ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 840ab260-8f1d-11dd-bf6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 128, place 100, work 9, org 10
1 masthead
NARODNI LIST'Y.
2 masthead
1. ledna 1913. Číslo f.
3 article
pronajati společnosti, kterou chtěla zříditi Länderbanka, zaručujíc roční příjem 15 mil. k z domácí produkce a 1/4 nil. z vývozu. Nyne vláda opouští i systém pásek (banderollí) na škatulkách a chce prostě vybírati daň v to- várnách ze zboží z továrny ven vypravova- ného (jako u cukru) a označiti jen bedny páskou. Počítá se, že na hlavu obyvatelstv spotřebuje se v Rakousku — kde sirkami s plýtvá — 8 kusů denně, čili vsi 80 miliard ročně čili při 50 sirkách v jedné škatulce as 1.6 miliardy škatulek. Konsum klesl by nej méně na 4 sirky denně čili činil by 800 mil škatulek, při dani 2 h ze škatulky vynesla by daň 16 mil. bruto. Podrobná data vláda dosud nepředložila Jak z uvedeného jest zřejmo, není ještě finan- ční plán do posledních bodů projednán, ne- hledě k tomu, že není dosud přesně smluver klíč, podle kterého nové aděly děliti se mají Ovšem při tom všeobecně se akcentuje,že úděly vládou koncedované jsou nedostatečné a obzvláště poslanci ze zemí alpských agituj pro poskytnutí údělu na dani cukerní a ctáz- ka ta přijde jistě ještě k řečí při jednání o dan sirkové. O rozdělení údělů dle různých klíčů budu snad míti příležitost promluviti v tomto listě Dr. Al. Rašín. jindy.
Länderbanka doktor Al Rašín Rakousko
4 article Mezinárodní politika v r. 1912
Mezinárodní politika v r. 1912 Minulý rok byl zvláště bohatý politický mi událostmi a změnami, které přetvořily světovou mapu. Válka na Balkáně zejmena vyvrátila starou diplomatickou fikci o nutne integritě evropského Turecka. Šťastně sjednocené slovanské státy balkánské spolu s Řeckem provedly velké dílo osvobo- zení ujařmených soukmenovců a rázným či- nem postavily váhavou Evropu před hotovae událost. Úplný rozvrat osmanské říše projevi se tak zřejmě, že velmoci upustily od zásady teritoriálního statu quo na Balkáně, ale zasa- žením Rakousko-Uherska a Italie, jejichž zá- jmy na Jaderském moři se postavily proti po- sunutí srbských hranic až k mořskému po- břeží a daly podnět k utvoření nového albán- ského státu, bylo způsobeno hrozivé napět v celé Evropě a zbrojení na různých stranách Při tom obnovený trojspolek Německa, Ra- kousko-Uherska a Italie vystoupil na venel jednotně a velmi rozhodně, kdežto mezi moc- nostmi trojdohody, Anglií, Francií a Ruskem jevila se především snaha vyhnouti se krajnin důsledkům konfliktu a udržeti evropský mir takže diplomatická akce konečně dospěla jisté zásadní shodě mezi oběma skupinam velmocí, ač napětí posud nebylo úplně uvol něno.
Italia Balkán Turecko Řecko Evropa Rakousko Uhersko Německo Ra kouskoUhersko Anglie Francie Rusko Italia
5 article
Válka o Tripolsko skončena v roce 1912 mírem v Lausanne, jenž přiřknul Italii roz- sáhlou africkou kolonii. Francie pak zabez- pečila si Marokko a Německu dostalo se z to části francouzského území na Kongu V Marokku odstoupil Mulej Hafid a sultán Mulej Jusuf nastoupil na trůn šerifské říše pod protektorátem Francie. Krvavá vzpoura proti Francouzům ve Fezu potlačena a pre- tendent El Hiba u Marrakeše poražen. Místn vzpoury trvají však v Marokku posud. V břez- nu vyměněny ratifikační listiny o francouz- sko-německé dohodě o Marokku a rovníkové Africe, nyní pak již pracují v postoupenén území na Kongu ohraničovací komise. Revoluce v Číně skončila pádem císařstvi V lednu svolila císařovna vdova k odstoupen dynastie a v únoru nařídil císařský edikt zř- zení republiky. Juanšikaj stal se prvním pre- sidentem největší republiky na světě. Mez novou republikou a Ruskem došlo v posledn době k rozporům pro osamostatňovací snahy Mongolska, kde převládl ruský vliv, a hroz vzniknouti vážný konflikt.
