ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 840d4a70-8f1d-11dd-b613-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 112, place 61, org 17, work 4
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
I. ledna 1913. číslo f.
4 article
kou školních budov, a že tudíž vede ona správu škol sama. Správní soudní dvůr rozhodl, že za- mítl stížnost obce brněnské, pokud se domáhala výminečného právního po- stavení proti české okresní školní radě v příčíně rozpočtu školního, pří- mého opatřování a dodávání potřeb jakož i správy školních budov. Na základě tohoto rozhodnutí bude nyní moe okresní školní rada volněji se pohybovati, ač-li při příštím rozpočtu se historie až ke správnímu sou- du nebude znovu opakovati.
5 article
Obec nebyla spokojena s rozpočtovou polož- kou 30 K na každou školní knihovnu učitelskou — celkem 6krát 30 K — 180 K. Toto vydání bylo obc mnoho, ale zajímavým, jak jinak obec hospodaří. je případ tento: Do poslední schůze české okresní šk. rady dostavil se její předseda star. ryt. Wieser a maje v ruce tři žaloby dra. Budínského na za- placení palmare za zastupování české okresni školní rady, žádal, aby někdo ke stání šel za okres- ní školní radu. Nikdo nechtěl jíti a tudíž musila býti požádána finanční prokuratura. Šlo o palmár nsi 1600 K. výloh to, které obec svými stížnostmia rekursy české okresní školní radě nadělala. Než. když obec viděla, že nejnovější svou při u správní- ho soudu zase prohrála dne 21. prosince, sháněla nyní, jak předejiti novým vydáním a útratám.A konec konců je, že zaplatila palmár dra. Budín- ského, aniž nechala dojiti ke stání. Palmáre za spory obcí zbytečně vedené a vždy prohrané dělají už za krátkou dobu 4 let přes 2200 korun. Na to obec peníze má, na učitelské knihovny vlast- ních škol 180 K ročně nikoliv! — Jak mají naši zástup zové ve sněmu moravském pochopení pro menšinové věci, vědí naši čtenáři z „důkladných“ návrhů posl. Fischera a „brilantních“ referátů posl Prokše. Ale frapantní případ z poslodního jedno- denního zasedání sněmovního uvedeme. Naši čte- náři znají důkladně historii české zimní hospodář- ské školy ve Znojmě. Po dlouhých jednáních do- stala se konečně do sněmu dne 23. prosince. V ze- mědělském výboru měl o ní referát posl. Balák.
Wieser Fischer Prokš Balák Budín Znojmo star
6 article
Nežli přikročeno k jednání, tu německý poslanee Olbrich žádal za konstatování, že není odbor u- snášení schopný, a odešel. Předseda odboru posl. Rozkošný, chtěje věe zachrániti, musil nechati za- tím mluviti posl. Baláka a dáti sháněti poslance — české, aby udělali odbor k usnášení schop- ný v důležité této věci menšinové. Po mnohé ná- maze podařilo se mu přiměti dva velkostatkáře hraběte Belerediho a hraběte Thurn-Taxise, že při- šli udělat kompetenei odboru. Naše české poslance nebylo lze naléztil Tak tito dva velko- statkáři pomohli zachrániti pozemštění české ho- spodářské školy ve Znojmě, proti níž vedli sice Němci odpor ve finančním odboru, ale marně. Ta- kové porozumění pro naše hospodářské a menši- nové potřeby mají poslanci naši našeho zemského sněmul
Olbrich Rozkošná Balák Beleredi Thurn Taxis Němec Znojmo
7 article
(Za starým sněmem a donových voleb. Dne 20. ledna 1906 vydali poslanci zemskéh sněmu moravského, zvoleného na základě dřívěj- šího zřízení zemského, provolání, které otiskly ča- sopisy: „Hlas“. „Lidové Noviny“ a „Moravská Or- lice“, ve kterémž vylíčili „Českému lidu v mar- krabství moravskéml“ význam paktu ze dne 16. a 22. listopadu 1905 jemuž se dostalo sankce dne 27. listopadu 1905. „Správa země přejde tím z ru- kou německých do rukou českých,“ pravili v onom provolání. „Vznešený úkol poslanců českých uklá- dá jim za povinnost, aby všechen lid český způ- sobem slavnostním upozornili na historický význam tohoto politického obratu. Další vývoj našeho lidu bude nyní záviseti především na schopnostecha zdatnosti českých zástupců, kteří povedou správu země a na vlasteneckém uvědomění a na hospo- dářské a politické vyspělosti lidu našeho, o nějž se budou opírati. V přesvědčení tomto musí vše- chen národ český svorně souhlasiti, má-li na pod- kladě nových zákonů dospěti k obnově své bývalé moci a slávy a raziti cestu konečnému dosažení svých ideálů státoprávních. Poslanci čeští si přeji vroucně, aby lid náš ujal se správy země s důstoj- ným klidem a povznešeným sebevědomím svého velikého nadání, své vynikající způsobilosti k vlá- dě, ale též s plným pochopením své celé ohromné zodpovědnosti před soudem dějin — přejí si z duše.
