2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
I. ledna 1913. číslo f.
4
article
kou školních budov, a že tudíž vede ona správu
škol sama. Správní soudní dvůr rozhodl, že za-
mítl stížnost obce brněnské, pokud se
domáhala výminečného právního po-
stavení proti české okresní školní
radě v příčíně rozpočtu školního, pří-
mého opatřování a dodávání potřeb
jakož i správy školních budov.
Na základě tohoto rozhodnutí bude nyní moe
okresní školní rada volněji se pohybovati, ač-li při
příštím rozpočtu se historie až ke správnímu sou-
du nebude znovu opakovati.
5
article
Obec nebyla spokojena s rozpočtovou polož-
kou 30 K na každou školní knihovnu učitelskou —
celkem 6krát 30 K — 180 K. Toto vydání bylo obc
mnoho, ale zajímavým, jak jinak obec hospodaří.
je případ tento: Do poslední schůze české okresní
šk. rady dostavil se její předseda star. ryt. Wieser
a maje v ruce tři žaloby dra. Budínského na za-
placení palmare za zastupování české okresni
školní rady, žádal, aby někdo ke stání šel za okres-
ní školní radu. Nikdo nechtěl jíti a tudíž musila
býti požádána finanční prokuratura. Šlo o palmár
nsi 1600 K. výloh to, které obec svými stížnostmia
rekursy české okresní školní radě nadělala. Než.
když obec viděla, že nejnovější svou při u správní-
ho soudu zase prohrála dne 21. prosince, sháněla
nyní, jak předejiti novým vydáním a útratám.A
konec konců je, že zaplatila palmár dra. Budín-
ského, aniž nechala dojiti ke stání. Palmáre za
spory obcí zbytečně vedené a vždy prohrané
dělají už za krátkou dobu 4 let přes 2200 korun.
Na to obec peníze má, na učitelské knihovny vlast-
ních škol 180 K ročně nikoliv! — Jak mají naši
zástup zové ve sněmu moravském pochopení pro
menšinové věci, vědí naši čtenáři z „důkladných“
návrhů posl. Fischera a „brilantních“ referátů posl
Prokše. Ale frapantní případ z poslodního jedno-
denního zasedání sněmovního uvedeme. Naši čte-
náři znají důkladně historii české zimní hospodář-
ské školy ve Znojmě. Po dlouhých jednáních do-
stala se konečně do sněmu dne 23. prosince. V ze-
mědělském výboru měl o ní referát posl. Balák.
Wieser
Fischer
Prokš
Balák
Budín
Znojmo
star
6
article
Nežli přikročeno k jednání, tu německý poslanee
Olbrich žádal za konstatování, že není odbor u-
snášení schopný, a odešel. Předseda odboru posl.
Rozkošný, chtěje věe zachrániti, musil nechati za-
tím mluviti posl. Baláka a dáti sháněti poslance
— české, aby udělali odbor k usnášení schop-
ný v důležité této věci menšinové. Po mnohé ná-
maze podařilo se mu přiměti dva velkostatkáře
hraběte Belerediho a hraběte Thurn-Taxise, že při-
šli udělat kompetenei odboru. Naše české
poslance nebylo lze naléztil Tak tito dva velko-
statkáři pomohli zachrániti pozemštění české ho-
spodářské školy ve Znojmě, proti níž vedli sice
Němci odpor ve finančním odboru, ale marně. Ta-
kové porozumění pro naše hospodářské a menši-
nové potřeby mají poslanci naši našeho zemského
sněmul
Olbrich
Rozkošná
Balák
Beleredi
Thurn
Taxis
Němec
Znojmo
7
article
(Za starým sněmem a donových voleb.
Dne 20. ledna 1906 vydali poslanci zemskéh
sněmu moravského, zvoleného na základě dřívěj-
šího zřízení zemského, provolání, které otiskly ča-
sopisy: „Hlas“. „Lidové Noviny“ a „Moravská Or-
lice“, ve kterémž vylíčili „Českému lidu v mar-
krabství moravskéml“ význam paktu ze dne 16.
a 22. listopadu 1905 jemuž se dostalo sankce dne
27. listopadu 1905. „Správa země přejde tím z ru-
kou německých do rukou českých,“ pravili v onom
provolání. „Vznešený úkol poslanců českých uklá-
dá jim za povinnost, aby všechen lid český způ-
sobem slavnostním upozornili na historický význam
tohoto politického obratu. Další vývoj našeho lidu
bude nyní záviseti především na schopnostecha
zdatnosti českých zástupců, kteří povedou správu
země a na vlasteneckém uvědomění a na hospo-
dářské a politické vyspělosti lidu našeho, o nějž
se budou opírati. V přesvědčení tomto musí vše-
chen národ český svorně souhlasiti, má-li na pod-
kladě nových zákonů dospěti k obnově své bývalé
moci a slávy a raziti cestu konečnému dosažení
svých ideálů státoprávních. Poslanci čeští si přeji
vroucně, aby lid náš ujal se správy země s důstoj-
ným klidem a povznešeným sebevědomím svého
velikého nadání, své vynikající způsobilosti k vlá-
dě, ale též s plným pochopením své celé ohromné
zodpovědnosti před soudem dějin — přejí si z duše.
