1
masthead
1. ledna 1913.
6
article
Dr. JAROSLAV PREISS-
doktor
Preiss
7
article
Hospodářský rozhled po roce
1912.
Hospodářský rozhled po roce
1912.
Věřilo se, že rok 1912 přinese konečno
obrat po těžkých zkouškách posledních dvou,
tři let. Sucha, která panovala roku 1911 a
zmařila část úrody, měla svými důsledky ne-
blahý vliv na nejednu výrobu průmyslovou
na nebývalé zdražení životních potřeb širo-
kých vrstev lidových. Napětí, které se proje-
vovalo v celém hospodářském životě, bylo tak
pronikavo, že zavládalo přesvědčení témě?
všeobecné, že konečně přece jen dostaviti se
musí obrat. Očekáván byl roku 1912, kdy kruhy
jindy málo interesované sledovaly velmi po-
zorně zprávy o stavu sklizně a kdy také prů-
myslová činnost u nás počínala se rušněji u-
platňovati. To byly naděje, jež vyslovovány
byly v novoročních úvahách, jež opakovaly se
po celé jaro v nejrůznějších a nejrůznějších va-
riacích, jež zdály se býti zjasňovány létem
nemilosrdně byly rozmetány podzimem a zi-
mou. Ne polud, že by výsledky sklizně byly
bývaly neuspokojivy.
Úroda roku 1912 byla u nás velmi dobrou
a přinesla zemědělskému stavu dobré výnosy.
Such
8
article
Kampaň cukerní jest jednou z největších a si-
tuace průmyslu lihovarnického následkem do-
brého výnosu bramborů jest přízniva. Ale u-
zdravení, které očekáváno v celkovém životě
hospodářském, se nedostavovalo a u nás spe-
ciálně dostaviti se ani nemohlo. Zasáhly zde
rušivě a drsně momenty politické, jež i taku
nás mají větší vliv na žití hospodářské, než
jak by jim příslušelo a mělo příslušeti. A tak
stojíme nad rozvrácenými nadějemi a začínámo
zase věřiti, že alespoň v roku následujícím bu-
de lépe. Žijeme vírou v budoucno. Pochopitel-
ně. Kdybychom i víru tuto ztráceli, podlamo-
vala by se zajisté jakákoliv chuť k hospodář
skému podnikání, jež u nás beztak jest duseno
na něž působí momenty národní, fakta poli-
tická, nevalně příznivá finanční a hospodář
ská správa veřejná a k tomu ještě řada a řada
důvodů povahy sociální.
9
article
Stojíme-li však nad rozvrácenými naděje
mi v Rakousku, nelze to říci o státech jiných
Ovšem: jich život hospodářský jest vyspělejší
jich základy ekonomického položení pevnější
Poněvadž práce národů západní Evropy již
déle se uplatňuje v průmyslu, zkušenosti i tra-
dice jsou zde větší, a poněvadž zabezpečeny
jí rozsáhlé trhy světové, jsou také kapitály
vytvořené a pro činnost průmyslovou mobili-
sované větší. Průmysl není zde odkázán tak
značnou měrou na úvěr, jako jest tomu u nás.
a v důsledcích toho i nepříznivé situace zasa-
hují méně pronikavě nežli u nás. Právě ná-
sledkem pohotovosti kapitálů otevírá se da-
leko větší možnost využíti zlepšené situace
v kterémkoli obvodu světovém. Proto také
zříme, jak se průmysl anglický daleko rychleji
vzpamatovává po nepříznivých konjunkturách
a daleko snáze si vytvořuje obrat k zlepšení
než tomu u nás a než jest to u nás vůbec mož-
no. Zatím co tedy v Rakousku průmysl trpěi
důvody, o kterých ještě šíře bude řeč, má An-
glie výbornou konjunkturu. Francie příznivou
německý průmysl plně jest zaměstnán, ačkoliv
po některých stránkách jeho cenové úspěchy
nejsou takové, jak by si podnikatelé byli přáli
Rakousko
Evropa
Francie
10
article
V Italii dostavuje se zlepšení. U nás koncem
roku plíží se do řady průmyslových závodů
obavy, že nebude snad v roku 1913 s dostatek
práce, nenastane-li obrat pronikavý. Takový
jest stav a zdůvodňovati naděje v lepší doby
nemělo by smyslu potud, pokud nejsou řešeny
ony dalekosáhlé politické otázky, které budou
zase vsahovati rušivě v náš hospodářský živo
a které mu budou ukládati oběti, jež nese jen
s napětím všech Bil svých. Nutno tedy zdůraz-
niti, že nejsou naše poměry hospodářské toho
rázu a té povahy, aby snesly bezpodmínečné-
ho srovnání se stavem zemí západních a tente
moment nutno míti vždy a vždy na zřeteli
Ukázalo se to letos opětně.
