1
masthead
NARODNI LIST'Y.
2
masthead
1. ledna 1913. Číslo f.
3
article
pronajati společnosti, kterou chtěla zříditi
Länderbanka, zaručujíc roční příjem 15 mil. k
z domácí produkce a 1/4 nil. z vývozu. Nyne
vláda opouští i systém pásek (banderollí) na
škatulkách a chce prostě vybírati daň v to-
várnách ze zboží z továrny ven vypravova-
ného (jako u cukru) a označiti jen bedny
páskou. Počítá se, že na hlavu obyvatelstv
spotřebuje se v Rakousku — kde sirkami s
plýtvá — 8 kusů denně, čili vsi 80 miliard
ročně čili při 50 sirkách v jedné škatulce as
1.6 miliardy škatulek. Konsum klesl by nej
méně na 4 sirky denně čili činil by 800 mil
škatulek, při dani 2 h ze škatulky vynesla
by daň 16 mil. bruto.
Podrobná data vláda dosud nepředložila
Jak z uvedeného jest zřejmo, není ještě finan-
ční plán do posledních bodů projednán, ne-
hledě k tomu, že není dosud přesně smluver
klíč, podle kterého nové aděly děliti se mají
Ovšem při tom všeobecně se akcentuje,že
úděly vládou koncedované jsou nedostatečné
a obzvláště poslanci ze zemí alpských agituj
pro poskytnutí údělu na dani cukerní a ctáz-
ka ta přijde jistě ještě k řečí při jednání o dan
sirkové.
O rozdělení údělů dle různých klíčů budu
snad míti příležitost promluviti v tomto listě
Dr. Al. Rašín.
jindy.
Länderbanka
doktor
Al
Rašín
Rakousko
4
article
Mezinárodní politika v r. 1912
Mezinárodní politika v r. 1912
Minulý rok byl zvláště bohatý politický
mi událostmi a změnami, které přetvořily
světovou mapu. Válka na Balkáně zejmena
vyvrátila starou diplomatickou fikci o nutne
integritě evropského Turecka.
Šťastně sjednocené slovanské státy balkánské
spolu s Řeckem provedly velké dílo osvobo-
zení ujařmených soukmenovců a rázným či-
nem postavily váhavou Evropu před hotovae
událost. Úplný rozvrat osmanské říše projevi
se tak zřejmě, že velmoci upustily od zásady
teritoriálního statu quo na Balkáně, ale zasa-
žením Rakousko-Uherska a Italie, jejichž zá-
jmy na Jaderském moři se postavily proti po-
sunutí srbských hranic až k mořskému po-
břeží a daly podnět k utvoření nového albán-
ského státu, bylo způsobeno hrozivé napět
v celé Evropě a zbrojení na různých stranách
Při tom obnovený trojspolek Německa, Ra-
kousko-Uherska a Italie vystoupil na venel
jednotně a velmi rozhodně, kdežto mezi moc-
nostmi trojdohody, Anglií, Francií a Ruskem
jevila se především snaha vyhnouti se krajnin
důsledkům konfliktu a udržeti evropský mir
takže diplomatická akce konečně dospěla
jisté zásadní shodě mezi oběma skupinam
velmocí, ač napětí posud nebylo úplně uvol
něno.
Italia
Balkán
Turecko
Řecko
Evropa
Rakousko
Uhersko
Německo
Ra
kouskoUhersko
Anglie
Francie
Rusko
Italia
5
article
Válka o Tripolsko skončena v roce 1912
mírem v Lausanne, jenž přiřknul Italii roz-
sáhlou africkou kolonii. Francie pak zabez-
pečila si Marokko a Německu dostalo se z
to části francouzského území na Kongu
V Marokku odstoupil Mulej Hafid a sultán
Mulej Jusuf nastoupil na trůn šerifské říše
pod protektorátem Francie. Krvavá vzpoura
proti Francouzům ve Fezu potlačena a pre-
tendent El Hiba u Marrakeše poražen. Místn
vzpoury trvají však v Marokku posud. V břez-
nu vyměněny ratifikační listiny o francouz-
sko-německé dohodě o Marokku a rovníkové
Africe, nyní pak již pracují v postoupenén
území na Kongu ohraničovací komise.
Revoluce v Číně skončila pádem císařstvi
V lednu svolila císařovna vdova k odstoupen
dynastie a v únoru nařídil císařský edikt zř-
zení republiky. Juanšikaj stal se prvním pre-
sidentem největší republiky na světě. Mez
novou republikou a Ruskem došlo v posledn
době k rozporům pro osamostatňovací snahy
Mongolska, kde převládl ruský vliv, a hroz
vzniknouti vážný konflikt.
