Strana 2. 142. číslo.

— CECH—#

Dne 31. května 1914.

Hstů, kteří neopomenou jedné separatistické aféry, aby jí ve svém orgánu důkladně nerozmazali a ti Krejčímu hlasu nedají. Konečně je tu strana křcsťansko-soci- áhu. Programově i takticky jsou jí obě válčící strany — sociálně-demokratická i národ- ně-sociální — stejně nepřátelské. Obě ryjí do „klerikálů“ stejně, jen dle místních poměrů tú ta víc, onde zas ona, o nějaké zásadní podpoře nelze tu tedy ani mluvit, Zásadně jsou obě pro nás zlem. Míru tohoto zla určuje osoba, o kterou tu jde, její schopnosti. To rozhoduje hlavně při otázce náboženské. Pio té stránce se snad neklameme, že kře- sfanský sociál pojme větší odpor к fanatickému moni stori a nevěrci Krejčímu, než ku liberálnímu živnostníkovi Netolickému, jehož duševní fond není tak nebezpečný, že křesťanský živnostník pocítí menší odpor к druhu svého povolání, rovněž živnostníkovi, než к bývalému učiteli a nynějšímu soudruhovi, jenž hlásá vyvlastňovací theorie sociálních demokratů. Nelze podceňovati ani toho momentu, že křesťanské dělnictvo v některých z těchto měst v boji o nemocenské pokladny postupovalo nejednou proti sociálním demokratům s národními sociály.

To je naše theoretická úvaha, která pro praxi ovšem nerozhoduje: po té stránce dává disciplina rozhodující slovo výkonnému výboru, který rozhodne v nejbližší době. Jak rozhodne, to není nám známo. Snad doporučí našim voličům, aby se vůbec zdrželi voleb a ponechali rozhodnutí zápasícím stranám. Ale nebylo by divu, kdyby po posledních násilnostech, o nichž se na jiném místě v poděkování voličům mlnví, kdyby po oněch násilnostech, které sociální demokraté na našich stoupencích právě páchali, vydán byl povel proti Krejčímu ve prospěch Netolického. Bylo by to sice jen okamžité rozhodnutí pod dojmem posledních socialistických násilností, aie nestalo by se to po prvé. Vzpomeňme i jea voleb roku 1911 a výzvy, kterou dal vý- kouný výbor pro užší volby proti agrárníkům nepřáno (sekretariát přímo) ve prospěch soriáiních demokratů. I tenkráte rozhodovala jen okamžitá citová nálada a nikdo rozumný nemohl říci, že se tím přejímá socialistický program a hříchy této strany. Podobně byk> by nyní se stranou národně-so- ciátní. Ale, jak jsme řekli, rozhodnutí o tom očmí výkonný výbor, který — o tom arci nepochybujeme — šetriti bude dobrozdání místních činitelů, kteří volební boj přímo prodělali. Neboť se srdcem opravdu divno zahrady; v duších lidských.

Ä co hojných užitků slibuje si pěvec od příchodu Ducha svátého! „In labore requieš, i» aestu temperies, in fletu s,* la tin in.“ Bri práci dáš klid, v horku úlevu, v pláči útěchu.“ V duši, jež proměněna v poušt, opět zaklokotají potůčky, krvácející rámy se uzavrou, uschlé, •ztmulé ratolesti stanou se zase živými a o- hehnými. Svatyně srdcí, v níž rozhostila ье tma, opět zaplane, jako zaplálo starozákonné sanctuarium, když rozsvícena byla světla na jeho sedmiramenném svícnu.“ Jenom věřící člověk, který ve spásné samotě zahloubal se do bohatství této veli- bolepé hymny к Duchu svátému a jenž po- Iznal též chudobu a bídu duše své, může po- chopiti, kolik vroudnosti a krásy, kolik hluboké víry, (vroucí naděje a žhavé lásky je obsaženo v této svatodušní písni. — Píseň Šalamounova v Starém zákoně je plna symbolických obrazů, žhavých metafor, jež příliš připomínají smyslnost doby a tému, vyznačující se svojí spirituelností, o- tému, vyznačující se svojí sprrituelností, o- plývající čistou, svátou touhou duše po vnitřním osvícení, prozrazuje svůj křesťanský, západní původ. Uvádí se v některých knihách, že ji složil Robert Zbožný, hrát a těžko někdy místních poměrů neznalému něco ukládat. Příští čtvrtek bude rozhodně zajímavý a. zvědavost bude větší než tento týden.