Hlas
moravský Or
zemskéh sněm
8
article
aby ji vedl každým ohledem dokonale fak, aby
byla pravým požehnáním veškeré vlasti.“
„Na vykonání tohoto těžkého úkolu nechť zvole
vobě lid český nejlepší syny své a podepře je
celou svojí silou a důvěrou, aby důstojně a doko-
nale provésti mohli těžké historické poslání, n
němž závisí další osudy lidu českého na Moravě.
Ve svornosti lidu — síla národal“
Podepsáno bylo všech 36 českých poslanců,v
čele s drem. Stránským, drem. Žáčkem a drem
Hrubanem.
A ještě tiskařská čerň na tomto testamentu
poslanců českých bývalého sněmu neoschla, když
už veškeré strany politické českého lidu morav-
ského, pamětlivy, že ve svornosti lidu je síla ná-
roda, chystaly se k volebnímu boji, nikoliv však
proto, aby nejlepší syny vyslala země do nového
sněmu, nýbrž proto, aby každá strana urvala co
nejvice mandálů, obsazených třeba osobami na-
osla — ale pošlu mu visitku, žádá to — sluš-
nost!“ A „osel“ si to zase třeba myslí o nás
— ale taky to žádá u něho slušnost.
Stránský
Žáček
Hruban
Morava
9
article
Neřekne jeden konečně nic, když se gra-
tulace odbudou v blízkém přibuzenstvu. Jsou
bohaté tety a strýcové, kteří mají velmi po-
zorné synovce a u kterých (těch tet a strýců
totiž) není vyloučeno, že právě na Nový rok
zabývati se budou sepisováním takových hlou-
postí, jako je testament. Je-li tedy novoroční
blahopřání vlídnou připomínkou k tomuto
aktu — budiž, má aspoň nějaký rozumný účel.
Když se ale gratulace novoroční odbý-
vají — a zde to slovo je na pravém místě —
mezi lidmi, kterým by bylo jinak docela lho-
stejno, kdyby jeden z nich žil na severním
druhý na jižním pólu, nebo mezi lidmi, kde
tuto zdvořilost „žádá“ služební poměr, je t
jedna z nejnevkusnějších komedií, jakou hra-
jeme. Často mezi panem přednostou a podři-
zeným je poměr tak srdečný, že by jeden dru-
hého nejraději utopil na lžíci vody; ale n
Nový rok v zájmu slušnosti si musí oba z duše
zalhat a přát si „šťastný a veselý“, nebo aspot
říci „nápodobně“. A jsou lidě, které opravdu
pohněvá, když někdo opomene novoroční for-
malitu a zapomene jim napsat v rohu visitky
stereotypní p. f., nebo otřepanou frázi
„šťastném a veselém roku“
„Mundus vult decipi“ — svět chce byt
klamán! Bylo tak od věků a bude dáll
10
article
Ujal se od několika let v Praze zvyk —
vlastně zlozvyk, že v noci sylvestrovské n
Příkopě sejde se „veselá“ Praha a provál
různá allotria, vybočující sině z dovoleného
a přípustného veselí posledního dne v roce.
Předloni a v loni bylo si stěžováno na hrube
vtipy rozjařené a rozpustilé mládeže, kters
narážela chodcům klobouky, rozbila reklamní
vůz a tropila ještě jiné neplechy ošklivého
rázu.
Řekne se ovšem, že shromažďuje se tam
patrně společnost, která je ve svém živlu
tedy mezi sebou a komu to není vhod, ať tam
nechodí. Toto řešení je ovšem velmi pohodlne
ale nesmí se zapomínati, že mnoho je lidí
kteří ubírají se přes Přikop, protože musía
nemají nikterak chuti ani nálady dát se obtě-
kteří chtějí mít sylvestrovskou
prosto neschopnými. A tíž vůdcové podepisovali
manifest k zápasu volebnímu všech proti všem
kteří lidu svornost doporučovali.
Praha
11
article
Volby vypsány byly na 11., 20., 27., 29. listo-
padu, 5., 6. a 7. prosince 1906. Volební provolán
vydaly: strana katolicko-národní, strana lidová
strana agrární, strana národní, strana pokroková
strana sociálně-demokratická, strana národně-soci-
ální, strana živnostenská. Připomínáme, že nám
v těchto úvahách jde o poslance české, vyjma
oněch velkostatkářských.
Výsledek voleb byl, že zvoleno bylo ze z
poslanců 24 poslanců katolicko-národních, 7 po-
slanců strany národní, 13 poslanců strany lidové
13 poslanců strany agrární, 5 poslanců sociálně-
demokratických, 4 samostatní, 1 společný a 1 sa-
mostatný agrárník.
Po volbách však nastalo seskupení v klubech
jež dalo sněmovní české delegaci tuto tvářnost.
24 katolicko-národní, 6 národní (Rozkošný přeše
k agrárníkům), 23 lidovopokrokovi (sloučením se
stran, dále vstoupením Votruby. Smrčka, Hessa.
Růžičky a Reichstědtra buď za členy neb hospi-
tanty), 15 agrární (přistoupením Rozkošného
Venclůl. 5 sociální demokratě.
Votruba
Smrčka
Hessa
Růžička
katolickýnárodní , strana lidový strana
pokrokový strana sociálnodemokratický
12
article
Za šestileté období nastaly v této delegaci
některé zmény: zemřeli poslanci: katolickonárodní
Veselý, na jehož místo zvolen byl katolickonár.