Mulej Jusuf
Francouz
Tripolsko
Lausanne
Francie
Maroko
Německo
rovníkový Afrika
Kongo
Čína
nova republika
Rusko
Mongolsko
El Hiba u Marrakeš
6
article
Uvádíme tu chronologicky nejvýznamnějš
události v mezinárodní politice, při čemž data
týkající se balkánské války, zařaďujemo
zvlášt.
Francouzský ministr zahraničních záleži-
tostí de Selves podal 9. ledna demisi.
Hlavní volby do německého říšského sně-
mu 12. ledna přinesly velké úspěchy sociálnín
demokratům.
Ve Francii utvořil 13. ledna senátor Poin
caré nový kabinet a převzal portefeuille za
hraničních záležitostí. Do kabinetu pojat
zvláště Briand (spravedlnost). Millerand (v.
jenství), Delcassé (námořnictvo), Bourgeoi
(práce].
Čínská císařovna vdova svolila 14. ledn.
k odstoupení dynastie Mandžů.
Francouzský parník „Carthage“ byl 17
ledna na cestě z Marseillu do Tunisu zadržer
italskými torpedovkami, poněvadž měl na pa
lubě létadla a dopraven do Cagliari.
Italský křižák „Argodat“ zabavil 18. led
na francouzský poštovní parník „Manoubu“
jenž měl na palubě turecké lékaře a ošetřo
vatele a dopravil jej do Cagliari.
19. ledna byly francouzské parníky „Ma
nouba“ a „Carthage“ Italy propuštěny, př
čemž parník „Manouba“ musil vyloditi ture
cké vojenské osoby.
Spor francouzsko-italský pro zadržen
parníku „Manouby“ urovnán 26. ledna tím, ž
vylodění Turci byli Francii vydáni.
Čínský císařský edikt nařízuje 5. února
Juanšikajovi, aby společně s republikány
z jihu utvořil republiku, v níž císař podrž
hodnost a titul.
Selves
Poin
Briand
Millerand
Italos
Turek
Juanšikaj
Francie
Marseille
Tunis
Cagliari
Ma
Delcassé
Bourgeoi
7
article
Bavorské ministerstvo Podewilsovo po
dalo 5. února demisi.
Německý císař zahájil 7. února říšský
sněm trůnní řečí.
9. února zvolil německý říšský sněm
předsedou dra. Spahna (centrum), prvním mí
stopředsedou Scheidemanna (soc. dem.), dru
hým místopředsedou dra. Paasche (nár. lib.)
Svob. p. Hertling jmenován 9. února ba
vorským ministerským předsedou, ministren
zahraničních záležitostí a král. domu.
Francouzský senát přijal 10. února fran-
couzsko-německou dohodu o Marokku 212
proti 42 hlasům, 38 členů zdrželo se hlasování
Německý císař odmítl 16. února přijat
neúplné nové předsednictvo říšského sněmu
předs. Kaempfa a druhého místopředz. Dove
Jihočínské národní shromáždění zvolil
16. února Juanšikaje místo dra. Sunjacena pre-
sidentem republiky.
17. února zemřel ve Vídni rakousko-uher
ský ministr zahraničních záležitostí hr. Lex
z Aehrenthalu. Nástupcem jeho jmenován br
Berchtold.
Italská poslanecká sněmovna přijala z3
února 440 proti 36 hlasům dekret o annex
Tripolska a Cyrenaiky.
Cizí vyslanci v Pekinu usnesli se 3. břez
na na společné konferenci povolati k ochraně
proti vzpourám vojsko z čínských přístavních
měst.
8. března byli při nové volbě předsední
ctva něm. říšského sněmu svobodomyslní d-
Kaempí a Dove potvrzení v úřadu předsed-
a druhého místopředsedy. Prvním místopředa
stal se místo soc. demokrata Scheidemannad
Paasche (nár. lib.).
22. března oznámen obsah nových vojen
ských předloh německých, které byly říšským
sněmem schváleny.
Anglická sněmovna poslanců zamítla 28
března návrh zákona o hlasovacím právu žer
v 2. čtení 228 hlasy proti 208.
21. dubna podrobili se ve Fezu vůdcov
vzbouřenců po úspěšném útoku francouzskéh
vojska na město.
9. května přijata žádost německého vele-
vyslance v Londýně hr. Wolffa-Metternich
za propuštěnou.
Spahn
Paasche
Hertling
Kaempf
Lex
Berchtold
Scheidemannad Paasche
Wolff
Metternich
Maroko
Vídeň
Aehrenthal
Tripolsko
Peking
Londýn
Dove Jihočínský národní shromážděný
poslanecký sněmovna
Juanšikaj
8
article
Kristián X. prohlášen 15. května dánským
králem.
11. června vzdal se anglický ministr vo-
jenství lord Haldane svého úřadu a jmenovár
lordem kancléřem.
V Baltavě došlo 4. července ke schůzc
cara Mikuláše s císařem Vilémem.
