2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. ledna 1913. číslor.
4
article
tak mazinárodního práva. Proto doporučovalo cče-
censtvu co nejvřeleji, aby peníze u spořitelen ulo-
žené nevybíralo, nýbrž je ponechalo u těchto ústavů.
jichž vedení a správa je podrobena státnímu do-
zoru.
Rovněž významný projev učipil na základě in-
terpelaco k uklidnění vkladatelů J. E. min. vnitra bar
Heinold v poslanecké sněmovně 27. listopadu.
projevu tom odmitl ministr fznámý přiznivec spo-
ritelen z působnosti jako referent spořitelní a mo-
ravský místodržitel) s rozhořčením a důrazně ne-
smyslné pověsti, že stát zabaví v případě války
všechny spořitelní vklady a použije jich pro své
potřeby, poukázav k tomu, že podle mezinárodníh
práva není ani nepříteli samotnému, do země vnik-
nuvšímu dovoleno sáhnouti na peníze ústavů pe-
něžních V tom směru vyzval ministr zemské poli-
tické úřady, aby uklidňovaly střádající obecenstv
formou, která vylučuje všechny obavy a stihaly
přísně rozšiřovatele zlovolných znepokojujících po-
věstí.
Vysoce závažný byl též dne 1. prosince uve-
řejněný projev věhlasného českého právníka J. E
ministra m. sl. dra. Antonína ryt. Randy. jenž
vyslovil se, že rozumný člověk nemůže ani po-
chopiti nesmyslné obavy některých, zejména méně
vzdělaných tříd občanstva, jako by stát v případ
války mohl zabrati hotovost nebo cenné papíry
spořitelen a vyvrátil svým známým jasným a klid-
ným způsobem veškeré obavy znepokojených
vkladatelů.
Antonín rýt
Randa
poslanecký sněmovna
5
article
Hned v prvních dnech měsíce prosince na-
stalo pozvolné uklidnění a po 4. prosinci již počaly
se u mnohých spořitelen opět objevovati přírůstky
vkladů. Spořitelny prodělaly tu tehdy tytéž svízele
jako v roce 1909, kdy vznikla obava před válkou
rakousko-srbskou. Arci byla situace nyní mnohem
horší, ježto spořitelny byly oslabeny odplýváním
vkladů následkem velké soutěže bank a mimo
to vysoké úrokové sazby značně znesnad-
ňují spořitelnám nutné získání hotovostí, vyžadujíce
mimo to od nich velké oběti a citelné ztráty, Místo-
držitelství král. Českého vydalo 4. prosince výnos.
jimž umožňuje spořitelnám, by opatřily si nutné ho-
tovosti i mimořádnými prostředky (zejména Jom-
bardem cenných papírů a vydáváním vlastních smě-
nek) a působilo k tomu, by Rakousko-uherská ban-
ka vyšla spořitelnám vstříc ochotným poskytováním
úvěru. Bylo tedy učiněno vše, by spořitelny i v
těchto těžkých dobách plně mohly dostáti svým
povinnostem, a tak podaly důkaz, že peníze u nich
uložené jsou netoliko jisté, ale že si je vkladatel
může vyzdvihnouti vždy, kdy si toho přeje.
II. Rok právě uplynulý byl zvlášť význačný
usnesením českých spořitelen ve valné hromade
svého Svazu 12. května, kde jednomyslně odhla-
sovali zástupci českých spořitelen pomoc sester-
skému ústavu, totiž městské spořitelněv
Semilech, která tenkráte octla se v nesnázíchá
převzaly totiž české spořitelny záruku za ni do
určité výše, aby jí umožnily, by se vybavila z tísně.
Semily
6
article
Byl to první příklad projevu vzájemnosti, byl to
čin šlechetné obětavosti, která přinesla skutečně
krásné ovoce, neboť podařilo se tím onen ústav
opět postaviti na pevný základ. Ovšem vyžadovala
tato akce ohromné práce a musíme zde vděčně
vzpomenouti těch, kdož se práce oně s nevšední
ochotou ujali: byl to místodržitel král. Českého
J. JJJ. kníže Thun, referent spořitelní pan místo-
držitel. rada rytiř z Chlonau, předseda Svazu
pan dr. Podlipný, tajemník Svazu dr. Cmunt.
dále Zemská banka král. Českého a pan
ředitel Fejfar. Nechť je jim odměnou vědomi, že
svou prací vykonali dílo, jež v dějinách českého
spořitelnictví vděčně bude zaznamenáno
III. Celkový stav českých spoři
telen vykazuje koncem listopadu 1912 úby-
tek vkladů vůči roku 1911. Neboť činila v liste-
padu r. 1912 suma vkladů u českých spořitelen
v Čechách 668 mil K; kdežto v listopadu 1911 činil
725 mil. K. na Moravě v listopadu 1912 činil
suma vkladů 98 mil. K vůči 99 mil. K roku 1911
ve Slezsku v listopadu 1912 3-4 mil. K vůči 3.7 mil
kor. v r. 1911.
Jinak bylo pracováno i v uplynulém roce n
zdokonalení českého spořitelnictví; siť spořiteln
byla zhuštěna tím, že spořitelna ve Velkém Me.
ziřičí zřídila sběrnu v Merlině a spořitelna rakov.
nická sběrnu na Křivoklátě. Šekové odvětví za-
vedly spořitelny na Král Vinohradech a v Semilech
Zvláštní pamětní spisy na oslavu padesátého výroč
své činnosti vydaly spořitelny v Jindřichově Hradci
v Německém Brodě a v Táboře-
Byť i rok právě uplynulý nebyl přízniv rozvoi
spořitelen, přece aspoň měl ten pozoruhodný úči-
nek, že podal důkaz o pevném ústrojí českého spo-
řitelnictví, jež zajisté vítězně přečká nynější těžkou
dobu, a svorně zceleno ve svých ústředích, v
Svazu a v Ústřední bance českých spořitelen zase
půjde vstříc lepší budoucnosti
J Jjj
Thun
doktor
Podlipná
Fejfar
Čechy
Morava
Slezsko
Křivoklát
Semily
Jindřichov Hradec
německý Brod
Tábor
svaz doktor . Cmunt
zemský banka
Královský Vinohrady
7
article
Zemědělství v roce 1912.