Hlas moravský Or zemskéh sněm
8 article
aby ji vedl každým ohledem dokonale fak, aby byla pravým požehnáním veškeré vlasti.“ „Na vykonání tohoto těžkého úkolu nechť zvole vobě lid český nejlepší syny své a podepře je celou svojí silou a důvěrou, aby důstojně a doko- nale provésti mohli těžké historické poslání, n němž závisí další osudy lidu českého na Moravě. Ve svornosti lidu — síla národal“ Podepsáno bylo všech 36 českých poslanců,v čele s drem. Stránským, drem. Žáčkem a drem Hrubanem. A ještě tiskařská čerň na tomto testamentu poslanců českých bývalého sněmu neoschla, když už veškeré strany politické českého lidu morav- ského, pamětlivy, že ve svornosti lidu je síla ná- roda, chystaly se k volebnímu boji, nikoliv však proto, aby nejlepší syny vyslala země do nového sněmu, nýbrž proto, aby každá strana urvala co nejvice mandálů, obsazených třeba osobami na- osla — ale pošlu mu visitku, žádá to — sluš- nost!“ A „osel“ si to zase třeba myslí o nás — ale taky to žádá u něho slušnost.
Stránský Žáček Hruban Morava
9 article
Neřekne jeden konečně nic, když se gra- tulace odbudou v blízkém přibuzenstvu. Jsou bohaté tety a strýcové, kteří mají velmi po- zorné synovce a u kterých (těch tet a strýců totiž) není vyloučeno, že právě na Nový rok zabývati se budou sepisováním takových hlou- postí, jako je testament. Je-li tedy novoroční blahopřání vlídnou připomínkou k tomuto aktu — budiž, má aspoň nějaký rozumný účel. Když se ale gratulace novoroční odbý- vají — a zde to slovo je na pravém místě — mezi lidmi, kterým by bylo jinak docela lho- stejno, kdyby jeden z nich žil na severním druhý na jižním pólu, nebo mezi lidmi, kde tuto zdvořilost „žádá“ služební poměr, je t jedna z nejnevkusnějších komedií, jakou hra- jeme. Často mezi panem přednostou a podři- zeným je poměr tak srdečný, že by jeden dru- hého nejraději utopil na lžíci vody; ale n Nový rok v zájmu slušnosti si musí oba z duše zalhat a přát si „šťastný a veselý“, nebo aspot říci „nápodobně“. A jsou lidě, které opravdu pohněvá, když někdo opomene novoroční for- malitu a zapomene jim napsat v rohu visitky stereotypní p. f., nebo otřepanou frázi „šťastném a veselém roku“ „Mundus vult decipi“ — svět chce byt klamán! Bylo tak od věků a bude dáll
10 article
Ujal se od několika let v Praze zvyk — vlastně zlozvyk, že v noci sylvestrovské n Příkopě sejde se „veselá“ Praha a provál různá allotria, vybočující sině z dovoleného a přípustného veselí posledního dne v roce. Předloni a v loni bylo si stěžováno na hrube vtipy rozjařené a rozpustilé mládeže, kters narážela chodcům klobouky, rozbila reklamní vůz a tropila ještě jiné neplechy ošklivého rázu. Řekne se ovšem, že shromažďuje se tam patrně společnost, která je ve svém živlu tedy mezi sebou a komu to není vhod, ať tam nechodí. Toto řešení je ovšem velmi pohodlne ale nesmí se zapomínati, že mnoho je lidí kteří ubírají se přes Přikop, protože musía nemají nikterak chuti ani nálady dát se obtě- kteří chtějí mít sylvestrovskou prosto neschopnými. A tíž vůdcové podepisovali manifest k zápasu volebnímu všech proti všem kteří lidu svornost doporučovali.
Praha
11 article
Volby vypsány byly na 11., 20., 27., 29. listo- padu, 5., 6. a 7. prosince 1906. Volební provolán vydaly: strana katolicko-národní, strana lidová strana agrární, strana národní, strana pokroková strana sociálně-demokratická, strana národně-soci- ální, strana živnostenská. Připomínáme, že nám v těchto úvahách jde o poslance české, vyjma oněch velkostatkářských. Výsledek voleb byl, že zvoleno bylo ze z poslanců 24 poslanců katolicko-národních, 7 po- slanců strany národní, 13 poslanců strany lidové 13 poslanců strany agrární, 5 poslanců sociálně- demokratických, 4 samostatní, 1 společný a 1 sa- mostatný agrárník. Po volbách však nastalo seskupení v klubech jež dalo sněmovní české delegaci tuto tvářnost. 24 katolicko-národní, 6 národní (Rozkošný přeše k agrárníkům), 23 lidovopokrokovi (sloučením se stran, dále vstoupením Votruby. Smrčka, Hessa. Růžičky a Reichstědtra buď za členy neb hospi- tanty), 15 agrární (přistoupením Rozkošného Venclůl. 5 sociální demokratě.
