2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. února 1913. Číslo 32.
4
article
668.—
Pražská úvěrní banka
442.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král.
426.—
Pozemková banka
271.50
Česká zajišťovací banka . .
364.—
Kolínská chemická továrna ..
1025.—
Alpská montanní společnost . .
190.—
Podolská cementárna . . . .
362.—
Česká cukerní společnost . ..
Elektrotechnická dříve Kolben
439.50
Daňkova strojírna . . . . . .
1900.—
Českomoravská strojírna . . .
Továrna orient. cukr. dř. Maršner 190.—
Západočeské kaol. a šamotárny
91.85
Zástavní listy Hypot. banky 4
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4%
Král
Kolben
Daňkův
Hradec
úvěrní banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
5
article
Hnutí mezi posluchači exportní
akademie ve Vídni
a otázka vysoké školy obchodní.
Hnutí mezi posluchači exportní
akademie ve Vídni
a otázka vysoké školy obchodní.
Píše Julius Brabec, člen výboru odboru
peněž. úřad. při nár. str. svobodomyslné.
Posluchači exportní akademie upoutali na seb
všeobecnou pozornost provedením demonstrativn
stávky ve dnech 24., 25. a 28. ledna, kterou chtěl-
zdůrazniti spravedlivý svůj požadavek o přeměnu
tohoto ústavu ve vysokou školu obchodní. Radi-
kální tento prostředek nebyl arci nikterak prvním
jimž se posluchači domáhali dosažení svého cíle
Celé záležitosti předcházela řada dlouhých jednání
žádostí atd. Teprve když se ukázaly všecky tyte
cesty marnými, sáhli posluchači ke krajnímu pro-
středku, chtějíce tak upozorniti i širokou veřej-
nost na nezbytnost konečného již rozřešení této
palčivé, znovu a znovu přetřásané, a vždy zase
na dobu příhodnější odkládané otázky. Ač mini-
sterstvo obchodu ve shodě s rektorem akademie
vl. r. řád. prof. Schmidem odpovědělo na přání
posluchačstva a jeho stávku prohlášením zimního
semestru za skončený, což vzhledem na trvají-í
předpisy mohlo se státi posluchačům osudným.
mohouc míti v důsledku ztrátu semestru, což se
arci státi nesmí a také nestane, přec jest již dnes
zjevně patrno, že tentokráte již nebude celá otáz-
ka odbyta pouhým slibem na neurčito, a že se
stane předmětem vážných úvah, což uspíšeno
vlastně a snad jedině krajním prostředkem oněch
posluchačů.
Julius Brabec
profesor
Schmid
Vídeň
6
article
Akademie sama, přes to, že jest vybudována
jednostranně, jsouc vlastně pouze jedinou fakultou
rysoké školy obchodní, a to pro export, čili šířeji
a populárněji řečeno, pro obchod se zbožím sku-
tečným. a ač její organisace v podstatě není vy-
zokoškolskou, předpisujíc nucenou návštěvu, nuce-
né skládání kollokvií semestrálních, bez nichž nelz
dále studovati atd., přec po stránce naukové jest
vedle vysoké školy obchodní v Kolíně n. R., jež
jediná se s ní může po této stránce měřiti, ne-
sperně ústavem toho druhu nejlepším. Arci př
přeměně bude třeba vybudovati fakultu novou,
nyní v plenkách ještě jsoucí, a rýsující se v pro-
gramu akademie, jen slabě, kostrou několika speci-
álních přednášek, fakultu pro obchod bankovní,
koncentrovati roztříštěné přednášky universitnía
technické, předepsané ke vzdělání kandidátů uči-
telství na akademiích obchodních. Bude třeba vy-
tvořiti školu vysokou, úplně samostatnou, vycho-
vávající dorost vůdčích sil pro praksi, a při tom
tvořící centrum pro vědecké bádání v mladých
poměrně, ještě nevyhraněných obchodních vědách
Není arci na místě, abych zde a při této příleži-
tosti rozebíral nějaké detaily příslušných návrhů
a projektů, z nichž nám stojí nejblíže organisace
praktické fakulty pro bankovnictví a obory spříz-
něné, ale při tom bude třeba respektovati všech
v tom směru nabytých zkušeností na jiných, stá-
vajících již vysokých školách v cizině, jež, nokud
jsem měl příležitost sám, zejména v Linsku a
Berlíně, poznati, plní v mnohém směru dokonale
svůj úkol.
Kolín
Berlín
7
article
Ale jen na to chci všecky i širší inferesenty
upozorniti, že jest na nás, abychom tuto příležitost
nepropásli, a chopili se ihned díla, domáhajíce se
i pro nás samostatné vysoké koly ob-
chodní. Jsem přesvědčen, že naše veřejnostv
zájmu tohoto kulturního požadavku stát bude za
námi bez rozdílu smýšlení i povolání, že bude nás
podporovati v obmýšlené akci, s níž záhy před ni
předstoupíme, a tak že podaří se nám korunovati
zdarem tuto dlouholetou snahu, by z nynější ko-
lébky takové školy, již jsou jednotlivé přednášky
obchodní při technice, representované vynikajícím
odborníkem prof. drem. Pazourkem. jemuž
tom směru mnohá velká zásluha náleží, vznik
ústav samostatný, sloužící povznesení nriaho ob-
chodu, našeho hospodářského zmohutnění a tím
celého našeho národal
doktor
Pazourek
8
article
Nové přípojkové (snížené)
Nové přípojkové (snížené)
sazby na stát. drahách.
Před nedávnem vydány v t. zv. přípojku k seš.l
místn. tarifu stát. drah nové snížené sazby, platíci
pro jednotlivé předměty a relace v dopravě na
hlavních tratích stát. drah a na oněch místních dra-
hách, pro něž tarif hlavních tratí platí. Platnost je-
jich byla prohlášena — nehledíc k některým vý-
jimkám — všeobecně pro rok 1913, totiž nejdéle do
31. prosince 1913. Některé z těchto nových sazeh
byly oproti dosavadním pozměněny, jiné převzaty
byly ve stejné výši a rozsahu z dosavadních. Pro
dáležitost věci buďtež některé důležitější z nich —
pokud běži o české stanice — zde uvedeny: na
odpadnílouhy výroby lihu a cukru ze všech
stanic rak. stát. drah do Kolína (podle výjim, tari-
fu 13b)i na tkanivo bavlněné a příze ze
stanic vorarlbergských do Bakova, Král. Hradce
Paky St., Starkoče. Trocnova, Ústí n. O.; na pří-
ze z těchže stanic do St. Libně, Jihlavi a Prahy
n. Fr. Jos.; na pivo z Loun do Klobuk a Slaného.
ze Stříbra a Stoda do Plzně, na olovo z Příbramě
do Hrob, na hrách neloupaný z Brodů, Černovi
Krakova, Lvova, Novosielice, Podwoloczysky. Stry-
je. Tarnopolu do č. Budějovic, z boží tarifníc
tříd A, výj. tarifu 3a, 3b a 3c z Vídně, sev. záp.
dráhy do Čes. Třebové. Josefova-Jaroměře, Král
Hradce. Náchoda. Paky St., Prahy, Ústí n. Orl.
aneb naopak. z Domažlic do Vídně; na zbož
spec. tarifu 1 (obilí atd.) z Poříčan transitoa
z Nymburka transito do Hořátve a Sadské, aneh
naopak; na s klo tabulové i duté do západních
severozápadních pohraničních stanic rak, uher-
ských, dále do Děčína, Bohumína, Vídně. Ze stanic
Domažlice, Libochovice, Nýřany, Poděbrady lázně.
