2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. ledna 1913. Číslo 1.
4
article
ru speciálné u nás poskytovala Vídeň. V si-
delním městě Habsburgů téměř každá hoky-
nářka spekulovala a děje na burse byly
sledovány nejširšími kruhy obyvatelstva. Toto
napětí dirigováno bylo nesvědomitou žurnali-
stikou, která zprávy o situaci politické i ho-
spodářské přibarvovala dle toho, jak engažo-
vána byla redakce, anebo jak si toho žá-
dala interesovaná massa. Nálady dělaly se
v redakcích, ne podle skutečností, nýbrž i na
základě vymyšlených zpráv. Co peněz stála
široké kruhy spekulantů aféra Prochaskova
co peněz různé a různé vymyšlené bojovne
výroky ruských, anebo srbských státníků, o
peněz vybájené zprávy o ruské mobilisaci atd
atd.! Jest to smutný fakt, že nutno konstato-
vati, jak vlastně v Rakousku máme žurnali-
stiku nejméně zodpovědnou a že v sídelním
místě vycházejí časopisy, které by jinde ne
vlivem policejních opatření, ale vlivem hospo-
dářštější výchovy obecenstva nebyly možny
To, čeho se dopustila Vídeň svým nezodpo
vědným tiskem, zůstane dlouho a dlouho
skvrnou a bude státi Rakousko veliké obnásy.
Habsburg
Prochaskův
Vídeň
Rakousko
5
article
Spekulovalo se také u nás v Čechách. Kárati
někoho z toho, bylo by směšno. Každý spra-
vuje si věci své, jak za nejlépe uzná. Ale to-
lik jest snad dovoleno říci, že maletky ještě
nikdy nevyrostly spekulací a že velikz úspě-
chy ekonomické byly vždy jenom vykoupeny
velikostí ducha a velikostí práce. Tomu
by se speciálně v Čechách mělo rozuměti, po-
něvadž žádný náš úspěch na žádném poli ne-
byl přivoděn náhodou anebo lehne, nýbrž je-
dině pernou, vytrvalou a energickou činností
která často vyžadovala námaly dvou tři ge-
nerací. Všeobecná horečka speku-
lační, které využíváno bylo nesvědomitě ce-
lou řadou listů, měla za následek, že dokonce
vláda byla nucena intervenovati nejen různý-
mi a různými výtkami a objasněnímt, jak stalo
se to opětně v Berlíně i Vídni, ale také tím
že dány byly trhu k dísposici potřebné obnosv
jako stalo se to speciálně v Rusku.
Čechy
Berlín
Vídeň
Rusko
6
article
Ale abychom nezabíhali. Myšlen ka
nacionalisace v celém životě ho-
spodářském i v mezinárodní poli-
tice finanční jest na vítězném po
stupu a udává směr pro budoucno. Ti, k dož
myslili, že veliké otázky národní v nejširších
rysech řešeny po sjednocení Německa a spo-
jení Italie, jsou na omylu. Otázka velikého se-
skupení národností teprve vzchází a bude míti
vliv na všechny státy, které nejsou národně
jednotny, anebo kde není převaha jednoho
národa tak dokonalou, že jest tento národ
povolán svojí kulturou i hospodářskou úravní
udávati směr politiky. A ukazuje se, jak k až-
dé potlačování, nechť děje se těmi či
oněmi zbraněmi, konec konců se mstia
vede k rozkladu. Turecko rozpadává s
proto, poněvadž nikdy nechtělo býti sprave-
dlivo a poněvadž vždy stavělo hrubou moc
nad vnitřní probouzející a rozvijející se sílu
národů, kteří kdysi byli svobodnými a kteři
měli nárok na svobodu. Kdyby Turecko bylo
zavčas pochopilo rys doby, byla by jeho po-
sice v Cařihradě dnes silnější a bylo by snad
prvým mezi rovnými státy balkánskými. Tak
sle ocitlo se až u Čataldže. Takové jsou kroky
historie a jest možno s chvějícím se srdcem
chápati nadšení i slzy srbských vojsk, když po
pěti stech letech vítězně opětně žavládly slo-
vanské prapory na Kosovu poli. Dějiny mají
svou spravedlnost. Jest to útěchou všem, kdož
založili myšlenky své politiky na zásadách
práva a spravedlnosti.
Kosův
Německo
Turecko
Cařihrad
Italia
7
article
V tomto širokém rámci, ve kterém připravuje
se další rozvoj národních sil, ve kterém ohlašule
se další a postupující dělení světa, ve kterém více
a více ohraničují se zájmové oblasti jednotlivých
států, v tomto ovzduší, které se zachvívá finančním
napětím, vzrostlou spekulací, které se otřásá hu-
kotem pracujicích strojů a intensivní prací mezi-
národní obchodní politiky, v tomto ovzduší, plném
nervosy, ruchu, víry, práce i zoufalství, odehráv
se život jednotlivých států a zemí. Anglie zacho-
vala si své prvenství. Jest politicky silna sama
v sobě a jaké pokroky činí myšlenka užšího při-
pojení kolonií, jest zřejmo nejlépe z toho, že tyto
odlehlé země dávají k disposici vlasti své dread-
noughty, jež staví z vlastních nákladů a jež spou-
štějí na moře jen proto, aby, jako dosud, nejmoc-
nější na širých vodách oceánů byla vlajka Spoje-
ného království Anglického. Opřádá dnes svět
a vládne mořím. Každé zvětšení loďstva, ke kte-
rému se odhodlává Německo anebo Rakousko, má
za následek stejné opatření v Anglii a ve Francii.
nehledě ani k tomu, že Rusko povolilo veliký pro-
gram námořní a k dalšímu se chystá. Vzhledem
k událostem tripolským a vzhledem k vzrůstu naší
námořní moci nastává také přesun v rozdělení
anglických námořních sil. Po dohodě s Francií di-
riguje se do Středozemního moře takové množství
lodí válečných, aby i zde zachována byla převaha
vlivu franko-britského. Nejen že Anglie ovlád
nejdůležitější body Středozemního moře, ale její
vlajka s vlajkou francouzskou zde dominují vůbec.
