ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 18 843803f0-8f1d-11dd-8f27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 18
Chunky — 36 celkem · entity: person 29, place 140, work 2, org 4
1 masthead
Strana 18
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. ledna 1913. Číslo 1.
4 article
ru speciálné u nás poskytovala Vídeň. V si- delním městě Habsburgů téměř každá hoky- nářka spekulovala a děje na burse byly sledovány nejširšími kruhy obyvatelstva. Toto napětí dirigováno bylo nesvědomitou žurnali- stikou, která zprávy o situaci politické i ho- spodářské přibarvovala dle toho, jak engažo- vána byla redakce, anebo jak si toho žá- dala interesovaná massa. Nálady dělaly se v redakcích, ne podle skutečností, nýbrž i na základě vymyšlených zpráv. Co peněz stála široké kruhy spekulantů aféra Prochaskova co peněz různé a různé vymyšlené bojovne výroky ruských, anebo srbských státníků, o peněz vybájené zprávy o ruské mobilisaci atd atd.! Jest to smutný fakt, že nutno konstato- vati, jak vlastně v Rakousku máme žurnali- stiku nejméně zodpovědnou a že v sídelním místě vycházejí časopisy, které by jinde ne vlivem policejních opatření, ale vlivem hospo- dářštější výchovy obecenstva nebyly možny To, čeho se dopustila Vídeň svým nezodpo vědným tiskem, zůstane dlouho a dlouho skvrnou a bude státi Rakousko veliké obnásy.
Habsburg Prochaskův Vídeň Rakousko
5 article
Spekulovalo se také u nás v Čechách. Kárati někoho z toho, bylo by směšno. Každý spra- vuje si věci své, jak za nejlépe uzná. Ale to- lik jest snad dovoleno říci, že maletky ještě nikdy nevyrostly spekulací a že velikz úspě- chy ekonomické byly vždy jenom vykoupeny velikostí ducha a velikostí práce. Tomu by se speciálně v Čechách mělo rozuměti, po- něvadž žádný náš úspěch na žádném poli ne- byl přivoděn náhodou anebo lehne, nýbrž je- dině pernou, vytrvalou a energickou činností která často vyžadovala námaly dvou tři ge- nerací. Všeobecná horečka speku- lační, které využíváno bylo nesvědomitě ce- lou řadou listů, měla za následek, že dokonce vláda byla nucena intervenovati nejen různý- mi a různými výtkami a objasněnímt, jak stalo se to opětně v Berlíně i Vídni, ale také tím že dány byly trhu k dísposici potřebné obnosv jako stalo se to speciálně v Rusku.
Čechy Berlín Vídeň Rusko
6 article
Ale abychom nezabíhali. Myšlen ka nacionalisace v celém životě ho- spodářském i v mezinárodní poli- tice finanční jest na vítězném po stupu a udává směr pro budoucno. Ti, k dož myslili, že veliké otázky národní v nejširších rysech řešeny po sjednocení Německa a spo- jení Italie, jsou na omylu. Otázka velikého se- skupení národností teprve vzchází a bude míti vliv na všechny státy, které nejsou národně jednotny, anebo kde není převaha jednoho národa tak dokonalou, že jest tento národ povolán svojí kulturou i hospodářskou úravní udávati směr politiky. A ukazuje se, jak k až- dé potlačování, nechť děje se těmi či oněmi zbraněmi, konec konců se mstia vede k rozkladu. Turecko rozpadává s proto, poněvadž nikdy nechtělo býti sprave- dlivo a poněvadž vždy stavělo hrubou moc nad vnitřní probouzející a rozvijející se sílu národů, kteří kdysi byli svobodnými a kteři měli nárok na svobodu. Kdyby Turecko bylo zavčas pochopilo rys doby, byla by jeho po- sice v Cařihradě dnes silnější a bylo by snad prvým mezi rovnými státy balkánskými. Tak sle ocitlo se až u Čataldže. Takové jsou kroky historie a jest možno s chvějícím se srdcem chápati nadšení i slzy srbských vojsk, když po pěti stech letech vítězně opětně žavládly slo- vanské prapory na Kosovu poli. Dějiny mají svou spravedlnost. Jest to útěchou všem, kdož založili myšlenky své politiky na zásadách práva a spravedlnosti.
Kosův Německo Turecko Cařihrad Italia
7 article
V tomto širokém rámci, ve kterém připravuje se další rozvoj národních sil, ve kterém ohlašule se další a postupující dělení světa, ve kterém více a více ohraničují se zájmové oblasti jednotlivých států, v tomto ovzduší, které se zachvívá finančním napětím, vzrostlou spekulací, které se otřásá hu- kotem pracujicích strojů a intensivní prací mezi- národní obchodní politiky, v tomto ovzduší, plném nervosy, ruchu, víry, práce i zoufalství, odehráv se život jednotlivých států a zemí. Anglie zacho- vala si své prvenství. Jest politicky silna sama v sobě a jaké pokroky činí myšlenka užšího při- pojení kolonií, jest zřejmo nejlépe z toho, že tyto odlehlé země dávají k disposici vlasti své dread- noughty, jež staví z vlastních nákladů a jež spou- štějí na moře jen proto, aby, jako dosud, nejmoc- nější na širých vodách oceánů byla vlajka Spoje- ného království Anglického. Opřádá dnes svět a vládne mořím. Každé zvětšení loďstva, ke kte- rému se odhodlává Německo anebo Rakousko, má za následek stejné opatření v Anglii a ve Francii. nehledě ani k tomu, že Rusko povolilo veliký pro- gram námořní a k dalšímu se chystá. Vzhledem k událostem tripolským a vzhledem k vzrůstu naší námořní moci nastává také přesun v rozdělení anglických námořních sil. Po dohodě s Francií di- riguje se do Středozemního moře takové množství lodí válečných, aby i zde zachována byla převaha vlivu franko-britského. Nejen že Anglie ovlád nejdůležitější body Středozemního moře, ale její vlajka s vlajkou francouzskou zde dominují vůbec.
