ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4d3e6cf0-8f08-11dd-9826-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 36, person 60, org 6, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu I. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo l.
4 article
V drobném prodejla ranní číslo o sobě . . na 9h večerní . . . . . . . na 4eh Va fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati ne hotově napřed. Předplaceni a inserty příjíma administraco v Marlanské ul., B. Tam nachásejí se táš redakoe, tskárna a sxpedie „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceji. Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedicea obchodní tiskárna 1062. Dnešní číslo pro Prahu jest o 28 stranách, s přílohou pro venkov o 32 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve čtvrtek dne 2. ledna v ob- vyklou hodinu ranní.
Virginie Marlanský ulice Praha
5 article Slovanstvo.
Slovanstvo. Hluboký dojem radostného pohnutí, vy- volaného prohlášením nynějšího vyslance Petrohradě Bobčeva na památném sjezdu slovanském v Praze r. 1908, že Jihoslované shodli se na utvoření jediné, spojené sku- piny jihoslovanské, a že tím chtějí dáti ostatním Slovanům příklad opravdového slovanského bratrství, zůstal dojista neza- pomenutelným všem účastníkům sjezdu Ovšem nikdo z nás netušil, jak světodějné důsledky bude míti toto první upřímné sblí- žení Bulharů a Srbů po truchlých dnech Slivnice a Milanovštiny. My byli jen šťastni, že na slovanském Jihu je opravdová snaha sblížiti dva do- sud rozvaděné národy slovanské ve jménu ideální, duševní jednoty všeho Slovanstva. V Praze, v zářivé náladě sjezdových dnů překlenuta propasť, slovanský sjezd v So- fii, tak velkolepý nadšenou náladou všeho národa bulharského sblížení bulharskosrb- ské prohloubil a utužil a společný nástup srbského a bulharského Sokolstva v Sofi byl již symbolem spojené mladé, bujaré síly obou národů, které nyní udivily svět svým nepřemožitelným heroismem.
Jihoslovan Bulhar Srba Petrohrad Praha Slivnica Sofi
6 article
Neoslavismus nechtěl býti politickým, a také jím v budoucnosti nebude, ale přiro- zeně neodříká se důsledků své touhy po vnitřním sblížení slovanských národů.A všichni, kteří neměří teplo svých citů podle výše dividend a výnosu obchodů, dojista upřímnou radostí pozdraví výsledek sblí- žení obou slovanských národů, kterým osvobozeno tolik slovanských křesťanů z ne- lidské krutovlády turecké. A specielně my Čechové s horoucí, upřímnou radostí po- zdravovali jsme vítězství slovanských zbra- ní, a byli jsme šťastni, že ne bez našeho počinu skována byla slovanská jednota na Balkáně, a velikolepá přímo účast českého národa na osudu raněných bojovníků za svobodu slovanských národů balkánských zůstane navždy jedním z nejkrásnějších a nejideálnějších projevů opravdového slo- vanského bratrství. Nejen obrovská na ne- veliký náš národ výše sbírek, ale hlavně ra- dostné nadšení, s kterým všecky třídy na- šeho národa chtěly alespoň svou hřivnou příspěti k velikému dílu osvobození jižního Slovanstva, dokázaly, jak hluboké a oprav- dové je cítění slovanské v českém národě Tu marno je nás napomínati, jak stalo se v poslední době z přátelské strany, aby- chom byli více Čechy, nežli Slovany. City národní nedají se škatulkovati ani unifor- movati. Co Čech to Slovan — je a zůstane heslem všech uvědomělých Čechů, ať patři k tomu neb onomu táboru politickému nebo
Čecho Cita Čo Slovan Balkán Slovan
7 article
sociálnímu. Národ neveliký, který však hrál v dějinách lidstva takovou úlohu, jako ná- rod náš, nemůže se svým myšlením a cí- těním obmeziti na své úzké hranice, když mu nepřízní Osudu znemožněno, aby žil svým vlastním životem státním, a když nu- cen je dokonce bojovati i o nejprimitiv- nější požadavky národní plnocennosti. Na rozhodování o politice a osudech mocnář- ství, které český národ spolu založil, a nej- větší měrou po staletí svými obětmi na krvi i daních udržoval, český národ vlivu nemá. Stěží vybojovali jsme si jen tolik uznání. že máme nárok na účast na správě vnitřní. Je tudíž přirozeno a nezbytno. že chceme jinak ven z úzkých stěn vídeňského centralismu, do kterých nás zavřeli. Na široké prostoře světových udá- lostí nemůžeme bohužel býti účastni jinak. než passivně, a proto je přirozeno, že ale- spoň duševně, ideálně chceme být účastni velikých hnutí světodějných, zejména tam kde se jedná o naše rodné, krevné bratry Když ve Vídni a v Německu tak hříšně ne- opatrným způsobem mluví se o tom, že Rakousko má utvořiti hradbu proti nebez- pečně vzrostlé moci Slovanstva na Balkáně pak je více než přirozeno, že nemůžeme být nadšeni politikou, která zapomíná, že je to Rakousko na polovic slovanské, a že až na malé výjimky, opravdu ne valně čestné veškeré to Slovanstvo rakouské radostně jásá nad vítězstvím slovanských junáků třeba se to německo-maďarské politice ještě více nelíbilo.