Turecký ministr vojenství Šefket paš-
10. července odstoupil.
16. července jmenován tureckým mini
strem vojenství Mahmud Muktar paša.
18. července podal turecký kabinet Saida
paše demisi.
Osm italských torpedovek proniklo 19
července 20 km. do Dardanel, ustoupily všal
před tureckou dělostřelbou.
Poslanci, zvolení na program mladoture
ckého komitétu, složili 22. července vesmě
mandáty. Ghazi Muktar paše jmenován velko
vezírem, Kiamil paša vstoupil v čelo státn
rady a stal se tím ministrem bez portefeuillu
Japonský císař Mucuhito zemřel 29. čer
vence. Syn jeho Jošihito (Haru no Mija) n
stoupil po něm na trůn.
Haldane
Mikuláš
Vilém
Muktar
Mucuhito
Jošihito
Dardanely
Ghazi Muktar
Haro no Mija
km
9
article
Turecká sněmovna projevila 5. srpna vlá
dě nedůvěru a odročila se na neurčitou dobu
Sultánovým irade byla sněmovna rozpuštěn
a nad Cařihradem vyhlášen 40denní stav oble
President republiky Haiti gen. Leconte
byl 9. srpna v Port-au-Prince výbuchem pra
chárny usmrcen.
Francouzský ministerský předseda Poin
caré připlul na palubě obrněnce „Condé“ do
Kronštatu.
Marocký sultán Mulej Hafid vzdal se 12
srpna trůnu poděkovací list'nou, odevzdanou
francouzskému residentu generálu Lyautey
ovi. Nástupcem jeho prohlášen bratr jeho Mu
lej Jusuí.
Německý císař přijel 4. září ke švýcar
ským manevrům.
Ruská hosudarstvenná duma byla c
ským ukazem 12. záři rozpuštěna.
Čínská vláda vyhlásila 15. září stav oble
žení nad Mandžurskem pro nepokoje.
24. zemřel v Badenweileru německý vele
vyslanec v Londýně sv. p. Marschall z Bieber
steinu.
4. října oznámeno z Cařihradu, že turecká
ministerská rada se usnesla přijati posled
italské návrhy na mír.
V Ouchy u Lausanne podepsána 18. říjn
smlouva o míru mezi Tureckem a Italií.
Lecont
Condé
Kronšta
Lyautey
lít Jusuum
Marschall
Bieber
Cařihrad
Haiti
Port
Londýn
Ouchy
Lausanne
Turecko
Italia
10
article
Při prvotní volbě ve Spojených státech
severoamerických 5. listopadu odevzdána vet
šina hlasů pro volbu demokrata Wilsona pre
sidentem.
Španělským ministerským předsedou jme
nován 14. listopadu na místo zavražděnéh
Canaleja předseda sněmovny hr. Romanone-
Kníže Lichnowsky, německý velevyslane
v Londýně, odevzdal 19. listopadu své pově
řující listiny.
Italským velevyslancem v Berlíně jmeno
ván 21. listopadu na místo Pansasa gener. se
kretář zahraničního úřadu Bolloti.
Rakouský následník arcivévoda Františei
Ferdinand příjel 22. listopadu do Berlína
císaří Vilémovi.
Francouzsko-španělská smlouva v Ma
rokku podepsána 27. listopadu v Paříží.
Předsedou ruské dumy zvolen 28. listo
padu okťabrista Rodzianko, jenž byl již před
sedou třetí dumy.
Německá spolková rada vyložila 28. li
stopadu zákon o jesuitech v tom smyslu, ž-
do pojmu dovolené řádové činnosti jesuitů ne
spadají náboženské přednášky a konferenc
ani výpomoc v duchovní správě farních úřadů
Japonský kabinet Saijoniho odstoupil3
prosince.
6. prosince podala belgická vláda před
lohu o všeobecné branné povinnosti.
Trojspolková smlouva obnovena 7. pro
since beze změny.
10. prosince, ve výročí dobytí Plevn-
rusko-rumunskou armádou, odevzdal rusky
velkokníže Nikolaj Michailovič v Bukurešt
králi Karolovi ruskou maršálskou hůl.
12. prosince zemřel bavorský princ vla
dař Luitpold a vladařem stal se syn jeho prin
Ludvík.
17. prosince jmenován japonským mini
sterským předsedou kníže Kacura
30. prosince zemřel německý státní se
kretář zahraničních záležitostí Kiderlen
Wäichter.
Wilson
Lichnowský
Františei
Ferdinand
Vilém
Rodzianko
Michailovič
Bukurešt
Karol Ruska
Luitpold
Ludvík
Kacura
Wäichter
spojený stát severoamerický
Londýn
Berlín
Ma
Paříž
Plevn
12
article
Balkánská válka.
Balkánská válka.