Anglie Německo Rakousko Francie Rusko středozemní moře
8 article
Jest to důležitý fakt, poněvadž, jak uvidíme po- zději, jedná se i o to, aby loďstvo spojenců troj- spolkových bylo, pokud možná, udržováno v po- sicích, jež by nepřipouštěly jich spojení. Ale jest. to také důležito proto, poněvadž jsou hranice,u kterých láska Italie k trojspolku končí. Že se sou- časně nezapomíná na to, aby francouzsko-anglická moc na Severním moři zůstala neotřesitelně roz- hodující, rozumí se samo sebou a to tím více, po- něvadž i tentokráte v Anglii diskutována byla živě myšlenka eventuálního vpádu německého na půdu ostrova. Anglie tedy stála pod vlivem důle- žitých otázek námořních a současně s nimi hlást se také otázka reorganisace armády, která se blíži k řešení. Jí předchází samospráva trská, které po tolika bojích hrdinných i zoufalých konečně tršti vůdcové docílili. O sociálních zápasech, jež zmítaly
Anglie
9 article
Anglií, mluvili jsme již. Sluší jen dodati, že neměly žádného vlivu na rozhodující mezinárodní obchodní postavení Anglie, jak by si to byli přáli v Berlíně, a jak to také s velikou škodolibostí předem ohla- šovali. Anglický průmysl r. 1912 byl skvěle za- městnán a vchází do nového roku v plné konjunk- tuře. Dálný Východ odebírá zboží čím dále tím více a směrodatné průmysly anglické — uhlářský. železářský a bavlnářský — jsou zahrnuty prací do krajní možnosti. Při tom jest finanční pohotovost Anglie pro potřeby vnitřní velmi dobrá. Bojo eventuelní novou úpravu celní ještě nezmlknul, byl však odsunut do pozadí otázkami jinými, které zaujaly pozornost anglické veřejnosti, specielně pak otázkou blízkého Východu, kde jest Anglie silně interesována. Dohoda s Ruskem o Persii uvol- nila ruce anglické, které přirozeně začnou zasa- hovati okamžitě, jakmile by Německo opětně vy- stoupilo se svými myšlenkami na zjskání Malé Asie, myšlenkami, které kdysi byly podnětem lásky Berlina k Cařihradu. Že by Anglie se smířila a moc- nou posicí Německa v Malé Asii, jest vyloučeno.
Anglie Berlín blízký východ Rusko Persie Německo Cařihrad Asie
10 article
Mluví-li se o tom, že dosazením nového vyslance německého do Londýna. Lichnowského, jsou také odstraněny rozpory mezi Berlinem a Lopdýnem. nutno tato proroctví přijímati hodně skepticky. Rozpor zájmů následkem veliké soutěže německého průmyslu jest tak hluboký, že této propasti nelze překlenoutřněkolika lichotkami a několika situa- cemi, ve kterých zájmy německé a anglické se ne- rozcházejí. Příčiny rozporu jsou hlubší. Tak hlu- boky, že Anglie se dohoduje s Ruskem i o bodech. kde jindy dohoda pokládala se za vyloučenu, jen prolo, poněvadž ví, že Rusko jest a bude v budouc- nosti dobrým prostředkem k umístění anghického kapitálu, bez obavy, že zde vzroste veliký sou- těžník světový. Německo právě svým navazováním styků za mořem stalo še nebezpečným konkurentem Anglie. A stává se nebezpečným konkurentem Spojených států severoamerických, kde se ne- zapominá na myšlenku Carnegiho, že výše nel prapor Anglie a prapor Spojených států vlaje pra- por spojené anglické rasy. Rozpory ekonomické rozpory mocenské mezi oběma státy jsou tak pro- nikavé, že jich překlenouti nelze. Aspoň zatím. A sní-li se v Berlině o tom, že jest možno pomoní rozdělení světa získati Londýn, jest možno pouká- zati prostě k tomu, že myšlenka o rozdělení světa končí zpravidla tak, jako končil Napoleonův sen o rozvrhu světa mezi Francii a Rusko. Zamrznul pod sněhy, kterými zavalena byla poražená veliká armáda největšího světového dobyvatele..
Lichnowský Napoleonův Londýn Berlín Anglie Rusko Německo spojený stát Francie
11 article
Také hospodářská situace Francie v minulém roce jest velmi dobrá. Průmysl francouzský, který jest ovšem průmyslem určitých specialit, ale který má za to tím pevnější odbytiště, byl velmi dobře zaměstnán, obchodní kruhy francouzské jsou spo- kojeny, sklizeň byla výborná a staré otázky, které se vynořovaly po sociální stránce, tentokráte udr- žovány byly v pozadí, poněvadž přece jen sociální postavení tříd dělnických ve Francii jest poměrně příznivo, a poněvadž přes agitační rejdy anarchi- stické a socialistické francouzský dělník ve svém nitru jest konservativním elementem, který ne- miluje převratů, poněvadž neví, co mu přinesou. I Francie má své zklamané sny komunistické čím lepší jest hospodářské postavení pracovních vrstev, tím méně jest v nich ochoty k revolucím. A že soudobá Francie nemá důvodů k převratům. jest samozřejmo. Co arci zastiňuje jinak skvělý obraz, jest nepopíratelný fakt vnitřního rozvratu. který nejintensivněji se projevuje v rostoucí agi- taci protivojenské. Ve svých základech není ovšem ničím jiným, nežli agitaci proti válečné síle Francie.
Francie
12 article
Mobilisace, která byla v tomto roku na zkoušku provedena ve Francii, ukázala však, že učení toto nezapustilo ještě kořenů a že zůstává i třeií republika věrna tradicím, které vyrostly pod orly Napoleonovými, ve vítězných písních revolučních vojsk a byly dovršeny trpkými zkušenostmi, které následovaly po Sedanu. Myšlenka odzbrojení jest jistě krásným snem, ale jejím nutným předpokla- dem jest, že odzbrojení toto bude všeobecným běda tomu, kdo by se dal svým idealismem svésti k tomu, aby chtěl udávati přiklad světu. Ve chvíli. kdy by se zřekl práva apelovati na meč, stal by se kořistí jeho. Jest život trpký a těžký, ale jest nutno poznatky jeho se říditi, má-li zachována býti velikost a síla národa. Po vítězném uspořádání affairy marocké, která nestála Francii ani jediného vojáka, a ve které se tak skvěle ukázala jejf mo finanční, nedostala se tentokrále Francie do žád- ných zápletek koloniálních. Snášela v dohod e Anglií politiku postupu Italie v Tripolsku a tiše ho podporovala. Ví, proč a chápe, že v apeninském odpůrci jí vyrůstá dobrý přitel, který jest si vě- dom toho, co francouzské krve teklo za svobodu italskou. Finanční posice Francie v tomto roku byla rovněž dobrá. Trh francouzský ovšem zdržovaí se emissí a zodpovědní politikové francouzští vě- domě uzavírali pařižskou bursu papírům, které při- cházely odjinud, nežli z přátelských států. A přá- telský stát největší, Rusko, v tomto roce francouz- ské pomoci vůbec nepotřeboval a na ni nereflek- toval. Rok minulý byl tedy i po politické i po hospodářské stránce pro Francii dobrým.
