1
masthead
února 1913. číslo 32.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
: na středních školách vyučování to bu-
povinno.
pst české obce za schulvereinskou školu.
ěmecké listy uveřejňují přípis, který prý byl
ján z jisté české obce uprostřed české kraji-
pěmeckému Scbulvereinu se žádostí za ně-
kou školu. Dopis tento,psaný v bídné něm-
k, která může býti ovšem imitována jako celý
jis, ale jinak věrně připomínající němčinu,
se české, děti naučí v schulvereinských
lách, vypravuje, že obec a čtyři jiné obc
kké z okolí se stem dětí dohromady byly by
zuměny, kdyby se jim dostalo německé
ly, neboť-krajina jest chudá a dělníci musí
každého roku do Německa na práci, a tu-
by prý bylo dobře pro děti, aby byly ú-
jtny „něsieckého vzdělání“. Orgány něme-
Sohulsáréinu k tomu peadotýkají, že
Německo
5
article
Pdek vžitku: poněvadž prý
Pdek vžitku: poněvadž prý
a5 e kterého „volání o pomoc“ po-
jánoiobec pama jest ryze česká, ú-
č vylouče.8, aby tam zřízena byla něme-
škola. UČechů by prý způsobila žádost
soukmerbýců za německou školu jenom
u krev, a protož psý Schulverein, aby osud
hto ubožáké, ještě nezhoršil, jména žada-
1 neuveřejní
Lze si přdstaviti jímavější šlechetnost
to jednán „věrného Eckerta“?! Srdce
krvácí, že musí české obci a čtyrem okolním
kým vesnicím odepříti dobrodiní a užitek
ulvereinské koly, ale uprostřed české kra-
nemá schulvereinská škola smyslu, nebo
ulvercin neuí německy — nýbrž germa-
suje celé menšiny a obce n a pokr aji
kého jazykového území, aby německé
tšil. Ji český koláč pěkně do kolečka n
středek — německý bůh dá — dojdel
kový dopis má pro něj nesmírnou cenu.
pdevším ukazuje světu kříšťalovou šlechet-
t Schulvereinu, a potom dosvědčuje, že
li sami úpěnlivě prosí o schulvereinskou
lu. Nedostanou ji, ktyby se rozkrájeli, ale
ulverein aspoň nepjozradí jména ubožá-
aby je Češi nezhlačli se světa. Takový
pis zabíjí tolik much, najednou, že stojí za
aby si ho Schulverin poslal častěji sám,
yby od domnělých čechů nedošel! „Bohe-
je krom toho pácnějším dokladem vý-
m německé školy pre český svět, než úva-
různých opisovatelů.
Eckert
Čech
m německý škola pre český svět
6
article
ské stvrzenky meststeho berního úřadu.
Ještě jedna zpráva německého Schul-
reinu: Podal dvě stížnisti k místodržitelství
městský berní úřad pražského magistrátu.
něvadž vydal české svrzenky na německé
ně z příjmů. Mistodržitelství vyřídilo stíž-
sti tím, že stěžovatelim dodalo německý
tklad českých stvrzenek.
Jak vliv místodržiteství, ve stížnostech
Janý, městskému berr nu úřadu impono-
— praví „Schulverem“ ve svém orgánu
„ukazuje nové dorupení takové české
rzenky německému Sjilulvereinu. Snad s
daří dosíci finančnímu? ninisterstvu, co ne-
že dokázat místodrži )iství a vnuknouti
zskému niěstskému b nímu úřadu jazyko-
u stránku přenesené působnosti.
Upřímně pochybujeme. Pražský magistrát
stupuje přesně dle vznesených vzorů něme-
ých a co je „Schulvereinu“ na příklad
Liberci svato, nesmí ma býti v Praze klato.
cikníže Karel František Josef protektorem
německé výstavy v Chomutově.
Jak se z Chomutovs sděluje, bylo před-
lnictvo německé „zemiké“ výstavy v Cho-
tově 1913 vyrozuměno, že arcikníže Karel
antišek Josef převzal orotektorát této vý-
Karel František
Josef
Karel
Liberec
Praha
Chomutov
cho
7
article
Z Mortry.
Z Mortry.
Dne 31. ledna 1913.
8
article
p sjezdu strany agiární. — Německ
Jlobní postup. — Volební zprávy.
Moravská agrární straa konala svůj sjezd.
sala resoluce dvě, jednu všeobečnou a ve dru-
e stotožňuje s požadavy učitelskými. V reso-
och obou klade důraz ne pokrokový a svobodo-
iaslný program strany, jež „nesmí býti nikým
oná-li se tento sám ve traně znemožniti, opu-
a nebo dotčen“. Pohrůžta tedy těm, kdož jsou
rázely; ten, kdo by uměl aspoň obstojn
, a pak občasné návštěvy ladiče.
