ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 20 62e72610-8f34-11dd-8fa3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 20
Chunky — 34 celkem · entity: person 130, org 12, work 23, place 57
1 masthead
Strana 20.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
2. února 1913. číslo 32..
4 article
hlavci a nesmyslníci, snad si nemyslíte, že b vám mohlo zvíře sloužiti? Jste notně ošáleni. věru, nebýváte klamáni proto, že chcete kla- mati každodenně bližního, a přece na vás jed- nou došlo. Ale kumpáni, vidouce, jak se jin vysmál kněz, který jim vyrval padesát dukátu. se rozyzteklili tak, že ho chtěli zabít, ať z to- ho pojde cokoli, a uchopivše opravdu zbraně. šli ho vyhledat. Ale prohnaný pan Podšitý. který se přece jen o svůj život trochu obá- val, nespouštěje kumpánů se zřetele, ze stra- chu, aby mu neudělali nějakou nepříjemnost. pravil své služce: „Hleď. Nino. Vezmi tent měchýř, naplněný krví, a dej si ho podi sukni. neboť budu, až přijdou ti zloději, svalovati ve- škeru vinu na tebe, a předstíraje, že jsem na lebe rozzuřen, píchnu tě do měchýře, načež ty padneš na zem jak dlouhá tak široká, jakobys byla mrtva, pak nech jednati mne.“ — Kněz stěží skončil řeč a již přicházeli lupiči, kteři se vrhli na kněze, by ho zabili. Ale kněz jim řekl: „Bratři moji, nejsem příčinou toho, pro mně chcete ubližovat. Možná, že tato služk vám provedla nějakou nepříjemnost, já však o ničem nevím.“ A obrátiv se k ni, uchopi nůž a bodnuv ji špičkou, propíchl jí měchýř. který byl naplněn krví. A ona předstírajíc, ž je mrtva, padla na zem a krev tekla se všech stran celými potoky. Pak dělal kněz, uzřev tuto neočekávanou událost, jakoby toho lito- val a začal křičeti: „Běda, já nešťastník, co jsem to udělal? Jak jsem mohl tak hloup usmrtit ženu, jež byla podporou mého stáři
Nina
5 article
Jak bych mohl bez ni žíti?“ Tu uchopil píšťa- lu, zhotovenou dle jeho návrhu, a odkryl ji šaty a vložil ji mezi její hyždě a foukal doni tak dlouho, až se Nina obrátila živa a zdráv a povstala. Vidouce to zloději, divili se, jako nikdy dosud, a upustivše od vzteku, koupili tuto píšťalu za dvě stě dukátů a vrátili se cel rozradostnění domů. Potom se stalo, že je- den lupič se rozzlobil na ženu a v tomto zá- chvatu vzteku ji bodl nožem do břicha, načet ona ihned zemřela. Tu uchopil manžel píšťalu kterou koupil od kněze, a vložil jí ji mez hyždě, právě tak, jak to učinil kněz, doufaje že ji vzkřísí. Ale marně foukal, protože jej ubohá duše opustila tento život, by se ode- brala do druhého života. Tu mu pravil druhý kamarád. který byl přítomen a který slyše tato slova: „Jdi ty. hlupáku, ničemu neroz- umíš; nech jednati mne.“ A uchopil svoji žent za vlasy, pak podřezal ji břitvou hrdlo a ucho- pil píšťalu a foukal ji do ní, ale nevzkřísilj tím. Právě tak učinil třetí, takže zůstali všich- ni tři bez žen. Odebrali se, jsouce nad tím vztekem téměř bez sebe, do obydlí kněze, roz- hodnuti, neposlechnouti již jeho báchorek chopili se ho a vstrčili do pytle, by ho od- nesli a utopili v nedaleké řece. Ale zatím, co ho postupně jeden po druhém nesli, přihodilo se jim cosi, a oni byli nuceni nechati ho pytli a uprchnouti. Záhy potom šel na štěsti kolem pastevec se stádem, pasoucím se na jemné travičce, a jak tak chodil sem a tam.