Již v létě vyskytovaly se pověsti o sjed-
nocení balkánských států s Bulharskem v čele
Že tato velmi obratně a tajně vedená vyjed-
návání konečně dospěla k pevné dohodě, zvě
dělo se teprve koncem léta. Bulharsko, Srb
Srb
Bulharsko
13
article
sko, Černá Hora a Řecko vystoupily pak vůč-
překvapenému Turecku s požadavky, směřujt
cími ke zlepšení osudu křesťanského obyva
telstva v evropských vilajetech a ježto Ture
cko se rozhodně vzpíralo splniti je, nedala se
všeobecná balkánská válka již zadržeti. Po
kusy velmoci v tomto směru ztroskotaly na
pevné vůli spojenců, kteří byli již k válce při
praveni. Turecko, rozvrácené mladotureckým
režimem, nevěřilo do poslední chvíle v mož
nost války, spoléhajíc přílis na zakročení vel
mocí a mobilisace turecké armády prováděl
se velmi nepořádně a pomalu.
Hlavní válečné události odehrály se n
východním bojišti. Bulhaři vtrhli třemi proudý
do Thrakie. Druhá armáda, postupující na le
vém křídle, přitrhla 19. října k Mustafu P-
šovi (Svilenu) a jala se hned na to obkličovat
Drinopol. První armáda postupovala východné
od Drinopole, kdežto třetí táhla v několik
kolonách ke Kirk-Kilisse (Lozengradu). Zde
setkala se s tureckou mocí, která prováděla
nástup, porazila ji a zahnala na útěk, k ne-
muž byly strženy také posud intaktní turecké
sbory. K rozhodující bitvě došlo pak na lini
mezi Visou a Lule Burgasem, kde trvaly boje
několik dní. Turci z počátku zahájili na pra-
vém křídle offensivu, ale jejich střed a leve
křídlo byly Bulhary zatlačeny a tak skončil
bitva porážkou Turků, jejichž ústup se z valne
části proměnil v zoufalý zmatený útěk. U Čor-
la a Saraje pokusili se Turci ještě jednou
odpor, ale marně a konečně ustoupila pora-
žená a zdemoralisovaná armáda za posledn
obrannou linii u Čataldže. Bulhaři pak učiníi
přípravy ku proražení čataldžské linie a pro-
vedli- pokusné útoky, zatím však počalos
jednati o příměří a nastal klid zbraní. Drino
pol uhájila se až do příměři proti oblehacímu
sboru, složenému z bulharských záložníků
pomocného vojska srbského.
Bulhar
P š
Svilena
Kirk
Turek
Drina polo
Černá Hora
Řecko
Turecko
Drinopol
Čor
Turec
Lule Burgas
Kilisse
Lozengrad
14
article
Na západním bojišti vnikli Srbové s jed
nou armádou do sandžaku novopazarského
kdežto jiné dvě armády postupovaly na Sko-
plji společně s armádním oddílem, táhnoucín
přes Egri Palanku a složeným ze Srbů a Bul.
harů. Turecká západní armáda byla u Kuma-
nova na hlavu poražena. Srbové zmocnili se
pak Skoplje, porazili Turky ještě jednou
okolí Štipu a Velesu, dobyli celého Staréh-
Srbska a zlomili konečně odpor Turků na-
dobro u Bitolje, kdežto armáda, která obsa-
verní armádou černohorskou a táhla na jih
dila sandžak novopazarský, spojila se se se
verní armádou černohorskou a táhla na jih
kde společně s oddíly ze západu vyslanými
obsadila Leš a Drač na Jaderském moři. Jiné
bulharské oddíly dobyly zatím Makedonie
táhly na Solun, jenž se zatím vzdal Řekům
kteří za slabého odporu tureckého vojska pro-
nikli přes Serfidži a Verrii, porazili Turky
u Jenidže a přiměli posádku solunskou ke
kapitulaci, využivše úspěchů bližící se bulhar
ské armády, která hned po kapitulaci vtrhla
rovněž do Soluna. Řecké operace v Epiru
byly méně úspěšné, ježto Janina, hlavní cí
jejich úsilí, se posud udržela stejně jako Ska-
dar, obléhaný hlavní mocí černohorskou.
Srba
Egri Palanka
Skoplj
Turek
Štip
Veles
Leš
Řek
Verrio
Jenidža
Kuma
Srbsko
Drač
Makedonie
Epirus
Soluna
15
article
Když za ujednaného příměří, na nějž jen
Řekové nepřistoupili, bylo v polovici prosince
zahájeno v Londýně vyjednávání o mír, měl
Turci z území spojenci dobytého v rukou jen
Drinopol, Skadar a Janinu.
6. srpna oznámeno z Cetyně, že turecky
vyslanec podal stížnost pro opětovné srážky
na hranicích a žádal zadostučinění do 24. ho-
din, jinak že budou přerušeny diplomaticko
styky. 8. srpna pak byla Černou Horou dáno
žádané prohlášení.
