervových drahách v míše
400 korun.
— Osobní. Pan Emil Jelínek z Piahy— VI
podrobil se zkoušce z pozemního stavitelství a uznán
byl způsobilým
— Rodinné zprávy Slečna Mařenka Polá-
kova z Král. Vinohradů a p. Josef Fleisch er,
evang. farář v Libiši, oznamují, že dne 19. března
t. r. slavili své zasnoubení. — Pan Leo Šimonek,
sládek a spolunájemce Zámeckého pivovaru v Pardu-
bicích a pí. Vlasta Šimronkova, roz. Žestova,
slavili v těchta dnenh sňatek manželský.
— Promoce Pan MUC. Jan Kašpar z Hum-
polce byl v sobotu dne 21. března o 12. hod. pol.
na české universitě Karto- Ferdinandově v Praze ve-
řejné prohlášen za doktora veškerého lékařství
— Úmrti. V pátek zemřel zde p. Eduard Šedý.
oficiál finančního ředitelství, po delší trapné chorobě.
Sud
L Vojáček
Šich
doktor
Janský
Libenský
Musil
Votoček
docent
Domin
Želiz
Votruba
Jelínek
Polá
Král
Fleisch
Šimonek
Šimronkův
Kašpar
Šedá
Arabia
Paříž
Piaha
Huma
Ferdinandov
Praha
Český akademie
Třid II
23
article
Zesnulý studoval kdysi medicinu, pro nevalné zdraví
byl nucen však namáhavého studia zanechatia
vstoupil do úřada. Býval literárně činným, napsal
řadu přírodovědeckých zpráv do »Vesmíra« a pěkné
cestopisné črty do různých listů. Pro milou, upřím-
nou svou pvahu byl všeobecně oblíben a vážen
u svých kolegů i ve společnosti. Pohřeb zesnulého
jenž byl švakrem prof. dra Zikmunda Wintra, koná
se dnes o 10. hod. z ústřední kaple hřbitova olšan-
ského. — V Bukovci u Bohdanče zemřel dne 20.
března dp. Josef Dobiáš, evang. farář, ve věku
let. Byl redaktorem prvního českého »Historického
časopisu« ve svém vesnickém ústraní; byl to po-
zoruhodný podnik, po jehož zániku počal prof. dr.
Rezek vydávati »Historický Sborník«. Zesnulý studo-
val na českém gymnasiu akademickém pod V. Kliepe-
rou a byl spolužákem a přítelem Nerudovým. Z
života Havličkova měl mnoho vzpomínek; stýkal s
s ním jako student v Libenicích, kamž Haviíček
z Kutné Hory několikrát v týdnu přicházel po redak-
torskýh trampolách pookřát mezi sousedy. Zesnulý.
jenž měl letos slavití 50leté jubileum farářské čin-
nosti, zůstane v milé vzpomínce mnohým. — V Čes.
Winter
Dobiáš
profesor
doktor
Rezek
V Kliepe
Nerudův
Bukovec u Bohdaneč
Libenice
Kutná Hora
24
article
Brodě zemřel dne 20. t. m. p. Vojtěch Semel ka,
předseda společenstva oděvního III. Pohřeb koná s
dnes o 4. hod. odpol. v Čes. Brodě. — Ve Chmelné
u Vlašimi zemřela v požehnaném věku 95 let paní
Petronila Kamarýtová. Zesnulá paní pro svou
vzornou a obětavou péči o výchovu svých čelných
ditek, jakož i pro svou šlechetnou povahu těšila se
veliké oblibě všech, kdož ji znali. Byla matkou pana
Ant. Kamarýta, učitele měšť. skoly v Holešovicích-
Bubnech.
— O nemoci hr. Jana Harracha došel včera ve-
čer z Vídně tento telegram: Za dobr-ho vzhledu
rány je povšechný stav uspokojivější. Při zvýšeném
přijímání potravy činnost srdeční i tepna jsou silnej-
šímu. Nemocný tráví již část dne mimo lůžko. D
Hohenegg. dr. Kaucký, dr. Maritsehek.
