ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 631246d0-8f0a-11dd-9103-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: place 60, person 131, org 12, work 5
1 masthead
února 1913. číslo 32.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
: na středních školách vyučování to bu- povinno. pst české obce za schulvereinskou školu. ěmecké listy uveřejňují přípis, který prý byl ján z jisté české obce uprostřed české kraji- pěmeckému Scbulvereinu se žádostí za ně- kou školu. Dopis tento,psaný v bídné něm- k, která může býti ovšem imitována jako celý jis, ale jinak věrně připomínající němčinu, se české, děti naučí v schulvereinských lách, vypravuje, že obec a čtyři jiné obc kké z okolí se stem dětí dohromady byly by zuměny, kdyby se jim dostalo německé ly, neboť-krajina jest chudá a dělníci musí každého roku do Německa na práci, a tu- by prý bylo dobře pro děti, aby byly ú- jtny „něsieckého vzdělání“. Orgány něme- Sohulsáréinu k tomu peadotýkají, že
Německo
5 article Pdek vžitku: poněvadž prý
Pdek vžitku: poněvadž prý a5 e kterého „volání o pomoc“ po- jánoiobec pama jest ryze česká, ú- č vylouče.8, aby tam zřízena byla něme- škola. UČechů by prý způsobila žádost soukmerbýců za německou školu jenom u krev, a protož psý Schulverein, aby osud hto ubožáké, ještě nezhoršil, jména žada- 1 neuveřejní Lze si přdstaviti jímavější šlechetnost to jednán „věrného Eckerta“?! Srdce krvácí, že musí české obci a čtyrem okolním kým vesnicím odepříti dobrodiní a užitek ulvereinské koly, ale uprostřed české kra- nemá schulvereinská škola smyslu, nebo ulvercin neuí německy — nýbrž germa- suje celé menšiny a obce n a pokr aji kého jazykového území, aby německé tšil. Ji český koláč pěkně do kolečka n středek — německý bůh dá — dojdel kový dopis má pro něj nesmírnou cenu. pdevším ukazuje světu kříšťalovou šlechet- t Schulvereinu, a potom dosvědčuje, že li sami úpěnlivě prosí o schulvereinskou lu. Nedostanou ji, ktyby se rozkrájeli, ale ulverein aspoň nepjozradí jména ubožá- aby je Češi nezhlačli se světa. Takový pis zabíjí tolik much, najednou, že stojí za aby si ho Schulverin poslal častěji sám, yby od domnělých čechů nedošel! „Bohe- je krom toho pácnějším dokladem vý- m německé školy pre český svět, než úva- různých opisovatelů.
Eckert Čech m německý škola pre český svět
6 article
ské stvrzenky meststeho berního úřadu. Ještě jedna zpráva německého Schul- reinu: Podal dvě stížnisti k místodržitelství městský berní úřad pražského magistrátu. něvadž vydal české svrzenky na německé ně z příjmů. Mistodržitelství vyřídilo stíž- sti tím, že stěžovatelim dodalo německý tklad českých stvrzenek. Jak vliv místodržiteství, ve stížnostech Janý, městskému berr nu úřadu impono- — praví „Schulverem“ ve svém orgánu „ukazuje nové dorupení takové české rzenky německému Sjilulvereinu. Snad s daří dosíci finančnímu? ninisterstvu, co ne- že dokázat místodrži )iství a vnuknouti zskému niěstskému b nímu úřadu jazyko- u stránku přenesené působnosti. Upřímně pochybujeme. Pražský magistrát stupuje přesně dle vznesených vzorů něme- ých a co je „Schulvereinu“ na příklad Liberci svato, nesmí ma býti v Praze klato. cikníže Karel František Josef protektorem německé výstavy v Chomutově. Jak se z Chomutovs sděluje, bylo před- lnictvo německé „zemiké“ výstavy v Cho- tově 1913 vyrozuměno, že arcikníže Karel antišek Josef převzal orotektorát této vý-
Karel František Josef Karel Liberec Praha Chomutov cho
7 article Z Mortry.
Z Mortry. Dne 31. ledna 1913.
