ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 20 843d0d00-8f1d-11dd-bd04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 20
Chunky — 39 celkem · entity: person 26, org 10, place 46, work 8
1 masthead
Strana 20.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. ledna 1913. číslor.
4 article
tak mazinárodního práva. Proto doporučovalo cče- censtvu co nejvřeleji, aby peníze u spořitelen ulo- žené nevybíralo, nýbrž je ponechalo u těchto ústavů. jichž vedení a správa je podrobena státnímu do- zoru. Rovněž významný projev učipil na základě in- terpelaco k uklidnění vkladatelů J. E. min. vnitra bar Heinold v poslanecké sněmovně 27. listopadu. projevu tom odmitl ministr fznámý přiznivec spo- ritelen z působnosti jako referent spořitelní a mo- ravský místodržitel) s rozhořčením a důrazně ne- smyslné pověsti, že stát zabaví v případě války všechny spořitelní vklady a použije jich pro své potřeby, poukázav k tomu, že podle mezinárodníh práva není ani nepříteli samotnému, do země vnik- nuvšímu dovoleno sáhnouti na peníze ústavů pe- něžních V tom směru vyzval ministr zemské poli- tické úřady, aby uklidňovaly střádající obecenstv formou, která vylučuje všechny obavy a stihaly přísně rozšiřovatele zlovolných znepokojujících po- věstí. Vysoce závažný byl též dne 1. prosince uve- řejněný projev věhlasného českého právníka J. E ministra m. sl. dra. Antonína ryt. Randy. jenž vyslovil se, že rozumný člověk nemůže ani po- chopiti nesmyslné obavy některých, zejména méně vzdělaných tříd občanstva, jako by stát v případ války mohl zabrati hotovost nebo cenné papíry spořitelen a vyvrátil svým známým jasným a klid- ným způsobem veškeré obavy znepokojených vkladatelů.
Antonín rýt Randa poslanecký sněmovna
5 article
Hned v prvních dnech měsíce prosince na- stalo pozvolné uklidnění a po 4. prosinci již počaly se u mnohých spořitelen opět objevovati přírůstky vkladů. Spořitelny prodělaly tu tehdy tytéž svízele jako v roce 1909, kdy vznikla obava před válkou rakousko-srbskou. Arci byla situace nyní mnohem horší, ježto spořitelny byly oslabeny odplýváním vkladů následkem velké soutěže bank a mimo to vysoké úrokové sazby značně znesnad- ňují spořitelnám nutné získání hotovostí, vyžadujíce mimo to od nich velké oběti a citelné ztráty, Místo- držitelství král. Českého vydalo 4. prosince výnos. jimž umožňuje spořitelnám, by opatřily si nutné ho- tovosti i mimořádnými prostředky (zejména Jom- bardem cenných papírů a vydáváním vlastních smě- nek) a působilo k tomu, by Rakousko-uherská ban- ka vyšla spořitelnám vstříc ochotným poskytováním úvěru. Bylo tedy učiněno vše, by spořitelny i v těchto těžkých dobách plně mohly dostáti svým povinnostem, a tak podaly důkaz, že peníze u nich uložené jsou netoliko jisté, ale že si je vkladatel může vyzdvihnouti vždy, kdy si toho přeje. II. Rok právě uplynulý byl zvlášť význačný usnesením českých spořitelen ve valné hromade svého Svazu 12. května, kde jednomyslně odhla- sovali zástupci českých spořitelen pomoc sester- skému ústavu, totiž městské spořitelněv Semilech, která tenkráte octla se v nesnázíchá převzaly totiž české spořitelny záruku za ni do určité výše, aby jí umožnily, by se vybavila z tísně.
Semily
6 article
Byl to první příklad projevu vzájemnosti, byl to čin šlechetné obětavosti, která přinesla skutečně krásné ovoce, neboť podařilo se tím onen ústav opět postaviti na pevný základ. Ovšem vyžadovala tato akce ohromné práce a musíme zde vděčně vzpomenouti těch, kdož se práce oně s nevšední ochotou ujali: byl to místodržitel král. Českého J. JJJ. kníže Thun, referent spořitelní pan místo- držitel. rada rytiř z Chlonau, předseda Svazu pan dr. Podlipný, tajemník Svazu dr. Cmunt. dále Zemská banka král. Českého a pan ředitel Fejfar. Nechť je jim odměnou vědomi, že svou prací vykonali dílo, jež v dějinách českého spořitelnictví vděčně bude zaznamenáno III. Celkový stav českých spoři telen vykazuje koncem listopadu 1912 úby- tek vkladů vůči roku 1911. Neboť činila v liste- padu r. 1912 suma vkladů u českých spořitelen v Čechách 668 mil K; kdežto v listopadu 1911 činil 725 mil. K. na Moravě v listopadu 1912 činil suma vkladů 98 mil. K vůči 99 mil. K roku 1911 ve Slezsku v listopadu 1912 3-4 mil. K vůči 3.7 mil kor. v r. 1911. Jinak bylo pracováno i v uplynulém roce n zdokonalení českého spořitelnictví; siť spořiteln byla zhuštěna tím, že spořitelna ve Velkém Me. ziřičí zřídila sběrnu v Merlině a spořitelna rakov. nická sběrnu na Křivoklátě. Šekové odvětví za- vedly spořitelny na Král Vinohradech a v Semilech Zvláštní pamětní spisy na oslavu padesátého výroč své činnosti vydaly spořitelny v Jindřichově Hradci v Německém Brodě a v Táboře- Byť i rok právě uplynulý nebyl přízniv rozvoi spořitelen, přece aspoň měl ten pozoruhodný úči- nek, že podal důkaz o pevném ústrojí českého spo- řitelnictví, jež zajisté vítězně přečká nynější těžkou dobu, a svorně zceleno ve svých ústředích, v Svazu a v Ústřední bance českých spořitelen zase půjde vstříc lepší budoucnosti
J Jjj Thun doktor Podlipná Fejfar Čechy Morava Slezsko Křivoklát Semily Jindřichov Hradec německý Brod Tábor svaz doktor . Cmunt zemský banka Královský Vinohrady
7 article Zemědělství v roce 1912.
