ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 63068700-8f0a-11dd-b51f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 39, person 23, org 5, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v neděli 2. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 32.
4 article
Narannt a večerní listy předplácí se V Praze v administracis sa měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měste. . . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K eh vo fllálkácht na měsio . . . . . 2 K 30 Poštou- ca měslo. . . . . . a čtvrt leta : . . . 9 K 8bh s dvoji zásílkou ns měsie- na čtvrt lata - :ke Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách.
Praha
5 article Před tajemným zejtřkem!
Před tajemným zejtřkem! Zaslepený furor mladoturecký — snad jiným furorem poštvaný — zpřetrhav ca- řihradským převratem rázem celou téměř již setkanou osnovu balkánského míru, za- vinil výpověď příměří a znovuzahájení války na březích skrvavené Marice. Již zítřejším dnem 3. února hrozí obnovení strašného zápasu rekovných vojsk bulhar- sko-srbských, jakož i černohorských s po- sledním zoufalým náporem odvěkého ne- přítele a zhoubce, který přes všechny utr- pěné, zdrcující porážky nechce povolit, ale znovu se vzdorně vypíná a kasá, jakoby byl schopen hrozné odemsty. „Máme Evropu před sebou, ale za ná- mi stojí 400 milionů Mohamedánů. Pad- neme-li, svět se zachvěje!“ Tak se volá na táborech mladotureckých a ve- litel Drinopole-Odrinu Šukri paša, zaslal prý velkovezíru telegram, v němž praví: „Budu tak dlouho klásti odpor, pokud mi zbude jediný muž. A toho pak vlastní ru- kou zabiju. V Drinopoli jest 40.000 Bulharů; však nežli vydám Drinopol nepříteli, bude těchto 40.000 Bulharů zahalenov rubášíchl Všechno neštěstí nebylo s to zmírnit ukrutnou mysl pověkých mučitelů lidu křesťanského. Kolují pověstí, že prý ještě v poslední chvíli, mezi dneškem a zítřkem, diplomacie evropských velmocí vynasnaží se domlou- vati v Cařihradě k rozumu, žádajíc součas- ně spojence balkánské, aby možno-li ještě chvíli s úderem poshověli, že snad přece se nějak podaří dalšímu krveprolití uva- rovati. Než, plamének naděje v možnost podobnou v táboře spojenců balkánských, dokmitává na shasnutí. Náš výborně informovaný sofiiský zpravodaj líčí nám výstižně a živě kritický ráz situace balkánské v dnešní historické chvíli touto pozoruhodnou depeší:
Marika Bulhar Evropa Drinopol Buda Cařihrad Odrin Šukri paša
6 article
Čm. Ze Sofíje, 1. února. (Zvl. telegr. „Národních Listů“.) Kabinety evropské zase jednou přeceňují svůj vliv a podce- nují rozhodnost balkánských spojenců, holedbajíce se nadějí, že budou moci tře- b i v posledním okamžiku zamezít ob- novení války. To by se mohlo stát jen tehdy, kdyby Mladoturci do pondělka 7. hodin večer prohlásili, že odstupu- jí Odrin. Na něco takového však není naprosto žádných vyhlídek; ale kdyby se tak i stalo, muselo by se odstoupení Odrinu provést fakticky a to hned, dříve, než by jinými slovy řečeno: si- tuace se zhoršila pro Turky v tom smy- slu, že by museli vykoupit nové příměří předběžným odstoupením Odrinu. Na to však není naprosto žádné naděje a proto v pondělí zcela určitě zahovoří děla. Pak-li pád pevnosti odrinské změní náladu vlády v Cařihradě, pak no- vé válčení může býti ukončeno v něko- lika dnech; jinak se otevírá perspektiva strašných bojů o Čataldži i — Cařihra d. Nicméně tyto válečné podniky poli- ticky i teritoriálně ohraničené, ne- musejí vyvolat žádného nebezpečí pro všeevropský mír. Nebezpečí mu však hrozí se strany rumunské! Poslední požadavek rumunský po odstoupení čáry Tutrakan-Balčik je pouhou pro- vokací zdravého rozumu a vší politické slušnosti.