Zemědělství v roce 1912.
Rok uplynulý byl m. j. rokem zajímavé vzpo
mínky historické, jejíž osvěžení nemalou měrou
přispěti může k ocenění významu i ku pochopení
postavení, jež současné zemědělství i současný
zemědělec zajímají v moderním hospodářství ná-
rodním.
Právě před sto lety — v r. 1812 — vydal Adam
Müller svoje „Agronomické listy“, v nichž tent
čelný representant romantismu státovědeckého
národohospodářského souvisle formuluje zásadní
rozdíl mezi starým zřízením feudálně-vrchnosten-
ským a poddanským na straně jedné a zásadou
svobodného sebeurčování hospodářského, vztý-
čivší požadavek racionelního hospodaření země-
dělského, na straně druhé.
Vycházeje ze zásady universalismu filosofi-
ckého, viděl Adam Müller ve státu ethickou po-
spolitost a organickou jednotu náboženského rázu
a všeobecně platné povahy.
Proto brojil proti tomu, by „zaměstnání země-
dělské samo, jež dle svého původu není ničím men-
ším než státní službou, mermomocí bylo sníženo
na živnost a bylo vtěleno do velkého mechanismu
industric
Proto se zasazoval Adam Müller s největší
rozhodností o pevné zabezpečení této „služby
státni“ pomocí svazku poddanského a feudálního.
připouštěje zavádění racionelních směrů v hospo-
daření zemědělském. z Anglie na kontinent sdělo-
vaných, pouze potud, pokud by směry ty nepřed-
pokládaly zrušení institucí pro něho nejdůležitěj-
ších — poddanství a vázanosti majetku pozemko-
vého — a pokud by nevyžadovaly bezpodminečn
stvoření svobodného zemědělce na svobodné půd
se svobodným sebeurčováním hospodářským.
Müller
Anglie
8
article
Proto stavěl se Adam Müller tak rozhodně
proti prvnímu hlasateli nových směrů těchto, proti
Nestoru vědy zemědělské Albrechtu Thaerovi, v-
laje:-
„Jestliže mi však přiznáte vlastní a vnitřn
podstatu feudálního a národního zemědělství, jestli-
že mi připustíte jeho nenahraditelnost pro udržení
národů a pro vázání rodů, jestliže přípustíte, že
musí stávati velké, nezcizitelné, na nesmrtelné ro-
diny vázané, dědičnými poměry služebními nesené.
od osudů světového obchodu a peněžní cirkulace
neodvislé, státu osobními službami a naturálními
dávkami povinné pozemky, jestliže mi připustíte
že skutečný stát nutně musí tělesně někde v půdě
zakořeniti, z níž dědí svou dřímající, vzrůstající.
hromadící uhrnnou sílu, pak jsem i já rád ochoten
přiznati všem oněm duchaplným dovednostemv
hospodaření, jež přes moře sem se dostaly, jejich
právo a velký užitek. Ba dokonce: slevi-li tato
nová nauka se svého přikrého směru k výnosu a
k trhu, přinese-li poněkud méně důvěry k ne-
omylnosti číselné kalkulace a mechanických sil.
naproti tomu více lásky k věci a poslušnosti ku
přírodě, bude-li možno jejímu neoduševnění čeliti
prostým poukazem, že čím více se zemědělská kal-
kulace zjemní, tím neřešitelnějším se jeví hlavní
problém taxace statků — pak bych prohlásil, že
ifeudální zemědělec v nové škole může se ne-
sčetnému naučiti.
Moderní vývoj zvrátil theorie Adama Müllera
a dal za pravdu Albrechtu Thaerovi, byť i jed-
notlivosti vědy zemědělské, tímto hlásané, pozděj
Thünenem, Liebigem a j. byly vyvráceny.
Müller
Thaer
Liebig
9
article
Avšak ani Adam Müller nemohl se významu
zemědělství „merkantilistického“, pro trh produ-
kujícího a o trh se opírajícího, uzavříti.
On uznává dva druhy zemědělství: zeměděl-
ství isolovaně ležící, soběstačné, bez trhů, a země
dělství, blízko trhu ležící a tudiž více od peněn
odvislé. — Isolované zemědělství je kruhem, země-
dělství o trh se opírající naproti tomu elipsou se
dvěma ohnisky: trhem a merkantilním
zemědělcem. „Pomijejicnost prvého (konjunkt-
tury) strhuje druhé s sebou“ — dodává k tomu
Adam Mäller.
Tato nauka Adama Müllera o merkantilním
zemědělství, vycházející ze vzájemného, těsného
poměru mezi zemědělstvím a trhem, vystihuje ze-
jména pro moderní státy postavení zemědělství
národním hospodářství. Poměr ten se však v
všech směrech pro zemědělství upevňuje, zejména
když neurčitý trh zemědělských plodin Adama
Müllera nahražen je trhem vůbec a táborem ne-
sčetných konsumentů potravin, zaměstnaných v mo-
derním průmyslu, jakož i odběratelů výrobků prů-
myslových, mezi nimiž moderní zemědělství za
ujímá důležité místo.
Vzhledem k těmto těsným vztahům mezi ze-
mědělstvím a ostatními odvětvími národního ho
spodářství, má roční bilance domácího zemědělství
velký význam pro situaci hospodářskou, prote
„mají posud ještě zně největší význam pro celé
márodní hospodářství, ovšem již ne žně jednotlivé
země, ale celého světa“, jak praví Fuchs.
U srovnání se slabším rokem předchozím při-
nesl rok 1912 pro domácí zemědělství úlevu.
Müller
Pomijejicnost prvý
Mäller
Fuchs
10
article
To platí v prvé řadě o sklizni obilí, která je
u všech druhů v minulém roce vyšší než v obou
letech předchozích.