Anglie
Německo
Rakousko
Francie
Rusko
středozemní moře
8
article
Jest to důležitý fakt, poněvadž, jak uvidíme po-
zději, jedná se i o to, aby loďstvo spojenců troj-
spolkových bylo, pokud možná, udržováno v po-
sicích, jež by nepřipouštěly jich spojení. Ale jest.
to také důležito proto, poněvadž jsou hranice,u
kterých láska Italie k trojspolku končí. Že se sou-
časně nezapomíná na to, aby francouzsko-anglická
moc na Severním moři zůstala neotřesitelně roz-
hodující, rozumí se samo sebou a to tím více, po-
něvadž i tentokráte v Anglii diskutována byla
živě myšlenka eventuálního vpádu německého na
půdu ostrova. Anglie tedy stála pod vlivem důle-
žitých otázek námořních a současně s nimi hlást
se také otázka reorganisace armády, která se blíži
k řešení. Jí předchází samospráva trská, které po
tolika bojích hrdinných i zoufalých konečně tršti
vůdcové docílili. O sociálních zápasech, jež zmítaly
Anglie
9
article
Anglií, mluvili jsme již. Sluší jen dodati, že neměly
žádného vlivu na rozhodující mezinárodní obchodní
postavení Anglie, jak by si to byli přáli v Berlíně,
a jak to také s velikou škodolibostí předem ohla-
šovali. Anglický průmysl r. 1912 byl skvěle za-
městnán a vchází do nového roku v plné konjunk-
tuře. Dálný Východ odebírá zboží čím dále tím
více a směrodatné průmysly anglické — uhlářský.
železářský a bavlnářský — jsou zahrnuty prací do
krajní možnosti. Při tom jest finanční pohotovost
Anglie pro potřeby vnitřní velmi dobrá. Bojo
eventuelní novou úpravu celní ještě nezmlknul, byl
však odsunut do pozadí otázkami jinými, které
zaujaly pozornost anglické veřejnosti, specielně
pak otázkou blízkého Východu, kde jest Anglie
silně interesována. Dohoda s Ruskem o Persii uvol-
nila ruce anglické, které přirozeně začnou zasa-
hovati okamžitě, jakmile by Německo opětně vy-
stoupilo se svými myšlenkami na zjskání Malé
Asie, myšlenkami, které kdysi byly podnětem lásky
Berlina k Cařihradu. Že by Anglie se smířila a moc-
nou posicí Německa v Malé Asii, jest vyloučeno.
Anglie
Berlín
blízký východ
Rusko
Persie
Německo
Cařihrad
Asie
10
article
Mluví-li se o tom, že dosazením nového vyslance
německého do Londýna. Lichnowského, jsou také
odstraněny rozpory mezi Berlinem a Lopdýnem.
nutno tato proroctví přijímati hodně skepticky.
Rozpor zájmů následkem veliké soutěže německého
průmyslu jest tak hluboký, že této propasti nelze
překlenoutřněkolika lichotkami a několika situa-
cemi, ve kterých zájmy německé a anglické se ne-
rozcházejí. Příčiny rozporu jsou hlubší. Tak hlu-
boky, že Anglie se dohoduje s Ruskem i o bodech.
kde jindy dohoda pokládala se za vyloučenu, jen
prolo, poněvadž ví, že Rusko jest a bude v budouc-
nosti dobrým prostředkem k umístění anghického
kapitálu, bez obavy, že zde vzroste veliký sou-
těžník světový. Německo právě svým navazováním
styků za mořem stalo še nebezpečným konkurentem
Anglie. A stává se nebezpečným konkurentem
Spojených států severoamerických, kde se ne-
zapominá na myšlenku Carnegiho, že výše nel
prapor Anglie a prapor Spojených států vlaje pra-
por spojené anglické rasy. Rozpory ekonomické
rozpory mocenské mezi oběma státy jsou tak pro-
nikavé, že jich překlenouti nelze. Aspoň zatím.
A sní-li se v Berlině o tom, že jest možno pomoní
rozdělení světa získati Londýn, jest možno pouká-
zati prostě k tomu, že myšlenka o rozdělení světa
končí zpravidla tak, jako končil Napoleonův sen
o rozvrhu světa mezi Francii a Rusko. Zamrznul
pod sněhy, kterými zavalena byla poražená veliká
armáda největšího světového dobyvatele..
Lichnowský
Napoleonův
Londýn
Berlín
Anglie
Rusko
Německo
spojený stát
Francie
11
article
Také hospodářská situace Francie v minulém
roce jest velmi dobrá. Průmysl francouzský, který
jest ovšem průmyslem určitých specialit, ale který
má za to tím pevnější odbytiště, byl velmi dobře
zaměstnán, obchodní kruhy francouzské jsou spo-
kojeny, sklizeň byla výborná a staré otázky, které
se vynořovaly po sociální stránce, tentokráte udr-
žovány byly v pozadí, poněvadž přece jen sociální
postavení tříd dělnických ve Francii jest poměrně
příznivo, a poněvadž přes agitační rejdy anarchi-
stické a socialistické francouzský dělník ve svém
nitru jest konservativním elementem, který ne-
miluje převratů, poněvadž neví, co mu přinesou.
I Francie má své zklamané sny komunistické
čím lepší jest hospodářské postavení pracovních
vrstev, tím méně jest v nich ochoty k revolucím.
A že soudobá Francie nemá důvodů k převratům.
jest samozřejmo. Co arci zastiňuje jinak skvělý
obraz, jest nepopíratelný fakt vnitřního rozvratu.
který nejintensivněji se projevuje v rostoucí agi-
taci protivojenské. Ve svých základech není ovšem
ničím jiným, nežli agitaci proti válečné síle Francie.
Francie
12
article
Mobilisace, která byla v tomto roku na zkoušku
provedena ve Francii, ukázala však, že učení
toto nezapustilo ještě kořenů a že zůstává i třeií
republika věrna tradicím, které vyrostly pod orly
Napoleonovými, ve vítězných písních revolučních
vojsk a byly dovršeny trpkými zkušenostmi, které
následovaly po Sedanu. Myšlenka odzbrojení jest
jistě krásným snem, ale jejím nutným předpokla-
dem jest, že odzbrojení toto bude všeobecným
běda tomu, kdo by se dal svým idealismem svésti
k tomu, aby chtěl udávati přiklad světu. Ve chvíli.
kdy by se zřekl práva apelovati na meč, stal by
se kořistí jeho. Jest život trpký a těžký, ale jest
nutno poznatky jeho se říditi, má-li zachována býti
velikost a síla národa. Po vítězném uspořádání
affairy marocké, která nestála Francii ani jediného
vojáka, a ve které se tak skvěle ukázala jejf mo
finanční, nedostala se tentokrále Francie do žád-
ných zápletek koloniálních. Snášela v dohod
e Anglií politiku postupu Italie v Tripolsku a tiše
ho podporovala. Ví, proč a chápe, že v apeninském
odpůrci jí vyrůstá dobrý přitel, který jest si vě-
dom toho, co francouzské krve teklo za svobodu
italskou. Finanční posice Francie v tomto roku
byla rovněž dobrá. Trh francouzský ovšem zdržovaí
se emissí a zodpovědní politikové francouzští vě-
domě uzavírali pařižskou bursu papírům, které při-
cházely odjinud, nežli z přátelských států. A přá-
telský stát největší, Rusko, v tomto roce francouz-
ské pomoci vůbec nepotřeboval a na ni nereflek-
toval. Rok minulý byl tedy i po politické i po
hospodářské stránce pro Francii dobrým.