Turek Cařihr Sofíje Cařihrad TutrakanBalčik
7 article
Vůdcové všech bulharských stran politických prohlašují s vášnivou rozhod- ností, že žádná vláda bulharská, ani žád- né sobrání nikdy by nemohly přistoupit na něco podobného. Sama vláda bulhar- ská zdá se, že nevidí prozatím žádného určitého východiska ze slepé ulice, vy- tvořené požadavky rumunskými. Mám však dojem, že skládá jisté nadějev Rusko, které, pravda, samo přimělo Bulharsko k zásadnímu ústupku terito- riálního odškodnění, které však zdá se, postavilo by se proti přehnaným požadavkům Rumunska. Ukázalo-li by se Rumunsko zatvrze- lým, bylo by to možné východisko mezi- národních zápletek! Zdejší vládní kruhy oddávají se však naději, že Rumunsko přestřeluje do Tutrakanu, aby tím jistěji mohlo trefi Silistrii. Ano, tak i nám se jevi obraz balkán- ské tragedie při počátku pátého dějství její: napínavý a chmurný, až se dech tají Bulhaří doufají v účinné konečné zakroče- ní Ruska v Bukurešti v zájmu smíru mezi Bulharskem a Rumunskem, pohrávajícím si tak svévolně s ohněm uprostřed evrop- ských pracháren. Avšak kdo ručí, že dá si ponoukané Rumunsko říci, že po- slechne domluv Ruska a zmírní své nároky na část území bulharského na míru slušnou, se ctí a životním zájmem Bulharů srovnatelnou? A neučiní-li tak, nýbrž ob- sadí-li vojensky známý ten pruh území bulharského od Tutrakanu až po Balčík na břehu černomořském ve chvíli, kdy Bulhaři budou utkáni v boji na život a na smrts Turčínem před Drinopolí, neb u srubů ča- taldžských? Co potom? Dokročí pak Ru- sko na Runnuny prostředky donucovacími?
Bulhar Turčín Drinopolit Rusko Bulharsko Rumunsko Tutrakan Silistrie Bukurešť
8 article
Až dosud osvědčilo za celé války bal- kánské tolik trpělivosti a zdrželivosti, že učinilo se o záchranu všeevropského míru nade vše zasloužilým. Všechno pro mir bylo stále stěžejným heslem politiky ruské a jest jím zajisté podnes. V duchu této po- litiky mírové šlo Rusko při vší své blaho- vůli k jižním Slovanům tak daleko, že sam protivníci jeho nejednou museli uznat jeho konejšivé snahy, působící v těžkých chví- lích ke zmírnění na př. sporu rakousko- srbského v příčině Drače neb Albanie. Než i nejmírumilovnější politika má přirozeně své meze a sebe lepší úmysl zdržeti se každého vlastního důrazného zakročení může býti zmařen svévolí a vy- zývavostí zpupného souseda. Nevíme pro- to, šlo-li by sebezapření Ruska i tak da- leko, aby zústalo pasivním divákem i teh- da, kdyby Rumunsko bezohledně podniklo nyní loupeživou výpravu proti Bulharsku. Zda by ruský meč sám od sebe nevyletěl z pochvy, kdyby na zítří Rumuni nepřá- telsky přešli přes Dunaj proti Bulharsku, aby je oloupili o kus země jeho, a tak pro budoucnost zaseli dračí setbu nové války při ústí Dunaje? Bohudík, nejnovější zprávy z Bukurešti nezní již tak nebezpečně jako v prošlých právě dnech. Aspoň prý Rumuni již tak ne- hartusí na neprodlenou povol-
Slovan Rumun Rusko Drač Albánie Rumunsko Bulharsko Dunaj Bukurešť
9 article Dabžaroa
Dabžaroa moderní torze- X Staré tvrze a redutj- Zemní 6atterie a znkopy- Měritko 1.100.000. tema 1am
X Stará tvrz