Vídeň Německo Rakousko Balkán
8 article
My svou slovanskou politikou nikdy se nechtěli postaviti v rozpor s opravdovými zájmy Rakouska i všech jeho národů. Tak jako uvnitř říše chceme stejnou spravedl- nost všem, tak i na venek myslíme, že jediná moudrá, naprosto nenebezpečná politika rakouská je upřímně blahovolná politika k národům sousedním, zejména balkán- ským. My myslíme, že je každá territori- álně expansivní politika rakouská nebezpe- čím pro jeho budoucnost a existenci, a po- něvadž trvání a vnitřní rozkvět a sílu Ra- kouska ke všem spravedlivého opravdu chceme, proto nevidime, proč by Rakousko nemohlo žíti v nejlepším přátelství se státy slovanskými, a proč by nemohlo podporo- vati jich snahy, pokud nejsou v rozporu se životními zájmy říše, ovšem se zájmy oprav- dovými, a ne se zakořenělými předsudky jistých kruhů vídeňských, které tak těžko dovedou přizpůsobiti se novým poměrům. Otázka srbská je takovým dávným strašá- kem rakouské politiky. Jak lehko mohli se zbaviti zrovna nyní všech starosti a obav pro budoucno! Opravdu daly se utvářiti poměry tak, že mohlo nastati upřímné sblí- žení, a rakouská politika mohla pro všecku dozírnou budoucnost spoléhati na nerušené zachování míru a vlastní hospodářský roz- květ, posílený možností vzrůstajícího vý- vozu do zemí balkánských. To chtěli jsme my, jako dobří Češi i upřímní Slované, ale také jako ti, kteří poctivě to smyšlejí s Ra- kouskem. A kdybychom tisíckrát chtěli se cítiti více Čechy, než Slovany, jak radí nám to zejména tak horlivě naše konservativní šlechta, pak nemohli bychom býti méně přísní k rakouské politice zahraniční, než jsme nyní. Slovanstvo a slovanská myšlenka není nepřátelskou Rakousku, pokud Rakou- sko prováděti bude politiku jen a jedině rakouskou, politiku, která nehledá níčeho
Čech Slovan Rakousko Čechy Slovan
9 article
mimo své hranice, než dobré přátelské po- měry a živé obchodní styky, a která své historické poslání vidí v tom, aby různým svým národům, kteří sami o sobě svobodné státy tvořiti nemohou, dala možnost plného národního rozvoje, a účast na společném vedení celého státu. Ale ovšem, zvítězí-li na celé čáře názor, že má Rakousko býti přední stráží Němectví, hradbou proti roz- květu a síle národů a států slovanských, pak bude mezi cítěním a snahami národů slovanských a mezi oficiální politikou ra- kouskou rozpor tak hluboký, že může se státi nebezpečným, jak se toho bojí zlé svě- domí státníků vídeňských a maďarských, kteří posud nedovedli se smířiti s myšlen- kou, že rakouská vnější politika nemůže býti na vždycky politikou německo-maďar- ské menšiny národů rakouských. Co přinese rok budouci, těžko předpo- vídati. Přes úlevu v napjetí zahraničním, nezbavili se národové evropští posud sta- rostí o budoucno. Doufejme, že mír bude zachován, a že podaří se také najíti nor- mální styky mezi Rakouskem a Srbskem. A zase my Slované tomu dojista nejméně budeme překážeti: naopak. Pro zjednání lepších poměrů je snad dokonce dobře, že v Rakousku jsou Slované, kteří slovansky cítí, a kteří to v kritické chvíli bojů na Bal- káně také dokázali, a dokonce, že také mezi Němci byli rozumní a klidní lidé, kteří se nezúčastnili deliria aféry pana Prochasky. A tak hrdě a radostně vzpomínáme na rok 1912 s jeho skvělým vítězstvím sjed- nocení se slovanských národů balkánských.