8 article
p sjezdu strany agiární. — Německ Jlobní postup. — Volební zprávy. Moravská agrární straa konala svůj sjezd. sala resoluce dvě, jednu všeobečnou a ve dru- e stotožňuje s požadavy učitelskými. V reso- och obou klade důraz ne pokrokový a svobodo- iaslný program strany, jež „nesmí býti nikým oná-li se tento sám ve traně znemožniti, opu- a nebo dotčen“. Pohrůžta tedy těm, kdož jsou rázely; ten, kdo by uměl aspoň obstojn , a pak občasné návštěvy ladiče. ěděl jsem dávno, te Chopinův smuteční od je tuze smutný ale v těch dobách poznal, že je dalko smutnější, hraje-li ousedka nade mnu... Byla to mladlá a měla Chopina ma programu zpravidla, ž trouby udělala ematorium a nadobro la pečeni. Virtuoka vedle mne měl si pro lehčí skladly, ale měla zase tu hu, že hrála je tal těžce, že beze všeh dršení by mohla bát Strausse i Faila n any v kostale. Nějbolestnější vzpomínky ie víží se však k pataji, kde matinka, když izičky tuze zlbily v kuchyni, zbavila se d tím, že je poslal hrát si do pokoje io lanem
Chopinův Strauss
9 article
Ale bylo b) nespravedlivo jen tento na- ojej vysokou aní ypuditi znenáhla z do- piností. Jsou ještě jiné a horší, než piano szi nimi všeliské kňouravé phonoly senti- antální citery a duši z těla rvoucí gramo- dy jež vrátí e s jarním otevíráním oken žo vlaštovky, a jsou to konečně budíčky. které bych palil strašlivou daň, poněvad o bestie nejú ve své činnosti omezeny dným nařizem o rušení nočního klidu jí to privilejým, že mohou spustit, kdy je llibo. Žil jam v sousedstvi muže, jehož volání vyžád alo, aby vstával o 2. hodině ční. Tento sbvěk, patrně ze vzteku, že d byl mu nk nepříznivým, že nemohl iti až do rán, mstil se na celém nevinném ně tím, že líde noci probouzel řinčením ho budička, terý jistě byl — soudě dle nusu tak vel- jako necky — všechny na- níky od skla až k půdě. Všechna ne- vňata v okolse probudila a když pekeln líček koneční zmlkl, začla ona.
10 article
Od těch do při vší své nelásce k daním uji pro zdanní všeho, co dělá rámus. Zevloun. rázu konservativného ve straně samé. V resolucích sjezdových opatrně se nemluví o samostatném po- stupu strany při volbách zemských a nevážou se ruce pro chystané, avšak popírané kompromisy. Je pravda, že red. Sonntag prohlásil ve své řeči: „Jde- me do voleb samostatně“ a „kandidovati budeme všude tam ve IV. kurii, kde zájem strany toho žá- dá“ — avšak v resoluci tato s vervou přednesená slova a shromážděnými applausem přijatá nena- lezla ohlasu. Ze slov redaktora Sonntaga lze sou- diti, že strana nebude kandidovati ve všech okre- sích IV. kurie. Sjezd sám byl četně navštíven. My často kopírujeme Němce ve věcech, kter nám nesvědčí. Ale skoro nikdy ve věcech, které by nám vynesly značný prospěch. Nejnovější pora- da spojerých volebních výborů tří německo-po- krokových stran a německo-dělnické strany po re- ferátu dra. Freislera určila postup pro volby zem- ské a usnesla se na těchto podkladech: Všichni němečtí poslanci maji tvořiti na snč- mu jednotný klub. Zemský volební výbor provede organisaci okresních volebních výborů po celé zemi. Při výběru kandidátů nechť se hledí k jich osobním schopnostem, k národní spolehlivosti. při volbě samé má se dle možnosti postupovati jed- notně a společně. Kandidáty jmenovati vyhražuje se volebním okresům. V případě, že by byla volba některého národního kandidáta ohrožena, zavazují se všechny čtyři strany voliti německo-pokrokové- ho kandidáta. Tento německý postup nám praví:
Zevloun Sonntag Němec Freisler
11 article
Němci uznávají nutnost společného, jednotného po- stupu ve sněmu a provedou ho. My jsme od toho- to daleko. Němci kladou důraz na schopné kandi- dáty — to u nás také se nebere na váhu. Němci jdou svorně proti sociálním demokratům, neboť jen v tom případe při katastrech na Moravě může je- jich národní kandidatura býti ohrožena — my už jednáme anebo dokonce tajně máme se sociálními demokraty na Moravě (některé ovšem strany) kom- promis upečený. V tom. všem se od Němců lišíme a dlouho se od nich v tomto směru ničemu nepři- učíme. Z volebních zpráv dále uvádime: na Ostrav- sku vyskytla se otázka všenárodní kandi- datury dra. Hradečného z Mar. Hor za venkovské obce, dosud poslancem Staňkem z Vít- kovic zastupované. Posl. Staněk z Vítkovic nehodlá kandidovati. Dr. Stránský prohlášen byl ve svém okrese dosav. za kandidáta městskou radou ve Vel. Byteši, dr. Chlum Řemeslnickou besedou v Jihlavě. Ve svých okresích (Olomouc venkov) kandiduje posl. Okleštěk. Přerov město dos. posl. dr. Mohapl. jenž bude míti projikarididá- ta. Strana křesťansko-sociální má už 7 kandidatur ve skupině městské. Nekandiduje více P. Holba, jehož volba po celých šest let nebyla sněmem schválena.
Němec Hradečný Staněk Posl Stránský doktor Chlum Okleštěk Mohapl P Holba Morava Ostrava Mar Vítkovice Vela Byteš Jihlava Olomouc Přerov dos Vít
12 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
13 article Proč nebude svolán dalmatský sněm.