Zemědělství v roce 1912. Rok uplynulý byl m. j. rokem zajímavé vzpo mínky historické, jejíž osvěžení nemalou měrou přispěti může k ocenění významu i ku pochopení postavení, jež současné zemědělství i současný zemědělec zajímají v moderním hospodářství ná- rodním. Právě před sto lety — v r. 1812 — vydal Adam Müller svoje „Agronomické listy“, v nichž tent čelný representant romantismu státovědeckého národohospodářského souvisle formuluje zásadní rozdíl mezi starým zřízením feudálně-vrchnosten- ským a poddanským na straně jedné a zásadou svobodného sebeurčování hospodářského, vztý- čivší požadavek racionelního hospodaření země- dělského, na straně druhé. Vycházeje ze zásady universalismu filosofi- ckého, viděl Adam Müller ve státu ethickou po- spolitost a organickou jednotu náboženského rázu a všeobecně platné povahy. Proto brojil proti tomu, by „zaměstnání země- dělské samo, jež dle svého původu není ničím men- ším než státní službou, mermomocí bylo sníženo na živnost a bylo vtěleno do velkého mechanismu industric Proto se zasazoval Adam Müller s největší rozhodností o pevné zabezpečení této „služby státni“ pomocí svazku poddanského a feudálního. připouštěje zavádění racionelních směrů v hospo- daření zemědělském. z Anglie na kontinent sdělo- vaných, pouze potud, pokud by směry ty nepřed- pokládaly zrušení institucí pro něho nejdůležitěj- ších — poddanství a vázanosti majetku pozemko- vého — a pokud by nevyžadovaly bezpodminečn stvoření svobodného zemědělce na svobodné půd se svobodným sebeurčováním hospodářským.
Müller Anglie
8 article
Proto stavěl se Adam Müller tak rozhodně proti prvnímu hlasateli nových směrů těchto, proti Nestoru vědy zemědělské Albrechtu Thaerovi, v- laje:- „Jestliže mi však přiznáte vlastní a vnitřn podstatu feudálního a národního zemědělství, jestli- že mi připustíte jeho nenahraditelnost pro udržení národů a pro vázání rodů, jestliže přípustíte, že musí stávati velké, nezcizitelné, na nesmrtelné ro- diny vázané, dědičnými poměry služebními nesené. od osudů světového obchodu a peněžní cirkulace neodvislé, státu osobními službami a naturálními dávkami povinné pozemky, jestliže mi připustíte že skutečný stát nutně musí tělesně někde v půdě zakořeniti, z níž dědí svou dřímající, vzrůstající. hromadící uhrnnou sílu, pak jsem i já rád ochoten přiznati všem oněm duchaplným dovednostemv hospodaření, jež přes moře sem se dostaly, jejich právo a velký užitek. Ba dokonce: slevi-li tato nová nauka se svého přikrého směru k výnosu a k trhu, přinese-li poněkud méně důvěry k ne- omylnosti číselné kalkulace a mechanických sil. naproti tomu více lásky k věci a poslušnosti ku přírodě, bude-li možno jejímu neoduševnění čeliti prostým poukazem, že čím více se zemědělská kal- kulace zjemní, tím neřešitelnějším se jeví hlavní problém taxace statků — pak bych prohlásil, že ifeudální zemědělec v nové škole může se ne- sčetnému naučiti. Moderní vývoj zvrátil theorie Adama Müllera a dal za pravdu Albrechtu Thaerovi, byť i jed- notlivosti vědy zemědělské, tímto hlásané, pozděj Thünenem, Liebigem a j. byly vyvráceny.
Müller Thaer Liebig
9 article
Avšak ani Adam Müller nemohl se významu zemědělství „merkantilistického“, pro trh produ- kujícího a o trh se opírajícího, uzavříti. On uznává dva druhy zemědělství: zeměděl- ství isolovaně ležící, soběstačné, bez trhů, a země dělství, blízko trhu ležící a tudiž více od peněn odvislé. — Isolované zemědělství je kruhem, země- dělství o trh se opírající naproti tomu elipsou se dvěma ohnisky: trhem a merkantilním zemědělcem. „Pomijejicnost prvého (konjunkt- tury) strhuje druhé s sebou“ — dodává k tomu Adam Mäller. Tato nauka Adama Müllera o merkantilním zemědělství, vycházející ze vzájemného, těsného poměru mezi zemědělstvím a trhem, vystihuje ze- jména pro moderní státy postavení zemědělství národním hospodářství. Poměr ten se však v všech směrech pro zemědělství upevňuje, zejména když neurčitý trh zemědělských plodin Adama Müllera nahražen je trhem vůbec a táborem ne- sčetných konsumentů potravin, zaměstnaných v mo- derním průmyslu, jakož i odběratelů výrobků prů- myslových, mezi nimiž moderní zemědělství za ujímá důležité místo. Vzhledem k těmto těsným vztahům mezi ze- mědělstvím a ostatními odvětvími národního ho spodářství, má roční bilance domácího zemědělství velký význam pro situaci hospodářskou, prote „mají posud ještě zně největší význam pro celé márodní hospodářství, ovšem již ne žně jednotlivé země, ale celého světa“, jak praví Fuchs. U srovnání se slabším rokem předchozím při- nesl rok 1912 pro domácí zemědělství úlevu.