To se jeví v Čechách zejména ve výši prů-
měrné sklizně hektarové, jež činí u pšenice 22
(16.1 a 16.6), u žita 19 q (15.3 a 16.5), u ječmene
22.8 q (18.2 a 18.8), u ovsa 17.7 q (13.3 a 14.9).
Úhrnná sklizeň pak činí pro Čechy u pšenice
5.13 mil. q (3.66 a 3.88), u žita 10.50 mil. q (8.26
9.27), u ječmene 7.20 mil. q (5.85 a 5.65), u ovsa 8.6
mil. a [6.48 a 6.97).
Také pro Rakousko je výsledek sklizně obil
lepší než v roce minulém a převyšuje i desitiletý
průměr za dobu 1902—11. Činilť u pšenice 19 mi-
lionů a (16 mil. q v r. 1911 a 15 mil. q v průměru
let 1902—11). u žita 29.7 mil. a [26.4 a 24.9), u ječ-
mene 17.1 mil. q (16.2 a 15.9), u ovsa 24.3 mil.o
(22.7 a 20.7), u kukuřice 3.9 mil. q (3 a 3.9).
Naproti tomu je uherská sklizeň obilí po-
někud slabší než v roce minulém; při tom však
nutno míti na zřeteli, že uherská sklizeň z roku
minulého byla, pokud se sklizně pšenice, ječmene.
ovsa a kukuřice týče, sklizní lepší.
U jednotlivých druhů obilí činila tudiž cel-
kovásklizeň uherská: u pšenice 46.13 mil. q (47.597
mil. a v r. 1911 a 46.185 mil. q v r. 1910), u žita
13.467 mil. q (12.790 a 13.294), u ječmene 15.195
mil. a [16.023 a 11.676), u ovsa 11.252 mil. a (13.01
a 10.262), u kukuřice 46.750 mil. q (34.907 a 47.668)
Jeví se pak pro obilí celková sklizeň rakou-
sko-uherská s připočtením sklizně chorvatsko-
slavonské takto:
Čechy
Rakousko
12
article
1912 1911
v milionech a
69 67
pšenice
žita . . . . . . . . . . 44
ječmene . . . . . . . . 33
ovsa . . . . . . . . . . 35
Také u zemčat, cukrovky, krmné řepy, če-
kanky a zeli byla v minulém roce sklizeň prů-
měrná i celková v Čechách vesměs vyšší než v po-
sledních 4 letech. Činilať průměrná sklizeň z 1 ha
u zeměat 107 q (56.7 q v r. 1911. 81.3 a v r. 1910
104.2 q v r. 1909), u cukrovky 321.7 q (151.7. 300.6.
278.5), u krmné řepy 293.1 q (161.7, 286.7, 273),u
čekanky 215.1 q [105.7, 205.4. 208.4], u zelí 276.7a
(106.4, 195.1, 176.1).
Čelkem pak sklizeno v milionech q: zeměa
32.179 (16.931, 24.049, 31.230), u cukrovky 47.144
(21.179, 43.256, 31.396). u krmné řepy 9.681 (5.108
9.224. 8.808), u čekanky 1.383 (0.593, 1.088, 1.191)
u zelí 3.468 (1.264, 2.401, 2.224.
Veškerá tato data vztahují se na zboží tržn
i netržní dohromady.
Převážně vlhký rok 1911 byl příznivý zejména
množství sklizně okopanin. U zemčat bude všal
výsledek ten částečně, v některých krajích dost
značně ztenčen hnilobou hlíz.
Po neutěšeném roce 1911 se slabou sklizn
pícnin stálo pěstování a sklizeň pícnin v r. 1917
tím více v popředí
Vlhké počasí v roce uplynulém bylo vývin
pícnin neobyčejně příznivé, za to však ztížilo pod-
statně sklizeň sena i otav; ba místy nemohly být
otavy vůbec sklizeny.
Průměrná sklizeň z 1 ha v Čechách obnášel
v hodnotě suché píce:
Čelko
Čechy
ha
13
article
r. 1912 1911 1910
30.8 25.3 37.4
u jetelin . . . . . .
u různých zelených krmiv . 37.4 22.8 37.0
u luční píce . . . . . 32.5 23.7 33.
u směsek (zrní) . . . . 16.2 11.3 14.4
Celkem pak sklizeno v Čechách v milionee
q (v hodnotě suché píce):
1911
r. 1912
1910
12.327
17.22
u luční píce . . 16.930
9.050 14.192
u jetelin . . . . 9.177
2.099
1.433
u různ. zelen, krmiv 5.035
u směsek (zrní) . . 414.880 213.600 296-90
Vlhké počasí působilo též na sklizeň témař
všech ostatních plodin nepříznivě; zejména trpěl
vlhkostí, vedle ní však též cilelným nedosletkem
zemědělského dělnictva sklizeň cukrovky, kter
se místy protáhla až do polovice prosince.
Chov hospodářského zvířectva trpěl v prvních
měsících uplynulého roku nedostatkem píce, který
dolehl na chovatele tím citelněji, kdyžtě v někte-
rých krajinách jarní vláhy dostavily se opozděně.
takže se jevil místy i v pozdním jaře ještě nedo-
statek zeleného krmiva se všemi nesnázemi.
Zdravotní stav hospodářského zvířectva zlep-
šoval se po nákazách, jimiž dobytek, v prvé řadě
skot, byl postižen, pouze povlovně, a bude zapo-
třebí úsilovné péče i v příštím roce, aby i škodlivé
hospodářské důsledky nákaz byly oděiněny.
Zemědělské družstevnictví obmezilo se v mi-
nulémroce z největší části na prohlubování trvající
již sítě organisační. Tento zjev nulno radostně ví-
tati. Ve chvili oddechu snáze možno získati cel-
kový přehled práce již vykonané, možno lépe kon-
statovati výsledek této práce, pronésti o ni úsu-
dek a odvoditi direktivy pro další akci.
Čechy
37.0 u luční
u luční
14.192 u jetelina
u směska
14
article
Toto stanovisko je tím důležitější, kdyžtě se
jedná o konečné vymezení pole pro uplatnění či-
sté svěpomoci zemědělské, jejíž složkou je druž-
stevnictví, a která anorganickým rozšiřováním to-
hoto pole působnosti může býti poškozena právě
tak, jako je dusena nepřirozeným súžováním pole
působnosti.
