14г. «sio, 39. rořnťlr.

Т PRAZE, dne 31. kvétna 1014.

Redakce, edmlntemca a expedice i fiaba. Pftroaora ulice, Ыо pop, 200-U. — Ne* frankovaní dopisy ae nepnjlmajf a rukopisy se nevracejL — Nezapečetřné reklamace fsoa porta prosty. — Inserty účtujeme levní a pH íastčjH inserd poskytujeme zvláJtnl výhody, „CECH“ vychází denní o 6. hodině rannt V pondělí a po svátku o 12. hodlní polední. — Jednotliví číslo za 6 haL — Účet poitovnl spořitelny čís. 660.709. — Telefon tedakce, administrace a knihtiskárny č. 1126. Otiskováni článkä dovoleno, udán-Ii pramen.

Neděle: Hod Boží svatodušní

Ctvřicetihodinná pobožnost v chrámu Páné u Petra na Poříčí od 31. května do 3. června.

Kředplamé pro frahu s donáikou: měsíčně . К 2-60 čtvrtletně . К 8'40 celoroční . . . . .... К 53 60 Předplatní pro tuzemsko poštou r měsíčně К 3‘— čtvrtletně . К 9*— celoročně . ... К 36’—« Předplatné do cizozemska: Německa a Srbska obnáší: čtvrtletně . К 12’— celoročně . К 48’— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie a Anglie: čtvrtletně , 1C Í3’20 celoroční , К 52'80

Slunce vychází ve 359 h.; zapadá v 7;57 h. Měsíc vychází v 10 02 h.; zapadá ve 1218 h.

NEJNOVejSl ZPRÁVY. Konec delegací. Sl. Puttkammer proti soc. demokracii. Doumergův kabinet podal demisi. Další podrobnosti o záhubě dvou Sodi v řece sv. Vavřince.

Zajímauú čtartrt. Minulý čtvrtek, kdy se odehrála doplňovací volba na říšský mandát po dru. Švihoví, byl zajímavý a po nejedné stránce poučný. Zajímavější však bude teprve čtvrtek příští. Jak dopadne volba užší? Odpovědí či aspoň pokusem odpovčděti na tuto otázku budou se zabývati novinářské články těchto několika málo dnů. Utvo- řiti si obraz třídění politických duchů o příštím čtvrtku není věcí zrovna snadnou, budiž tedy i náš pokus o to pokládán jen za pouhý pokus a za theoretickou úvahu, neboť vykonávat! nějaký vliv na křesf.- šociální voliče jest výhradním právem výkonného výboru strany. Proti sobě stojí: sociální demokrat separatista F. V. Krejčí, bývalý učitel, s2762 hlasy a národní socialista, živnostník (či chcete-li továrník) Netolický s 2760 hlasy. Oba tito kandidáti soustředili na sebe hlasy každý jen své strany, poněvadž není v českém táboře jiné strany městské, která by byla nekandidovala a jednoho z těchto dvou soupeřů podporovala. Opakujeme tedy svůj soud, jenž není zajisté dalek pravdy: čtvrteční hlasy Krejčího byly jen hlasy sociálnědemokratické, hlasy Netolického jen národ- ně-sociální a budou jim zachovány i příští čtvrtek.

Jaký je možný vzrůst počtu těchto hlasů ? i : i Zkušenost ze všech téměř voleb nás mohla přesvědčiti, že sociální demokraté vytáhnou к volebnímu osudí při své ukázně- nosti hned při první volbě do posledního muže, což je jinak zajisté správné. Tak tomu bylo i ve čtvrtek na Žamberecku: Kolik měli stoupenců-voličů, všichni do jednoho pro Krejčího odvolili, na přírostek z vlastních řad nemohou teď již spoléhati. Poněkud jinak — soudíme — je tomu s národními socialisty. Ač i ti ukázali velikou oddanost ke straně, přece aférou Švihovou, v posledních dnech i Stříbrného a Vojnovou, nejeden z jich stoupenců byl zviklán a přiklonil se к Mladočechovi nebo pokrokáři, nebo zůstal mezi 2000 volebních abstinentů — doma. Ti vytrvalostí svých nejvěrnějších se snad při druhé volbě vzpamatují a vrátí se к opuštěnému praporu. A co ostatní strany? Hned po volbě jsme napsali, že část Mladočechů a státoprávniků půjde volit sociálního demokrata, druhá část však, dodáváme dnes, rozhodne se pro Netolického; jde *6 to jen, jakým procentem. «*л

ha míní, venkov mění. Z Mladočechů trhnou se snad pro Krejčího jen liberální ú- ředníci, kladouce u Krejčího větší váhu na intelligenci a na větší pochopení otázky ú- řednické, ale mladočeští živnostníci a měšťané sociálního demokrata nikdy voliti nebudou. T ento odpor proti sociálním demokratům dokázala východočeská města, o něž jde, roku 1907 podporou samostatné kandidatury Plačkovy, roku 1911 pak přímo kartelem proti sociálním demokratům. Po tomto dvojím projevu proti sociálním demokratům je nesnadno vštípiti jim na obrátku všeobecné a zásadní Sympathie s nimi. A Sviha, jak »e ukázalo, tuze netáhne. O státoprávních pokrokářích odvažujeme se tvrditi, že stará láska jejich к národním socialistům nerezaví. Dra Švihu bránila „Samostatnost“ proti „Nár. Listům“ a „Právu Lidu“ jak jen mohla a je velíce po-, chybno, že by spojení obstrukčníci se zde rozdělili. Proto opakujeme svůj páteční soud,' že část státoprávníků — a to značná — bude voliti Netolického. Realisté s „časem“ mají к sociálním demokratům nejblíže a nebylo by nic divného, 'TřČfýífJP “l—200 hlasů, které dostal jejich místní kandidát, dostal sociální demokrat. Ale, má-li prof. Masaryk ve straně nějaký vliv, zajisté podlehne tato jeho sugesci a dokáže své sympatie národním sociálům při volbě, jak je dokazuje prof. Masaryk svým dětinsky naivním vystupováním v procesu Švihově. Jestliže Mladočeši snažili se využit- kovati při volbách aféry Švihový proti národně-sociální straně, obdobně čekati, že Masaryk a „Čas“ využitkuje ji ve prospěch téže strany, resp. jejího kandidáta. Poslední čísla „Českého Slova“ i „Času“ tomu nasvědčují. Zbývá strana soc. demokratů centra- ĽL'JF 'ii'V ll»»i ■' i i inj П.Ц- i'.'lJ!