Mulej Jusuf Francouz Tripolsko Lausanne Francie Maroko Německo rovníkový Afrika Kongo Čína nova republika Rusko Mongolsko El Hiba u Marrakeš
6 article
Uvádíme tu chronologicky nejvýznamnějš události v mezinárodní politice, při čemž data týkající se balkánské války, zařaďujemo zvlášt. Francouzský ministr zahraničních záleži- tostí de Selves podal 9. ledna demisi. Hlavní volby do německého říšského sně- mu 12. ledna přinesly velké úspěchy sociálnín demokratům. Ve Francii utvořil 13. ledna senátor Poin caré nový kabinet a převzal portefeuille za hraničních záležitostí. Do kabinetu pojat zvláště Briand (spravedlnost). Millerand (v. jenství), Delcassé (námořnictvo), Bourgeoi (práce]. Čínská císařovna vdova svolila 14. ledn. k odstoupení dynastie Mandžů. Francouzský parník „Carthage“ byl 17 ledna na cestě z Marseillu do Tunisu zadržer italskými torpedovkami, poněvadž měl na pa lubě létadla a dopraven do Cagliari. Italský křižák „Argodat“ zabavil 18. led na francouzský poštovní parník „Manoubu“ jenž měl na palubě turecké lékaře a ošetřo vatele a dopravil jej do Cagliari. 19. ledna byly francouzské parníky „Ma nouba“ a „Carthage“ Italy propuštěny, př čemž parník „Manouba“ musil vyloditi ture cké vojenské osoby. Spor francouzsko-italský pro zadržen parníku „Manouby“ urovnán 26. ledna tím, ž vylodění Turci byli Francii vydáni. Čínský císařský edikt nařízuje 5. února Juanšikajovi, aby společně s republikány z jihu utvořil republiku, v níž císař podrž hodnost a titul.
Selves Poin Briand Millerand Italos Turek Juanšikaj Francie Marseille Tunis Cagliari Ma Delcassé Bourgeoi
7 article
Bavorské ministerstvo Podewilsovo po dalo 5. února demisi. Německý císař zahájil 7. února říšský sněm trůnní řečí. 9. února zvolil německý říšský sněm předsedou dra. Spahna (centrum), prvním mí stopředsedou Scheidemanna (soc. dem.), dru hým místopředsedou dra. Paasche (nár. lib.) Svob. p. Hertling jmenován 9. února ba vorským ministerským předsedou, ministren zahraničních záležitostí a král. domu. Francouzský senát přijal 10. února fran- couzsko-německou dohodu o Marokku 212 proti 42 hlasům, 38 členů zdrželo se hlasování Německý císař odmítl 16. února přijat neúplné nové předsednictvo říšského sněmu předs. Kaempfa a druhého místopředz. Dove Jihočínské národní shromáždění zvolil 16. února Juanšikaje místo dra. Sunjacena pre- sidentem republiky. 17. února zemřel ve Vídni rakousko-uher ský ministr zahraničních záležitostí hr. Lex z Aehrenthalu. Nástupcem jeho jmenován br Berchtold. Italská poslanecká sněmovna přijala z3 února 440 proti 36 hlasům dekret o annex Tripolska a Cyrenaiky. Cizí vyslanci v Pekinu usnesli se 3. břez na na společné konferenci povolati k ochraně proti vzpourám vojsko z čínských přístavních měst. 8. března byli při nové volbě předsední ctva něm. říšského sněmu svobodomyslní d- Kaempí a Dove potvrzení v úřadu předsed- a druhého místopředsedy. Prvním místopředa stal se místo soc. demokrata Scheidemannad Paasche (nár. lib.). 22. března oznámen obsah nových vojen ských předloh německých, které byly říšským sněmem schváleny. Anglická sněmovna poslanců zamítla 28 března návrh zákona o hlasovacím právu žer v 2. čtení 228 hlasy proti 208. 21. dubna podrobili se ve Fezu vůdcov vzbouřenců po úspěšném útoku francouzskéh vojska na město. 9. května přijata žádost německého vele- vyslance v Londýně hr. Wolffa-Metternich za propuštěnou.