Ninos
6 article
uslyšel naříkavý hlas, jenž pravil: „Chtěli mi ji dáti a já ji nechci, neboť jsem kněz a ne- mohu si ji vzíti.“ čímž byl pastevec všecek udiven, nevěda, odkud vychází znovu a znovu tento hlas. A otáčeje se na všechny strany zpozoroval konečně pytel, v němž byl knet žavázán a přistoupiv k němu za neustáléh nářku kněze, rozvázal ho a nalezi kněze, je- hož se tázal, z jaké příčiny je takto zavřen pytli a proč tak křičí. A on mu odpověd že pán města ho chtěl oženiti se svou dcerou ale že ji nechce, protože je již příliš starý kromě toho že je také kněz a proto že si - nemůže vzíti. Tu ubohý pastevec, který slo- vům kněze zcela uvěřil, mu pravil: „Myslíte ípane), že by mi ji urozený pán dal?- „Doufám, že ano,“ odvětil kněz, „kdybys by zavázán do tohoto pytle, jako jsem byl já. Pastevec vlezl do pytlc, kněz ho velmi pev zavázal a vzdálil se poněkud od tohoto m- sta i. se stádem.
7 article
Neuplynula ani hodina a již vrátili se lotř na totéž místo, kde zanechali kněze v pytli a nepodívavše se dovnitř, vzali pytel na rame- na a hodili ho do řeky. Tak skončil chudál pastevec místo kněze bídně život. Lotři, do- mnívajíce se, že se náležitě pomstili, dali na cestu k domovu a jak tak spolu hovořili zpozorovali stádo ovec, které šlo nedalek nich, takže se rozhodli, ukrásti pár jehňat, přiblíživše se ke stádci, uviděli pana Podši- tého, který byl jeho hlídačem, z čehož byl celí pryč, domnívajíce se, že ho utopili v řece- Pročež se ho zeptali, jak to udělal, že se do- stal z řeky, a on jim odpověděl: „I jděte, jste vy to řádní osli, neznáte nic. Kdybyste mne tam byli hodili trochu dříve, byl bych se vrá- til s desetkrát tak velkým počtem ovec. Kumpáni uslyševše to, řekli mu: „Pane, ne- prokázal byste nám dobrodiní a nedal nás do pytle a nehodil nás do řeky? Činem tím stali bychom se ze zlodějů pastýři ovec.“ — „Jsem ochoten,“ odpověděl kněz, „udělati, co se vám zlibí a není na světě věci, které by h z lásky k vám neudělal.“ A našed tři pěkn pytle, z pevného a důkladného konopí, vstrči je do nich a zavázal je tak pevně, abys z nich nemohli nikdy dostat, pak je hodil do řeky a jejich duše daly se na cestu na místo jehož si zasloužily, a pan Podšitý vrátil se k své Nině, bohat denáry a dobytkem, a ži ještě nějakou dobu dosti vesele
Podša Kumpán Nina
8 article Starý hudebník.
Starý hudebník. Napsal Hans A an ru d. — Z norštiny přeloh Huso Kosterka Pr-vní u-te-e-cha, utecha —? u-tě, jářk tě, nu tak utěcha — první útěcha. Sem — pa-tří — to, co — v — v — pre pred, jářku, před — nu tak v před-chá-ze-ji- k-a, jářku, ka-p-i-t tip ka-tip-o katipole — Hm, hm. totě hrozné, jak mi dnes brejlo špatně ukazují, či i ony mají mlhu — a odlo- žil knihu, sundal brejle opatrně zpoza uší jal se je otírati dlani. Byl to kovář Ole, který seděl ve své mal komůrce za jizbou a slabikoval v Jersimov knize: „Boj a vítězství víry Nebylo to s ním nyní dobré. Byla rados se podívat, jaký býval kdysi chlapík pěkně rostlý, velké a kostnaté postavy, kdežto nyí vypadal, jakoby se v těch svých šatech úplně ztrácel. Široká záda vytvořila oblouk, takže malá hlava s ostrým nosem a drobnýma, še- avýma očima zapadávala mezi ramena, nohy staly se nepoměrně dlouhé a hubené; ode- přely mu také své služby, proto používal dvou berlí, chtěl-li se došourati jizbou, a oči již ne- chtěly dobře rozeznati toho, co bylo na blíz- ku. Prsty na pravé ruce byly zkřivené a ztrnu- lé, avšak na levé byly ještě pěkně formované a pohyblivé — to byly ty, kterými jezdíval kdysi po strunách. Neboť vedle kovaření byl Ole také míst- ním hudebníkem Je tomu již hezky dávno — jistě něja- kých dvacet let. co měl housle. Posledně hrá na taneční zábavě a když šel toho podzim- ního jitra domů, s kloboukem trochu do týl po náledí, sklouzl, rozbil housle a natlouk se také pořádně do boku, a když přišel domů- vhodil rozlámané housle do pece. Od oné doby již nehrál, a když jeho k - várna před třemi lety vyhořela, odložil také kladivo a kleště a používal jen někdy pilníku anebo spájídla u ohniště.