Jistého impulsu dostalo se zemědělskému
družstevnictví a hospodářskému průmyslu říšským
zákonem ze dne 4. července 1912 č. 127 ř. z., jenž
m. j. reservuje pro podělení družstevních lihovarů.
zahájivších činnost mezi 1. lednem a 1. prosincem
1912, celkový kontingent 8000 hl. ostatně za pod-
mínek, ne právě těmto závodům příliš příznivých.
V obpru zemědělských meliorací potrval
stagnace, zaviněná nedělností zemského sněmu,
v roce uplynulém. Ba nesnáze tyto zvýšeny byly
ještě obtížnou situací na trhu peněžním, která m.
přivodila též omezení melioračních zápůjček Zem-
ské banky království Českého.
Zákonodárství jak zemské tak i říšské bylo
i v uplynulém roce pro zemědělství, stejně pro
ostatní odvětví národohospodářská, sterilní, ač na
poslanecké lavice říšské rady rozdána byla celá
řada předloh, pro zemědělství eminentně důleži-
tých.
Naproti tomu je radostno konstatovali, že zá-
jem našeho obyvatelstva zemědělského o pokrok
v uplynulém roce nejen neklesl, nýbrž ještě nwrtín
stoupl.
7) Cifry v závorkách udávají dala za rok 191.
a 1910.
15
article
Celá řada kursů a přednášek byla uspořádána
v roce uplynulém, a themata těchto přednášek
extensí svědčí o všestranném zájmu našich hospo-
dářů o veškeré složky hospodaření.
Tyto snahy vzdělavací doznaly vyvrcholenív
„zemědělském týdnu“, pod patronancí českého o-
boru rady zemědělské pro království České v Praze
„Zemědělským Archivem“ pořádaném.
A neméně radostným zjevem je velká akce
k rozšíření a propagaci zeměďělského účetnictví.
českým odborem rady zemědělské zahájená.
Akci tou má býti buzeno správné pochopení
pro merkantilitu zemědělského hospodaření, v ze-
mědělci má býti živen zdravý, pro moderní život
nepostrádatelný egoismus hospodářský, který
více alternativ, jejichž bohatstvím právě zemědě-
lee může býti lehce zmaten, v prvé řadě vybírá
onu, jež skýtá nejpřiznivější výsledek hmotný.
A tak se opět vracíme k odkazu Thaerovy zá-
sady o racionelním hospodaření. A také v dob
přítomné veden je rovněž boj o racionalitu, boh
o její vnější formy, jež podléhají ustavičným změ-
nám a tudíž nemohou ztrnouti v šablonu, nemohou
býti neodvolatelně jednou pro vždy stanoveny.
Všeobecným heslem všech stran, na tomto
boji zúčastněných, je však vždy stupňování ko-
merciality zemědělství ve všech směrech, jež stal
se nejdůležitější programovou složkou moderního
Dr. X.
zemědělství
Thaerův
zemědělský pro království Český v Praga
zemědělský archiv
16
title
Dr. FERDINAND HEIDLE
doktor
Heidle
17
title
Průmysl cukrovarnický v roce
18
article
1912.
1912.
Minulý rok měl typický ráz přechodu od malé
neúrodou postižené kampaně ke kampani mimeřád-
ně velké. Vysoké ceny cukru, které na jaře, v dob
kontrahování řepy byly v plalnosti, umožnily velmi
přiznivou cenu řepní, která nabádala přímo k zvět-
šení osevu. Skutečně bylo také ve všech hlavních
zemích, řepu pěstujících, průměrně asi o 522 víc
plochy oselo, než r. 1911. Značnější rozšíření pě-
stění řepy doznaly ony země, kde byly nové to-
várny založeny, zejměna Uhry. Dánsko a Srbsko
Jako zcela nový producent cukru řepového vystou-
pila letos Anglie, kde již po několik let trvajíci
agitace a obsáhlé pokusy vedly k založení prvního
cukrovaru, který letos zahájil práci. Z cizích zemi
má pro nás zájém český cukrovar v Srbsku, kter
také letos pracoval první kampaň. Vyhlidky jej
byly velmi příznivé a továrna počítala s velkou
úrodou řepní, asi 1 milion q. Bohužel, měly válečno
události velmi nepříznivý vliv; neboť nebylo možne
řepu dobýti a do továrny dopraviti, tak že přes
všechno úsilí větší část úrody nemůže býti zpra-
cována. Tím sice byla poškozena letošní kampan
ale za to do budoucnosti znamená vítězná válk
Srbska pro český cukrovar zlepšení jeho posice.
neboť zabráním velkého území rozšíří se velmi
značně domácí spotřeba srbská, která poskytuj
výhody velkého ochranného cla.
U nás mělo kontrahování řepy klidný průběh.
k čemuž ovšem v prvé řadě přispěly dobré ceny
řepní. Ale i jinak sluší konstatovati, že se v Če-
chách poměr mezi řepaři a cukrovarníky utváři
snesitelněji. Vzájemné diskuse ztratily mnoho z dří-
vějšího ostří a udržují se nyní na půdě věcnosti.
Uhry
Dánsko
Srbsko
Anglie
19
article
Ačkoli počasí v druhé polovině léta nebyle
pro vývin řepy zvlášť příznivé, přece dosáhli jsme
velmi dobré úrody. Quantitativní výnos řepy na
1 ha činil průměrně 325 g. tedy ještě o 3 q více.
než r. 1910. Také jakost byla poměrně příznivá
a činí na základě dosavadních odhadů průměrná
výroba 16.122 proti 14.132 a 15.827 v obou letech
předchozích. Ovšem dobývání a doprava řepy d
cykrovarů působily značné obtiže, které přičítat
dluši jednak obrovské sklizni jednak deštivému po-
časí v listopadu. Přece však podařilo se tyto po-
tíže překonati a sice nejen u nás, nýbrž i v Uhrách
kde byla chvílemi situace dosti kritická. JJedině
Rusko nebude moci značnou část své řepy dobýti
ovšem nelze ani dnes ježtě tento poměr přibližn
stanoviti.
