1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu I. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejla
ranní číslo o sobě . . na 9h
večerní . . . . . . . na 4eh
Va fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati ne hotově napřed.
Předplaceni a inserty příjíma
administraco v Marlanské ul., B.
Tam nachásejí se táš
redakoe, tskárna a sxpedie
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceji.
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedicea
obchodní tiskárna 1062.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 28
stranách, s přílohou pro venkov
o 32 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde ve čtvrtek dne 2. ledna v ob-
vyklou hodinu ranní.
Virginie
Marlanský ulice
Praha
5
article
Slovanstvo.
Slovanstvo.
Hluboký dojem radostného pohnutí, vy-
volaného prohlášením nynějšího vyslance
Petrohradě Bobčeva na památném sjezdu
slovanském v Praze r. 1908, že Jihoslované
shodli se na utvoření jediné, spojené sku-
piny jihoslovanské, a že tím chtějí dáti
ostatním Slovanům příklad opravdového
slovanského bratrství, zůstal dojista neza-
pomenutelným všem účastníkům sjezdu
Ovšem nikdo z nás netušil, jak světodějné
důsledky bude míti toto první upřímné sblí-
žení Bulharů a Srbů po truchlých dnech
Slivnice a Milanovštiny.
My byli jen šťastni, že na slovanském
Jihu je opravdová snaha sblížiti dva do-
sud rozvaděné národy slovanské ve jménu
ideální, duševní jednoty všeho Slovanstva.
V Praze, v zářivé náladě sjezdových dnů
překlenuta propasť, slovanský sjezd v So-
fii, tak velkolepý nadšenou náladou všeho
národa bulharského sblížení bulharskosrb-
ské prohloubil a utužil a společný nástup
srbského a bulharského Sokolstva v Sofi
byl již symbolem spojené mladé, bujaré
síly obou národů, které nyní udivily svět
svým nepřemožitelným heroismem.
Jihoslovan
Bulhar
Srba
Petrohrad
Praha
Slivnica
Sofi
6
article
Neoslavismus nechtěl býti politickým,
a také jím v budoucnosti nebude, ale přiro-
zeně neodříká se důsledků své touhy po
vnitřním sblížení slovanských národů.A
všichni, kteří neměří teplo svých citů podle
výše dividend a výnosu obchodů, dojista
upřímnou radostí pozdraví výsledek sblí-
žení obou slovanských národů, kterým
osvobozeno tolik slovanských křesťanů z ne-
lidské krutovlády turecké. A specielně my
Čechové s horoucí, upřímnou radostí po-
zdravovali jsme vítězství slovanských zbra-
ní, a byli jsme šťastni, že ne bez našeho
počinu skována byla slovanská jednota na
Balkáně, a velikolepá přímo účast českého
národa na osudu raněných bojovníků za
svobodu slovanských národů balkánských
zůstane navždy jedním z nejkrásnějších
a nejideálnějších projevů opravdového slo-
vanského bratrství. Nejen obrovská na ne-
veliký náš národ výše sbírek, ale hlavně ra-
dostné nadšení, s kterým všecky třídy na-
šeho národa chtěly alespoň svou hřivnou
příspěti k velikému dílu osvobození jižního
Slovanstva, dokázaly, jak hluboké a oprav-
dové je cítění slovanské v českém národě
Tu marno je nás napomínati, jak stalo
se v poslední době z přátelské strany, aby-
chom byli více Čechy, nežli Slovany. City
národní nedají se škatulkovati ani unifor-
movati. Co Čech to Slovan — je a zůstane
heslem všech uvědomělých Čechů, ať patři
k tomu neb onomu táboru politickému nebo
Čecho
Cita
Čo
Slovan
Balkán
Slovan
7
article
sociálnímu. Národ neveliký, který však hrál
v dějinách lidstva takovou úlohu, jako ná-
rod náš, nemůže se svým myšlením a cí-
těním obmeziti na své úzké hranice, když
mu nepřízní Osudu znemožněno, aby žil
svým vlastním životem státním, a když nu-
cen je dokonce bojovati i o nejprimitiv-
nější požadavky národní plnocennosti. Na
rozhodování o politice a osudech mocnář-
ství, které český národ spolu založil, a nej-
větší měrou po staletí svými obětmi na krvi
i daních udržoval, český národ vlivu nemá.