Votruba Smrčka Hessa Růžička katolickýnárodní , strana lidový strana pokrokový strana sociálnodemokratický
12 article
Za šestileté období nastaly v této delegaci některé zmény: zemřeli poslanci: katolickonárodní Veselý, na jehož místo zvolen byl katolickonár. Stojan, národní Bubela a šromota, za prvého zvo- len lidovopokrokový šerý, za druhého doplňovací volba nevykonána, lidoví Albrecht a Šílený, za prvého zvolen lidovopokrokový Janda, za druhého lidovopokrokový Mohapl, agrární Mňuk, za něho zvolen katolickonárodní Fr. Horák. Mimo to se vzdal Krist, agr, a zvolen agr. Měchura. Při tom dlužno připomenouti, že z klubu lidovopokroko- vého odešli samostatní Růžička a Parma. Koncem sněmovního období bylo tedy: 25 katolickonárod- ních (+ 1]. 4 národní (— 3), 22 lidovopokrokových (—1), 14 agrárních (— 1), 5 sociálních demokratů 2 divocí a 1 místo uprázdněné úmrtím dra. Šro- moty. V dalších úvahách svých promluvím o síle jednotlivých stran, pokud hlasů, při volbách ode- vzdaných v jednotlivých voličských třídách se týká a to i při volbách hlavních i doplňovacíci- a vyvodíme z toho příslušné důsledky. Není jistě bez zajímavosti, že z poslanců po- sledního sněmu před paktem do nového sněmu se nevrátili poslanci: 12 lidových [Němec. Terek. Po- spíšil. Richter, Fr. Hruban, L. Samohyl. B. Kane- nýř. J. Hetnrich. J. Vychodil. J. Příkryl. A. Hulka O. Michlovský), 5 národní strany, 3 katolickonár. — tedy více nežli polovina všech poslanců. Z těch 20. více do nového sněmu se nevrátivších, 17 pod lehlo ve volebním zápase (11 lidových, kteří od- nášeli dvojitou hru dra. Stránského, o výhodnost paktu přesvědčeného, avšak v „Lidov. Novinách' proti němu píšicímu za heslem, že musejí poslane pro pakt hlasovavší býti smeteni). Na bojišti zůstal sám spolutvůrce paktu dr Perek. Dodatkem ještě uvádíme, že volí českých po- slanců: všeobecná třída 14, venkovské obce 39 města 20 = 73.
Stojan Albrecht Janda Mňuk Krist Měchura Růžička Parma Němec Richter Hruban L Samohyl B Kane J Hetnrich J Vychodil J Příkryl A Hulek O Michlovský Stránský Perek Francie národní Bubela katolickonárodní Veselá národní
13 article
Dne 1. ledna 1913.
14 article
Ze Slezska. Národnostní poměry v roce 1912. Národnostní boje trvaly mezi námi a Něm v neztenčené míře dále a vybíjely se jak na zem- ském sněmu, tak v boji o školství a jednotlivé obce. Začátkem roku chystali Němci na nás prudký útok, přípravovavše reformu školského zákona, kterým měla býti umožněna utrakvisace národního školství. Živelný odpor všeho slovanského obyva- telstva donutil je sice k odvolání příslušné osnovy zákona, avšak za to pocitili jsme německou přize jinde: co nejhojněji ze zemských prostředků podpo- rovány útočné, proti nám i Polákům podnikané akce Nordmanky a Šulvereinu, zatím co příspěvky našim obranným jednotám vyměřeny byly měrou co nejskrovnější. Mámo to odmitnuty byly naše sna- hy po spravedlivém řádu volebním na sněm přijata resoluce dra. Otta, aby zřízena byla ně- mecká hornická škola v Karvíně, která by naše polské dozorce vytlačila ze služeb kameno-uhel- ných závodů. Také při zahajování provozu na
Němec Polák Ott Slezsko Německo Nordmanka mecký hornický škola v Karvína
15 article
úzkokolejných zemských drahách došel výrazu ně- mecký vliv tím, že němčina přespříliš respektová- na, zejména na úkor čečtiny. Náš poměr k Polá- kům se změnil potud, že lze mluviti o jakémsi pří- měří mezi námi a Poláky. Bohužel musí býti kon- statováno, že toto příměří nám nikterak neprospívá neboť Poláci využívají ho za tím účelem, aby na nás vynutili splnění svých, zejména školských poža- davků, zatím co o splnění požadavků našich ne- chtějí ani slyšet. Tak Poláci dostávají od nás dru- bou českou školu v Lazích, školu v Petřvaldě, ce nejdřive dostanou školu v Polské Ostravě. Nán však nechtějí dáti nic. Dokonce se i usnesli na tom, aby česká škola v Záblati byla zredukováne z trojtřídky na dvoutřídku. Také zápisy do ško skoněily pro nás nepříliš úspěšně všude tam, kd trvají polské školy. Polská agitace byla nepoměrně vydatnější než naše a dle toho vypadají také při- rostky. „Menšinová revue“ uvádí, že polské při- rostky v těchto obcích činí 12.95 proc., kdežto při- rostky české činí toliko 1.42 proc. ! Poměr německo-polský měl letos velmi mnoho zajímavých momentů, celkem končí však nepopí- ratelným polským ústupem a sice jak ve školství