Napoleonův
Francie
Sedan
Anglie
Tripolsko
Rusko
13
article
Hospodářské položení Německa roku 1912
podstatně se zlepšilo. Nezaměstnanost průmyslu
přestala, v řadě oborů dochází k syndikování a to
v oborech nejdůležitějších, německý průmysl nalézá
opětně dobrý odbyt na zámořských trzích a cel-
ková nezaměstnanost širokých mas jest dobrá.
Úroda uspokojuje. Co jen budí do jisté míry obtíže
jest finanční stránka. Německo odnětím francouz-
ského kapitálu rovněž bylo postiženo. V míře arci
mnohem menší, nežli Rakousko. Jeho banky se
dovedly však rychle dané situaci přizpůsobiti. Již
z jara bylo možno konstatovati obrat v politice
bankovních ústavů. Reportní účty bez milosti kon-
trolovány a žádány úhrady tak vysoké, že měly
v zápěti řadu bursovních exekucí. Německým ban-
kám to arci přineslo málo lichotivých slov, ale
na druhé straně mobilisovaly své prostředky pro
polřeby průmyslu i obchodu, kterému však také
ukládaly investiční zdrželivost. A tak omezováním
úvěru pro spekulaci a opatrným úvěrnictvím do-
stává se německé bankovnictví do situace, ve které
může všem naléhavým potřebám hospodářského
života vyhověti, takže vlastní produktivní práce
národa stíženou situací není nijak postižena. A to
jest důležitý fakt, který charakterisuje klidné ho-
spodářské uvažování Něměcka. Stejně jako finan-
ční kruhy německé dovedly rozhodnouti proti válce
s Francií o Marokko, dovedly i v této těžké chvíli
býti skutečnou oporou německé produktivní práce.
Německo
Rakousko
Francie
Maroko
14
article
Ovšem nedocftily, aby německé hlavy nebyly zne-
pokojovány otázkami, co bude s mocí německou
a jakým směrem má jíti myšlenka velikých doby
vatelských plánů obnovené říše. Jest známo, že
turecké přátelství jen proto bylo hledáno, poně-
vadž Německo věřilo, že přese slabé slovanské
státy balkánské vede jeho cesta k Malé Asii.
která se měla státi špižírnou velikého Německa.
jeho cesta k zaslíbeným krajům, odkud se zro-
dil kalifát, s celým svým leskem a i se svým bo-
hatstvím. Moc Německa přes Terst na Balkán
z Balkánu dále na Malou Asii — jaké to slibné
perspektivyl A pojednou tyto touhy rozraženy
dělovými výstřely malých států balkánských, které
pokládány byly leda za dobrý podnět k operetě
ale v jichžto vnitřní sílu nikdo nechtěl věřiti. Nejer
sny maďarského imperialismu, ale také sny velko-
německé vlády světové utrpěly ránu. Proto mluvi
Nejer
Německo
Terst
Balkán
Asie
15
article
Harden ve Vídni o tom, že Rakousko jest povo-
láno, aby svými vojsky dobylo Balkán pro něme-
ctví. Řeč lebila se ve Vídni — v Berlíně byli opa-
trnými. V dějích balkánských chovalo se Německo
korrektně. Svým tiskem adresovalo uklidňující
zprávy do Rakouska, sráželo s války, varovalo
před nepředloženými činy a ústy svého kancléře
posilalo poselství míru a sympatií vítězným ná-
rodům balkánským. To na venek. A současně beze
všeho hluku však posílalo své obchodníky do Bul-
harska, Srbska, Rumunska i Řecka, a suché zprávy
novinářské z počátku listopadu pojednou konsta-
tují, že vývoz německých tovarů do těchto zemi
vzrostl. A podle zkušenosti, které němečtí obchod-
níci zde učinili, jest prý nejlepší naděje, že se po-
daří získati v rozšířených státech dobré spotře-
bitele německého zboží, Že jest to na úkor Ra-
kouska, se ovšem nepraví. Jest přece Brutus dra-
hým bratrem... Ale konečně nibelunéská věrnost
až do těch kapes nesahá. A tak těží Německo
rakouské politiky balkánské. Vnitřní poměry Nč-
mecka v tomto roku byly urovnány.
Harden
Brutus
Vídeň
Rakousko
Balkán
Berlín
Německo
Srbsko
Rumunsko
Řecko
16
article
Italie konečně definitivně získala Tripolsko
a tím i podkladu pro svoji vysněnou koloniální
moc. Nebyl to slavný mír, který byl uzavřen ve
Švýcarech. Italská armáda neosvědčila se v tažení
tripolském, ačkoliv byla nepoměrně lépe vyzbro-
jena a mnohem silnější, než turecká a měla mnohem
větší možnost doplňovati se. A přece dobyla pouze
pásma několika kilometrů při pobřeží. Snad také
proto, že Italie za žádných okolností nechtěla při-
pustiti, aby její loďstvo aktivně zasáhlo. Dálo se
tak proto, aby nebyla vznícena otázka balkánská-
Ale jest zajímavo, že tím okamžikem, kde Italie
mír s Tureckem podepisuje, počíná se Balkán otřá-
sati hrůzami války. A táž Italie, která během svého
válečného tažení svým tiskem tolik mluvila o ná-
rocích na svobodu balkánských národů, staví se
velmi podivně k armádám balkánských spojenců.