Stěží vybojovali jsme si jen tolik uznání.
že máme nárok na účast na správě
vnitřní. Je tudíž přirozeno a nezbytno.
že chceme jinak ven z úzkých stěn
vídeňského centralismu, do kterých nás
zavřeli. Na široké prostoře světových udá-
lostí nemůžeme bohužel býti účastni jinak.
než passivně, a proto je přirozeno, že ale-
spoň duševně, ideálně chceme být účastni
velikých hnutí světodějných, zejména tam
kde se jedná o naše rodné, krevné bratry
Když ve Vídni a v Německu tak hříšně ne-
opatrným způsobem mluví se o tom, že
Rakousko má utvořiti hradbu proti nebez-
pečně vzrostlé moci Slovanstva na Balkáně
pak je více než přirozeno, že nemůžeme být
nadšeni politikou, která zapomíná, že je
to Rakousko na polovic slovanské, a že až
na malé výjimky, opravdu ne valně čestné
veškeré to Slovanstvo rakouské radostně
jásá nad vítězstvím slovanských junáků
třeba se to německo-maďarské politice
ještě více nelíbilo.
Vídeň
Německo
Rakousko
Balkán
8
article
My svou slovanskou politikou nikdy se
nechtěli postaviti v rozpor s opravdovými
zájmy Rakouska i všech jeho národů. Tak
jako uvnitř říše chceme stejnou spravedl-
nost všem, tak i na venek myslíme, že jediná
moudrá, naprosto nenebezpečná politika
rakouská je upřímně blahovolná politika
k národům sousedním, zejména balkán-
ským. My myslíme, že je každá territori-
álně expansivní politika rakouská nebezpe-
čím pro jeho budoucnost a existenci, a po-
něvadž trvání a vnitřní rozkvět a sílu Ra-
kouska ke všem spravedlivého opravdu
chceme, proto nevidime, proč by Rakousko
nemohlo žíti v nejlepším přátelství se státy
slovanskými, a proč by nemohlo podporo-
vati jich snahy, pokud nejsou v rozporu se
životními zájmy říše, ovšem se zájmy oprav-
dovými, a ne se zakořenělými předsudky
jistých kruhů vídeňských, které tak těžko
dovedou přizpůsobiti se novým poměrům.
Otázka srbská je takovým dávným strašá-
kem rakouské politiky. Jak lehko mohli se
zbaviti zrovna nyní všech starosti a obav
pro budoucno! Opravdu daly se utvářiti
poměry tak, že mohlo nastati upřímné sblí-
žení, a rakouská politika mohla pro všecku
dozírnou budoucnost spoléhati na nerušené
zachování míru a vlastní hospodářský roz-
květ, posílený možností vzrůstajícího vý-
vozu do zemí balkánských. To chtěli jsme
my, jako dobří Češi i upřímní Slované, ale
také jako ti, kteří poctivě to smyšlejí s Ra-
kouskem. A kdybychom tisíckrát chtěli se
cítiti více Čechy, než Slovany, jak radí nám
to zejména tak horlivě naše konservativní
šlechta, pak nemohli bychom býti méně
přísní k rakouské politice zahraniční, než
jsme nyní. Slovanstvo a slovanská myšlenka
není nepřátelskou Rakousku, pokud Rakou-
sko prováděti bude politiku jen a jedině
rakouskou, politiku, která nehledá níčeho
Čech
Slovan
Rakousko
Čechy
Slovan
9
article
mimo své hranice, než dobré přátelské po-
měry a živé obchodní styky, a která své
historické poslání vidí v tom, aby různým
svým národům, kteří sami o sobě svobodné
státy tvořiti nemohou, dala možnost plného
národního rozvoje, a účast na společném
vedení celého státu. Ale ovšem, zvítězí-li
na celé čáře názor, že má Rakousko býti
přední stráží Němectví, hradbou proti roz-
květu a síle národů a států slovanských,
pak bude mezi cítěním a snahami národů
slovanských a mezi oficiální politikou ra-
kouskou rozpor tak hluboký, že může se
státi nebezpečným, jak se toho bojí zlé svě-
domí státníků vídeňských a maďarských,
kteří posud nedovedli se smířiti s myšlen-
kou, že rakouská vnější politika nemůže
býti na vždycky politikou německo-maďar-
ské menšiny národů rakouských.