Král
František
Jos
Podwoloczysky
Kolín
Bakov
Hradec Paka
Starkoč
Trocnov
Ústí
St . Libeň
Jihlav
Praha
Louny
Klobuky
Slaný
Stříbro
Stoda
Plzeň
Příbram
Brod
Lvov
Novosielice
Tarnopol
Budějovice
Vídeň
Čes . Třebová
Josefov
Jaroměř
Královský Hradec
Náchod
Orlický
Domažlice
Poříčany
Nymburk
Hořátev
Sadská
Děčín
Bohumín
Libochovice
Nýřany
Poděbrady
St
Černo Krakov
Paka St
9
article
Polná-Štoky. Smíchov. Stankov. Stupno-Břasy
Suchdol, Třemošná; na dříví pol. D—25, a, b.e
Geské klasifikace t. j. na dlouhé dříví kmenové.
bednářské, obruče a řezivo z Budějovic, Cmuntu,
Nových Hradů, Mauthausenu do Vršovic-Nuslí. Pra-
hy, n. Fr. Jos. a Smíchova; na dřiví brusné z č.
Budějovic, Nakří-Netolic, J. Hradce, Tábora, Kostel-
ce. Celje do Kájova; na vápno pálené z Berouna.
Karl. Týna, Kr. Dvora, Žichovic-Rábí, Sušice do
Chebu, ze Zavratce-Třemošnice do Lázní Poděbrad.
Cerhenic, Chlumce. V. Oseku. Libic, Libňovse,
Nymburka, Peček, Poříčan, Žiželici na vápenee
z Váp. Podola a Prachovic do Bečvár. Boleslavi
Ml., Brodu Čes., Bošic, Cerhenic. Chlumce, Dobře-
nie-Syrov., Dobrovic, Dymokur, Kouřimě, Král.
Městce. Kolína, Kopidlna, Libáně-P., Libic. Lib-
ňovse. Nestomic továren. N. Bydžova. Nymburka.
Obory, Peček, Plaňan. Poděbrad Lázní, Rožďalo-
vic, Sadské. Velimi. Vlkavy. Vys. Veselí, na c ukr
kandisový z Vršovic-Nuslí do Marcheku. Mo-
stu-Királyhidu, Vídně, sev. a stát. nádr.; na kao-
lin z Dobřan, Horní Břízy, Plas. Třemošné do po-
hraničních stanic rakousko-německých (Oswiecimi
až Eisensteinu); na svíčky všeho druhu, vyjíma-
jíc voskové, z Ml. Boleslavě do Vlár. průsmyku,
Zemské hranice u Broczké, Marcheku. Mostu-Kirá-
lyhida, a do Vídně, z Neratovie do Vídně; na mě
ze Stránčic do Neuzingu; na perleť surovouz
Vídně do Přelouče, Jihlavky-Kat. L., Nové Cerekve
Počátek-Žirov.; na papír balicí z Buben, Bu-
dějovic Čes., Nemělkova-Velh., Plzně, Písku, Prahy
(F. J., severoz. a stát.) do všech stanic tratí rak.
stát. drah, vyjmenovaných v předmluvě společ. se-
611.—
442.—
426.—
272.—
354.—
1013.50
190.—
369.—
440.—
1900.—
polo
František
Jos
Karl
Kristus . Dvůr
Brod Čes
Král
Veli
Polná
Smíchov
Stupno
Břasy Suchdol
Třemošná
Budějovice
Cmunt
Nová Hrad
Mauthausen
Vršovice
Nusle
Netolice
J . Hradec
Tábor
Celje
Kájov
Beroun
Žichovice
Rábí
Sušice
Cheb
Zavratka
Třemošnice
lázeň Poděbrady
Cerhenice
Chlumec
Libice
Libňovs
Nymburk
Pečky
Poříčany
Žiželice
Podol
Prachovice
Bečváry
Boleslav
Bošice
Dobrovice
Dymokury
Kouřim
Městec
Kolín
Kopidlno
Libáň
Libra
Plaňany
Poděbrady
Rožďat
Sadská
Vlkava
Marchek
Vídeň
Dobřany
Horní Bříza
Plasy
Vlára
Most
Neratovie
Stránčice
Neuzing
Přelouč
Jihlavka
Nová Cerekev
Žirov
Bubno
Plzeň
Písek
Praha
Nakřit
Oswiecim
Eisenstein
NemělkůvVelho
10
article
šitu tarifního pod 4—1 — a) a bl: na mýdlo z Ne-
ratovic do Korneuburgu a Vídně; na kámen, a
sice lomový, nezpracovaný, štěrkový a dlažební z
Čerčan-Pyšel do Bubenče, Buben. Heiligenstadtu
Hostivaře, Krče. Libně Staré, Nussdorfu, Prahy (r
J.). Říčan. Smíchova, Stránčic, Uhřiněvse, Vršovie-
Nuslí. Vídně (F. J.li na týž kámen ze Stránčic do
Prahy (F. J.) a Smíchova: na kámen hladký, ote-
saný, z Čerčan-Pyšel do Prahy (F. J.) a Smíchova
cihiy výjim, tarifu 2e (z ohnivzdorné hlíny, šamo-
tové, atd.) z Dobřan, Hlubočep. Horní Břízy. Ný-
řan, Radotína. Rakovníka, Smíchova. Stupna-Břas
Třemošné. Vršovic-Nuslí, Zlivi, do: Mostu-Király-
hidy. Marcheku, Sudoměříc-zem. hran.. Vlár. prů-
smyku. Vídně, st. dr. a sev. dr., transito; na cukr
rafinovaný z Čakovic, Čáslavě, Cerhenic, Do-
brovic. Kolína. Neratovic, Nov. Bydžova. Peček
Rosie. Sedlce-Kutné Hory, Slatiňan do Vídně, sev.-
záp. loko, z Čakovic, Čerčan-Pyšel. Lomu. Do-
mažlic. Vršovic-Nuslí do Vídně, F. J., loko, z Opoč-
na a Rosic do Vídně, sev. dr. loko; na cukr su-
rový z Berouna, Brodu Čes., Budějovic Čes., Če-
lakovic. Ouval, Radotína. Uhřiněvsi. Vysočan. Zdic
do pohraničních rafinerií v Chybách, Háji. Domažli-
cích a Opavě; na cukrovou řepu, čerstvou, z
Velelib do Vlkavy, ze Zásmuk do Bečvár, z Poří-
čan transito a Nymburka, míst. dr., transito do
Sadské, aneb naopaki na odpadky a řízkyz
cukrové řepy a na saturační šámu z
Buben
doktor
Čes
Korneuburg
Vídeň
Čerčany
Pyšely
Bubeneč
Krč
Libeň
Praha
Říčany
Smíchov
Stránčice
Uhřiněvs
Vršovie
Nusle
Dobřany
Hlubočepy
Horní Bříza
Radotín
Rakovník
Stupno
Břasy Třemošná
Vršovice
Zliv
Most
Király
Vlára
Čakovice
Čáslava
Cerhenice
Kolín
Neratovice
Pečky Rosia
Sedlec
Kutná Hora
Slatiňany
Opoč
Rosice
Beroun
Brod
Vysočany
Zdice
Opava
Veleliby
Vlkava
Zásmuky
Bečváry
Pořit
Nymburk
Sadská
Heiligenstadt Hostivař
11
article
Vlkavy do Velib, z Bečvár do Zásmuk, z Poříčan,
transito z Nymburka, míst. dr., transito do Sadské.