Hans Ola echa
9 article
Jinak přenechal nyní kovárnu své čile ženě hbitých nohou, která ovšem byla o dva- cet let mladší jeho a sám přestěhoval se do komůrky — neboť tam nebylo ani hluku ani průvanu — záda a pravá ruka zlobívaly h trochu v průvanu. Zde sedával nyní nejčastěji a se samotou dostavilo se i to, že začal nyní ponenáhlu po- mýšleti na sm. Ne snad, že by byl myslil, že už ona vnikla do jizby, natož do jeho těla, avšak dále než v sousední farnosti jistě není, vždyť ne- měl již daleko k osmdesátce Ať tak či onak, bylo by na čase, kdyby se již pomalu na ni připravoval — obzvláště on, jenž kdysi býval velmi světácký, ba i n tanečních zábavách hrával, třebas jest to u dosti dávno. Aby své povinnosti učinil zadost, koupi si před třemi týdny „Boj a vítězství víry“ od kočujícího kazatele a poctivě mu za to zapla- til 3 marky a 6 šilinků. A jest to nedoceni- telná kniha, sám kazatel to tvrdil — takž nepotřebuje ničeho více než přečísti ji o desky k desce. A tim se také nyní pilně zaměstnával, jak kdyby nemohl najíti klidu, dokud ji celou ne- přečte.
10 article
Nasadil si znovu brejle, vzal do rukou velkou, černě vázanou knihu, a nakláněl se dlouho v před a do zadu, než našel příhodnou vzdálenost pro svůj zrak: „První útěcha. Sem — patří — to — c v před — Myšlenky jeho to však nesledovaly aor bezděky pozvedl oči nad knihu a nad brejle takže jeho pohled mířil oknem ven Celý svah venku byl zaplaven lesklým červenavým podzimním sluncem. Bylo nedělní odpoledne a takové tich, takové ticho. Nebylo pohybu, nebylo šumotu ve stromech; byly ovšem už dávno bez listí čněly holými větvemi do drsného vzduchu, jen šťovik měl dosud věnec kovově žlutých list kol plamenných, namrzlých klasů. Na polích a lukách ležely pruhy stříbrně lesklého nálel a mezi nimi vyčuhovala mraveniště se zlutou. uschlou travou a nad tím vším rozlévalo mdlé podzimní slunce teplou žlutěčer venou zář, jež se leskla a odrážela v oknech protějšího stal- ku Baekkemellu, stojícího na návrší na druhé straně údoli.
11 article
Hm, je opravdu hezký den, a překrásno počasí. Ale bude brzo již asi také konec, ne- boť nad chlumem je obloha bělavě modrá neuplyne mnoho nocí a bude tu sníh. Acl ovšem, ovšem Ne, toť zvláštní, jak se lesknou okna tan naproti, v Baekkemellu? A jaký jemný koui vystupuje z jeho komínu! Inu, pravda, vždy tam byla večer taneční zábava — zapomně vlastně úplně otázat se, jak dopadla. Na mou věru, jistě trvala do rána. Inu ovšem, ovšem. takový den byl také tenkráte, kdy si pohmo- ždil kyčel. — Hm — bylo by to zajímavé být tam na ní. Ale dnes už nejsou taneční zábavy takové, jako bývaly. Vlastné ta hudba na fou- kací nástroje jest tím vším vinna! Ať si lide řikají, co chtějí, ale nikdy není taková živost při foukací hudbě jako při houslich! Inu, pr rýňák a mazurku, či jak se všechny jmenují. je pořád dosti dobrá, ale pro škotskou anebo čtverylku — ať mne rohatý! — a což teprve pro skočnou anebo pro náš halling. Inu ovšem, vždyť není vlastně v cele ves- nici nikoho, kdo by uměl se otáčet v hallingu Věru bylo mu se usmáti, když si vzpo- mněl, jak tenkráte, on, Mads Monsen, Mou- sovic, jak mu říkali, vzal to od podlahy, a Perhusen plakal smíchem — inu, Perhuse byl tenkráte opilý — vždyť dal celý tolar n-- housle. Kniha klesla mu na kolena. Seděl s pohledem těkajícím v pěknem podzimním slunci: a vzpomínky z mladých le vynořovaly se zprvu jedna za druhou, potom hromadně a vířily kolem něho veselým živo- tem, spolu s hlasem houslí a skoky haliingu omládl znova, byl vším stržen, zaťal pěst broukal ty nejlepší věcí, které kdy sám, anebo jiní byli řekli.