Co přinese rok budouci, těžko předpo-
vídati. Přes úlevu v napjetí zahraničním,
nezbavili se národové evropští posud sta-
rostí o budoucno. Doufejme, že mír bude
zachován, a že podaří se také najíti nor-
mální styky mezi Rakouskem a Srbskem.
A zase my Slované tomu dojista nejméně
budeme překážeti: naopak. Pro zjednání
lepších poměrů je snad dokonce dobře, že
v Rakousku jsou Slované, kteří slovansky
cítí, a kteří to v kritické chvíli bojů na Bal-
káně také dokázali, a dokonce, že také mezi
Němci byli rozumní a klidní lidé, kteří se
nezúčastnili deliria aféry pana Prochasky.
A tak hrdě a radostně vzpomínáme na
rok 1912 s jeho skvělým vítězstvím sjed-
nocení se slovanských národů balkánských.
Slovan
Němec
Prochaska
Rakousko
Srbsko
Bala
10
article
Třeba obětovány životy tisíců, třeba ne
všecky touhy splněny, třeba snad potřebí
bude ještě posledních, velikých obětí, my-
šlenka veliká: osvobození národů po staleti
těžce ujařmených, už zvítězila a bůh dá,
zůstane vítěznou! Co chtěla tak dlouho celá
křesťanská Evropa, dokonaly balkánské
státy, spojené velikou ideou. Slovanstvo
může býti naplněno oprávněnou hrdostí.
Vítězství zbraní bulharských a srbských
naučily svět jinak dívati se na Slovany.
A Slované viděli konečně, co dovedou, když
překonají vnitřní rozpory a rozpomenou se,
že jsou bratry. Dojista pak všichni upřímní
Slované cítí jedno: kéž skvělý příklad Srbů
a Bulharů působí neodolatelným kouzlem
úspěchu také na druhé Slovany! Je mnoho
sporů mezi námi, které jsou zbytečny a
nám všem škodny — je však ještě spor
mezi dvěma slovanskými národy, který je
pro myšlenku ideálního sblížesí Slovanstva
přímo katastrofálně záhubný. Slova nepo-
mohla — snad pomohou příklady. Jestli
ještě dnes v Rusku neuvidí, že je spor
rusko-polský pro ruský národ přímo samo-
vražedným, pak opravdu nutno zoufati nad
prozíravostí ruských státníků. Kéž jasný
příklad slovanské svornosti na Balkáně.
která vykonala zázraky, osvítí také srdce
a rozum dvou největších slovanských ná-
rodů. Rusů a Poláků!
Pak i nám Slovanům nastanou lepší
časy, pak nebude možno více utlačovati
malé národy slovanské, zejména v Uhrách
a Slovanstvo bude moci oddati se radostné
práci kulturní i hospodářské na prospěch
svůj i kulturního pokroku veškerého lidstva
Dr. Karel Kramář.
Slovan
Srba
Bulhar
Rus
Polák
doktor
Kramář
Evropa
Rusko
Balkán
Uhry
11
article
Malý finanční plán
Malý finanční plán
Po krátké prázdni novoroční bude se za-
bývati parlament předlohami finančními, kte-
rými má býti docíleno dvou důležitých věcí
peněz potřebných k uskutečnění úpravy platů
úřadnických dle nové pragmatiky a peněz po-
třebných aspoň k částečnému zlepšení stavu
financí zemských.
Všecky pracovní strany ve sněmovně
uznávají nutnost této spojitosti, tohoto june
tim mezi služební pragmatikou a sanací f-
nancí zemských, poněvadž nelze dále odkla-
čati s úpravou platů učitelských a platů zří-
zenců zemských, když úřadníkům a zřízen-
cům státním má se úpravy dostati.
K sanaci zemských financí lze dnes pra-
covati dvojím směrem: zvýšením a rozmno
žením údělů z daní státních, zavedením no-
vých dani a dávek zemských a zvýšením při-
rážek zemských. Pokud jde o prvý druh no-
vých příjmů, náleží tyto snahy v obor působ-
nosti rady říšské, kdežto druhé dva způsohy
patří na sněm zemský.