Vývoz cukru omezoval se v minulém roce
hlavně na rafinádu. Ve staré kampani (až do října
utvářely se poměry vývozní během jarních a let-
ních měsíců příznivěji, než koncem r. 1911, kds
byla jednak poptávka velmi slabá, jednak rozpět
cenové nepříznivé. Přirozeně celkový náš vývoz
byl značně slabší než v letech normálních. Jako
byly Uhry velkým exportérem a jejich surovina
měla nemalý vliv na pokles ceny staré kampaně
Počátkem nové kampaně nastalo silné oživnutí vý-
vozu. V poslední době činila zejména Levanta
Indie velké nákupy
Tuzemská spotřeba staré kampaně trpěla při-
rozeně vysokými cenami, které nutily k omne zování
Uher
Uhry
Rusko
Indie
ha
20
article
Celkový úbytek činil 880.000 q čili as 13%2. Tot
omezování nákupů vedlo v tuzemsku k úplnému
vyčerpání zásob, neboť nikdo nemohl si ve starém
roce krýti více než bezprostřední spotřebu. Když
v říjnu přišel nový cukr za cenu asi o 10 K nižs
na trh, nastala přímo bouřlivá poptávka, takže to-
várny v první době sotva postačily s dodávkou
Během letošního léta docházelo v pohraničních mí-
stech častěji k dovozu německého cukru. Bylo t
hlavně následkem toho, že vedení kartelu nebralo
při stanovení cen v exponovaných místech nále-
žitého zřetele k dopravním relacím. Tomu má byt
nyní odpomoženo zřízením zvláštní kanceláře, ktera
má na základě dopravních sazeb ceny pro jedno-
tlivá místa přiměřeně upraviti. Celkem bude o
1. ledna počínajíc cena v místech pohraničních
snížena, pro vnitrozemí zvýšena. Pro Prahu čin
zamýšlená dopravní přirážka K 1.60 na 1 q rafi-
nády. Největší zatížení připadne na místa na če-
skomoravské hranici.
Cenově byl loňský rok velmi pohnutý. Vysoké
ceny, které následkem neúrody a velké spekulace
při počátku byly v platnosti, nemohly se na své
výši udržeti. Příčinou toho byla výborná žeň kolo-
niální, zvýšení ruského vývozního kontingentu
desorganisace strany la hausse. Anglie činila
vše možné, aby musila co nejméně evropského řep-
ního cukru potřebovati. To se jí z velké části po-
dařilo a tím způsoben byl přes velkou neúrodu
v západní Evropě poměrný nadbytek zboží. Haus-
sovní strana skládala se z množství malých speku-
lantů a chyběly zde velké posice a cilevědomé
vedení, jak to prováděl před 2 roky Santa Maria.
Praha
Anglie
Evropa
Hausa
Santa Marius
21
article
Když později se mohla právem očekávati velká
žeň na přiští kampaň, nebylo možno dále vysoké
ceny držeti. Pokles měl mnohdy průběh krisi po-
dobný. Ke konci kampaně učinily sice některé
hamburské a belgické firmy pokus, zaskočiti kon-
treminu a ceny opět zvednouti. Tento podnik po-
tkal se však s úplným nezdarem, protože se poda-
řilo opatřiti na úhradu cedulových závazků
značné položky surového cukru dánského a uher-
ského. Průmysl, zvláště české továrny byly jen
nepatrně zastiženy tímto znchodnocením, nebot
vyprodaly v čas svě zbytky za příznivých ještě
cen. Za to utrpěla soukromá spekulace, loňskými
zisky podnícená, velmi eitelné ztráty. V posledních
třech měsících ustálila se cena cukru a kolísání
bylo velmi nepatrné. Veliká množství zboží, která
musily továrny následkem obrovské sklizně při-
vésti na trh, byla umístěna bez citelnějších oběti
když spotřeba jevila takovou koupěchtivont.
22
article
Hnutí koncentrační v českém cukrovarnictví
které v minulém roce tak intensivně zaměstnával
i žirší veřejnost, nezastavilo se ani v roce minulém
ač jeho předpoklady byly tentokráte nepříznivějš
Celkem změnily letos tři továrny vlastnictví. Cu
krovar v Pětipsech, jeden z nejmenších závodů
byl zakoupen cukrovary lounského obvodu a za-
staven. Timto učiněn byl další krok k soustředěn-
v této cílevědomě vedeně skupině, která posťupnt
zbavuje se malých závodů ve svém středu. Dne
zbývá tam jen jeden závod středního rozsahu.
ostatní jsou na české poměry velké továrny.
Značnou sensaci způsobily poměry v jednom
z velkých závodů této skupiny — cukrovaru v Le-
nešicích. Nejdříve tam vzplanul boj proti dosavad-
nímu předsednictví správní rady. Na valné hro-
madě zvolena byla správní rada nová, a zdálo se
že přes různé dohry bude tím aféra vyřízena. Po-
zději však vyvinul se ostrý boj o akcie, které ku-
povány byly jednak novou správní radou, jednal
druhou stranou, o které se ve veřejnosti myslilo, ž
za ní stojí dřívější předseda. Akcie, které měly
Pětipsy
23
article
vnitřní hodnotu asi 1000 K. byly vyhnány až na
K 2400.— a při tom ještě přešly na neprospěch
cukrovaru z rukou rolnických na kapitalisty. Po-
zadí tohoto boje bylo však jiné. Nová správní rada
byla v úzkém spojení s vedením české organisace
řepařské, a ta chtěla použiti této posice pro svě
účely. Trvající firma byla však ještě na dlouhou
dobu vázána úmluvami, respektovati status quo
v ohledu řepním. Proto vznikl plán, aby si nová
strana zajistila dvoutřetinovou většinu, která jest
potřebí k likvidaci, likvidovala dosavadní společ-
nost a závod prodala společnosti nové, pro kterou
by staré závazky neexistovaly. Okolní cukrovary
jakmile se o tomto nebezpečí dověděly, hleděly si
zajistiti potřebnou třetinu akcii, aby zmařily pro-
vedení tohoto plánu. Druhá strana začala pak také
kupovati, ale přišla pozdě, dvoutřetinové většiny
si nemohla více zajistit. Tím však octla se zároveů
v tísrivé situaci. Měla zakoupenu majoritu akcie
zacenu, která nemohla býti přiměřeně zúrokována
Dále vázal v těchto koupích financujíčí ústav —
Agrární banka — na své poměry přílis mnoho pro-
středků právě v době, kdy již očekávána byla pod-
zimní tíseň na peněžních trzích. Musil býti ted
tento engagement rozvázán, a proto byly akcie
prodány Řakouskému úvěrnímu ústavu, který je již
dříve lombardoval.