Polák Lazy Petřvald Ostrava český škola v Záblat
16 article
legraci po svém hrubém způsobu. Mrzí jistě každého, když pro allotria uti- skovaných buršáků Příkop bývá uzavřen dvojnásob však mrzí, když uzavřen je slušným lidem — pro allotria neslušných ... Roztomilá historka se vypráví u příleži- tosti prodlouženého přiznání osobní daně z příjmu. Předvolali si na berní úřad jednoho pána, který přiznal 3000 K ročních příjmů. „To přece nebudete tvrdit, že máte je 3000! My víme o vás, že jezdite každého dne se svou paní v automobilu, máte křeslo v di- vadle, ob den jste v kabaretu a variété, držíte si tři služky — jak je to možné, abyste tohle všechno dělal z příjmu 3000 korun?“ Pán se jenom usmál a pak docela klidně prohodil: „Ale ono to taky podle toho do- padne — A druhá historka je neméně zajímavá svou upřímností. Pan posl. Lisý, když jeho strana provozovala obstrukci, prohlásil na jedné schůzi, že parlament nesmí býti uzavřen, po- něvadž od jeho existence závisí existence cel řady poslanců. „A taky moje,“ dodal zarmou- ceně. Na to se ozvalo z řad posluchačů: „Tal proč jste tam lez', když je to taková pochybná existence?“
Příkop Lisá
17 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Hr. Em. Csaky. Z Vídně, 31. prosinee Hlavní župan hr. Emanuel Csaky zemřel dnes ve Spíši. — Z pařížského denníku znglického prince. Anglický spisovatel a předěitatel Frank Harres jenž dlí právě v Novém Yorku, vypravuje v jed- nom tamějším listě roztomilou historku o denníku mladičkého prince Waleského, vnuka zesnulého krále Eduarda VII. Jebó matka si přeje, aby psal denník a v něm zaznamenával vše důležité a vý- znamuplné ze svého života. Před nedávnem přišel jak známo, z Paříže, kde nějaký čas studoval pa- mětihodnosti a konal návštěvy u ministrů a presi- denta. I v Paříži psal princ svůj denník. Zde jed- na stránka z něho: „Dne 18. září. K Sorbonně jsem přišel se svým hofmistrem v 10 hod. dopoledne. Snídaně v 1 hod. odpoledne s hofmistrem. Ve 212 hod, jsem šel s hofmistrem do Louvru. Čaj jsem pil ve společnosti hofmistrově, pak jsem s ním pra- coval až do 10 hod. večer. V 10 hod. jsem šel spat — Rádbych jen věděl, co se dědečkov tolik na Paříží libilo“ . ..
Csaka Harres Eduard Hradec Vídeň Nový York Paříž Louvre
18 article
tak v samosprávě a v otázkách úřadnických. Ve školství mají Němci úspěch ve Skřečoni, kdež do- cíli převzetí šulferajnské školy, v Petřvaldě, kdež soukromé školy německé dostaly právo veřejnosti. což značí triumí také nad námi, v Rychvaldě, kdež německá škola byla založena./Dále úspěšně konči německé snahy v Lyžbicích, kdež dosavadní skola zutrakvisována, v šibici, kdež dobyto obce i školv. dále vykazují úspěch v Javoří. Nepřímých úspěchů docilili Němci ve Frýštátě, kdež skončilo bezvý- sledně polské usilování o školu a v Dolních Blu- dovicích, kdež zmařeny snahy po polské škole mě- šťanské. Pokud jde o samosprávu, tu velmi pře- kvapilo, že v Německé Lutyni prohráli Poláci n Něncích třetí voličský sbor. Dále ustoupeno Něm- cům v Konské, jež má býti spojena s Třincem — Kaiserhütte. V Třinci zněmčena utrakvistická ško- la. Boj o místa úřadnická končí pro Poláky, nevy- kazuje znatelnější postup. Okresními hejtmanyv Bilsku i Těšíně jmenováni vykřičení němečtí stran- níci. Snahy po jazykové rovnoprávnosti u soudů železnic, berních úřadů nevykazují nejmenšího- spěchu. Úspěšně však skončily snahy renegátů, jimi se podařilo ustaviti renegátskou slezskou stranu lidovou. Na naši, české straně, pracováno k orga nisaci národně-politického ruchu a docíleno toho že na místě dřívějšího sekretariátu české samosprá- vy v Polské Ostravě zřízen byl sekretariát př slozském odboru N. R. Č. v Opavě a pro Těšínsk na Polské Ostravě, zřízena byla koncem roku ex- positura. Poláci myšlenku polského národního se- kretariátu ani letos nerealisovali.