Finanční výbor poslanecké sněmovny jest
svolán na 16. ledna ke schůzi, na níž má s
začíti s projednáváním tak zv. malého plánu
finančního.
poslanecký sněmovna
12
article
Účelem tohoto plánu jest zabezpečit
předně státu 25 milionů korun nového příjmu
pro provedení pragmatiky. Myslilo se původ-
ně, že by pro tento účel stačila reforma osobn
daně z příjmu, že zvýšení sazeb daňových
z příjmů nad 10.000 K, přírážka staromládene-
cká, přírážka manželů bezdětných, amnesti
dáchodkových přečinů a úprava řízení, posta-
čila by k tomuto účelu. Vláda však houžev-
natě stojí na svém názoru, že z těchto prame-
nů dostane pouze 15 mil. K. Proto nutno hle-
dati východisko. Původní projekt: zvýšiti dař
z lihu o 60 hal. (místo 50 h) z litru alkoholu
a dáti vládě právo, by až do výše 10 mil. K
mohla vzíti si z této daně, když by výnos
osobní daně z příjmu nestačil na krytí ce-
lých 25 mil., stroskotal na tom, že Poláci —
kteří původně nebyli proti návrhu tomu —
vyslovili se proti této formula ci.
A tak zbývá nyní tento stav věcí: lihová
daň má býti zvýšena o 50 h, celé toto maji
obdržeti země, takže by se o daň obnášející
i 40 K dělil stát se zeměmi na polovici (70 h
stát, 70 h země), při čemž by byl ovšem ga-
rantován státu nynější neztenčený výnos daně
lihové v obnosu 78 mil. K.
Polák
13
article
Jestliže by na př. koneum lihu klesl ná-
sledkem zvýšení daně z 1,120.000 hl. nyní kon-
sumovaných na 950.000 hl., činila by daň p
1.40 K obnos 133 mil. K, k tomu daň ze zá-
sob dodatečně vybraná letos 3.5 mil., úhrnem
136-5 mil. Z toho dostal by stát garantova-
ných 78 mil., země 58.5, dosud dostávaly země
20 mil., takže by přibylo nově pro země 38.5
mil. čili pro království České — dle toho, jaký
klíč bude smluven — asi 192 čili 7.3 mil.
Úděl ten by stoupal se stoupáním konsumu
a dosáhl by při nynějším konsumu 1,120.000
hl. mimo dosavadní úděl dalších 11.2 mil. K
pro království České.
Z osobní daně z příjmu tvrdí vláda, že
nedostane více než 15 mil. Poněvadž daň vy-
náší 93 mil. K, myslí vláda vytěžiti 108 mil
Proto objevil se projekt povoliti sice na schá-
zejících 10 mil. potřebných pro uskutečněn
pragmatiky, jinou daň, na př. daň ze sirek
avšak pak by musilo býti stanoveno, že z vý-
nosu osobní daně z příjmu na 108 mil. obdrže
země polovici a stát rovněž polovicí. Velik
část členů finančního výboru je toho názoru
že reforma osobní daně z příjmu vynese aspoř
Na ranní a večerní listy
předplání se
V Praze v administraci
na měsle.
. . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — b
s dvoji donáškon:
na měsíc. . . .
K st
na čtvst iota . . . . 7 K el
vo fliálkách
na měsia. . . . 2 K 80
Poštou
na měslo.
na Brt ieta : . . . k eo
s dvoji zásílkou
a měsie
n vrt ieta . . . K 40
Praha
14
article
30 mil. K, takže by pro země z toho resultoval
dalši úděl v obnosu 7.5 mil., z něhož by na
Čechy připadlo podle toho, jaký klíč rozdělo-
vací by se přijal, asi 23% čili 13/4 mil. a úděl
ten byl by jistě stoupající.
V malém plánu mají býti usneseny take
ještě některé menší daně: tantiemová s výno-
sem asi 2 mil., daň totalisatérů a bookmakerů
asi 1.14 mil., daň ze šumivých vín 13/4 mil.,
daň z automobilů (z níž polovici dostane stát,
polovici země na úpravu silnic) así 1.4 mil. O
těchto daních prohlásila vláda, že na druhe
straně poskytne úlevy na daních domovních,
takže nebude míti nijakého zisku.