Spahn Paasche Hertling Kaempf Lex Berchtold Scheidemannad Paasche Wolff Metternich Maroko Vídeň Aehrenthal Tripolsko Peking Londýn Dove Jihočínský národní shromážděný poslanecký sněmovna Juanšikaj
8 article
Kristián X. prohlášen 15. května dánským králem. 11. června vzdal se anglický ministr vo- jenství lord Haldane svého úřadu a jmenovár lordem kancléřem. V Baltavě došlo 4. července ke schůzc cara Mikuláše s císařem Vilémem. Turecký ministr vojenství Šefket paš- 10. července odstoupil. 16. července jmenován tureckým mini strem vojenství Mahmud Muktar paša. 18. července podal turecký kabinet Saida paše demisi. Osm italských torpedovek proniklo 19 července 20 km. do Dardanel, ustoupily všal před tureckou dělostřelbou. Poslanci, zvolení na program mladoture ckého komitétu, složili 22. července vesmě mandáty. Ghazi Muktar paše jmenován velko vezírem, Kiamil paša vstoupil v čelo státn rady a stal se tím ministrem bez portefeuillu Japonský císař Mucuhito zemřel 29. čer vence. Syn jeho Jošihito (Haru no Mija) n stoupil po něm na trůn.
Haldane Mikuláš Vilém Muktar Mucuhito Jošihito Dardanely Ghazi Muktar Haro no Mija km
9 article
Turecká sněmovna projevila 5. srpna vlá dě nedůvěru a odročila se na neurčitou dobu Sultánovým irade byla sněmovna rozpuštěn a nad Cařihradem vyhlášen 40denní stav oble President republiky Haiti gen. Leconte byl 9. srpna v Port-au-Prince výbuchem pra chárny usmrcen. Francouzský ministerský předseda Poin caré připlul na palubě obrněnce „Condé“ do Kronštatu. Marocký sultán Mulej Hafid vzdal se 12 srpna trůnu poděkovací list'nou, odevzdanou francouzskému residentu generálu Lyautey ovi. Nástupcem jeho prohlášen bratr jeho Mu lej Jusuí. Německý císař přijel 4. září ke švýcar ským manevrům. Ruská hosudarstvenná duma byla c ským ukazem 12. záři rozpuštěna. Čínská vláda vyhlásila 15. září stav oble žení nad Mandžurskem pro nepokoje. 24. zemřel v Badenweileru německý vele vyslanec v Londýně sv. p. Marschall z Bieber steinu. 4. října oznámeno z Cařihradu, že turecká ministerská rada se usnesla přijati posled italské návrhy na mír. V Ouchy u Lausanne podepsána 18. říjn smlouva o míru mezi Tureckem a Italií.
Lecont Condé Kronšta Lyautey lít Jusuum Marschall Bieber Cařihrad Haiti Port Londýn Ouchy Lausanne Turecko Italia
10 article
Při prvotní volbě ve Spojených státech severoamerických 5. listopadu odevzdána vet šina hlasů pro volbu demokrata Wilsona pre sidentem. Španělským ministerským předsedou jme nován 14. listopadu na místo zavražděnéh Canaleja předseda sněmovny hr. Romanone- Kníže Lichnowsky, německý velevyslane v Londýně, odevzdal 19. listopadu své pově řující listiny. Italským velevyslancem v Berlíně jmeno ván 21. listopadu na místo Pansasa gener. se kretář zahraničního úřadu Bolloti. Rakouský následník arcivévoda Františei Ferdinand příjel 22. listopadu do Berlína císaří Vilémovi. Francouzsko-španělská smlouva v Ma rokku podepsána 27. listopadu v Paříží. Předsedou ruské dumy zvolen 28. listo padu okťabrista Rodzianko, jenž byl již před sedou třetí dumy. Německá spolková rada vyložila 28. li stopadu zákon o jesuitech v tom smyslu, ž- do pojmu dovolené řádové činnosti jesuitů ne spadají náboženské přednášky a konferenc ani výpomoc v duchovní správě farních úřadů Japonský kabinet Saijoniho odstoupil3 prosince. 6. prosince podala belgická vláda před lohu o všeobecné branné povinnosti. Trojspolková smlouva obnovena 7. pro since beze změny. 10. prosince, ve výročí dobytí Plevn- rusko-rumunskou armádou, odevzdal rusky velkokníže Nikolaj Michailovič v Bukurešt králi Karolovi ruskou maršálskou hůl. 12. prosince zemřel bavorský princ vla dař Luitpold a vladařem stal se syn jeho prin Ludvík. 17. prosince jmenován japonským mini sterským předsedou kníže Kacura 30. prosince zemřel německý státní se kretář zahraničních záležitostí Kiderlen Wäichter.
Wilson Lichnowský Františei Ferdinand Vilém Rodzianko Michailovič Bukurešt Karol Ruska Luitpold Ludvík Kacura Wäichter spojený stát severoamerický Londýn Berlín Ma Paříž Plevn
12 article Balkánská válka.