FEUILLETON.

Dnešní číslo jest o 24 stranách s přílohou „Nedělí“. — Příští číslo vyjde v úterý v poledne.

Červené svátky. V lidovém názvosloví svatodušní svátky často se jmenují „svátky červenými.“ Nejspíše proto, že místo třpytné bělosti bohoslužebných rouch svátečních, která nám zvěstují radostná tajemství vánoc a velikonoc, všudy na ornátech, dalmatikách, pluviá- lech spatřujeme barvu ohně a krve, rudou červeň. Také příroda slavně se převléká. Bělost kvetoucích stromů ustupuje čeneni :ůží a rudým, bohatým květům pivoněk. Tu či onde hoří, v krvavé květy všecek zabalen, i zahradní hloch. — Duch sv. je dárce nadšení a lásky. Veliký divotvůrce, který z prostých rybářů galilejských učinil heroy světa; jenž bázlivé apoštoly proměnil ve výmluvné hbsatele a ochotné mučedníky. Je veliký, tajemný tvůrce charakterů. Všudy tam, kde lidé věří ve vnitřní osvícení s hůry, kde srdce své vystavují jako květy, jež hledají O mladočeské straně zaznamenávají „Moravské Listy“, že v Cechách již takřka hotovou věcí je dohoda strany svobodomyslné se stranou sociálně-demokratickou ku příštím volbám а к důsledkům této dohody že dojde již o volbě po Svihovi. Tomu nasvědčuje i to, že v boji proti Svihovi a spol. jsou „Národní Listy“ a „Právo Lidu“ nerozlučnými spojenci. Ale jiná je otázka, mají-li Mladočeši ve východočeských městech tak pevnou organisaci, aby jejich stoupenci n a povel z Prahy šli volit sociálního demokrata. Neosvědčilo by se to po prvé, že Pr a- slUnce, paprskům Ducha sv., povstávají lidé vzácné vyrovnanosti, pevných zásad, ryzího charakteru. — Kde není smyslu pro Ducha Božího, je nejistota, slabost, zmatek. Tam lidé žijí ze dne na den; zůstávají dětmi i kdyby dosáhli věku Methusalemova. Mají „dětskou vůli v mužných prsou.“ Duch sv. je dárcem síly a duševního světla.

G ö t h e, uvažuje hluboký obsah svatodušní sekvence: „Ven i, sancte Spiritus“ napsal tato slova: „Dieser herrliche Kirchengesang ist ganz eigentlich ein Apeli ans Genie. Deswegen er auch geist- und kraftreiche Menschen gewaltig anspricht.“ Tento nádherný církevní zpěv jest vlastně apeli na genia. Proto také tak mocně mluví к lidem, Íwhatým duchem a silou. Göthe svojí hlubokou intuicí prohlédl krásu této církevní hymny. Až na to, že Ducha sv. zaměnil jménem antického genia, strážného ducha lidí, a tím, snad nechtě, snížil jeho božskou velebnost, musíme s tímto výrokem úplně souhlasit!. — Jaké propasti duše své a jaká bohatství duchovních darůis nebe prohlédl onen dávný pěvec, ktc ý ji zbásnil! Jaká to žíznivá touha z neklidu, prachu a chudoby této země

zakotviíi duší svojí v klidu, jasu a bohatství nebes! Jak něžně a vroucně obracíme chudý, a vroucí prosebník к věčnému Dárci o almužnu své duše. Připadá si jako poutník, který pokryt prachem, jenž usedl v jeho plášti, na duši obtížený vinou, zabloudil ve tmách života. Cítí chudobu své duše; slzy tesknoty derou se mu v oči. Nevida kol sebe pomoci, volá к Tomu, jenž shromážděné apoštoly kdys osvítil, posílil a potěšil. Vítá jej jako divotvorného hosta v duši svou, a vystavuje znavenou, chřadnoucí duši bohatým paprskům jeho světla a lásky. Slova jeho básně jsou jako výkřiky duše, čekající a vítající svého Utěšitele. Co básnické vroucnosti je vysloveno oněmi krátkými apostrofami, tlukoucími na brány nebes, volajícími po Parakletovi. Jak hrnou se jako perlové krůpěje z nitra ona vroucí oslovení : „ V e n i, pater pauperum, dator munerum, lumen cordium! Veni, dulcis hospes animae, dulce refrigerium.“ Přijď, otče ubohých, dárce mnohých darů, světlo srdcí! Přijď, sladký hosti duší, sladké osvěžení.“ Jaká touha mluví tu z prosícího srdce! Jaká to prosba za hojný déšť nebes na vyprahlé a pusté