Slovan Němec Prochaska Rakousko Srbsko Bala
10 article
Třeba obětovány životy tisíců, třeba ne všecky touhy splněny, třeba snad potřebí bude ještě posledních, velikých obětí, my- šlenka veliká: osvobození národů po staleti těžce ujařmených, už zvítězila a bůh dá, zůstane vítěznou! Co chtěla tak dlouho celá křesťanská Evropa, dokonaly balkánské státy, spojené velikou ideou. Slovanstvo může býti naplněno oprávněnou hrdostí. Vítězství zbraní bulharských a srbských naučily svět jinak dívati se na Slovany. A Slované viděli konečně, co dovedou, když překonají vnitřní rozpory a rozpomenou se, že jsou bratry. Dojista pak všichni upřímní Slované cítí jedno: kéž skvělý příklad Srbů a Bulharů působí neodolatelným kouzlem úspěchu také na druhé Slovany! Je mnoho sporů mezi námi, které jsou zbytečny a nám všem škodny — je však ještě spor mezi dvěma slovanskými národy, který je pro myšlenku ideálního sblížesí Slovanstva přímo katastrofálně záhubný. Slova nepo- mohla — snad pomohou příklady. Jestli ještě dnes v Rusku neuvidí, že je spor rusko-polský pro ruský národ přímo samo- vražedným, pak opravdu nutno zoufati nad prozíravostí ruských státníků. Kéž jasný příklad slovanské svornosti na Balkáně. která vykonala zázraky, osvítí také srdce a rozum dvou největších slovanských ná- rodů. Rusů a Poláků! Pak i nám Slovanům nastanou lepší časy, pak nebude možno více utlačovati malé národy slovanské, zejména v Uhrách a Slovanstvo bude moci oddati se radostné práci kulturní i hospodářské na prospěch svůj i kulturního pokroku veškerého lidstva Dr. Karel Kramář.
Slovan Srba Bulhar Rus Polák doktor Kramář Evropa Rusko Balkán Uhry
11 article Malý finanční plán
Malý finanční plán Po krátké prázdni novoroční bude se za- bývati parlament předlohami finančními, kte- rými má býti docíleno dvou důležitých věcí peněz potřebných k uskutečnění úpravy platů úřadnických dle nové pragmatiky a peněz po- třebných aspoň k částečnému zlepšení stavu financí zemských. Všecky pracovní strany ve sněmovně uznávají nutnost této spojitosti, tohoto june tim mezi služební pragmatikou a sanací f- nancí zemských, poněvadž nelze dále odkla- čati s úpravou platů učitelských a platů zří- zenců zemských, když úřadníkům a zřízen- cům státním má se úpravy dostati. K sanaci zemských financí lze dnes pra- covati dvojím směrem: zvýšením a rozmno žením údělů z daní státních, zavedením no- vých dani a dávek zemských a zvýšením při- rážek zemských. Pokud jde o prvý druh no- vých příjmů, náleží tyto snahy v obor působ- nosti rady říšské, kdežto druhé dva způsohy patří na sněm zemský. Finanční výbor poslanecké sněmovny jest svolán na 16. ledna ke schůzi, na níž má s začíti s projednáváním tak zv. malého plánu finančního.