Balkánská válka. Již v létě vyskytovaly se pověsti o sjed- nocení balkánských států s Bulharskem v čele Že tato velmi obratně a tajně vedená vyjed- návání konečně dospěla k pevné dohodě, zvě dělo se teprve koncem léta. Bulharsko, Srb
Srb Bulharsko
13 article
sko, Černá Hora a Řecko vystoupily pak vůč- překvapenému Turecku s požadavky, směřujt cími ke zlepšení osudu křesťanského obyva telstva v evropských vilajetech a ježto Ture cko se rozhodně vzpíralo splniti je, nedala se všeobecná balkánská válka již zadržeti. Po kusy velmoci v tomto směru ztroskotaly na pevné vůli spojenců, kteří byli již k válce při praveni. Turecko, rozvrácené mladotureckým režimem, nevěřilo do poslední chvíle v mož nost války, spoléhajíc přílis na zakročení vel mocí a mobilisace turecké armády prováděl se velmi nepořádně a pomalu. Hlavní válečné události odehrály se n východním bojišti. Bulhaři vtrhli třemi proudý do Thrakie. Druhá armáda, postupující na le vém křídle, přitrhla 19. října k Mustafu P- šovi (Svilenu) a jala se hned na to obkličovat Drinopol. První armáda postupovala východné od Drinopole, kdežto třetí táhla v několik kolonách ke Kirk-Kilisse (Lozengradu). Zde setkala se s tureckou mocí, která prováděla nástup, porazila ji a zahnala na útěk, k ne- muž byly strženy také posud intaktní turecké sbory. K rozhodující bitvě došlo pak na lini mezi Visou a Lule Burgasem, kde trvaly boje několik dní. Turci z počátku zahájili na pra- vém křídle offensivu, ale jejich střed a leve křídlo byly Bulhary zatlačeny a tak skončil bitva porážkou Turků, jejichž ústup se z valne části proměnil v zoufalý zmatený útěk. U Čor- la a Saraje pokusili se Turci ještě jednou odpor, ale marně a konečně ustoupila pora- žená a zdemoralisovaná armáda za posledn obrannou linii u Čataldže. Bulhaři pak učiníi přípravy ku proražení čataldžské linie a pro- vedli- pokusné útoky, zatím však počalos jednati o příměří a nastal klid zbraní. Drino pol uhájila se až do příměři proti oblehacímu sboru, složenému z bulharských záložníků pomocného vojska srbského.
Bulhar P š Svilena Kirk Turek Drina polo Černá Hora Řecko Turecko Drinopol Čor Turec Lule Burgas Kilisse Lozengrad
14 article
Na západním bojišti vnikli Srbové s jed nou armádou do sandžaku novopazarského kdežto jiné dvě armády postupovaly na Sko- plji společně s armádním oddílem, táhnoucín přes Egri Palanku a složeným ze Srbů a Bul. harů. Turecká západní armáda byla u Kuma- nova na hlavu poražena. Srbové zmocnili se pak Skoplje, porazili Turky ještě jednou okolí Štipu a Velesu, dobyli celého Staréh- Srbska a zlomili konečně odpor Turků na- dobro u Bitolje, kdežto armáda, která obsa- verní armádou černohorskou a táhla na jih dila sandžak novopazarský, spojila se se se verní armádou černohorskou a táhla na jih kde společně s oddíly ze západu vyslanými obsadila Leš a Drač na Jaderském moři. Jiné bulharské oddíly dobyly zatím Makedonie táhly na Solun, jenž se zatím vzdal Řekům kteří za slabého odporu tureckého vojska pro- nikli přes Serfidži a Verrii, porazili Turky u Jenidže a přiměli posádku solunskou ke kapitulaci, využivše úspěchů bližící se bulhar ské armády, která hned po kapitulaci vtrhla rovněž do Soluna. Řecké operace v Epiru byly méně úspěšné, ježto Janina, hlavní cí jejich úsilí, se posud udržela stejně jako Ska- dar, obléhaný hlavní mocí černohorskou.