Němec Polák Něnec Skřečoň Petřvald Rychvald Lyžbice Dolní Bl Německo Konská Třinec Těšín Ostrava Opava
19 article
Ve školstvi měšťanském vykazujeme značno úspěchy. Měšťanská škola v Lazích byla zveřej- něna. Stejně tak obvodové enklavní měšťanky Jaktaři. Pro Klimkovice byla povolena měšťanská škola veřejná, ve Svinově zřízena byla měšťanské škola soukromá. V národním školství, bohužel úspěchy nelze zaznamenávat. Na zřizování ško soukromých z důvodů finančních nebylo lze pomý. šleti. Ani v Těšíně nebyla škola založena, jakkoliv se po ní volá již několik let a jakkoliv jsou vše- chny podmínky její rozvoje zajištěny. A ve školstv ostatním zaznamenáváme spíše ústup než pokrok [Leškovec. Deštná. Dobratice, Záblatí. Lépe bylo v Muglinově, kdež v důsledcích příznivého vý- ledku obecních voleb se podařilo od tamní na - školy odvrátiti utrakvisaci. V samosprávě bylo všelijak. Získali jsme Doln Suchou. Muglinov. Tento na renegátech, onu n Polácích. V Kateřinkách jsme byli odražení, zí- skali jsme jen jeden mandát. Staré Město jsme u- hájili. Dobře dopadly volby v Dolních Tošonovicích a dále v Držkovicích. Ztratili jsme ale třetí volebn sbor v Jaktaři, a nedovedli jsme zameziti vítězstv renegátů ve Vojkovicích. V Porembě bylo správ- ním soudem delinitivně rozhodnuto v náš nepro spěch. V Rychvaldě nevynutili jsme dosud prove- dení obecních voleb, jakkoliv nynější obecní výbon zde úřaduje již pátý rok. Při obecních volbách v Ratimově odrazili jsme renegáty, ve Vrbicl byl jsme odraženi sami. Stejně v Leskovci Naše obranné jednoty trpěly nedostatkem f- naněních prostředků. Matci osvěty lidové vadí rozpětí veliké závazky k budově orlovského dym- nasia. Matice opavská trpěla příliš osobními spo- ry a politickými událostmi na Opavsku. Ke kone roku nastala ve vedení této instituce změna. N místo předsedy prof. Hauera zvolen dr. Mlčoch a z výboru odstraněn bývalý jednatel red. Václav
Doln Suchá Polák Matek profesor Hauer doktor Mlčoch Václav Lazy Jaktař Klimkovice Svinov Těšín Deštné Dobratice Záblatí Muglinov Kateřinka Stará město Dolní Tošonovice Držkovice Vojkovice Rychvald Leskovec Opavsko
20 title
Hans.
Hans
21 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
22 article Demíse Székelova.
Demíse Székelova. Když dne 17. ledna 1910 kabínet hr Khuena-Hédervára převzal smutné dědictví po koaličním kabinetě Wekerlově, vstoupil do něho také dr. Frant. Székely jako ministr spravedlnosti. O dru. Székelovi se vědělo, že je v celém kabinetě človék nej- poctivější a z některých jeho prohlášení bylo známo, že je upřímným stoupencem spra- vedlivé volební opravy v Uhrách. Proto. když dr. Lukács ještě koketoval s Juliem Justhem, volajícím po všeobecném volebním právu, mělo se za to, že Székelovi připadne jednou úkol, provésti tuto reformu a že ji provede tak, aby byly odstraněny aspoň nejkřiklavější nespravedlnosti dosavadního uherského volebního řádu. Zatím dr. Lukács se náležitě vybarvil a když na jaře převzal po hr. Khuenovi předsednictví v minister- stvě, podrobil se úplně vůli hr. Tiszy a po dlouhém váhání vypracoval osnovu volební reformy takovou, že nad ní ustrnul i v Uhrách každý, kdo má trochu citu pro spravedlnost.
doktor František Székely Lukács Justh Székel Uhry Tisza
23 article
Dne 30. prosince dr. Lukács, vrátiv se z Vídně, kde si od panovníka vyžádal před- běžné schválení osnovy volební reformy svolal ministerskou radu, jíž předložil tutc osnovu k poslední diskusi, aby jí v sylve- strovské schůzi mohl předložiti sněmovně. V této schůzi dr. Székely prohlásil, že zprávu ministerského předsedy o volební re- formě nemůže vzíti na vědomí. Lukácsova osnova zapirá prý úplně onen vládní pro- gram, za který on, ministr Székely spolu s drem. Lukácsem ve volebních schůzích před voliči a před celou zemí převzal mravní zodpovědnost. Dle toho programu, který ne- byl odvolán, stojí dr. Székely dosud na sta- novisku všeobecného volebního práva a proto nemůže s Lukácsovou volební osnovou sou- hlasiti. Ježto však osnova bude už zejtra předložena sněmu a změna není možná, po- dává demisi. Dr. Lukács i jiní ministři dlouho domlouvali Székelovi, aby netrval na demisi, že předloha volební reformy může býti v parlamentě ještě podstatně zlepšena, ale Székely na demisi setrval a dr. Lukács podal o ní kabinetní kanceláři zprávu jíž 30. prosince. Tak z ministerstva Lukácsova zmizí poslední obhájce aspoň trochu slušné volební opravy a rozhoduje v něm nyní jer neústupná vůle hr. Tiszy, úhlavního odpůrce demokratického parlamentu.
doktor Lukács Székely Lukácsův Székel Vídeň Tisza
24 article Domnělá polská porážka.