Napoleonův Francie Sedan Anglie Tripolsko Rusko
13 article
Hospodářské položení Německa roku 1912 podstatně se zlepšilo. Nezaměstnanost průmyslu přestala, v řadě oborů dochází k syndikování a to v oborech nejdůležitějších, německý průmysl nalézá opětně dobrý odbyt na zámořských trzích a cel- ková nezaměstnanost širokých mas jest dobrá. Úroda uspokojuje. Co jen budí do jisté míry obtíže jest finanční stránka. Německo odnětím francouz- ského kapitálu rovněž bylo postiženo. V míře arci mnohem menší, nežli Rakousko. Jeho banky se dovedly však rychle dané situaci přizpůsobiti. Již z jara bylo možno konstatovati obrat v politice bankovních ústavů. Reportní účty bez milosti kon- trolovány a žádány úhrady tak vysoké, že měly v zápěti řadu bursovních exekucí. Německým ban- kám to arci přineslo málo lichotivých slov, ale na druhé straně mobilisovaly své prostředky pro polřeby průmyslu i obchodu, kterému však také ukládaly investiční zdrželivost. A tak omezováním úvěru pro spekulaci a opatrným úvěrnictvím do- stává se německé bankovnictví do situace, ve které může všem naléhavým potřebám hospodářského života vyhověti, takže vlastní produktivní práce národa stíženou situací není nijak postižena. A to jest důležitý fakt, který charakterisuje klidné ho- spodářské uvažování Něměcka. Stejně jako finan- ční kruhy německé dovedly rozhodnouti proti válce s Francií o Marokko, dovedly i v této těžké chvíli býti skutečnou oporou německé produktivní práce.
Německo Rakousko Francie Maroko
14 article
Ovšem nedocftily, aby německé hlavy nebyly zne- pokojovány otázkami, co bude s mocí německou a jakým směrem má jíti myšlenka velikých doby vatelských plánů obnovené říše. Jest známo, že turecké přátelství jen proto bylo hledáno, poně- vadž Německo věřilo, že přese slabé slovanské státy balkánské vede jeho cesta k Malé Asii. která se měla státi špižírnou velikého Německa. jeho cesta k zaslíbeným krajům, odkud se zro- dil kalifát, s celým svým leskem a i se svým bo- hatstvím. Moc Německa přes Terst na Balkán z Balkánu dále na Malou Asii — jaké to slibné perspektivyl A pojednou tyto touhy rozraženy dělovými výstřely malých států balkánských, které pokládány byly leda za dobrý podnět k operetě ale v jichžto vnitřní sílu nikdo nechtěl věřiti. Nejer sny maďarského imperialismu, ale také sny velko- německé vlády světové utrpěly ránu. Proto mluvi
Nejer Německo Terst Balkán Asie
15 article
Harden ve Vídni o tom, že Rakousko jest povo- láno, aby svými vojsky dobylo Balkán pro něme- ctví. Řeč lebila se ve Vídni — v Berlíně byli opa- trnými. V dějích balkánských chovalo se Německo korrektně. Svým tiskem adresovalo uklidňující zprávy do Rakouska, sráželo s války, varovalo před nepředloženými činy a ústy svého kancléře posilalo poselství míru a sympatií vítězným ná- rodům balkánským. To na venek. A současně beze všeho hluku však posílalo své obchodníky do Bul- harska, Srbska, Rumunska i Řecka, a suché zprávy novinářské z počátku listopadu pojednou konsta- tují, že vývoz německých tovarů do těchto zemi vzrostl. A podle zkušenosti, které němečtí obchod- níci zde učinili, jest prý nejlepší naděje, že se po- daří získati v rozšířených státech dobré spotře- bitele německého zboží, Že jest to na úkor Ra- kouska, se ovšem nepraví. Jest přece Brutus dra- hým bratrem... Ale konečně nibelunéská věrnost až do těch kapes nesahá. A tak těží Německo rakouské politiky balkánské. Vnitřní poměry Nč- mecka v tomto roku byly urovnány.