Jsou to snad jen prváí dojmy vděčnosti, že Tu-
recko přepustilo Italii Tripolsko, ale apeninské
království nemělo zapominati, že mír ve švýcar-
sku byl proto tak snadným, poněvadě Turecko
stálo před nebezpečím války na Balkáně samot-
ném. V politice jtalské zůstalo hodně machiavellis-
mu a stejně jako zahájení války, tak také její do-
končení bylo provedeno pod dojmem nauk starého
politického filosofa. Finančně Italie válkou tripol-
skou neutrpěla. Jest zajímavo, jak snadno snesla
její náklady. Její průmysl ovšem byl podvázán po
jistou dobu a oběti jemu uložené byly značné. Ne-
zaměstnanost stala se stálým hostem na severu
Tripolsko
Švýcar
Italia Tripolsko
Turecko
Balkán
Italia
17
article
Italie. Ale nyní dostavuje se pozvolna zlepšení
zkrášleno jest vědomím, že konečně Italie má také
svoji kolonii, kterou může učiniti bohatou. Bude
to ovšem státi oběti obrovské. Současně co sjed-
nán byl smír s Tureckem, vynořuje se jiná otázka
otázka, která zaměstnávala Italii opětně a opětně.
otázka Albanie. Rtalská tamější propaganda jest
data starého a vždy bylo jedním z piliřů italské
politiky, aby Albanic získána byla pro obnovené
království římské, aby tímto způsobem Italie ovlá-
dala Adrii. Tato politika byla velmi zřejmě adre-
sována proti Vídni a ve Vídni se to také dobře
vědělo. Vzrůst moci italské na moři přes to, že
mezi Vídní a Italií jsou poměry spojenecké, byl
žárlivě sledován a jisto jest, že daleko spíše po-
stavení nových korábů italských vedlo k námoř-
nímu programu rakouskému, než cokoliv jiného.
Otázka, zda bude Rakousko uzavřeno na sever
Adrie, anebo, zda mu zůstane volný průjezd do
středozemního moře, jinými slovy, zda Italie ne-
zmocní se i břehu balkánského tam, kde je Adrie
nejužší, a tím způsobem nezakliní Rakousku vol-
ného výjezdu, jest hlavním pozadím t. zv. otázky
albánské. Proto nemůže překvapiti, že Rakousko
ohlásilo zde své zájmy. Co ale může překvapiti
najednou tyto zájmy staly se shodnými s italskými.
Adrie
Turecko
Albánie
Vídeň
Rakousko
středozemní moře
18
article
Toto zdůrazňování souběžnosti interesů italsko-ra-
kouských v Albanii má hodně obdoby se zdůrazňo-
váním společných kdysi zájmů rakousko-pruskýeh
v Šlesviku-Holštýnsku. A bude také miti svým
závěrem? Italie dívá se na Albanii jako na část
země, která náleží do sféry její. Tento svůj pro-
gram Italie bude bezesporně prováděti dále a tento
fakt jest také částí důvadů, pro které trnjdohod
přijala tak chladně s pompou oznamovanou ob-
novu trojspolkové dohody. Poměry ovšem polud s
koncem roku změnily, že Rakousko prohlásilo, že
chce otázku poměrů albánských ponechati k ře-
šení merinárodní konferenci. Výsledkem příprav-
ného jednání velvyslanců také bylo, že všechny
státy dohodly se na autonomii Albánska a na ob-
chodním přístupu Srbska k moři Adriatickému
Jakou však autonomie tato bude a čím bude auto-
nomie tato vvstřídána, v tom ovšem skrývá s
veliké nebezpečí pro mír v budoucnu. Rozděleni
Albanie bylo by otázku tuto odstranilo. Bylo by
ovšem přineslo novou sílu slovanským státůma
také Řecku ale bylo by znemožnilo komplikace vá-
lečné. Ponechání Albanie znamená, že balkánský
problém bude řešen na dvakráte, jednou v užším
rámci balkánských států a po druhé ovšem, bohu-
žel, na podkladu daleko širším. Ralie tedy po zí-
skání Tripolska stojí před problémem své moei
na Adrii a tento problém určuje dnes postup jejich
ideí i snah.
Adrie
Albánie
Šlesvik
Holštýnsko
Rakousko
Srbsko
Řecko
Tripolsko
19
article
Zatím, co Španělsko a Portugalsko nevychá-
zelo z vnitřních krisí a nevyjde, dokud nenalezne
se způsob, jakým vyhověti tamějším potřebám, kul-
turním, hospodářským a politickým, byl sever
Evropy, obývaný severogermánskými kmeny, klid-
ný. Švédsko, Dánsko a Norsko měly léta výborne
zaměstnanosti, jejich průmysl byl do krajnosti ob-
jednávkami zahrnut, sklizeň byla dobrá a práce
národa v ničem se nezměnila. Blahobyt těchto zemí
činí pozoruhodné pokroky, které jednou budou se
rovnati k výsledkům, jichž se dopracovali Nizo-
zemci.
Španělsko
Portugalsko
Evropa
Švédsko
Dánsko
Norsko
Niza
20
article
Největší slovanská velmoc, Rusko, v tomt
roce měla klidný hospodářský vývoj. Po roku hladu
dostavil se rok lepší úrody. Nepřínesl průmyslu
zaměstnání úplného. Některé obvody ruského prů-
myslu a hlavně západní, tedy oblast carství pol-
ského, trpí nezaměstnaností a zde obchod jde
špatně. Počet insolvencí stoupl. ale závěrem rokt
počiná se ohlašovati zlepšení. Ne sice úplně pro-
nikavě, ale přece jen takové, že ospravedlňuje nej-
lepší naděje do budoucna. Při tom jest zajímavo
že finance státní nalézají se v pořádku přímo vzor-
ném. Rok co rok končí Rusko svůj rok rozpočtový
značnými přebytky a to ne číselnými pouze, nýbri
skutečnými, jichž se užilo v tichosti na přezbro-
jení armády a na řadu důležitých investicí hospo-
dářských, hlavně železničních. Na západu Evrop
poukazuje se na to, že ruský konstitutionalism jest
ještě na slabých nohou. Mluvilo se zde mnoho
o tom, že nová duma, která tento rok byla volena.
Rusko
Evropa
21
article
bude dumou zpátečnickou, dumou černých sotní-
Ukázalo se, že ruský národ ve své většině dal
přednost liberálním Mvlům, které stojí věrně při
monarchii, ale i větně při konstitucí, tedy živly.
na jichžto bedrech feží budoucnost Ruska. Samo-
děržaví jest překonáno a nic nepoškodilo by veli-
kost a silu Ruska tak, jako nepředložená sociální
revoluce, ke které není ani důvodů ani příčin. Ve-
liké otázky ruského zemědělství nedají se řešiti
revolučně. Skvělý čin Stolypinův, který rozevřel
novou dráhu ruské agrární politice, ukázal, kudy
nutno pracovati za přištím lepším. Agrární reforma
ruská, která se intensivně provádí a která převádi
půdu ve vlastnictví soukromé, jest způsobilá při-
nésti rolnictvu to, čeho žádá. Ovšem: na druhé
straně musí také rolnictvo dáti, čeho jest třeba.
t. j. touhu po intensivnějším obdělávání půdy a po
takovém pokroku zemědělském, který založil na
př. dnešní situaci českého rolníka. Bez této veliké
práce nápravy není a nebude. To vše zase pod-
míněno jest mocnými úkoly kulturními a především
zvýšením vzdělanostní úrovně ruského člověka.