Domnělá polská porážka. Resoluci Kola polského ze dne 28. pro- since o maloruské universitě prohlašují orgány strany podolské a národně demokratické za porážku Kola polského a veliké vítě zstv Ukrajinců. »Ukrajinci« — píše »Slowo pol. — »zvítězili a způsobili Polákům těžkou po- rážku. Vymohli si nejen svou vlastní univer- situ, která musí za čtyři léta vstoupiti d života, ať tím, nebo oním způsobem, nýbrž vytlačiti současně Poláky také s posice, která byla těmto strategicky výhodna a přinutil je zaujati posici jinou, nevýhodnou, ze kter mohou Polákům vzejiti i další nebezpečné škody.« Máme za to, že nářek všepolského orgánu není odůvodněn ani pokud se týče polské porážky, ani pokud jde o ukrajinské vítězství. Nesměli bychom žíti v Rakousku abychom mohli bráti za bernou minci každy vládní slib na papíře a jiného, než kus pa- píru, Ukrajinci nyní nedostanou. Bude trvati dlouho a bude vyžadovati mnohých zápasů než se maloruská universita na papíře pro
Ukrajinec Polák Rakousko
26 article
mění ve skutečné, makavé vysoké učení,a zatím Poláci také důkladně odčiní svou ny- nější domnělou porážku. Ostatně samo »Sl. pol.« ukazuje n jednu slabinu vládního slibu, která se může státi maloruské universitě osudnou. Dle ujed- nání s drem. Hussarkem maloruská univer- sita má býti aktivována 1. října 1916 i v tom případě, kdyby ji parlament do té doby ne- schválil. Má se aktivovati pouhým vládním nařízením. Proti tomu budou zcela jistě pro- testovati Němci, poněvadž jim nebude lho- stejno, že se tvoří praejudikát, podle něhož by bylo příště možno obejíti zákon a zřizo- vati i jiné university (českou na Moravě slovinskou, vlašskou) pouhým nařízením. Němci, kteří se vlašské fakulty v Inšpruku zbavili tím, že ji dali několika sty buršáků demolovati, sotva budou ochotnější k poža- davku ukrajinskému a vláda, která bude r. 1916 u vesla, raději zapře Hussarkův slib než by na sebe poštvala německé poslance. Dávaly se v Rakousku sliby s vyšších mís a zůstávají podnes pouhými sliby.
Polák Němec Hussarkův Morava Rakousko vlašský fakulta
27 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Slovanský ruch v Rusku. Slovanská válka na Balkáně vším Slovan- stvem blahodárně otřásla, jen Poláci a tak zv Ukrajinci či Mazepinci odolali. Všude jinde pozoruje se osvěžení a zbystření. Bludné od- chylky ve slovanském smýšlení, které vznikaly již koncem věku a rozbujely po rusko-japon- ské válce a ruské revoluci, samy sebou se napravují. Ukážeme jen na jeden, ale veliký blud, který brzy zplodil druhý a hrozil Slo- vanstvo rozštěpiti na půdě středověkých idejí Myslíme snahu, vyšlou z Krakova, organiso- vati katolické Slovanstvo pod heslem „katoli- ckého panslavismu“ proti Slovanstvu pravo- slavnému. Myšlenka byla v kruzích petro- hradských slavjanofilů bez dlouhého váháni přijata a pan A. A. Bašmakov loni na jaře v své řeči, pronesené v Slovanském dobročin- ném spolku petrohradském, prohlásil nutnost aby se pravoslavní Slované seřadili pod pra- porem „pravoslavného panslavismu“. Nás Če- chy, ač s lítostí, jak pravil, při tom obětoval V praxi to nic neznamená a katolický pan- slavism neziskal by v českém národě pří- vrženců, ani kdyby nebylo přílišné ochoty p Bašmakova obětovati Čechy panu Konečnému V Krakově. Ale v theorii myšlenky slovanské znamená to trhlinu, rozdělení, rozpad. Pozoro- valo se až do války, že ruští slavjanofilové pilně vyhledávají na Češích chyby, které maj i nemají, aby měli pro sebe omluvu. Jeden z nich, vídeňský zpravodaj velkého petrohrad- ského listu, telegrafoval mu na počátku vál- ky, že u Čechů se nejeví žádné sympatie k bo- jujícím balkánským Slovanům, a zatím tyto sympatie vysoko vzplanuly týmž dnem, co Černohorci zahájili válku.