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 1. února. 5— (Kronika.) Není pochyby, biogra je nepřítel divadla. Však kdo ví, ne-li také — obroditel? Něčím aspoň už znamenite prospěl. Dokázal nade vši pochybnost ve- likou, živě cítěnou potřebu zás tupu potřebu vidět a podivanou se ba- vit. Nikdo posud potřebu laciného je- viště tak zřetelně nedoložil. Je tu o čem přemýšlet. A milovníků, kteří se zajímají. není málo. A dost i těch, kdo by pomáhali kdyby kde bylo. Ovšem mají věci své stránky. Nebyl jistě jediný z přátel domácí pro- lukce, kterého napadlo: — Proč pak právě laciné divadlo mélo by být domácí produkci bližší, nežl drahé? Odpověď k námitce není těžka. Dává ji krátce a jasně sám dnešní stav našeho domácího divadelnictví. Třeba se zastavi na nároží u divadelních cedulí a srovnávat. Domácí práce není-li tu takřka vyloučena? Je výjímkou, která jen potvrzuje pravidlo A příčiny jsou zjevny. Drahé vstupné. málo obecenstva. Čím dražší divadlo, tím užší obecenstvo. A čim to je užši, tím ča- stěji třeba, aby titéž lidičky se vraceli. tím více třeba je lákat, tim dráždivějšíeh prostředků užívat. Jediná pomoc, která tu zbývá je — cizí produkce. — Proč pak zrovna cizi? Prostě z důvodů číselných. Množstv vítězí. Kde větší množství, je snadnější vý- běr . . . Z veliké nádržky vždy možno snáze čerpat, nežli z tenkého praménku. A domácí produkce je teninký pramének proti obrovské nádržce cizí. Tam venku za hranicemi je široký svět, je veliký počet
Praha
11 article
nost Bulharů, nýbrž chtějí prý dále po dobrém s nimi vyjednávat. V jaké-li souviskti s tímto stavem věcí na jižním Dunaji jest událost tak vý- znamná, jako jest dnešni výprav zvláštního posla s vlastním li- stem našeho panovníkak caru ruskému, brzy snad se objevíl Jisto jen tolik, že skutek ten vykládá se ve Vídni jako známka zlepšeni poměru ru- sko-rakouského a tudíž jako dobré znamení pro mírl
Bulhar Dunaj Vídeň
12 article Naděje na zakročení mizí.
Naděje na zakročení mizí. Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) V diplo- matických kruzích se nyní uji- šťuje, že neuvažuje se již nynío možnosti zakročení, čelícího k tomu, aby se zabránilo opětnému zahájení války. M. Z Kolína n. R., 1. února. »Kölnische Zeitung« oznamuje z Berlína: Na spo- lečné zakročení nepomýšli s — jak se časopisu tomuto sděluje — ny n ani u Porty, ani u států bal- kánských. Zakročení k zacho- vání míru může se státi však jiným způsobem, o čemž roz- hodne se na dnešní koníeren i velvyslanců v Londýně. Přes kolující pověsti netřeba se obá- vati, že konference velvyslanců
Port Cařihrad Kolín Berlín Londýn Kölnische Zeitung
15 title
Čerekko
16 article
Toliko nepstrnou severn čtvrt pevnosti drinopolské na pravém břehu protékající ji řeky Tundže nabízí — a to ještě dle nezaručených zpráv — mladoturecká vláda vítězům slovanským! Pětkráte tak velká jihovýchodní část města na levém břehu Tundže se starými hroby sultánskými má zůstati Turecku... Nabídku takovou ovšem spojenci balkánští roz- hodně zamítají a zahájí pý již zejtřkem úsilovné dobývání Drinopole. tam jde všecko do velikých rozměrů. Je tam množství zásob, množství talentů, množstv zkušenosti, množství příznivých okolností všeho druhu, které rodí a zabezpečují úspěch. Co znamená divadlo a divadelní svět, je tam vše starší, vyspělejší, nepoměrně hotovější a netřeba, než ruku vztáhnout. aby vše, na čem sejde, bylo k službám. A když naše domácí scény, podle zákona živnosti nutně zápasí o své byti, jaký div že pilně vztahují ruce tam, odkud kyne spása a sahají k cízí produkci, aby sobé za- bezpečily potřebný — příliv obecenstva. Nedá se to jinak myslit. Domácí práce není prostě schopna soutěže, vůče tomu přívalu živlů — A kdyby nakrásně vznikla nejlací- nější prostonárodní scéna! Což to pomůže?
