2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. února 1913. Číslo 32.
4
article
nejen všechny projevy polskosti mezi šlech
tou a inteligencí, ale staral se též všemožně
o to, aby poštval selský lid proti panským
městským vrstvám. Výjimkou byli takoví šle-
chetní gubernátoři, jako byl Lobkovic. Jal
daleko šla vláda, dokazuje haličská řež rok
1846 a historie osvobození sedláků. Zároveř
stát germanisoval židy, desorganisoval řeme-
slníky po městečkách, aby znemožnil jich sou-
činnost s národní inteligencí, a jitřil rusínskou
otázku.
V takových podmínkách zastihl nás rok
1848. Byli jsme odřezáni od ostatních rodáků
a nemohli jsme mít důvěry ke státu, který
svým poměrem k nám znemožňoval kompro-
mis mezi ideí národní a státní. Ale
přece nalezli se u nás lidé, kteří připravili
obrat a porozuměli, že konstituční zása d
svobody národně-jazykové může
být základem dohody mezi státem a národem.
Lobkovic
Jal
d svoboda
5
article
Tato zásluha patří V. Zaleskému a hr. Golu-
chowskému. Náš haličský autonomní program
liší se poněkud od státoprávního programu
českého. Národ český, který je celý pod že-
zlem habsburským, hledal ve formě autonomní
uskutečnění státoprávní myšlenky, pro nás
měla autonomie význam skromnější a spíše
obranný. Snaha o autonomii Haliče, uměle
vykrojené části Polska, jest jen kompro-
misním přizpůsobením se, záchra-
nou v neštěstí, ale ne státoprávní reminiscen-
ci. Proto přechod na terén reálné politiky
státní byl u nás těžký. Autonomní zásady zví-
tězily poprvé v říjnovém patentu r. 1860. Na
dráze, vedoucí k dohodě se státem, setrvala
Halič i po bouřlivém r. 1863. Částečné ústup-
ky ovšem nestačily, a tak haličský sněm roku
1868 znovu se domáhal úplné autonomie. Cí-
sařským nařízením ze dne 4. června 1869 byl
zaveden vnitřní jazyk polský do úřadů soud-
ních a správních v Haliči, 11. dubna 1871 byl
poprvé jmenován ministr za Halič, potom 30.
dubna 1870 odstraněn německý jazyk z uni-
versity krakovské a rok na to i ze lvovské
university i techniky... Zavedením přímých
voleb do říšské rady r. 1873 byl však význam
autonomie snížen. V té době, po povstání pol-
ském, ozvalo se poprvé heslo práce or ga-
nické, vynesené stančíky.
V Zaleský
Gola
Halič
Polsko
6
article
Na ugodovo-autonomní platformě rozvi-
nul se politický život Haliče. Před tím bylo
tu jen spiklenectví nebo lethargie. V životě
politickém se objevují dvě skupiny, demokra-
tická a konservativní. Tyto názvy neodpoví-
dají ve všem západním pojmům, poněvadž
naše demokracie nikdy se nestarala výlučně
o vrstvy městské a naši konservativci nikdy
neměli barvy reakční. Pojítkem konservativců
nebyly stavovské zájmy, ale zásada organi-
cké evoluce, objímající celou společnost, a zá-
sada politiky reálné, vylučující utopii, ale
zdůrazňující národní a náboženské zásady,o
něž se polská tradice opírala.
Halič
7
article
Těžko je stručně a nestranně podat bi-
storii vývoje různých politických stran, proto
se omezím na výklad společenských osnov
našeho politického a hospodářského života.
Struktura haličské společnosti spočívá na 5
vrstvách, na sedlácích, měšťanech,
šlechtě, duchovenstvu a židech
Selský lid, nejčetnější vrstvu, dostali
jsme po r. 1848 ve strašném stavu. Díky ro-
botě a byrokracii lid byl proniknut nedůvě-
rou k jiným vrstvám, nedostávalo se mu na-
rodního cítění a hospodářského smyslu. Místo
osvěty dána mu nenávist, místo hospodářské-
ho vzdělání byl napájen žádostivostí. Politi-
ckých schopností neměl. Časem se to změnilo,
přišla osvěta, třeba nedostatečná, přišel roz-
voj hospodářských spolků, raifeisenek, mlé-
kařských družstev atd., sedlák nabyl odvahy
a opíraje se o svou početnost, zachtěl sám
rozkazovat v zemi bez poručnictví druhých.