Uvedl jsem již v tomto listě, že stanovi-
sko vlády, že úděly vypláceti může jen tehdy,
když sněm osvobodí osobní daň z příjmů od
přirážek, jest pro nás Čechy při nedělnosti
sněmu následkem německé obstrukce politi-
ckou závadou pro projednání malého finanč-
ního plánu. Po dlouhém jednání nalezeno však
východisko. V zákoně ustanovilo by se:
„Předepsání osobní daně z příjmů pro přiráž-
ky nesmi nastati potud, pokud zemské zá-
konodárství jinak neustanoví.“ Není tedy k ú-
dělům potřebí usnesení sněmu o osvobození
od přirážek, nýbrž úděly se ztrácejí jen při
usnesení zemského zákonodár-
ství, aby se vybíraly přirážky
kosobní dani z příjmu. Samosprávné
sbory nemohou fakticky přirážky vybírati, po-
něvadž od státních úřadů nedostanou před-
pis osobní daně z příjmu potud, pokud zem-
ské zákonodárství k tomu nesvolí.
Čecho
Čechy
15
article
Nebudeme tedy dále vydáni v nebezpečí,
že obstrukce sněmovní může nám odníti úděly
z osobni daně příjmové. Toto opatření bylo
nutno ještě z jiného důvodu: dosud závisely
od tohoto osvobození osobní daně z příjmů
od přirážek také slevy na dani gruntovní (15
daně) a činžovní (121/4% daně), takže obcea
okresy neodvážily se vypisovati přirážky
k osobní dani z příjmů, poněvadž by to mělo
pro poplatníky za následek odnětí slev
na dani činžovní a gruntovní. Po-
něvadž však se nám nyní jedná o to , aby-
chom tyto slevy stabilisovali
učinili je neodvislými, jak od výnosu osobní
daně z příjmu, tak od osvobození od přirážek,
potřebovali jsme jinak zahezpečiti přirážko-
vou volnost osobní daně z příjmů.
Při osobní dani z příjmu jest ovšem ještě
celá řada věcí sporna, obzvláště v úpravě ři-
zení, v právu nahlížení do knih, důkazní moci
jednotlivých důkazních prostředků a pod.,o
nichž musí býti sjednána dohoda.
16
article
Vláda ovšem, jak shora jsme řekli, je
toho názoru, že z osobní daně z příjmu obdrži
pouze 15 mil. korun a žádá další příjem. Proti
dani pivní, jak ji navrhuje ryt. Abrahamowicz
(zvýšení o 6 hal. na 1 hektolitrový stupeň mla-
dinky čili o 60 hl. při 10stupňovém pivuj, vy-
slovily se všecky strany mimo Poláky, ob-
zvláště pak my Čechové. Inkameraci pivní
dávky 4korunové nelze dobře provésti, poně-
vadž nemajíce pivní dávku, nemáme u nás v
Čechách přesně zjištěný konsum dnešní.
Vyskytl se proto plán na zavedení daně
ze sirek. Daň ta — zavedená ve většině evrop-
ských států — připravena byla zákazem vý-
roby sirek z bílého fosforu, což mělo za ná-
sledek, že celá řada malých továren přestala
pracovati, dále usnadněna jest tím, že dnes
celý sirkářský průmysl rakouský koncentro-
ván jest v rukách dvou společností: Soloa
Helios, takže útraty vybírání daně by byly
malé. Od monopolu vláda upustila prozatím.
poněvadž není přesně zjištěný konsum a od-
padl by jistě vývoz a vláda nemínila monopol
Polák
Čecho
Čechy
Soloa
18
article
Z dějin umění na Sv. Hoře Athosské.
Z dějin umění na Sv. Hoře Athosské.
Královská návštěva na Svaté Hoře Athos-
ské, při níž starobylé přísné řády klášterní
připustí poprvé výjimku, aby na posvátnou
půdu vstoupiti směla noha ženská, obrací nyí
pozornost veškeré Evropy na toto staroslavné
sídlo nábožného umění. Že je po skalnatém.