15. srpna dal ministr hr. Berchtold k vý
měně mínění mezi velmocemi o balkánskýe
otázkách.
30. září nařízena v Bulharsku, Srbsku
Řecku mobilisace.
1. října dalo Srbsko Turecku ultimatun
se lhůtou 48 hodin. 2. října Porta ultimatun
odmítla.
Dle zpráv z 3. října byly veškeré armádn
sbory v evropském Turecku uvedeny na vá-
lečný stav.
7. října dohodly se velmoci zakročiti
vlád balkánských spojenců i u Porty v zájmu
Řek
Turek
Berchtold
Port
Londýn
Drinopol
Skadar
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Turecko
16
article
míru. Mluvčími velmocí bylo Rakousko-Uher-
sko a Rusko.
8. října vyhlásil černohorský král Ture-
cku válku.
8. října příjel ruský ministr zahraničníc
záležitostí Sazonov z Paříže do Berlína, kde
jednal s říšským kancléřem a státním sekre-
tářem zahraničních záležitostí.
10. října dobyli Černohorci hory Dečiče.
ovládající silnici ke Skadru 11. října dobyíi
turecké pevnosti šipčaníku a 12. října sevřel
město Tuzi.
13. října odpovědělo Bulharsko na roz-
klady velmocí, že přišly pozdě. Současně do-
ručilo Bulharsko Turecku notu, v níž uvedlo
své požadavky, pokud jde o reformy v evrop-
ském Turecku.
17. října dobyla severní černohorská a-
máda města Beran.
Na srbsko-tureckých a bulharsko-ture-
ckých hranicích bylo již v noci na 17. října
zahájeno nepřátelství, ohlášení války pak by-
lo Bulharskem, Srbskem a Řeckem Turecku
doručeno odpoledne.
18. října překročili Bulhaři hranice a ob-
sadili Kurkal na silnici ke Svilenu, čímž zahá-
jena bulharská ofensiva
Srbové 18. října dobyli Prištiny
19. října vtrhla druhá bulharská armála
do Svilenu a později společně s ardskou di-
visí obklíčila Drinopol.
20. října se oznamuje, že turecké válečné
lodi bombardovaly Varnu.
20. října dobyli Černohorci Gusinje a ve-
čer před tím Plavy.
Od 20. do 22. října trvaly u Lozengradu
prudké boje mezi částmi třetí bulharské a-
mády a Turky, kteří byli zahnáni na divoký
útěk.
24. října obsadilo řecké vojsko průsmyk
u Serfidže, ovládající silnice do Soluna
Skoplje.
26. října byla Skoplje obsazena Srby bez
boje, když byla západní armáda turecká dva
dni před tím u Kumanova na hlavu poražena.
28. a 29. října byli Turci na západním
bojišti opětně poraženi u Štipu a Velesu.
Sazonov
Černohorec
Dečič
Beran
Bulhar
Srba
Lozengrad
Turek
Rakousko
Uhry
Rusko
Paříž
Berlín
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Řecko
Priština
Svilen
Drinopol
Plav
Štip
17
article
Dvě černohorské armády pod korunním
princem Danilem a generálem. Martinovičem
přitrhly ke Skadru, jejž počaly hned obléhati.
Od 29. října do 1. listopadu trvaly boje
mezi první i třetí bulharskou armádou a Tur-
ky, kteří měli šest armádních sborů, u Visy
a Lule-Burgasu. Turci zahnáni na útěk, z čá-
sti v divoké panice.
Počátkem listopadu dochází mezi stíhají-
cími Bulhary a Turky na ústupu k čataldžské
linii v kraji mezí Sarajem a Čorlu ještě k ně-
kolika srážkám, jež končí pro Turky nepří-
znivě.
Řekové dobyli 3. listopadu tureckého pří-
stavního města Prevezy. V dalším průběhu
války obsazovalo řecké loďstvo různé ostrovy
Archipelu.
9. listopadu vzdal se Solun Řekům a ob-
sezen řeckým i bulharským vojskem.
10. listopadu obsadilí Srbové Leš na Ja-
derském moři.
V Pešti měl dne 11. listopadu předsed
bulharského sobrání dr. Danev rozhovory s mi-
nistrem hr. Berchtoldem a německým velevy-
slancem šl. Tschirschkym.
Zástupci velmocí v Sofiji sdělili 14. listo-
padu bulharské vládě, že Porta žádá za pro-
střednictví a dotazovali se na podmínky míru.
14. listopadu počal na čataldžské linii
dělostřelecký boj. Mezi tureckým vojskem zji-
štěna četná onemocnění cholerou, která se
pak příšerně rozšířila
Srbské vojsko střetlo se u Bitolje v prud-
kém boji s Turky.