Této tendenci holdoval ruch Stojalo w-
ského od r. 1875, na ní vyrostla okolo roku
1894 lidová strana. V tomto třídním
egoismu je mnoho škodlivého pro společen-
skou harmonii, ale lze se nadíti, že postupem
selského vzdělání a hospodářským sesílením
i blahobytem třídní egoismus odpadne. Do-
brou půdou pro sblížení selských vrstev
s ostatními jsou městečka, kde se míchá ty
vesnický a městský. Na újmu vývoji selské-
mu je zjev, že mnoho jednotlivců selského pů-
vodu po skončení studií ztrácí se v inteli-
genci
Stojat w
8
article
Měšťanská vrstva není jednolitá
ani národně, ani společensky. V polském mě-
šťanstvu během věků zmizelo mnoho něme-
ckých osadníků „ale silného městského stavu
s pevnými tradicemi nepodařilo se Polákům
vytvořit. V městech žijí většinou lidé noví.
mladé firmy kupecké, něco člechty, hodně
živlu selského, málo opravdu městského. Prá-
mysl a kapitalismus sice postupuje, ale vzhle-
dem k národním poměrům pomalu. Při ta-
kové roztříštěnosti demokracie polská také
nebyla jednotná. Začalo se od liberalismu zá-
padního, ale ten liberalismus snažil se přizpů-
sobit potřebám národním a tradicím nábožen-
ským. Vážnou úlohu odehrával spor o správ-
nost ideje povstání. Tak zv. „mameluci“ Zie-
mialkowského starali se hlavně o zájmy
městské s pomocí vlády a konservativců, stra-
na Smolkova — také měšťanská — na
první plán vysunula federativní program
státní. Oba odstíny sloučily se na podklade
všenárodním a pokrokovém. Tak zv. klub
pokrokový ujal se organisace měst a mě-
steček, ale v dalším vývoji sblížil se s lido-
vou stranou; část šla vstříc dělníkům. Poli-
tika měšťanská vyznačovala se z počátkuji-
stým romantismem, ale později ustoupila rešl-
nému programu, zabarvenému stavovsky. Ob-
jevily se sice i křesťansko-sociální tendence
ale samy nedostaly se do popředí, poněvad
žádná ze stran polských nevystupuje tak
ostře proti náboženství, jak se děje v jiných
krajích.
Polák
Smolkov
Ob
9
article
Statkářská nebo šlechtická vrst-
va vyznamenává se větší národní a společen-
skou jednolitostí. Cizí živly se přizpůsobily ke
tradičnímu typu polskému. Typ statkářský jes
nejen typem hospodářským a společenským
nýbrž i administrativním a politickým. Polský
stát byl šlechtickou republikou. Po rozboru
Polska padla sice šlechtická supremacie, ale
zůstala její politická tradice, šlechta přinášela
největší oběti pro obnovení Polska. Okoloní
se organisovali lidé z jiných společenských
vrstev, ona brala hlavní účast ve formován
inteligence, ve vědeckém a literárním ruchu
Proto tato vrstva na počátcích ústavní doby
vrhla se s takovým zápalem na politické pole
že silně zanedbala své hospodářství. Mnozí
vytýkají šlechtě její konservativnost, ale nikdo
jiný jako šlechta nedal iniciativu k utvoření
Zemského úvěrního spolku ve Lvově, ona u-
tvořila krakovský Spolek vzájemně-pojišťu-
jící, Hypoteční banku. Zemskou banku, ona
podporovala hospodářské spolky, z její řa
vyšli vážní průkopníci průmyslu. Stejně i věda
a umění byly podporovány šlechtou. V řadách
konservativních bývaly dva hlavní typy, zá-
padní stančikovský a východní podol-
ský, k němuž připojil se r. 1896 směr neokon-
servativní, který chce se více přizpůsobovat
ke všeobecným zájmům národním.
Duchovenstvo u nás hraje vážnější
úlohu než u jiných národů, poněvadž církevní
organisace nám nahražuje nedostatek samo-
statné organisace státní. Když ve škole, v j-
řadě, v životě veřejném byl jazyk polský za-
kázán, v kostele nalezl poslední útočiště.
celku lze považovat vliv duchovenstva za po-
třebný a prospěšný. Politicky klerus nevystu-
puje se zvláštním politickým programem. D
boje jde jen proti zadikalismu a socialismu.
Polsko
Lvov
hypoteční banka
10
article
Obyvatelstvo židovské ve značnější
části tvoří také oddělenou vrstvu. Antisemi-
tismus nemá u nás mnoho stoupenců, a kdyby
nebyl poměrně počet židů u nás tak velký.
dávno byla by nastala všeobecná asimilace.