anebo naopak. — Na konec malou poznámku:v
přípojcích tarifních, o níž tuto byla řeč, pojaty jsou,
jak poznamenáno a patrno též, tarifní výhody pro
ojedinělé stanice; jsou tedy slevy v tomto způ-
sobu publikované, dosti přesným obrazem blaho-
vůle, prokazované správou stát. drah, jednotlivým
výrobním místům. V té příčině stačí i povrchní po-
hled ku poznání, že měří se tu výhodami nestejně:
Vídeň, alpské severočeské a částečně i slezské
stanice jsou tu obdařeny v poměru ke svému počtu
i hosp. významu větším počtem výhod než stanice
české. Vytknouti dlužno zejména, že Vídeň, jsouc
přímo koncentračním bodem těchto výhod. slučuje
jimi a strhává ke svému trhu zboží, jež by tam ji-
nak nemohlo — aspoň ne v tak hojné míře —
tíhnouti. Poukázáno tu buď na př. na slevy Vídni
poskytnuté pro toto zboží: „zboží všeho druhu“a
různých tarií, tříd položek 29., 32., 33., 34. [tato
poslední položka obsahuje sama o sobě snížené
sazby ze 74 stanic do Vídně), na obilí, melivo, slad
a p. polož. 38., 39., 40., 44., 89., na dříví pol. 46.
55., 56., svíčky, modrou skalici, lněný olej, mlékov
kovových konvích, perleť, kvebrachové výtlačky
kveb. dřevo, barev. dřeva, mýdla, sodu, škrob, ká-
men, cukr a j. A ještě nad jednou okolností, na po-
hled malichernou, v podstatě však karakteristi-
ckou, dlužno se pozastaviti. Tarify všech drah ra-
kouských jsou, jak známo, výlučně německé. Kdež-
to však polské stanice jsou v nich tištěny po pol-
sku, pravopisem ryze polským jako „Oswiccim
„Krošcienko“. Bolechów“, „Lawoczne“, jsou české
stanice z pravidla tam, kde to šlo, psány po něme-
ku: čteme ku př. „Wlkawa“, „Boschitz“, „Chlu-
metz“, „Hochwessely“ a j. K tomu zajisté poznám-
ky netřeba.
doktor
Krošcienko
Boschitz
Vlkava
Velib
Bečváry
Zásmuky
Poříčany
Nymburk
Vídeň
13
title
Náš zahraniční obchod v roce
1912.
14
article
Passivum obch. bilance 825 mil. K
Passivum obch. bilance 825 mil. K
Ministerstvo obchodu vydalo včera prosincový
výkaz o zahraniční tržbě rakousko-uherského cel-
ního územi, čímž umožněn je celoroční — arci za-
tím jen provisorní — přehled za pohnutý rok 1912.
Prosincové číslice přinesli jsme již včera a jimi se
passivita našeho zahraničního obchodu poněkud
zlepšila, neboť dovoz o něco poklesl, vývoz pal
stoupl skoro o 40 mil. kor.
Celkový dovoz za r. 1912 činil 3487.2 (+. 295.5)
mil. K. vývoz pak 2661.9 (+ 257.6) mil. K. Obchod-
ní bilance za r. 1912 končí tudíž pasívem 825.3 mil
korun proti pasivu 787.4 mil. K za r. 1911; stouplo
tudíž toto pasivum 37.9 mil. kor., při čemž v po-
tudíž toto pasivum o 37.9 mil. kor., při čemž v po-
sledkem většího vývozu. Bilance tato arci je zatím
jen provisorní, obchodni hodnota zboží nebyla
ještě vesměs nově stanovena a také data přítomná
obmezují se jen na t. zv. speciální obchod; při-
čte-li se ještě obchod v t. zv. zušlechťovacím ři-
zení, obdržíme asi o něco přiznivější obraz. Ale
i tak číslice naší zahraniční tržby je nejvýš po-
vážlivá a měla by býti výstražným mementem všem
směrodatným činitelům naší hospodářské a ob-
chodní politiky.
Rozčleníme-li všecko zboží na 3 hlavní sku-
piny dle způsobu zpracování, obdržíme tento čísel-
ný obraz:
15
article
Dovoz
milionů korun
1912 proti 1911 1912 proti 191
Suroviny . . . 1,963 8 + 132.7 960-0 + 142.4
Polptovary . . 567.1 + 824 505-0 + 44.
Hotové výrobky 956 4 + 80.4 1,196.8 + 71-1
Každá z těchto skupin vykazuje tedy vzestu
jako dovozu tak vývozu. Vývoz surovin dokonce
silněji stoupl než dovoz, naproti tomu u polo-a
celotovarů zůstal vzestup vývozu pozadu za
stoupnutím dovozu. Značné passivum naší ob-
chodní bilance spočívá stále ještě v prvé řad
ve velkém přebytku dovozu surovin, který
se páčí okrouhle na milliardu korun.