Stojan, národní Bubela a šromota, za prvého zvo-
len lidovopokrokový šerý, za druhého doplňovací
volba nevykonána, lidoví Albrecht a Šílený, za
prvého zvolen lidovopokrokový Janda, za druhého
lidovopokrokový Mohapl, agrární Mňuk, za něho
zvolen katolickonárodní Fr. Horák. Mimo to se
vzdal Krist, agr, a zvolen agr. Měchura. Při tom
dlužno připomenouti, že z klubu lidovopokroko-
vého odešli samostatní Růžička a Parma. Koncem
sněmovního období bylo tedy: 25 katolickonárod-
ních (+ 1]. 4 národní (— 3), 22 lidovopokrokových
(—1), 14 agrárních (— 1), 5 sociálních demokratů
2 divocí a 1 místo uprázdněné úmrtím dra. Šro-
moty.
V dalších úvahách svých promluvím o síle
jednotlivých stran, pokud hlasů, při volbách ode-
vzdaných v jednotlivých voličských třídách se
týká a to i při volbách hlavních i doplňovacíci-
a vyvodíme z toho příslušné důsledky.
Není jistě bez zajímavosti, že z poslanců po-
sledního sněmu před paktem do nového sněmu se
nevrátili poslanci: 12 lidových [Němec. Terek. Po-
spíšil. Richter, Fr. Hruban, L. Samohyl. B. Kane-
nýř. J. Hetnrich. J. Vychodil. J. Příkryl. A. Hulka
O. Michlovský), 5 národní strany, 3 katolickonár.
— tedy více nežli polovina všech poslanců. Z těch
20. více do nového sněmu se nevrátivších, 17 pod
lehlo ve volebním zápase (11 lidových, kteří od-
nášeli dvojitou hru dra. Stránského, o výhodnost
paktu přesvědčeného, avšak v „Lidov. Novinách'
proti němu píšicímu za heslem, že musejí poslane
pro pakt hlasovavší býti smeteni).
Na bojišti zůstal sám spolutvůrce paktu dr
Perek.
Dodatkem ještě uvádíme, že volí českých po-
slanců: všeobecná třída 14, venkovské obce 39
města 20 = 73.
Stojan
Albrecht
Janda
Mňuk
Krist
Měchura
Růžička
Parma
Němec
Richter
Hruban
L Samohyl
B Kane
J Hetnrich
J Vychodil
J Příkryl
A Hulek O Michlovský
Stránský
Perek
Francie
národní Bubela
katolickonárodní Veselá
národní
13
article
Dne 1. ledna 1913.
14
article
Ze Slezska.
Národnostní poměry v roce 1912.
Národnostní boje trvaly mezi námi a Něm
v neztenčené míře dále a vybíjely se jak na zem-
ském sněmu, tak v boji o školství a jednotlivé obce.
Začátkem roku chystali Němci na nás prudký
útok, přípravovavše reformu školského zákona,
kterým měla býti umožněna utrakvisace národního
školství. Živelný odpor všeho slovanského obyva-
telstva donutil je sice k odvolání příslušné osnovy
zákona, avšak za to pocitili jsme německou přize
jinde: co nejhojněji ze zemských prostředků podpo-
rovány útočné, proti nám i Polákům podnikané
akce Nordmanky a Šulvereinu, zatím co příspěvky
našim obranným jednotám vyměřeny byly měrou
co nejskrovnější. Mámo to odmitnuty byly naše sna-
hy po spravedlivém řádu volebním na sněm
přijata resoluce dra. Otta, aby zřízena byla ně-
mecká hornická škola v Karvíně, která by naše
polské dozorce vytlačila ze služeb kameno-uhel-
ných závodů. Také při zahajování provozu na
Němec
Polák
Ott
Slezsko
Německo
Nordmanka
mecký hornický škola v Karvína
15
article
úzkokolejných zemských drahách došel výrazu ně-
mecký vliv tím, že němčina přespříliš respektová-
na, zejména na úkor čečtiny. Náš poměr k Polá-
kům se změnil potud, že lze mluviti o jakémsi pří-
měří mezi námi a Poláky. Bohužel musí býti kon-
statováno, že toto příměří nám nikterak neprospívá
neboť Poláci využívají ho za tím účelem, aby na nás
vynutili splnění svých, zejména školských poža-
davků, zatím co o splnění požadavků našich ne-
chtějí ani slyšet. Tak Poláci dostávají od nás dru-
bou českou školu v Lazích, školu v Petřvaldě, ce
nejdřive dostanou školu v Polské Ostravě. Nán
však nechtějí dáti nic. Dokonce se i usnesli na
tom, aby česká škola v Záblati byla zredukováne
z trojtřídky na dvoutřídku. Také zápisy do ško
skoněily pro nás nepříliš úspěšně všude tam, kd
trvají polské školy. Polská agitace byla nepoměrně
vydatnější než naše a dle toho vypadají také při-
rostky. „Menšinová revue“ uvádí, že polské při-
rostky v těchto obcích činí 12.95 proc., kdežto při-
rostky české činí toliko 1.42 proc. !
Poměr německo-polský měl letos velmi mnoho
zajímavých momentů, celkem končí však nepopí-
ratelným polským ústupem a sice jak ve školství
Polák
Lazy
Petřvald
Ostrava
český škola v Záblat
16
article
legraci po svém hrubém způsobu.