Proč nebude svolán dalmatský sněm. Dalmatský sném zásedal sice loňskéh roku, ale k vlastní práci se nedostal, poněvad: tomu bránila obstrkce klerikální strany prá- va. Po delším vyjednávání stala se mezi chor- vatskou národní stranou a praváši dohoda aby se zvolil stálý sněmovní výbor pro vo- lební opravu, kterou by se odstranily nesrov- nalosti v nynějším zastaralém dalmatském vo- lebním řádu. Referent národní strany vypra- coval osnovu nového volebního řádu a zem- ský výbor ji rozeslal všem členům stálého vý- boru, aby se o ní vyslovili a aby po jejich ná- vrhu stálý výbor mohl býtí svolán ke schůzi Praváši tehda zamítli osnovu národní strany a na svolání výboru ani nedošlo, poněvadž by jeho jednání pro odpor klerikálů bylo mar- né. Po vypuknutí balkánské války a zvláště po rozpuštění obecních zastupitelstev v. Splitu a Šibeníce poměr mezi stranami dal- matskými se nápadně zlepšil, takže se obje- vila naděje, že by i sněm mohl již plodně pra- covati, a faké volební opráva dala by sev dorozumění všech štran vyříditi. Předseda dalmatského sněmu, dr. Ivčevič, zakročij tedy u vlády, aby nyní v únoru svolala také tento sněm. Obdržel odpověď. že vláda jes: ochotna sněm volati ale jen s podminkou, do- stane-li se jí záruky, že vzhledem k za hraniční situaci nestane se na sněmě žádný politický projev, kte- rý by přesahoval ústavní práva sněmu dalmaí- ského. Záruky takové dr. Ivčevič ovšem dáti nemohl a proto sněm v tomto období svolán nebude.
doktor Ivčevič Split
14 article
Jednota liberálních Jihoslovanů. Návrh „Slov. Nar.“, aby všichni nekleri kální Slovinci, Chorvaté a Srbové v monarchi habsburské utvořili svaz, jenž by otázku jiho- slovanskou řešil svorně ve smyslu liberální- nezamlouvá se záhřebskému „Srbobranu“, o - gánu koaličních Srbů v království chorvat- ském, který má svolání sjezdu za předčasné dokud nebude vyřizen spor mezi Srby z krá- lovství chorvatského a z Bosny a Hercegovi- ny. Neiprve dle zdání „Srbobrana“ musí se státi skutkem sjednocení Srbů a Chorvatů teprve potom bude možno pomýšieti o svazu všech Jihoslovanů.
Jihoslovan Nara Chorvat Srba Herceg Bosna
15 article
Rěcké biskupství.
16 article
Otázka odloučení Rěky a jeho území o biskupství seňského je stará asi 10 roků. Ma- ďarům, kteří ne sice právem, ale via facti od- trhli město Rěku politicky od království choryatského, k nemuž státoprávně dosud náleží, jde nym o to, aby odtrhli Rěku také z církevního svazku s chorvatskou diecesí seňskou. Za tím účelem uherská vláda ut dávno vyjednavá s římskou kurií, aby svo- lila ke zřízení samostatného biskupství Rěce, neb aspoň apoštolského vikariátu, kte- rý by byl podřízen některému biskupu uher. skému. Již mnohokrát přišla z Pešti zpráva, že úsilí uherské vlády korunováno úspěchem a byl jmenován uherský prelát, který se prý stane buď biskupem neb aspoň vikářem rě- ckým, ale všechny ty zprávy ukázaly še do- sud planými. Včera došla opět z Pešti zpráva že vyjednávání v té věci je ukončeno a uher- ská vláda obdržela již svolení císařovo i pa- pežovo, takže pro Rěku bude nyní jmenová- samostatný biskup. Stane se jím prý dr. Alex. andr Viszoto, který je nyní kanovníkem profesorem bohoslovi a pro Rěku se výborně hodí, ježto studovai delší dobu v Římě a zná dokonale vlašský jazyk. Uvidíme, osvědčí- se tato nejnovější zpráva o církevním od- tržení Rěky od Chorvatska lépe, než četně její předchůdkyně.
doktor Alex Ma Pešť Řím Chorvatsko
17 title
Za hranicemi.
18 article Polská politika v Rusku
Polská politika v Rusku Jubilej polského povstání r. 1863 minul dobře t. j. za úplného klidu polské společno- sti. Nestalo se nic ve smyslu p. Vladislav Studnického a zakopanské revoluční resolu- ce. Naopak přávě v tomto okamžiku polské listy v království píší o Rusku a poměru P láků k němu velmi střízlivě a věcně, bez záští a romantiky, jak jsme již ukázali na článku varšavského „Slova“ o vzrůstu blahobytua všeho pokroku v Rusku. Podobným způsobem posuzuje poměr k Rusku „Gazeta Varšavská“ v článcích „Pol- ská politika v ruském státě“. Dovozuje, že každý národ musí provozovat obojí politiku. vnitřní i vnější. Poláci dosud provozovali jen politiku vnější, zapomínajíce na vnitřní refor- my ve své společnosti a na rozmnožováníi organisaci národních sil. Rusové to dělali také tak. „Ale nynější období ve státním životě Ru- ska musí býti pochopováno jako návrat ke vnitřním úkolům, obrat to, který Poláci do- sud náležitě neoceňují. Neuvědomujeme si jak se patří povahu a nevyhnutelné výsledky ta- kových počinů, jako je Stolypinova agrárná reforma, jako postupné provádění plánu síti škol, jako pospěch v podporování zeměděl- ských meliorací atd. Dívali jsme se na politi- cké instituce ruského státu příliš jednostran- ně a proto nyní nevidíme, že se tam v so- cišlné a kulturné oblasti budu podmínky rychlého pokroku. Pol- ska v horší době svého trvání, jež předcházela přeď pádem nášeho státu, nebyla ve své po- litice ani jednostranná: nestaralať se ani o vnější, oni o vnitřní otázky. Po pádu našeho státu proud, snaživší se o vnitřní reformy, vy- stupoval někdy i s velkou silou, ale naše ne- umění a nezdary ve vnější politice ohlušovaly jej, ano i ničily jeho plody. A dosud jsme ne- dospěli ku pochopení a zjištění náležitého po- měru těchto dvou oblastí politiky v našem životě.“
Vladislav studnický Pol Polák Rus Stolypinův Rusko
19 article Albanci.