Monsen Perhus Moa
12 article
Najednou se z toho vyrušil, odsunul brejl na čelo a přiklonil tvář k okenní tabuli Přicházela černě oděná postava od Baet kemellu. Hm, toť patrně některý z oněch, kte- ří tam zůstali ležet a vyspali se tam. A jde sem? Ale co pak to má v rukou? — Něco dlou hého, protáhlého a s držadlem. To přec v- padá — na mou věru, oni tam měli housle. Ovšem, slyšel také, že ten hoch z Per husu si opatřil housle — avšak že by umě hráti — a sice tak, aby se mohlo k tomu tan- čiti —? ch ovšem, dnes ke kozlu dbaji malo na tóny, jen když to jde dobře do taktul Toť se rozumí, že je to mladík z Perhusu poznal ho konečně — a nese pouzdro na hou- sle —; inu takové velké ono jest — sám sice neměl nikdy pouzdra na své housle, nýbrž vždycky je nosíval zabalené v šátku — nu a právě proto to také špatně naposled do- padlo. Na mou tě — ne — zrovna míří sem! Na mou pravdu, jestli sem přijde. Ach můj Bože, bylo by to potěšení vidě zase housle! Obličej jeho zazářil, ruce a kolena za- čala se mu třásti — snad ho Perhusovic chce požádat, aby —? Pohyboval bezděky prsty levé ruky, jakoby probíral jími struny.
13 article
Kniha sesmekla se mu s klína na podlahu Ne, co to dělá — ne — ne — toť jen tak. Zvedl rychle knihu, sesunul brejle opět na nos, odměřil vzdálenost a jal se šeptati: První útěcha — — Nyni vešel d - vnitř, nyní mu žena nabídla židli — Sem — patří — to, cov pře — před — chá ze- jícíka — kátip — kapitole bylo ře- čeno, že — po ku — še — ní pos — posti — huje po — u — ze — — — nyní se ptá, je-li Ole doma, a jak se mu daří — po-u-ze boha-b o-j-né — — Co to teď řekl — říká to tam tak tiše, že to zde neslyšet — a žena mu odpovídá — aie také tak tiše — co si mají tak tíše povídati —z Jeho uši pohybovaly se takměř v pravém slova smyslu směrem ke dveřím, ale knihu držel pevně a oči upíral ztrnule do ni. Zavznělo zabrnkání na všechny čtyř struny, a pak jemný zvuk v kvintě na konec. Ach, bože, jak živě to zavznělo — prá- vem pova-žuje se za — z a — za — n to se tu setmělo, že se marně namáhá se čte- Zvuky zaznívaly častěji a častěji, ale po- řád na prázdných strunách, jež lákaly a vá- bíly — načež rozléhl se silný tón, jenž jakoby na něho volal! Bezděky postrčil knihu ku pra- vé ruce a chopil se hole třesoucí se levou ru- ním.
Ola
14 article
kou. Vstal a odbelhal se ke dveřím. Musil s opříti o dvéře, a při tom opřel loket na kliku a stlačil ji dolů: Dvéře se rychle otevřely dokořán sanry sebou. Vzpřímil se a stanul vztýčeně v otvoru dveří se širokým děckým úsměvem, knihu držel v jedné a hůl v druhé ruce Žena sebou škubla, jak tam stála, Perhu- sovic, který seděl skloněn nad houslemi, chy- staje se znova na nich zabrnkati, pozvedl hlavu. Tak stáli oba chvíli a pohlíželi na sebe- Potom pronesl mladík z Perhusu tlumene a vážně: „Dobrý dení“ „Ach dobrý den! Zdá se mi, že jsem do- bře slyšel — — a proto jsem musil — —“ po- hlédl na ženu a pronesl omlouvavě jiným tó- nem: — setmělo se nějak rychle, že už ne- mohu čísti; proto chci se přesvědčit, je-li to zde lepší?“ Na její tváři objevil se nepatrný úsměv. Přistoupila k němu a vzala ho pod paží „Pojď, pomohu ti.. Kráčeli spolu jizbou; on upíral ztrnuie oči na housle a oba zapomněli, že chtějí jiti k oknu; posadila ho na lavici ke stolu hned u pouzdra na housle. Seděl chvíli a pošilhával po pouzdru. „Nej co to tam máš? „Hm — mladík z Perhusu se usmál — nu hádej. snad na to přijdeš sám. „Nepovidej. Myslím, že jsem něco tako vého už také viděl. „To jsem si právě myslil, jinak bych n byl je vzal s sebou. Ole seděl a laskal je zrakem.