poslanecký sněmovna
12 article
Účelem tohoto plánu jest zabezpečit předně státu 25 milionů korun nového příjmu pro provedení pragmatiky. Myslilo se původ- ně, že by pro tento účel stačila reforma osobn daně z příjmu, že zvýšení sazeb daňových z příjmů nad 10.000 K, přírážka staromládene- cká, přírážka manželů bezdětných, amnesti dáchodkových přečinů a úprava řízení, posta- čila by k tomuto účelu. Vláda však houžev- natě stojí na svém názoru, že z těchto prame- nů dostane pouze 15 mil. K. Proto nutno hle- dati východisko. Původní projekt: zvýšiti dař z lihu o 60 hal. (místo 50 h) z litru alkoholu a dáti vládě právo, by až do výše 10 mil. K mohla vzíti si z této daně, když by výnos osobní daně z příjmu nestačil na krytí ce- lých 25 mil., stroskotal na tom, že Poláci — kteří původně nebyli proti návrhu tomu — vyslovili se proti této formula ci. A tak zbývá nyní tento stav věcí: lihová daň má býti zvýšena o 50 h, celé toto maji obdržeti země, takže by se o daň obnášející i 40 K dělil stát se zeměmi na polovici (70 h stát, 70 h země), při čemž by byl ovšem ga- rantován státu nynější neztenčený výnos daně lihové v obnosu 78 mil. K.
Polák
13 article
Jestliže by na př. koneum lihu klesl ná- sledkem zvýšení daně z 1,120.000 hl. nyní kon- sumovaných na 950.000 hl., činila by daň p 1.40 K obnos 133 mil. K, k tomu daň ze zá- sob dodatečně vybraná letos 3.5 mil., úhrnem 136-5 mil. Z toho dostal by stát garantova- ných 78 mil., země 58.5, dosud dostávaly země 20 mil., takže by přibylo nově pro země 38.5 mil. čili pro království České — dle toho, jaký klíč bude smluven — asi 192 čili 7.3 mil. Úděl ten by stoupal se stoupáním konsumu a dosáhl by při nynějším konsumu 1,120.000 hl. mimo dosavadní úděl dalších 11.2 mil. K pro království České. Z osobní daně z příjmu tvrdí vláda, že nedostane více než 15 mil. Poněvadž daň vy- náší 93 mil. K, myslí vláda vytěžiti 108 mil Proto objevil se projekt povoliti sice na schá- zejících 10 mil. potřebných pro uskutečněn pragmatiky, jinou daň, na př. daň ze sirek avšak pak by musilo býti stanoveno, že z vý- nosu osobní daně z příjmu na 108 mil. obdrže země polovici a stát rovněž polovicí. Velik část členů finančního výboru je toho názoru že reforma osobní daně z příjmu vynese aspoř Na ranní a večerní listy předplání se V Praze v administraci na měsle. . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — b s dvoji donáškon: na měsíc. . . . K st na čtvst iota . . . . 7 K el vo fliálkách na měsia. . . . 2 K 80 Poštou na měslo. na Brt ieta : . . . k eo s dvoji zásílkou a měsie n vrt ieta . . . K 40
Praha
14 article
30 mil. K, takže by pro země z toho resultoval dalši úděl v obnosu 7.5 mil., z něhož by na Čechy připadlo podle toho, jaký klíč rozdělo- vací by se přijal, asi 23% čili 13/4 mil. a úděl ten byl by jistě stoupající. V malém plánu mají býti usneseny take ještě některé menší daně: tantiemová s výno- sem asi 2 mil., daň totalisatérů a bookmakerů asi 1.14 mil., daň ze šumivých vín 13/4 mil., daň z automobilů (z níž polovici dostane stát, polovici země na úpravu silnic) así 1.4 mil. O těchto daních prohlásila vláda, že na druhe straně poskytne úlevy na daních domovních, takže nebude míti nijakého zisku. Uvedl jsem již v tomto listě, že stanovi- sko vlády, že úděly vypláceti může jen tehdy, když sněm osvobodí osobní daň z příjmů od přirážek, jest pro nás Čechy při nedělnosti sněmu následkem německé obstrukce politi- ckou závadou pro projednání malého finanč- ního plánu. Po dlouhém jednání nalezeno však východisko. V zákoně ustanovilo by se: „Předepsání osobní daně z příjmů pro přiráž- ky nesmi nastati potud, pokud zemské zá- konodárství jinak neustanoví.“ Není tedy k ú- dělům potřebí usnesení sněmu o osvobození od přirážek, nýbrž úděly se ztrácejí jen při usnesení zemského zákonodár- ství, aby se vybíraly přirážky kosobní dani z příjmu. Samosprávné sbory nemohou fakticky přirážky vybírati, po- něvadž od státních úřadů nedostanou před- pis osobní daně z příjmu potud, pokud zem- ské zákonodárství k tomu nesvolí.