Polák Ukrajinec Mazepinec Bašmakov Slovan Bašmakův Čecho Konečný Čech Černohorec Rusko Balkán Krakov
28 article
Slovanský dobročinný spolek v Petrohra- dě poklesl v hluboký úpadek, jenž jinak vy- značen i tím, že před několika lety pro nedo- statek účastenství obecenstva musilo býti za- staveno vydávání spolkového orgánu, „Slav- janských Izvěstí“. Náhlým otřesem vzpamato- vala a vzpružila se k nové činnosti společnost petrohradských slavjanofilů. Staré, slavné tra- dice v ní ožily a objevila se přirozená snah navázati na ně periodu nové působnosti. Slo- vanský spolek petrohradský byl nejen v Ru- sku, nýbrž i ve Slovanstvě prvý, kdo poskytl rančným bojovníkům jihoslovanským pomoc věnovav pro ně 40.000 rublů. Ve sbírkách za příměří pokračuje a organisuje. Jeho přiči- něním zavádějí se sbírky v chrámech i po uli- cích. Zajímavo je nahlédnouti do výkazu sbí- rek, které jsou zasílány Slovanskému spolku petrohradskému. Na prvý pohled je patrna různost charakteru sbírek těchto a našich. Př sbírkách petrohradských bije v oči, jak často jsou v nich uvedeny hromadné sbírky v círk- vích, továrnách a plucích. Spolek už třikráte poslal vydatnou pomoc Bulharům, Srbům Černohorcům. Obnoviv svou činnost, Slovanský dobro- činný spolek petrohradský začal také znovu vydávati svůj orgán, „Slavjanskija Izvěstija“ ale již ne jako měsíčník, nýbrž jako týdenník V programu týdenníku jsou: obzory součas ných událostí u jižních i západních Slovanů dopisy ze slovanských zemí; zprávy o kultur né a osvětné činnosti slovanských národů články o dějinách, literatuře, církevním ži- votě a národopise Slovanů; bibliografické ob zory vynikajících děl z oboru vědy slovanské mapy slovanských zemí a podobizny vynikají cích slovanských pracovníků atd. Předplatné na měsíc 1 rubl. Předplatné přijímá se v kan- celáři Slovánského dobročinného spolku Petrohradě, Zvenigorodskaja 24.
Bulhar Srba Černohorec Slavjanskija Izvestija Slovan spolek Petrohrad janský Izvěst
29 article
Podávajíce české veřejnosti potěšlivou zprávu o obrodu petrohradských slavjanofilů nemůžeme nezaznamenati, že v orgánu jejich přece ještě nacházíme stopy starého úpadku Tak na př. čtli jsme v 1. č. v článku redaktora V. N. Korableva větu, že Čechové na ruský národ pohlížejí s opovržením, pyšni jsouce na vyšší své západní vzdělání. Proti takovému výroku třeba se důrazně ohraditi. Čechové jsou prosti podobné kulturtregerské vyvýše- nosti, vlastní pouze Němcům. Ale, mluví-li s o západní vzdělanosti u Slovanů, že Čechové v ní nejdále pokročili, je skutečnost všeobecné známá a uznávaná a bylo by citelným nedo- statkem Čechů i Slovanů, kdyby toho nebyl- u člena slovanské rodiny, nejdále do západ- ního světa vysunutého. My jsme si vědomi že i při té výši západního vzdělání nám pře- mnoho schází a zejména že vzdělanost české. ho národa není podepřena rovnou měrou po liticky. Ale pokud je naše západní vzdělán přednosti, dlužno nám ji nechati bez kyselost a úštipků, jako i my každému slovanském národu necháváme přednosti, kterých si do byl nebo zdědil a udržel. My respektujem moc, sílu a velikost Ruska, jeho slavnou lite raturu a rozkvétající umění výtvarné i drama tické, respektujeme vysoké nadání obecného lidu ruského, zračící se v jeho poesii i lido- vém (kustarném) umění — proč pak by Ru- sové žárlili na nás, že také něco máme a jsme dokázali?
Korablev Čecho Němec Slovan Rusko Slovan
30 article
Ruští čechové ve prospěch raněných Jihoslovanů. Kyjevský »Čechoslovan« vykazuje sbírku, kterou na jeho podnět učinili ruští Čechové. Sbírka vynesla 7132 rublů 50 kopějek as těmi příspěvky, které jsou ještě na cestě, dosáhne 10.000 rublů. Všeslovanský svátek v Solunu. Sofijský »Dnevnik« oznamuje, že hlavní náměstí v Solunu bude přejmenováno podle svatých solunských bratří, slovanských věro- zvěstů Kyrila a Metoděje. Uprostřed náměstí bude postaven velkolepý pomník světců. Všichni slovanští umělci budou vyzváni k zá- vodění v návrzích, aby pomník byl zároveň pomnikem slovanského umění. Posvěcení po- mníku bude nebývalou všeslovanskou slav- ností, které se zúčastní představitelé veškeré slovanské kultury. Oslavy jubileje panujícího rodu ruského. Oslavy nastolení rodu Romanových na ruský trůn před 300 lety budou v dějinách kulturného Ruska zvěčněny založením velké řady učebných a humanitarných ústavů. Mč- sto Kyjev založí 14 národních škol, město Riga se právě usneslo věnovati 300.000 rublů na zřízení sanatoře pro souchotivé.