Ola
15 article
„Jsou dobré? „Nu, právě na to jsem se tě chtěl ylastn zeptati.“ „Hm. To přece nemohu vědět. „Ví-li to vůbec někdo u nás ve vsi, pak to nikdo jiný není než ty. Nebyl bys tak la- skav a nezabrnkal na ně? „Ne, ne — zajímá mne sice prohlédnout si je, ale dotknouti se jich nesmím — musím nyní mysliti na jiné věci — tuhle jsou m housle“ a — a vyzvedl rukou knihu do výše Je to znamenitá kniha, vždyť jsem také za ni dal 3 marky a 6 šilinků.“ „Nu, ale housle jsou mnohem pěknější. „Ach — zavzdychl — nejsem již v tom věku, abych ještě mohl pomýšleti na zábavu — — snad kdybys zase příšel, až bych tuhle tu celou přečetl. Odložil nicméně knihu od sebe na stůl Nastala pomlčka. Konečně sklonil se mladik z Perhusu přejel prstem po strunách. Ole zašilhával k němu „Nejsou dobře naladěny, jak slyším. „Nejsou, ovšem. Pomlčka. „Snad abych zkusil naladit je.“ Mladík z Perhusu vzal housle a podával mu je. Oči mu zářily a ruce se mu chvěly. když je bral a dotýkal se jich, hladě je p krku a pod hladkým, leštěným tělem. „Ach, bože, jak se podobají Maritě! Ano. Marita sluly mé housle, nazval jsem je podle své první ženy. Brnkal na struny a zkřivené prsty hma- taly po kolicích. Kroutil a ladil a přikláněl ucho k nim a pořád se mu to nezdálo dost dobré.
Marita Kroutil Ola
16 article
„Snad abys použil smyčce?“ Dostal smyčec a namáhal se značně, aby jej pevně sevřel zkřivenými prsty. Pak pod- sunul housle pod bradu, položil tvář licho- tivě k nim a jal se přejížděti po volných strunách a ladil je. Konečně byly naladěny- a nyní spustil prst na jednu ze stru. Ozval se jemný zvuk, ale tak lákavě jem- ný, že musil položiti i druhý prst na strunu. A nyní padal prst jeden za druhým na vše- chny struny — bylo pro ně zprvu velmi ob- tížné vyhýbati se jeden druhému, ale pone- náhlu oživovaly, ruka nabývala svého sta- rého cviku a objímala pěkně hmatník. Konečně ozval se dlouhý, protáhlý tón. silnější ostatních, potom malá přebižka — první takt to ke skočné. Najednou se zarazil. první tón se však opět dostavil a nyní zavzní- vala pevnými tóny, ale tápavě, pěkná mel - die k písni: „Na boha jedině skládám svou důvěru. Čím dále, pokračoval v melodii, tím těs něji přikláněl tvář k rozezvučenému tělu hou- slí, oči mu zíraly do daleka a velké slzy ři- nuly se mu po tvářích.
17 article
Nastal večer a tma. Světlo bylo dávn rozžato a Ole pořád seděl s houslemi. V - hmatal nejen škotskou, nýbrž i halling, a skoč- nou a kvapík dupal sí nohou do taktu a mla- dík z Perhusu naslouchal a Ole vypravoval. jak to bylo tenkrát a tenkrát, podle toho, jak se to pojilo k oněm rychlým taktům. Ale na „Valderský“ nemohl nějak přijíti, hmatal hmatal, naslouchal, a jakási úzkost se ho zmocnila, jako kdyby právě tato melodie, na kterou si vzpomenouti nemohl, obsahovala ví než všechny ostatní. Při každé melodii, kterou hrál, hmatal prsty, nepřijde-li na Valderský a když mladík z Perhusu pohlédl na hodiny a řekl, že nyní musí jiti, propukl Ole najed- nou v pláč: „Ach, bože, bože, že naň nemůže přijíti!“ Vzhlédl úzkostně, zdálo se, jakoby ne- mohl dříve vydati houslí, dokud na onu me- lodii nepřijde. Tu řekl mladík z Perhusu: „Jestli chceš, tak si zde housle neche celý týden. Ole vzhlédl zmateně, jako kdyby mu n- rozuměl. Potom objevil se široký úsměvn jeho obličeji, který zrovna tak rychle přeše v úzkost: „Ano, ne — ano —“ chopil se knihy ru- kou, kterou držel smyčec, „inu, jestli si ty půjčíš tuhle tu a slibíš mi, že si ji co nejdřív přečteš; nemusíš však začít od začátku — začni od: první útěcha. čís. 478.