15. listopadu odpověděla bulharská vláda
na tureckou nabídku míru, že může zahájit
vyjednávání jen, budou-li í učiněny určité ná-
vrhy.
V noci na 16. listopadu počal bulharský
pokus, proraziti čataldžské posice. Na obo
křídlech posic na Černém a Marmorském moři
zasahovalo turecké loďstvo.
18. listopadu porazili Srbové a rozprášili
západní tureckou armádu. Část byla zajata.
Danilo
Martinovič
Skadr
Turek
Bulhar
Čorl
Řek
Srba
Leš
doktor
Danev
Berchtold
Port
Burgas
Preveza
Pešť
18
article
zapřádá sítě svých intrik, udilí diplomatické
rady francouzskému vyslanci, v ní ovšem
také carevna vyřizuje státní záležitosti
s oblibou navazuje své milostné romány.
Kancléř očekává netrpělivě francouzského
vyslance, jenž má přinést spojeneckou
smlouvu. Vyslanec se opozdí, z bojiště na
jihu přijede mladý poručík, přinese zprávy
o šlechtickém spiknutí, je povýšen, obdařen
milostí — kancléř rozhodne se raději sečkat
s audiencí vyslancovou. Mladého poručíka
miluje dvorní dáma carevnina, mladá kontessa
a pláče nad ztraceným milencem. Poručík
cíti se pokořen carevninou přízní, marně
hledí nabýti vlivu na státní záležitosti, roz-
čilen a žarliv podlehne svodům šlechtických
spiklenců. Kancléř zatím popudí carevnu
proti poručíkově snoubence, nechá spiknutí
uzrát a v rozhodném okamžiku objeví se
jako záchrance carevny proti nerozvážnému
poručíkovi a jeho spojencům, kteří chystali
státní převrat. V třetím aktu carevna dá
spiklencům milost, odpustí i prchlivému po-
ručíkovi, jenž patrně později vrátí se z vojny
k své milence a poručíka vystřídá v přízni
panovnice mladý francouzský vyslanec.
Intriky hry jsou značně rozvleklé, za to
má každý akt po jedné divoké a jedné
sentimentální scéně. Nejprve odhalení spik-
nutí a milostná scéna carevny a poručíka.
V druhém aktu milostná scéna poručika
jeho milenky, divoká srážka carevny s mi-
lenkou a nad to vyvrcholení děje v prudkém
výjevu mezi carevnou a poručíkem, kdy
bláhový hoch chce se spiknutím zmocnit
panovnice a carevna domnívá se, že je
v moci spiklenců. V posledním aktu závě-
rečná scéna mezi carevnou a poručikema
nový román s francouzským vyslancem.
Z herců nápadně se odlišovala od ostatního
ensemblu pani Májová v úloze carevny velmi
živou hrou, čistým přednesem a pěkným m-
mickým podáním.
19
article
Náš koncert.
Náš koncert.
(Pův. dopis „N. L..-
V Paříží, 28. prosince.
Paříž
20
article
Hned na počátku balkánské války, hne
tehdy, kdy ještě celá Paříž se dívala s pohrdáním
nedůvěrou a nenávistí na balkánské spojence, mlu
vilo se zde o slovanském koncertu ve prospěeh
bulharských, srbských a černohorských obětí vál
ky. Tenkráte jsme se sešli u universitního prof.
Haumanta, nejoddanějšího to z přátel Jihoslovanů
Bylo nutno sehnati co nejrychleji několik tisíe
franků, aby mohl výbor pro Balkán, jejž založi
a v jehož čele stál markýz de Barral, vypravití
první lékařskou výpravu na Černou Horu. N
schůzce byli zástupci několika slovansko-francouz-
ských sdružení i jednollivci ze zdejší slovanské
kolonie a návrh uspořádati koncert byl přijat všemí
přítomnými jako nejvhodnější projev sympatií bo-
iujícím Jihoslovanům i jako nejlepší prostředek
opatřiti slušnější částku peněr.
profesor
Haumant
Jihoslovan
Barral
Paříž
Balkán
Černá Hora
21
article
Ale uplynul týden a čtrnáct dní a zůstával
jen při návrhu. Pakli jsme někteří jednotlivci pod-
nikli nějaké kroky, zapadly naše snahy ve vše-
obocné lhostejnosti. A když se už vědělo, že nen
možno počítati s nějakou všeobecnou ochotou
onoho širokého výboru, pokusil se prof. Haumaní
a jeho choť vzbuditi myšlenku znova k životu
zorganisovati koncert v menším měřítku. Počítal
přímo s irancouzsko-slovanským sdružením při uni-
versitě (Association franco-slave), ale ani tento-
kráte nedošlo k uskutečnění, a zdálo se, že na-
dobro zapadá ve lhostejné Paříži návrh tak mi-
lého a vkusného projevu sympathií těm, kteř
nikdy neopominou přesvědčovati o své věrné od-
danosti k Francii.