Albanci. Noviny a diplomaté se nyní zajímají jen otázkou Drinopole a otázka Skadru a Janiny a utvoření „samosprávného“ knížectví alban- ského zůstává stranou. Zatím Albanci neza- hálejí. Čilému Izmailu Kemalovi onehdy na Korfu zadrželi korespondenci, určenou pro italského zahraničného ministra, z čehož hr. Berchtold mohl nabýti poučení, že presi- dent prozatímné vlády albanské nehraje pou- ze s ním, nýbrž také s jeho římským kolegou p. Giolittem. A co dělá albanský lid, o tom píše řecká „Nea Hémera“. V Epiru Albanci vypálili a vydrancovali 42 vesnic a 78 osob z jejich obyvatelstva umučili. Kromě toho do posledního vyhladili všechno obyvatelstvo vesnice Leviny. Albanci nevraždí hned. nýbrž před zavražděním své oběti mučí: oči vypi- chují, jazyky vytrhávají, za živa upalují. V rozhořčení na evropskou diplomacii list volá: „A těmto junákům Evropa chce dáti státní organisaci! Nyní jest jejich rozbojnictví jaksi „drobným průmyslem“, ale až budou míti svůj stát, svou samosprávu a svého kní- žete, ukáží ve velkém, co dovedou!“ Nyni barbarsky řádí, ale přece mají strach před odplatou; až budou úplnými pány křesťan- ského, s nimi smíšenéha obyvatelstva, potom teprve Evropa uvidi, provedla zřízením „samostatné Albaha Je k. domu věru třeba železného srdce dipté, uby se autoritou celé Evropy domáhali tvoření privilegované- ho brlohu zlosynů!“
Izmail Kemal Korf Berchtold Levin Nyňa Drinopol Epirus Evropa Nea Hémer
20 article
Italie a ostrovy v Egejském moří. Italie nejeví chuti vyklidití obsazené ostrovy v Egejském moři, což se vrevropské veřejnosti vykládá všelijak. Formálně drží se ltalie pod- mínek lausannského míru, z projevů italského tisku však je patrno, že ltalii jde ještě o jiné zájmy. Stanovisko Italie v této věci budí velké rozčilení v řeckém obyvatelstvu obsazených ostrovů a v království řeckém, jehož loďstvo by ostrovy zajisté hned obsadilo, kdyby je Italové vyklidili. Tisk italský staví se přímo proti vyklizení obsazených ostrovů aspoň potud, pokud všechno turecké vojsko neodejde z Libyc a pokud nebude rozřešena východní krise. Zejména »Corriere della Sera«, »Giornale d'ltalia« i oficiosní »Tribuna« uvádějí stejné vývody, celkem asi tytos Obsazení ostrovů bylo válečným činem proti Turecku a na základě lausannské smlouvy zů- stanou ostrovy v rukou Italie jako záruka z úplné odvolání tureckého vojska z Libye. Turecká vláda, byvši vyzvána, aby odvolala své vojáky z Cyrenaiky, odpovídala stále, že to může učiniti jen poslupně, aby pravidelné vojsko otomanské nevydala represaliím Bedulnů. S druhé strany italský postup v Cyrenaice nepokročil. Za tohoto stavu je prý nemyslitelno, že by ltalie mohla vy- kliditi ostrovy nebo svoliti, aby je předala jinému státu. Italská vláda prý jednoho dne dá Turecku ultimatum, pokud se týče odchodu tureckého vojska z Cyrenaikyž a neučiní-li tak již nyní, je to jen proto, že neví, kdo v Cařihradě vládne.
Italos Cyrenaika Turecko Libye Cařihrad Corriere della Ser Giornale d ' ltalia
21 article
Kromě toho prý sluší uvéstí, že východní krise posud není rozřešena a hrozí dokonce roz- šířiti se z evropského Turecka i na Turečko asijské. Není prý v zájmu Italie vykliditi oto- manské území, jež má obsazeno, pokud nebude míti jistotu, že jiné velmoci nechtějí obsadití nová územi. Italie si musí přáti, aby otázka asijského Turecka nebyla rozvinuta, by tím nebyla poru- šena rovnováha ve Středozemním moři v její ne- prospěch. Bylo prý by absurdním popírati exi- stenci jistých zámyslů vzhledem k državám asij- ského pobřeží tureckého. Italie však musí trvati na territoriálním statu quo v Malé Asii, poně- vadž zkušenosti za války tripolské prý ji poučily. jak by její posice utrpěla, kdyby rovnováha v Středozemním moři byla porušena bez přísluš- ných kompensací pro ni. Proto prý je marným bouření řeckého tisku neboť Italie se nehodlá vzdáti ochrany svých vlastních zájmů- Praví se, že tyto vývody čelných ifalských listů se srovnávají s míněním vládních kruhů italských.