Müller Pomijejicnost prvý Mäller Fuchs
10 article
To platí v prvé řadě o sklizni obilí, která je u všech druhů v minulém roce vyšší než v obou letech předchozích. To se jeví v Čechách zejména ve výši prů- měrné sklizně hektarové, jež činí u pšenice 22 (16.1 a 16.6), u žita 19 q (15.3 a 16.5), u ječmene 22.8 q (18.2 a 18.8), u ovsa 17.7 q (13.3 a 14.9). Úhrnná sklizeň pak činí pro Čechy u pšenice 5.13 mil. q (3.66 a 3.88), u žita 10.50 mil. q (8.26 9.27), u ječmene 7.20 mil. q (5.85 a 5.65), u ovsa 8.6 mil. a [6.48 a 6.97). Také pro Rakousko je výsledek sklizně obil lepší než v roce minulém a převyšuje i desitiletý průměr za dobu 1902—11. Činilť u pšenice 19 mi- lionů a (16 mil. q v r. 1911 a 15 mil. q v průměru let 1902—11). u žita 29.7 mil. a [26.4 a 24.9), u ječ- mene 17.1 mil. q (16.2 a 15.9), u ovsa 24.3 mil.o (22.7 a 20.7), u kukuřice 3.9 mil. q (3 a 3.9). Naproti tomu je uherská sklizeň obilí po- někud slabší než v roce minulém; při tom však nutno míti na zřeteli, že uherská sklizeň z roku minulého byla, pokud se sklizně pšenice, ječmene. ovsa a kukuřice týče, sklizní lepší. U jednotlivých druhů obilí činila tudiž cel- kovásklizeň uherská: u pšenice 46.13 mil. q (47.597 mil. a v r. 1911 a 46.185 mil. q v r. 1910), u žita 13.467 mil. q (12.790 a 13.294), u ječmene 15.195 mil. a [16.023 a 11.676), u ovsa 11.252 mil. a (13.01 a 10.262), u kukuřice 46.750 mil. q (34.907 a 47.668) Jeví se pak pro obilí celková sklizeň rakou- sko-uherská s připočtením sklizně chorvatsko- slavonské takto:
Čechy Rakousko
12 article
1912 1911 v milionech a 69 67 pšenice žita . . . . . . . . . . 44 ječmene . . . . . . . . 33 ovsa . . . . . . . . . . 35 Také u zemčat, cukrovky, krmné řepy, če- kanky a zeli byla v minulém roce sklizeň prů- měrná i celková v Čechách vesměs vyšší než v po- sledních 4 letech. Činilať průměrná sklizeň z 1 ha u zeměat 107 q (56.7 q v r. 1911. 81.3 a v r. 1910 104.2 q v r. 1909), u cukrovky 321.7 q (151.7. 300.6. 278.5), u krmné řepy 293.1 q (161.7, 286.7, 273),u čekanky 215.1 q [105.7, 205.4. 208.4], u zelí 276.7a (106.4, 195.1, 176.1). Čelkem pak sklizeno v milionech q: zeměa 32.179 (16.931, 24.049, 31.230), u cukrovky 47.144 (21.179, 43.256, 31.396). u krmné řepy 9.681 (5.108 9.224. 8.808), u čekanky 1.383 (0.593, 1.088, 1.191) u zelí 3.468 (1.264, 2.401, 2.224. Veškerá tato data vztahují se na zboží tržn i netržní dohromady. Převážně vlhký rok 1911 byl příznivý zejména množství sklizně okopanin. U zemčat bude všal výsledek ten částečně, v některých krajích dost značně ztenčen hnilobou hlíz. Po neutěšeném roce 1911 se slabou sklizn pícnin stálo pěstování a sklizeň pícnin v r. 1917 tím více v popředí Vlhké počasí v roce uplynulém bylo vývin pícnin neobyčejně příznivé, za to však ztížilo pod- statně sklizeň sena i otav; ba místy nemohly být otavy vůbec sklizeny. Průměrná sklizeň z 1 ha v Čechách obnášel v hodnotě suché píce:
Čelko Čechy ha
13 article
r. 1912 1911 1910 30.8 25.3 37.4 u jetelin . . . . . . u různých zelených krmiv . 37.4 22.8 37.0 u luční píce . . . . . 32.5 23.7 33. u směsek (zrní) . . . . 16.2 11.3 14.4 Celkem pak sklizeno v Čechách v milionee q (v hodnotě suché píce): 1911 r. 1912 1910 12.327 17.22 u luční píce . . 16.930 9.050 14.192 u jetelin . . . . 9.177 2.099 1.433 u různ. zelen, krmiv 5.035 u směsek (zrní) . . 414.880 213.600 296-90 Vlhké počasí působilo též na sklizeň témař všech ostatních plodin nepříznivě; zejména trpěl vlhkostí, vedle ní však též cilelným nedosletkem zemědělského dělnictva sklizeň cukrovky, kter se místy protáhla až do polovice prosince. Chov hospodářského zvířectva trpěl v prvních měsících uplynulého roku nedostatkem píce, který dolehl na chovatele tím citelněji, kdyžtě v někte- rých krajinách jarní vláhy dostavily se opozděně. takže se jevil místy i v pozdním jaře ještě nedo- statek zeleného krmiva se všemi nesnázemi. Zdravotní stav hospodářského zvířectva zlep- šoval se po nákazách, jimiž dobytek, v prvé řadě skot, byl postižen, pouze povlovně, a bude zapo- třebí úsilovné péče i v příštím roce, aby i škodlivé hospodářské důsledky nákaz byly oděiněny. Zemědělské družstevnictví obmezilo se v mi- nulémroce z největší části na prohlubování trvající již sítě organisační. Tento zjev nulno radostně ví- tati. Ve chvili oddechu snáze možno získati cel- kový přehled práce již vykonané, možno lépe kon- statovati výsledek této práce, pronésti o ni úsu- dek a odvoditi direktivy pro další akci.