Silný přírost dovozu surovin týká se přede-
vším dovozu zemědělských výrobků, tak
stoupl zejména dovoz koloniálního zboží 118-3
(+ 9.8), již. ovoce 55 2 (+ 2.9), obilí 1 2.8 (+. 34 6
zeleniny 31.6 + 3.8). dobytka 41.9 (+ 11), vajec
66.2 (+ 8.9) a tučných olejů 17.2 (— 5) mil. K
Pokles dovozu za to zaznamenává surový tabák
46 (—8.6). rýže 24.1 (— 4.8), semena 132.8 (—20.
jakož i kůže a srsti 100.3 (— 8.4) mil. K. Také
u surovin pro textilní průmysl nastalo značné
zvýšení dovozu a sice stoupl dovoz bavlny [329-
mil. K) o 16.2, lnu (52.2 mil. K) o 16.3, vlny [161-
mil. K) o 15.1 a juty (29 mil. K) o 0.3 mil. K. Pri
tom nelze přehlížeti, že cena bavlny byla prů-
měrem nižší než v roce 1911, cena vlny za to
vyšší. — Dovoz kamenného uhlí (190-2 mil. K
stoupl o 20.2 mil. K. také dovoz koksu (23.4 mil
K) se zvýšil a to o 6.1 mil. K.
K Pri
55 2
mil K
16
article
Z ostatních surovin dlužno ještě uvéstí zvý-
šení dovozu rud (+ 5.9 mil. K) při celkové hodnotě
33.1 mil. K), asbestu (+ 3.3 mil. K při celkem
10.6 mil. K) a surov. ledku čilského (+ 6 mil.
při hodnotě 20.7 mil. K).
Na vzestupném vývozu surovín partici-
pují téměř všecky skupiny surovin. Tak ze země-
dělských výrobků stoupl vývoz: obilí 46.6 (+. 2 5 3)
ovoce 29.7 (+ 1.5), chmele 49.2 (+ 18.7). dobytka
68.9 (+ 19.4), vajec 142.8 (+ 30.2), koží a srstí
87.8 (+ 15.3), vlny 22.9 (+ 2.9), a surového dříví
89.8 + 3.7) mil. K. Také vývoz nerostního pa-
liva (102.2 mil. K) doznal zvýšení o 7.3 mil. K, na
čemž měl vývoz hnědého uhlí (77 mil. K) částku
4.4 mil. K největší podil.
U důležitějších výrobků průmyslových
jeví se ponejvíce vzestup dovozu; tak zejména
dovoz vlněné příze 53.8 (+. 1.4), hedvábné příze
64.3 (+ 6), bavlněněho zboží 41.3 (— 1.8), papíru
11.6 + 1). papír. zboží 22.1 (+ 1.5], kaučuku a
zboží z něho 61.6 (+ 6.3), kůže 74.9 (+ 2.5), ko-
ženého zboži 28.6 (+ 9.6), kožešin 25.6 ( 2.7).
dřevěného zboží 36.4 (4. 4). surov. železa a polo-
tovarů železných 31.1 (+ 14), železného zboží 57.5
(+. 8.4), mědi 83.2 (+. 31), jiných nedrahých kovů
74.5 (- 12.3), strojů, přístrojů a elektrotechn. po-
třeb 182.7 (+ 33.1), vozidel 24.7 (+ 3.6), nástrojů
a hodin 62 (+ 1.3) a lučebnin 63.3 (+ 9.5) mil.
korun. Pokles dovozu vykazuje bavlněná příze
25.3 (— 0.9), vlněné zboží 49.1 (— 1.8) a hedvábné
zboží 58.4 (— 1.9) mil. korun.
17
article
Ve vývozu jeví z důležitějších výrobků prů-
myslových zvýšení: slad 64.6 (+ 7.2), techn. tuky
25.6 (+ 7.2), spracované stav. a užitkové dřívi
191.4 (+ 10.4), petrolej 50 4 (+ 18.1), bavln. příze
26.1 (+ 8.4), příze lněná, konopná a jutová 235
(+ 4.6), příze hedvábná 18.4 [+ 0 9), bavlněné
zboží 76.6 (+ 5.3), zboží lněné a jutové 29.
(+ 1.2), hedvábné 24 (+ 2.7, kůže 28.9 (++. 3.8).
kožené zboží 53.8 (+- 6.9), dřevěné zboží 80-
(4 1.9), skleněné zboží 76-9 (4 6.2), železné 44-1
+ 7.4). kovové 62.2 (+ 2.6). stroje, přístroje
elektrotechn. potřeby 46.7 (+ 4) a lučebniny 51-
(+ 3) mil. K-
Pokles vývozu zaznamenávají: vlněná příze
11.7 (— 0.5), vlněné zboží 69.9 (— 1.2), konfekční
zboži 94.2 (— 0-1). papírovina 18.7 (— 0.6), papí
23 (—0.7) papírové zboží 10.3 — 0.2) a železné
polotvary 12.8 (— 7.5) mil. K.
Vývoz cukru (234.7 mil. K) doznal zvýšení
18.1 mil. K, při čemž dlužno dodati, že vývo
surového cukru byl o 23.8 mil. K větší, vývoz ra-
finády o 5.7 mil. menší než v r. 1911.
Vývoz nápojů (25.3 mil.) klesl o 2.8 mil. K.
Tržba s drahými kovy činila v r. 1912
v dovozu 19 (— 22.4) mil. K. ve vývozu 174.9
(+ 42) mil. K. K některým podrobnostem se při
přiležitosti ještě vrátíme.
+ 0 9
železný 441 +
18
article
Porada o válečné doložce v rakousk-uher
ských smlouvách cukerních. Dne 31. ledna ko-
nala se ve zdejší filiálce Vídeňské bankovn
jednoty za předsednictví dra. J. Friesse
presidenta Ústřed. cukrovarnického spolku
rakousko-uher., porada zástupců rakousko-
uher. cukerního průmyslu a bank na cuker
ním obchodě zúčastněných o eventuelním za
vedení válečné klausule do rak.-uh
smluv cukerních. Se všech stran bylo prohlá-
šeno za žádoucí, aby byla odstraněna v nedo-
ními předpisy bylo stanoveno, do jaké míry
panující nejistota o tom, jak se má postupovati
při smlouvách v dobách míru uzavřených, sta-
ne-li se plnění nemožným následkem vypuklé
války. Bylo iudíž uvažováno o tom, aby smluv
ními předpisy bylo ustanoveno, do jaké míry
dlužno válku pokládati za případ „vyšš
moci“ a jaké důsledky z toho nutno vyvoditi.