11
article
Veliké otázky politické, před kterými rá
zem octl se svět, když padly prvé výstřely dě
lové na Balkáně, byly ohlašovány vývojem již
dříve. Že poměry v Turecku stávají se neudrži-
telnými a že bude nutno energického zasažení
bylo zřejmo kde komu v celé Evropě. Ale od-
vaha vsáhnouti hluboko v tento problém, roz-
vinouti jej v plné šíři, postaviti svět před mož-
nost eventuálních dalších zápletek, nebyla
ani u nejsmělejších. A tak není divu, že smělé
plány Izvolského, dokud ještě byl vyslancem
v Cařihradě, nenalézaly ani trochu ohlasu
tehdy a tam, kdy a kde by si toho byl Izvol-
ský nejvíce přál. Tento ruský státník alespoř
potud vynikl nad okolí, že chtěl připravovati
řešení; jiní stáli na stanovisku nehybného a
nemožného již statu quo. Ale veliké skupiny
světové politiky, trojspolek a trojdohoda, pra-
covaly pilně na své pohotovosti. Trojspolel
vysoko vznáší svůj vojenský štit, jest pyšen na
sílu svých armád, na výcvik svých pluků, troj-
dohoda oproti tomu konstatuje svou velikou
převahu na moři a — co jest hlavní — na svoje
rozhodující a dominující postavení na trzích
peněžních a ve světě finančním. Momenty po-
litické více než jindy udávají směr finanční po-
litice toho kterého státu a určují současně
pokud ten který celek státní může v nejvlast-
nějším svém zájmu ulehčovati nebo stěžovat
ekonomický rozvoj svého ať spojence ať pro-
tivníka. Jest vysoce zajímavo, že se právě
tomto roce francouzská sněmovna zevrubně
obírala otázkou, zda jest vůbec přípustno, aby
se francouzský kapitál účastnil na transakcích
finančních ve státech, které nejsou s Francii
spojeny, a zda by bylo správno, aby vůbec na
bursu pařížskou připuštěny byly papíry ze
zemí, které nejsou přáteli Francie. A tak po-
slaneckou sněmovnou francouzskou přijímá s
resoluce, že na dále nemají býti znamenányv
Balkán
Turecko
Evropa
Cařihrad
Francie
12
article
Paříži cizí hodnoty, jež přicházejí ze zemí.
jichžto politický zájem není souladným s fran-
couzskými interesy. Za tím účelem jmeno-
vána i zvláštní komise, která zkoumá veškery
ohlášky a prospekty, týkající se emisse cizo
zemských hodnot. Tim způsobem zasahuje
přímo zákonodárný sbor do politiky kursov-
ního lístku. Tato debata republikánské sně-
movny, jež ani nevzbudila vzrušené pozor-
nosti za hranicemi, jest chrarakteristickou
proto, jak se stále více a více veřejné prostřed-
ky i soukromé kapitály staví pod zorný úhe
jednotné politiky národní. Tente
fakt měl za následek, že Německo musilo
ustoupiti v marocké otázce a že Rakousko vy-
sazeno jest krisi hospodářské, v jaké právě se
nalézá. Trojspolek má svoje pyšné armády a
má také, hlavně ve Vídni, velmi řvavý a na-
dutý tisk. Jest odlišným znakem trojdohody
že pracuje klidně a že přijala zásadu angli-
ckého diplomatického umění: stavěti veřejnost
před hotová fakta, jež se připravují v naprosté
diskreci. Proto také její úspěchy jsou trvalejší
a proto také její zdar častější.
Paříž
Německo
Rakousko
Vídeň
13
article
Obě skupiny mocností v tomto roce stály
před řadou dalekosáhlých otázek. Revoluce
činská jest dokončena a pozvolna připravuje
se v říši slunce dílo reformy, které učinilo
Japonsko tak silným. Tento vývoj jest sledo-
ván z Petrobradu s napětím. Rusko docilovalo
hravě velikých úspěchů v nově organisovanén
státu mongolském, ale nezakotvily ještě tal
hluboko, aby nebyly eventuelním kamenem
úrazu a zdrojem dalekosáhlých zápletek, do
nichž by mohla býti stržena carská říše. Proto
jest Rusko nuceno udržovati značnou pohoto-
vost na Dálném Východě a proto musí vedle
dějů na Balkáně i na západě svých hranic vě-
novati obezřetnou pozornost i dozrávajícím
událostem na východu Asic. Dnes ovšem jeh
posíce jest docela jinou, než jaká byla před
válkou rusko-japonskou. Výzbroj jeho armády
na Dálném Východě jest dobrá. Veškerá děla
jež mělo Rusko ještě před dvěma, třemi lety
než provedeno bylo přezbrojení jeho evrop-
ských vojsk, dopravilo do Asie, takže dělo-
střelecky jest zde neobyčejně silno. Na zdo-
konalení sibiřské dráhy pracuje se neúmorně
a druhá kolej již na části její jest položena.A
potom: Japonsko zatím jest saturováno a po-
měry rusko-japonské velmi příznivy. Myšlenka
t. zv. souručenství mongolského jest z Japon-
ska zatlačována vyhlídkou territoriálního roz-
šíření ostrovné říše na úkor Číny, kterému by
Rusko naprosto nepřekáželo, kdyby mu bylo
zaručeno to, kde nyní pevně stojí ruský prapor
Důležitějším proto pro posuzování po-
měrů na Dálném Východě jest poměr mezi
Japonskem a Ruskem, nežli vztahy mezi Ru-
skem a čínou. Svědčilo to o nedostatečné
znalosti poměrů, paklíže z Vídně ve chvíli.