Čechy 37.0 u luční u luční 14.192 u jetelina u směska
14 article
Toto stanovisko je tím důležitější, kdyžtě se jedná o konečné vymezení pole pro uplatnění či- sté svěpomoci zemědělské, jejíž složkou je druž- stevnictví, a která anorganickým rozšiřováním to- hoto pole působnosti může býti poškozena právě tak, jako je dusena nepřirozeným súžováním pole působnosti. Jistého impulsu dostalo se zemědělskému družstevnictví a hospodářskému průmyslu říšským zákonem ze dne 4. července 1912 č. 127 ř. z., jenž m. j. reservuje pro podělení družstevních lihovarů. zahájivších činnost mezi 1. lednem a 1. prosincem 1912, celkový kontingent 8000 hl. ostatně za pod- mínek, ne právě těmto závodům příliš příznivých. V obpru zemědělských meliorací potrval stagnace, zaviněná nedělností zemského sněmu, v roce uplynulém. Ba nesnáze tyto zvýšeny byly ještě obtížnou situací na trhu peněžním, která m. přivodila též omezení melioračních zápůjček Zem- ské banky království Českého. Zákonodárství jak zemské tak i říšské bylo i v uplynulém roce pro zemědělství, stejně pro ostatní odvětví národohospodářská, sterilní, ač na poslanecké lavice říšské rady rozdána byla celá řada předloh, pro zemědělství eminentně důleži- tých. Naproti tomu je radostno konstatovali, že zá- jem našeho obyvatelstva zemědělského o pokrok v uplynulém roce nejen neklesl, nýbrž ještě nwrtín stoupl. 7) Cifry v závorkách udávají dala za rok 191. a 1910.
15 article
Celá řada kursů a přednášek byla uspořádána v roce uplynulém, a themata těchto přednášek extensí svědčí o všestranném zájmu našich hospo- dářů o veškeré složky hospodaření. Tyto snahy vzdělavací doznaly vyvrcholenív „zemědělském týdnu“, pod patronancí českého o- boru rady zemědělské pro království České v Praze „Zemědělským Archivem“ pořádaném. A neméně radostným zjevem je velká akce k rozšíření a propagaci zeměďělského účetnictví. českým odborem rady zemědělské zahájená. Akci tou má býti buzeno správné pochopení pro merkantilitu zemědělského hospodaření, v ze- mědělci má býti živen zdravý, pro moderní život nepostrádatelný egoismus hospodářský, který více alternativ, jejichž bohatstvím právě zemědě- lee může býti lehce zmaten, v prvé řadě vybírá onu, jež skýtá nejpřiznivější výsledek hmotný. A tak se opět vracíme k odkazu Thaerovy zá- sady o racionelním hospodaření. A také v dob přítomné veden je rovněž boj o racionalitu, boh o její vnější formy, jež podléhají ustavičným změ- nám a tudíž nemohou ztrnouti v šablonu, nemohou býti neodvolatelně jednou pro vždy stanoveny. Všeobecným heslem všech stran, na tomto boji zúčastněných, je však vždy stupňování ko- merciality zemědělství ve všech směrech, jež stal se nejdůležitější programovou složkou moderního Dr. X. zemědělství
Thaerův zemědělský pro království Český v Praga zemědělský archiv
16 title
Dr. FERDINAND HEIDLE
doktor Heidle
17 title
Průmysl cukrovarnický v roce
18 article 1912.
1912. Minulý rok měl typický ráz přechodu od malé neúrodou postižené kampaně ke kampani mimeřád- ně velké. Vysoké ceny cukru, které na jaře, v dob kontrahování řepy byly v plalnosti, umožnily velmi přiznivou cenu řepní, která nabádala přímo k zvět- šení osevu. Skutečně bylo také ve všech hlavních zemích, řepu pěstujících, průměrně asi o 522 víc plochy oselo, než r. 1911. Značnější rozšíření pě- stění řepy doznaly ony země, kde byly nové to- várny založeny, zejměna Uhry. Dánsko a Srbsko Jako zcela nový producent cukru řepového vystou- pila letos Anglie, kde již po několik let trvajíci agitace a obsáhlé pokusy vedly k založení prvního cukrovaru, který letos zahájil práci. Z cizích zemi má pro nás zájém český cukrovar v Srbsku, kter také letos pracoval první kampaň. Vyhlidky jej byly velmi příznivé a továrna počítala s velkou úrodou řepní, asi 1 milion q. Bohužel, měly válečno události velmi nepříznivý vliv; neboť nebylo možne řepu dobýti a do továrny dopraviti, tak že přes všechno úsilí větší část úrody nemůže býti zpra- cována. Tím sice byla poškozena letošní kampan ale za to do budoucnosti znamená vítězná válk Srbska pro český cukrovar zlepšení jeho posice. neboť zabráním velkého území rozšíří se velmi značně domácí spotřeba srbská, která poskytuj výhody velkého ochranného cla. U nás mělo kontrahování řepy klidný průběh. k čemuž ovšem v prvé řadě přispěly dobré ceny řepní. Ale i jinak sluší konstatovati, že se v Če- chách poměr mezi řepaři a cukrovarníky utváři snesitelněji. Vzájemné diskuse ztratily mnoho z dří- vějšího ostří a udržují se nyní na půdě věcnosti.