Čecho Čechy
15 article
Nebudeme tedy dále vydáni v nebezpečí, že obstrukce sněmovní může nám odníti úděly z osobni daně příjmové. Toto opatření bylo nutno ještě z jiného důvodu: dosud závisely od tohoto osvobození osobní daně z příjmů od přirážek také slevy na dani gruntovní (15 daně) a činžovní (121/4% daně), takže obcea okresy neodvážily se vypisovati přirážky k osobní dani z příjmů, poněvadž by to mělo pro poplatníky za následek odnětí slev na dani činžovní a gruntovní. Po- něvadž však se nám nyní jedná o to , aby- chom tyto slevy stabilisovali učinili je neodvislými, jak od výnosu osobní daně z příjmu, tak od osvobození od přirážek, potřebovali jsme jinak zahezpečiti přirážko- vou volnost osobní daně z příjmů. Při osobní dani z příjmu jest ovšem ještě celá řada věcí sporna, obzvláště v úpravě ři- zení, v právu nahlížení do knih, důkazní moci jednotlivých důkazních prostředků a pod.,o nichž musí býti sjednána dohoda.
16 article
Vláda ovšem, jak shora jsme řekli, je toho názoru, že z osobní daně z příjmu obdrži pouze 15 mil. korun a žádá další příjem. Proti dani pivní, jak ji navrhuje ryt. Abrahamowicz (zvýšení o 6 hal. na 1 hektolitrový stupeň mla- dinky čili o 60 hl. při 10stupňovém pivuj, vy- slovily se všecky strany mimo Poláky, ob- zvláště pak my Čechové. Inkameraci pivní dávky 4korunové nelze dobře provésti, poně- vadž nemajíce pivní dávku, nemáme u nás v Čechách přesně zjištěný konsum dnešní. Vyskytl se proto plán na zavedení daně ze sirek. Daň ta — zavedená ve většině evrop- ských států — připravena byla zákazem vý- roby sirek z bílého fosforu, což mělo za ná- sledek, že celá řada malých továren přestala pracovati, dále usnadněna jest tím, že dnes celý sirkářský průmysl rakouský koncentro- ván jest v rukách dvou společností: Soloa Helios, takže útraty vybírání daně by byly malé. Od monopolu vláda upustila prozatím. poněvadž není přesně zjištěný konsum a od- padl by jistě vývoz a vláda nemínila monopol
Polák Čecho Čechy Soloa
17 title
FEUILLETON.
18 article Z dějin umění na Sv. Hoře Athosské.