kdy nebezpečí evropské války zdálo se býti
všeobecným, poukazováno bylo na to, jak Ru-
sko zapleteno bude ve vážné události v Asii.
Japonsko
Rusko
Balkán
Asie
Čína
Vídeň
14
article
Dokud jsou poměry mezi Petrohradem a To-
kiem dobré, není tam nebezpečí bezprostřed-
ního. A zdá se, že Japonsko nemá valné chuti
k tomu, aby vedlo opětnou válku s Ruskem.
která ho stála tolik obětí na životech a která
podvrátila jeho finanční pohotovost. V Japon-
sku vědí velmi dobře, že nebýti míru v Ports-
mouthu, bylo by se vítězství konečně sklonilo
ke zbraním ruským a bylo by bývalo po všem
tom, co dobyto bylo po krvavých plánícho
mukdenských. Ale při tom všem jest jisto, že
spletité otázky asijské řešeny budou jednou
ohněm a mečem a že Rusko v těchto záplet-
kách bude vážně interesováno. Ale toto řešení
bude se díti za poměrů příznivějších pro Ru-
sko, poněvadž nebudou proti němu tentokráte
státi ani Spojené státy severoamerické, ani
království britské, jako bylo v poslední válce
rusko-japonské. A pak: Rusko zapudilo defi-
nitivně sen o svém prvenství na Tichém
Oceánu, poněvadž nelze ho ovládati ze za-
mrzávajícího přístavu vladivostockého. A pro-
to, poněvadž postupující konstituční život ru-
ský přesune těžisko jeho zahraniční politiky
tam, kam patří, do Evropy, jak ostatně také
v poslední době opětně a opětně v postupu
Ruska se projevuje. A další otázky se hlásí-
otázka Malé Asie a Persie. Při velkém
dělení světa, které pozvolna se dovršuje,
zmlká tak často morálka důvodů a právních
příčin, jak to nejlépe ukázala Italie. Malá
Petrohrad
Japonsko
Rusko
Evropa
Persie
15
article
Asie a ostatní dosavadní državy Turecka bu-
dou kořistí z nejdůležitějších. Sem upírají se
lačné zraky Německa, zde mohutní touhyo
dalším koloniálním rozšíření Francie a zde
má Anglie neobyčejně důležité zájmy, nehledě
ani k tomu, že Rusko nedovede si představiti
zpevnění své moci bez důležitých posicí
Persii a Malé Asti. To, co se rozšiřuje na bo-
jištích makedonských, jest jenom předehrou.
po které rozvinuty budou tyto dalekosáhlé
problémy, předehrou, po které svět ještě ně-
kolikráte udržován bude v napětí a kdy ka-
ždou chvili bude se očekávati hřmění děl. Ně-
mecko přoto tak klidně se chovalo v situa i
dnešní, poněvadž vědělo, jaké vážné zájmy
bude nuceno hájiti, a poněvadž ví, jak není
dobře harašiti zbraní v nečas. Jest nutno ho-
diti meč na váhu v pravou chvíli a v pravý
moment. Italie ovšem svůj lov již sklidilaa
sjednání míru s Tureckem přineslo jí Tripolis.
Asie
Turecko
Německo
Francie
Anglie
Rusko
Persie
Tripolis
16
article
Bude-li tato kořist bohatou, nutno ještě vy-
čkati. JJednak bude třeba pokořiti vzdorné
kmeny tamější a jednak bude nutno provésti
neobyčejně nákladné investice, má-li se nová
država státi zdrojem příjmů a má-li býti do-
brým odběratelem italských tovarů, jak bysi
to tamní průmysl po obětech války poslední
byl přál. Otázka Afriky jinak zatím tento rok
ponechána v klidu, ačkoliv anglickými novi-
nami pozvolna ohlašovány byly úmysly úplně
anektovati Egypt, vyplniti veliký plán Cecil-
Rhodesa: spojení Kapského města s Alex-
andrií přes území čistě anglické.