Ale francouzsko-slovanská Associace přece jen
pořádala onen koncert a ten večer se stal dokonce
nejkrásnějším ze všech jejích podníků, ba stal se
šťastnou shodou všech svých složek večerem,
jakém se nikomu ani nezdálo, že by mohl přijíti
střízlivém životě spolku, jenž se zpravidla pohy-
buje v mezích přednášek a přátelských schůzek.
Jsme už, pravda, daleko od jeho data, ale když
už se stal onen večer tak převelikým potěšením
celé naší české kolonie, že není možno tak hned
profesor
Haumaný
Paříž
Francie
22
article
se z něho vymluvita při setkáních a na schůzkách
nutno povídati o něm i do Čech, ač tam doma, kdo
věčné pochyby a ještě věčnější nedůvěra provází
vají každou radost a každý úspěch, sotva může s
rozuměti tomu, co jsme zde žili a čemu jsme se od
dali upřímností celého srdce, poněvadž jsme vě
děli, že podnikáme dobré dílo a že jsme je vytvo
řili ve formě nejpříhodnější. Ale buď tomu jak
koliv, bylo by mi líto, nechat zapadnoul tente
list z mého pařížského denníku a tyto stránky
kroniky české kolonie pařížské.
Za svůj slovanský koncert děkuje Associac
jednomu ze svých nejmilejších členů, mladé ame
rické dívce, slečně E K. Reynoldsově, kterou stu
die slovanských jazyků připoutaly tolika krásným
a upřímnými sympatiemi k slovanskému světu a jež
se vracela na podzim ze své ruské cesty do Pa
říže s myšlenkou uspořádati zde ve prospěch bal
kánských Slovanů podobný koncert, zakončený
plesem, jakému byla přítomna v Petrohradě, ovšen
v menším měřítku a v možnostech našeho fran
couzsko-slovanského spolku. Ale kdysi příšla s
svým návrhem už značně připraveným do Asso
ciace, nalézala pro něj velmi málo nadšení, a ko
nečně naší francouzští přátelé z předsednictva roz-
hodli, s jakýchši nedůvodů, omluviti sebe i Asso-
ciaci z uspořádání koncertu. Bylo věru truchliv
viděti tuto neochotu ve spolku, jehož tolik člent
bylo přímo účastno ve válce, a připomínati si, jal
vždycky vedle obětavých přátel Slovanů jsou men
Francouzi takoví, kteří myslí, že nám dostačí jejich
Hlahosklonné řečnické formality A tak nezbýval
než usmáti se radostně a ironicky a rozhodnouti
že připravíme onen koncert samí dva, slečna Rey
noldsova a já, oba cizinci.
K Reynoldsův
Francouz
Rey
Čechy
Petrohrad
Asso
Slovan
23
article
Nebyla to zvlášť nadšená slova ani důvěřive
pohledy, s nimiž jsme se setkávali, neboť kdekd
pokládal za nemožné, aby bylo nám lze připravit
onen koncert a to v době málo delší čtrnácti dnů
neměl-li připadnouti příme před svátky, zabezpe
čiti jej po stránce umělecké, najíti a zajistiti mu
obecenstvo i při vysokých cenách míst a vypra
viti jej ve všech, neustále se komplikujících po-
drobnostech administrativních. Zrazovali často lide
i skutky, ale bylo třeba letět s neústupnou ener-
gií z povinnosti do povinnosti, vykonati sto ná-
vštěv, osobně i všemi možnými prostředky býti ne-
ustále ve styku se značným počtem osob a pře-
svědčovatí o úspěchu díla i ve zlé chvíli, kdy stin
nedůvěry se někdy zachvěl i v naší mysli
Nejdříve bylo nutno vzbuditi zájem o koncert
Naši čestní předsedové pp. prof. Denis a prof. Hau-
mant byli prvaí, kteří uvítali myšlenku s upřímným
potěšením. Rovněž tak tomu bylo u diplomatických
zástupců balkánských států a vůbec kdekoliv jsme
požádali o protektorát mezi vynikajícími osobnost-
mi zdejší vysoké společnosti francouzské a slovan-
ské, všude se nám dostalo ochotné a přátelské
účasti. Jen v jednom případě nedošla vůbec o-
pověď: — z Prahy. My Češi jsme totiž chtěli, aby
v patronátním výboru byl také Čech, když tam
byli zástupci všech slovanských národů.
profesor
Denis
Hau
Manta
Čech
Praha
Čechy
24
article
Neméně účasti a ochoty projevili pro konce
přední zdejší umělci slovanští a jejich francouzšt
druzi. Byl bych rád získal v programu co nejvíce
místa české hudbě a přál jsem si, aby vedle sl. Ka-
cerovské účinkoval ještě někdo z našich houslistů
nebo pianistů. Bohužel příznivé vyřízení mého do-
tazu v Praze došlo trochu pozdě, kdy nebylo jii
možno měniti definitivní program, a tak jest nymi
mou povinností, najíti nejbližší příležitost, abychom
vynahradili, co jsme, bohužel, v tomto případě pro-
meškali.