Turecko Asie Italia
22 article
Demokratická vláda ve Spojených státech a samospráva pro Filipiny, S nastávající změnou presidenta v Bílém dome washingtonském bude tentokráte spojena také změna vlády, která přejde z rukou republikánů na demokraty. Z Washingtonu se sděluje, že zvo- lený president Wilson, jenž nastoupí v březnu. nabídl nejdůležitější úřad státního sekretáře Wil- liamu Bryanovi, jenž byl třikráte kandidátem demokratické strany na presidentství a je horli- vým bojovníkem za stříbrnou měnu. Bryan na- bídku přijal. Demokraté chystají předlohu, navrhující udě- lení samosprávy 8.000.000 Filipinců do osmi let. Na banketě, uspořádaném ve Wáshingtoně ve středu, vyslovil se posavadní president Taít velmi rozhořčeně proti tomuto úmyslu. Dovozoval ve své řeči, že Filipinci nejsou zralí pro samo- správu a kdyby jim byla vnucena, že bude ohro- žen postup křesťanství na těchto ostrovech, které prý Prozřetelndst (l) svěřila ochraně amerického Na Taftovu řeč odpověděl demokrat Champ Clark, jenž prohlásil, že somostatnost Filipinje na programu demokratické strany a že nová správa hodlá provésti všechny články tohoto prngramu. Na stupňované ufiskováni českého živlu v Dol- nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod- porou spolku „Komenský“ ve Vidni, který pečaje o české školy pro české děti dolnorakouské. lidu.
Wilson Bryan Taít Filipínec Taftův Champ Clark Komenský Videň spojený stát Filipíny Washington Bryan Dolo Wil
23 article „Proti lži a pro pravdu.
„Proti lži a pro pravdu. (Pův. dopis ze Semil.)
Semily
24 article
„Samostatnost“ namáhá se pod nadpisem „Protilži a pro pravdu“ obhájiti svého předáka sloupa státoprávně-pokrokové strany Ed. Beneše bývalého obecního tajemníka a později starostu města Semil a nyní ještě dobře honorovaného ře- ditele naší Občanské záložny. Uvádí a kritisuje obecní rozpočet na rok 1913, který proponuje urovnání dluhů a všech potřeb obecních přirážku 325% a školní přirážku 28%, dohromady 353 .. Je pravda, že se přiliš mnoho investovalo avšak musíme poukázat na to, co se v této kritice. kde se chce uvalit všechna vina na bývalý obecní výbor, v jehož čele stáli p. dr. Ant. Spidlen a lé- kárnik Rud. Husák, zůmyslně zamlčuje. Z rozpočtu vyjímá položku K 300.000, které si obec musí vydlužiti k sanování městské spoři- telny a všecko to, co ještě bude musit městok sanování obětovati. Ta ubohá spořitelna! . Bývaly doby, kde pan Beneš se chlubíval, že na jeho po- pud byla spořitelna zde zřízena. Do té doby zde působila zdejší Obč. záložna, která za vzorného vedení p. star. Čapka, Rud. Husáka a dra. Ant.
Beneš doktor Antonín Husák Čapek Semily
25 article
Spidlena za velmi skromné režie velmi blahodárně od roku 1862 působila, reservní fond přes 200.000 kor. shromáždila, všem úvěrním potřebám, obcho- du a průmyslu v plné míře vyhovovala. V těchlo tak příznivých poměrech nepokládali jsme zřízení spořitelny za fak akutní, až když poměry zde tak rapidně rostly a průmysl tak utěšeně se vzmáhal. přikročili jsme ke zřízení spořitelny. Ústav ten mohl jistě při řádném vedení blahodárně pů- sobit a mohlo město mít v budoucnosti slušný zdroj přijmu Pan Ed. Beneš jako obecní tajemník měl všal vysoké aspirace. Benevolencí p. dra. Spidlena Rud. Husáka stal se též po pensionování p. star Čapka členem ředitelstva záložny a jako výborný agitátor uměl výbor záložny doplňovat svými pří- vrženci, a tu se pak provedl pravý komplot, že při zamýšleném obsazení úřadnického místa v zá- ložně navrhl zemřelý sládek Schönfeld, aby místo to bylo uděleno p. tajemniku Benešovi, který by na místo tajemníka resignoval a aby mu byl vy měřen takový plat, do kterého by se započítalo jeho služné i s kvinkvenálkami, zajistíla pense pro něj a jeho rodinu. Návrhu toho horlivě se ujal p dr. Zeman. Proti temu návrhu protestoval p. řed Husák a dr. Spidlen a žádali, aby věc ták důle- žitá byla odkázána valné hromadě, načež doka- zoval p. dr. Zeman, že dle stanov je k tomu výbom kompetentní, a žádal, aby se o tom hlasovalo Výbor. již přivrženci Beneše doplněný, odhlasova pak návrh ten proti 4 hlasům, a od té doby nabyi Beneš rozhodujícího vlivu v záložně, který mě v zápětí samé neštěstí.