Ale komplikace nastávají tím, že převážná
většina židovského davu v Haliči (90 procent)
patří k chasidům, vylučujícím styk s druhými.
a v poslední době z Ruska a Rumunska žene
se vlna sionismu, který rozrušuje akci asimi-
lační. Židé brání se diferenciaci společenské.
omezují se skoro výhradně na obchod, který
postupem vzdělání a organisace lidové ztráci
na svém významu, takže množství židů žijev
kruté bídě. Tato ubohá masa židovská dává
mnoho materiálu socialismu, kromě toho žid
ještě přiklánějí se k demokracii, měšťanské
radikální. K táboru konservativnímu jich patř
málo.
Kromě těchto společenských sil odděle-
nou skupinu tvoří Rusíni, počtem asi 402
haličského obyvatelstva. Proto našim úkolem
politickým jest nejen utvoření harmonického
Rusín
Halič
Rusko
Rumunsko
11
article
akordu ve vlastní společnosti, nýbrž i upra-
vení soužití obou národů. Polská tradice histo-
rická odkázala nám náboženskou i národní to-
leranci, jak svědčí unie s Litvou. Vyrovnání
mezi Rusíny a Poláky nelze provést mocha-
nicky pouhým rozdělením Haliče, poněvadž
všude ve východní Haliči jsou zastoupeni i Po-
láci. Vláda sice chtěla kdysi takovým rozděle-
ním. paralysovat polské národní snahy. Hr.
Stadion podporoval v r. 1848 utvoření „Ruské
rady“, lovální bašty proti revolučním Polá-
kům. Postupně nastala diferenciace i v rusín-
ském táboře, došlo k rozdělení na Ukrajince
a rusofily. Selská vrstva, která tvoří hlavní
jádro Rusínů, hledí na polského pána posud
nedůvěřivě a nejeví mnoho chuti k dohodě.
Rusín
Polák
Ukrajinec
Litva
Halič
Hradec
12
article
Poláci sympatisovali lidovým ruchem rusín-
ským, třeba že se obracel proti nim, poněvadž
viděli v něm záruku, že rusínský lid nechce
utonout v ruském moři. S polské strany bylo
podporováno fonetické písmo. Není v zájmu
polském, aby vzdělání rusínského lidu zůstal
na dnešním stupni, poněvadž lépe je mít sou-
seda kulturního než nekulturního, ale nemů-
žeme ustoupit našich míst nárokům rusín-
ským.
Z tohoto běžného obrazu již je patrno, jak
mnohá záhada politická u nás má podklad
hospodářský. Politika lidová, otázka ži-
dovská a rusínská jsoú ve značné míře p ro-
blémy ekonomickými
Po bouřlivém potlesku posluchačstva po-
děkoval přednášejícímu prof. Halbanovi dr.
Kramář. že tak výstižně a jasně představíl
nám podklad politických poměrů polských
Haliči, jichž příčiny mnohdy unikají naší po-
zornosti a svádějí potom ke křivým výkladům.
Dr. Kramář vyslovil naději, že podobné před-
nášky značně přispějí ke vzájemnému česko-
polskému dorozumění, po němž všichni tou-
žíme.
Druhá přednáška p. dv. rady Halba-
na, věnovaná hospodářským poměrům a ak-
tuálním politickým a národním úkolům, koná
se dnes o 7. hod. večer opět v místnostech
Národního klubu v Louvru a přivábí jistě je-
ště četnější obecenstvo než přednáška první.
Polák
Halban
Kramář
doktor
Halič
Louvre
národní klub
13
title
Nahlížení do knih.
14
article
Vládní předloha o osobní dani z příjmů.
Vládní předloha o osobní dani z příjmů.
v níž navrhuje se nucená prohlídka hospo-
dářskýcha obchodních knih a ta m.
kde není povinnost je vésti, ti-
ných zápisků a listin, vyvolala v naši
veřejnosti velmi prudkou agitací proti tomato
jinde zavedenému opatření.
Nebude zajisté bez významu dnešní stav
otázky pokud možno určitě uvésti.
Vláda chce prohlídku knih a prohlašuje.
že by jinak neposkytla a poskytnou-
ti nemohla amnestii za nesprav-
né fasse a zastavení trestníh
řízení důchodkového při dopla-
cení daně. Prohlašuje dále, že poklada
právo k nahlížení do knih za poslednía
svrchovaně výminečný prostředek, za Damo-
klův meč, který ma působiti jen tím, že by
ho mohlo býti použito a proto ho potře-
buje při udělení amnestie.