Mrzí jistě každého, když pro allotria uti-
skovaných buršáků Příkop bývá uzavřen
dvojnásob však mrzí, když uzavřen je slušným
lidem — pro allotria neslušných ...
Roztomilá historka se vypráví u příleži-
tosti prodlouženého přiznání osobní daně
z příjmu. Předvolali si na berní úřad jednoho
pána, který přiznal 3000 K ročních příjmů.
„To přece nebudete tvrdit, že máte je
3000! My víme o vás, že jezdite každého dne
se svou paní v automobilu, máte křeslo v di-
vadle, ob den jste v kabaretu a variété, držíte
si tři služky — jak je to možné, abyste tohle
všechno dělal z příjmu 3000 korun?“
Pán se jenom usmál a pak docela klidně
prohodil: „Ale ono to taky podle toho do-
padne —
A druhá historka je neméně zajímavá svou
upřímností. Pan posl. Lisý, když jeho strana
provozovala obstrukci, prohlásil na jedné
schůzi, že parlament nesmí býti uzavřen, po-
něvadž od jeho existence závisí existence cel
řady poslanců. „A taky moje,“ dodal zarmou-
ceně.
Na to se ozvalo z řad posluchačů: „Tal
proč jste tam lez', když je to taková pochybná
existence?“
Příkop
Lisá
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Hr. Em. Csaky. Z Vídně, 31. prosinee
Hlavní župan hr. Emanuel Csaky zemřel dnes ve
Spíši.
— Z pařížského denníku znglického prince.
Anglický spisovatel a předěitatel Frank Harres
jenž dlí právě v Novém Yorku, vypravuje v jed-
nom tamějším listě roztomilou historku o denníku
mladičkého prince Waleského, vnuka zesnulého
krále Eduarda VII. Jebó matka si přeje, aby psal
denník a v něm zaznamenával vše důležité a vý-
znamuplné ze svého života. Před nedávnem přišel
jak známo, z Paříže, kde nějaký čas studoval pa-
mětihodnosti a konal návštěvy u ministrů a presi-
denta. I v Paříži psal princ svůj denník. Zde jed-
na stránka z něho: „Dne 18. září. K Sorbonně jsem
přišel se svým hofmistrem v 10 hod. dopoledne.
Snídaně v 1 hod. odpoledne s hofmistrem. Ve 212
hod, jsem šel s hofmistrem do Louvru. Čaj jsem
pil ve společnosti hofmistrově, pak jsem s ním pra-
coval až do 10 hod. večer. V 10 hod. jsem šel spat
— Rádbych jen věděl, co se dědečkov
tolik na Paříží libilo“ . ..
Csaka
Harres
Eduard
Hradec
Vídeň
Nový York
Paříž
Louvre
18
article
tak v samosprávě a v otázkách úřadnických. Ve
školství mají Němci úspěch ve Skřečoni, kdež do-
cíli převzetí šulferajnské školy, v Petřvaldě, kdež
soukromé školy německé dostaly právo veřejnosti.
což značí triumí také nad námi, v Rychvaldě, kdež
německá škola byla založena./Dále úspěšně konči
německé snahy v Lyžbicích, kdež dosavadní skola
zutrakvisována, v šibici, kdež dobyto obce i školv.
dále vykazují úspěch v Javoří. Nepřímých úspěchů
docilili Němci ve Frýštátě, kdež skončilo bezvý-
sledně polské usilování o školu a v Dolních Blu-
dovicích, kdež zmařeny snahy po polské škole mě-
šťanské. Pokud jde o samosprávu, tu velmi pře-
kvapilo, že v Německé Lutyni prohráli Poláci n
Něncích třetí voličský sbor. Dále ustoupeno Něm-
cům v Konské, jež má býti spojena s Třincem —
Kaiserhütte. V Třinci zněmčena utrakvistická ško-
la. Boj o místa úřadnická končí pro Poláky, nevy-
kazuje znatelnější postup. Okresními hejtmanyv
Bilsku i Těšíně jmenováni vykřičení němečtí stran-
níci. Snahy po jazykové rovnoprávnosti u soudů
železnic, berních úřadů nevykazují nejmenšího-
spěchu. Úspěšně však skončily snahy renegátů, jimi
se podařilo ustaviti renegátskou slezskou stranu
lidovou. Na naši, české straně, pracováno k orga
nisaci národně-politického ruchu a docíleno toho
že na místě dřívějšího sekretariátu české samosprá-
vy v Polské Ostravě zřízen byl sekretariát př
slozském odboru N. R. Č. v Opavě a pro Těšínsk
na Polské Ostravě, zřízena byla koncem roku ex-
positura. Poláci myšlenku polského národního se-
kretariátu ani letos nerealisovali.
Němec
Polák
Něnec
Skřečoň
Petřvald
Rychvald
Lyžbice
Dolní Bl
Německo
Konská
Třinec
Těšín
Ostrava
Opava
19
article
Ve školstvi měšťanském vykazujeme značno
úspěchy. Měšťanská škola v Lazích byla zveřej-
něna. Stejně tak obvodové enklavní měšťanky
Jaktaři. Pro Klimkovice byla povolena měšťanská
škola veřejná, ve Svinově zřízena byla měšťanské
škola soukromá. V národním školství, bohužel
úspěchy nelze zaznamenávat. Na zřizování ško
soukromých z důvodů finančních nebylo lze pomý.