Uhry Dánsko Srbsko Anglie
19 article
Ačkoli počasí v druhé polovině léta nebyle pro vývin řepy zvlášť příznivé, přece dosáhli jsme velmi dobré úrody. Quantitativní výnos řepy na 1 ha činil průměrně 325 g. tedy ještě o 3 q více. než r. 1910. Také jakost byla poměrně příznivá a činí na základě dosavadních odhadů průměrná výroba 16.122 proti 14.132 a 15.827 v obou letech předchozích. Ovšem dobývání a doprava řepy d cykrovarů působily značné obtiže, které přičítat dluši jednak obrovské sklizni jednak deštivému po- časí v listopadu. Přece však podařilo se tyto po- tíže překonati a sice nejen u nás, nýbrž i v Uhrách kde byla chvílemi situace dosti kritická. JJedině Rusko nebude moci značnou část své řepy dobýti ovšem nelze ani dnes ježtě tento poměr přibližn stanoviti. Vývoz cukru omezoval se v minulém roce hlavně na rafinádu. Ve staré kampani (až do října utvářely se poměry vývozní během jarních a let- ních měsíců příznivěji, než koncem r. 1911, kds byla jednak poptávka velmi slabá, jednak rozpět cenové nepříznivé. Přirozeně celkový náš vývoz byl značně slabší než v letech normálních. Jako byly Uhry velkým exportérem a jejich surovina měla nemalý vliv na pokles ceny staré kampaně Počátkem nové kampaně nastalo silné oživnutí vý- vozu. V poslední době činila zejména Levanta Indie velké nákupy Tuzemská spotřeba staré kampaně trpěla při- rozeně vysokými cenami, které nutily k omne zování
Uher Uhry Rusko Indie ha
20 article
Celkový úbytek činil 880.000 q čili as 13%2. Tot omezování nákupů vedlo v tuzemsku k úplnému vyčerpání zásob, neboť nikdo nemohl si ve starém roce krýti více než bezprostřední spotřebu. Když v říjnu přišel nový cukr za cenu asi o 10 K nižs na trh, nastala přímo bouřlivá poptávka, takže to- várny v první době sotva postačily s dodávkou Během letošního léta docházelo v pohraničních mí- stech častěji k dovozu německého cukru. Bylo t hlavně následkem toho, že vedení kartelu nebralo při stanovení cen v exponovaných místech nále- žitého zřetele k dopravním relacím. Tomu má byt nyní odpomoženo zřízením zvláštní kanceláře, ktera má na základě dopravních sazeb ceny pro jedno- tlivá místa přiměřeně upraviti. Celkem bude o 1. ledna počínajíc cena v místech pohraničních snížena, pro vnitrozemí zvýšena. Pro Prahu čin zamýšlená dopravní přirážka K 1.60 na 1 q rafi- nády. Největší zatížení připadne na místa na če- skomoravské hranici. Cenově byl loňský rok velmi pohnutý. Vysoké ceny, které následkem neúrody a velké spekulace při počátku byly v platnosti, nemohly se na své výši udržeti. Příčinou toho byla výborná žeň kolo- niální, zvýšení ruského vývozního kontingentu desorganisace strany la hausse. Anglie činila vše možné, aby musila co nejméně evropského řep- ního cukru potřebovati. To se jí z velké části po- dařilo a tím způsoben byl přes velkou neúrodu v západní Evropě poměrný nadbytek zboží. Haus- sovní strana skládala se z množství malých speku- lantů a chyběly zde velké posice a cilevědomé vedení, jak to prováděl před 2 roky Santa Maria.
Praha Anglie Evropa Hausa Santa Marius
21 article
Když později se mohla právem očekávati velká žeň na přiští kampaň, nebylo možno dále vysoké ceny držeti. Pokles měl mnohdy průběh krisi po- dobný. Ke konci kampaně učinily sice některé hamburské a belgické firmy pokus, zaskočiti kon- treminu a ceny opět zvednouti. Tento podnik po- tkal se však s úplným nezdarem, protože se poda- řilo opatřiti na úhradu cedulových závazků značné položky surového cukru dánského a uher- ského. Průmysl, zvláště české továrny byly jen nepatrně zastiženy tímto znchodnocením, nebot vyprodaly v čas svě zbytky za příznivých ještě cen. Za to utrpěla soukromá spekulace, loňskými zisky podnícená, velmi eitelné ztráty. V posledních třech měsících ustálila se cena cukru a kolísání bylo velmi nepatrné. Veliká množství zboží, která musily továrny následkem obrovské sklizně při- vésti na trh, byla umístěna bez citelnějších oběti když spotřeba jevila takovou koupěchtivont.
22 article
Hnutí koncentrační v českém cukrovarnictví které v minulém roce tak intensivně zaměstnával i žirší veřejnost, nezastavilo se ani v roce minulém ač jeho předpoklady byly tentokráte nepříznivějš Celkem změnily letos tři továrny vlastnictví. Cu krovar v Pětipsech, jeden z nejmenších závodů byl zakoupen cukrovary lounského obvodu a za- staven. Timto učiněn byl další krok k soustředěn- v této cílevědomě vedeně skupině, která posťupnt zbavuje se malých závodů ve svém středu. Dne zbývá tam jen jeden závod středního rozsahu. ostatní jsou na české poměry velké továrny. Značnou sensaci způsobily poměry v jednom z velkých závodů této skupiny — cukrovaru v Le- nešicích. Nejdříve tam vzplanul boj proti dosavad- nímu předsednictví správní rady. Na valné hro- madě zvolena byla správní rada nová, a zdálo se že přes různé dohry bude tím aféra vyřízena. Po- zději však vyvinul se ostrý boj o akcie, které ku- povány byly jednak novou správní radou, jednal druhou stranou, o které se ve veřejnosti myslilo, ž za ní stojí dřívější předseda. Akcie, které měly
Pětipsy
23 article
vnitřní hodnotu asi 1000 K. byly vyhnány až na K 2400.— a při tom ještě přešly na neprospěch cukrovaru z rukou rolnických na kapitalisty. Po- zadí tohoto boje bylo však jiné. Nová správní rada byla v úzkém spojení s vedením české organisace řepařské, a ta chtěla použiti této posice pro svě účely. Trvající firma byla však ještě na dlouhou dobu vázána úmluvami, respektovati status quo v ohledu řepním. Proto vznikl plán, aby si nová strana zajistila dvoutřetinovou většinu, která jest potřebí k likvidaci, likvidovala dosavadní společ- nost a závod prodala společnosti nové, pro kterou by staré závazky neexistovaly. Okolní cukrovary jakmile se o tomto nebezpečí dověděly, hleděly si zajistiti potřebnou třetinu akcii, aby zmařily pro- vedení tohoto plánu. Druhá strana začala pak také kupovati, ale přišla pozdě, dvoutřetinové většiny si nemohla více zajistit. Tím však octla se zároveů v tísrivé situaci. Měla zakoupenu majoritu akcie zacenu, která nemohla býti přiměřeně zúrokována Dále vázal v těchto koupích financujíčí ústav — Agrární banka — na své poměry přílis mnoho pro- středků právě v době, kdy již očekávána byla pod- zimní tíseň na peněžních trzích. Musil býti ted tento engagement rozvázán, a proto byly akcie prodány Řakouskému úvěrnímu ústavu, který je již dříve lombardoval. Překvapení způsobil také prodej cukrovaru v Studňovsi rovněž Rakouskému úvěrnímu ústavu neboť marně pátráno po důvodech, proč majitel — předseda značné banky a velkostatkář s množstvím vlastní řepy — se k tomu odhodlal Konečně dalším krokem za účelem koncen- trace letos provedeným bylo přenesení domažlicke rafinerie České společnosti pro průmysl cukerní na Mělník, čímž umožněno jí bude výhodnější zá- sobování surovinou.