ěděl jsem dávno, te Chopinův smuteční
od je tuze smutný ale v těch dobách
poznal, že je dalko smutnější, hraje-li
ousedka nade mnu... Byla to mladlá
a měla Chopina ma programu zpravidla,
ž trouby udělala ematorium a nadobro
la pečeni. Virtuoka vedle mne měl
si pro lehčí skladly, ale měla zase tu
hu, že hrála je tal těžce, že beze všeh
dršení by mohla bát Strausse i Faila n
any v kostale. Nějbolestnější vzpomínky
ie víží se však k pataji, kde matinka, když
izičky tuze zlbily v kuchyni, zbavila se
d tím, že je poslal hrát si do pokoje
io lanem
Chopinův
Strauss
9
article
Ale bylo b) nespravedlivo jen tento na-
ojej vysokou aní ypuditi znenáhla z do-
piností. Jsou ještě jiné a horší, než piano
szi nimi všeliské kňouravé phonoly senti-
antální citery a duši z těla rvoucí gramo-
dy jež vrátí e s jarním otevíráním oken
žo vlaštovky, a jsou to konečně budíčky.
které bych palil strašlivou daň, poněvad
o bestie nejú ve své činnosti omezeny
dným nařizem o rušení nočního klidu
jí to privilejým, že mohou spustit, kdy je
llibo. Žil jam v sousedstvi muže, jehož
volání vyžád alo, aby vstával o 2. hodině
ční. Tento sbvěk, patrně ze vzteku, že
d byl mu nk nepříznivým, že nemohl
iti až do rán, mstil se na celém nevinném
ně tím, že líde noci probouzel řinčením
ho budička, terý jistě byl — soudě dle
nusu tak vel- jako necky — všechny na-
níky od skla až k půdě. Všechna ne-
vňata v okolse probudila a když pekeln
líček koneční zmlkl, začla ona.
10
article
Od těch do při vší své nelásce k daním
uji pro zdanní všeho, co dělá rámus.
Zevloun.
rázu konservativného ve straně samé. V resolucích
sjezdových opatrně se nemluví o samostatném po-
stupu strany při volbách zemských a nevážou se
ruce pro chystané, avšak popírané kompromisy. Je
pravda, že red. Sonntag prohlásil ve své řeči: „Jde-
me do voleb samostatně“ a „kandidovati budeme
všude tam ve IV. kurii, kde zájem strany toho žá-
dá“ — avšak v resoluci tato s vervou přednesená
slova a shromážděnými applausem přijatá nena-
lezla ohlasu. Ze slov redaktora Sonntaga lze sou-
diti, že strana nebude kandidovati ve všech okre-
sích IV. kurie. Sjezd sám byl četně navštíven.
My často kopírujeme Němce ve věcech, kter
nám nesvědčí. Ale skoro nikdy ve věcech, které
by nám vynesly značný prospěch. Nejnovější pora-
da spojerých volebních výborů tří německo-po-
krokových stran a německo-dělnické strany po re-
ferátu dra. Freislera určila postup pro volby zem-
ské a usnesla se na těchto podkladech: Všichni
němečtí poslanci maji tvořiti na snč-
mu jednotný klub. Zemský volební výbor
provede organisaci okresních volebních výborů po
celé zemi. Při výběru kandidátů nechť se hledí k
jich osobním schopnostem, k národní spolehlivosti.
při volbě samé má se dle možnosti postupovati jed-
notně a společně. Kandidáty jmenovati vyhražuje
se volebním okresům. V případě, že by byla volba
některého národního kandidáta ohrožena, zavazují
se všechny čtyři strany voliti německo-pokrokové-
ho kandidáta. Tento německý postup nám praví:
Zevloun
Sonntag
Němec
Freisler
11
article
Němci uznávají nutnost společného, jednotného po-
stupu ve sněmu a provedou ho. My jsme od toho-
to daleko. Němci kladou důraz na schopné kandi-
dáty — to u nás také se nebere na váhu. Němci
jdou svorně proti sociálním demokratům, neboť jen
v tom případe při katastrech na Moravě může je-
jich národní kandidatura býti ohrožena — my už
jednáme anebo dokonce tajně máme se sociálními
demokraty na Moravě (některé ovšem strany) kom-
promis upečený. V tom. všem se od Němců lišíme
a dlouho se od nich v tomto směru ničemu nepři-
učíme.
Z volebních zpráv dále uvádime: na Ostrav-
sku vyskytla se otázka všenárodní kandi-
datury dra. Hradečného z Mar. Hor za
venkovské obce, dosud poslancem Staňkem z Vít-
kovic zastupované. Posl. Staněk z Vítkovic nehodlá
kandidovati. Dr. Stránský prohlášen byl ve
svém okrese dosav. za kandidáta městskou radou
ve Vel. Byteši, dr. Chlum Řemeslnickou besedou
v Jihlavě. Ve svých okresích (Olomouc venkov)
kandiduje posl. Okleštěk. Přerov město dos.
posl. dr. Mohapl. jenž bude míti projikarididá-
ta. Strana křesťansko-sociální má už 7 kandidatur
ve skupině městské. Nekandiduje více P. Holba,
jehož volba po celých šest let nebyla sněmem
schválena.
Němec
Hradečný
Staněk
Posl
Stránský
doktor
Chlum
Okleštěk
Mohapl
P Holba
Morava
Ostrava
Mar
Vítkovice
Vela
Byteš
Jihlava
Olomouc
Přerov
dos
Vít
12
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
13
article
Proč nebude svolán dalmatský sněm.
Proč nebude svolán dalmatský sněm.
Dalmatský sném zásedal sice loňskéh
roku, ale k vlastní práci se nedostal, poněvad:
tomu bránila obstrkce klerikální strany prá-
va. Po delším vyjednávání stala se mezi chor-
vatskou národní stranou a praváši dohoda
aby se zvolil stálý sněmovní výbor pro vo-
lební opravu, kterou by se odstranily nesrov-
nalosti v nynějším zastaralém dalmatském vo-
lebním řádu. Referent národní strany vypra-
coval osnovu nového volebního řádu a zem-
ský výbor ji rozeslal všem členům stálého vý-
boru, aby se o ní vyslovili a aby po jejich ná-
vrhu stálý výbor mohl býtí svolán ke schůzi
Praváši tehda zamítli osnovu národní strany
a na svolání výboru ani nedošlo, poněvadž
by jeho jednání pro odpor klerikálů bylo mar-
né. Po vypuknutí balkánské války a zvláště
po rozpuštění obecních zastupitelstev v.