šleti. Ani v Těšíně nebyla škola založena, jakkoliv
se po ní volá již několik let a jakkoliv jsou vše-
chny podmínky její rozvoje zajištěny. A ve školstv
ostatním zaznamenáváme spíše ústup než pokrok
[Leškovec. Deštná. Dobratice, Záblatí. Lépe bylo
v Muglinově, kdež v důsledcích příznivého vý-
ledku obecních voleb se podařilo od tamní na -
školy odvrátiti utrakvisaci.
V samosprávě bylo všelijak. Získali jsme Doln
Suchou. Muglinov. Tento na renegátech, onu n
Polácích. V Kateřinkách jsme byli odražení, zí-
skali jsme jen jeden mandát. Staré Město jsme u-
hájili. Dobře dopadly volby v Dolních Tošonovicích
a dále v Držkovicích. Ztratili jsme ale třetí volebn
sbor v Jaktaři, a nedovedli jsme zameziti vítězstv
renegátů ve Vojkovicích. V Porembě bylo správ-
ním soudem delinitivně rozhodnuto v náš nepro
spěch. V Rychvaldě nevynutili jsme dosud prove-
dení obecních voleb, jakkoliv nynější obecní výbon
zde úřaduje již pátý rok. Při obecních volbách
v Ratimově odrazili jsme renegáty, ve Vrbicl byl
jsme odraženi sami. Stejně v Leskovci
Naše obranné jednoty trpěly nedostatkem f-
naněních prostředků. Matci osvěty lidové vadí
rozpětí veliké závazky k budově orlovského dym-
nasia. Matice opavská trpěla příliš osobními spo-
ry a politickými událostmi na Opavsku. Ke kone
roku nastala ve vedení této instituce změna. N
místo předsedy prof. Hauera zvolen dr. Mlčoch
a z výboru odstraněn bývalý jednatel red. Václav
Doln Suchá
Polák
Matek
profesor
Hauer
doktor
Mlčoch
Václav
Lazy
Jaktař
Klimkovice
Svinov
Těšín
Deštné
Dobratice
Záblatí
Muglinov
Kateřinka
Stará město
Dolní Tošonovice
Držkovice
Vojkovice
Rychvald
Leskovec
Opavsko
21
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
22
article
Demíse Székelova.
Demíse Székelova.
Když dne 17. ledna 1910 kabínet hr
Khuena-Hédervára převzal smutné dědictví
po koaličním kabinetě Wekerlově, vstoupil
do něho také dr. Frant. Székely jako
ministr spravedlnosti. O dru. Székelovi se
vědělo, že je v celém kabinetě človék nej-
poctivější a z některých jeho prohlášení bylo
známo, že je upřímným stoupencem spra-
vedlivé volební opravy v Uhrách. Proto.
když dr. Lukács ještě koketoval s Juliem
Justhem, volajícím po všeobecném volebním
právu, mělo se za to, že Székelovi připadne
jednou úkol, provésti tuto reformu a že ji
provede tak, aby byly odstraněny aspoň
nejkřiklavější nespravedlnosti dosavadního
uherského volebního řádu. Zatím dr. Lukács
se náležitě vybarvil a když na jaře převzal
po hr. Khuenovi předsednictví v minister-
stvě, podrobil se úplně vůli hr. Tiszy a po
dlouhém váhání vypracoval osnovu volební
reformy takovou, že nad ní ustrnul i v Uhrách
každý, kdo má trochu citu pro spravedlnost.
doktor
František
Székely
Lukács
Justh
Székel
Uhry
Tisza
23
article
Dne 30. prosince dr. Lukács, vrátiv se
z Vídně, kde si od panovníka vyžádal před-
běžné schválení osnovy volební reformy
svolal ministerskou radu, jíž předložil tutc
osnovu k poslední diskusi, aby jí v sylve-
strovské schůzi mohl předložiti sněmovně.
V této schůzi dr. Székely prohlásil, že
zprávu ministerského předsedy o volební re-
formě nemůže vzíti na vědomí. Lukácsova
osnova zapirá prý úplně onen vládní pro-
gram, za který on, ministr Székely spolu
s drem. Lukácsem ve volebních schůzích
před voliči a před celou zemí převzal mravní
zodpovědnost. Dle toho programu, který ne-
byl odvolán, stojí dr. Székely dosud na sta-
novisku všeobecného volebního práva a proto
nemůže s Lukácsovou volební osnovou sou-
hlasiti. Ježto však osnova bude už zejtra
předložena sněmu a změna není možná, po-
dává demisi. Dr. Lukács i jiní ministři
dlouho domlouvali Székelovi, aby netrval na
demisi, že předloha volební reformy může
býti v parlamentě ještě podstatně zlepšena,
ale Székely na demisi setrval a dr. Lukács
podal o ní kabinetní kanceláři zprávu jíž
30. prosince. Tak z ministerstva Lukácsova
zmizí poslední obhájce aspoň trochu slušné
volební opravy a rozhoduje v něm nyní jer
neústupná vůle hr. Tiszy, úhlavního odpůrce
demokratického parlamentu.
doktor
Lukács
Székely
Lukácsův
Székel
Vídeň
Tisza
24
article
Domnělá polská porážka.