POLITICKÝ PŘEHLED Konec delegací. Delegace skončily své letošní zasedání v Pešti. Mimo veliký náklad na vojsko a foďstvo (575 milfionů korun), který byl dosti hladce přijat, obíraly se delegace vnitřními pbměry rakouskými a uherskými, zahraniční politika Berchtol- dová nebyla valně chvá'ena, též hospodářské nepřátelství Německa a faleš Italie dostaly svůj díl. Byl jednomyslný názor, že červená kniha nepověděla celou pravdu. — Směšné jest tvrzení „Práva Lidů“, že soc. dem. delegáti nesmiřitelně si vedli proti vládě, nákladům vojenským, válce atd. Co dělali nesmiřitelného soc. demokraté ? Měli dlouhé řeči a hlasovali „proti“, když viděli, že většina pro vládní položky je zajištěnal- Masarykovo extra. Posi. Masaryk mu*ř ve všem miti své extra-stanovisfeo. Zaslal dru. Sylvcstrovi dopis, v němž sděluje, že nemůže se súčastniti cesko-německých dohodovacích porad, určených na 4. červen a to dotud, pokud vláda nevyjasní své postavení к aféře Švihově. Byl.li poslanec, soudce dr. Sviha placeným konfidentem-, prof. Masaryk nemá prý žádné záruky, že netoliko strana jeho, nýbrž také ostatní české strany od vlády tajně byly střeženy a ještě střeženy jsou! Jak by mohl český poslanec chtíti politicky pracovati s viádou, která se o něm dává informovati od placených poslanců?

Nebyt-li dr. Sviha konfidentem, pale vláda svou výmluvou na úřední tajemství napomáhala falešnému soudnímu rozsudku, ku civilní justiční vraždě a ji připustila. Jaká je to vláda, která tak křiklavý konflikt mezi domnělým úředním tajemstvím a spravedlností nedove rozluštit? A jak mohl by prý prof. Masaryk s takovou vládou o základních otázkách národní spravedlnosti chtít jednat? — Zdá se nám, že posi. Masaryk pod záminkou Švihovou od nového do bodovací ho jednání utíká. Česko-němeekš Ipbrady a Švihová aféra jsou přec jak náleží daleko od sebe ! Rumunsko, Turecko, Rusko. Praví se, že rumunský král Karol převzal jednání o ostrovy Egejské, o něž Rekové a Turci se nemohou dohodnouti. Rekové jsou ve výhodě, ani se opírají o výrok londýnské král francouzský. (Zemřel r. 1031.) Nevím, zda objevila již historie pravého jejího skladatele. Ale jistě koruny a žezla v dávném, nám téměř neznámém sboru básníků, zaslouží ten, který složil tuto velebnou hymnu. Dech ráje vane jejími libozvučnými verši; cítíte v ní štědrou ruku Boží, jež květům nebes dává v ní pršeti do pokorné lidské duše. — —

Svátky svatodušní staly se v naší době dny cestování a výletů. Kde kdo opouští místo svého povolání a chvátá do světa, něco nového vidqt a něco neznámého slyšet. Doba vnitřního neklidu a potřeba vnějších dojmů vyvolala periodu moderní turistiky. Kdy však obrátí se člověk dnešní, aby poohlédl se v krajinách duše, jež stab se mu nejvzdálenější a nejtemnější pevninou ? Kdy stane se aspoň tolik e s o t e r i - ke m, člověkem vnitřním, aby pochopil svoji zapomenutou povýšenost a lidskou důstojnost ? Kdy nad jeho duší, jako kdysiíu břettů Jordánu, rozepne svá křídla bílá holubice, symbol Ducha svátého ? Nebi žalováno! Řečiště našich duší vyprahla, a tichá, bílá holubice, poselkyně nebes, uletělv od jejich mrtvých břehů Em. Žák. konference. — V létě navštíví ruský car rumunského krále a praví se, že Rumunsko dostane kus ruské Bessarabie za to, že podporovali bude ruské snahy, aby ruské válečné loďstvo smělo proplouti Dardanel- lamí do Středozemního moře. Hlásí se také návštěva německého císaře v Bukurešti. S Rakouskem jest Rumunsko na štíru — hr. Tfeza má o to hbvmí zásluhu, že náš starý přítel rumunský se obrátil к Petrohradu.