Stolypinův
Rusko
22
article
Problém školský vystupuje tu v plném svém roz-
sahu. Jest potěšitelno, že právě tohoto poznání
jest si čtvztá duma vědoma a že v ni rozhodují
směry, které spoléhají na pokrok, prací založený
které nemají smyslu pro autokratické tradice mi-
nula a pro revoluční nervosu jistých kruhů příto-
mna. Čtvrtá duma jest dumou, jaké potřeboval ru-
ský národ. Konstatujeme to s radostí. Do roku
1912 vstupovalo Rusko za hospodářské siluace
velmi chabé, do roku 1913 vstupuje za vyhlídek
zlepšených. Tylo vyhlídky ovšem kaleny jsou otáz-
kami dalekého Východu, o kterých již byla řeč
Ale dálné zájmy zdaleka neodpovidají temu, jaké
zájmy má na východě blízkém, a řekl správně mi-
nistr Kokovcov, že události balkánské dotkly se
srdce každého Rusa. Rusko ke svému národnímu
vědomí teprve se probouzi. Tim intensivněji, čím
více z t. zv. ukrajinských kruhů se pracuje za
myšlenkou rozložení ruského národa na tři části
myšlenkou, se kterou nelze sympatisovati, poně-
vadž nevede k velikosti a síle, ale k oslabení Slo-
vanstva. Jest potěšitelno, že ukrajinství“ v halič-
ském slova smyslu na ruské půdě nenalézá ohlasu
a že právě vůdcové Malorusů v carství ruském
byli by prvními, kteří by se bránili pronikání oněc
fantasií, o kterých horuje málo uvažující ukrajin-
ská mládež v Haliči. Zachovati ruský národ v jeho
celku, jak to snily právě nejlepši hlavy maloruské
jest dkolem nutným a s ním souhlasiti bude kaž-
dý, kdo dovede myšlenky drobení podříditi veliké
myšlence jednotného postupu a síly. Co prospěl
Rus
Rusko
východ
Halič
23
article
Čechům a Slovákům rozvrat jednoty? A čím má
býti prospěno nebo ublížena Rusku, když se bud
psáti v několika maloruských nářečích? Tomu ani
v Rusku dnes nikdo nebrání. Proti čemu se čelí.
jest rozdělování politické jednot
ruského národa. Jest ovšem neveselo, že
právě tyto otázky vrhají stíny do poměru rusko-
rakouského a ruší srdečná přání těch, kdož byz
důvodů hospodářských přáli si přátelství Habsbur-
ské monarchie s říší Romanovů. Rakousko při
svém mezinárodním položení a při svém položení
hospodářském může nalézti odbyt pro svůj stále
rostoucí průmysl jenom v Rusku a blízkém výcho-
du. Zdaří-li se nám to, bude postaráno o náš klid-
ný hospodářský vývoj. nezdaří-li se nám to, budou
krise, které zachvivají naším průmyslem, stále in-
tensivnějšími, jak právě nyní prožíváme. Nesníme
o universální moci ruské, chceme jen využiti pří-
ležitostí, které se nám nabízejí po stránce hospo-
dářské a které mohou také neobyčejně prospěti
nám po stránce kulturní. To jest zajisté správný
směr, který nalezne ohlasu mezi vším Slovanstvem.
pokud ovšem reclně, klidně a věcně uvsžuje,
který může prospěti tolik Rakousku. Balkánské
národy měly svou tichou oporu v Rusku, ktert
způsobila, že nepříjemná otázka Albanie i otázk
přístupu srbského k Adrii byla ponechána mezi-
národnimu rozhodnutí. Ekonomická situace Rusk
tedy se lepší a pro budoucno možno se oddávati
nadějím dobrým.
Čecho
Slovák
Romanov
Adrie
Rusko
Rakousko
Albánie
24
article
Balkán, tato sopečná půda evropská, leto
počal se hýbati. V polovině roku nikdo by nebyl
věřil, že s podzimem začne tu válka. A přece j
tak stalo. Sjednán v tichosti, bez informací froi-
spolku, spolek čtyř balkánských států, vypracován
velmi důkladný a dokonalý válečný plán a k pře-
kvapení celé Evropy provedena v říjnu mobilisace
A když požadavek balkánských národů, aby do-
přána byla autonomie Makedonii i Albanii, nebyl
splněn, přestoupila vojska spojenců hranice ture-
cké. A nyní vlály slovanské prapory od vítězství
k vítězství, od úspěchu k úspěchu za stále rostou-
cího nadšení Slovanů balkánských, kterým po sta-
letich útisků konečně zazářilo slunce svobody. P
Kumanovu a Lozengradu Lule Burgas, pád Soluna.