Z dějin umění na Sv. Hoře Athosské. Královská návštěva na Svaté Hoře Athos- ské, při níž starobylé přísné řády klášterní připustí poprvé výjimku, aby na posvátnou půdu vstoupiti směla noha ženská, obrací nyí pozornost veškeré Evropy na toto staroslavné sídlo nábožného umění. Že je po skalnatém. ale půvabném svahu hory Athos nastavěno více než 20 velikých klášterů, rozsáhlých jako města, že obsahují na 300 chrámů a kapl atd., dočetl se každý už ledakde. Český čtenář měl svého času v Osvětě také dosti příleži- tosti dověděti se zajímavých zpráv o životě tamějších mnichů. Také o bohatství a nádheř výtvarného umění svatohorských mnichů s ví celkem dosti mnoho. Jsou však některá od větví tohoto umění, zvláště malířského, o nich svatohorští mniši až doposud rádi zachovávaj jakási tajemství. Tajemství ta se týkají forem jak kresliti a malovati svaté postavy a po svátné symboly. Do let padesátých přede- šlého století byla taková tajemství zachová vána dokonale. Umělcí-mniši na Svaté Hoře Athosské zdědili pradávné tradice uměni by. zantského. Umění to je už samo o sobě velmi ztrnulé, tuhé a přisné. Církev nedopouštěla tvoření individnálního; umělci nesměli malo- vati a kresliti dle vlastního vnuknutí, ani dle své obrazotvornosti, ani dle -nodelů. Církev byzantská přísně bděla nad tím, aby umění vyjadřovalo obsah posvátných tajemství for- mami jednou pro vždy přesně stanovenými.
Athos Evropa
19 article
Umění n. hoře Athos vypracovalo tyto přísné formy až do podrobností a zachovávalo je až do krajnosti. Živé modely úplně vyloučeny Každý malíř se učil kreslit dle předloh, na nichž nesměl nic měniti. Formy figurálnich předloh přísně typických si vštípil každý do paměti tak, že mohl malovati úplně zpaměti. Základní pravidla tohoto umění byla obsažena v knize pocházející prý z 11. století. Každý malíř měl té knihy opis a bez ni nemohl pra- covati. Opisy ty se nesměly ani nikam odná- šeti ani nikomu půjčovati. Konečně však byl jeden takový opis přece koupí získán a uve- řejněn. Obsah knihy je mystagogie t. j. umění, jak se zobrazuje liturgie t. j. Kristus, andělé, svatí atd. Všecko je plno mystické symboliky. Zá- klad theorie tohoto umění dal starořecký ma- líř Panselinos, dle něhož napsal pomocí opisu svrchu zmíněného Francouz Didron v Paříži 1845 knihu „Manuel d'icono žraphie chre- tienne“. Dle tohoto díla vznikl spis novořecký To přeložil H. Schäfer do němčiny s názvem „Das Handbuch der Malerei vom Berg Athos“. (Trier 1855.) V prvním díle toho spisu se podává ná- vod, jak se starší obrazy okreslují. Další ná- vod se týká kresby a malby těla, šatů, křídel svatozáře, písmen atd.
Athos Kristus Francouz Didron Manuel d H Schäfer Paříž Trier
20 article
Na příklad Kristus se maluje dle forem takto přísně vymezených: V záři Kristově musí se spatřovati kříž; každé břevno toho kříže musí obsahovati řecká písmena č čv (Jsouci). Ruka žehnající se kreslí tak, že prsty značí tvary písmen skládajících slovo I C XC Při tom vztýčený ukazováček znamená T střední prst stočený a malíček znamenají C palec křížem přes střední prst položený značí X. Podobné předpisy učí malovati Panagii (nejsvětější Pannu) atd. V díle druhém se vy- kládá, jak vypadají (symbolicky) a jak se musí kresliti a malovati chóry andělské. Devět kůrů andělských popsal dle svých vidění svatý Dionýs Areopagita. Některé ty tvary jsou vel- mi podivuhodné. Na příklad nejvyšší kůr an- dělský (Trůnové) se představuje jako ohnivá kola okřídlená, plná velikých očí. Serafové mají předepsánu postavu přikrytou šesti kří dly. Cherubové mají jenom hlavy vznášející se na dvou křídlech. Knížata mají znak obecně známý, totiž válečné brnění. Panstva vypa- dají jako velekněží, Síly a Mocnosti jako bi- skupové a preláti, Archandělé jako kněží, an- dělé jako jáhnové.