Ed Beneš Husák Čapek Zeman doktor Spidlen Schönfeld
26 article
Pánové Husák a dr. Spidlen v neblahém tu- šení, jak věci dále se vyvinou, nedali se v budouc valné hromadě záložny, která se konala 28./4 1912 více voliti do ředitelstva záložny, vzdor úpěnli- vým prosbám dra. Zemana, hlavního mluvčího Be nešovy strany a od té doby je Občanská záložna v situaci velmi kritické. Plat Beneže byl vyměřen na K 5180, více, ne činila celá režie za minulých 50 let.
Husák doktor Spidlen Zeman
27 article
Nyní, když si takovou situaci upravil, praco- val ve svém velíkášství dále na své budoucí ka- rieře. Pomocí sobě slepě oddaných přivrženců stal se skutečně pak v listopadu 1910 starostou města a jako takový nabyl pak též rozhodujícího vliv ve spořitelně, a nyní se začaly provádět s ředi- telem kanceláře drem. Zemanem finanční operace ve velkém slohu a spořitelna rozpůjčila své vklady ca. 5 milionů asi 5 firmám, při čemž regulativ spo- řitelny jako by vůbec neexistoval. — Ovšem toto překročení regulativu líčil p. Beneš ve veřejné schůzi jako docela nevinnou věc. při čemž opět zamlčel, že tyto firmy jsou s nim příbuzny, bau jedné firmy, která je v konkursu, je zároveň spo- lečníkem a že regulativ spořitelní výslovně zakazuje půjčky frmám, v kterých je zúčastněn člen ředitelství. — Takové hospodářství nemohlo mit ovšem dlouhého trvánít a když to bylo již ve- řejným tajemstvím, že hroží spořitelně ohromné ztráty a nastala u vkladatelů panika, a vklady houfně se vybíraly, zakročila vláda a výbor spo- řítelny s Benešem a drem. Zemanem v čele, byi rozpuštěn s ustanovena správní komise, pozůstá- vající z pánů: ředítele Kafky, hotáře dra. Svobody a ředitele Kaliny. — Komise tato má nyní pro- vádět velmi nesnadný úkol. provésti sanací spoři- telny, a doufáme, že s napětím veškerých sil pomocí velmi vlivných osobností se sanace zdaři. A právě k tomu účelu byla vřaděna do rozpočtu ta shora uvedená položka K 300.000.
Zeman Beneš Kafka Kalina
28 article
Když byl Beneš odstraněn a neškodným učině ve spořitelně, stal se také jako starosta nemožným. a byl výbor okresním hejtmanem rozpuštěn, a se- stavena správní komise, která převzala agendu města a v krátké době provedla nové volby do obecního výboru. — Pánové dr. Spidlen a Husák při volbách, kdy byl Beneš volen starostou, resig- novali, a nyní museli znovu převzít své funkce a musejí s novým výborem napnout veškeré síly aby desolátní poměry v městě našem, souvisící tak těsně se spořitelnou a záložnou přivedli do žádou- cího pořádku a odčinili tak následky úžasného ho- spodářství Beneše a jeho strany. Firma Josefa Pro- kopa synové a spol. a společník Beneš jsou od listopadu v konkursu. — Tkalcovna a rakvárna zde v Podmoklicích byla 25. t. m. v dražbě pro- dána, rovněž parní pila v Doxích a oba ty závodv musela koupit spořitelna, a bude muset též koupit rozestavenou továrnu v Hostivaři, a utrpí při tom ohromné ztráty. Při tom všem má Beneš tu trou- falost, chtit svalovat vinu na staré pány, kteří li- tují toho, že před lety vyhověli jeho prosbám, opatřili mu zde místo a slušnou existenci, kterou mu stále zlepšovali. Mluvilo se zde všeobecně o tom, že Benež do Nového roku naše město opustí a odstěhuje se do Prahy, avšak Beneš je do dnes zde, a čemu se každý diví, je to, že vzdor tomu, že je v konkursu řidí zdejší záložnu, ačkoliv důvěru úplně ztrati a je to jen ke škodě záložny. Má snad teprv bu- doucí valná hromada učinit nápravu
Beneš doktor Spidlen Husák Josef než Podmoklice Doxe Hostivař Praha obecní výbor
29 article Ze strany.