Tohoto chránění zájmů Amerika se ne-
účastní. Jde si svým velikým životem a nebýt
nešikovnosti odstupujícího presidenta Taftu
byla by idea Monroeova učinila daleko větš
pokroky, nežli se to stalo v uplynulém roce
Že se rozbilo jednání o navázání bližšího spo-
jení mezi Kanadou a Spojenými státy, byl
jen proto, že příliš záhy prozrazeny byly úmy-
sly, které vedly washingtonské politiky k jed
nání s Kanadou.
Jest celý svět bohat na otázky dalekosá-
hlého dosahu a na všech stranách vynořují se
smělé plány, kterými mají býti dovršeny vý
boje dpsavadní. Vynořují se rychleji než dříve.
Cecil
Alex
Taft
Monroeův
Afrika
Egypt
Amerika
Kanada
spojený stát
17
article
poněvadž zájemníků jest více a poněvadž
každý ve spleti zájmů se křižících snaží se za-
chrániti to, co jen zachrániti lze.
Anglie mluví dnes o tom, že jest mocen
sky a koloniálně saturována. Ovšem: jest te
saturace, která potřebuje ještě velmi vážné
doplňky, saturace, která žádá, aby veliké dílo
dosavadní vyvrcholeno bylo intensivním spo-
jením kolonií s mateřskou zemí a aby říší, kte-
rou obchodníci vytvořili, opětně obchodníc
ukovali pomocí účelných tarifů celních i do
pravních, pomoci řady výhod., kterých by se
dostalo napůdě trojjediného království kolo-
niálnímu zemědělství a kterých by požíval v
koloniích britský průmysl. Politické dovršení
tohoto díla jest již snažší, jakmile jen budou
položeny jeho základy ekonomické. V tom
jest velikost politiky anglické, že dovedla
vždy vytvářeti tak své poměry hospodářské,
že současně skytaly pevný základ pro ideje a
přání jeho mocenské. V tom liší se politika
tato diametrálně od nás kde nebral se na po-
třeby hospodářské při řešení otjzek politi-
ckých zpravidla ohled pražádný.)Ovšem byly
také výsledky u nás podle toho. Že arci dneš-
ní seskupení velmocí není delinitivní a že
dříve nebo později octne se Italie tam, kam
ji pudí její srdce, kam ji žene přání lidu a kam
ji vedou vážné zájmy hospodářské, ke troj-
dohodě, jest nyní po rychlém obnovení troj-
spolku již zřejmo každému. Tripolis dostala
Ralie z rukou anglických a právě Albion to
byl, jenž připomínal italským politikům, ž
úspěchu právě možno dosíci teď anebo nikdy
Italia
Ralie
Anglie
Tripolis
18
article
Politika anglická vedla loďstvo italské prot-
Tripolidě, ona podporovala jednání mírov
mezi delegáty Říma a Cařihradu. To se v Ně-
mecku vidí. A jest tam stejně známo, že ne-
jsou ještě odstraněny všechny rozpory mez
Apenínským královstvím a mezi Rakouskem
Ví se, že peněžní a hospodářské zájmy Italie
těsně sbližují ji s trojdohodou a že pro případ
velikých požárů evropských by asi místo Ita-
lie po boku Rakouska nebylo. Ale poněvadz
v napiatých situacích dneška potřebovalo spe-
cielně Rakousko trumí proti trojdohodě, vy
hlášena byla s pompou světu obnova smlouvy
trojspolkové. Rána ale selhala. Proto, poně-
vadž smlouvu mezi Italií a druhými mocnostm
trojspolku nikdo v podstatě nezná a poněvad
i cena smluv na západě evropském posuzuje
se klidněji, než by si to přál Berlín. V Pařiž
bylo správně napsáno, že mrtvá litera smluv
přestává působiti tam, kde rozhodují živá přá-
ní a touhy národů. A to jest také správné
Bylo by snad bývalo političtější, kdyby se ne-
bylo pospíchalo s konstatováním obnovy troj-
spolku bezprostředně po míru tripolském, po-
něvadž to činí dojem, jakoby skutečně obavy
o pevnost Italie staly se naléhavými. A pak
politika trojdohody jest stále ještě v rukou
těch, kdož osvědčili nejen svoji zkušenost, ale
také správné posuzování situace. Izvolský
přes opětné a opětné zprávy vídeňských list
neztratil rozhodujícího slova v Petrohradě.
Italia
Řím
Cařihrad
Rakousko
Berlín
Petrohrad
Italia
Italia
19
article
Delcassé přes kampaň, jež proti němu byla
podniknuta, má důvěru všestrannou a nikdy
ještě ruce Greyovy nezasahovaly tak hluboce
ve vývoj událostí evrapekých, jako právě
nyní. Že pan Sazonov nebudí respektu, nemá
významu. Pan Bethmann-Holweg nebudí ho
také a zkoušky státníkovy, kterým byl nucen
se podrobiti hned z počátku svého vedeni
věcí zahraničních ministr Berchtold, nedo-
padly asi také s vyznamenáním. Politika ko-
nec konců jsou lidé. A vyspělost politiky zase
nutno posuzovati podle toho, kdo ji vede. Di-
plomaticky i finančně jest trojdohoda moc-
nější.