Harden Brutus Vídeň Rakousko Balkán Berlín Německo Srbsko Rumunsko Řecko
16 article
Italie konečně definitivně získala Tripolsko a tím i podkladu pro svoji vysněnou koloniální moc. Nebyl to slavný mír, který byl uzavřen ve Švýcarech. Italská armáda neosvědčila se v tažení tripolském, ačkoliv byla nepoměrně lépe vyzbro- jena a mnohem silnější, než turecká a měla mnohem větší možnost doplňovati se. A přece dobyla pouze pásma několika kilometrů při pobřeží. Snad také proto, že Italie za žádných okolností nechtěla při- pustiti, aby její loďstvo aktivně zasáhlo. Dálo se tak proto, aby nebyla vznícena otázka balkánská- Ale jest zajímavo, že tím okamžikem, kde Italie mír s Tureckem podepisuje, počíná se Balkán otřá- sati hrůzami války. A táž Italie, která během svého válečného tažení svým tiskem tolik mluvila o ná- rocích na svobodu balkánských národů, staví se velmi podivně k armádám balkánských spojenců. Jsou to snad jen prváí dojmy vděčnosti, že Tu- recko přepustilo Italii Tripolsko, ale apeninské království nemělo zapominati, že mír ve švýcar- sku byl proto tak snadným, poněvadě Turecko stálo před nebezpečím války na Balkáně samot- ném. V politice jtalské zůstalo hodně machiavellis- mu a stejně jako zahájení války, tak také její do- končení bylo provedeno pod dojmem nauk starého politického filosofa. Finančně Italie válkou tripol- skou neutrpěla. Jest zajímavo, jak snadno snesla její náklady. Její průmysl ovšem byl podvázán po jistou dobu a oběti jemu uložené byly značné. Ne- zaměstnanost stala se stálým hostem na severu
Tripolsko Švýcar Italia Tripolsko Turecko Balkán Italia
17 article
Italie. Ale nyní dostavuje se pozvolna zlepšení zkrášleno jest vědomím, že konečně Italie má také svoji kolonii, kterou může učiniti bohatou. Bude to ovšem státi oběti obrovské. Současně co sjed- nán byl smír s Tureckem, vynořuje se jiná otázka otázka, která zaměstnávala Italii opětně a opětně. otázka Albanie. Rtalská tamější propaganda jest data starého a vždy bylo jedním z piliřů italské politiky, aby Albanic získána byla pro obnovené království římské, aby tímto způsobem Italie ovlá- dala Adrii. Tato politika byla velmi zřejmě adre- sována proti Vídni a ve Vídni se to také dobře vědělo. Vzrůst moci italské na moři přes to, že mezi Vídní a Italií jsou poměry spojenecké, byl žárlivě sledován a jisto jest, že daleko spíše po- stavení nových korábů italských vedlo k námoř- nímu programu rakouskému, než cokoliv jiného. Otázka, zda bude Rakousko uzavřeno na sever Adrie, anebo, zda mu zůstane volný průjezd do středozemního moře, jinými slovy, zda Italie ne- zmocní se i břehu balkánského tam, kde je Adrie nejužší, a tím způsobem nezakliní Rakousku vol- ného výjezdu, jest hlavním pozadím t. zv. otázky albánské. Proto nemůže překvapiti, že Rakousko ohlásilo zde své zájmy. Co ale může překvapiti najednou tyto zájmy staly se shodnými s italskými.
Adrie Turecko Albánie Vídeň Rakousko středozemní moře
18 article
Toto zdůrazňování souběžnosti interesů italsko-ra- kouských v Albanii má hodně obdoby se zdůrazňo- váním společných kdysi zájmů rakousko-pruskýeh v Šlesviku-Holštýnsku. A bude také miti svým závěrem? Italie dívá se na Albanii jako na část země, která náleží do sféry její. Tento svůj pro- gram Italie bude bezesporně prováděti dále a tento fakt jest také částí důvadů, pro které trnjdohod přijala tak chladně s pompou oznamovanou ob- novu trojspolkové dohody. Poměry ovšem polud s koncem roku změnily, že Rakousko prohlásilo, že chce otázku poměrů albánských ponechati k ře- šení merinárodní konferenci. Výsledkem příprav- ného jednání velvyslanců také bylo, že všechny státy dohodly se na autonomii Albánska a na ob- chodním přístupu Srbska k moři Adriatickému Jakou však autonomie tato bude a čím bude auto- nomie tato vvstřídána, v tom ovšem skrývá s veliké nebezpečí pro mír v budoucnu. Rozděleni Albanie bylo by otázku tuto odstranilo. Bylo by ovšem přineslo novou sílu slovanským státůma také Řecku ale bylo by znemožnilo komplikace vá- lečné. Ponechání Albanie znamená, že balkánský problém bude řešen na dvakráte, jednou v užším rámci balkánských států a po druhé ovšem, bohu- žel, na podkladu daleko širším. Ralie tedy po zí- skání Tripolska stojí před problémem své moei na Adrii a tento problém určuje dnes postup jejich ideí i snah.
Adrie Albánie Šlesvik Holštýnsko Rakousko Srbsko Řecko Tripolsko
19 article
Zatím, co Španělsko a Portugalsko nevychá- zelo z vnitřních krisí a nevyjde, dokud nenalezne se způsob, jakým vyhověti tamějším potřebám, kul- turním, hospodářským a politickým, byl sever Evropy, obývaný severogermánskými kmeny, klid- ný. Švédsko, Dánsko a Norsko měly léta výborne zaměstnanosti, jejich průmysl byl do krajnosti ob- jednávkami zahrnut, sklizeň byla dobrá a práce národa v ničem se nezměnila. Blahobyt těchto zemí činí pozoruhodné pokroky, které jednou budou se rovnati k výsledkům, jichž se dopracovali Nizo- zemci.
Španělsko Portugalsko Evropa Švédsko Dánsko Norsko Niza
20 article
Největší slovanská velmoc, Rusko, v tomt roce měla klidný hospodářský vývoj. Po roku hladu dostavil se rok lepší úrody. Nepřínesl průmyslu zaměstnání úplného. Některé obvody ruského prů- myslu a hlavně západní, tedy oblast carství pol- ského, trpí nezaměstnaností a zde obchod jde špatně. Počet insolvencí stoupl. ale závěrem rokt počiná se ohlašovati zlepšení. Ne sice úplně pro- nikavě, ale přece jen takové, že ospravedlňuje nej- lepší naděje do budoucna. Při tom jest zajímavo že finance státní nalézají se v pořádku přímo vzor- ném. Rok co rok končí Rusko svůj rok rozpočtový značnými přebytky a to ne číselnými pouze, nýbri skutečnými, jichž se užilo v tichosti na přezbro- jení armády a na řadu důležitých investicí hospo- dářských, hlavně železničních. Na západu Evrop poukazuje se na to, že ruský konstitutionalism jest ještě na slabých nohou. Mluvilo se zde mnoho o tom, že nová duma, která tento rok byla volena.