Při těsné souvislosti různých kupních a prodej-
ních obchodů pokládáno za žádoucí, použíti
stejných zásad pro všecky smlou-
vy, od smlouvy o surovém cukru počínaje
do závěrečného listu vyměněného v domácín
obchodě s rafinádou, účastníci porady všal
zatím následkem obtížného úkolu při tomto
stanovení upustili od toho, pojednati bez ze-
vrubného prozkoumání příslušných otázek
základních směrodatných hlediscích v té pří-
čině. Byl tudíž dosazen se zřetelem k různým
skupinám interesentů zvláštní komitét, se-
stávající z pp. presid. dra. Friesse, prokuristy
J Friess
Ústřed
19
article
H. z Knicpů (kartel rafinerií), řed. Mendl
(předsedy vývozního cukerního spolku v Pra-
ze), gen. tajemníka dra. Mikusche (ústř. spo-
lek), dra. šl. Werthera a taj. dra. Heidle-
ra (český cukrovarnický spolek), jenž pověřen
úkolem vypracovati nejprve pro smlouvu o su-
rovém cukru válečnou klausuli, která by
vyhovovala na všecky strany a znemožňovala
jakoukoli spekulaci na útraty druhé strany
smluvné. Návrh této klausule má býti pak pro-
jednán v odborných skupinách rak.-uh. prů-
myslu i obchodu cukerního. Ku pojetí válečné
doložky do smluv má dojíti jen za předpokladu,
že se dá dociliti všestranné dohody o jejím
znění.
Z trhu cukerního. V Praze, 1. února. Suro-
vina. V důsledku oživení koupěchtivosti Ame-
riky přo promptní zboží vykazovala první dnešn
depeše hamburské ustálené smýšlení a pro předn
lhůty vzestup záznamů o 21/2 a. 5 fen. Při zahájen
našeho trhu kladeno při ustáleném směru K 22.25
resp. K 22.80 franka Ústt. Polední Magdeburk by
klidný a na poledni burse převládala pro pohotové
nálada ustálená opěl při ceně K 22.25 a pro novo
kampaň zavládla tendence klidná při ceně původ-
ní K 22.80 z Ústí. Odpolední Hamburk zněl k lid-
ně a pro přední lhůty byl o 212 fen. vyšší
Obchod s bilým zbožím nemá nic nového
Do Terstu přiveženo v posledním týdnu 8520
vyvezeno 8050 t. Zásoby činí 12.730 t proti 12. 260-
před týdnem a 12.300 1 před rokem.
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 1. t. m
Amerika vykazuje smýšlení oživenější, trh
ustálenější neboť Anglic opět objevila se jak
kupec pohotově suroviny.
Mendl
Mikusch
doktor
Werther
Praha
Sura
Magdeburk
Ústí
Hamburk
Terst
Heidlera
Knicp
20
article
Z Prvni české všeobecné akciové společnos
pro pojíštění na život v Praze. Správní rada jmeno-
novala chefa svého malematického oddělení, úřad-
ně autorisovaného technika, pana Františka Hře-
bika ředitelským plnomocníkem a dosavadní vrch-
ní úřadníky pp. Josefa Fromma a Bohumír
Krepčíka disponenty ústavu.
Z trhů peněžních. 1. února. Vídeň. Pře
denní rozkazy, jež vydali vůdcové bulharskéhoa
tureckého vojska, setrvala bursa v nadě
na zachování míru, doufajíc bezpečně, že ne-
třeba se nikterak obávati komplikace. Po těto
stránce došla pozornosti též zpráva „Fremdenblat-
tu“ a zaslání vlastnoručního listu cj-
sařova caru a dodala trhu opět pevný
ráz. Značnější měrou prospělo to též Kreditkám.
jimž prospěly ještě příznivé odhady bilance. Tež
po ostatních bankovních hodnotách byla z téhož
důvodu zvýšena poptávka. Závěrek byl slabší se
zřetelem na neuspokojivé pařížské záznamy — což
působilo též na berlínskou bursu — ale ke znač-
nějším změnám kursů nedošlo. Ve šraňku projevil
se opětně zájem o hodnoty Východních drah, jež
uhájily přískok 20 K. Pražské železářské stouplyo
33. báňské a hutní o 22 K. Renty se nezměnily. z
českých papírů byly obchodovány České cukerní
za 361 K. V Chorvatských došlo k obchodům za
1575 K. Kolbenky znamenaly 433 K a kaolinky
880 K. Na trhu eskomptním byl stav peněz nezmě
něný. Sazby za první bankovní akcepty činily 59
až 563/1s9.
Petrohrad Dnešní bursa byla celkem zdr
želivá. K větším obchodům nedošlo. Kursy pro ne-
dostatek poptávky pončkud ochably.
František
Fromm
Krepčík
Fremdenblat
Praha
Vídeň
Petrohrad
21
article
Petrohradská bursa. Po důvěřivém zahájen
týdne rozladěna byla bursa nejen zhoršením situace
na balkánském bojišti, ale i propuknutím stávky
putilovských závodech. Směrodatné kruhy obá-
valy se, že dělnické hnutí bude přeneseno i na jiné
továrny a spekulace zahájila větší prodeje, jimi
byla úroveň dosti citelně stlačena. Koncem týdne
se bursa uklidnila a nastalo zotávení. Na trhu ban-
kovním zlevnily přechodně akcie diskontní bank
o 6 r. na 489, mezinárodní banka klesla o 5 r. na
508, ale vyšinula se opět na 514, ruská banka kolí-
sala mezi 385 a 392, za azovsko-donskou placeno
585 až 594, za sibiřskou 583 až 590, za průmyslovou
348 až 352, za rusko-asiatskou 280, za privátní 27
až 273 a za volžsko-kamskou 970 až 960. Z banl
zemelných bylo placeno za vilenskou 594, za don-
skou 629. za kyjevskou 700, za moskevskou 835
a za charkovskou 447. Z pojišťoven došlo k obchodu
v ruské transportní spol. po 114.50, kdežto v ostat-
ních papírech obchod úplně váznul. Z hodnot do-
pravních zlevnily akcie severodoněcké dráhy o Sr.
na 278, načež se zlepšily na 280, voroněžské byly
placeny po 845 a 840, rostovské po 2460 a 2435
rybinské po 241 a jihovýchodní po 256 až 253.50.
Pobočný závod ústeckého chemického spolku
v Uhrách. Nedávno konala se ustavujíc í valná
hromada pobočky Rak. spolku pro chemickou
metallurgickou produkci v Ústí n. L., která zřízena
byla pod firmou „Uherské továrny na bar-
vy a chemické výrobky“. akc. spol. ve Var-
ně, jižně od Žiliny v Uhrách. Kapitál této spo-
lečnosti je proponován na 2 mil. K, načež zatím spla-
Uhry
Ústí
Vara
Žilina
22
article
Vývoz
Vývoz
ceno 30 proc. Továrna zabývati se bude nejprve
výrobou jeduprostých barev k nátěrům, dále barev
zemních a minerálních.