dobyti Drače, až konečně spojenecká vojska, kte-
rým se nepodařilo dobýti Odrinu, Skadaru a Ja-
niny, stojí před Čataldží. Úspěch byl dokonalý
překvapil všeobecně. Tim více, že balkánské státy
byly nejen připraveny po stránce vojenské, al
že také doložily naprostou výzbroj finanční. Bul-
harsko v posledních letech prošlo dobrými hospo-
dářskými dobami a tento fakt také nejlépe doku-
mentován jest tím, že při sjednání zápůjček bul-
harských ani v jednom případě nebyly žádány
zvláštní záruky, jako tomu bylo na př. u Srbska
které bylo nuceno dáti v zástavu výnosy cel a pod
Drač
Tim
Balkán
Evropa
Makedonie
Albánie
Kumanovo
Skadar
Srbsko
Lozengrad Lule Burgas
Soluna
25
article
Státní dluh bulharský činí asi 600 milionů frank
a jeho státní rozpočet končí zpravidla přebytky
kterých užíváno k účelům vojenským a železnič-
ním. Bulharská banka byla pečlivě připravován
pro dobu válečnou a nevydávala zlata ani v nej-
nutnějších případech. Ale také finance Srbska jsou
dobře připraveny. Opatřilo si, jak se nyní ukazuje
zápůjčky vyšší, než potřebovalo a v době, kdy za-
hájena byla válka, mělo značné pohledávky v ci-
zině. Cedulová banka srbská měla 50 milionů fn
zlata a měla k disposici ještě hotovosti hypotečn
banky a železničních úřadů, takže finanční hoto-
vost srbská pro válku odhadovala se asi na 150
milionů franků. Dle toho mohlo by tedy vystačit-
válečně dosti dlouho. Pohotovost finanční Černé
Hory padala méně na váhu, poněvadž náklady vá-
lečné nemá tak značné, jako státy, vydržující ve-
liké a mederně vystrojené armády. Zásoby obil
a výživných prostředků byly dostatečny a ukázal
se specielně, že srbská armáda byla přípraven
přímo vzorně. Některá technická zařízení dokonce
dodala bulharským svým soudruhům. Vedena byl
výborně, jako vébec to platí o slovanských armá-
dách Balkánu. Po velikých úspěších došlo k jed-
nání o přiměří, ke kterému nepřistoupilo Řecko
z té prosté a pochopitelné příčiny, že bylo nutno
nechati jednomu ze spojenců volné ruce, aby mohl
překaziti dopravování tureckých sil z Malé Asie
do Evropy. Možná, že toto příměří bylo chybou
jak by výsledek mírových konferencí v Londýně
dosud dokládal. Ale jest jisto, že balkánské státy
budou hojně odměněny za oběti, které přinesly
krví, že dostane se jim podstatného zvětšení jic
dosavadních území a co hlavního: že vytvoří hráz
proti dobývačným snahám, nechť přicházejí z
severu, nechť pronikají z jihu anebo ze západu
Srbsko
Balkán
Řecko
Asie
Evropa
Londýn
26
article
Jest to důležitý fakt. A tak snad konečně na Bal-
káně budou pevně ohraničeny hranice jednotlivýcl
národů a přestanou stálé přesuny, které charakte-
risovaly Bačkán po tolik století. Po létech poroby
přichází úspěch, založený na vnitřní síle a n
vnitřní práci. Bulharsko svou hospodářskou prac
své vítězství zdůvodňovalo již dříve, ale také Srb-
sko ukazuje právě v posledních letech, seč jes
a jak dobře jsou vedeny jeho hospodářské věci
Bezprostředně po uzavření hranic rakouských do-
vedlo si Srbsko otevříti dráhu pro svůj vývoz ji-
nudy a dovedlo se emancipovati od souseda svého
úplně. A stejně dovedlo právě v této době položiti
základy ke svému dnešnímu dobrému stavu finan-
čnímu i pro své úspěchy válečné. Jest zřejmo, že
tato emancipace šla až hluboko do samých pova-
hových základů národa a to jest nejskvělejším do-
kladem, jak Srbsko v posledních letech pojímá
své poslání. Hospodářské založení států slovan-
ských na Balkáně bylo dobré a právě v tomto roku
počíná i pronikavější styk hospodářský jich s námi.
Srb
Bala
Bulharsko
Srbsko
Balkán
27
article
Výstava strojů zemědělských byla preludjem, po
kterém následuje přímá účast českého kapitálu
průmyslu Bulharska i Srbska. Zatím arci obme-
zená. Že po válce bude pro náš český vývoz půda
připravena, jest zřejmo. Bude na nás, jak dovedeme
siluace využíti. Arci: krajní solidnosti.
K dějům balkánským chovalo se Rumunsko
passivně a ještě dnes nikdo řádně neví, jaké sta-
novisko Rumunsko zaujímá, zda jeho szdce tíhne
k Vídni nebo k Petrohradu. Lichotky obou přijí-
mány jsou stejně zdvořile a trůnní řeč vyznívá ne-
určitostmi, které mohou se příznivě vykládati na
strany všechny. Jest to ostatně pochopitelno. Ru-
munsko má svůj zájem nejen na Balkánu, ale tak
v Rakousku a Rusku. Má své soukmenovce na
půdě obou těchto států a přirozeně nechce se roz-
kmotřiti se žádným. Jaké jsou jeho nejvlastnější
cile a jaká jsou jeho nejvnitřnější přání, tím není
dáno a také nikdo nemůže to odhadnouti. Jisto
pouze jest, že nejvíce Rumunů vedle vlastního Ru-
munska bydlí na půdě rakouské a že jsou zde utla-
čováni Maďary. Po hospodářské stránce nebyl
nynější rok pro Rumunsko nejpříznivějším. Obcho
neobvčejně trpěl a insolvence množily se měrou
povážlivou.
Rumun
Maďar
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Vídeň
Petrohrad
Balkán
Rakousko
Rusko
28
article
Hospodářská situace Turecka ovšem utrpěl
posledními událostmi neobyčejně. Ztráta Tripolsk
nebyla by bývala měla značnějšího vlivu, nebo
Evropa naučila se na Turecko dívati se jako n
zemi, z níž každý může si něco ukrojiti. A přece
vždy dosti zbude. Úroda byla dobrá a obchod byl
dobře zaměstnán, ba dokonce poukazovalo se s ji-
stou sympatif na to, jak řádně obchodní firmy tu-
recké v poslední době platily. Vypuknutím války
balkánské ovšem obchod podvázán zúplna a te-
prve v posledních dnech roku dochází opětněk
oživení jeho. Ovšem v poměrech změněných, poně-
vadž se žádá, aby placeno bylo co možno hoto-
vými. Finanění pohotovost tureckého státu není
také, jak se zdá, nejlepší, poněvadž uvažuje se
opětně a opětně o tom, kam by se vlastně měl
obrátiti o půjčku. Zajímavo jest, jaký reflex vrhá
válka na vnitřní poměry turecké, jak poměry tyto
jsou neustáleny a jak stále a stále k moci dere se
nový proud, který by se rád zmocnil nadvlády na
rozvráceným a pak snad obnoveným státem. že
Mladoturci zklamali úplně, jest zřejmo kde komu.
K obnově říše v hranicích zmenšených bude třeba
jasných hlav a pevných rukou. Že Turecko i po
ztrátě držav evropských může zůstati vážným fak-
torem, jest nesporno. Na vnitřní práci bude zá-
ležeti vše. Ne na sympatiích Berlína.