Ovšem: veliké plány o dělení světa mají
své stíny. Nejen proto, poněvadž ukládají ve-
liké oběti, že hluboce zasahují v děje hospo-
dářské, ale i proto, že sociální poměry Evro-
py nejsou dosud tak klidny, jak by se zdálo
Minulý rok toho přinesl nový doklad. Ve-
liká stávka uhlokopů anglických
jest signem celého budoucna. Dělnictvo angli-
cké pochopilo správně myšlenku organisační
Bylo v tom směru průkopníkem a jeho odbo-
rové spolky staly se vzorem odborných orga-
nisací dělnických vůbec. I tyto spolky maji
v Anglii své tradice, i ony vládnou potřebný-
mi prostředky. Několikráte již chtěla anglická
vláda sáhnouti na jich život, ale vždy ukázalo
se v anketách, že řádně plní své poslání a mí-
sto veřejného pokárání dostává se jim i šir-
ších a širších práv. To mělo také za následek
že anglické dělnictvo navyklo si skutečně od-
borově obstarávati své záležitosti sociální
že politicky náleželo té které tradiční straně
anglické. Tento stav pozvolna se mění. V od-
borových organisacích dostávají se v popřed
Greyův
Sazonov
Bethmann
Holweg
Berchtold
Anglie
20
article
mužové, kteří stojí již výhradně pod prapo-
rem programů čistě dělnických, mužové, kteř
nejsou sice sociálními demokraty ve smyslu
německém, ale jsou přesvědčenými socialisty
a jdou za cíli, jež v některých bodech jso
shodny s programem středoevropských dělní-
ckých stran. Stávka stává se v Anglii i pro-
středkem politickým. Bylo to na vel-
ké stávce uhlokopů zřejmo. A také hned do-
stavila se odezva z Německa. Bylo ukazováno
na to, jak snadno jest ranitelna Velká Brita-
nie, jež by neměla pro své válečné loďstvo
uhlí, kdyby její dělnictvo si toho přálo. A co
by bylo, kdyby toto dělnictvo bylo tak „míru-
milovno“, že by nechtělo žádné válce, neché
již se nese za upevněním dosavadního velmo-
cenského postavení Albionu nebo za cílemji-
ným? Tato otázka byla nápadně často v Ně-
mecku ventilována. Ale jisto jest, že v Angli
této logice velmi dobře porozuměli. I v řadách
dělnictva. A proto také vynaloženo vše-
možné úsilí, aby co možno rychle byla skon-
čena. Zápas, který vypukl březnem, v polo-
vině dubna byl skončen; velikonoce přinesly
již fakt, že obě strany se dohodly. Stalo se tak
na přímý nátlak kabinetu londýnského, který
směrodatným způsobem zasáhl ve vývoj udá-
lostí a který nelekal se anglickému parla-
mentu předložiti zákon o minimální mzdě.
Stalo se také proti všem dosavadním tradicím
anglickým, ale u vědomí, že jest zapotřebí z
všech okolností hájiti sílu a moc národa a že
jest za jistých okolností nutno i staré tradice
podříditi tomu, čeho vyžaduje doba, aby ne-
otřeseny zůstaly i nadále pilíře světového im-
peria anglického. Poukazovalo se ovšem n
Brito
Velikonoce
Anglie
Německo
Angl
21
article
to, že zápas skončen byl příliš rychle a že
záhy opětně rozvinou se sociální otázky v An-
glii v plné šíři. A hlavně z Německa. Zapo-
míná se však, jak jest typickým pro hospo-
dářství anglické, že dovede své spory vyřizo-
vati způsobem, který nepředpokládá otřesů
celého veřejného života. Stejně jako neslyšně
konaly své veliké poslání odborové organi-
sace, stejně neslyšně vyvíjeti se bude zajisté
pronikavé sociálně-politické zákonodárství.
jež bude odstraňovati třecí plochy a doved
pracovati k sociálnímu míru. A pak: mluvi-li
se o velikých sociálně-politických reformáci
a jich potřebách v Anglii, nesmí se zapome-
nouti, že právě liberální ministerstvo zasáhle
zde tak energicky, že za několik let bude
toto zákonodárství anglické nejen rovnati s
středoevropskému, ale že je v mnohém směru
i předčí. Střední Evropa také nemůže do ne-
konečna postupovati v plánech, které vyža
dují nejen velmi mnoho porozumění pro sou-
časný hospodářský život, ale také neobyčejně
mnoho prostředků. Opětně a opětně jsme po
ukazovali na tomto místě, že i sociální zá-
konodárství má své meze potud, pokud ne
ukládá průmyslu té které země takové oběti.