Rusko Evropa
21 article
bude dumou zpátečnickou, dumou černých sotní- Ukázalo se, že ruský národ ve své většině dal přednost liberálním Mvlům, které stojí věrně při monarchii, ale i větně při konstitucí, tedy živly. na jichžto bedrech feží budoucnost Ruska. Samo- děržaví jest překonáno a nic nepoškodilo by veli- kost a silu Ruska tak, jako nepředložená sociální revoluce, ke které není ani důvodů ani příčin. Ve- liké otázky ruského zemědělství nedají se řešiti revolučně. Skvělý čin Stolypinův, který rozevřel novou dráhu ruské agrární politice, ukázal, kudy nutno pracovati za přištím lepším. Agrární reforma ruská, která se intensivně provádí a která převádi půdu ve vlastnictví soukromé, jest způsobilá při- nésti rolnictvu to, čeho žádá. Ovšem: na druhé straně musí také rolnictvo dáti, čeho jest třeba. t. j. touhu po intensivnějším obdělávání půdy a po takovém pokroku zemědělském, který založil na př. dnešní situaci českého rolníka. Bez této veliké práce nápravy není a nebude. To vše zase pod- míněno jest mocnými úkoly kulturními a především zvýšením vzdělanostní úrovně ruského člověka.
Stolypinův Rusko
22 article
Problém školský vystupuje tu v plném svém roz- sahu. Jest potěšitelno, že právě tohoto poznání jest si čtvztá duma vědoma a že v ni rozhodují směry, které spoléhají na pokrok, prací založený které nemají smyslu pro autokratické tradice mi- nula a pro revoluční nervosu jistých kruhů příto- mna. Čtvrtá duma jest dumou, jaké potřeboval ru- ský národ. Konstatujeme to s radostí. Do roku 1912 vstupovalo Rusko za hospodářské siluace velmi chabé, do roku 1913 vstupuje za vyhlídek zlepšených. Tylo vyhlídky ovšem kaleny jsou otáz- kami dalekého Východu, o kterých již byla řeč Ale dálné zájmy zdaleka neodpovidají temu, jaké zájmy má na východě blízkém, a řekl správně mi- nistr Kokovcov, že události balkánské dotkly se srdce každého Rusa. Rusko ke svému národnímu vědomí teprve se probouzi. Tim intensivněji, čím více z t. zv. ukrajinských kruhů se pracuje za myšlenkou rozložení ruského národa na tři části myšlenkou, se kterou nelze sympatisovati, poně- vadž nevede k velikosti a síle, ale k oslabení Slo- vanstva. Jest potěšitelno, že ukrajinství“ v halič- ském slova smyslu na ruské půdě nenalézá ohlasu a že právě vůdcové Malorusů v carství ruském byli by prvními, kteří by se bránili pronikání oněc fantasií, o kterých horuje málo uvažující ukrajin- ská mládež v Haliči. Zachovati ruský národ v jeho celku, jak to snily právě nejlepši hlavy maloruské jest dkolem nutným a s ním souhlasiti bude kaž- dý, kdo dovede myšlenky drobení podříditi veliké myšlence jednotného postupu a síly. Co prospěl
Rus Rusko východ Halič
23 article
Čechům a Slovákům rozvrat jednoty? A čím má býti prospěno nebo ublížena Rusku, když se bud psáti v několika maloruských nářečích? Tomu ani v Rusku dnes nikdo nebrání. Proti čemu se čelí. jest rozdělování politické jednot ruského národa. Jest ovšem neveselo, že právě tyto otázky vrhají stíny do poměru rusko- rakouského a ruší srdečná přání těch, kdož byz důvodů hospodářských přáli si přátelství Habsbur- ské monarchie s říší Romanovů. Rakousko při svém mezinárodním položení a při svém položení hospodářském může nalézti odbyt pro svůj stále rostoucí průmysl jenom v Rusku a blízkém výcho- du. Zdaří-li se nám to, bude postaráno o náš klid- ný hospodářský vývoj. nezdaří-li se nám to, budou krise, které zachvivají naším průmyslem, stále in- tensivnějšími, jak právě nyní prožíváme. Nesníme o universální moci ruské, chceme jen využiti pří- ležitostí, které se nám nabízejí po stránce hospo- dářské a které mohou také neobyčejně prospěti nám po stránce kulturní. To jest zajisté správný směr, který nalezne ohlasu mezi vším Slovanstvem. pokud ovšem reclně, klidně a věcně uvsžuje, který může prospěti tolik Rakousku. Balkánské národy měly svou tichou oporu v Rusku, ktert způsobila, že nepříjemná otázka Albanie i otázk přístupu srbského k Adrii byla ponechána mezi- národnimu rozhodnutí. Ekonomická situace Rusk tedy se lepší a pro budoucno možno se oddávati nadějím dobrým.
Čecho Slovák Romanov Adrie Rusko Rakousko Albánie
24 article
Balkán, tato sopečná půda evropská, leto počal se hýbati. V polovině roku nikdo by nebyl věřil, že s podzimem začne tu válka. A přece j tak stalo. Sjednán v tichosti, bez informací froi- spolku, spolek čtyř balkánských států, vypracován velmi důkladný a dokonalý válečný plán a k pře- kvapení celé Evropy provedena v říjnu mobilisace A když požadavek balkánských národů, aby do- přána byla autonomie Makedonii i Albanii, nebyl splněn, přestoupila vojska spojenců hranice ture- cké. A nyní vlály slovanské prapory od vítězství k vítězství, od úspěchu k úspěchu za stále rostou- cího nadšení Slovanů balkánských, kterým po sta- letich útisků konečně zazářilo slunce svobody. P Kumanovu a Lozengradu Lule Burgas, pád Soluna. dobyti Drače, až konečně spojenecká vojska, kte- rým se nepodařilo dobýti Odrinu, Skadaru a Ja- niny, stojí před Čataldží. Úspěch byl dokonalý překvapil všeobecně. Tim více, že balkánské státy byly nejen připraveny po stránce vojenské, al že také doložily naprostou výzbroj finanční. Bul- harsko v posledních letech prošlo dobrými hospo- dářskými dobami a tento fakt také nejlépe doku- mentován jest tím, že při sjednání zápůjček bul- harských ani v jednom případě nebyly žádány zvláštní záruky, jako tomu bylo na př. u Srbska které bylo nuceno dáti v zástavu výnosy cel a pod