Turecko
Evropa
Berlín
Tripolsk
29
article
Za těchto událostí vyvíjely se hospodářské
poměry státu, ve kterém žíjeme. Jak již bylo ře-
čeno, po hospodářské stránce vstupovali jsme d
roku 1912 s nadějemí ne malými. Sklizeň byla
tomto roce dobrá a na počátku podzimu byla za-
městnanost našeho průmyslu téměř úplná. Tu
tam ukazovaly se sice stíny, nebyla jim však při-
kládána hlubší váha. Ale s pozdním podzimem
který měl přinésti vyjasnění, rázem rozevírá s
zhoršení. Sitnace peněžních trhů byla napiatá již
dříve a rakousko-uherská banka nemohla se od-
hodlati, aby opustila úrovně 5% oficielní sazby
Kurs rent klesal ustavičně a závěrem roku jest
nižší, než u ostatních států. A současně ukazuje se
i průlom v průmyslové konjunktuře. Jednotlivé
obory výrobní jsou silně postíženy danými poměry
Jejich investiční snahy jsou podvázány, peníze opa-
třují si obtížně, ale co jest nejhoršího, i zaměst-
nanost klesá. Trhy blízkého východu se nám uza-
vírají a v Haličí i Uhrách dochází k četným insol-
vencím. Obavy zvyšovány jsou tím, že se z Ulhen
ohlašuje podání osnovy zákona o povolení mora-
toria. Nestačí, že osnova tato zamýšlena jen
jako zákon, který by nabyl platnosti v připadu
války: vzrušené kruhy obchodní obávají se ho even.
tuelně i v dobách míru, byť bezpodstatně, a tak
zachváceny i méně interesované kruhy. Nervosa.
jež byla rozvířena, vyvolává obavy všestranné
jest zvyšována tím, co se děje za hranicemi i n
domácí půdě.
blízký východ
Halič
Uhry
uherský banka
30
article
Hospodářská budova Rakouska není ještě tak
pevna, aby mohla snésti s klidem různé hlásící e
experimenty. Náš rozmach průmyslový datuje s
teprve od let sedmdesátých a osmdesátých a ne-
sluší zapomínati, že prostředky jeho byly z valné
části vypůjčeny a že teprve jen díl jich jest spla-
cen. Bez pomoci úvěru rakouský průmysl existovati
nemůže a tato okolnost uplatňuje se čím dále tím
více i v zemědělství, právě v důsledcích intensiv-
ního obdělávání půdy a touhy našeho lidu zvětšiti
svůj majetek půdní, jak jest to v nejvlastnějším zá-
jnau našich snah hospodářských i politických. D-
sledky dějů balkánských byly na náš průmysl hlu-
boké a řekneme hned, neblahé. Máme řadu výrob-
ních oborů, které jsou odkázány na vývoz a které
by nemohly bez něho existovati. Těm téměř rázem
uzavřena odbytiště blízkého východu, která jsnu
z našich nejdůležitějších. V továrnách se počínají
hromaditi sklady a když jich nelze prodati, počíná
se omezovati výroba. Je to bohužel motivováno
i domácími poměry, poněvadž Halič a Uhry kupují
i méně a poněvadž průmysl obává se tam dodávati
větší partie zboží, ježto není jisto, kdy a jak bude
mu zaplaceno.
Rakousko
blízký východ
Halič
Uhry
31
article
Ale i zahraniční situace rakouského mocnářství
byla chmurna. Když padly prvé výstřely na Bal-
káně, zdálo se, že ve Vídni nabudou vrchu proudy.
které, přejíce zdar balkánským státům, budou usl-
lovati o to, aby touto cestou položeny byly pevné
předpoklady vývozní. Zdálo se to také z prvé dele-
fační řeči ministra Berchtolda, když konstatoval,
že i Rakousko nežádá territoriálních úspěchů na
Balkáně. Tenkráte se zdálo, že olficielní Rakousko
bude — arci s jistými modifikacemi — souhlasiti
s tím, co správně v delegacích byl přednesl dr.
Kramář. Jest jisto, že by politika rakouská, po-
učena zkušenostmi z jednání o smlouvách obchod-
ních mezi Rakouskem a Bulharskem a hlavně meri
Rakouskem a Srbskem, mohla snadno nastoupiti
dráhu politiky, která by byla prospěla našim ho-
spodářským potřebám, Půda byla plně připravena.
Stačilo pokračovati v nestranné benevolenci, ne-
ohlížející se na to, že v Uhrách jisté směry těžce
nesou vítězství slovanské, jímž trhán sen madar-
ského jmperialiému... Ale konec konců: jaký zá-
jem má Rakousko na něm? Jest ideou politiky
národů rakouských, aby usnadňováno bylo ujař-
mování některých národů Maďary? Ale fakt, že
delegace konaly se v Pešti, měl do jisté míry ne-
blahý vliv na smýšlení vlivných kruhů. Nálada,
která byla z počátku přízniva pro balkánské státy
a která budila sympatický ohlas i v Rakousku (a to
nejen mezi Slovany), vystřídána tendencí temeř
opačnou. Nezasáhla snad hluboko ve vedoucí kruhy.
Berchtold
Maďar
Bala
Vídeň
Rakousko
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Uhry
Pešť
32
article
Byla však mocně nadouvána videňským tiskema
živena směry, které měly zájem na tom, aby Ra-
kousko nezůstalo klidno, nýbrž aby hledělo se vrá-
titi k politice, jež byla zdánlivě opuštěna vykli-
zením Sandžaku Novopazarského. Hesla politiky
na Solun znovu se objevovala. Bohudíky s vůdčích
míst tohoto státu tyto bouřlivé hlasy nebyly opě-
továny, ale nicméně jest zajímavo, že přece jen
přispěly ke zhoršení veřejného mínění. A tyto oba-
vy, stále opakované a vyvracované, měly nejen
vliv na peněžní trhy a bursy, ale i neblahé ná-
sledky v poměru našeho státu a států balkán-
ských. Dnes ovšem nastalo do jisté míry vyjasnění
a lze doufati, že se bude dále rozlévati. Ale ku
přílišnému optimismu není přece jen
důvodů, poněvadž nejsou ještěřešeny
otázky nejdůležitější, t. j. jakou bude
budoucí Abanie, kdo v ní bude rozhodovati, jak
vyvine se poměr její ke státům balkánským a pod.
Zdá se, že Turecko využívá všeobecné nálady k to-
mu, aby se Albanie nevzdalo, nýbrž prohlásilo ji
sice autonopní, arci pod suverenitou sultánovou.