Zapa
Německo
Anglie
Evropa
22
article
jež by mu znemožnily soutěž s průmyslem
států jiných. Toto stanovisko jest dáno pro-
stou obchodní úvahou a zdůrazňuje jen starý
poznatek, že i dělnictvo má své povinnosti
oproti průmyslu, ve kterém pracuje, a že tyto
povinnosti možno charakterisovati stručně
tím, že dělník musí nárok na zvýšení mzdy
opodstatniti také zvýšenou výkonností, která
udržuje ten který obor výrobní v možnosti
soutěžní a v dosavadní jeho posici, zaručující
i podnikateli jeho výdělek. Žádati nekonečně
na průmyslu jenom výhod a nic mu nedávati.
jest tolik, jako podkopávati jeho základy. Ta-
ková jsou fakta a život hospodářský počitá
jenom s fakty, nikoli se sny. Moorova Utopie
utrpěla a co po ní následovalo, bude ještě
dlouho a dlouho náležeti do říše snů, než tyto
traktáty zaniknou.
Moorův
23
article
Neklid, který charakterisoval právě skon-
čený rok, nejpronikavěji a nejintensivněji zra-
čil se na trhu peněžním. Možno říci, že
po celý rok kde kdo jím udržován byl v na-
pětí. Stále a stále uvažuje se o tom, brzo-li
dojde k zvýšení, anebo k snížení sazby úro-
kové a jest typickým pro tento tok poměrů,
jak anglická banka přes svoji konservativnost
čtyřikráte za tento rok byla nucena měniti
svoji sazbu. A stejně příznačným jest, že Ra-
kousko-uherská banka pod 52% oficiální sazbu
sestoupiti ani nemohla. Přesuny londýnské
jsou arci pochopitelny. Londýn jest střediskem
světového trhu ve vlastním slova smyslu a
má jediného soupeře v Paříži. Londýnská po-
litika a pařížská však postupujř shodně a ob-
starávají finanční potřeby onoho celku, který
se kolem nich kupí politicky. Jest známo, že
hotovosti, které měla uloženy Francie v Ne-
mecku a Rakousku, byly odvolány a že Lon-
dýn zapnul se ještě více než obyčejně oproti
středu Evropy. Pro Rusko bylo v Londýně
a v Paříži vždy ještě peněz dosti a i male
státy nalezly zde dobrou vůli pro své potřeby
finanční. Německo Londýna v trojspolku na-
hraditi nemůže.Ani Paříže. Zbohatlo.Arci. Jeho
závody vzrostly, jeho široké vrstvy žijí v po-
měrném blahobytu a blahobyt tento stoupá
rok za rokem. Ale na druhé straně neni nej-
menší pochybnosti o tom, že Německo má
sice prostředků tolik, kolik potřebuje pro
sebe, že ale na některé pro spojence zbývá
jen dobrá vůle a přátelské slovo. Přátelská
dlaň ale zůstává prázdna. Německo potřebuje
ještě řady let, než vytvoří takové kapitály.
Lon
Londýn
Paříž
Francie
Rakousko
Evropa
Rusko
Německo
anglický banka
Rakouskýuherský banka
24
article
aby mohlo se státi důležitým činítelem při
zásobování světa penězi. V době nadbytku
peněžního, který jsme prožívali, mluvilo se
ovšem v říši Hohenzollerů velmi mnohoo
tom, jak do Berlína budou sváděny čím dále
tím více půjčkové potřeby zámořských států
a že rovnoměrně s touto potencí peněžní po-
roste i velmocenské postavení Německa. Do-
brá vůle k tomuto rozšíření německé moci
a váhy byla. Ale ukázalo se záhy při emissi
pruských a státních rent, že Německo s těchto
úkolů ještě není a chtěla-li vláda umístiti nové
papíry, byla nucena uložiti spořitelnám a ji-
ným peněžním ústavům ve zvýšené míře po-
vinnost kupovati renty, aby kurs jich nepo-
klesl příliš. Německo tedy ještě není mocen-
sky na výši svých pyšných snů, jak by si
snad přály jeho dobyvačné hlavy, a proto
také na potřebu peněz ve Vídni nemohl Ber-
lín odpovídati ničím jiným, nežli přáním, že
snad v budoucnosti dohledné bude lépe. Arci.
Německá říše toho vždy dbala, aby hájila svo-
ji prestiž. V Berlíně opětně a opětně dopřá-
vali si toho, že diskont německé banky říšské
ponechán byl dočasně na nižší úrovni, než na
jaké se pohybovala sazba anglické banky. Po-
kus o takovýto postup stal se i v roku minu-
lém, ale výsledek jeho byl nevalný. Německo
bylo nuceno zvýšiti svoji sazbu hned proni-
kavě o celé procento, aby tato politika pre-
stiže, která ostatně ve finančních věcech nen
moudrou, byla opravena. Jest zajímavo srov-
nati si vývoj peněžních trhů v roku minulém
Rakousko vstupuje do roku 1912 s oficiální
sazbou 5%, Berlín rovněž s 5%. Londýn se
4%. Paříž se 31/2% a Petrohrad se 41/2 90.