Drač Tim Balkán Evropa Makedonie Albánie Kumanovo Skadar Srbsko Lozengrad Lule Burgas Soluna
25 article
Státní dluh bulharský činí asi 600 milionů frank a jeho státní rozpočet končí zpravidla přebytky kterých užíváno k účelům vojenským a železnič- ním. Bulharská banka byla pečlivě připravován pro dobu válečnou a nevydávala zlata ani v nej- nutnějších případech. Ale také finance Srbska jsou dobře připraveny. Opatřilo si, jak se nyní ukazuje zápůjčky vyšší, než potřebovalo a v době, kdy za- hájena byla válka, mělo značné pohledávky v ci- zině. Cedulová banka srbská měla 50 milionů fn zlata a měla k disposici ještě hotovosti hypotečn banky a železničních úřadů, takže finanční hoto- vost srbská pro válku odhadovala se asi na 150 milionů franků. Dle toho mohlo by tedy vystačit- válečně dosti dlouho. Pohotovost finanční Černé Hory padala méně na váhu, poněvadž náklady vá- lečné nemá tak značné, jako státy, vydržující ve- liké a mederně vystrojené armády. Zásoby obil a výživných prostředků byly dostatečny a ukázal se specielně, že srbská armáda byla přípraven přímo vzorně. Některá technická zařízení dokonce dodala bulharským svým soudruhům. Vedena byl výborně, jako vébec to platí o slovanských armá- dách Balkánu. Po velikých úspěších došlo k jed- nání o přiměří, ke kterému nepřistoupilo Řecko z té prosté a pochopitelné příčiny, že bylo nutno nechati jednomu ze spojenců volné ruce, aby mohl překaziti dopravování tureckých sil z Malé Asie do Evropy. Možná, že toto příměří bylo chybou jak by výsledek mírových konferencí v Londýně dosud dokládal. Ale jest jisto, že balkánské státy budou hojně odměněny za oběti, které přinesly krví, že dostane se jim podstatného zvětšení jic dosavadních území a co hlavního: že vytvoří hráz proti dobývačným snahám, nechť přicházejí z severu, nechť pronikají z jihu anebo ze západu
Srbsko Balkán Řecko Asie Evropa Londýn
26 article
Jest to důležitý fakt. A tak snad konečně na Bal- káně budou pevně ohraničeny hranice jednotlivýcl národů a přestanou stálé přesuny, které charakte- risovaly Bačkán po tolik století. Po létech poroby přichází úspěch, založený na vnitřní síle a n vnitřní práci. Bulharsko svou hospodářskou prac své vítězství zdůvodňovalo již dříve, ale také Srb- sko ukazuje právě v posledních letech, seč jes a jak dobře jsou vedeny jeho hospodářské věci Bezprostředně po uzavření hranic rakouských do- vedlo si Srbsko otevříti dráhu pro svůj vývoz ji- nudy a dovedlo se emancipovati od souseda svého úplně. A stejně dovedlo právě v této době položiti základy ke svému dnešnímu dobrému stavu finan- čnímu i pro své úspěchy válečné. Jest zřejmo, že tato emancipace šla až hluboko do samých pova- hových základů národa a to jest nejskvělejším do- kladem, jak Srbsko v posledních letech pojímá své poslání. Hospodářské založení států slovan- ských na Balkáně bylo dobré a právě v tomto roku počíná i pronikavější styk hospodářský jich s námi.
Srb Bala Bulharsko Srbsko Balkán
27 article
Výstava strojů zemědělských byla preludjem, po kterém následuje přímá účast českého kapitálu průmyslu Bulharska i Srbska. Zatím arci obme- zená. Že po válce bude pro náš český vývoz půda připravena, jest zřejmo. Bude na nás, jak dovedeme siluace využíti. Arci: krajní solidnosti. K dějům balkánským chovalo se Rumunsko passivně a ještě dnes nikdo řádně neví, jaké sta- novisko Rumunsko zaujímá, zda jeho szdce tíhne k Vídni nebo k Petrohradu. Lichotky obou přijí- mány jsou stejně zdvořile a trůnní řeč vyznívá ne- určitostmi, které mohou se příznivě vykládati na strany všechny. Jest to ostatně pochopitelno. Ru- munsko má svůj zájem nejen na Balkánu, ale tak v Rakousku a Rusku. Má své soukmenovce na půdě obou těchto států a přirozeně nechce se roz- kmotřiti se žádným. Jaké jsou jeho nejvlastnější cile a jaká jsou jeho nejvnitřnější přání, tím není dáno a také nikdo nemůže to odhadnouti. Jisto pouze jest, že nejvíce Rumunů vedle vlastního Ru- munska bydlí na půdě rakouské a že jsou zde utla- čováni Maďary. Po hospodářské stránce nebyl nynější rok pro Rumunsko nejpříznivějším. Obcho neobvčejně trpěl a insolvence množily se měrou povážlivou.
Rumun Maďar Bulharsko Srbsko Rumunsko Vídeň Petrohrad Balkán Rakousko Rusko
28 article
Hospodářská situace Turecka ovšem utrpěl posledními událostmi neobyčejně. Ztráta Tripolsk nebyla by bývala měla značnějšího vlivu, nebo Evropa naučila se na Turecko dívati se jako n zemi, z níž každý může si něco ukrojiti. A přece vždy dosti zbude. Úroda byla dobrá a obchod byl dobře zaměstnán, ba dokonce poukazovalo se s ji- stou sympatif na to, jak řádně obchodní firmy tu- recké v poslední době platily. Vypuknutím války balkánské ovšem obchod podvázán zúplna a te- prve v posledních dnech roku dochází opětněk oživení jeho. Ovšem v poměrech změněných, poně- vadž se žádá, aby placeno bylo co možno hoto- vými. Finanění pohotovost tureckého státu není také, jak se zdá, nejlepší, poněvadž uvažuje se opětně a opětně o tom, kam by se vlastně měl obrátiti o půjčku. Zajímavo jest, jaký reflex vrhá válka na vnitřní poměry turecké, jak poměry tyto jsou neustáleny a jak stále a stále k moci dere se nový proud, který by se rád zmocnil nadvlády na rozvráceným a pak snad obnoveným státem. že Mladoturci zklamali úplně, jest zřejmo kde komu. K obnově říše v hranicích zmenšených bude třeba jasných hlav a pevných rukou. Že Turecko i po ztrátě držav evropských může zůstati vážným fak- torem, jest nesporno. Na vnitřní práci bude zá- ležeti vše. Ne na sympatiích Berlína.