Srba Egri Palanka Skoplj Turek Štip Veles Leš Řek Verrio Jenidža Kuma Srbsko Drač Makedonie Epirus Soluna
15 article
Když za ujednaného příměří, na nějž jen Řekové nepřistoupili, bylo v polovici prosince zahájeno v Londýně vyjednávání o mír, měl Turci z území spojenci dobytého v rukou jen Drinopol, Skadar a Janinu. 6. srpna oznámeno z Cetyně, že turecky vyslanec podal stížnost pro opětovné srážky na hranicích a žádal zadostučinění do 24. ho- din, jinak že budou přerušeny diplomaticko styky. 8. srpna pak byla Černou Horou dáno žádané prohlášení. 15. srpna dal ministr hr. Berchtold k vý měně mínění mezi velmocemi o balkánskýe otázkách. 30. září nařízena v Bulharsku, Srbsku Řecku mobilisace. 1. října dalo Srbsko Turecku ultimatun se lhůtou 48 hodin. 2. října Porta ultimatun odmítla. Dle zpráv z 3. října byly veškeré armádn sbory v evropském Turecku uvedeny na vá- lečný stav. 7. října dohodly se velmoci zakročiti vlád balkánských spojenců i u Porty v zájmu
Řek Turek Berchtold Port Londýn Drinopol Skadar Bulharsko Srbsko Řecko Turecko
16 article
míru. Mluvčími velmocí bylo Rakousko-Uher- sko a Rusko. 8. října vyhlásil černohorský král Ture- cku válku. 8. října příjel ruský ministr zahraničníc záležitostí Sazonov z Paříže do Berlína, kde jednal s říšským kancléřem a státním sekre- tářem zahraničních záležitostí. 10. října dobyli Černohorci hory Dečiče. ovládající silnici ke Skadru 11. října dobyíi turecké pevnosti šipčaníku a 12. října sevřel město Tuzi. 13. října odpovědělo Bulharsko na roz- klady velmocí, že přišly pozdě. Současně do- ručilo Bulharsko Turecku notu, v níž uvedlo své požadavky, pokud jde o reformy v evrop- ském Turecku. 17. října dobyla severní černohorská a- máda města Beran. Na srbsko-tureckých a bulharsko-ture- ckých hranicích bylo již v noci na 17. října zahájeno nepřátelství, ohlášení války pak by- lo Bulharskem, Srbskem a Řeckem Turecku doručeno odpoledne. 18. října překročili Bulhaři hranice a ob- sadili Kurkal na silnici ke Svilenu, čímž zahá- jena bulharská ofensiva Srbové 18. října dobyli Prištiny 19. října vtrhla druhá bulharská armála do Svilenu a později společně s ardskou di- visí obklíčila Drinopol. 20. října se oznamuje, že turecké válečné lodi bombardovaly Varnu. 20. října dobyli Černohorci Gusinje a ve- čer před tím Plavy. Od 20. do 22. října trvaly u Lozengradu prudké boje mezi částmi třetí bulharské a- mády a Turky, kteří byli zahnáni na divoký útěk. 24. října obsadilo řecké vojsko průsmyk u Serfidže, ovládající silnice do Soluna Skoplje. 26. října byla Skoplje obsazena Srby bez boje, když byla západní armáda turecká dva dni před tím u Kumanova na hlavu poražena. 28. a 29. října byli Turci na západním bojišti opětně poraženi u Štipu a Velesu.
Sazonov Černohorec Dečič Beran Bulhar Srba Lozengrad Turek Rakousko Uhry Rusko Paříž Berlín Bulharsko Turecko Srbsko Řecko Priština Svilen Drinopol Plav Štip
17 article
Dvě černohorské armády pod korunním princem Danilem a generálem. Martinovičem přitrhly ke Skadru, jejž počaly hned obléhati. Od 29. října do 1. listopadu trvaly boje mezi první i třetí bulharskou armádou a Tur- ky, kteří měli šest armádních sborů, u Visy a Lule-Burgasu. Turci zahnáni na útěk, z čá- sti v divoké panice. Počátkem listopadu dochází mezi stíhají- cími Bulhary a Turky na ústupu k čataldžské linii v kraji mezí Sarajem a Čorlu ještě k ně- kolika srážkám, jež končí pro Turky nepří- znivě. Řekové dobyli 3. listopadu tureckého pří- stavního města Prevezy. V dalším průběhu války obsazovalo řecké loďstvo různé ostrovy Archipelu. 9. listopadu vzdal se Solun Řekům a ob- sezen řeckým i bulharským vojskem. 10. listopadu obsadilí Srbové Leš na Ja- derském moři. V Pešti měl dne 11. listopadu předsed bulharského sobrání dr. Danev rozhovory s mi- nistrem hr. Berchtoldem a německým velevy- slancem šl. Tschirschkym. Zástupci velmocí v Sofiji sdělili 14. listo- padu bulharské vládě, že Porta žádá za pro- střednictví a dotazovali se na podmínky míru. 14. listopadu počal na čataldžské linii dělostřelecký boj. Mezi tureckým vojskem zji- štěna četná onemocnění cholerou, která se pak příšerně rozšířila Srbské vojsko střetlo se u Bitolje v prud- kém boji s Turky. 15. listopadu odpověděla bulharská vláda na tureckou nabídku míru, že může zahájit vyjednávání jen, budou-li í učiněny určité ná- vrhy. V noci na 16. listopadu počal bulharský pokus, proraziti čataldžské posice. Na obo křídlech posic na Černém a Marmorském moři zasahovalo turecké loďstvo. 18. listopadu porazili Srbové a rozprášili západní tureckou armádu. Část byla zajata.