Překvapení způsobil také prodej cukrovaru v
Studňovsi rovněž Rakouskému úvěrnímu ústavu
neboť marně pátráno po důvodech, proč majitel —
předseda značné banky a velkostatkář s množstvím
vlastní řepy — se k tomu odhodlal
Konečně dalším krokem za účelem koncen-
trace letos provedeným bylo přenesení domažlicke
rafinerie České společnosti pro průmysl cukerní
na Mělník, čímž umožněno jí bude výhodnější zá-
sobování surovinou.
Studňoves
Mělník
agrární banka
Český společnost
K 2400
24
article
Celková bilance tohoto hnutí koncentračníh
pro nás není valné příznivá. Zastaveny na prospěc
okolních závodů byly v posledních letech 2 česk
cukrovary, do německých rukou přešly 4. Aktivu
proti tomu nemůžeme vykázati žádně.
Příznivěji vytvářily se poměry na Moravě
V loňské cenové konjunktuře posilily se dva nov
rolnické cukrovary v Hulíně a Němčicích, kter
měly poměrně příznivé úrody. Letošního roku uči-
něny dalží pokroky. Cukrovar v Sokolnici, dosu
pronajatý Vyškovu, byl najat rolnickým sdružením
a dále převzala rolnická akciová společnost cukro-
var v Drahoňovicích i s velkostatkem. Bohužel
chybí dosud těmto akcím mohutná finanění opora
Hnutí na porolničtění moravských cukrovarů jes
velmi silné a budí též u kapitalistických závodů
značné obavy. Vidíme, že celá řada soukromých
továren prodána byla hankám, jen proto, že ma-
jitelé chtěli si svůj majetek zajistiti proti risik
budoucnosti.
V Uhrách pokračovalo zakládání nových pod-
niků, neboť loňská konjunktura dala tomuto hnutí
mocnou vzpruhu. Celkem jeví se zde zase ono ne-
bezpečí takových let pro země se starým průmy.
slem, protože vysoké ceny vedou jen k posílen
koloniální konkurence a zakládání cukrovarů v po-
lohách, dosud za méně příznivé pokládaných. Prote
bylo by si přáti pro budoucí léta stabilní poměry
s cenami ne příliš vysokými, aby horečka zakla-
datelská ve východní Evropě a koloniích byla za-
stavena.
Prot
Morava
Hulín
Němčice
Vyškov
Drahoňovice
Uhry
Evropa
cukrovar
25
title
Cis. rada JOS. MACHAČEK
rada Jos
26
article
Strojnictví v r. 1912.
Strojnictví v r. 1912.
Pro průmysl strojnický byl rok 1912 dosti po-
hnutý. Již v měsíci lednu docházelo našich strojíren
hojně objednávek ze všech oborů průmyslových
takže začátkem roku, kde jiná léta strojírny zá-
pasí ještě s nedostatkem práce, jevily se slibno
naděje na příznivý rok
Leč v polovici měsíce ledna byla pravideln
výroba vážně ohrožena. Příčinu k tomu zavdalo
zavedení nových pracovních řádů továrních, zvlá-
ště však ustanovení jich, že se jak dělnictvu, tak
zaměstnavateli dává stejné právo okamžité výpo-
Poněvadž dělnictvo přijaté nové řády pracovn
počalo po několika dnech opětně zaměstnavatelům
vraceti, došlo k různým rozporům a konečně dne
23. ledna 1912 k výluce v celé řadě strojníckých
závodů, která trvala plné 4 neděle.
Výluka tato vyžádala si značných obětí jak
na dělnictvu, tak i na zaměstnavatelích. U prvých
ztrátu milionů ušlé mzdy a u druhých ztrátu
týdnů doby pracovní, která v některých závodecl
při nutných objednávkách prací přes čas i nočn
musila pak býti nahražena.
Tato neshoda zaměstnavatelů s dělnictvem ne-
měla jinak škodlivého vlivu na nové objednávky
takže naše strojírny byly po celé léto plně zaměst-
nány, což bude míti přirozeně vliv na celkové obra-
ty. Dá se očekávati, že tytéž vzdor 4nedělní vý-
luce — tedy za pouhých 11 měsíců — budouu
většiny našich strojíren o 10 až 209% vyšší obrato
z roku 1911.
27
article
Pokud se týče výdělků, nebudou tyto nijal
odpovídati, jak by se dalo s určitostí očekávati
zvýšeným obratům.
Během roku 1912 opětně zvýšené ceny mate-
riälu, stále stoupající veřejné dávky, jakož i mzd
a služné, vyvolané všeobecnou drahotou, vysoká
míra úroková, tížící zejména závody, s cizím ka-
pitálem pracující, při tom nejostřejší konkurence
za které nebylo možno ceny výrobků přiměřeně
regulovati se stoupajícím nákladem výrobním, to
jsou příčiny, že celkové výtěžky vzdor vyšším obra-
tům budou se pohybovati asi na výši roku před-
cházejícího
Pokud se týká dnešního zaměstnání strojíren
dlužno konstatovati, že jsou tyto po většině dosu
plně zaměstnány a to ponejvíce objednávkami star-
šího data, s delšími dodacími lhůtami
V tom směru dlužno z větších objednávek jme-
novati: stavbu cukrovarů v Gorné Orechovici
Burgasu v Bulharsku, v Uj-Verbászu v Uhrách
Chodorově v Polsku, rafinerie cukru na Mělníku
rozšíření elektrické centrály v Praze, stroje pro
nové válečné lodě rakouské mariny a j
Nelze však zamlčeti, že v poslední době, patrně
následkem válečného napětí a jiných nepříznivých
okolností, byl příliv objednávek úplně zastaven.
což ovšem bude míti přirozeně vliv na zaměstna-
nost v pozdějších měsících, až budou vyřízeny ob-
jednávky dříve již došlé, pak-li do té doby nena-
stanou opět normální poměry, zejména celkově
uklidnění a uvolnění na trhu peněžním.