Turecko Evropa Berlín Tripolsk
29 article
Za těchto událostí vyvíjely se hospodářské poměry státu, ve kterém žíjeme. Jak již bylo ře- čeno, po hospodářské stránce vstupovali jsme d roku 1912 s nadějemí ne malými. Sklizeň byla tomto roce dobrá a na počátku podzimu byla za- městnanost našeho průmyslu téměř úplná. Tu tam ukazovaly se sice stíny, nebyla jim však při- kládána hlubší váha. Ale s pozdním podzimem který měl přinésti vyjasnění, rázem rozevírá s zhoršení. Sitnace peněžních trhů byla napiatá již dříve a rakousko-uherská banka nemohla se od- hodlati, aby opustila úrovně 5% oficielní sazby Kurs rent klesal ustavičně a závěrem roku jest nižší, než u ostatních států. A současně ukazuje se i průlom v průmyslové konjunktuře. Jednotlivé obory výrobní jsou silně postíženy danými poměry Jejich investiční snahy jsou podvázány, peníze opa- třují si obtížně, ale co jest nejhoršího, i zaměst- nanost klesá. Trhy blízkého východu se nám uza- vírají a v Haličí i Uhrách dochází k četným insol- vencím. Obavy zvyšovány jsou tím, že se z Ulhen ohlašuje podání osnovy zákona o povolení mora- toria. Nestačí, že osnova tato zamýšlena jen jako zákon, který by nabyl platnosti v připadu války: vzrušené kruhy obchodní obávají se ho even. tuelně i v dobách míru, byť bezpodstatně, a tak zachváceny i méně interesované kruhy. Nervosa. jež byla rozvířena, vyvolává obavy všestranné jest zvyšována tím, co se děje za hranicemi i n domácí půdě.
blízký východ Halič Uhry uherský banka
30 article
Hospodářská budova Rakouska není ještě tak pevna, aby mohla snésti s klidem různé hlásící e experimenty. Náš rozmach průmyslový datuje s teprve od let sedmdesátých a osmdesátých a ne- sluší zapomínati, že prostředky jeho byly z valné části vypůjčeny a že teprve jen díl jich jest spla- cen. Bez pomoci úvěru rakouský průmysl existovati nemůže a tato okolnost uplatňuje se čím dále tím více i v zemědělství, právě v důsledcích intensiv- ního obdělávání půdy a touhy našeho lidu zvětšiti svůj majetek půdní, jak jest to v nejvlastnějším zá- jnau našich snah hospodářských i politických. D- sledky dějů balkánských byly na náš průmysl hlu- boké a řekneme hned, neblahé. Máme řadu výrob- ních oborů, které jsou odkázány na vývoz a které by nemohly bez něho existovati. Těm téměř rázem uzavřena odbytiště blízkého východu, která jsnu z našich nejdůležitějších. V továrnách se počínají hromaditi sklady a když jich nelze prodati, počíná se omezovati výroba. Je to bohužel motivováno i domácími poměry, poněvadž Halič a Uhry kupují i méně a poněvadž průmysl obává se tam dodávati větší partie zboží, ježto není jisto, kdy a jak bude mu zaplaceno.
Rakousko blízký východ Halič Uhry
31 article
Ale i zahraniční situace rakouského mocnářství byla chmurna. Když padly prvé výstřely na Bal- káně, zdálo se, že ve Vídni nabudou vrchu proudy. které, přejíce zdar balkánským státům, budou usl- lovati o to, aby touto cestou položeny byly pevné předpoklady vývozní. Zdálo se to také z prvé dele- fační řeči ministra Berchtolda, když konstatoval, že i Rakousko nežádá territoriálních úspěchů na Balkáně. Tenkráte se zdálo, že olficielní Rakousko bude — arci s jistými modifikacemi — souhlasiti s tím, co správně v delegacích byl přednesl dr. Kramář. Jest jisto, že by politika rakouská, po- učena zkušenostmi z jednání o smlouvách obchod- ních mezi Rakouskem a Bulharskem a hlavně meri Rakouskem a Srbskem, mohla snadno nastoupiti dráhu politiky, která by byla prospěla našim ho- spodářským potřebám, Půda byla plně připravena. Stačilo pokračovati v nestranné benevolenci, ne- ohlížející se na to, že v Uhrách jisté směry těžce nesou vítězství slovanské, jímž trhán sen madar- ského jmperialiému... Ale konec konců: jaký zá- jem má Rakousko na něm? Jest ideou politiky národů rakouských, aby usnadňováno bylo ujař- mování některých národů Maďary? Ale fakt, že delegace konaly se v Pešti, měl do jisté míry ne- blahý vliv na smýšlení vlivných kruhů. Nálada, která byla z počátku přízniva pro balkánské státy a která budila sympatický ohlas i v Rakousku (a to nejen mezi Slovany), vystřídána tendencí temeř opačnou. Nezasáhla snad hluboko ve vedoucí kruhy.
Berchtold Maďar Bala Vídeň Rakousko Balkán Bulharsko Srbsko Uhry Pešť
32 article
Byla však mocně nadouvána videňským tiskema živena směry, které měly zájem na tom, aby Ra- kousko nezůstalo klidno, nýbrž aby hledělo se vrá- titi k politice, jež byla zdánlivě opuštěna vykli- zením Sandžaku Novopazarského. Hesla politiky na Solun znovu se objevovala. Bohudíky s vůdčích míst tohoto státu tyto bouřlivé hlasy nebyly opě- továny, ale nicméně jest zajímavo, že přece jen přispěly ke zhoršení veřejného mínění. A tyto oba- vy, stále opakované a vyvracované, měly nejen vliv na peněžní trhy a bursy, ale i neblahé ná- sledky v poměru našeho státu a států balkán- ských. Dnes ovšem nastalo do jisté míry vyjasnění a lze doufati, že se bude dále rozlévati. Ale ku přílišnému optimismu není přece jen důvodů, poněvadž nejsou ještěřešeny otázky nejdůležitější, t. j. jakou bude budoucí Abanie, kdo v ní bude rozhodovati, jak vyvine se poměr její ke státům balkánským a pod. Zdá se, že Turecko využívá všeobecné nálady k to- mu, aby se Albanie nevzdalo, nýbrž prohlásilo ji sice autonopní, arci pod suverenitou sultánovou.