Danilo Martinovič Skadr Turek Bulhar Čorl Řek Srba Leš doktor Danev Berchtold Port Burgas Preveza Pešť
18 article
zapřádá sítě svých intrik, udilí diplomatické rady francouzskému vyslanci, v ní ovšem také carevna vyřizuje státní záležitosti s oblibou navazuje své milostné romány. Kancléř očekává netrpělivě francouzského vyslance, jenž má přinést spojeneckou smlouvu. Vyslanec se opozdí, z bojiště na jihu přijede mladý poručík, přinese zprávy o šlechtickém spiknutí, je povýšen, obdařen milostí — kancléř rozhodne se raději sečkat s audiencí vyslancovou. Mladého poručíka miluje dvorní dáma carevnina, mladá kontessa a pláče nad ztraceným milencem. Poručík cíti se pokořen carevninou přízní, marně hledí nabýti vlivu na státní záležitosti, roz- čilen a žarliv podlehne svodům šlechtických spiklenců. Kancléř zatím popudí carevnu proti poručíkově snoubence, nechá spiknutí uzrát a v rozhodném okamžiku objeví se jako záchrance carevny proti nerozvážnému poručíkovi a jeho spojencům, kteří chystali státní převrat. V třetím aktu carevna dá spiklencům milost, odpustí i prchlivému po- ručíkovi, jenž patrně později vrátí se z vojny k své milence a poručíka vystřídá v přízni panovnice mladý francouzský vyslanec. Intriky hry jsou značně rozvleklé, za to má každý akt po jedné divoké a jedné sentimentální scéně. Nejprve odhalení spik- nutí a milostná scéna carevny a poručíka. V druhém aktu milostná scéna poručika jeho milenky, divoká srážka carevny s mi- lenkou a nad to vyvrcholení děje v prudkém výjevu mezi carevnou a poručíkem, kdy bláhový hoch chce se spiknutím zmocnit panovnice a carevna domnívá se, že je v moci spiklenců. V posledním aktu závě- rečná scéna mezi carevnou a poručikema nový román s francouzským vyslancem. Z herců nápadně se odlišovala od ostatního ensemblu pani Májová v úloze carevny velmi živou hrou, čistým přednesem a pěkným m- mickým podáním.
19 article Náš koncert.
Náš koncert. (Pův. dopis „N. L..- V Paříží, 28. prosince.
Paříž
20 article
Hned na počátku balkánské války, hne tehdy, kdy ještě celá Paříž se dívala s pohrdáním nedůvěrou a nenávistí na balkánské spojence, mlu vilo se zde o slovanském koncertu ve prospěeh bulharských, srbských a černohorských obětí vál ky. Tenkráte jsme se sešli u universitního prof. Haumanta, nejoddanějšího to z přátel Jihoslovanů Bylo nutno sehnati co nejrychleji několik tisíe franků, aby mohl výbor pro Balkán, jejž založi a v jehož čele stál markýz de Barral, vypravití první lékařskou výpravu na Černou Horu. N schůzce byli zástupci několika slovansko-francouz- ských sdružení i jednollivci ze zdejší slovanské kolonie a návrh uspořádati koncert byl přijat všemí přítomnými jako nejvhodnější projev sympatií bo- iujícím Jihoslovanům i jako nejlepší prostředek opatřiti slušnější částku peněr.