Kristus Kristův Dionýs Areopagita I C XC
21 article
Těmto přesným formám uměli hověti, jak vůbec známo, i malíři středověké gotiky zá- padoevropské. Velice zajímavý jest výklado symbolech a symbolických komposicích. Ta- kovou jest na příklad Tetramorphum. Nade vše pozoruhodným jest výklad a popis dvaná- cfera Sibyll. Byzantské umění malířské pokrý vajíc rozsáhlé plochy stropní i nástěnné mal bami figurálními vyhledávalo dychtivě taková místa v evangeliu, starém zákoně i v pově- stech symbolicky upotřebitelných, kde se uvá- dí delší řada osob. Dvanácte synů Jakubo- vých, dvanácte apoštolů, devatero kůrů anděl ských a pod. byly řady velmi oblíbené a víta- né. Ze starých pověstí k nim přibyly Sibylly Tyto báječné postavy se zcela přirozeně ho- dily byzantským malířům za slavný doprovod osob biblických. A poněvadž se význam jejic vztahuje hlavně ku prorocké době vánoční nebude snad nezajímavo některé podrobnosti ze svatohorské mystagogie o nich zde uvésti zvláště když se takových podrobností nikde jinde nelze dočísti, ač by si toho mnohý čte- nář někdy přál. Původně byla Sibylla jistě jen jedna. Znamenala věšteckou moc vševidou- cího boha nejvyššího nebo také slunečního
Sibylla Jakubo
22 article
Když se vzmáhal obyčej putovati na posvátná místa, kde se věštilo, přibývalo Sibyll stále více. Nejstarší Sibyllou, která se tak i jmeno- vala, byla Sibylla Libycká (u Plutarcha kibys- sa). Jiná starověká Sibylla byla chaldejská jinak zvaná též perská, egyptská a babylon- ská. Ta se prý jmenovala Sába nebo Sam- betha a předpověděla prý stavbu věže baby lonské. Z orientálních Sibyll byla také frygi- cká. Dále byla řada Sibyll řeckých a řím- ských. Počet jejich kolísá mezi čtyřmi a desiti Proroctví jejich se vztahují dle postupu věků k událostem rozličným. Na příklad Sibylla ba- bylonská, která předpovídala stavbu věže předpověděla později výpravu Alexandra Ma- cedonského do Asie, později příchod Pompe- jův a pak i narození Kristovo. Z té příčiny dosáhla každá Sibylla neobyčejně dlouhého věku, někdy mnoho set let. Do obsahu proro ctví sibyllských přešlo mnoho textů bibli- ckých, a tím si lze vysvětliti, kterak v mysta gogii svatohorské může okrouhlá řada dvaná cti Sibyll předpovídati souvislý řetěz událost ze života Kristova.
Sibylla Sibylla Libycká Plutarch ma Pomp Kristův Sába Asie
23 article
Řada ta byla ovšem někým úměle sesta- vena a příslušnými texty prorockými i sym- boly opatřena. Sibylla první je Perská, zvě stuje Kristovo příští, stojí na létajícím draku a drží v ruce pochodeň. Druhá je Libycká zvěstuje veliké světlo a v ruce nad hlavou drží hvězdu. Třetí je Erythrejská, zvěstuje na- rození Panny Marie a v ruce drží růži. Čtvrtá je Kumejská, zvěstuje narození děťátka av ruce drží jesle. Pátá je Samosská, zvěstuje spánek Páně a v ruce drží kolébku. Šestá je Kimmerická, od starolatinského města Cim merium blíže Kum na pobřeží západní ltalie- zvěstuje kojení děťátka, v ruce drží roh hoj- nosti. Sedmá je Evropská, zvěstuje pobití ne- mluvňátek, v ruce drží meč. Osmá je Tibur- tinská, dle starolatinského města Tiburu v Ita- lii, zvěstuje políčkování Páně, v ruce drží ufa- tou ruku. Devátá je Agrippova zvěstuje bičo- vání Páně, v ruce drží důtky. Desátá je Delfi- cká, zvěstuje korunování Páně, v ruce drží trnovou korunu. Jedenáctá jest Hellespontská zvěstuje ukřižování Páně, v náručí chová kříž.