— Olec kardinála bar. Skrbenského zamřel.
Z Vídně, 21 března. (K. k.) Dnes ráno zemřel zde
komoři a major Filip svob. pán Skrbenský, otec kar-
dinála knížete arcibiskupa pražského, sv. pána Sk
henského.
— Projev okresního zastupitelstva rakovnického.
Z Rakovníka se nam sděluje Okresní zastupitelstvo
v Rakovníku usneslo se ve schůzi své dne 17. 1. m
konané na tom, aby jednak vysloven byl protes
proti zkracování práv jazyka českého před soudem
chebským a proli úmyslu německých soudců, zvrálit
dosavadní právní řád na úkor bezpečnosti právní
zajmů českých menšin, jednak usneseno obrátiti se
na ministra krajsna a předsedy českých klubů, aby
užili všech zákonných prostředků při projednávání
předlohy o kontingentu branců a zjednali zadost-
učinění za přeložení gm. Dvořáka z Liberce pr
úpině správné a taktní jeho jednání.
Vojtěch
Petronila Kamarýtová
Antonín
Kamarýt
Harrach
Hohenegg
doktor
Kaucká
Maritsehek
Skrbenský
Filip svobodník
Dvořák
Brod
Čes . Brod
Vlašim
Holešovice
Bubno
Vídeň
Rakovník
Liberec
25
article
— Z obcí předměsíských. Ve sehůzi rady městské
v Žižkově, konané dne 17. března 190,8 věnoval pan
starosta G. Žak vřelou pohrobní vzpominku zemře-
lému vrch. stavebnímu radovi Josefu Hlávkovi. —
Povolena stavba 4patrového domu v ulici Zavišově
panu Al. Švestkovi a dvorní přízemní budovy v č. p.
236 p. J. Kocourkovi. — Na vydaní adresaře města
Prahy a obcí předměstských v r. 1909 přispěje s
obnosem 1500 korun. — Vyplacen příspěvek (druhá
můta) 400 korun družstvu českého Národního di-
vadla v Brně. — Vzhledem k soustavným útokům
na práva jazyka českého v zemích koruny české
jednomyslně usneseno důsledně a bezvýminečně vra-
ceti každě jakékoliv podaní v jazyce německém
každý přípis německý, ať je zasílán od soukromníků,
ať od úřadů státních nebo samosprávných, jako po-
daní k úřadnímu jednání nezpůsobilá. — Zároven
usneseno obšírným a důrazným promemoricm obrá-
titi se na předsedu ministerstva dra. Vl. Becka, mi-
nistra spravedlnosti dra. F. Kleina a ministra krajan
K. Práška, aby průc od zjednali platným zákonům
nařízení v příčině rovného práva jak řeči české tak
i německé v úřadech. — Technickému odboru odká-
zán návrh p. J. Cerného na zřízení vhodného břiště
pro školní mládež. — Vyřízeno 59 záležitosti sta-
vebních, živnostenských, správních i chudinských.
G Žak
Hlávek
Al
Švestka
J Kocourek
Beck
F Klein
K Prášek
J Cerný
Žižkov
Zavišov pan
Praha
Brno
český národní di
26
article
—Zemský výbor král. českého o nápravě financi
zemských. Ve schůzi zemského výboru král. českého.