Činiti předpovědi v tomto směru bylo by ve-
lice nevděčným.
Chodorův
Gornyj Orechovice Burgas
Bulharsko
uj
Uhry
Polsko
Mělník
Praha
30
article
Průmysl a obchod kožní
Průmysl a obchod kožní
v r. 1912.
31
article
Musím letos začiti u konce. U konce r. 1912
Velmi smutný to konec! To, co jsem lonského
roku více žertem než do opravdy pronesl, stalo
se až příliš záhy krutou pravdouí Bouchlo to
válelo se jich jako Turků. Ještě se válejí a mo-
dlíme se každé ráno: „Pane Bože, dostl
Přišlo, co přijiti musilo. Slabé živly obchodu
které existovaly výhradně úvěrem, přišly ihned do
nepřekonatelných nesnází, jakmile jim tento úvě-
peněžními ústavy byl omezen nebo zastaven. P
tom ovšem vyšlo na jevo, že těmto živlům nesta-
čil ani ohromný úvěr ve zboží, ani úvěr bakovní
ani úvěr na otevřené pohledávky bankám postou-
pené, nýbrž že sáhly ku způsobu nedovolenému
opatřujíce sobě peníze podepisováním směnel
z ochoty. Toto vzájemné podpisování směnel
dosáhlo velmi značných rozměrů, nebolo všal
vlastní příčinou úpadku, jak se s mnohé strany
tvrdi. Kdyby insolventní obchodníci vykazovali jen
ony schodky, které povstaly podpisováním směnek
z ochoty, nepřevyšovala by passiva tak ohromn
aktiv, jak vykazují statusy skoro všech insolvent-
ních firem. Tyto statusy dokazují jasně, že kri-
dalaři pracovali vlastně již dlouho pasivně
udržovali se jen umělým způsobem.
Jest zajímavo i se stanoviska psychologické-
ho, s jakou přímo dětinskou bezstarostností a dů-
věrou si tito páni fiační prostředky opatřovali
Podám malý příklad:
Turek
Bož
32
article
Obchodník A. prodal obchodníku B. zbože
proti hotovému zaplacení ve 30 dnech. Po uplynutí
této lhůty šel si pro peníze, ovšem marně, po-
něvadž dotyčný kupec peněz neměl, i učinil ku-
pující prodávajícímu následující (návrh: „Chceš-li,
abych zaplatil, podepiš mi směnku na dotyčný
obnos, já ji udám a ty budeš miti peníze.“ A pro-
dávající, který peněz nutně potřeboval, skutečně
to učinil a dal kupujícímu na zboží, které mu pro-
dal, ještě vlastní směnku, kterou ovšem musí ted
sám hraditi. A ani při tom nezaznamenal, co pod-
pisuje, kde a kdy co splatno jest! Pro tuto příčinu
nemohou býti také učiněny při úpadcích přesné
statusy a proto též bylo vyrovnání těchto úpadků
nemožné a skončily skoro vesměs konkurs e m.
Všeobecně smutná situace obchodní, vznik-
nuvší v posledních měsících roku 1912 následkem
obavy před válkou, byla těmito insolvencemi, jichž
se nastřádalo pomalu na tucty, a které vykazovaly
milionové schodky, hrozně zhoršena. Nehledě ke
ztrátám, které mnohé firmy utrpěly, otřesena byla
velmi důvěra k veškerému obchodu a tak se stal .
že poslední dva měsíce roku 1912 znamenaly
skoro úplnou stagnaci v obehodě
mají nutně v zápěti veliké omezení veške-
ré výroby průmyslu kožního v Če-
chách, zejména podešvového.
K vyličeným svízelům přípojuje se ještě třeli
zlo, jež nás velice poškozuje.
33
article
Český průmysl kožní nezúčastňuje se vůbe
dodávek vojenských, jež v čase právě
uplynulém byly skoro jediným zdrojem výdělku
průmyslového, a v dřívějších dobách přispívaly
značně ke zdražení zejména kožních artiklů. D
konsorcia pro vojenské dodávky c. k
rakouské armády není přibrána ani jediná česká
firma a což jest ještě smutnější, na dodávkách.
přidělených živnostnictvu, ani zúčastniti se
nemůže a to z té přičiny, poněvadž náš dobrý
český podešev — lepší podešev se v Ra-
kousku nevyrábí — se na vojenskou obuv nepři-
pouští jedině proto, že jest červený! To.
prosím, není žert, to jest pravda a pochází toto
ustanovení z dávných dob. Na této nepřístojnosti
jsme my koželuzi sami mnoho vinni, poněvadž
jsme se o odstranění tohoto nařízení dosud ne-
starali.
Ra
34
article
Nyní ovšem podnikli jsme kroky, aby dotyčné
předpisy byly v náš neprospěch změněny a musím
na tomto místě vysloviti uznání a vřelé díky nás
všech slavné Obchodní a živnostenské komořev
Praze, že se nás v této záležitosti upřímně ujímá.
Věci dospěly nyní tak daleko, že nám ted
snad uvěří dokonce i ona instance, která dosud
za to měla, že průmysl kožní nelze provozovati
jinak, nežli se značným ziskem — bern í úřa-
dy. Mohli bychom miti z této okolnosti radost.
ale nejsme škodolibí a nepřejeme bernímu úřadu
schodků, naopak já a se mnou zajisté všichni moi
kolegové přejeme si zlepšení těchto trudných po-
měrů a přemýšlíme-li, jak asi by se daly urovnati
po léta již trvající špatné poměry, přicházíme k
jedinému možnému rozřešení: organis a ce,
kartel.