Kristův Páně Agrippův Cima Kuma Tibur rozený pannus Marie
24 article
Dvanáctá je Frygická, zvěstuje zmrtvýchvstání Páně, v ruce drží vlající korouhev. Jak patrno, jsou symboly dle věšteb zcela mechanicky vymyšleny. I samy věštby jsou částečně smyšleny. Co zvěstuje Sibylla Per- ská, Libická a Erythrejská, vztahuje se na proroka Isaiáše. Symbol a proroctví Sibylly Kumejské se vztahuje vlastně na římského básníka Vergilia a na jeho čtvrtou eklogu razvanou Pollio. Tak se jemnocitný a ušlech- tilý pohan Vergilius dostal zásluhou své Ae neidy a Sibylly Kumejské v ní vylíčené vyni kající osobou v křesťanské arcibásni Dante ově, a zásluhou své nadšené eklogy členem sboru křesťanských Sibyll. že proroci staro- zákonní a Sibylly tvoří jednotný sbor, uka zuje nejen slavný hymnus o posledním soudu nýbrž i malby Michelangelovy na stropě Va- tikánské Sixtíny.
Páně Sibylla Vergilius Dante Michelangelův Virginie
25 article
Tu je veliký rámec osazen dvanácti ohrom nými postavami. Tvoří je sedm proroků a pě Sibyl. V tomto střídavém pořádku: Libycká Daniel, Kumejská, Isaiáš, Delfická, Zachariás Joel, Erythrejská, Ezechiel, Perská, Jeremiá a Jonáš. Srovnáváme-li kopie těchto mosaikových Sibyll svatohorských třeba jen s podobiznou díla Michelangelova, vidíme rozdil tohoto dva jího umění v úplné rozsáhlosti. Sibylly by- zantské jsou vztýčeny v kolných liniích, hledi strnule kamsi do dálky a pyšní se jaksi oká- zale svými symboly, jimiž vzniká i končí jejich význam. Bez symbolů by nebyly naprosto ni- čím. Veliký mistr vlašský opovrhl úplně vše- likými symboly. Místo nich umístil pod pro- roky a Sibylly desky s jejich jmeny. Bez nich bychom rovněž neuhodli, co která figura představuje. V dojmu celku se však obojí umě- ní schází: tu i onde ohromnost, monumentál- nost, veleba imposantního díla. Jméno Saba (Sambetha) způsobilo, že se významu Sibylly dostalo později též šalomou- nově přítelkyni a tak se z královny Sabejské stala ve středověku velice oblíbená Stbylla třináctá. Sibylla čtrnáctá jest jen pokračování a obměna slavné starořímské Sibylly Ku- Vbk mejské.
Delfická Ezechiel Jeremiá Jonáš Michelangelův Sibylla Sabo Sambeth Erythrejský Ku Libycká Daniel Kumejská Zachariás Joel
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Biró Lajos a Lengyel Mel- chior: Carevna. Hra o fřech jednáních. Z maďarštiny přeložil J. G. Mayerhoffer. Poprvé na Vinohradském divadle 30. pro- since. Kdybychom nevěděli, že i Bozděch se opíral o francouzské vzory, mohli bychom se domnívat, že si autoři vzali vzor z Bozdě- chových veseloher »Zkoušky státníkovy«a »Z doby kotillionů«, ovšem přenesených do zcela jiného prostředí. Jenže Bozděch je mnohem jemnější, duchaplnější, vkusnější — maďarští autoři jsou za to bezohlednější. sensačnější a hrubší. Bozděch chce účinkovat obratnou zápletkou, kresbou figur, živým dialogem, maďaršti autoři do krajnosti za- střenými a hodně intimními scenami, libujíce si mimo sensační výjevy v dialogu dosti roz- vleklém. Hra má být historická a chce odhalovat intimní život ruské Kateřiny. Jedná po všechny tři akty v carevnině pracovně, z níž je vchod do ložnice, do kabinetu kan- cléře a do předsíně. V této pracovně dávaj si důstojníci milostná dostaveníčka, šlechtie osnují v ní spiknutí proti panovníci, kanclél
Biró Lajos Mayerhoffer Bozděch Kateřina Bozd Lengyel Mel