dne 18. t m. kononé, rokovalo se o výsledcích ví-
deňské ankety c nápravě financi zemských. „Nár
Listy“ uveřejnily již o řečené rozpravě v zemském
výboru zprávu. Dlužno k ní dodati, že přísedíci K
Adámek prohlásil, že i po zprávě dra. Eppingr
o výsledku vídeňské ankety rozhodně trvá na stano-
visku zásndním, jež několikráte již odůvodňoval, z
trvalé ozdravení zemských financí není možné, ne-
postoupí-li stát královstvím a zemím
ze svých důchodů takové úděly, aby
mohly veškeré své důležitosti hospo-
dářské a kulturní bez zvyšování zem-
ských přirážek a bez dělání nových
dluhů opatřovati. Prohlášení ministra financí,
že vládu zamýšlí ku podpoře zemských financí pouze
zvýšiti daň z kořalky o 40 mil., z nichž by 15 mil
korun připadlo státu a pouze 25 mil. kor. králov-
stvím a zemím, dokazuje, že vládě o san ová n
zemských financí opravdově nejde,
i musi být nad tím vysloveno nejhlubš
politování Za trvajicích poměrů souhlasil
přís. Adámek s požadavkem, aby se zemský výbon
na ten čas připojil k společné akci jiných zemských
výborů, aby stát v prvé řadě převzal polovinu
nákladu na obecné školství, na které dosud těmět
ničím nepřispívá a jež svými orgány téměř neobme-
zeně spravuje. Přísedící Adámek však žádal, aby byl
zdůrazněna podmínka, že při tom nesmí býti ani
přímo, ani nepřímo zkrácena pravomoc země a ji-
ných orgánů autonomních k cbecným školám.
— Oslavy Svalopluka Čecha. Vrčer Svatopluka
Adámek
Čecho
Svatopluk
27
article
Čecha pořádá »Sokol« v Praze I. dnes 22. t. m. o 7.
hod. več. v sále »Merkuru« v Mikulášské třídě. Před-
nášeti bude br. Jar. Zyka-Borotínský, spisovatel
tajemník České obce sokolské. Spoluúčinkují: paní
Milada Gampeová Švagrovská, dramalická umělkyně.
sl. M. Harbergrova, operní pěvkyně, p. A Dobrovolný.
br. L. Vopálka, kroužek »Hlaholu« a br. tamburašský
sbor, řízený sbormistrem br. Fr. Spotem. Vstup volný.
Hosté jsou víláni.
— K úmrti presidenta Hlávky. Z Černovců. 21.
března. (Tel. zpráva »Nár L.«) Česká beseda v Čer-
novcích v Bukovině sdílí smutek národní nad opět-
nou zirátou dobrého Čecha a velikého mecenáše če-
ské vědy a umění Josefa Hlávky.
— Nová nařizení o maturitních zkouškách byla
dne 18. 1. m. předmětem jednání na schůzi sekc
pro reformu středních škol Ústř. spolku českých pro-
fesorů. Po obsáhlé přednášce prof. Černého zahá-
jena debata, ze které vyšlo na jevo, že nové před-
oisy nesplnily ani očekávání učitelů, ani veřejnosti,
ani žáků. Jestliže dosavadní maturita nebyla důka-
zem zralosti, bude jím nová maturita ještě méně.
Čecho
Zyka
Gampeová
M Harbergrův
L Vopálka
František
Hlávek
profesor
Černý
Černovec
Čer
Bukovina
Sokol « v Praga
Český obec
Hlahol
národní L
Český beseda
28
article
Vysvědčení dospělosti, jež se neopírá o žádnou kla-
sifikaci, visí ve vzduchu a přispěje jen k dalšímu
poklesnuti vážnosti a tím snad po čase k očekáva-
nému odstranění maturitní zkoušky. Úlevy, jichž s
dostslo žákům, jsou nepatrné a níjak neoprávňují
k radosti, s jakou byly nové předpisy veřejností uví-
tány. Nařízení, že se má hleděli k celkové dospě-
losti žáků a nikoli k podrobným vědomostem, není
ničím novým, bylo již v předpisech dosavadních, ale
zásluhou předsedů zřídka docházelo platnosti. Ne-
bude asi po této stránce lépe. — Všeobecně vyslo-
vováno přesvědčení, že jedinou žádoucí reformou by
bylo zrušení maturitní zkoušky. — Vzhledem k. no-
ým předpisům přijato jednohlasně, aby výbor Ú. S.
Č P. na příslušných místech k jednání přivedl mimo
jiné tyto zásady: 1 Z literatury české buď ež zkou-
šeny i význačné vásti doby staré a střední, nikol
výbor Ú . S . Č P