ale půvabném svahu hory Athos nastavěno
více než 20 velikých klášterů, rozsáhlých jako
města, že obsahují na 300 chrámů a kapl
atd., dočetl se každý už ledakde. Český čtenář
měl svého času v Osvětě také dosti příleži-
tosti dověděti se zajímavých zpráv o životě
tamějších mnichů. Také o bohatství a nádheř
výtvarného umění svatohorských mnichů s
ví celkem dosti mnoho. Jsou však některá od
větví tohoto umění, zvláště malířského, o nich
svatohorští mniši až doposud rádi zachovávaj
jakási tajemství. Tajemství ta se týkají forem
jak kresliti a malovati svaté postavy a po
svátné symboly. Do let padesátých přede-
šlého století byla taková tajemství zachová
vána dokonale. Umělcí-mniši na Svaté Hoře
Athosské zdědili pradávné tradice uměni by.
zantského. Umění to je už samo o sobě velmi
ztrnulé, tuhé a přisné. Církev nedopouštěla
tvoření individnálního; umělci nesměli malo-
vati a kresliti dle vlastního vnuknutí, ani dle
své obrazotvornosti, ani dle -nodelů. Církev
byzantská přísně bděla nad tím, aby umění
vyjadřovalo obsah posvátných tajemství for-
mami jednou pro vždy přesně stanovenými.
Athos
Evropa
19
article
Umění n. hoře Athos vypracovalo tyto přísné
formy až do podrobností a zachovávalo je až
do krajnosti. Živé modely úplně vyloučeny
Každý malíř se učil kreslit dle předloh, na
nichž nesměl nic měniti. Formy figurálnich
předloh přísně typických si vštípil každý do
paměti tak, že mohl malovati úplně zpaměti.
Základní pravidla tohoto umění byla obsažena
v knize pocházející prý z 11. století. Každý
malíř měl té knihy opis a bez ni nemohl pra-
covati. Opisy ty se nesměly ani nikam odná-
šeti ani nikomu půjčovati. Konečně však byl
jeden takový opis přece koupí získán a uve-
řejněn.
Obsah knihy je mystagogie t. j. umění, jak
se zobrazuje liturgie t. j. Kristus, andělé, svatí
atd. Všecko je plno mystické symboliky. Zá-
klad theorie tohoto umění dal starořecký ma-
líř Panselinos, dle něhož napsal pomocí opisu
svrchu zmíněného Francouz Didron v Paříži
1845 knihu „Manuel d'icono žraphie chre-
tienne“. Dle tohoto díla vznikl spis novořecký
To přeložil H. Schäfer do němčiny s názvem
„Das Handbuch der Malerei vom Berg
Athos“. (Trier 1855.)
V prvním díle toho spisu se podává ná-
vod, jak se starší obrazy okreslují. Další ná-
vod se týká kresby a malby těla, šatů, křídel
svatozáře, písmen atd.
Athos
Kristus
Francouz
Didron
Manuel d
H Schäfer
Paříž
Trier
20
article
Na příklad Kristus se maluje dle forem
takto přísně vymezených: V záři Kristově
musí se spatřovati kříž; každé břevno toho
kříže musí obsahovati řecká písmena č čv
(Jsouci). Ruka žehnající se kreslí tak, že prsty
značí tvary písmen skládajících slovo I C XC
Při tom vztýčený ukazováček znamená T
střední prst stočený a malíček znamenají C
palec křížem přes střední prst položený značí
X. Podobné předpisy učí malovati Panagii
(nejsvětější Pannu) atd. V díle druhém se vy-
kládá, jak vypadají (symbolicky) a jak se musí
kresliti a malovati chóry andělské. Devět kůrů
andělských popsal dle svých vidění svatý
Dionýs Areopagita. Některé ty tvary jsou vel-
mi podivuhodné. Na příklad nejvyšší kůr an-
dělský (Trůnové) se představuje jako ohnivá
kola okřídlená, plná velikých očí. Serafové
mají předepsánu postavu přikrytou šesti kří
dly. Cherubové mají jenom hlavy vznášející se
na dvou křídlech. Knížata mají znak obecně
známý, totiž válečné brnění. Panstva vypa-
dají jako velekněží, Síly a Mocnosti jako bi-
skupové a preláti, Archandělé jako kněží, an-
dělé jako jáhnové.