Turecko Albánie
33 article
Jest to také řešení. Ale řešení, které skrývá sobě budoucí konflikty. Jisto jest, že podle našeho nejvnitřnějšího přesvědčení rakouská politika mohla a měla jíti směrem jiným. Nemáme zájmu na tom, aby snad získény byly nové země. Nepotře- buje ještě více nespokojenců Rakousko. Jest jediný zájem Rakouska: aby mezi ním a Balkánem na- staly takové vztahy, které by nám umožnily vy- užití hospodářského života tamního a které by usnadňovaly balkánským státům jejich vnitřní dílo lultury a vývoje. Za touto politikou, která přeje svobodu druhým a která si žádá dobrých vztahů hospodářských, budeme státi přesvědčení, že to jest. lepší politika rakouská, na níž může býti založena jeho síla, velikost i obliba. Dnes mezinárodní si- tuace ještě není vyjasněna. Ještě mohou nastatí vážné chvíle. Ještě není dosaženo míru v Londýně a než dojde k vytčení zájmových sfér jednotlivých velmocí, mohou vzejíti těžké okamžiky. Edy bude nejen hroziti nová válka na Balkáně, ale i jinde ... Doufejme však, že politika velmocí neopustí koleje míru. A speciálně Rakousko má zajisté ži- votní zájem na tom, aby mír byl za- chován. Jeho firance státní nejsou z nej- lepších. Rakousko udržuje svoji finanční rovnováhu jenom s napětím všech svých hospodářských sil. Zdanění u nás jest nepoměrně vyšší než ve státech jiných a rozpočet není pasivním jen proto, že vy- budován velmi uměle. Rozpočet na rok 1912 a také na 1913 končil arci přebytkem, avšak bylo ho do- cíleno jenom tím, že zvýšeny byly daleko více než v letech jiných čekané některé příjmy [tak výnos daně lihové, cukermní, daně osobní, důchodkové atd.) Tato budžetní politika byla založena ve víře, že hospodářský život náš bude v tomto roce zdravým.
Rakousko Balkán Londýn
34 article
Tuto víru v lepšící se konjunkturu ministr Zaleski výslovně podškrtl ve své řeči. Měla se uplatňovati ještě více roku 1913, ba mluvilo se o tom, že ho- spodářský organism náš snese ještě vyšší výdaje stát- ní. Ale důvěra těchto slov byla záhy negována udá- lostmi danými, které tak neblaze zasáhly v průmyl a které ukládati budou státu povinnosti, jež budou snad nad sdly rozpočtu. Bylo nutno dvakráte tomto roce sáhnouti k úvěrním operacím: počátkem roku vydána byla renta ve výši 200 mil. K a zá- věrem roku vydány byly pokladniční poukázky oběma polovinami v celkové výši 250 mil. K. Renta umístěna poprvé v subskribci veřejné. Výsledek byl dobrým prodo, poněvadž banky zúčastněné plnými silami pracovaly k tomu, aby ho bylo dosa- ženo. Tohoto pokusu po druhé opakovati nebylo lze. Pokladniční poukázky, vydané se zimou, umí- stěny ve Spojených státech severoamerických, po- kud jde o Předlitavsko, resp. v Předlitavsku a Ně- mecku za asistence Rakousko-uherské banky, po- kud jde o země uherské. Běžné výdaje státní prae- liminovány na rok 1913 více než třemi milfardami.
Zaleski spojený stát Předlitavsko Rakousko
35 article
zatím co bylo počítáno s příjmem o 197 milionů korun vyšším než 1912. Jest pochybno, zda těchto příznivých výsledků bude dosaženo za dnešního napětí finančního. Ministerstvo financí ovšem zmocněno, aby vydalo dalších 350 milionů korun rent, jest však otázkou, kde se podaří pro renty tyto nalézti kupců. Řešení nebude tak snadno. jak ve Vídni si představují. Finance zemía speciálně král. Českého jsou ve stadiu roz- vratu. Král. České žije fakticky od půjčky k půjěce. Nezaložený dluh dosnhuje 105 mil. K a snahy o sa- naci tohoto stavu narážejí na těžký postup doho- dovacího jednání česko-německého. Při tom stav svazků komunálních jest rovněž neutěšeným a jen reforma velikého stylu může zjednati nápravy trva- lé, tak nutné a potřebné.
Král Vídeň
36 article
Vývoj státních drah v tomto roku byl celkem nocmální a vykazují celkové jakés takés zlepšení. Za to však pořádek na nich jest takovým, že zavdává podnět ke stížnostem nekonečným a nejhorším. Reorganisace opětně slibovaná a opětně nastáněná i probíraná na řadě anket nebyla dosud provedena. V neprospěch drah samých a v ne- prospěch celého našeho hospodářského života. Není lidí, ani vůle, ani zkušeností. Také těžké otázky vodocestné jsou neřešeny. Byla sice slibována novela k zákonu původnímu bylo i pracováno na ní, ale jednání naráželo na soustavný odpor Haliče, která přeje sobě všechno a druhým ničeho. Následkem toho nebyly povoleny další obnosy na práce regulační v Čechách, na Labi i Vltavě. Ostatně Halič ještě v jiných smě- rech odpínala druhým a sama počitala s krajní po- mocí státní. Zminili jsme se již o tom, že insolven- ce tam nabyly rozsahu velmi povážlivého. Téměř současně důsledkem známých opatření došlo tam i k hromadnému vybírání vkladů. Ústavy tamní byly pak arci nuceny podstatně obmezovati ob- chody. Z podnětu haličských interesentů svolána do Vídně anketa, která se záležitostmi těmito obí- rala a na ní snad s jistou ironií konstatováno, že poměry haličské jsou dobré. Žádáno však, aby vlá- da naléhala na bunky ostatních zemí, aby daly prostředky k disposici. Haličská zemská banka zakročila, dokonce reklamovala k tomu účelu asi čtvrtinu volných peněz poštovní spořitelny. Stejně nepříznivy byly poměry v Uhrách, kde hospodář- ský život jest ještě nezdravější, poněvadž celý tamní rozmach průmyslový vybudován na státních subvencích a na velikých úvěrech, takže pyšná bu- dova až na výjimky stojí na vratké půdě. Nehleda
Halič Čechy Vltava Vídeň Uhry