Turecko
Albánie
33
article
Jest to také řešení. Ale řešení, které skrývá
sobě budoucí konflikty. Jisto jest, že podle našeho
nejvnitřnějšího přesvědčení rakouská politika
mohla a měla jíti směrem jiným. Nemáme zájmu na
tom, aby snad získény byly nové země. Nepotře-
buje ještě více nespokojenců Rakousko. Jest jediný
zájem Rakouska: aby mezi ním a Balkánem na-
staly takové vztahy, které by nám umožnily vy-
užití hospodářského života tamního a které by
usnadňovaly balkánským státům jejich vnitřní dílo
lultury a vývoje. Za touto politikou, která přeje
svobodu druhým a která si žádá dobrých vztahů
hospodářských, budeme státi přesvědčení, že to jest.
lepší politika rakouská, na níž může býti založena
jeho síla, velikost i obliba. Dnes mezinárodní si-
tuace ještě není vyjasněna. Ještě mohou nastatí
vážné chvíle. Ještě není dosaženo míru v Londýně
a než dojde k vytčení zájmových sfér jednotlivých
velmocí, mohou vzejíti těžké okamžiky. Edy bude
nejen hroziti nová válka na Balkáně, ale i jinde ...
Doufejme však, že politika velmocí neopustí koleje
míru. A speciálně Rakousko má zajisté ži-
votní zájem na tom, aby mír byl za-
chován. Jeho firance státní nejsou z nej-
lepších. Rakousko udržuje svoji finanční rovnováhu
jenom s napětím všech svých hospodářských sil.
Zdanění u nás jest nepoměrně vyšší než ve státech
jiných a rozpočet není pasivním jen proto, že vy-
budován velmi uměle. Rozpočet na rok 1912 a také
na 1913 končil arci přebytkem, avšak bylo ho do-
cíleno jenom tím, že zvýšeny byly daleko více než
v letech jiných čekané některé příjmy [tak výnos
daně lihové, cukermní, daně osobní, důchodkové atd.)
Tato budžetní politika byla založena ve víře, že
hospodářský život náš bude v tomto roce zdravým.
Rakousko
Balkán
Londýn
34
article
Tuto víru v lepšící se konjunkturu ministr Zaleski
výslovně podškrtl ve své řeči. Měla se uplatňovati
ještě více roku 1913, ba mluvilo se o tom, že ho-
spodářský organism náš snese ještě vyšší výdaje stát-
ní. Ale důvěra těchto slov byla záhy negována udá-
lostmi danými, které tak neblaze zasáhly v průmyl
a které ukládati budou státu povinnosti, jež budou
snad nad sdly rozpočtu. Bylo nutno dvakráte
tomto roce sáhnouti k úvěrním operacím: počátkem
roku vydána byla renta ve výši 200 mil. K a zá-
věrem roku vydány byly pokladniční poukázky
oběma polovinami v celkové výši 250 mil. K. Renta
umístěna poprvé v subskribci veřejné. Výsledek
byl dobrým prodo, poněvadž banky zúčastněné
plnými silami pracovaly k tomu, aby ho bylo dosa-
ženo. Tohoto pokusu po druhé opakovati nebylo
lze. Pokladniční poukázky, vydané se zimou, umí-
stěny ve Spojených státech severoamerických, po-
kud jde o Předlitavsko, resp. v Předlitavsku a Ně-
mecku za asistence Rakousko-uherské banky, po-
kud jde o země uherské. Běžné výdaje státní prae-
liminovány na rok 1913 více než třemi milfardami.
Zaleski
spojený stát
Předlitavsko
Rakousko
35
article
zatím co bylo počítáno s příjmem o 197 milionů
korun vyšším než 1912. Jest pochybno, zda těchto
příznivých výsledků bude dosaženo za dnešního
napětí finančního. Ministerstvo financí ovšem
zmocněno, aby vydalo dalších 350 milionů korun
rent, jest však otázkou, kde se podaří pro renty
tyto nalézti kupců. Řešení nebude tak snadno.
jak ve Vídni si představují. Finance zemía
speciálně král. Českého jsou ve stadiu roz-
vratu. Král. České žije fakticky od půjčky k půjěce.
Nezaložený dluh dosnhuje 105 mil. K a snahy o sa-
naci tohoto stavu narážejí na těžký postup doho-
dovacího jednání česko-německého. Při tom stav
svazků komunálních jest rovněž neutěšeným a jen
reforma velikého stylu může zjednati nápravy trva-
lé, tak nutné a potřebné.
Král
Vídeň
36
article
Vývoj státních drah v tomto roku byl
celkem nocmální a vykazují celkové jakés takés
zlepšení. Za to však pořádek na nich jest takovým,
že zavdává podnět ke stížnostem nekonečným a
nejhorším. Reorganisace opětně slibovaná a opětně
nastáněná i probíraná na řadě anket nebyla dosud
provedena. V neprospěch drah samých a v ne-
prospěch celého našeho hospodářského života. Není
lidí, ani vůle, ani zkušeností.
Také těžké otázky vodocestné jsou neřešeny.
Byla sice slibována novela k zákonu původnímu
bylo i pracováno na ní, ale jednání naráželo na
soustavný odpor Haliče, která přeje sobě všechno
a druhým ničeho. Následkem toho nebyly povoleny
další obnosy na práce regulační v Čechách, na
Labi i Vltavě. Ostatně Halič ještě v jiných smě-
rech odpínala druhým a sama počitala s krajní po-
mocí státní. Zminili jsme se již o tom, že insolven-
ce tam nabyly rozsahu velmi povážlivého. Téměř
současně důsledkem známých opatření došlo tam
i k hromadnému vybírání vkladů. Ústavy tamní
byly pak arci nuceny podstatně obmezovati ob-
chody. Z podnětu haličských interesentů svolána
do Vídně anketa, která se záležitostmi těmito obí-
rala a na ní snad s jistou ironií konstatováno, že
poměry haličské jsou dobré. Žádáno však, aby vlá-
da naléhala na bunky ostatních zemí, aby daly
prostředky k disposici. Haličská zemská banka
zakročila, dokonce reklamovala k tomu účelu asi
čtvrtinu volných peněz poštovní spořitelny. Stejně
nepříznivy byly poměry v Uhrách, kde hospodář-
ský život jest ještě nezdravější, poněvadž celý
tamní rozmach průmyslový vybudován na státních
subvencích a na velikých úvěrech, takže pyšná bu-
dova až na výjimky stojí na vratké půdě. Nehleda
Halič
Čechy
Vltava
Vídeň
Uhry