Kristus
Kristův
Dionýs Areopagita
I C XC
21
article
Těmto přesným formám uměli hověti, jak
vůbec známo, i malíři středověké gotiky zá-
padoevropské. Velice zajímavý jest výklado
symbolech a symbolických komposicích. Ta-
kovou jest na příklad Tetramorphum. Nade
vše pozoruhodným jest výklad a popis dvaná-
cfera Sibyll. Byzantské umění malířské pokrý
vajíc rozsáhlé plochy stropní i nástěnné mal
bami figurálními vyhledávalo dychtivě taková
místa v evangeliu, starém zákoně i v pově-
stech symbolicky upotřebitelných, kde se uvá-
dí delší řada osob. Dvanácte synů Jakubo-
vých, dvanácte apoštolů, devatero kůrů anděl
ských a pod. byly řady velmi oblíbené a víta-
né. Ze starých pověstí k nim přibyly Sibylly
Tyto báječné postavy se zcela přirozeně ho-
dily byzantským malířům za slavný doprovod
osob biblických. A poněvadž se význam jejic
vztahuje hlavně ku prorocké době vánoční
nebude snad nezajímavo některé podrobnosti
ze svatohorské mystagogie o nich zde uvésti
zvláště když se takových podrobností nikde
jinde nelze dočísti, ač by si toho mnohý čte-
nář někdy přál. Původně byla Sibylla jistě jen
jedna. Znamenala věšteckou moc vševidou-
cího boha nejvyššího nebo také slunečního
Sibylla
Jakubo
22
article
Když se vzmáhal obyčej putovati na posvátná
místa, kde se věštilo, přibývalo Sibyll stále
více. Nejstarší Sibyllou, která se tak i jmeno-
vala, byla Sibylla Libycká (u Plutarcha kibys-
sa). Jiná starověká Sibylla byla chaldejská
jinak zvaná též perská, egyptská a babylon-
ská. Ta se prý jmenovala Sába nebo Sam-
betha a předpověděla prý stavbu věže baby
lonské. Z orientálních Sibyll byla také frygi-
cká. Dále byla řada Sibyll řeckých a řím-
ských. Počet jejich kolísá mezi čtyřmi a desiti
Proroctví jejich se vztahují dle postupu věků
k událostem rozličným. Na příklad Sibylla ba-
bylonská, která předpovídala stavbu věže
předpověděla později výpravu Alexandra Ma-
cedonského do Asie, později příchod Pompe-
jův a pak i narození Kristovo. Z té příčiny
dosáhla každá Sibylla neobyčejně dlouhého
věku, někdy mnoho set let. Do obsahu proro
ctví sibyllských přešlo mnoho textů bibli-
ckých, a tím si lze vysvětliti, kterak v mysta
gogii svatohorské může okrouhlá řada dvaná
cti Sibyll předpovídati souvislý řetěz událost
ze života Kristova.
Sibylla
Sibylla Libycká
Plutarch
ma
Pomp
Kristův
Sába
Asie
23
article
Řada ta byla ovšem někým úměle sesta-
vena a příslušnými texty prorockými i sym-
boly opatřena. Sibylla první je Perská, zvě
stuje Kristovo příští, stojí na létajícím draku
a drží v ruce pochodeň. Druhá je Libycká
zvěstuje veliké světlo a v ruce nad hlavou
drží hvězdu. Třetí je Erythrejská, zvěstuje na-
rození Panny Marie a v ruce drží růži. Čtvrtá
je Kumejská, zvěstuje narození děťátka av
ruce drží jesle. Pátá je Samosská, zvěstuje
spánek Páně a v ruce drží kolébku. Šestá je
Kimmerická, od starolatinského města Cim
merium blíže Kum na pobřeží západní ltalie-
zvěstuje kojení děťátka, v ruce drží roh hoj-
nosti. Sedmá je Evropská, zvěstuje pobití ne-
mluvňátek, v ruce drží meč. Osmá je Tibur-
tinská, dle starolatinského města Tiburu v Ita-
lii, zvěstuje políčkování Páně, v ruce drží ufa-
tou ruku. Devátá je Agrippova zvěstuje bičo-
vání Páně, v ruce drží důtky. Desátá je Delfi-
cká, zvěstuje korunování Páně, v ruce drží
trnovou korunu. Jedenáctá jest Hellespontská
zvěstuje ukřižování Páně, v náručí chová kříž.
Kristův
Páně
Agrippův
Cima
Kuma
Tibur
rozený pannus Marie
24
article
Dvanáctá je Frygická, zvěstuje zmrtvýchvstání
Páně, v ruce drží vlající korouhev.