Ze strany. Ustavující schůze průmyslové a obchodní sekce při akčním výboru národní strany svobodomyslné koná se dnes o 1012 hod. dop. v místnostech sekretariátu strany (II., Marianská ulice 3, II. poschodi). Praha-Malá strana. Důvěrnický sbor místní organisace konal první schůzi po svém ustavení 29. ledna za předsednictví p. dra. Pinka saa stav. rady Matčjovského. Vzaty na vědomi zprávy přednesené jednatelem p. Nevařile mi výsledky voleb v odboru živnostenském, úřadni- ckém a zřízeneckém, účast organisace na přátel- ském večeru, pořádaném na počest p. MUDra. Fr. Kašpara, po jeho zvolení I. starostovým ná- městkem; o akademii s věnečkem, pořádané orga- nisací 13. prosince m. r., výsledek akce pro před- plácení živnostenského týdenníku „Národ“; dopis odboru peněžních úřadníků ohledně členstvaa přednášek jich členy pořádanými; pozvání k usta- vující valné hromadě průmyslové a obchodní sekce (vysláni delegáti) pozvání k řečnickému kursu; k přednášce poslance prof. dra. Halbana; k cyklu přednášek pořádaných klubem nár. strany svobo- domyslné a mládeží. Vzata na vědomí pokladní zpráva, přednesená pokladníkem p. Ing. V. Čer- ným. Předneseny návrhy z odborů a schváleny zejména: živnostenského (ref. p. Hrubý) o- hledně vybírání příspěvků členských, zastoupení rozmnožovacího přístroje; úřadnického (rcf. p. st. r. Matějovský) ohledně postupu v příčině pro- jednávané služební pragmatiky úřadnictva a zři- zenectva zem, výboru, zřízeneckého (ref.p. Fejtek) ohledně služební pragmatíky, místností pro organisaci a vybírání příspěvků pro rok 1913 mezi zřízenci. Usneseno uspořádati členskou schůzi, na niž by říšský poslanec prof. dr. Funk referoval o finančních předlohách; rovněž učiněno úsnesení o- hledně veřejné schůze o politické situaci. K pod- nětu p. Železného usneseno pořádati sehůz
Pinka Matčjovský Mudra František Kašpar profesor doktor Inga V Čer Hrubá Matějovský Fejtek Funk Železný marianský ulice Praha Malá strana národní strana II Halban
30 article
důvěrnického sboru měsíčně, členskou za 2 měsíce. na jichž pořádek by se vždy dalo jednání o ča- sových otázkách. Posl. dr. Pinkas pojednalo předloze o povinném předkládání knih, k níž našt poslánci zaujímají zamítavé stanovisko. Řečnický kurs při ústředí strany. Ve čtvrtek přednášel inž. J. Dvořáček o poslání národní stra- ny svobodomyslné. V pondělí 3. t. m. zahájí Ing. C. J. Šafář přednášky o vývoji české politiky. Důvěrnický sbor místní organisace nár. stran svobodomyslné pro dolní Nové město I. konal 27. ledna schůzi za předsednictví pana Lanče a za vel- ké účasti členstva. Po schválení protokolu z po- slední schůze přečteny jednatelem p. Kvapilem došlé přípisy a přednesena jednatelská zpráva. Jednáno o způsobu placení členských příspěvků pro rok 1913. Praesidium zmocněno, aby přikročilo k vybírání příspěvků, jakmile legitimace sekreta- riátem strany budou zaslány. Usneseno, aby orga- nisace pořádala veškeré schůze i přednášky samo- statně a ne jako se dělo dosud, společně s organi- sací II. a Občanskou besedou pro dolní Nové mě- sto. K návrhu p. jednatele Kvapila jednáno o zří- zení živnostenského odboru. Za zřízení odboru při- mlouvali se všichni přítomní, poukazujíce na nut- nost soustředění stavu živnostenského ve straně svobodomyslné, zvláště na dolním Novém městě, jehož hlavní jádro obyvatelstva živnostnictvo tvoři.
Posl doktor Pinkas J Dvořáček Inga J Šafář Kvapil Nová organizace národní
31 article
Po delší debatě, které se zúčastnili všichni přítom- ní, uloženo předsednictvu, aby svolalo na 10. února t. r. ustavující schůzi, ke které by byli pozváni ve- škeří živnostníci, na dolním Novém městě bydlící, a aby schůze tate spojena byla s přednáškou, ve kte- ré by se vyložila a projednala otázka, proč se or- ganisuje živnostnictvo ve straně a co pro ně ve straně bylo již vykonáno. Během jednání dostavil se do schůze pan tajemník Pechar, jemuž byly za různé vývody během jednání a za praktické poky- ny v různých otázkách panem předsedajícím díky rysloven Z Přibrami. Organisace mládeže konala 10. prosince 1912 četně navštívenou schůzi člen- skou, na níž promluvil kol. PhC. J. Holeček „O ho- spodářských, kulturních a sociálních poměrech na Balkáně.“ Pozorně vyslechnutá jeho řeč byla ná- sledující debatou, do níž zasáhli zvláště prof. pan Kalous a kol. Pavlovič, Srb, značně doplněna a posluchači odnesli si dojem trvalý. Dne 21. ledna 1913 konána schůze, na níž referoval kol. jednatel K. Stočes „O nedostatcích městské lidové čítárny“.
Pechar J Holeček Kalous Pavlovič Srb K Stočes Balkán
32 article
V následující debatě usneseno, by otázka ozdravění čitárny nebyla organisací pouštěna se zřetele. v příhodný okamžik bude podáno organisací mládeže obci přiměřené memorandum. Na téže schůzi usne- seno pořádati cyklus tří přednášek z peněžnictví 8. února „Cedulová banka a obchody bankovní“, 15. února „Bursa peněžní“, 23. února „Družstev- nictví“. Přednášeti uvolil se se zvláštní ochotou dír zdejší filiálky Č. P. B. pan Hrdý. Přednášky konají se vždy o 81/4 hod. večer v Měšťanské besedě jako přednášky lidové, bezplatně. V druhé polo- vici března chystá se přednáška Ph. dra. F. Po- korného: „O umění v Benátkách“, causerie z cest. jež provázena bude uměleckým programem, pří- padně voleným. 3. dubna pořádán bude „Srbský večer“, na jehož programu se již pracuje. Organi- sace naše založila zde dále za účelem praktického učení srbštině srbský kroužek, v němž vyučuje kol. Inž. C. Jevtič. Čtvrtečních schůzí organisace míst- ní účastní se organisace mládeže četnými členy.