Ola
18 title
Sachy.
19 article
192/313 Všechny dopisy, šachové rubriky se týkajicí, budtei adresovány: Redakce „Nár. Listů“, Praha-II. Marianská ulice, s poznámkou: „Šachy“. Úloha čís. 919, Dr. E. Palkoska, Praha. II. cena v soutěži časopisu »Magyar Sakkujság- Mat ve 3 tazích. Úloha čís. 920. J. G. Dunka. Pešt III. cena v téže soutěz
doktor E Palkoska Dunka Praha Magyar Sakkujság
20 article
Řešení úlohy čís. 905. 1. Sa2—e6 Ke4x e5 z Df2—e3— atd. 1. . . . 17xe6 2. Jg8—16- atd. 1. . . . Jb4—d5 2. Se6—15+ atd. 1. . . . Je8 jak- koliv 2. Dí2—d4+ atd. 1.. . . jakkoliv 2. Ja3— Řešení došlo celkem 73, z nichž 60 bylo správ- ných, Správná řešení zaslali pp.: 1. V. Pergler. Brno, 2. L. Košut, Jindř. Hradec. 3. V. Chmela. Brno, 4. T. Staněk. Brno. 5. H. Wolí. Vídeň. v. Juda, Kutná Hora, 7. V. Valouch. Dvůr Krá- lové, 8. Fr. Dedrle, Brno, 9. F. Skalský, Lomnice. 10. V. Hora, Smíchov. 11. J. Najman. Kosmonosy, 12. B. Kurz, Ml. Vožice, 13. F. Krtička, KKladno, 14. A. Dyck. Smidary, 15. O. Hakl, Karl. Vary, 16. F. Čermák, Král. Vinohrady, 17. Š. Zimerman, Písek, 18. E. Plott, Král. Vinohrady, 19. J. Tro- níček, Žižkov, 20. R. Jandík, Praha, 21. F. Ada- mec, Hostivař, 22. J. Petřík, Borovany. 23. S. Šerý, Král. Vinohrady, 24. A. Švermová, Ml. Boleslav, 25. J. Novotný, Král. Vinohrady, 26. V. Jíra, Ml Boleslav, 27. P. Tichý. Král. Vinohrady. 28. J. Ji- roušek, Nymburk. 29. J. Kolár. Praha, 30. J. Šípek. Praha, 31. J. Sova, Suché Vrbné, 32. R. Kominek. Prostějov. 33. K. Skalička, Praha, 34. E. Sone- wend, Prostějov, 35, F. Kominek, Brno, 36. JJos.
V Pergler L Košut Jindřichův V Chmel T Staněk V Valouch František Dedrle F Skalský V Hora J Najman B Kurz F Krtička KKladno A Dyck O Hakl Karl Král Š Zimerman E Plott J Tro R Jandík J Petřík Borovan S Šerá A Švermová J Novotná V Jíra P Tichá J Kolár J Šípek J Sova R Kominek F Kominek Brno Hradec Vídeň Kutná Hora Lomnica Smíchov Kosmonosy Smidary Vara Písek Žižkov Praha Hostivař Boleslav ml Boleslav Nymburk Vrbné Prostějov Skalička d 4 + sa 2
21 article
Spousta, Praha, 37, J. Pilnáček, Hnidousy, 38. J. Dobiáš, Nový Bydžov, 39. Klub šachistů »Vyše- hrad«, Praha, 40. Jan Mareč. Smíchov, 41. P. K Traxler, Dub u Vodnan, 42. A, Zeman, Osiky, 43. P. Jos. Cumpe, Týn n. Vlt., 44. M. Šouša, Libo myšl. 45. M. Mayerhöfer. Uh. Hradiště, 46. Vašta. Peralec, 47. J. Hrnčiř. Domašov, 48. Dr. k Kodr. Vídeň, 49. J. Hostáň. Dvůr Králové, 50. A. Voldán. Val. Meziříčí, 51. Fr. Bečvář, Praha, 52. F. Dittrich. Kroměříž, 53 Fr. Havlíček. Vomice. 54. K. Pokoj, Blansko, 55. dr. O. Wild, Slaný, 56. J. Baroch, Inšpruk, 57. A. Petrnoušek, Nymburk. 58. K. Maria, Hradec Králové, 59. J. Petřík, Smí- chov a 60. J. Maizler, Čelakovice. atd Při losování, jež provedeno dne 29. lednav Šachovním klubu »Dobruský« připadly vypsané ceny následujícím pánům: Sbírka úloh Kotrě— Traxler p. J. Petřík, učitel na Smíchově; sbirka úloh J. Juchlího p. J. Jiroušek v Nymburce; sbírka úloh dra. Dobruského p. K. Maria, Hradec Krá- lové; sbírka partií mezinárodních turnajů v Praze 1908 p. V. Valouch ve Dvoře Králové a Weissova sbírka úloh p. J. Komínek, Brno
J Pilnáček J Dobiáš Jan Mareč Traxler Dub Vodnan Zeman M Šouša Liba M Mayerhöfer Vašta J Hrnčiř Kodr J Hostáň A Voldán František F Dittrich Havlíček K Pokoj Wild J Baroch Inšpruk A Petrnoušek J Petřík J Maizler Čelakovice Dobruský J Jiroušek V Valouch Weissův J Komínek Praha Hnidousy Nová Bydžov Smíchov Cumpe Vltava Domašov Vídeň Dvůr Králové Val Kroměříž Francie Blansko Slaný Nymburk Hradec Králové Hradec Brno Vyšhrad
22 article
Řešení úloh.