Jihoslovan Čechoslovan Čecho Kyril Metoděj Romanův Rusko Kyjev Soluna 14 národní škola
32 article
Arméni by nyní měli zůstati jediným křesťanským národem pod hanebným ture- ckým jhem. To arci naplňuje Armény žalo- stí a obavami, že osud jejich bude ještě de- setkrát horší, nebudou-li vytržení z poroby turecké. Co je čeká, Turci prozrazují tím, že divokým Kurdům, sousedům Arménů, kteří dotud žili v úplné zvůli, jako Albánci, dávají z vlastního počinu »samosprávu«, t.j. plnou moc Armény nezodpovědně řezat rubat. Arméni, kteří emigrovali do rozličných evropských zemí, dohovořili se, že sev Sofii sjedou na sjezd, aby se spo- lečně poradili, co dělat. Arméni všecko cho- vají v tajnosti, co se týká jejich obmýšlené akce. Avšak dovtípiti se možno, že se obrátí na velmoci a na londýnskou konferenci, a by Armenii byla dána a velmocemi zaručena stejná autonomie, jako Albanii, a to tím spíše, že je pro ně ustanoven již § 61. berlínské smlouvy. Čínná oposice Finů V Helsingforsu zahájeno soudní přelíčeni. vzbuzené velitelem 22. armádního sboru proti majiteli parníku Wickströmovi a jeho strojní- ku Grenguistovi proto, že přeřízli pod- vodní telegrafický kabel mini- sterstva vojenství, spojující kasárny býv. nylandského praporu s městem Sveabor- gem. Přelíčení odročeno do února.
Armén Turek Albánec Sofie Albánie Helsingfors Harbor Wickström
33 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kolega Josef Penížek, vídeňský re- daktor »Národních Listů«, slaví dnes krásné životní jubileum: dovršených třicet let pu- blicistické práce pro »Národní Listy«. Re- dakce »Národních Listů« slaví je s ním, i posílá mu, svému druhovi, na celý život činné práce postavenému do ciziny, srdečný přátelský pozdrav. A oceňujeme jeho úžas- nou pracovitost, denně zaujímající jeho život od časného rána do pozdního večera, často do hluboké noci. Známe Penížkovy pracovní výkony, možné jen při velikém politickém vzdělání, při duševní pohotovosti, nikdy ne- vyčerpatelné, při plném ovládání slohu, a zvláště při neochvějné lásce ke konané práci, při oddaném přesvědčení pro hlásané myšlenky, při pevném vědomí stálé zodpo- vědnosti za vlastní dílo. Josef Penížek, zprvu asistent, pak zástupce, vždy důvěrník, nyní již druhé desetileti nástupce Gustava Eima, tvůrce vídeňské redakce českého ti- sku, slyne publicistickou školou, jaké nemá žádný jiný z českých novinářů, a při své práci nabyl tak bohatých zkušeností a ta- kových znalostí politických, že plně jest oprávněn v každé chvili promluviti politi- cky. A Josef Penížek jako neohrožený muž také nikdy netají co si v politice myslí. Tím působí na prospěch novinářstva jako stavu.
Penížek Penížkův Eim Re
34 article
Denní činností novinářskou však se nevy- čerpává úplně; pracuje také revuálně. V pů- vodní »České Revui« snesl velikou řadu znaleckých, jemně vytříbených statí politi- ckých, jež pak v německém překladu vydal v objemné knize. A pro dobu budoucí střádá svoje memoiry, jež beze vší pochyby budou vysoce cennou pomůckou pro politické dě- jiny nynější doby. Jubileum třicetiletého pří- slušenství k »Národním Listům« překvapuje nyní nejénom nás, nýbrž zajisté i jej, muže plné životní síly, pevně jdoucího úporným životem. Na dnešní jubilejní zastávce jej ví- táme nejpřátelštěji, srdečně se s ním těšime z jeho dnešního pamětního dne životního, znovu jej nadšeně pozdravujeme a další součinnosti zvučně voláme: Na mnoho, mnoho let na zdarl — Cyklus o české politice, dvanáct před- nášek předních našich pracovníků politických, hospodářsko-politických i kulturně-politických, uspořádá v prvních měsících tohoto roku Klub národní strany svobodomy- slné spolu s Ústředním výborem or- ganisací svobodomyslné mládeže a Studentskouorganisacínárodní strany svobodomyslné. Současně redakční rada „Snahy“, měsíčníku mladé generace svobodomyslné, pořádá řadu literárně-uměleckých večerů, jež představiti mají nové kulturní tendence přitomnosti v poe- sil, hudbě i filosofii. — V cyklu prvním, který bude obrazem našeho politického myšlení a programatického úsilí, přednášejí: dr. K a rel Kramář: Problémy české politiky (11. ledna t. r.), dr. Jar. Preis s: Národo- hospodářské potřeby české (25. ledna), dr. Eduard Koerner: Jazyko- vá otázka (1. února), dř. V. Joachy m Moderní politika komunálni (8. ú- nora), dr. K. Hoch: Moderní naciona- lismus (15. února), J. E. dr. J. Fořt: Če- ské státní právo (22. února), dr. Jindř.
Preis doktor Koerner V Joacha J Fořt Jindřichův