Turecko Drinopol
17 article
Tím přece domáci produkci nepřibude — síly? Jakž by nepřibylo! Přibude živné půdy a z půdy rodí se síla. Činitelé divadelního života stojí k sobě v poměru vzájemnosti. Tvorba je slabá, nemá-li, kde se vyvijeti. — A co by na tom změnilo právě la- cin é divadlo? Získalo by především množs tvi di- váctva. Kde velké množství se střídá, tam jedinec méně často přichází na řadu, lidičky jsou méně vykoukaní, jsou spokojenější vděčnější. — A v naivnosti obecenstva, že by byla spása? Tak ješt! či snad všechen mocný rozvoj divadla a vůbec všech uměn, nebyl založen právě prostotou a nedotknutostí své živné půdy mysli obecenstva? A v mlsnotách vkusu a přepychu zdali vždy neklíčil příšt — úpadek a rozvrat?
é divadlo
18 article
Jiného přítele myšlénky znepokojuje otázka nákladu. Vzal tužku do ruky a počítá. Jaké jistiny při nejmenším bylo by zapotřebí, aby »na něco řádného« bylo lze vyloučí se dobrovolně z akce nebo se dá vyloučiti. Mocnost budou usilovati až do posledn chvíle o to, aby čelily opět- nému vypuknuti války. Něme- cko předcházelo již dobrým přikladem, pokud jde o rady státům balkánský m. Přípravy k válce. Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) Zdejš armádní velitelství vyzvalo vyšš i nižší důstojniky, civilní úřad níky a vojáky armády ottoman- ské před Čataldží, aby se ne prodlené vrátili ke svým plukům Důstojníci východni armády, kteří zůsta í ještě v příkaznosti, dostati rozkaz přihlásie se do 24 hod n, aby se opět odebrali na svá místa. Důstojníci, kteři budou dnes odpoledne zastiženi ještě v Cařihradé, budou neprodlene z armády škrtouti Kurdský senátor Abdui Kadír vyzvat Kurdy, kteří se přihlásili za dobrovolníky, aby se přihlásili v přijímac kanceláři.
Kadír Kurd Cařihrad
19 article
Buď — anebo.
20 article
Z Cařihradu, 1. února. (K. k) »Tanine píše Zejtra bude buď pochovana sla v e historie šesti století, anebo dobu- deme znovu největší neodvislost naší národní síly. Musíme se všlchni učiti z proslulého dekretu z r. 1871, kterým byl mobi lisován celý francouzký národ. (Poslední zprávy viz na straně 6.)