23 article
Čís. 859. J. Moravec. 1. Ddl—cl co 2. Dens- atd. 1. — SXd3 2. Db24- atd. 1. — Sc4 2. Jab Čís. 860. C. A. L. Bull. 1. Sb5—a6 VXa6 ( Jb5 atd. 1. — bxa6 2. Je2 atd. 1. —d5 2. JJe atd. 1 — eXd4 2. Sd3+ atd. 1. — Kd5, 2. Ji5- atd. Bohužel vedl řešení 1. Jd4—e6 atd. Čís. 861. G. Heathcote. 1. Dd3—h7 atd. Čís. 862. »Terra«. 1. d2—d3 co DXf5+ atd 1. Sx23 2. Dal+ atd. 1. — Jd4 2. Dř4- atd 1. — 14 2. Vh5+ atd. 1. — Sc8 2. Ve4+- atd. Ne- možná po 1. — Sc3l Čís. 863. P. K. Traxler. 1. Je5—c4! atd. Čís. 864. Dr. E. Palkoska. 1. Ví2—15 atd. Čís. 865. Týž. 1. Sf4—c7 atd. ato Čís. 866. Dr. E. Palkoska 1. Se8—c6 o 2. D atd. 1. — Sa8xc6 2. Sf6 atd. 1.— Jb8xc6 2. Dd? atd. 1. — Jd4xc6 2. De6 atd. Čís. 867. O. Důras. 1. Dh1—43 14 2. SXh7 atd — Ki7 2. DXc3 atd. 1. — Sg6 2. Dd3 atd. Čís. 868. B. Bosch. 1. Je5—c4 co 2. Df6ti. atd 1. — KXf4 2. DXí6 atd. 1. — Vd2 2. Se3l atd. 1. — c3 2. JXfé atd. Čís. 869. J. Möller. 1. Dí7—g6 oo 2. Dg3+ atd — Dd3 2. Jí7+ atd. 1. — Dí3 2. Jb7+ atd 1. — Dg4 2. Dxe6 atd. 1. — De3 2. Jb5+ atd 1. — eX15 2. Dg3— atd. Čís. 870. A. Troitzki. 1. c2—c3+ KXc3 2.. Vb5+ 3. Kg4 Se2+ 4. Kh3 g4+ 5. Kg2 Ví5 6. b Sí3+ 7. Kgi SXb7 8. f8D VX18 pat- Čís. 871. P. J. Cumpe. 1. Jd4—e2 Sd3 2. Jeí atd. 1. — Sa2 2. De3+ atd. 1. — K XK az 2. Je1+ atd. 1. — d4 2. DXd4+ atd. 1.— S e2 2. DXKc2 ald. Čis. 872. J. Pospíšil. 1. Sd3—15 co 2. Sxd4 atd. 2. — Jd2 2. Sdel atd. 1. — Je4 2. Se6- atd. 1. — Kxe5 2. SXd4 atd. 1. — Jb5 2. De0-+ atd 1. — Sb1 2. Dc6+ atd. Čís. 873. J. Vašta. 1. Jg5—e4 o 2. dxe7- atd. 1. — Vxe4 2. Se6 atd. 1. — eXdó 2. 3 Xkr de atd, 1. Ke8 2. Jx15+ atd. Čís. 874. A. W. Galickij. 1. Kh8 — g8+ Kr7 atd. 1. — Kd4 2. De7 atd. 1. es“ 2. pe atd.