Domnělá polská porážka.
Resoluci Kola polského ze dne 28. pro-
since o maloruské universitě prohlašují orgány
strany podolské a národně demokratické za
porážku Kola polského a veliké vítě zstv
Ukrajinců. »Ukrajinci« — píše »Slowo pol.
— »zvítězili a způsobili Polákům těžkou po-
rážku. Vymohli si nejen svou vlastní univer-
situ, která musí za čtyři léta vstoupiti d
života, ať tím, nebo oním způsobem, nýbrž
vytlačiti současně Poláky také s posice, která
byla těmto strategicky výhodna a přinutil
je zaujati posici jinou, nevýhodnou, ze kter
mohou Polákům vzejiti i další nebezpečné
škody.«
Máme za to, že nářek všepolského
orgánu není odůvodněn ani pokud se týče
polské porážky, ani pokud jde o ukrajinské
vítězství. Nesměli bychom žíti v Rakousku
abychom mohli bráti za bernou minci každy
vládní slib na papíře a jiného, než kus pa-
píru, Ukrajinci nyní nedostanou. Bude trvati
dlouho a bude vyžadovati mnohých zápasů
než se maloruská universita na papíře pro
Ukrajinec
Polák
Rakousko
26
article
mění ve skutečné, makavé vysoké učení,a
zatím Poláci také důkladně odčiní svou ny-
nější domnělou porážku.
Ostatně samo »Sl. pol.« ukazuje n
jednu slabinu vládního slibu, která se může
státi maloruské universitě osudnou. Dle ujed-
nání s drem. Hussarkem maloruská univer-
sita má býti aktivována 1. října 1916 i v tom
případě, kdyby ji parlament do té doby ne-
schválil. Má se aktivovati pouhým vládním
nařízením. Proti tomu budou zcela jistě pro-
testovati Němci, poněvadž jim nebude lho-
stejno, že se tvoří praejudikát, podle něhož
by bylo příště možno obejíti zákon a zřizo-
vati i jiné university (českou na Moravě
slovinskou, vlašskou) pouhým nařízením.
Němci, kteří se vlašské fakulty v Inšpruku
zbavili tím, že ji dali několika sty buršáků
demolovati, sotva budou ochotnější k poža-
davku ukrajinskému a vláda, která bude
r. 1916 u vesla, raději zapře Hussarkův slib
než by na sebe poštvala německé poslance.
Dávaly se v Rakousku sliby s vyšších mís
a zůstávají podnes pouhými sliby.
Polák
Němec
Hussarkův
Morava
Rakousko
vlašský fakulta
27
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Slovanský ruch v Rusku.
Slovanská válka na Balkáně vším Slovan-
stvem blahodárně otřásla, jen Poláci a tak zv
Ukrajinci či Mazepinci odolali. Všude jinde
pozoruje se osvěžení a zbystření. Bludné od-
chylky ve slovanském smýšlení, které vznikaly
již koncem věku a rozbujely po rusko-japon-
ské válce a ruské revoluci, samy sebou se
napravují. Ukážeme jen na jeden, ale veliký
blud, který brzy zplodil druhý a hrozil Slo-
vanstvo rozštěpiti na půdě středověkých idejí
Myslíme snahu, vyšlou z Krakova, organiso-
vati katolické Slovanstvo pod heslem „katoli-
ckého panslavismu“ proti Slovanstvu pravo-
slavnému. Myšlenka byla v kruzích petro-
hradských slavjanofilů bez dlouhého váháni
přijata a pan A. A. Bašmakov loni na jaře v
své řeči, pronesené v Slovanském dobročin-
ném spolku petrohradském, prohlásil nutnost
aby se pravoslavní Slované seřadili pod pra-
porem „pravoslavného panslavismu“. Nás Če-
chy, ač s lítostí, jak pravil, při tom obětoval
V praxi to nic neznamená a katolický pan-
slavism neziskal by v českém národě pří-
vrženců, ani kdyby nebylo přílišné ochoty p
Bašmakova obětovati Čechy panu Konečnému
V Krakově. Ale v theorii myšlenky slovanské
znamená to trhlinu, rozdělení, rozpad. Pozoro-
valo se až do války, že ruští slavjanofilové
pilně vyhledávají na Češích chyby, které maj
i nemají, aby měli pro sebe omluvu. Jeden
z nich, vídeňský zpravodaj velkého petrohrad-
ského listu, telegrafoval mu na počátku vál-
ky, že u Čechů se nejeví žádné sympatie k bo-
jujícím balkánským Slovanům, a zatím tyto
sympatie vysoko vzplanuly týmž dnem, co
Černohorci zahájili válku.