Splitu a Šibeníce poměr mezi stranami dal-
matskými se nápadně zlepšil, takže se obje-
vila naděje, že by i sněm mohl již plodně pra-
covati, a faké volební opráva dala by sev
dorozumění všech štran vyříditi. Předseda
dalmatského sněmu, dr. Ivčevič, zakročij
tedy u vlády, aby nyní v únoru svolala také
tento sněm. Obdržel odpověď. že vláda jes:
ochotna sněm volati ale jen s podminkou, do-
stane-li se jí záruky, že vzhledem k za
hraniční situaci nestane se na
sněmě žádný politický projev, kte-
rý by přesahoval ústavní práva sněmu dalmaí-
ského. Záruky takové dr. Ivčevič ovšem dáti
nemohl a proto sněm v tomto období svolán
nebude.
doktor
Ivčevič
Split
14
article
Jednota liberálních Jihoslovanů.
Návrh „Slov. Nar.“, aby všichni nekleri
kální Slovinci, Chorvaté a Srbové v monarchi
habsburské utvořili svaz, jenž by otázku jiho-
slovanskou řešil svorně ve smyslu liberální-
nezamlouvá se záhřebskému „Srbobranu“, o -
gánu koaličních Srbů v království chorvat-
ském, který má svolání sjezdu za předčasné
dokud nebude vyřizen spor mezi Srby z krá-
lovství chorvatského a z Bosny a Hercegovi-
ny. Neiprve dle zdání „Srbobrana“ musí se
státi skutkem sjednocení Srbů a Chorvatů
teprve potom bude možno pomýšieti o svazu
všech Jihoslovanů.
Jihoslovan
Nara
Chorvat
Srba
Herceg
Bosna
15
article
Rěcké biskupství.
16
article
Otázka odloučení Rěky a jeho území o
biskupství seňského je stará asi 10 roků. Ma-
ďarům, kteří ne sice právem, ale via facti od-
trhli město Rěku politicky od království
choryatského, k nemuž státoprávně dosud
náleží, jde nym o to, aby odtrhli Rěku také
z církevního svazku s chorvatskou diecesí
seňskou. Za tím účelem uherská vláda ut
dávno vyjednavá s římskou kurií, aby svo-
lila ke zřízení samostatného biskupství
Rěce, neb aspoň apoštolského vikariátu, kte-
rý by byl podřízen některému biskupu uher.
skému. Již mnohokrát přišla z Pešti zpráva,
že úsilí uherské vlády korunováno úspěchem
a byl jmenován uherský prelát, který se prý
stane buď biskupem neb aspoň vikářem rě-
ckým, ale všechny ty zprávy ukázaly še do-
sud planými. Včera došla opět z Pešti zpráva
že vyjednávání v té věci je ukončeno a uher-
ská vláda obdržela již svolení císařovo i pa-
pežovo, takže pro Rěku bude nyní jmenová-
samostatný biskup. Stane se jím prý dr. Alex.
andr Viszoto, který je nyní kanovníkem
profesorem bohoslovi a pro Rěku se výborně
hodí, ježto studovai delší dobu v Římě a zná
dokonale vlašský jazyk. Uvidíme, osvědčí-
se tato nejnovější zpráva o církevním od-
tržení Rěky od Chorvatska lépe, než četně
její předchůdkyně.
doktor
Alex
Ma
Pešť
Řím
Chorvatsko
18
article
Polská politika v Rusku
Polská politika v Rusku
Jubilej polského povstání r. 1863 minul
dobře t. j. za úplného klidu polské společno-
sti. Nestalo se nic ve smyslu p. Vladislav
Studnického a zakopanské revoluční resolu-
ce. Naopak přávě v tomto okamžiku polské
listy v království píší o Rusku a poměru P
láků k němu velmi střízlivě a věcně, bez záští
a romantiky, jak jsme již ukázali na článku
varšavského „Slova“ o vzrůstu blahobytua
všeho pokroku v Rusku.
Podobným způsobem posuzuje poměr
k Rusku „Gazeta Varšavská“ v článcích „Pol-
ská politika v ruském státě“. Dovozuje, že
každý národ musí provozovat obojí politiku.
vnitřní i vnější. Poláci dosud provozovali jen
politiku vnější, zapomínajíce na vnitřní refor-
my ve své společnosti a na rozmnožováníi
organisaci národních sil. Rusové to dělali také
tak. „Ale nynější období ve státním životě Ru-
ska musí býti pochopováno jako návrat ke
vnitřním úkolům, obrat to, který Poláci do-
sud náležitě neoceňují. Neuvědomujeme si jak
se patří povahu a nevyhnutelné výsledky ta-
kových počinů, jako je Stolypinova agrárná
reforma, jako postupné provádění plánu síti
škol, jako pospěch v podporování zeměděl-
ských meliorací atd. Dívali jsme se na politi-
cké instituce ruského státu příliš jednostran-
ně a proto nyní nevidíme, že se tam v so-
cišlné a kulturné oblasti budu
podmínky rychlého pokroku. Pol-
ska v horší době svého trvání, jež předcházela
přeď pádem nášeho státu, nebyla ve své po-
litice ani jednostranná: nestaralať se ani o
vnější, oni o vnitřní otázky. Po pádu našeho
státu proud, snaživší se o vnitřní reformy, vy-
stupoval někdy i s velkou silou, ale naše ne-
umění a nezdary ve vnější politice ohlušovaly
jej, ano i ničily jeho plody. A dosud jsme ne-
dospěli ku pochopení a zjištění náležitého po-
měru těchto dvou oblastí politiky v našem
životě.“
Vladislav studnický
Pol
Polák
Rus
Stolypinův
Rusko
19
article
Albanci.