Vím, že toto slovo není zrovna oblíbeno
uznávám také, že se může činnost kartelu s roz-
ličných stanovisek posuzovat. Připouštím, že kar-
tely, zneužívají-li svojí posice, mohou se státi ve-
lice škodlivými faktory v životě národohospodář-
ském, avšak rozhodně také musí být uznán ná-
zor, že moderní vývin veškerých odvětví průmy-
slových přivádí je docela přiméřeným způsobem až
k onomu bodu, kdy průmysl v pudu sebezachování
musí přikročiti ke kartelování, organisaci. V tom-
že způsobu lze stanoviti asi následující pravidlo-
každý průmysl se stává zralým pro kartelováiní.
když i nejlépe fundované a zařízené jeho závody
po dlouhou dobu pracují bez výdělku nebo se
ztrátou. Nutný a v povaze věci samé spočívající
vývin jednotlivých závodů toho kterého průmyslu
přináší vždy větší a větší výrobu, která konečně
zcela nebo aspoň částečně převyšuje poptáv ku.
Praha
35
article
Nastane pak krutý, bezohledný boj konkurenčni.
a když konkurenti poznají, že nemohou jeden dru-
hého udolat a že boj nemůže býti jediným účelem
práce, podají si ruce a vstoupí v kartel. Jsem toho
názoru, že toto kritické stadium v průmyslu kož-
ním nastalo a že mu nezbývá jiné pomoci, než
kartel.
Skutečně se také na zkartelování nej-
více trpícího odvětví koželužství, výroby po-
dešvic, řemenic a hlazenic ve Vídni úsl-
lovně pracuje aje opravdu naděje, že k tomuto
kartelu dojde. Nedobře činí dnes ony kruhy ob-
chodní, které proti kartelování průmyslu kožního
brojí. I pro obchod by byl kartel moudře a mírně
vedený velikým štěstím. Poměry v obchodech, ne-
hledě ani ke katastrofálním úpadkům v předu na-
značeným, nemají věru dosud na růžích ustláno.
ba naopak není snad druhého obchodu, ktený by
byl tak ubohý jako obchod kožní. Má zapotřeb
pevné ruky, která by ho donutila hledati si při-
měřený výdělek, nevyhazovati své zboží s výděl-
kem nepatrným a neničiti bezúčelně jeden dru-
hého. Směle možno říci, že žádný kartel by
nemohl obchodnictvo tou měrou po-
škoditk jak se ono poškozuje samo
bezuzdnými vzájemnými boji.
Vídeň
36
article
Bez kartelu jakákoli reorganisace obchodní
jest nemyslitelna. Že by pak i poměry úvěrní byly
uzdraveny, leží na bílední. Nastal by zase onen
správný stav, v němž se poskytuje obchodníku jen
takový úvěr, jaký zasluhuje a znemožnil by se tím
vzrůsí až přiliš slabých živlů, jichž konec jest
a musí býti katastrofa. Nechci tím říci, že by na-
dále měly právo k životu jen závody bohatě fun-
dované, nikoli! Přeji si vzrůst mladého, snaživého
dorostu, jehož působení však nesmí býti tak pře-
kotné jako dosud, nýbrž se musí spokojiti poma-
lým, zdravým vývinem.
Netřeba se obávati, že by kartel kožní, který
má vlastně účel jen obranný, mohl se zvrhnout v
vyděračské družstvo. Poměrně malé clo ochranné,
snadnost zřizování nových závodů jest nejlepší
zárukou, že kartel kožní, uskuteční-li se, nebude
moci stát se škodlivým, aniž je řečeno, že by
žkartelováním industrie muselo nastati značné
zdražení výrobků, neb zajisté by v prodeji zkar-
telovaný průmysl hleděl a musil hleděti zkarte-
lovati se také vkoupi. Nejsem té bláhové
domněnky, že by snad rakouští nebo čeští kože-
luzi, i kdyby bylí sjednoceni, mohli činiti rozhodný
nátlak na světový trh se surovinou, avšak ohrom-
nému zl aukčni korupce, která se často
jeví umělým zvyšováním cen živly spekulačními,
mohli by zajisté svorným postupem čeliti a lzes
určitostí vysloviti přesvědčení, že by aspoňv
dobách takových, kdy na rozhodujícím trhu ame-
rickém panuje klid, bylo možno i zde přivésti
ceny suroviny na menší miru. Prozatím ovšem na
zlevnění není valné naděje, zejména proto, že je
parita cen jihoamerického zboží ještě o 10—15
vyšší než zboží evropského a lze s jistotou před-
povídati, že cena zdejší suroviny, nezlepši-li se
poměry na trhu jihoamerickém, ještě značně
stoupne a tím ještě větší svizele pro obchod a
průmysl nastanou.
37
article
Vzhledem k poměrům výše naznačeným po-
zbývá vyličení stavu jednotlivých odvětví průmy-
slových veškerého zájmu a proto také o něm leto
pomičím.
Vánoční týden přinesl celé Evropě opravdo-
vou naději na zachování všeobecného míru. Uká-
zalo se, že seskupení velmocí je nejlepší zárukou
míru, tedy v nejširším smyslu slova kartel vel-
moci. A tak, jak se věci jeví ve velkém, utváři
se i v malém. Spojují se státy, tvoří se zájmové
skupiny, průmysl se karteluje, zkrátka organisace
je znamením doby, ona jediná jest s to, pomoci
jednotlivcům, zájmovým skupinám i státům k
zdárnému žití.
HOTEL DE SAXE dovoluje si oznámiti
že počínaje 1. lednem 1913 v každou neděli
14976-
a svátek pořádány budou
Sax
Evropa
38
article
FIVE O CLOCK TEAS
FIVE O CLOCK TEAS
v zimní zahradě při hotelovém salonním or
Ředitelství.
chestru.