Cařihrad
22 article
i jen pomyslit? Nějaký stotis cek nač pal stači? A jak by bylo těžko, i jen tu bez- mocnou téméř sumu sehnat! Kolik má přáte myšlenka? Tisíc? A dal by snad každý po stovce? Za dnešních bídných časů? Či by snad se našlo deset tisíc těch, kdož by chtěli složit — po desítce? Ať tak neb tak, my- šlenka zdá se málo nadějnou střízlivému rozpočtu. Pravda, nejlahodnější je hra s okrou- hlými čísly! Položte jen půl milionku na vhodnou budovu. Nikterak tuze nákladnou. rozumí se. Jen právě vhodný krov, dost pevný a způsobný pro dva licíce diváků. Pak druhý půlmilionek provozovací, aby hned byla listota do začátku. A pak už jen sestavit potřebný soubor sl, vyhledat zku- šenou, spolehlivou ruku, která by odpoví- dala za dílo, a vzhůru prapor! Královská Praha byla by o nový, krásný podnik bo- hatší. Laciné Prostonárodní divadlo, scén s nejmenšími cenami pro lid, sedadlo z třicet, dvacet, deset, pět drobných penízk nastoupila by slavně svoji dráhu. Možno- rozřešit otázku jednodušeji a více — pohodlně?
Praha
23 article
Arcil Kde pak ve světě lítají tak libezné upečené holuby tak rovnou na talíř? Bezpečnější byl by rozhodně poče cestou méně — pohodlnou. Má-li kde co no- vého vzniknout, něco velkého a pěkného je-li pak tuze radno počitat hned s hoto- vými událostmi a dokonce s divy? Nejmo- hutnější stromy právě z drobných semínek vyrostly. A hledáš-li přátele myšlenky. není-li nejbezpečnější, brát v úvahu jen ta- kové, kteří by z lásky k věci byli ocholni ne snad se posadit k hotovému, ale vzít na svá bedra hezky první — trudy a sta- rosti? Když před dvaceti lety pařížský pan Antoine, mladý neznámý človiček, zakláda se svými přáteli svoji novotářskou scénu V drobném prodejir ranni čislo o sobě . za sh večarni za dh Ve fliálkách na veukovš- ranní čislo . . . . . . i večerni . . . . . . . . 5h Ineeráty platí se hotově napřed. Přodplaceni a lnserty přijim sdministrace v Marianské nl., a Tam nscházejí se ti redakce, tiskárna a sxpediee „Národnich Listů- Rukopisy se navracei
Antoine
24 article
Prof. Halban o politických a hospodářských poměrech v Haliči. „České učení pro vědy politické“ učinilo včera poprvé zajímavý pokus získat do řady svých lektorů i cizi představitele politické vědy a pozvalo vynikajícího učence a politika národa nám nejbližšího, polského, aby podal obraz o politických a hospodářských poměrech v Haliči. Pokus byl ještě s jedné stránky zají- mavý: prof. dr. Halban, který se uvolil přednášeti, mluvil jen polsky, ale mluvil tak výrazně a srozumitelně, že přednáška jeho se- tkala se s naprostým pochopením, jež se proje- vovalo častěji souhlasným voláním a potle- skem, vděčně odměňujícím věcný, bystrý, ob- jektivni a řečnicky půvabný výklad. I zevně včerejší přednáška „Českého učení pro vědy politické“ podávala zajímavý obraz; obvyklé mladé porluchačstvo politického učení bylo tentokráte doplněno vybraným obecenstvem. předními zástupci českého světa vědeckého. politického a hospodářského, kteří přišli vzdát hold učenci bratrského národa, jenž při svých vědeckých studiích nezapomínal ani styků česko-polských. Prof. Halban rozvinul v širo- kých rysech obraz polského politického života v Haliči, ukazuje na paralelní vývoj s českými politickými snahami. Jeho výklad o tom, jak Poláci z „dráhy konspirujících helotů přešli na dráhu uvědomělých politických bojovníků“, jak byli nuceni omezovat své romantické sny pol- ské v zájmu reálné politiky státní, bezděčně nabyl pro nás téměř aktuální příchuti. Přednáška zahájena byla předsedou „Če- ského učení pro vědy politické“ p. drem. K.