Albanci.
Noviny a diplomaté se nyní zajímají jen
otázkou Drinopole a otázka Skadru a Janiny
a utvoření „samosprávného“ knížectví alban-
ského zůstává stranou. Zatím Albanci neza-
hálejí. Čilému Izmailu Kemalovi onehdy na
Korfu zadrželi korespondenci, určenou pro
italského zahraničného ministra, z čehož
hr. Berchtold mohl nabýti poučení, že presi-
dent prozatímné vlády albanské nehraje pou-
ze s ním, nýbrž také s jeho římským kolegou
p. Giolittem. A co dělá albanský lid, o tom
píše řecká „Nea Hémera“. V Epiru Albanci
vypálili a vydrancovali 42 vesnic a 78 osob
z jejich obyvatelstva umučili. Kromě toho do
posledního vyhladili všechno obyvatelstvo
vesnice Leviny. Albanci nevraždí hned. nýbrž
před zavražděním své oběti mučí: oči vypi-
chují, jazyky vytrhávají, za živa upalují.
V rozhořčení na evropskou diplomacii
list volá: „A těmto junákům Evropa chce dáti
státní organisaci! Nyní jest jejich rozbojnictví
jaksi „drobným průmyslem“, ale až budou
míti svůj stát, svou samosprávu a svého kní-
žete, ukáží ve velkém, co dovedou!“ Nyni
barbarsky řádí, ale přece mají strach před
odplatou; až budou úplnými pány křesťan-
ského, s nimi smíšenéha obyvatelstva, potom
teprve Evropa uvidi, provedla zřízením
„samostatné Albaha Je k. domu věru třeba
železného srdce dipté, uby se autoritou
celé Evropy domáhali tvoření privilegované-
ho brlohu zlosynů!“
Izmail Kemal
Korf
Berchtold
Levin
Nyňa
Drinopol
Epirus
Evropa
Nea Hémer
20
article
Italie a ostrovy v Egejském moří.
Italie nejeví chuti vyklidití obsazené ostrovy
v Egejském moři, což se vrevropské veřejnosti
vykládá všelijak. Formálně drží se ltalie pod-
mínek lausannského míru, z projevů italského
tisku však je patrno, že ltalii jde ještě o jiné
zájmy. Stanovisko Italie v této věci budí velké
rozčilení v řeckém obyvatelstvu obsazených ostrovů
a v království řeckém, jehož loďstvo by ostrovy
zajisté hned obsadilo, kdyby je Italové vyklidili.
Tisk italský staví se přímo proti vyklizení
obsazených ostrovů aspoň potud, pokud všechno
turecké vojsko neodejde z Libyc a pokud nebude
rozřešena východní krise. Zejména »Corriere della
Sera«, »Giornale d'ltalia« i oficiosní »Tribuna«
uvádějí stejné vývody, celkem asi tytos
Obsazení ostrovů bylo válečným činem proti
Turecku a na základě lausannské smlouvy zů-
stanou ostrovy v rukou Italie jako záruka z
úplné odvolání tureckého vojska z Libye. Turecká
vláda, byvši vyzvána, aby odvolala své vojáky
z Cyrenaiky, odpovídala stále, že to může učiniti
jen poslupně, aby pravidelné vojsko otomanské
nevydala represaliím Bedulnů. S druhé strany
italský postup v Cyrenaice nepokročil. Za tohoto
stavu je prý nemyslitelno, že by ltalie mohla vy-
kliditi ostrovy nebo svoliti, aby je předala jinému
státu. Italská vláda prý jednoho dne dá Turecku
ultimatum, pokud se týče odchodu tureckého
vojska z Cyrenaikyž a neučiní-li tak již nyní, je
to jen proto, že neví, kdo v Cařihradě vládne.
Italos
Cyrenaika
Turecko
Libye
Cařihrad
Corriere della Ser
Giornale d ' ltalia
21
article
Kromě toho prý sluší uvéstí, že východní
krise posud není rozřešena a hrozí dokonce roz-
šířiti se z evropského Turecka i na Turečko
asijské. Není prý v zájmu Italie vykliditi oto-
manské území, jež má obsazeno, pokud nebude
míti jistotu, že jiné velmoci nechtějí obsadití nová
územi. Italie si musí přáti, aby otázka asijského
Turecka nebyla rozvinuta, by tím nebyla poru-
šena rovnováha ve Středozemním moři v její ne-
prospěch. Bylo prý by absurdním popírati exi-
stenci jistých zámyslů vzhledem k državám asij-
ského pobřeží tureckého. Italie však musí trvati
na territoriálním statu quo v Malé Asii, poně-
vadž zkušenosti za války tripolské prý ji poučily.
jak by její posice utrpěla, kdyby rovnováha v
Středozemním moři byla porušena bez přísluš-
ných kompensací pro ni.