J Moravec VX DXf K Traxler doktor E Palkoska Jd O Důras B Bosch Df J Möller Jb jít 3 2 A Troitzki Cumpe J Pospíšil J Vašta Jg A W Galickij jít 7 Kd h 7 SXh 7 DXd 4 + Králové 7 Sb 5 Jb 5 6 2 vh 5 + c 7 Vd 2 2 c 3 2 4 2 15 2 c 2 c 3 + KXc 3 2 Vb 5 + 3 SXb 7 Sd 3 2 sa 2 2 Jd 2 2 Sb 1 Dc 6 +
24 article
Čis. 875: O. Dehler. 1. De2—e1 atd. Čís. 876. H. Rinck. 1. Vd4—d8+ Sg8 2. St5 Vas! 3. VX28- VX48 4. Je5 DXd5 5. Jg6- hXg6 6. Vhi+ DXhí pat. Čís. 177. P. . Cumpe. 1. Kti—42 Dxh 2. Dd4- Dí4 3. DÍ2 D3 4. Kíl! DXle Zprávy šachové. Praha. Klub šachistů Král. Vyše- hrad utkal se dne 26. ledna v hromadném zt- pase s Klubem šachistů Vršovice a zví- tězil v poměru 9 : 2. Dnes 2. února o 3. hodine. odpol. bude sehrán odvetný zápas s Dělnickým klubem šachistů v Žižkově v místnostech tohoto v hostinci »u Sieglů« v Žižkově, nároží Štítného a Chlumovy ul. Účast všech členů nutna. Smichov. Šachový klub Smíchov pře- stál již svůj ohnivý křest, sehrav v sobotu 18. ledna ve svých místnostech přátelský zápas s Klubem šachistů Vršovice, v němž skvěle zvítě- zil v poměru 1012 : 21 Za klub vyhráli: dr. Kví- čala s Haškem ml., inž. Felix s Kuželkou. J. En- zler s Chmelařem. Dlouhý s Liršem, dr. Pavlik s Čermákem, dr. Honzák s Macháčkem, dr. T- man s Haškem st., Bičovský s Hatinou, Glück- selig s Roubíčkem, prof. Hošek s Malhousema remisoval dr. Musil s Duškem. Již v první hodině ohlášena byla výhra pro klub (p. Dlouhého s p. Liršem). poslední partie dra. Musila proti p. Du- škovi skončena až po půlnoci. Klub hodlá po- stupně vyzvati všechny předměstské kluby ku přá- telským zápasům; veškeré dotazy v té věci jest řídlti na adresu: Klub šachistů Smíchov, kavárn Národní dům
H Rinck Jg Kíl Král Siegl Kví Hašek Ing Felix Dlouhý Lirš doktor Pavlik Honzák Macháček Bičovský Hatina Glück Roubíček profesor Hošek Malhousem Musil Dušek 5 Vasa 28Vx Praha Vyš Vršovice Žižkov Chlumův ulice Ena Smíchov d 8 + singulár 8 2 Vhi + DXhí klub Smíchov O . Dehler . 1 Dxh D 3 4
31 article
Nový gumový podpatek „BERSON“ právě barvu i tvar Vašeho koženého podpatku a jest vzorem zvlašť elegantní, jakostí nesmírně trvanlivý a jako pírkorlehký. Nový gumový podpatek „BERSON“ chrání Vaše kožené podpatky před sešlapáním, udržuje obuvi Vaší trvale elegantní tvar a chrání, ježto jest ni pružným. Vaše čivy a Vaši míchu. Nesčetné, zcela bezcenné, konkurenční výrobky chtějí napodobením vzoru a podobně zněji- cím jménem P. T. obecenstvo uvésti v omyl. Pravý, nový gum. podpatek„BERSON- jest vypraven v eiegantním zlaceném kartoně na němž dá se zřetelně čísti slovo „BERSON“, Každý pravý, nový gu- mevý podpatek „Berson“ nese mimo to vedle uve- deno uznámku tovární. Žádejte výslovně gum. podpatek „BERSON- dejte si jej jen od svého obuvníka a obchod- níka s obuví připevniti a odmítněte ve svém zájmu každý jiný výrobek Závody „Berson“, Vídeň. VI.l
Berson Vídeň