profesor Haumant Jihoslovan Barral Paříž Balkán Černá Hora
21 article
Ale uplynul týden a čtrnáct dní a zůstával jen při návrhu. Pakli jsme někteří jednotlivci pod- nikli nějaké kroky, zapadly naše snahy ve vše- obocné lhostejnosti. A když se už vědělo, že nen možno počítati s nějakou všeobecnou ochotou onoho širokého výboru, pokusil se prof. Haumaní a jeho choť vzbuditi myšlenku znova k životu zorganisovati koncert v menším měřítku. Počítal přímo s irancouzsko-slovanským sdružením při uni- versitě (Association franco-slave), ale ani tento- kráte nedošlo k uskutečnění, a zdálo se, že na- dobro zapadá ve lhostejné Paříži návrh tak mi- lého a vkusného projevu sympathií těm, kteř nikdy neopominou přesvědčovati o své věrné od- danosti k Francii. Ale francouzsko-slovanská Associace přece jen pořádala onen koncert a ten večer se stal dokonce nejkrásnějším ze všech jejích podníků, ba stal se šťastnou shodou všech svých složek večerem, jakém se nikomu ani nezdálo, že by mohl přijíti střízlivém životě spolku, jenž se zpravidla pohy- buje v mezích přednášek a přátelských schůzek. Jsme už, pravda, daleko od jeho data, ale když už se stal onen večer tak převelikým potěšením celé naší české kolonie, že není možno tak hned
profesor Haumaný Paříž Francie
22 article
se z něho vymluvita při setkáních a na schůzkách nutno povídati o něm i do Čech, ač tam doma, kdo věčné pochyby a ještě věčnější nedůvěra provází vají každou radost a každý úspěch, sotva může s rozuměti tomu, co jsme zde žili a čemu jsme se od dali upřímností celého srdce, poněvadž jsme vě děli, že podnikáme dobré dílo a že jsme je vytvo řili ve formě nejpříhodnější. Ale buď tomu jak koliv, bylo by mi líto, nechat zapadnoul tente list z mého pařížského denníku a tyto stránky kroniky české kolonie pařížské. Za svůj slovanský koncert děkuje Associac jednomu ze svých nejmilejších členů, mladé ame rické dívce, slečně E K. Reynoldsově, kterou stu die slovanských jazyků připoutaly tolika krásným a upřímnými sympatiemi k slovanskému světu a jež se vracela na podzim ze své ruské cesty do Pa říže s myšlenkou uspořádati zde ve prospěch bal kánských Slovanů podobný koncert, zakončený plesem, jakému byla přítomna v Petrohradě, ovšen v menším měřítku a v možnostech našeho fran couzsko-slovanského spolku. Ale kdysi příšla s svým návrhem už značně připraveným do Asso ciace, nalézala pro něj velmi málo nadšení, a ko nečně naší francouzští přátelé z předsednictva roz- hodli, s jakýchši nedůvodů, omluviti sebe i Asso- ciaci z uspořádání koncertu. Bylo věru truchliv viděti tuto neochotu ve spolku, jehož tolik člent bylo přímo účastno ve válce, a připomínati si, jal vždycky vedle obětavých přátel Slovanů jsou men Francouzi takoví, kteří myslí, že nám dostačí jejich Hlahosklonné řečnické formality A tak nezbýval než usmáti se radostně a ironicky a rozhodnouti že připravíme onen koncert samí dva, slečna Rey noldsova a já, oba cizinci.
K Reynoldsův Francouz Rey Čechy Petrohrad Asso Slovan
23 article
Nebyla to zvlášť nadšená slova ani důvěřive pohledy, s nimiž jsme se setkávali, neboť kdekd pokládal za nemožné, aby bylo nám lze připravit onen koncert a to v době málo delší čtrnácti dnů neměl-li připadnouti příme před svátky, zabezpe čiti jej po stránce umělecké, najíti a zajistiti mu obecenstvo i při vysokých cenách míst a vypra viti jej ve všech, neustále se komplikujících po- drobnostech administrativních. Zrazovali často lide i skutky, ale bylo třeba letět s neústupnou ener- gií z povinnosti do povinnosti, vykonati sto ná- vštěv, osobně i všemi možnými prostředky býti ne- ustále ve styku se značným počtem osob a pře- svědčovatí o úspěchu díla i ve zlé chvíli, kdy stin nedůvěry se někdy zachvěl i v naší mysli Nejdříve bylo nutno vzbuditi zájem o koncert Naši čestní předsedové pp. prof. Denis a prof. Hau- mant byli prvaí, kteří uvítali myšlenku s upřímným potěšením. Rovněž tak tomu bylo u diplomatických zástupců balkánských států a vůbec kdekoliv jsme požádali o protektorát mezi vynikajícími osobnost- mi zdejší vysoké společnosti francouzské a slovan- ské, všude se nám dostalo ochotné a přátelské účasti. Jen v jednom případě nedošla vůbec o- pověď: — z Prahy. My Češi jsme totiž chtěli, aby v patronátním výboru byl také Čech, když tam byli zástupci všech slovanských národů.
profesor Denis Hau Manta Čech Praha Čechy
24 article
Neméně účasti a ochoty projevili pro konce přední zdejší umělci slovanští a jejich francouzšt druzi. Byl bych rád získal v programu co nejvíce místa české hudbě a přál jsem si, aby vedle sl. Ka- cerovské účinkoval ještě někdo z našich houslistů nebo pianistů. Bohužel příznivé vyřízení mého do- tazu v Praze došlo trochu pozdě, kdy nebylo jii možno měniti definitivní program, a tak jest nymi mou povinností, najíti nejbližší příležitost, abychom vynahradili, co jsme, bohužel, v tomto případě pro- meškali.