Proto prý je marným bouření řeckého tisku
neboť Italie se nehodlá vzdáti ochrany svých
vlastních zájmů-
Praví se, že tyto vývody čelných ifalských
listů se srovnávají s míněním vládních kruhů
italských.
Turecko
Asie
Italia
22
article
Demokratická vláda ve Spojených státech
a samospráva pro Filipiny,
S nastávající změnou presidenta v Bílém dome
washingtonském bude tentokráte spojena také
změna vlády, která přejde z rukou republikánů
na demokraty. Z Washingtonu se sděluje, že zvo-
lený president Wilson, jenž nastoupí v březnu.
nabídl nejdůležitější úřad státního sekretáře Wil-
liamu Bryanovi, jenž byl třikráte kandidátem
demokratické strany na presidentství a je horli-
vým bojovníkem za stříbrnou měnu. Bryan na-
bídku přijal.
Demokraté chystají předlohu, navrhující udě-
lení samosprávy 8.000.000 Filipinců do osmi let.
Na banketě, uspořádaném ve Wáshingtoně ve
středu, vyslovil se posavadní president Taít
velmi rozhořčeně proti tomuto úmyslu. Dovozoval
ve své řeči, že Filipinci nejsou zralí pro samo-
správu a kdyby jim byla vnucena, že bude ohro-
žen postup křesťanství na těchto ostrovech, které
prý Prozřetelndst (l) svěřila ochraně amerického
Na Taftovu řeč odpověděl demokrat Champ
Clark, jenž prohlásil, že somostatnost Filipinje
na programu demokratické strany a že nová správa
hodlá provésti všechny články tohoto prngramu.
Na stupňované ufiskováni českého živlu v Dol-
nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod-
porou spolku „Komenský“ ve Vidni, který pečaje
o české školy pro české děti dolnorakouské.
lidu.
Wilson
Bryan
Taít
Filipínec
Taftův
Champ Clark
Komenský
Videň
spojený stát
Filipíny
Washington
Bryan
Dolo
Wil
23
article
„Proti lži a pro pravdu.
„Proti lži a pro pravdu.
(Pův. dopis ze Semil.)
Semily
24
article
„Samostatnost“ namáhá se pod nadpisem
„Protilži a pro pravdu“ obhájiti svého předáka
sloupa státoprávně-pokrokové strany Ed. Beneše
bývalého obecního tajemníka a později starostu
města Semil a nyní ještě dobře honorovaného ře-
ditele naší Občanské záložny. Uvádí a kritisuje
obecní rozpočet na rok 1913, který proponuje
urovnání dluhů a všech potřeb obecních přirážku
325% a školní přirážku 28%, dohromady 353 ..
Je pravda, že se přiliš mnoho investovalo
avšak musíme poukázat na to, co se v této kritice.
kde se chce uvalit všechna vina na bývalý obecní
výbor, v jehož čele stáli p. dr. Ant. Spidlen a lé-
kárnik Rud. Husák, zůmyslně zamlčuje.
Z rozpočtu vyjímá položku K 300.000, které
si obec musí vydlužiti k sanování městské spoři-
telny a všecko to, co ještě bude musit městok
sanování obětovati. Ta ubohá spořitelna! . Bývaly
doby, kde pan Beneš se chlubíval, že na jeho po-
pud byla spořitelna zde zřízena. Do té doby zde
působila zdejší Obč. záložna, která za vzorného
vedení p. star. Čapka, Rud. Husáka a dra. Ant.
Beneš
doktor
Antonín
Husák
Čapek
Semily
25
article
Spidlena za velmi skromné režie velmi blahodárně
od roku 1862 působila, reservní fond přes 200.000
kor. shromáždila, všem úvěrním potřebám, obcho-
du a průmyslu v plné míře vyhovovala. V těchlo
tak příznivých poměrech nepokládali jsme zřízení
spořitelny za fak akutní, až když poměry zde tak
rapidně rostly a průmysl tak utěšeně se vzmáhal.
přikročili jsme ke zřízení spořitelny. Ústav ten
mohl jistě při řádném vedení blahodárně pů-
sobit a mohlo město mít v budoucnosti slušný
zdroj přijmu
Pan Ed. Beneš jako obecní tajemník měl všal
vysoké aspirace. Benevolencí p. dra. Spidlena
Rud. Husáka stal se též po pensionování p. star
Čapka členem ředitelstva záložny a jako výborný
agitátor uměl výbor záložny doplňovat svými pří-
vrženci, a tu se pak provedl pravý komplot, že
při zamýšleném obsazení úřadnického místa v zá-
ložně navrhl zemřelý sládek Schönfeld, aby místo
to bylo uděleno p. tajemniku Benešovi, který by
na místo tajemníka resignoval a aby mu byl vy
měřen takový plat, do kterého by se započítalo
jeho služné i s kvinkvenálkami, zajistíla pense pro
něj a jeho rodinu. Návrhu toho horlivě se ujal p
dr. Zeman. Proti temu návrhu protestoval p. řed
Husák a dr. Spidlen a žádali, aby věc ták důle-
žitá byla odkázána valné hromadě, načež doka-
zoval p. dr. Zeman, že dle stanov je k tomu výbom
kompetentní, a žádal, aby se o tom hlasovalo
Výbor. již přivrženci Beneše doplněný, odhlasova
pak návrh ten proti 4 hlasům, a od té doby nabyi
Beneš rozhodujícího vlivu v záložně, který mě
v zápětí samé neštěstí.