Radikálové a francouzská vládá. Presidium radikální strany se usnesto ujistiti předsedu ministerstva Doumergua opětné sympatií a důvěrou strany. Presidium navrhne v plenární schůzi strany, která se bude konati 3. června, resohici, ve které se vyzývají poslanci, zvolení na radikální program, podporovati jen vládu, která jest o- chotna sledovatí uskutečnění programu pomocí skupin levice, a ve které dále se žádá neprodlené praktické provedení myšlenky národa ve zbraních, která by ve spolku s o- mezením aktivní služby zvýšila defensivn síly země. Konečně má býti žádána úhrada lnových vojenských výdajů daněmi z naby tého bohatství. Doumergův kabinet podal demisí nej spíše proto, že výkonný výbor strany ra dikální a socialisticko-radikální trvá na za mítnutí tříleté služby vojenské.

církevní věstník.

Odevzdání kardinálskeho baretu. Z Vídně, 30. května. Dle dnes vydaného dvorního oznámení odevzdá zástupce Jeho Veličenstva císaře pan arcivévoda František Ferdinand v sobotu dne 6. června o 10. hod. dopol. ve dvorním farním kostele po slavné mši nově jmenovaným kardinálům knížeti primasu uherskému a arcibiskupu ostřihomskému Csernochovi a knížeti arcibiskupu vídeňskému Piffkm kardinábký baret. Poutní slavnosti ti sv. Ducha, starobylého to, původně klášterního, nyní farti ilio chrámu, pocházejícího z dob Karla IV, na Starém městě v Praze, pořádek bude tento: V sobotu o 3. hod. slavné nešpory. V, neděli o 7. hod. tichá mše sv.; o 8. hod. fatiní mše sv. s exhorton a požehnáním; o 10. hod. slavná mše sv., poté kázání, a potom ještě tichá mše sv. Odpoledne o 3. hod. nešpory, pak kázání a potom litanie s požehnáním. V pondělí o 7. hod. tichá mše sv., o 10. hod. zpívaná a po ní kázání. V týž den jakož i v následující dny oktávu vždy o 3. hod. odpolední pobožnosl s průvodem' varhan a požehnání s nejsv. Svátostí. Poutní slavnost skončí se o slavnosti nejsv. Trojice chvalozpěvem Te Deum laudamus pp slavné mši sv., Jež obětována bude o 10. hodině.

Lurďská slavnost n P. Marie Sněžné koná se dne 1. června o 7. hodině večerní. Kázání bude miti vkfp. dr. i.Iois Kolísek, bisk. auditor, professor z Hodonína, slavné požehnání vsdp. msgr. dr. Mořic Píchá, metropolitní kanovník. Při slavnosti zapěje sl E. Pietschova Gounodovo „Ave Maria“ s průvodem varhan a houslí, které bude hrát p. Frůhauf, dále bude zpívati chvalně známý pěvec p. Fuka Schubertovo „Ave“. Břevnov. Slavnost vzkříšení na zdejším hřbitově bude konána v neděli dne 28. června a počne průvodem s hudbou od radnice v 8 hodin ráno. Chrámová hudba u sv. Prokopa v žlž- kově. O svátcích svatodušních budou „Cy- rilbkou jednotou“ provedeny násL skladby: V neděli dne 31. května o půl 11.: Eduard Tregler, Missa Jubilaei pro smíš. sbor a varhany. Graduale: „AHehija, emitte Spiritum“. Offertorium : „Confirma hoc“. Obé pro 4hlasý smíšený sbor. „Pange lingua“ v B-dur od Boh. Fiedlera. — V pondělí dne 1> června o půl 11,: František Pícka, Mše