Ka
Praha
25
article
Koncert se konal ve čtvrtek 12. prosince. Vše
bylo připraveno, neboť konečně vždy bylo možne
najíti, bylo-li třeba, ochotné spolupracovníky, ze-
jména v naši české kolonii, vše bylo zajištěno,
úspěch večera měl jen se dostaviti. Ale bylo možne
s ním počítati? Tolik pochybností vázlo v očíc
vžech, neboť nikdo se neodvážil doufati ve více
než v obyčejný dobročinný koncert s poloprázdným
sálem a kusým programem.
A stalo se, co nikdo nedoufal a co bylo radost
ným překvapením všem. Bylo-li třeba uspokojit
onu vzácnou oddanost sl. Reynoldsovy k nám Slo
vanům, stalo se tak nejhezčím způsobem. Bylo-l
nutno přesvědčiti vedení Associace, že jest skuteč-
ně možno učiniti z ní více než činí ti, v jichž ruko
jsou v první řadě její osudy, dokázal to tento večer
A pakli jsme chtěli my Češi připojiti svůj podí
sympatií pro balkánské Slovany k tomu, co udě
lala naše vlast, vykonali jsme to činem, jenž vzbu.
dil k nám úctu a přátelství, jak mi dokazuje každo
mé setkání s našimi Jihoslovany.
Koncert se konal v sále Lycea, klubu dam fran-
couzských a anglických, jenž laskavostí své před-
sedkyně, paní vévodkyně z Uzěs, nám dal k dispo-
sici nejen svůj sál, ale také sousední salony, zaří-
zené jako celý palác, se vším vkusem a pohodlím
V těchto místnostech se shromáždilo v ten večer
obecenstvo nadmíru vybraně a elegantní. Bylo to
příjemný dojem viděti, jak onen malý sice (pouz
na 250 míst), ale půvabný sál se naplňuje společ-
ností, v niž převládají dámy ve velké večerní
tollettě, jak nezbývá téměř mista prázdného a jak
všichni ti účastníci podléhají jakémusi radostnému
a vlídnému dojmu z tohoto setkání. V ten večer
nemohli schůzeti ti, kdož jsou oddanými přáteli nás
Reynoldsův
St van
Čech
Jihoslovan
26
article
Slovanů, jako prof. Denis, prof. Haumant, ředitel
školy výchydních jazyků Paul Boyer, tajemník téže
školy André Mazon, bývalý vicepresident městské
rady César Caire a jiné. Bulharská a srbská legace,
generální konsulát ruský a černohorský byly za-
stoupeny svými vysokými hodnostáři a elegantní
společnost francouzská, mezi níž nutno počítati
nejen sl. Vesničovu, dceru srbského vyslance, dl-
cího tehdy již na konferencích v Londýně, ale taká
kněžnu Karaďordövičovu, dodala večeru stejně
lesku a půvabu jako velmi četní členové americké
kolonie pařížské. Ze Slovanů byli tu zejména Ru-
sové a mezi Čechy byli milými hosty p. Jaromí
Stretti-Zamponi s chotí, p. JUDr. K. Klouček z Ji-
čína a pak zástupci pařížského Sokola, starosta
Chalupa a mistostarosta Svoboda. Příjemné pe-
strosti dodaly společnosti slovanské dámy v ná-
rodních krojích a zejména české dívky ve svých
pěkných krojích českých a slováckých byly ra-
dostně uvítány.
Program večera, jenž přirozeně musil býti
francouzsko-slovanský, byl zahájen po úvodníc
slovech prof. Haumanta kvartettem, jehož autor.
vynikající pařížský čelista, Chorvat Juro Tkalčič.
kterého co nejdříve Praha uslyší, hrál mimo t
jako sólista a svým slovansky něžným a hlubokým
uměním vzbudil nadšení celého sálu. Primariue
kvartetta, Ten Have, mladá pianistka sl. Andrée
Arnoult a člen komické opery sl. Alice O'Brien re-
presentovali umění francouzské, zatím co o slo-
vanské části koncertu vedle Rusa Alčevského, te-
nora Velké Opery, který zpíval veškerou uchva-
cující bohatostí svého hlasu ruské písně, vedle
Denis
profesor
Haumant
Boyer
Mazon
Caire
Karaďordövičův
Stretti
Zamponi
JUDr
K Klouček
Sokol
Svoboda
Chorvat
Tkalčič
Andrée Arnoult
O Brien
Rus
Alčevský
Londýn
Čechy
Praha
Slovan
ruský píseň