Ed
Beneš
Husák
Čapek
Zeman
doktor
Spidlen
Schönfeld
26
article
Pánové Husák a dr. Spidlen v neblahém tu-
šení, jak věci dále se vyvinou, nedali se v budouc
valné hromadě záložny, která se konala 28./4 1912
více voliti do ředitelstva záložny, vzdor úpěnli-
vým prosbám dra. Zemana, hlavního mluvčího Be
nešovy strany a od té doby je Občanská záložna
v situaci velmi kritické.
Plat Beneže byl vyměřen na K 5180, více, ne
činila celá režie za minulých 50 let.
Husák
doktor
Spidlen
Zeman
27
article
Nyní, když si takovou situaci upravil, praco-
val ve svém velíkášství dále na své budoucí ka-
rieře. Pomocí sobě slepě oddaných přivrženců stal
se skutečně pak v listopadu 1910 starostou města
a jako takový nabyl pak též rozhodujícího vliv
ve spořitelně, a nyní se začaly provádět s ředi-
telem kanceláře drem. Zemanem finanční operace
ve velkém slohu a spořitelna rozpůjčila své vklady
ca. 5 milionů asi 5 firmám, při čemž regulativ spo-
řitelny jako by vůbec neexistoval. — Ovšem toto
překročení regulativu líčil p. Beneš ve veřejné
schůzi jako docela nevinnou věc. při čemž opět
zamlčel, že tyto firmy jsou s nim příbuzny, bau
jedné firmy, která je v konkursu, je zároveň spo-
lečníkem a že regulativ spořitelní výslovně
zakazuje půjčky frmám, v kterých je zúčastněn
člen ředitelství. — Takové hospodářství nemohlo
mit ovšem dlouhého trvánít a když to bylo již ve-
řejným tajemstvím, že hroží spořitelně ohromné
ztráty a nastala u vkladatelů panika, a vklady
houfně se vybíraly, zakročila vláda a výbor spo-
řítelny s Benešem a drem. Zemanem v čele, byi
rozpuštěn s ustanovena správní komise, pozůstá-
vající z pánů: ředítele Kafky, hotáře dra. Svobody
a ředitele Kaliny. — Komise tato má nyní pro-
vádět velmi nesnadný úkol. provésti sanací spoři-
telny, a doufáme, že s napětím veškerých sil
pomocí velmi vlivných osobností se sanace zdaři.
A právě k tomu účelu byla vřaděna do rozpočtu
ta shora uvedená položka K 300.000.
Zeman
Beneš
Kafka
Kalina
28
article
Když byl Beneš odstraněn a neškodným učině
ve spořitelně, stal se také jako starosta nemožným.
a byl výbor okresním hejtmanem rozpuštěn, a se-
stavena správní komise, která převzala agendu
města a v krátké době provedla nové volby do
obecního výboru. — Pánové dr. Spidlen a Husák
při volbách, kdy byl Beneš volen starostou, resig-
novali, a nyní museli znovu převzít své funkce
a musejí s novým výborem napnout veškeré síly
aby desolátní poměry v městě našem, souvisící tak
těsně se spořitelnou a záložnou přivedli do žádou-
cího pořádku a odčinili tak následky úžasného ho-
spodářství Beneše a jeho strany. Firma Josefa Pro-
kopa synové a spol. a společník Beneš jsou
od listopadu v konkursu. — Tkalcovna a rakvárna
zde v Podmoklicích byla 25. t. m. v dražbě pro-
dána, rovněž parní pila v Doxích a oba ty závodv
musela koupit spořitelna, a bude muset též koupit
rozestavenou továrnu v Hostivaři, a utrpí při tom
ohromné ztráty. Při tom všem má Beneš tu trou-
falost, chtit svalovat vinu na staré pány, kteří li-
tují toho, že před lety vyhověli jeho prosbám,
opatřili mu zde místo a slušnou existenci, kterou
mu stále zlepšovali.
Mluvilo se zde všeobecně o tom, že Benež do
Nového roku naše město opustí a odstěhuje se do
Prahy, avšak Beneš je do dnes zde, a čemu se
každý diví, je to, že vzdor tomu, že je v konkursu
řidí zdejší záložnu, ačkoliv důvěru úplně ztrati
a je to jen ke škodě záložny. Má snad teprv bu-
doucí valná hromada učinit nápravu
Beneš
doktor
Spidlen
Husák
Josef
než
Podmoklice
Doxe
Hostivař
Praha
obecní výbor
29
article
Ze strany.
Ze strany.
Ustavující schůze průmyslové a obchodní
sekce při akčním výboru národní strany
svobodomyslné koná se dnes o 1012 hod.
dop. v místnostech sekretariátu strany (II.,
Marianská ulice 3, II. poschodi).
Praha-Malá strana. Důvěrnický sbor místní
organisace konal první schůzi po svém ustavení
29. ledna za předsednictví p. dra. Pinka saa
stav. rady Matčjovského. Vzaty na vědomi
zprávy přednesené jednatelem p. Nevařile mi
výsledky voleb v odboru živnostenském, úřadni-
ckém a zřízeneckém, účast organisace na přátel-
ském večeru, pořádaném na počest p. MUDra. Fr.