Studňoves Mělník agrární banka Český společnost K 2400
24 article
Celková bilance tohoto hnutí koncentračníh pro nás není valné příznivá. Zastaveny na prospěc okolních závodů byly v posledních letech 2 česk cukrovary, do německých rukou přešly 4. Aktivu proti tomu nemůžeme vykázati žádně. Příznivěji vytvářily se poměry na Moravě V loňské cenové konjunktuře posilily se dva nov rolnické cukrovary v Hulíně a Němčicích, kter měly poměrně příznivé úrody. Letošního roku uči- něny dalží pokroky. Cukrovar v Sokolnici, dosu pronajatý Vyškovu, byl najat rolnickým sdružením a dále převzala rolnická akciová společnost cukro- var v Drahoňovicích i s velkostatkem. Bohužel chybí dosud těmto akcím mohutná finanění opora Hnutí na porolničtění moravských cukrovarů jes velmi silné a budí též u kapitalistických závodů značné obavy. Vidíme, že celá řada soukromých továren prodána byla hankám, jen proto, že ma- jitelé chtěli si svůj majetek zajistiti proti risik budoucnosti. V Uhrách pokračovalo zakládání nových pod- niků, neboť loňská konjunktura dala tomuto hnutí mocnou vzpruhu. Celkem jeví se zde zase ono ne- bezpečí takových let pro země se starým průmy. slem, protože vysoké ceny vedou jen k posílen koloniální konkurence a zakládání cukrovarů v po- lohách, dosud za méně příznivé pokládaných. Prote bylo by si přáti pro budoucí léta stabilní poměry s cenami ne příliš vysokými, aby horečka zakla- datelská ve východní Evropě a koloniích byla za- stavena.
Prot Morava Hulín Němčice Vyškov Drahoňovice Uhry Evropa cukrovar
25 title
Cis. rada JOS. MACHAČEK
rada Jos
26 article Strojnictví v r. 1912.
Strojnictví v r. 1912. Pro průmysl strojnický byl rok 1912 dosti po- hnutý. Již v měsíci lednu docházelo našich strojíren hojně objednávek ze všech oborů průmyslových takže začátkem roku, kde jiná léta strojírny zá- pasí ještě s nedostatkem práce, jevily se slibno naděje na příznivý rok Leč v polovici měsíce ledna byla pravideln výroba vážně ohrožena. Příčinu k tomu zavdalo zavedení nových pracovních řádů továrních, zvlá- ště však ustanovení jich, že se jak dělnictvu, tak zaměstnavateli dává stejné právo okamžité výpo- Poněvadž dělnictvo přijaté nové řády pracovn počalo po několika dnech opětně zaměstnavatelům vraceti, došlo k různým rozporům a konečně dne 23. ledna 1912 k výluce v celé řadě strojníckých závodů, která trvala plné 4 neděle. Výluka tato vyžádala si značných obětí jak na dělnictvu, tak i na zaměstnavatelích. U prvých ztrátu milionů ušlé mzdy a u druhých ztrátu týdnů doby pracovní, která v některých závodecl při nutných objednávkách prací přes čas i nočn musila pak býti nahražena. Tato neshoda zaměstnavatelů s dělnictvem ne- měla jinak škodlivého vlivu na nové objednávky takže naše strojírny byly po celé léto plně zaměst- nány, což bude míti přirozeně vliv na celkové obra- ty. Dá se očekávati, že tytéž vzdor 4nedělní vý- luce — tedy za pouhých 11 měsíců — budouu většiny našich strojíren o 10 až 209% vyšší obrato z roku 1911.
27 article
Pokud se týče výdělků, nebudou tyto nijal odpovídati, jak by se dalo s určitostí očekávati zvýšeným obratům. Během roku 1912 opětně zvýšené ceny mate- riälu, stále stoupající veřejné dávky, jakož i mzd a služné, vyvolané všeobecnou drahotou, vysoká míra úroková, tížící zejména závody, s cizím ka- pitálem pracující, při tom nejostřejší konkurence za které nebylo možno ceny výrobků přiměřeně regulovati se stoupajícím nákladem výrobním, to jsou příčiny, že celkové výtěžky vzdor vyšším obra- tům budou se pohybovati asi na výši roku před- cházejícího Pokud se týká dnešního zaměstnání strojíren dlužno konstatovati, že jsou tyto po většině dosu plně zaměstnány a to ponejvíce objednávkami star- šího data, s delšími dodacími lhůtami V tom směru dlužno z větších objednávek jme- novati: stavbu cukrovarů v Gorné Orechovici Burgasu v Bulharsku, v Uj-Verbászu v Uhrách Chodorově v Polsku, rafinerie cukru na Mělníku rozšíření elektrické centrály v Praze, stroje pro nové válečné lodě rakouské mariny a j Nelze však zamlčeti, že v poslední době, patrně následkem válečného napětí a jiných nepříznivých okolností, byl příliv objednávek úplně zastaven. což ovšem bude míti přirozeně vliv na zaměstna- nost v pozdějších měsících, až budou vyřízeny ob- jednávky dříve již došlé, pak-li do té doby nena- stanou opět normální poměry, zejména celkově uklidnění a uvolnění na trhu peněžním. Činiti předpovědi v tomto směru bylo by ve- lice nevděčným.