Je pochopitelno, že po zkušenostech.
které má poplatnicío s berními orgány, není
zde důvěry, že by bylo ubezpečování usku-
tečněno, poněvadž ministři odcházejí a za
kony zůstávají. Proto plným právem žádá se
aby v zákoně již byla prohlídka knih po-
sledním prostředkem a aby v řízení dáno bylo
nejen úřadu, nýbrž i poplatníku dosti pro-
středků k tomu, by mohl provésti důkaz jinak
Dle dnešních předpisů může sice poplatuk
jemuž byl doručen dekret, v němž se vyslo-
vují pochybnosti o jeho přiznání, vésti důkazy
listinami, svědky, znalci atd., ale — úřad
může je zamítnouti bez udání důvodů dle své-
ho volného uvážení. Dnes musí obchodní
předložiti bilanci, účet ze ztráty a zisku, de-
tailovaný seznam příjmů i vydání, ale úřad
nemusí věřiti — bez udání důvodů.
Má-li proto býti důkaz obchodními k -
hami skutečným posledním prostředkem
dlužno v ukládacím řízení učiniti opa-
tření pronikavá, aby poplatník byl chráněu.
K tomu v prvé řadě směřuje snaha po-
slanců naší strany dra. Funka a dra. Ra-
šina, kteří nyní již po tři neděle společně
Damo
Funk
Ra
15
article
s referentem drem. Lichtem konají konfe
rence se zástupci vlády o úpravě řízení uklá
dacího, kterou by se právě chikány zamezily
Tam, kde nemá předseda odhadní komise
nebo komise sama pochybnosti o správnost
přiznání, dlužno řízení co možns zkrátiti. Tam
však, kde pochybnosti tyto vzniknou. dlužno
dbáti toho, aby poplatník měl prostředky po
ruce, jimiž by mohl pochybnosti vyvrátiti.
Jestliže oznámeny jsou pochybnosti poplatní-
kovi — a ty oznámeny býti musí — mají býti
přesně a jasně udány také důvody těchto po-
chybností, aby odpověď mohla býti jasnáa
určitá. Důkazy nabídnuté poplatníkem musí
se provésti, svědci a znalci od něho vedaní
musi býti vyslechnuti. Důkaz zamítnouti
může jedině komise a to jen, jestliže okolno-
sti, o nichž jsou vedeny, pokládá za prav-
divé, za notoricky známé, nebo za neroz-
hodné, nebo jestliže důkazy vedené jsou dle
zákona o osobní dani z příjmu vůbec nepří-
pustné (na př. přisaha vlastní) a způsobile
k nedovolenému průtahu řízení, tedy z důvo-
dů v civilním řádu soudním uvedených. Zamít-
nutí důkazů musí býti i s důvody protokolo-
váno a poplatníku sděleno, aby se event.
jiný důkaz pokusití mohl. Tím ovšem spolu-
působení poplatníkovo k vyšetření pravého
stavu jeho příjmů je podstatně rozšířeno. Je-
mu musí býti dáno také právo, aby svědky
a znalce od něho vedené dal vyslechnouti pod
přísahou a tím vyvrátil nyní částo v komisích
uplatňované námitky proti svedkům a znal
cům poplatníka, že mu straní.
16
article
Pokud ide o znelce, vláda zajisté jen s po-
vděkem přijme, aby za spoluzpůsobení obchod-
ních komor, zemědělských rad a jiných po
zákonu k zastupování zájmů určitých vrstev
povolaných korporací zřízeny byly listiny
znalců skutečně odborně kvalifikovaných
z nichž by jak úřad, tak také poplatník mohl
znalce jmenovati
Povaha osob prezvědných (Auskunftsper
sonen), které úřad k informacím potřebuje as
stejně jako obchodních informačních ústa ná
musí býti v zákoně vytčena tak, aby bylo
zřejmo, že musí to býti osoby věrohodné a že
jejich informace jsou pod stejnou sankcí jakc
výpovědi svědků.
Ustanovení § 213. o kontumačních účin
cích pro případ, že poplatník nedostaví se k
komisi na její vyzvání, nebo že nezodpoví de-
kret o pochybnostech, musí býti upraveno tak
aby bylo možno omluvití se v čas a aby ne-
mohlo býti nedostavení se neho nezodpově-
zení vykládáno tak, že si může komise pak
dělati, co se jí zlibí a uráčí, nýbrž že i pal
musí uvažovati o příjmech jeho jen na základě
toho, co má po ruce tedy také na základě vy
jádření poplatníka, které snad před tím učiní
na jiný dekret o pochybnostech.
Zdokonaliti řízení v prvé instanci je tím
důležitější, že dle všech známek nebude mož-
no odvrátiti prohlidku knih v mstanci druhé.
při odvolání.