Jak patrno, jsou symboly dle věšteb zcela
mechanicky vymyšleny. I samy věštby jsou
částečně smyšleny. Co zvěstuje Sibylla Per-
ská, Libická a Erythrejská, vztahuje se na
proroka Isaiáše. Symbol a proroctví Sibylly
Kumejské se vztahuje vlastně na římského
básníka Vergilia a na jeho čtvrtou eklogu
razvanou Pollio. Tak se jemnocitný a ušlech-
tilý pohan Vergilius dostal zásluhou své Ae
neidy a Sibylly Kumejské v ní vylíčené vyni
kající osobou v křesťanské arcibásni Dante
ově, a zásluhou své nadšené eklogy členem
sboru křesťanských Sibyll. že proroci staro-
zákonní a Sibylly tvoří jednotný sbor, uka
zuje nejen slavný hymnus o posledním soudu
nýbrž i malby Michelangelovy na stropě Va-
tikánské Sixtíny.
Páně
Sibylla
Vergilius
Dante
Michelangelův
Virginie
25
article
Tu je veliký rámec osazen dvanácti ohrom
nými postavami. Tvoří je sedm proroků a pě
Sibyl. V tomto střídavém pořádku: Libycká
Daniel, Kumejská, Isaiáš, Delfická, Zachariás
Joel, Erythrejská, Ezechiel, Perská, Jeremiá
a Jonáš.
Srovnáváme-li kopie těchto mosaikových
Sibyll svatohorských třeba jen s podobiznou
díla Michelangelova, vidíme rozdil tohoto dva
jího umění v úplné rozsáhlosti. Sibylly by-
zantské jsou vztýčeny v kolných liniích, hledi
strnule kamsi do dálky a pyšní se jaksi oká-
zale svými symboly, jimiž vzniká i končí jejich
význam. Bez symbolů by nebyly naprosto ni-
čím. Veliký mistr vlašský opovrhl úplně vše-
likými symboly. Místo nich umístil pod pro-
roky a Sibylly desky s jejich jmeny. Bez nich
bychom rovněž neuhodli, co která figura
představuje. V dojmu celku se však obojí umě-
ní schází: tu i onde ohromnost, monumentál-
nost, veleba imposantního díla.
Jméno Saba (Sambetha) způsobilo, že se
významu Sibylly dostalo později též šalomou-
nově přítelkyni a tak se z královny Sabejské
stala ve středověku velice oblíbená Stbylla
třináctá. Sibylla čtrnáctá jest jen pokračování
a obměna slavné starořímské Sibylly Ku-
Vbk
mejské.
Delfická
Ezechiel
Jeremiá
Jonáš
Michelangelův
Sibylla
Sabo
Sambeth
Erythrejský
Ku
Libycká Daniel
Kumejská
Zachariás Joel
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Biró Lajos a Lengyel Mel-
chior: Carevna. Hra o fřech jednáních.
Z maďarštiny přeložil J. G. Mayerhoffer.
Poprvé na Vinohradském divadle 30. pro-
since.
Kdybychom nevěděli, že i Bozděch se
opíral o francouzské vzory, mohli bychom
se domnívat, že si autoři vzali vzor z Bozdě-
chových veseloher »Zkoušky státníkovy«a
»Z doby kotillionů«, ovšem přenesených do
zcela jiného prostředí. Jenže Bozděch je
mnohem jemnější, duchaplnější, vkusnější —
maďarští autoři jsou za to bezohlednější.
sensačnější a hrubší. Bozděch chce účinkovat
obratnou zápletkou, kresbou figur, živým
dialogem, maďaršti autoři do krajnosti za-
střenými a hodně intimními scenami, libujíce
si mimo sensační výjevy v dialogu dosti roz-
vleklém.
Hra má být historická a chce odhalovat
intimní život ruské Kateřiny. Jedná po
všechny tři akty v carevnině pracovně,
z níž je vchod do ložnice, do kabinetu kan-
cléře a do předsíně. V této pracovně dávaj
si důstojníci milostná dostaveníčka, šlechtie
osnují v ní spiknutí proti panovníci, kanclél
Biró Lajos
Mayerhoffer
Bozděch
Kateřina
Bozd
Lengyel Mel