Chodorův Gornyj Orechovice Burgas Bulharsko uj Uhry Polsko Mělník Praha
29 title
OTTO TANZE
Tanz
30 article Průmysl a obchod kožní
Průmysl a obchod kožní v r. 1912.
31 article
Musím letos začiti u konce. U konce r. 1912 Velmi smutný to konec! To, co jsem lonského roku více žertem než do opravdy pronesl, stalo se až příliš záhy krutou pravdouí Bouchlo to válelo se jich jako Turků. Ještě se válejí a mo- dlíme se každé ráno: „Pane Bože, dostl Přišlo, co přijiti musilo. Slabé živly obchodu které existovaly výhradně úvěrem, přišly ihned do nepřekonatelných nesnází, jakmile jim tento úvě- peněžními ústavy byl omezen nebo zastaven. P tom ovšem vyšlo na jevo, že těmto živlům nesta- čil ani ohromný úvěr ve zboží, ani úvěr bakovní ani úvěr na otevřené pohledávky bankám postou- pené, nýbrž že sáhly ku způsobu nedovolenému opatřujíce sobě peníze podepisováním směnel z ochoty. Toto vzájemné podpisování směnel dosáhlo velmi značných rozměrů, nebolo všal vlastní příčinou úpadku, jak se s mnohé strany tvrdi. Kdyby insolventní obchodníci vykazovali jen ony schodky, které povstaly podpisováním směnek z ochoty, nepřevyšovala by passiva tak ohromn aktiv, jak vykazují statusy skoro všech insolvent- ních firem. Tyto statusy dokazují jasně, že kri- dalaři pracovali vlastně již dlouho pasivně udržovali se jen umělým způsobem. Jest zajímavo i se stanoviska psychologické- ho, s jakou přímo dětinskou bezstarostností a dů- věrou si tito páni fiační prostředky opatřovali Podám malý příklad:
Turek Bož
32 article
Obchodník A. prodal obchodníku B. zbože proti hotovému zaplacení ve 30 dnech. Po uplynutí této lhůty šel si pro peníze, ovšem marně, po- něvadž dotyčný kupec peněz neměl, i učinil ku- pující prodávajícímu následující (návrh: „Chceš-li, abych zaplatil, podepiš mi směnku na dotyčný obnos, já ji udám a ty budeš miti peníze.“ A pro- dávající, který peněz nutně potřeboval, skutečně to učinil a dal kupujícímu na zboží, které mu pro- dal, ještě vlastní směnku, kterou ovšem musí ted sám hraditi. A ani při tom nezaznamenal, co pod- pisuje, kde a kdy co splatno jest! Pro tuto příčinu nemohou býti také učiněny při úpadcích přesné statusy a proto též bylo vyrovnání těchto úpadků nemožné a skončily skoro vesměs konkurs e m. Všeobecně smutná situace obchodní, vznik- nuvší v posledních měsících roku 1912 následkem obavy před válkou, byla těmito insolvencemi, jichž se nastřádalo pomalu na tucty, a které vykazovaly milionové schodky, hrozně zhoršena. Nehledě ke ztrátám, které mnohé firmy utrpěly, otřesena byla velmi důvěra k veškerému obchodu a tak se stal . že poslední dva měsíce roku 1912 znamenaly skoro úplnou stagnaci v obehodě mají nutně v zápěti veliké omezení veške- ré výroby průmyslu kožního v Če- chách, zejména podešvového. K vyličeným svízelům přípojuje se ještě třeli zlo, jež nás velice poškozuje.
33 article
Český průmysl kožní nezúčastňuje se vůbe dodávek vojenských, jež v čase právě uplynulém byly skoro jediným zdrojem výdělku průmyslového, a v dřívějších dobách přispívaly značně ke zdražení zejména kožních artiklů. D konsorcia pro vojenské dodávky c. k rakouské armády není přibrána ani jediná česká firma a což jest ještě smutnější, na dodávkách. přidělených živnostnictvu, ani zúčastniti se nemůže a to z té přičiny, poněvadž náš dobrý český podešev — lepší podešev se v Ra- kousku nevyrábí — se na vojenskou obuv nepři- pouští jedině proto, že jest červený! To. prosím, není žert, to jest pravda a pochází toto ustanovení z dávných dob. Na této nepřístojnosti jsme my koželuzi sami mnoho vinni, poněvadž jsme se o odstranění tohoto nařízení dosud ne- starali.