Polák
Ukrajinec
Mazepinec
Bašmakov
Slovan
Bašmakův
Čecho
Konečný
Čech
Černohorec
Rusko
Balkán
Krakov
28
article
Slovanský dobročinný spolek v Petrohra-
dě poklesl v hluboký úpadek, jenž jinak vy-
značen i tím, že před několika lety pro nedo-
statek účastenství obecenstva musilo býti za-
staveno vydávání spolkového orgánu, „Slav-
janských Izvěstí“. Náhlým otřesem vzpamato-
vala a vzpružila se k nové činnosti společnost
petrohradských slavjanofilů. Staré, slavné tra-
dice v ní ožily a objevila se přirozená snah
navázati na ně periodu nové působnosti. Slo-
vanský spolek petrohradský byl nejen v Ru-
sku, nýbrž i ve Slovanstvě prvý, kdo poskytl
rančným bojovníkům jihoslovanským pomoc
věnovav pro ně 40.000 rublů. Ve sbírkách
za příměří pokračuje a organisuje. Jeho přiči-
něním zavádějí se sbírky v chrámech i po uli-
cích. Zajímavo je nahlédnouti do výkazu sbí-
rek, které jsou zasílány Slovanskému spolku
petrohradskému. Na prvý pohled je patrna
různost charakteru sbírek těchto a našich. Př
sbírkách petrohradských bije v oči, jak často
jsou v nich uvedeny hromadné sbírky v círk-
vích, továrnách a plucích. Spolek už třikráte
poslal vydatnou pomoc Bulharům, Srbům
Černohorcům.
Obnoviv svou činnost, Slovanský dobro-
činný spolek petrohradský začal také znovu
vydávati svůj orgán, „Slavjanskija Izvěstija“
ale již ne jako měsíčník, nýbrž jako týdenník
V programu týdenníku jsou: obzory součas
ných událostí u jižních i západních Slovanů
dopisy ze slovanských zemí; zprávy o kultur
né a osvětné činnosti slovanských národů
články o dějinách, literatuře, církevním ži-
votě a národopise Slovanů; bibliografické ob
zory vynikajících děl z oboru vědy slovanské
mapy slovanských zemí a podobizny vynikají
cích slovanských pracovníků atd. Předplatné
na měsíc 1 rubl. Předplatné přijímá se v kan-
celáři Slovánského dobročinného spolku
Petrohradě, Zvenigorodskaja 24.
Bulhar
Srba
Černohorec
Slavjanskija Izvestija
Slovan
spolek Petrohrad
janský Izvěst
29
article
Podávajíce české veřejnosti potěšlivou
zprávu o obrodu petrohradských slavjanofilů
nemůžeme nezaznamenati, že v orgánu jejich
přece ještě nacházíme stopy starého úpadku
Tak na př. čtli jsme v 1. č. v článku redaktora
V. N. Korableva větu, že Čechové na ruský
národ pohlížejí s opovržením, pyšni jsouce na
vyšší své západní vzdělání. Proti takovému
výroku třeba se důrazně ohraditi. Čechové
jsou prosti podobné kulturtregerské vyvýše-
nosti, vlastní pouze Němcům. Ale, mluví-li s
o západní vzdělanosti u Slovanů, že Čechové
v ní nejdále pokročili, je skutečnost všeobecné
známá a uznávaná a bylo by citelným nedo-
statkem Čechů i Slovanů, kdyby toho nebyl-
u člena slovanské rodiny, nejdále do západ-
ního světa vysunutého. My jsme si vědomi
že i při té výši západního vzdělání nám pře-
mnoho schází a zejména že vzdělanost české.
ho národa není podepřena rovnou měrou po
liticky. Ale pokud je naše západní vzdělán
přednosti, dlužno nám ji nechati bez kyselost
a úštipků, jako i my každému slovanském
národu necháváme přednosti, kterých si do
byl nebo zdědil a udržel. My respektujem
moc, sílu a velikost Ruska, jeho slavnou lite
raturu a rozkvétající umění výtvarné i drama
tické, respektujeme vysoké nadání obecného
lidu ruského, zračící se v jeho poesii i lido-
vém (kustarném) umění — proč pak by Ru-
sové žárlili na nás, že také něco máme a jsme
dokázali?
Korablev
Čecho
Němec
Slovan
Rusko
Slovan
30
article
Ruští čechové ve prospěch raněných
Jihoslovanů.
Kyjevský »Čechoslovan« vykazuje sbírku,
kterou na jeho podnět učinili ruští Čechové.
Sbírka vynesla 7132 rublů 50 kopějek as
těmi příspěvky, které jsou ještě na cestě,
dosáhne 10.000 rublů.
Všeslovanský svátek v Solunu.
Sofijský »Dnevnik« oznamuje, že hlavní
náměstí v Solunu bude přejmenováno podle
svatých solunských bratří, slovanských věro-
zvěstů Kyrila a Metoděje. Uprostřed náměstí
bude postaven velkolepý pomník světců.
Všichni slovanští umělci budou vyzváni k zá-
vodění v návrzích, aby pomník byl zároveň
pomnikem slovanského umění. Posvěcení po-
mníku bude nebývalou všeslovanskou slav-
ností, které se zúčastní představitelé veškeré
slovanské kultury.
Oslavy jubileje panujícího rodu ruského.
Oslavy nastolení rodu Romanových na
ruský trůn před 300 lety budou v dějinách
kulturného Ruska zvěčněny založením velké
řady učebných a humanitarných ústavů. Mč-
sto Kyjev založí 14 národních škol, město Riga
se právě usneslo věnovati 300.000 rublů na
zřízení sanatoře pro souchotivé.