Halban profesor doktor Polák Halič Český učený pro věda
25 article
Kramářem, který přivítal a představil vzácného hosta, jenž na to ujal se slova a řek asi toto Radost, kterou cítím, když v těchto mí- stech mohu hovořiti, zvyšuje se vzpomínkou historickou a uznáním plodů vaší práce. Když dávné politické a kulturní základy národa če- ského byly podervány, dovedli jste přes dlou- hou porobu povznésti se a podat důkazy sily které budí obdív. Vaše obrození podporuje i naše naděje. Jsme vám vděčni za nejeden podnět v minulosti. za civilisační svazek XV. a XVI. století, a neméně i za to, co dne u vás poučného vidíme. Naše politické historické období, počína- jící josefinismem, bylo zahájeno chmurným příznaky. Pro Poláky josefinismus znamená lím nepříjemnčjší stránku historie, že tehdy Halič byla oddělena od ostatního Polska, to v době yejvětšího úpadku polské říše. Ha- lič nepocitila přímých následků obrodných snab, jaké se objevily v Polsku po r. 1772, an konstituce 3. května 1791, ani povstání Kos- ciuszkova. Teprve po r. 1831 ostatní Polsko začalo působít na Halič aspoň literaturou. Bylo to asi v té době, kdy i u vás začal se rozvíjetí národní ruch. Rozdíl v povaze politické práce v Haliči a v Čechách spočívá na dvou hlavních fak- tech, že Češi r. 1526 spojili se s dynastií do- brovolně a jako národní celek, kdežto Halič r. 1772 byla odervána násilně od ostatního Polska. Tudíž politika česká mohla být o počátku politikou jednolitou, kdežto Polákům v Haliči bylo bráněno bráti účast v celkovém životě polského národa, bylo od nich žádáno, aby byli jen Rakušany, ačkoli za hranicemi Haliče a Rakouska vlastně žila větší část ná- roda. Český národ sice podléhal germanismu. ale nebylo od Čecha žádáno, aby se zříkal druhých Čechů. Poláci nemohli v Haliči hle- dat kompromisu se státem, dokud stát jich polskost považoval za vlastizradu. Stát tlumil
Polák Čech Rakušan Čecho Halič Polsko Čechy Rakousko
26 article
neměla společnost dohromady ani tolik grošů zač se pořídí nová opona. Také nepodnikli víc, než malé ochotnické jeviště ně v sále zastrčené uličky města. Pr hráli před prázdnými lavicemi, pře stvem přátel a sezvaných hostí, vštěvou na volné vstupenkya havětí. Neměli právě víc, ne svoji chuť do díla a svoji neoh nost a vytrvalost k myšlence. přivedli, je známo. Provedli sv v celém současném divadelnictví. divadélka v zastrčené pařížské uli kdo nadál, idea obrozené scény r po celé Evropě. Pan Antoine je d čina pařížského divadelního světa, je telem druhé státní scény a přátelé v uměleckém okrsku sekvanském zab. přední posice. Ani česká Prostonárodní scéna neměla by zapotřebí začínat hned hlučně a velkými rozměry. Dokonce by ani nebylo nijak radno. Tichý, skromný pokus a třeba zcela ochotnický, byl by mnohem jistější začátek. Ostatek je věc pevného záměrua sily idey. Je věcí zivota schopného zárodku, aby sám zapustil kořeny a z půdy zdravé vyhnal do své — výše a šířky. Ve kterých asi stavech a vrstvách by nejspiše se nalezli přátelé pokusu? Ukojit tu zvědavost bude ne bezpečněji po stopě zájmů. Nejblíže s osudy divadla spou- tány jsou zájmy literatury a divadelníků. Novým jevištěm přibývá literaluře i kruhům divadelně výkonným nové ohnisko činnosti. A třídy a vrstvy obecenstva Toť už úkol sám! Zamichat živlem, roz- vířit hlubiny, strhnout za sebou a ovládnout potřebný proudl A první skromné začátky velkého díla? Je zřejmo, jaký by měly úkol, Naznačit dráhu, vymakat, vyzkoušet přibližnou kolej.
Antoine Evropa