Sasko-česká akc. továrna na portlandský ce-
ment. Ve včerejší schůzi dozorčí rady této spo-
lečnosti, jejíž sídlo je v Drážďanech, továrna pal-
v Čížkovicích, stanovena byla dividenda na
12 proc. proti 5 proc. loni.
Vliv zvýšené míry úrokové na konvertované
dluhy. Právě vyšlé č. 3. „Věstníku majitel
domů“ uveřejňuje pod svrchu uvedeným titulem
pozoruhodný článek obec. staršího JUC. K. Židli-
ckého. Autor upozorňuje nejprve na důsledky
drahoty peněz u nás: na zvýšení sazby úrokové
ze vkladů a z hypotekárních půjček. K těmto dů-
sledkům pojí se ještě další, spočivající na zněn
zákona z 22. února 1907 č. 49 ř. z. o poplatkových
úlevách při konversi peněžních dluhů, Úlevy, po-
skytované jen za jistých podmínek, spočívajív
tom, že z výmazných a dlužních listů za příčinou
konverse vydaných, vybírá se pouze pevný po-
platek 1 K z každého archu, za knihovní zápi
poplatek vůbec se nevybírá. Těchto úlev poplat-
kových hypotekární dlužník pozbývá dle § 7. cit.
zákona, jsou-li později o zápůjčce, požívající úle
dle § 2., učiněny úmluvy, které se nesrovnávaj
s podmínkami v témže paragrafu uvedenými. Byla-
li později zvýšena úroková míra z konvertovaného
dluhu, jest pro zánik úlev nerozhodno, zda zvý-
šení bylo do knih pozemkových zapsáno čili i e
Sasko
Drážďany
Čížkovice
23
article
Hypotekární dlužník jest povinen v těchto přípa-
dech zaplatiti dodatečně jak plný škálový po-
platek dle stupnice II., tak i poplatek za knihovní
zápis, ba neoznámí-li příslušnému finančnímu úřa-
du změnu podmínek zápůjčky, vydává se nebez-
pečí pokut, a to trojnásobnému poplatku škálové-
mu a dvojnásobnému zápisnému do knih. Z toho
patrno, že bude-li přisně slovně vykládán § 7. zá-
kona o konversi, že nynější všeobecné zvýšení t fry
úrokové způsobí ve všech případech. ve kterých
zvýšením sazby úrokové zmizí zákonem stanovené
rozpietí 12 míry úrokové mezi starou zápůjčko
a mezi půjčkou konvertovanou, že hootekárním
dlužníkům nastane povinnost zaplatiti nyní popla-
tek skálový a též zápísné z konvertovaných diuhů
po případě i pokuty prve uvedené. Tento přísn
výklad zákona způsobil by, že dlužník postižený
zvýšenou mírou úrokovou, by byl v nynějšícl
zhoršených poměrech jaště více finančně zafížen
Autor končí článek závěrem, že třeba požádali
kruhy poslanecké o pomoc. Možno je dvojí za-
kročení: buď ať minist. financí vydá podřízeným
úřadům nařízení, aby nepožadovaly dodatečného
zaplacení poplatků z konvertovaných dluhů, jichz
úroková míra byla zvýšena následkem všeobecné-
ho zvýšení míry úrokové při dluzích hypotekár-
nich (což bude snadnější a rychlejší), neb aby
rychle změněn. vlastně doplněn byl § 7. zákona
ze dne 22. února r. 1907 č. 49 ř. z. o konversi,
to v tom smyslu, že úlevy poplatkové dle § 2. zá-
kona toho platné nezanikaji, jestliže úroková mír
dluhů hypotekárních všeobecně byla zvý-
šena. Svaz spolků majitelů domů v král. hl. městě
Praze usnesl se v tomto smyslu u poslanců zakro-
čiti, event. společně se Svazem spořitelen a zálo-
žen, jenž bude požádán, aby se akce zúčastnil.
Praha
svaz spolek majitel dom
svaz spořitelna
24
article
Nová autobusová linie Kostelec n. L.—Karlín—
Praha. Jak známo, je podána žádost za koncesi
auto-linic Labský Kostelec—Mratín—Sluhy—V -
leň.— Mirovice — Miškovice—Čakovice—Letňany—
Vysočany—Karlín, a to k pravidelné jízdě dvakrát
denně ve všední den, ve svátek a v neděli pak
třikrát denně, celkem tedy ve všední den 4 jízdy
a ve svátek a v neděli 6 jízd, což zajisté bude obe-
censtvu vyhovovati. Proslýchalo se, že podnikatel
následkem zřízení trati „Kostelec n. L.—Praha“
zastaví jízdu na trati „Mělník—Praha“, což se ne-
zakládá na pravdě. Dle zprávy podnikatelů p. Fr
Černého a p. J. Řezáče, rolníka v Zárybech, dosta-
ne linie „Praha—Mělník“ určitě ještě jeden úplné
nový vůz nejlepší známky. Pro trať „Kostelec—
Praha“ bude opatřen vůz některé naší přední to-
várny automobilové a opatřen bude vším možným
pohodlím, které by celkově vyhovovalo. Také uvá-
dějí podnikatelé, že, budou-li jen částečně pod-
porováni, jsou ochotni zaříditi pro každou trat
jeden moderní automobil. by se v každém ohledu
pasažérům vyhověti mohlo-
Vývoz pražského uzeného zboží a české zvě-
řiny do ltalie. „Riunione commerciale Italiana“v
Praze sděluje: Při svém vyvinutém průmyslu uze-
ného zboží skytá přec Italie možnost příznivéh
odbytu z ciziny a jest skutečně nápadno, že jem-
nější pražské druhy jsou tam jen poměrně velmi
málo známy. Štvrsko-hradecký průmysl uzenéh
zboží, jehož výrobky možno již skorem ve všec
menších severo-italských městech nalézti, již dávno
těto okolnosti využil a záleží jen na českých
interesentech, kteří tam, kde se zavedli, dovedli
opanovati, aby i v tomto případě štyrsko-hra-
deckou konkurenci předčili a možno i vůbec za-
tlačili. Jedná se zde v první řadě o zavedení jem-
ných pražských šunek a uzeného masa a docililo by
se zajisté uspokojivého vývozu do celého království
Černý
J Řezáč
Kostelec můj
Karlín
Praha
Kostelec
Mratín
Mirovice
Miškovice
Čakovice
Letňany
Vysočany
Mělník
Záryby
Štvrsko
Italia
25
article
Doporučovalo by se učiniti pokus se středisky cizi-
neckého ruchu, jako: Římem. Neapoli. Turinem. J-
novem. Florencií. Benátkami, Milánem a v souvi-
slosti s tím by se pak zajistil odbyt též do menších
měst. Všude lze nalézti dobré a jisté odběratelstvo
Způsobili exportéři museli by se uvésti zdatnými
R. C. I. doporučenými zástupci této branche, již by
přiměli konsumující obecenstvo, aby místo méně-
cenných, rovněž z ciziny dovážených jakostí, uči-
nilo pokus s jemným pražským uzeným zbožím. —
Čechy se svou bohatou zvěřinou mohly by také
Halii, jakožto velkému odbytišti, zvláštní pozor-
nost věnovati Dovoz zvěře nejjemnější jakosti jeví
se v Italii zvláště před vánočními svátky a v po-
sledním čase stále stoupá Vývoz českých bažan-
tů, oblíbených v Italii, zvláště v Benátkách a
Turině, za které se dnes vysoké ceny platí, mohl
by též v ostatních velkých italských městech při
poměrně malé námaze dosíci silného vzrůstu.