Kašpara, po jeho zvolení I. starostovým ná-
městkem; o akademii s věnečkem, pořádané orga-
nisací 13. prosince m. r., výsledek akce pro před-
plácení živnostenského týdenníku „Národ“; dopis
odboru peněžních úřadníků ohledně členstvaa
přednášek jich členy pořádanými; pozvání k usta-
vující valné hromadě průmyslové a obchodní sekce
(vysláni delegáti) pozvání k řečnickému kursu;
k přednášce poslance prof. dra. Halbana; k cyklu
přednášek pořádaných klubem nár. strany svobo-
domyslné a mládeží. Vzata na vědomí pokladní
zpráva, přednesená pokladníkem p. Ing. V. Čer-
ným. Předneseny návrhy z odborů a schváleny
zejména: živnostenského (ref. p. Hrubý) o-
hledně vybírání příspěvků členských, zastoupení
rozmnožovacího přístroje; úřadnického (rcf. p.
st. r. Matějovský) ohledně postupu v příčině pro-
jednávané služební pragmatiky úřadnictva a zři-
zenectva zem, výboru, zřízeneckého (ref.p.
Fejtek) ohledně služební pragmatíky, místností pro
organisaci a vybírání příspěvků pro rok 1913 mezi
zřízenci. Usneseno uspořádati členskou schůzi, na
niž by říšský poslanec prof. dr. Funk referoval o
finančních předlohách; rovněž učiněno úsnesení o-
hledně veřejné schůze o politické situaci. K pod-
nětu p. Železného usneseno pořádati sehůz
Pinka
Matčjovský
Mudra
František
Kašpar
profesor
doktor
Inga
V Čer
Hrubá
Matějovský
Fejtek
Funk
Železný
marianský ulice
Praha
Malá strana
národní strana
II
Halban
30
article
důvěrnického sboru měsíčně, členskou za 2 měsíce.
na jichž pořádek by se vždy dalo jednání o ča-
sových otázkách. Posl. dr. Pinkas pojednalo
předloze o povinném předkládání knih, k níž našt
poslánci zaujímají zamítavé stanovisko.
Řečnický kurs při ústředí strany. Ve čtvrtek
přednášel inž. J. Dvořáček o poslání národní stra-
ny svobodomyslné. V pondělí 3. t. m. zahájí Ing. C.
J. Šafář přednášky o vývoji české politiky.
Důvěrnický sbor místní organisace nár. stran
svobodomyslné pro dolní Nové město I. konal 27.
ledna schůzi za předsednictví pana Lanče a za vel-
ké účasti členstva. Po schválení protokolu z po-
slední schůze přečteny jednatelem p. Kvapilem
došlé přípisy a přednesena jednatelská zpráva.
Jednáno o způsobu placení členských příspěvků
pro rok 1913. Praesidium zmocněno, aby přikročilo
k vybírání příspěvků, jakmile legitimace sekreta-
riátem strany budou zaslány. Usneseno, aby orga-
nisace pořádala veškeré schůze i přednášky samo-
statně a ne jako se dělo dosud, společně s organi-
sací II. a Občanskou besedou pro dolní Nové mě-
sto. K návrhu p. jednatele Kvapila jednáno o zří-
zení živnostenského odboru. Za zřízení odboru při-
mlouvali se všichni přítomní, poukazujíce na nut-
nost soustředění stavu živnostenského ve straně
svobodomyslné, zvláště na dolním Novém městě,
jehož hlavní jádro obyvatelstva živnostnictvo tvoři.
Posl
doktor
Pinkas
J Dvořáček
Inga
J Šafář
Kvapil
Nová
organizace národní
31
article
Po delší debatě, které se zúčastnili všichni přítom-
ní, uloženo předsednictvu, aby svolalo na 10. února
t. r. ustavující schůzi, ke které by byli pozváni ve-
škeří živnostníci, na dolním Novém městě bydlící, a
aby schůze tate spojena byla s přednáškou, ve kte-
ré by se vyložila a projednala otázka, proč se or-
ganisuje živnostnictvo ve straně a co pro ně ve
straně bylo již vykonáno. Během jednání dostavil
se do schůze pan tajemník Pechar, jemuž byly za
různé vývody během jednání a za praktické poky-
ny v různých otázkách panem předsedajícím díky
rysloven
Z Přibrami. Organisace mládeže konala
10. prosince 1912 četně navštívenou schůzi člen-
skou, na níž promluvil kol. PhC. J. Holeček „O ho-
spodářských, kulturních a sociálních poměrech na
Balkáně.“ Pozorně vyslechnutá jeho řeč byla ná-
sledující debatou, do níž zasáhli zvláště prof. pan
Kalous a kol. Pavlovič, Srb, značně doplněna a
posluchači odnesli si dojem trvalý. Dne 21. ledna
1913 konána schůze, na níž referoval kol. jednatel
K. Stočes „O nedostatcích městské lidové čítárny“.
Pechar
J Holeček
Kalous
Pavlovič
Srb
K Stočes
Balkán
32
article
V následující debatě usneseno, by otázka ozdravění
čitárny nebyla organisací pouštěna se zřetele. v
příhodný okamžik bude podáno organisací mládeže
obci přiměřené memorandum. Na téže schůzi usne-
seno pořádati cyklus tří přednášek z peněžnictví
8. února „Cedulová banka a obchody bankovní“,
15. února „Bursa peněžní“, 23. února „Družstev-
nictví“. Přednášeti uvolil se se zvláštní ochotou dír
zdejší filiálky Č. P. B. pan Hrdý. Přednášky konají
se vždy o 81/4 hod. večer v Měšťanské besedě
jako přednášky lidové, bezplatně. V druhé polo-
vici března chystá se přednáška Ph. dra. F. Po-
korného: „O umění v Benátkách“, causerie z cest.
jež provázena bude uměleckým programem, pří-
padně voleným. 3. dubna pořádán bude „Srbský
večer“, na jehož programu se již pracuje. Organi-
sace naše založila zde dále za účelem praktického
učení srbštině srbský kroužek, v němž vyučuje kol.