Berlín
Německo
Vídeň
Rakousko
Londýn
Paříž
Petrohrad
25
article
V těchto číslech jest současně vytčeno, do
jaké míry jsou peněžní ústředí jednotlivých
států napnuta potřebou. 8. února snižuje Lon-
dýn sazbu na 31/2%, 9. května na 3%, takže
rozpětí mezi Londýnem a Berlínem činí již
z% v neprospěch Berlína. A 18. května ná-
sleduje francouzská banka, která určuje sazbu
3. To bylo ve chvíli, kdy se dostavují vše-
obecné známky ulehčení. V květnu i v Rakou-
sku mluví se o tom, že snad přece jen Ra-
kousko-uherská banka bude s to, aby se vrá-
tila k sazbě 412, aby se alespoň přechodne
dostalo domácímu průmyslu levnějších peněz
kterých by tolik potřeboval a jichž stále ne-
měl. K tomu upinala se řada nadějí sklizňo-
vých a poukazovalo se na známky konjunktu-
rálního zlepšení v řadě průmyslů vůbec. Za-
tím co tyto naděje květnové u nás vyvolávaly
veselejší náladu, dostavil se červen. Přines
nové zpevnění. Mnohem pronikavější, takže
již tehdy vyslovovány byly obavy, aby ra-
kousko-uherská banka nebyla nucena zvýšiti
svoji sazbu ještě během léta. V Berlíně té
doby dostavilo se jakési ulevení, které zračilo
se v tom, že 11. června německá banka ří
ská snížila svoji sazbu na 41/2%, tedy o 1/2 9%.
Ale tím bylo také veškerému snižování sazeb-
nímu definitivně konec. Závěr léta byl napiat
na všech stranách a zhoršení poměrů projevilo
se tentokráte nejdříve v Londýně, kde angli-
cká banka již závěrem srpna zvyšuje sazbu na
4%. Rozpětí mezi Berlínem se menší tedyo
1%, Berlín však brání se právě z ohledu na
prestiž zvýšení, ke kterému odhodlává se te-
prve 24. října, kdy určuje sazbu 5%, zatím co
ho již předcházela 18. řijna francouzská ban-
ka, která stanovila 312%, vysokou to a ne-
obvyklou sazbu v této době u francouzské
banky. Petrohrad měl od 29. října 51/2%% ; sazba
tato platila až do 16. prosince, kdy vystřídána
Londýn
Berlín
Raka
Ra
Petrohrad
rakouskýuherský banka
26
article
6%. Ale francouzská banka byla nucena sá-
hnuti k tomuto opatření proto, poněvadž po-
zvolna uplatňovala se premie jednoho procen-
ta na zlato. Po tomto vývoji na západoevrop-
ských trzích jest rakousko-uherská banka nu-
cena 26. října zvýšiti svoji sazbu na 51/2 9%.
ačkoliv se opatření toto očekávalo teprve pro
listopad. A nyní následuje zhoršení na všech
stranách již rychle. Londýn proklamuje 18.
října 5%, Berlín se brání až do 15. listopadu,
kdy rovněž jest nucen zvýšiti oficiální diskont
hned, ale o 1%, tedy na 6%. Toto zvýšení
bylo odkládáno zvláště proto, že Německo
chtělo dokumentovati svou pohotovost peněžní
v napiaté situaci politické oproti Londýnua
chtělo zdůrazniti, jak dobře si stojí. Toto „do-
bře“ platilo pouze několik dnů a bylo vystří-
dáno, jak poměry k tomu donutily, zvýšením
o 1%, které Německu v té době politicky
nebylo příjemno. Francouzská banka 1. listo-
padu sahá k 4%, rakousko-uherská banka
15. listopadu k 6%. A tak jest obraz závěrem
roku následující: V Paříži 4%, v Londýně 5 %.
v Petrohradě 6%, v Berlíně a ve Vídni rov-
něž 6%. Čísla zase ilustrují poměry, o kterých
výše byla řeč.
Toto všeobecné napětí na trhu peněz
mělo řadu důvodů. Francouzský a anglický
průmysl jest velmi dobře zaměstnán a násled-
kem toho byly potřeby i tamějšího obchodu
značny. K realisaci sklizně bylo zapotřebí hot-
ně peněz, nehledě ani k tomu, že Anglie mu-
sila tentokráte platití hojné sumy za drahou
bavlnu a poměrně dražší obilí. Ve Francii při
zaměstnanosti průmyslové a zvýšené potřebě
emisní padal na váhu fakt, že drobný renteř
následkem všeobecného zdražení životních
potřeb byl nucen vedle pravidelných příjmů.