Jihoslovan
Čechoslovan
Čecho
Kyril
Metoděj
Romanův
Rusko
Kyjev
Soluna
14 národní škola
32
article
Arméni by nyní měli zůstati jediným
křesťanským národem pod hanebným ture-
ckým jhem. To arci naplňuje Armény žalo-
stí a obavami, že osud jejich bude ještě de-
setkrát horší, nebudou-li vytržení z poroby
turecké. Co je čeká, Turci prozrazují tím,
že divokým Kurdům, sousedům Arménů,
kteří dotud žili v úplné zvůli, jako Albánci,
dávají z vlastního počinu »samosprávu«, t.j.
plnou moc Armény nezodpovědně řezat
rubat.
Arméni, kteří emigrovali do rozličných
evropských zemí, dohovořili se, že sev
Sofii sjedou na sjezd, aby se spo-
lečně poradili, co dělat. Arméni všecko cho-
vají v tajnosti, co se týká jejich obmýšlené
akce. Avšak dovtípiti se možno, že se obrátí
na velmoci a na londýnskou konferenci, a by
Armenii byla dána a velmocemi
zaručena stejná autonomie, jako
Albanii, a to tím spíše, že je pro ně
ustanoven již § 61. berlínské
smlouvy.
Čínná oposice Finů
V Helsingforsu zahájeno soudní přelíčeni.
vzbuzené velitelem 22. armádního sboru proti
majiteli parníku Wickströmovi a jeho strojní-
ku Grenguistovi proto, že přeřízli pod-
vodní telegrafický kabel mini-
sterstva vojenství, spojující kasárny
býv. nylandského praporu s městem Sveabor-
gem. Přelíčení odročeno do února.
Armén
Turek
Albánec
Sofie
Albánie
Helsingfors
Harbor
Wickström
33
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kolega Josef Penížek, vídeňský re-
daktor »Národních Listů«, slaví dnes krásné
životní jubileum: dovršených třicet let pu-
blicistické práce pro »Národní Listy«. Re-
dakce »Národních Listů« slaví je s ním,
i posílá mu, svému druhovi, na celý život
činné práce postavenému do ciziny, srdečný
přátelský pozdrav. A oceňujeme jeho úžas-
nou pracovitost, denně zaujímající jeho život
od časného rána do pozdního večera, často
do hluboké noci. Známe Penížkovy pracovní
výkony, možné jen při velikém politickém
vzdělání, při duševní pohotovosti, nikdy ne-
vyčerpatelné, při plném ovládání slohu, a
zvláště při neochvějné lásce ke konané
práci, při oddaném přesvědčení pro hlásané
myšlenky, při pevném vědomí stálé zodpo-
vědnosti za vlastní dílo. Josef Penížek,
zprvu asistent, pak zástupce, vždy důvěrník,
nyní již druhé desetileti nástupce Gustava
Eima, tvůrce vídeňské redakce českého ti-
sku, slyne publicistickou školou, jaké nemá
žádný jiný z českých novinářů, a při své
práci nabyl tak bohatých zkušeností a ta-
kových znalostí politických, že plně jest
oprávněn v každé chvili promluviti politi-
cky. A Josef Penížek jako neohrožený muž
také nikdy netají co si v politice myslí. Tím
působí na prospěch novinářstva jako stavu.
Penížek
Penížkův
Eim
Re
34
article
Denní činností novinářskou však se nevy-
čerpává úplně; pracuje také revuálně. V pů-
vodní »České Revui« snesl velikou řadu
znaleckých, jemně vytříbených statí politi-
ckých, jež pak v německém překladu vydal
v objemné knize. A pro dobu budoucí střádá
svoje memoiry, jež beze vší pochyby budou
vysoce cennou pomůckou pro politické dě-
jiny nynější doby. Jubileum třicetiletého pří-
slušenství k »Národním Listům« překvapuje
nyní nejénom nás, nýbrž zajisté i jej, muže
plné životní síly, pevně jdoucího úporným
životem. Na dnešní jubilejní zastávce jej ví-
táme nejpřátelštěji, srdečně se s ním těšime
z jeho dnešního pamětního dne životního,
znovu jej nadšeně pozdravujeme a další
součinnosti zvučně voláme: Na mnoho, mnoho
let na zdarl
— Cyklus o české politice, dvanáct před-
nášek předních našich pracovníků politických,
hospodářsko-politických i kulturně-politických,
uspořádá v prvních měsících tohoto roku
Klub národní strany svobodomy-
slné spolu s Ústředním výborem or-
ganisací svobodomyslné mládeže
a Studentskouorganisacínárodní
strany svobodomyslné. Současně
redakční rada „Snahy“, měsíčníku
mladé generace svobodomyslné, pořádá řadu
literárně-uměleckých večerů, jež představiti
mají nové kulturní tendence přitomnosti v poe-
sil, hudbě i filosofii. — V cyklu prvním, který
bude obrazem našeho politického myšlení a
programatického úsilí, přednášejí: dr. K a rel
Kramář: Problémy české politiky
(11. ledna t. r.), dr. Jar. Preis s: Národo-
hospodářské potřeby české (25.
ledna), dr. Eduard Koerner: Jazyko-
vá otázka (1. února), dř. V. Joachy m
Moderní politika komunálni (8. ú-
nora), dr. K. Hoch: Moderní naciona-
lismus (15. února), J. E. dr. J. Fořt: Če-
ské státní právo (22. února), dr. Jindř.
Preis
doktor
Koerner
V Joacha
J Fořt
Jindřichův