Ra
34 article
Nyní ovšem podnikli jsme kroky, aby dotyčné předpisy byly v náš neprospěch změněny a musím na tomto místě vysloviti uznání a vřelé díky nás všech slavné Obchodní a živnostenské komořev Praze, že se nás v této záležitosti upřímně ujímá. Věci dospěly nyní tak daleko, že nám ted snad uvěří dokonce i ona instance, která dosud za to měla, že průmysl kožní nelze provozovati jinak, nežli se značným ziskem — bern í úřa- dy. Mohli bychom miti z této okolnosti radost. ale nejsme škodolibí a nepřejeme bernímu úřadu schodků, naopak já a se mnou zajisté všichni moi kolegové přejeme si zlepšení těchto trudných po- měrů a přemýšlíme-li, jak asi by se daly urovnati po léta již trvající špatné poměry, přicházíme k jedinému možnému rozřešení: organis a ce, kartel. Vím, že toto slovo není zrovna oblíbeno uznávám také, že se může činnost kartelu s roz- ličných stanovisek posuzovat. Připouštím, že kar- tely, zneužívají-li svojí posice, mohou se státi ve- lice škodlivými faktory v životě národohospodář- ském, avšak rozhodně také musí být uznán ná- zor, že moderní vývin veškerých odvětví průmy- slových přivádí je docela přiméřeným způsobem až k onomu bodu, kdy průmysl v pudu sebezachování musí přikročiti ke kartelování, organisaci. V tom- že způsobu lze stanoviti asi následující pravidlo- každý průmysl se stává zralým pro kartelováiní. když i nejlépe fundované a zařízené jeho závody po dlouhou dobu pracují bez výdělku nebo se ztrátou. Nutný a v povaze věci samé spočívající vývin jednotlivých závodů toho kterého průmyslu přináší vždy větší a větší výrobu, která konečně zcela nebo aspoň částečně převyšuje poptáv ku.
Praha
35 article
Nastane pak krutý, bezohledný boj konkurenčni. a když konkurenti poznají, že nemohou jeden dru- hého udolat a že boj nemůže býti jediným účelem práce, podají si ruce a vstoupí v kartel. Jsem toho názoru, že toto kritické stadium v průmyslu kož- ním nastalo a že mu nezbývá jiné pomoci, než kartel. Skutečně se také na zkartelování nej- více trpícího odvětví koželužství, výroby po- dešvic, řemenic a hlazenic ve Vídni úsl- lovně pracuje aje opravdu naděje, že k tomuto kartelu dojde. Nedobře činí dnes ony kruhy ob- chodní, které proti kartelování průmyslu kožního brojí. I pro obchod by byl kartel moudře a mírně vedený velikým štěstím. Poměry v obchodech, ne- hledě ani ke katastrofálním úpadkům v předu na- značeným, nemají věru dosud na růžích ustláno. ba naopak není snad druhého obchodu, ktený by byl tak ubohý jako obchod kožní. Má zapotřeb pevné ruky, která by ho donutila hledati si při- měřený výdělek, nevyhazovati své zboží s výděl- kem nepatrným a neničiti bezúčelně jeden dru- hého. Směle možno říci, že žádný kartel by nemohl obchodnictvo tou měrou po- škoditk jak se ono poškozuje samo bezuzdnými vzájemnými boji.
Vídeň
36 article
Bez kartelu jakákoli reorganisace obchodní jest nemyslitelna. Že by pak i poměry úvěrní byly uzdraveny, leží na bílední. Nastal by zase onen správný stav, v němž se poskytuje obchodníku jen takový úvěr, jaký zasluhuje a znemožnil by se tím vzrůsí až přiliš slabých živlů, jichž konec jest a musí býti katastrofa. Nechci tím říci, že by na- dále měly právo k životu jen závody bohatě fun- dované, nikoli! Přeji si vzrůst mladého, snaživého dorostu, jehož působení však nesmí býti tak pře- kotné jako dosud, nýbrž se musí spokojiti poma- lým, zdravým vývinem. Netřeba se obávati, že by kartel kožní, který má vlastně účel jen obranný, mohl se zvrhnout v vyděračské družstvo. Poměrně malé clo ochranné, snadnost zřizování nových závodů jest nejlepší zárukou, že kartel kožní, uskuteční-li se, nebude moci stát se škodlivým, aniž je řečeno, že by žkartelováním industrie muselo nastati značné zdražení výrobků, neb zajisté by v prodeji zkar- telovaný průmysl hleděl a musil hleděti zkarte- lovati se také vkoupi. Nejsem té bláhové domněnky, že by snad rakouští nebo čeští kože- luzi, i kdyby bylí sjednoceni, mohli činiti rozhodný nátlak na světový trh se surovinou, avšak ohrom- nému zl aukčni korupce, která se často jeví umělým zvyšováním cen živly spekulačními, mohli by zajisté svorným postupem čeliti a lzes určitostí vysloviti přesvědčení, že by aspoňv dobách takových, kdy na rozhodujícím trhu ame- rickém panuje klid, bylo možno i zde přivésti ceny suroviny na menší miru. Prozatím ovšem na zlevnění není valné naděje, zejména proto, že je parita cen jihoamerického zboží ještě o 10—15 vyšší než zboží evropského a lze s jistotou před- povídati, že cena zdejší suroviny, nezlepši-li se poměry na trhu jihoamerickém, ještě značně stoupne a tím ještě větší svizele pro obchod a průmysl nastanou.
37 article
Vzhledem k poměrům výše naznačeným po- zbývá vyličení stavu jednotlivých odvětví průmy- slových veškerého zájmu a proto také o něm leto pomičím. Vánoční týden přinesl celé Evropě opravdo- vou naději na zachování všeobecného míru. Uká- zalo se, že seskupení velmocí je nejlepší zárukou míru, tedy v nejširším smyslu slova kartel vel- moci. A tak, jak se věci jeví ve velkém, utváři se i v malém. Spojují se státy, tvoří se zájmové skupiny, průmysl se karteluje, zkrátka organisace je znamením doby, ona jediná jest s to, pomoci jednotlivcům, zájmovým skupinám i státům k zdárnému žití. HOTEL DE SAXE dovoluje si oznámiti že počínaje 1. lednem 1913 v každou neděli 14976- a svátek pořádány budou
Sax Evropa
38 article FIVE O CLOCK TEAS
FIVE O CLOCK TEAS v zimní zahradě při hotelovém salonním or Ředitelství. chestru.
39 article
4—7 hod.