Londýnu
Londýn
Berlín
Německo
Paříž
Petrohrad
Vídeň
Anglie
Francie
francouzský banka
27
article
které mu přinášely renty, pomýšleti na příjem
mimořádný. A tu stala se bursa jeho útoči-
štěm. Jest zajímavo, že právě v posledních
dvou letech lze pozorovati částečně zajímavý
odklon francouzských kapitalistů od dosavad-
ního způsobu ukládání peněz. Francouzský
rentéř počíná se více interesovati o papíry
dividendové, počítaje nejen s vyšším zúroče-
ním, které mu poskytují, ale také s cventual-
ními diferencemi kursovými. Zvýšený náklad
živobytný nějakým způsobem opatřiti nutno
a tak volí se tato cesta... Jest dosti nebez-
pečna, jak bylo opětně a opětně káráno z po-
volaného národo-hospodářského místa. Ale-
nouze železo láme a tak nutno smířiti se
s tím, že veliké výpusky ukládacích papíru
ve Francii budu alespoň po nějakou dobu se-
tkávati se se zdrželivostí obecenstva. Ovšem
ne měrou takovou, jež by znemožňovala umí-
sťování jich, ale jež výsledky neučiní již tak
skvělými, jako si zvykly francouzské banky.
Francie
28
article
Tím také lze si vysvětliti, proč podmínky, za
kterých francouzské peníze se dostávají spřá-
teleným státům, jsou zostřeny. V Německua
Rakousku byly důvody stoupajících sazeb ale-
spoň do jisté míry obdobny. Tu i tam potře-
boval průmysl následkem zlepšeného odbytu
nových prostředků, tu i tam byl nucen platiti
provedené investice, tu i tam obchod vystu-
poval se zvýšenými nároky a tu i tam vzrostl
neobyčejně report, poněvadž se obecenstvo
v rozšířené míře utíkalo ke spekulaci. Něme-
cký průmysl bez úvěrní pomoci bank by se
neobešel. Rozdíl mezi námi a sousední říší jest
v tom, že tam uvěřený kapitál z pravidla ne-
převyšuje poloviny kapitálu investovaného
tím kterým podnikatelem, zatím co u nás po-
měr tento jest v řadě případů horší a nejsou
řídky případy, kde vlastní kapitál podnikate-
lův jest nižší, než kapitál vypůjčený. Banky
konservativnějšího směru arci i u nás po této
stránce jsou opatrny. Z toho nutně vyplývá.
že banky méně konservativní nebo rázu vy-
loženě průmyslového zvýšenou měrou byly in-
teresovány na zdaru anebo nezdaru toho kte-
rého průmyslového odvětví a že eventuální
otřesy konjunkturální mají na ně dle jich po-
litiky úvěrové vliv. Mezinárodní trh peně
Rakousku v končicím roku uzavřen byl
úplně. Nebylo možno obraceti se na Berlín,
tím méně však na Paříž, anebo Londýn. Byli
jsme odkázáni jen na vlastní své prostředky.
Rakousko
Berlín
Paříž
Londýn
29
article
Z toho důvodu se také stalo, že Rakousko-
uherská banka byla jediným zdrojem, ze kte-
rého mohly peněžní ústavy čerpati a násled-
kem toho také napětí její dosáhlo pozoruhod-
né úrovně. Ukázalo se tu jasné, že rakouské
prostředky z daleka ještě nedostačují na to,
co bylo energií podnikatelskou vytvořenoa
že Rakousko nemůže bez trestu dělati poli-
tiku, která je odvrací od finančních styků
s bohatým západem Evropy. Dokud mělí jsme
u nás a ještě více v Uhrách peníze francouz-
ské, dokud pomáhaly nám tvořiti, bylo dobře-
Jakmile však Francie nastoupila dráhu poli-
tiky výše charakterisované, ukázala se naše
nepohotovost, staly se zjevny naše nedostat-
ky. A tak bankám za těchto poměrů nezbylo,
než jíti cestou nejopatrnější politiky a uzaví-
rati v některých případech zdroje, ze kterých
snad chtěl čerpati některý průmysl na další
investice. A tak v podstatě musili jsme se ob-
meziti na to, aby průmysl udržován bylv
dnešní své síle. A to ještě tu a tam bylo těž-
kým, protože insolvence a otřesy byly ča-
stější, nežli v letech předchozích. K tomu při-
stoupil ještě další neobyčejně důležitý mo-
ment. Nikdy obecenstvo nespekulovalo tolik.
jako právě v tomto roce. Nejen z důvodů.
které jsme uvedli pro Francii, ale také vli-
vem nepěkného příkladu, který v tomto smě-
Rakousko
Evropa
Uhry
Francie