Bursa Hrdá Organus Jevtič Benátky cedulový banka
33 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klepy, klepy a nic než klepy. Došel nás tento přípis: »Velectěná redakce! Byl jsem upozorněn na čís. »Času« ze dne 29. ledna t. r. na rubriku: »Klepy, klepy a nic než klepy!« Tam čtu: »My víme, že pan dr. Kramář dohazoval do Lečic svého kandidáta za evang. faráře. Obé jest pravda, ale svého pramene neudáme.« — K tomu odpovídáme Ze tři kandidátů pro evang. farní úřad v Le- čicích jsem pouze já členem mladočeské orga- nisace. (V Přelouči.) Může se tedy klep »Času« týkati jedině mne. Bylo by pro mne velikou cti, kdyby p. dr. Kramář se o mne zajímal. Ale p. dr. Kramář nezná mne, a já neznám p. dra. Kramáře. »Čas« ví, »že pan dr. Kramář dohazoval do Lečic mne — a já to nevím! »Čas« dokonce snad ví, mnoho-lí jsem za to dohazování slíbil mladočeské daně — a já to nevím. Tolik však mohu říci s dobrým svědomím: jsou-li všecky podobné zprávy »Času« tak pravdivy, jako uvedený klep, pak skutečně lituji čtenáře »Času«. »Čas« jest na nejlepší cestě obohatiti svuj list a svůj program o jednu rubriku: klepy z evang. církve. Doporučuji mu umístění ta- bulky na dveřích redakčních: »Zde se přijí- mají klepy z ovang. Sionu. Evang. církvi pak gratuluji k orgánu, který ví všecko a slyší i trávu růsti. Přece však svým souvěr- cům radím k opatrnosti. Mohlo by jim snadno přátelství s »Časem« přijíti trochu draho. — V plné úctě oddaný V. Baše, evang. farář. Chvaletice, 31. ledna (pošta Kladruby n. L.. 2). — Z Národního klubu. Dnes večer o 7. hod. pokračuje prof. Halban ve své přednášce »O politických a hospo- dářských poměrech v Haliči.« Do- mácí rada žádá pány členy za hojnou účast. — Odbor peněžních úřadníků žádá své členy, aby se zejtra určitě zúčastnili před- nášky dra. Alfreda ryt. Halbana o 7. hod. večerní.
doktor Kramář V Baš Halban Alfréd Lečice Přelouč Chvaletice Kladruby Halič národní klub
34 article
— Z Českého učení pro vědy politické Dnes v neděli přednáší prof. Alfred zyt. Halban o 7. hod. več. v Národním Klubu (Louvre) o hospodářských poměrech v Ha- liči. I. Hospodářský vývoj Haliče od doby při- pojení k Rakousku — hlavně vývoj zeměděl- ský — zanedbalost země — rozmach ljejí za éry autonomní. II. Stav orby — její jikoly, průmysl — jeho počátky: racionelní základy zemědělství a hornictví — oproti tomu nedo- statečná organisace kapitálu a obchodu, ře- mesla, srovnání s Kongressovkou a s Uhrhamí. III. Souvíslost hospodářských a politických otázek se stanoviska naší nacionální politiky aktuální úkolýnaší politiky — doplnění čín- nosti státu; Vliv soc.-hospodářského pokroku na politické stranictví. — Pravidelné před- nášky počnou opět ve čtvrtek o 7. hod. ve- černí. Přednáší dr. Egon Zeis a vrch. r. dr. Rud. Krejčí. V pátek dr. Egon Zeis a doc. dr. Jos. Vacek. V sobotu výminečně před- náší prof. dr. Karel Engliš: Chudinství sociální politika. Z české vysoké školy technické v Praze. Dne 25. ledna t. r. podrobili se II. státní zkoušce z odboru kulturního inženýrství pp.: Kratochvíl Frant. z Doudleb. Broulík J. z Kerhartic, Lacka O. z Těšíc a B. Břicháček z Let. — Rekviem za arciknižete Rainera. K důstoj- nému uctění památky arciknižete Rainera cele- brovány budou v základě schválení rady král. hl. města Prahy a její péčí slavné zádušní bohoslužby ve čtvrtekdne 6. února t. r. o 9. hod. do- polední v hlavním farním chrámu Panny Marie před Týnem. — Oslava památky spisovatele dra. Zikmunda Wintra v Rakovníku. Damský odbor Nár. jednoty severočeské v Rakovníku uspořádá v sobotu dne 8. února t. r. o 8. hod. večerní v sále „Na střelnici
profesor zyt Halban Kongressovka doktor Zeis Krejčí docent Jos Vacek Engliš Kratochvíl František Broulík Lacek O Břicháček Marie Winter Louvre Halič Rakousko Doudleby Kerhartice Praha Rakovník Český učený pro věda národní klub český vysoký škola technický v Praga