A tu ovšem jest velmí důležito také upra-
viti mnohé sporné otázky dosavadního ukládán
a právo k nahlížení do spisů ukládacího ři-
V prvé řadě nejspornější bývají ustano-
vení o odpisech a dubiosních pohledávkách.
17
article
Vláda připouští v § 160. novou, daleko přee-
nější stylisaci: přiměřenost odpisů bude pod-
léhati znaleckému posudku. Další sporný bod
bývaly ztráty. Byly berní správy, které pro-
stě každou ztrátu chtěly ve smyslu § 162. č.z
odepisovati z provozovacího kapitálu, ze jmě-
ní, nikoli ze zisku. Vláda připustila stylisac
tohoto ustanovení tak, že jest nyní jasno, co
míní se „ztrátami, ateré týkají se jmění kme-
nového“. Konečně velmi sporným byly výkla-
dy, co jest příjmem při samostatných výdělko-
vých podnicích a zaměstnáních. Nebyly uzná-
vány začasté odpisy na zboží, strojích a td.
tu navrhuje se při § 165. dodatek, že u po-
platníků, kteří vedou řádné knihy, dlužno po-
kládati za zisk to, co při plném zřeteli k usta-
novením zákona o dovolených a nepřípust-
ných srážkách (§§ 159—162.) vypočítáno jest
dle zásad o bilanci a inventuře předepsaných
obchodním zákonodárstvím a odpovídajících
zvyklostem řádného obchodníka.
Tím ovšem dána jest řada záruk, že bu-
de dbáno skutečně obchodního života, jeho
zkušeností a zvyklosti již v řízení ukládactm
a předloží-li obchodník svoji bilanci a detai-
zení.
18
article
lovaný účet příjmů a vydání — k čemuž je po-
vinen již nyní — odůvodní-li správnost teí
předpisy zákona obchodního a o zvyklostech
vyžádá si znalecký posudek, bude proti usne-
sení o předložení knih značně chráněn.
Pokud jde o právo nahlížení do vpiní.
bylo dosud popíráno. Poplatník, chtěl-li podai
odvolání, měl právo žádati za sdělení záklaa
pro vyměření daně a dostalo se mu několik
suchých cifer, z nichž mohl sice poznati, v
kterém prameni příjmovém se uchýlila I. fa-
stance od jeho přiznání, ale důvody nesezna!.
To ovšem musilo by býti také změněno
poskytnutím práva k nahlédnutí do spisů pro
podání odvolání. Tím dá se poplatníkovi mož-
nost, aby z e spisů čerpal důvody pro svoje
odvolání a vyvracel nesprávný úsudek I. in-
stance jinými důkázními prostředky ne. jest
prohlídka knih, takže by se tento prostředek
důkazní stal skute r posledním pri t
Ovšem nahlédnutí do spisů neS
býti povoleno úplně — stejně jako u ve
není dovoleno nahlédnutí vůbec na př.
radního protokolu — a bude zdo řada ome-
zení nutna již také proto, že v souvislých pří-
padech dotčeny by byly zájmy jiného poplat-
níka. Avšak v každém případě, i při obmeze-
ném nahlížení do spisů, při stanoveni povin-
nosti úřadů, že na žádost mají vděli“ důvod
vyměření, byl by to vážný krok k lepšímu.
Jest ovšem otázkou, jak daleko e všech
těchto směrech bude ochotna vlada vyrííi
vstrie
19
article
Zde chtěli jsme jen nastíniti, že nahližen
do knih v II. instanci nemusilo by skrývet
v sobě nebezpečí, kdyby byla ochota na stra-
ně vlády reformovati řízení ukládaci. Je při-
rozeno, že i při prostředku nahliženie do knih
musí býti provedena řada kautel na ochranu
obchodních tajemství vůbec a na ochranu oso
povinných k mlčelivosti zvláště. JJe přiroz -
no, že důsledkem odepření prohlidky kui
byly by jen účinky kontumační o okolno-
stech, jež knihami mají býti dokázány. Avšak
jednání není ještě tak daleko, aby bylo zřel-
mo, jak bude vypadati konečně řízení při pro-
hlídce knih.
Jest jisto, že poslanci naší strany ve fi-
nančním výboru všemožně se přičiní, aby do
soukromé sféry jedpotlivce smělo býti zasa-
ženo jen v míře takové, mnoho-li vyžaduje vy-
šetření správnosti určitých skutečnosti.