K revisí obchodních smluv s balkánskými stá-
ty. „Pester Llovd“ dovídá se z Vídně, že v re-
sortních ministerstvech studují se nyní otázky, tý-
kající se revise obchodních smluv s balkánským
státy. Za tím účelem informují se zástupci resort-
ch mnisterstev, tedy především ministerstva ob-
chodu a orby, o vzájemných názorech. S balkán-
skými státy dosud se nevyjednává. Srbsko zatím
datně používá kontingentu, jenž mu byl povolen.
Možno tudíž očekávati ponenáhlý návrat normál-
ních národohospodářských poměrů v Srbsku.
R C
Čecho
Řím
Neapol
Florencie
Benátky
Milán
Turin
Vídeň
Srbsko
Halie
Pester Llovd
26
article
XXVI. kniha restantů vyšla právě nákladem
„Českého Merkuru“ v Praze-I., na Příkop
13. Obsahuje seznam serií i čísel všech losů do
konce roku 1912 tažených, k výplatě výher ne-
předložených. Cena K 1.20, poštou K 1.30.
Nová terstská plavební společnost. K podnětu
vídeňských a terstských křesťanských socialistů
bude v Terstu zřízena plavební společnost pro do-
pravu vystěhovalců pod firmou „Societa Ano-
nima di Navigazione a Vapore Nazio-
nale“ s akciovým kapitálem 4 mil. K (akcie p
200 K). Společnost bude míti čtyry parníky, z nich
dva pro dopravu vystěhovalců, bude se však za-
bývati vůbec dopravou osobní i nákladní. Za tím
účelem uzavře smlouvy s železnicemi a dopravními
a zasílatelskými podniky a zřídí cestovní kan-
celáře.
Dívidendy uherských mlýnů. Peštský par-
ni mlýn Viktoria vykazuje v bilanci za rok
1912 čistý zisk 747.573 K a bude vypláceti divi-
dendu 30 K na akcii. — Akc. spol. spojenéh
velkovaradského parního mlýna La-
szlo a Hunyadi bude vypláceti 7procentní di-
vídendu. — Akc. spol. czegledského vál-
eového mlýna bude vypláceti 6procentní di-
videndu
Z trhu surového petroleje. Cena surového pe-
troleje činí stále skoro 10 K. Jen okolnosti, že kou-
pě rafinerií pohybovaly se v úzkých mezích, dlužno
připisovati, že ceny opět nestouply. Vzdor vzájemne
konkurenci lze pozorovati jistou zdrželivost pi
nákupech surového petroleje u rafinerií. — Dolov
podíly haličského ministra krajana Dlugosze v Tu-
stanovicích přešly v majetek francouzského konsor-
cia za 1 mil. K. V čele podniku jest hrabě Maurice
L. Mougeot v Paříži
Düsseldoriská báňská bursa vydala v pátel
tuto oficiální tržní zprávu: Poptávka po u hlí
Hunyady
Dlugosz
Mauric L Mougeot
Praha
Terst
Paříž
Vapore Nazio
Viktoria
27
article
koksu pro průmyslové účely je nezměněně silná
naproti tomu pro domácnostní účely topné slabší
Na trhu železářském je situace nezměněně
pevná. Odvolávky jsou trvale čilé. Naproti tomu
zavládá na dále zdrželivost vůči novým obchodům
Na trhu surového železa jsou stížnosti na nedosta-
tečné dodávky.
Rekordni doprava uherských státních drah
r. 1912. Doprava uherských státních drah v r. 191
všeobecně stoupla a konečné resultáty znamenai
rekord; neboť doprava ještě nikdy nevykazovala
tak značný vzestup. Celková doprava stoupla tokit
během r. 1912 o 14.05%. Dopraveno bylo v r. 1912
celkem 5.099.814 vagonových zásilek po 10 t. tudea
o 628.330 vagonů více, než v roce 1911. Některé
měsíce stoupla doprava o 14 až 159%, i v prosino
ještě stoupla o 12.3692. Největší vzestup vykaz i
uhlí (+ 99.861 vagon), dále dříví (+ 28.216). řep-
(+ 23.252), obili (— 16.1781, cukru (4. 11.863) a rei
+ 10.179 vagonů). Naproti tomu poklesla dopravi
kukuřice (— 10.096), zelí, zemáků a ovoce (— 323
a piva (— 1199 vagonů). Pokles se vysvětluje zmen-
šením spotřeby tohoto zboží buď pro neúrodu nel
pro. zhoršení konfunktury. Vzdor obrovskémo
stoupnutí celkové dopravy zboží nebylo příčin k
stížnostem a doprava dála se bez závady. Tak
v lednu doprava stoupá a počítá se se vzrůsteu
dopravy o 12—14
Vypsání nabídkového řízení. (Práce stavební.