Inž. C. Jevtič. Čtvrtečních schůzí organisace míst-
ní účastní se organisace mládeže četnými členy.
Bursa
Hrdá
Organus
Jevtič
Benátky
cedulový banka
33
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klepy, klepy a nic než klepy. Došel
nás tento přípis: »Velectěná redakce! Byl
jsem upozorněn na čís. »Času« ze dne 29.
ledna t. r. na rubriku: »Klepy, klepy a nic
než klepy!« Tam čtu: »My víme, že pan dr.
Kramář dohazoval do Lečic svého kandidáta
za evang. faráře. Obé jest pravda, ale svého
pramene neudáme.« — K tomu odpovídáme
Ze tři kandidátů pro evang. farní úřad v Le-
čicích jsem pouze já členem mladočeské orga-
nisace. (V Přelouči.) Může se tedy klep
»Času« týkati jedině mne. Bylo by pro mne
velikou cti, kdyby p. dr. Kramář se o mne
zajímal. Ale p. dr. Kramář nezná mne, a já
neznám p. dra. Kramáře. »Čas« ví, »že pan
dr. Kramář dohazoval do Lečic mne — a já
to nevím! »Čas« dokonce snad ví, mnoho-lí
jsem za to dohazování slíbil mladočeské daně
— a já to nevím. Tolik však mohu říci
s dobrým svědomím: jsou-li všecky podobné
zprávy »Času« tak pravdivy, jako uvedený
klep, pak skutečně lituji čtenáře »Času«.
»Čas« jest na nejlepší cestě obohatiti svuj
list a svůj program o jednu rubriku: klepy
z evang. církve. Doporučuji mu umístění ta-
bulky na dveřích redakčních: »Zde se přijí-
mají klepy z ovang. Sionu. Evang. církvi
pak gratuluji k orgánu, který ví všecko a
slyší i trávu růsti. Přece však svým souvěr-
cům radím k opatrnosti. Mohlo by jim snadno
přátelství s »Časem« přijíti trochu draho. —
V plné úctě oddaný V. Baše, evang. farář.
Chvaletice, 31. ledna (pošta Kladruby n. L.. 2).
— Z Národního klubu. Dnes večer
o 7. hod. pokračuje prof. Halban ve své
přednášce »O politických a hospo-
dářských poměrech v Haliči.« Do-
mácí rada žádá pány členy za hojnou
účast.
— Odbor peněžních úřadníků žádá své
členy, aby se zejtra určitě zúčastnili před-
nášky dra. Alfreda ryt. Halbana o 7. hod.
večerní.
doktor
Kramář
V Baš
Halban
Alfréd
Lečice
Přelouč
Chvaletice
Kladruby
Halič
národní klub
34
article
— Z Českého učení pro vědy politické
Dnes v neděli přednáší prof. Alfred zyt.
Halban o 7. hod. več. v Národním Klubu
(Louvre) o hospodářských poměrech v Ha-
liči. I. Hospodářský vývoj Haliče od doby při-
pojení k Rakousku — hlavně vývoj zeměděl-
ský — zanedbalost země — rozmach ljejí za
éry autonomní. II. Stav orby — její jikoly,
průmysl — jeho počátky: racionelní základy
zemědělství a hornictví — oproti tomu nedo-
statečná organisace kapitálu a obchodu, ře-
mesla, srovnání s Kongressovkou a s Uhrhamí.
III. Souvíslost hospodářských a politických
otázek se stanoviska naší nacionální politiky
aktuální úkolýnaší politiky — doplnění čín-
nosti státu; Vliv soc.-hospodářského pokroku
na politické stranictví. — Pravidelné před-
nášky počnou opět ve čtvrtek o 7. hod. ve-
černí. Přednáší dr. Egon Zeis a vrch. r. dr.
Rud. Krejčí. V pátek dr. Egon Zeis a doc.
dr. Jos. Vacek. V sobotu výminečně před-
náší prof. dr. Karel Engliš: Chudinství
sociální politika.
Z české vysoké školy technické v Praze.
Dne 25. ledna t. r. podrobili se II. státní zkoušce
z odboru kulturního inženýrství pp.: Kratochvíl
Frant. z Doudleb. Broulík J. z Kerhartic, Lacka
O. z Těšíc a B. Břicháček z Let.
— Rekviem za arciknižete Rainera. K důstoj-
nému uctění památky arciknižete Rainera cele-
brovány budou v základě schválení rady král. hl.
města Prahy a její péčí slavné zádušní bohoslužby
ve čtvrtekdne 6. února t. r. o 9. hod. do-
polední v hlavním farním chrámu Panny Marie
před Týnem.
— Oslava památky spisovatele dra. Zikmunda
Wintra v Rakovníku. Damský odbor Nár. jednoty
severočeské v Rakovníku uspořádá v sobotu dne
8. února t. r. o 8. hod. večerní v sále „Na střelnici
profesor
zyt
Halban
Kongressovka
doktor
Zeis
Krejčí
docent
Jos
Vacek
Engliš
Kratochvíl
František
Broulík
Lacek O
Břicháček
Marie
Winter
Louvre
Halič
Rakousko
Doudleby
Kerhartice
Praha
Rakovník
Český učený pro věda
národní klub
český vysoký škola technický v Praga