A tu zajisté nejlepším prostředkem k
pojištění toho jest účelná pronikavá změns
zřízení ukládacího, o níž shora jsme mluvili.
neboť ta učiní nanližení do knih potřebným
jen v nejřidčích přiradech a jen u těch, kdož
odmitají spolupůsobení při ukládacím řízení
v I. stolici nebo chtějí skutečně u daně po-
měrně nízké, přirážkami nezatížené, zatajiti
svůj skutečný příjem.
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
Pro povinnou němčínu na středních školách
23
article
vyslovuje se v anketě „Přehledu“ také posl
Frant. Udržal. Znalost němčiny sílí naši kon-
kurenční schopnost v každém směru, politická
kolbíště nevyjímaje, s ubývající znalostí ně-
mecké řeči ztrácíme břitkou zbraň, pro kte-
rou bývala zejména starší inteligence česká
od Němců velmi obávána. Vkaždém případě
jest třeba vhodných opatření, aby učení se
němčině na středních školách vykazovalo
lepší úspěchy nežli dnes. Na doklad, že znalos
němčiny by mohla vyvolati nebezpečí germa-
nisace uvádí posl. Udržal okolnost, že nej-
menší procento renegátů je jistě mezi Čechy.
kteří si osvojili němčinu na německých střed-
ních školách. Tento důvod sotva asi bude sdí-
len znalci zevrubných poměrů, spíše zdá se,
že německá střední škola nadělá z českých
hochů renegátů nejvíce.
Také posl. Klofáč ujišťuje v téže anketě,
že pro poslance ve Vídni i doma v Čechách
jest znalost němčiny výhodou, o níž netřeb
debatovati. Větší jazyková kvalifikace židů
a dost často i moravských inteligentů bývá
často příčinou různých výhod a úspěchů
v praktickém životě. Otázka, zda cizímu ja-
zyku se máme učit povinně či ne, jest podří-
jts
jst
pis
dsk
apci
kně
leti
Jar
František
Udržal
Němec
Klofáč
Čechy
Vídeň
24
article
pz
te
st
(ch
Li
ccil
dni
sſto-
snt
nvy
25
article
dsel.
obeh
(ssln
saná-
26
article
Získat, vychovat jakýs základní tlum obe-
enstva. Duše davu, vycítivši shodu nových
s vlastní potřebou, mimoděk sama
Iností
nejvydatnějším, protože dobrovol-
jhorlivéjším nositelem a šířitelem
hlouček, kterému trefeno do
n za svůj zájem, má podivuhod-
jst, se množit, násobit své řady
do všech směrů a končin. Jak-
rozneslo, v té oné čtvrti, v ně-
sutě a sále, za nepatrný groš, za
řka za nic, že něco pěkného se
něco zábavného že je vidět a sly-
de se slétat zvědavců jako much
ch požitku. To právě biografy nej-
ji dokázaly, jak neúhasná je chtivost
d, pást se na nějaké podívané. Dnes.
o za dob césarů: »chleb a podívanála
nejvydatnější heslo pro vládu nad zástupy.
A třetí nalehavý úkol první chvílel
Pilně shánět a schránět základní fo nd
nezbytný pro další postup a vzestup! Ne-
spouštět s paměti hlavní podmínku díla:
příšti prostonárodní jeviště zařízené nikoli
jako živnost, ale jako veřejný ústav, takřka
dobročinný, blahonosný, podepřený žádoucí
jistinou, aby pro vždy mohl zůstat
útulkem zástupu, toužícího zabavit —
proč ne i povznést? — svoji mysl, zá-
stupu, který má na to své právo a otevřeny
dokořán svoje smysly, ale za to má jen
velmi skromně otevřený — měšec.
Tedy žádná pohádka o milionech! Pro-
jekt zcela střízlivý a schopný, co chvíli za-
razit své kůly do podlahy skutečnosti. Pro-
jekt už proto vábivý, že znamená ušlechti-
lou vzpouru proti kletbě doby, proti še-
rednému důsledku novověkého rozvoje, který
zmechanisovav všecko dílo společenské, také
všecku vyšší lidskou snahu zotročil, učiniv
ji předmětem pouhé — zivnosti.
28
article
Postní rozjímání.
Postní rozjímání.