28
article
C. k. ředitelství státních drah v Praze uveřei-
ňuje v úřadních listech vypsání veřejné soutěže n
provedení železničního spodku a oplocení pro stav-
bu nového seřadného nádraží mezi stanicemi Hosti-
vaří a Vršovice-Nusle trati Cmunt-Praha. Pomůcky
pro podání nabídek vyloženy jsou ve stavebni kan-
celáři c. k. odboru Praha-l. pro udržování dráhy
na nádraží cís. Frant. Josefa v Praze (jižní nárožn
budova. II. posch.). Tamtéž podají se oferentům
všecky žádané vysvětlivky a vydají se formuláře
pro nabídku po zaplacení režijních výloh. Nabídky
se přijímají do 8. března 1913 do 10. hodiny dop-
lední v podatelně c. k. ředitelství stát. drah
František
Josef
Praha
Vršovice
Nusle
Cmunt
29
article
Praze
Cukr daně prostý ke krmení včel. C. k. mi-
nisterstvo financí majic zřetel ke špatným pomě-
rům snůškovým v loňském sychravém a deštivém
létě, povolilo opětně k jarnímu krmení včel pro
organisované věelaře v Zemském ústředním spolku
věelařském pro král. České 1210 q daně prostého
cukru. O cukr nutno se přihlásiti věelařům ihned
u svého krajinského včelařského spolku, jenž se-
stavi příslušné výkazy členů a pokud tak neuči-
nily, je Zemskému ústřednímu spolku včelařskému
Praha, Hybernská ul. č. 20. do 8. února zašlou
Spolkům, které přihlášky zaslaly v měsíci prosinci
bude cukr expedován již během přítšího týdne
Cena cukru obnášeti bude 40 h za 1 kg s 29
slevou při hotovém placení. Členům přímým bude
cukr poukázán spolkovou kanceláří.
hybernský ulice
spolek včelařský Praha
kg
30
article
Insolvence. Vídeňský obchodní soud vyhlási
konkurs na firmu s krátkým zbožím Jakub Mo-
bergerve Vídni I., Gonzagag. 5: firma byla již
v listopadu m. r. v platební tísni, od té doby pal
utrpěla nové velké ztráty na Balkáně a v Uhrách
passiva činí na 2 mil. K, z čehož 11/4 mil. K při-
padá na dluhy za zboží. Věřitelů firmy je na 500
hlavně v Čechách, Německu, Francii a Švý-
carsku. — Obchodník se smiš. zbožím Eduard Len-
gyel (Sam. Stössela nást.) v Lučenci zastavi
platy a usiluje o mimosoudní narovnání: passiva n
80.000 K. — Prot. obchodníci se smíš. zbožím Bra-
tří Reichové nást. v Apci (Uhryl octli s
v platební tísni s passivy ca. 106.000 Ki proti tomu
činí aktiva 54.000 K. — Stavitel Karel Hojerv
Trnovanech, který v různých městech če-
ských prováděl stavby, je insolventní a domáha
se 6měs. příročí, jež mu věřitelé však odepřeli
takže konkurs je nevyhnutelný: pasiva i aktiva
jsou značná, ježto jedná se o mnoho realit. — Fir-
ma s rukodílným zbožím Bratří Pollitze-
rové ve Vídni (maj. Jindřich Deutsch) ocila se
dle „Coní.“ v platební tísni: pasiva činí na 11
mil. K. Postiženy jsou hlavně rakouské, české.
francouzské a anglické firmy.
Jakub molybden
gyel
Sam
Prot
Bro
Reich
ki
Hojerv
Pollitz
Deutsch
Balkán
Uhry
Čechy
Německo
Francie
Lučenec
Trnovany
Vídeň
Apce
31
article
C. k. ředitelství severozápadní dráhy zad
cestou nabídky stavební práce pro zbudovár
obytných domů, pro zřízence ve stanici Trutnově
i se všemi řemeslnickými pracemi za jednotnou
paušální cenu za 1 čtver. metr zastavené plochy
Rozpočtené stavební výdaje činí 100.000 korun
Lhůta pro odevzdání nabídek do 24. února 1913
do 9 hod. dopol. Pomůcky a plány jsou uloženy
v úřadovně pro vysokou stavbu uvedeného ředi
telství, jakož i u c. k. odboru pro udržování trai
v Trutnově I. Bližší údaje jsou vyhlášeny v li-
stech: »Wiener Zeitung«. »Brünner Zeitung« n
»Brněnské Noviny«. »Prager Zeitung« neb »Pražské
Noviny« ze dne 30. ledna 1913, dále ve »Verord-
nungsblatt für Eisenbahnen und Schiffart«. »Oester
Wochenschrift für den öffentlichen Baudienst«
v »Železničním a plavebním věstníku«.
Trutnov
Verord
Wiener Zeitung
Brünner Zeitung
Oester Wochenschrift
32
article
Banky, záložny a spořitelny.
Banky, záložny a spořitelny.
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. Stav
vkladů koncem Iedna 1913 K 38.700.745.
Moravsko-slezská banka v Brně. Vklady n
knížky a vkladní účty činily koncem měsíce
ledna 1913 K 5,13.700.30, t. j. více o K 623.632.2
než v měsíci předešlém.
Výkazy českých peněžních ústavů o po-
hybu vkladů za měsíc leden 1913.
Vklady Výplaiy
korun
a) Spořitelny
Městská spořitelna na
Král. Vinohradech
Městská spořitelna v Bene-
šově
Spořitelna m. Horaž dovi
Chrudimská spořitelna
Spořitelna králohradecká
Městská spořitelna v Mnich.
Hradišti
Městská spořitelna v Pardu-
bicích . . . . . ..
b) Záložny:
Záložna vinohradská
Občanská záložna v Kar-
líně
Občanská zál na Malé
239.632 209.06
straně v Praze .
159.49i
Národní záložna v Praz
224.195
Obchodní zál. v Praze
103.296
115.21
Ústř. záložna českých ho-
stinských v Praze
Král
Hradec Králové
Brno
Ben
Hradiště
Kara
Malá
Praha
úvěrní ústav
Moravskoslezský banka
městský spořitelna
38
article
Slosování komunálních a melioračních dlubo-
pisů Žemské banky království Českého. Při 42
slosování komunálnich dliužnich úpist
Zemské banky království Českého, ha měnu zla-
tovou znějících, jež se konalo dne 1. února 1913.
slosovány byly následující úpisy v úhraném ob-
nosu 24.400 K: 4 úpisy po zl. 10.000 ses K 20.0
504 690 1327 1636, 9 dpisů po zl. 1000 == K 10. 00
136 681 2352 3271 3540 4691 4734 4955 4979, 35
úpisů po zl. 1000 = K 2000: 20 431 489 1360) 20
2668 2778 2883 3454 4200 5175 380 5939 7126 799
8:67 9915 13.717 14.085 14.347 14.357 14.622 14.98
15.641 15.656 16.007 18.81 18.941 18.970 20.44
22.319 22.419 22 615 23.476 25.513, 6 úpisů po zl
500 — K 1000. 123 128 132 150 233 333, 42 úpis
po zl. 100 — K 200: 70 81 148 405 475. 906 1093
1182 1553 2267 2274 2437 2502 3066 3358 3626
3694 3912 4057 4187 5168 5177 5257 5352 5484
6554 6607 7681 8170 8457 9218 10.740 10.778 10.89
11.025 11.061 11.902 11.921 12.008 12.346 17.408
17.853. Při 36. slosování melioračních úpis
Zemské banky král ovství Českého na měnu zla-
Žemský banka
504 690