Ka Praha
25 article
Koncert se konal ve čtvrtek 12. prosince. Vše bylo připraveno, neboť konečně vždy bylo možne najíti, bylo-li třeba, ochotné spolupracovníky, ze- jména v naši české kolonii, vše bylo zajištěno, úspěch večera měl jen se dostaviti. Ale bylo možne s ním počítati? Tolik pochybností vázlo v očíc vžech, neboť nikdo se neodvážil doufati ve více než v obyčejný dobročinný koncert s poloprázdným sálem a kusým programem. A stalo se, co nikdo nedoufal a co bylo radost ným překvapením všem. Bylo-li třeba uspokojit onu vzácnou oddanost sl. Reynoldsovy k nám Slo vanům, stalo se tak nejhezčím způsobem. Bylo-l nutno přesvědčiti vedení Associace, že jest skuteč- ně možno učiniti z ní více než činí ti, v jichž ruko jsou v první řadě její osudy, dokázal to tento večer A pakli jsme chtěli my Češi připojiti svůj podí sympatií pro balkánské Slovany k tomu, co udě lala naše vlast, vykonali jsme to činem, jenž vzbu. dil k nám úctu a přátelství, jak mi dokazuje každo mé setkání s našimi Jihoslovany. Koncert se konal v sále Lycea, klubu dam fran- couzských a anglických, jenž laskavostí své před- sedkyně, paní vévodkyně z Uzěs, nám dal k dispo- sici nejen svůj sál, ale také sousední salony, zaří- zené jako celý palác, se vším vkusem a pohodlím V těchto místnostech se shromáždilo v ten večer obecenstvo nadmíru vybraně a elegantní. Bylo to příjemný dojem viděti, jak onen malý sice (pouz na 250 míst), ale půvabný sál se naplňuje společ- ností, v niž převládají dámy ve velké večerní tollettě, jak nezbývá téměř mista prázdného a jak všichni ti účastníci podléhají jakémusi radostnému a vlídnému dojmu z tohoto setkání. V ten večer nemohli schůzeti ti, kdož jsou oddanými přáteli nás
Reynoldsův St van Čech Jihoslovan
26 article
Slovanů, jako prof. Denis, prof. Haumant, ředitel školy výchydních jazyků Paul Boyer, tajemník téže školy André Mazon, bývalý vicepresident městské rady César Caire a jiné. Bulharská a srbská legace, generální konsulát ruský a černohorský byly za- stoupeny svými vysokými hodnostáři a elegantní společnost francouzská, mezi níž nutno počítati nejen sl. Vesničovu, dceru srbského vyslance, dl- cího tehdy již na konferencích v Londýně, ale taká kněžnu Karaďordövičovu, dodala večeru stejně lesku a půvabu jako velmi četní členové americké kolonie pařížské. Ze Slovanů byli tu zejména Ru- sové a mezi Čechy byli milými hosty p. Jaromí Stretti-Zamponi s chotí, p. JUDr. K. Klouček z Ji- čína a pak zástupci pařížského Sokola, starosta Chalupa a mistostarosta Svoboda. Příjemné pe- strosti dodaly společnosti slovanské dámy v ná- rodních krojích a zejména české dívky ve svých pěkných krojích českých a slováckých byly ra- dostně uvítány. Program večera, jenž přirozeně musil býti francouzsko-slovanský, byl zahájen po úvodníc slovech prof. Haumanta kvartettem, jehož autor. vynikající pařížský čelista, Chorvat Juro Tkalčič. kterého co nejdříve Praha uslyší, hrál mimo t jako sólista a svým slovansky něžným a hlubokým uměním vzbudil nadšení celého sálu. Primariue kvartetta, Ten Have, mladá pianistka sl. Andrée Arnoult a člen komické opery sl. Alice O'Brien re- presentovali umění francouzské, zatím co o slo- vanské části koncertu vedle Rusa Alčevského, te- nora Velké Opery, který zpíval veškerou uchva- cující bohatostí svého hlasu ruské písně, vedle
Denis profesor Haumant Boyer Mazon Caire Karaďordövičův Stretti Zamponi JUDr K Klouček Sokol Svoboda Chorvat Tkalčič Andrée Arnoult O Brien Rus Alčevský Londýn Čechy Praha Slovan ruský píseň