Teď v posledních dnech masopustu o mode
nikdo nepřemýsli Na jarní novinky není času pro
kvap, kterým hlodí se využiti ještě posledních chvi
masopustního veseli a na modu plesovou nemysli
se proto, že pro ty dva zbývající dny neřídí se nie
nového. Jsou to již jen masopustní dozvuky a kaž-
dé dozvuky jsou jen využitkováním zbytků. Prot
si s vámi dnes jenom trochu popovídám. —
O čem? Třebas o ješitnosti stáří. Divíte se, proč
zrovna stáří? Vím. i mládí je ješitné, ale jeho
ješitnost bývá nejčastěji neuvědomělá, vyplývá
jistoty krásy, zdraví a přirozené výbojnosti. Jinak
vypadá ješitnost na zbytky bývalé krásy a těles-
ných předností u lidí starších, kteří se svou sla-
bostí stávají směšnými. Nejsou to jef starší páni.
29
article
kteří si barvi šedivý knír a vlasy na černo a za-
měnují úctyhodnou důstojnost starších za pochybné
vzezření strojené mladickosti. Bystré oko rozum-
ného člověka nějaká ta tinktura neošáli a jaký vý-
znam v tom, klamat hloupé a sebe a při tom vy-
stavovat se směšnosti? U mužů to konečně s tou
ješitností a z ní vyplývající směšností není tak zle,
neboť omezuje se právě jen na barvení vlasůa
vousů a na nějaké ty výbojnější pohledy, jež ovšem
u takového padesáti nebo i šedesátiletého pána
přece jen trochu zarážejí. Hůře má se to však
ješitností u žen. Která žena nemysli si o sobě, ž
je hezká? A která žena přizná si v určité době,
že už není hezká? Není lehké takové přiznání, ale
sobělibost musí připustiti k slovu sutokritiku, která
jedině umožní ženě, aby oblékala se vkusně a ele-
gantně dle svého věku a krásy. Ženy méně hezké
musí býti při výběru toilett opatrnější, nežli uznané
krasavice a tím více, čím starší jsou: ztrácejí půvab
mládí, při tom však chtějí býti počítány k ženám
elegantním. U nás najdo se ještě dosti žen čtyřicelí-
letých, jež voli toiletty vhodné pro dvacetileté.
30
article
Ovšem, nezáleží na věku. Někdy může čtyřicetilet
dámna vypadeti svěžeji, nežli dvacetileté, ale toj
právě okolnost, kterou nemají ženy vždy na mysli
Paní N... hezká, čtyřicetipětiletá dáma, dosud
vzácně svěžího vzezření, štíhlé postavy, objeví se
v malém, koketním kloboučku, který jí tak roz-
tomile sluší, že její přítelkyně, paní K .. ., opatřía
také takový a třeba v něm vypadala hodně směšně,
je přesvědčena, že je v něm právě tak hezká, jako
paní N... a také se k tomu tak tváří. O nic lépe
nemá se to s výběrem barev látek. Světlé slušíi
starým dámám, ano, ale musí míti svěží vzezřeni.
Třeba i vlasy byly už šedivé, jen když je ple
dosud růzová a postava udržela si jakousi pruž-
nost. Nevhodná volba toiletty padá namnoze na
účet pohodlnosti žen, jež nerady lámou si hlavu
(až pokud se mody týče, nebývá jim to přílišz
těžko) nebo ji lze připsat vrozené nápodobivosti
viděného. Ale jsou také případy směšnosti z ještt-
nosti na krásu, která však už dávno odkvetla. Jsou
to obyčejně koketní, v mládí hýčkané krasavice,
jimž vědomí vlastní krásy a hold kráse této sklá-
dány byly tak sladkými pocity, že chtějí si je mer-
momocí udržeti pokud možno nejdéle. Nemají však
dosti ušlechtilosti a proto dopouštějí se nevkusu
tím, že zadržují prchající krásu štětcem a barvou
a své vadnoucí půvaby obklopují rámcem nevhod-
ných. příliš mladistvých toilett a namnoze i ne-
chutnou koketerif. Na štěstí není takových zjevo
mezi našími ženami příliš mnoho, ale i to mál-
postačí jako odstrašující příklad.
Heda.
Heda
32
article
Měsíc únor. na jehož prahu právě stojíme.
Měsíc únor. na jehož prahu právě stojíme.
mohl by býti pro svoji krátkost nejroztomilei-
ším měsícem v celém roce, kdyby dobrou po-
věst jeho nekalila trochu nepříjemná schůzk
s panem domácím a letos ke všemu neskonale
krátký masopust. Nepravím to snad proto, že
bych patřil ještě mezi ty, kteří k dědičným hří-
chům lidstva počítají tanec, anebo už mezi ty
kteří sice netančí a přece na ples musí. Ale
právě v zájmu tčchto pozlodních, tatinků a ma-
tinek mluvím, neboť přemnozí z nich, až na
Popeleční středu přepočítávati budou svoji do-
mácí pohotovost, s lítostí shledají, že ani jediná
z dcer nechybí. Také zprávy z far o pohybu
obyvatelstva znějí letos velmi chudě a hro-
madné kopulace, nedojde-li k nim na maso-
pustní úterek, snad ani vůbec nebudou. A to
vše prý má na svědomí příliš krátký masopust
jehož čtyři neděle nestačí nikterak, aby mla-
dý muž, který třicet let kráčel životem sám.
náhle se rozhodl jít ve dvou, o zamilování ani
nemluvě.
Zcela jiné mínění je však o příčinách ná-
padné zdrželivosti dnešní ženitby schopné, ale
málochtivé generace mužské ve vysokoškol-
ských kursech pro vědu manželskou, konaných
na křeslech a fauteuillech různých plesových
dvoran a síní. Zkušené gardedámy shodují se
v tom, že dnešní mužský svět nestojí za nic, je
prý „jak ten pták — pomiluje, nechá tak.
Pro vážnou známost, pro teplý domácí krb
dostávají prý dnešní muži smysl až teprve,
když už jsou na ženění staří. A pak si ještě
vezmou hospodyni nebo nějakou rozvedenou
paní, jak je to nyní v modě. Krom toho velkou
konkurenci fjak jsem slyšel, prodávám) dělají
svobodným dívkám — manželství ve třech.
33
article
Tato snášelivost dvou mužů jde prý už tak da-
leko, že jsou manželé, kteřt klidně představují
ve společnosti svou ženu a onoho pána slovy:
„Má paní — její milenec.“
Zkažený je zkrátka dnešní svět. čili jak
Henry říká: „jeho cnost vrávorá“. Henry však
říká ještě něco jiného a myslím, že se tím velmi
zavděčím všem dívkám, které se letos ne-
vdaly, když to na něho prozradím. Kdyby on
prý byl děvčetem (a ujišťuji, že by mu to dobře
slušelo), nevdal by se proto, že mužská mláde
dnešní, jak ji na bálech poznal, je strašlivá. Ce-
lým zjevem, chováním i zábavou — až na čest-
né výjímky.
„Aby vynikal něčím extra nad jiné, vypa-
rádi se takový „zlatý mladík“ tak legračně,
že postavit ho do zelí, vystěhují se vrabciz
celého okresu. Při tom se chová, že by hoz
reduty vyhodili a tam, jak víš, snese se přece
dost. Ústa otevře jen když zívá a jestli mimo-
řádně promluví, je tak duchaplný jako dělová
koule nebo stenografický protokol ze staro-
řeckého aeropágu. Při tom všem ale dělá
strašně vážnou tvář, jako svatej, který právě
sešel z oltářního obrazu. Tatík ho živí do čty-
řicíti lot, ale to mu nevadí, aby byl domýšlivý
jako „hofrát“. Tu ženskou bych rád viděl,
která by se do něho zamilovala.
Tak a podobně ještě Henry huboval na
dnešní mládež a ustal teprve, když jsem mu
připomenul, že měl by mládež tu zahanbit
ukázat, že sám je mužem činu. Je pořád ještě
moc svobodný a už je v nejlepších letechl
Henry
34
article
Nejsem nikterak ctitelem různých danía
dávek, ale pro tu obecní dávku z hudebních
instrumentů hlasoval bych oběma rukamu.
zvláště kdyby rozšířena byla na všechno ná-
řadí, z něhož ruka umělá či neumělá vyluzuje
nějaký zvuk. Byla by to pro mne blaživá sn-
tisfakce za všechno utrpení, jež před lety v
jistém muzikálním domě jsem snášel jedině
z toho důvodu, že příměří čtvrtletně s panem
domácím uzavírané bylo daleko snesitelnější
než hudební výkony drahých sousedů.
Tímto krásným, tak přátelsky znějícím
názvem označují se zpravidla jen na táže
chodbě bydlící nájemníci; ale jsem nucen ve
vzpomínkách svých mluviti o partajích, nebot
byl jsem tak šťasten, že byla to partaj nade
mnou, pode mnou, vedle mne, v pravo i v le-
vo, jež kromě docela tichého a nevinného na-
bytku o čtyřech nohách měla také známý tří-
nohý nábytek o mnoha strunách. A jsem jist.
že kdyby ujal se krásný zvyk skautů, tébo-
řiti pod širým nebem. přistěhovala by se n
dvůr partaj, která, kdyby postel neměla, plamo
bude mít určitě. Bohužel, dvě věci k pianu
nutné u mých zousedů téměř bez výjiní
ite
icia
ojj
sazi
pant
sti
líč